HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. příspěvková organizace. Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2008

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY příspěvková organizace Zřizovatel: hlavní město Praha VÝROČNÍ ZPRÁVA ROZBOR HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2008 Určeno pro vnitřní potřebu organizace a účely zřizovatele. Š T E F Á N I K O V A H V Ě Z D Á R N A P L A N E T Á R I U M P R A H A H V Ě Z D Á R N A Ď Á B L I C E P E T Ř Í N 2 0 5, 1 1 8 4 6 P R A H A 1 K R Á L O V S K Á O B O R A 2 3 3, 1 7 0 2 1 P R A H A 7 P O D H V Ě Z D Á R N O U 7 6 8, T EL. 25 7320540 T EL. 22 0999001-3, 233 376452 182 00 PR AH A 8 IČO 0 64441 F AX 245 005 519 F AX 23337 6434 T EL. 28 3910644 DIČ CZ 0006 4441 E - m a i l i n f o r m a c e @ o b s e r v a t o r y. c z E - m a i l p l a n e t a r i u m @ p l a n e t a r i u m. c z E - m a i l d a b l i c e o b s @ p l a n e t a r i u m. c z

Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy v roce 2008 Příspěvková organizace Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy je osvětovou organizací přírodovědného charakteru, jejíž tradice sahá do konce 20. let minulého století, kdy byla Magistrátem hl. m. Prahy zřízena Štefánikova hvězdárna. Po sloučení s Planetáriem Praha v 70. létech minulého století se stala největší institucí svého druhu v ČR. Jejím posláním je seznamovat širokou veřejnost s astronomií a příbuznými přírodními a technickými vědami a dále realizace odborné a výzkumné činnosti v oborech jejího působení. Stala se organickou částí pražské kultury, v současné době provozuje svoji činnost ve čtyřech objektech: Štefánikově hvězdárně na Petříně, Planetáriu Praha, Ďáblické hvězdárně a Koperníkově kopuli na Kleti (společné pracoviště s HaP České Budějovice). Návštěvníci: Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2008 přes 128 000 osob, což bylo zhruba o 2000 návštěvníků méně, než v roce 2007, nicméně tržby ze vstupného byly vyšší než v roce 2007. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 99 076 návštěvníky (76,9 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 23 188 návštěvníků (18,0 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 6 452 osob (5,0 %). Zhruba 64,4 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. Více na straně 5 Programy pro školy: Programy HaP pokrývají všechny věkové kategorie, od pohádek s astronomickou tématikou pro předškolní děti, přes pořady pro žáky základních a středních škol až po specializované přednášky pro vysokoškolské studenty. V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol, což je mimořádné nejenom v českém, ale i celosvětovém měřítku. Programy pro veřejnost: Pořady pro veřejnost byly uváděny především o sobotách a nedělích, o prázdninách a ve všední dny večer. Kromě pořadů a přednášek v sálech Starvid a Cosmorama v Planetáriu a v promítacích sálech na Štefánikově hvězdárně a na hvězdárně v Ďáblicích se na obou hvězdárnách uskutečňovala denní i noční pozorování oblohy. Kurzy a kroužky: V roce 2008 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy. Jak kroužky, tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. Po dvou letech byl zaznamenán výrazný nárůst přihlášených účastníků do prvního ročníku astronomického kurzu. Více na straně 15 Mimořádné akce: Ve spolupráci s Trojským zámkem (GHMP) byla v květnu uspořádána dvoudenní akce Baroko vášeň mezi nebem a zemí. Součástí akce byly mimořádné programy a přednášky v Planetáriu, speciální prohlídky v Trojském zámku a astronomická pozorování na terase Trojského zámku. Součástí akce byl i doprovodný program pro děti. Rok 2008 nenabízel mnoho zajímavých astronomických jevů a těch několik, které proběhly, bylo postiženo špatným počasím. Podařilo se ale realizovat (samostatně nebo ve spolupráci s dalšími institucemi) několik dalších úspěšných akcí jako Dětský den, Noc vědců či Sobota s roboty. Více na straně 17 2

Výstavy: Začátkem roku 2008 byla do plného provozu uvedena nová stálá astronomická výstava na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byla v Planetáriu otevřena výstava věnovaná 30. výročí startu první čs. umělé družice Magion 1. Součástí této výstavy byl i neletový exemplář této družice a některé historické artefakty. Více na straně 20 Odborná činnost: Aktivita v odborných projektech se v roce 2008 soustředila zejména na pozorování zákrytů kosmických těles a pozorování proměnných hvězd. Pokračovaly přesně vymezené pozorovací projekty garantované odbornými pracovníky HaP. Více na straně 24 Vydavatelská činnost: Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem několik titulů s astronomickou a příbuznou tématikou. Z větší části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, případně jejich aktualizace. Mezi zcela nové patří nová otočná mapa oblohy a hvězdářská ročenka 2009. Více na straně 27 Komerční aktivity: Doplňková činnost v sobě zahrnovala - stejně jako v předchozích letech - především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. Doplňková činnost byla v roce 2008 výrazně nižší a to zejména díky nižšímu zájmu způsobenému vnějšími ekonomickými podmínkami (silná koruna v prvním pololetí vedla potenciální zákazníky k pořádání akcí spíše v zahraničí, požár Výstaviště, v jehož důsledku byly zrušeny některé akce a nastupující ekonomická krize). Více na straně 28 Údržba a technický rozvoj: Vzhledem k rozpočtovým omezením byly prováděly pouze nejnutnější akce údržby: oprava a úprava návštěvnických toalet v Planetáriu. Tato akce přispěla kromě jiného k tomu, že spotřeba vody v objektu klesla zhruba na polovinu. Proběhlo několik dílčích investičních akcí, které byly financovány z vlastních zdrojů organizace. Hlavním cílem bylo zachovat co největší objem prostředků v IF na plánovanou instalaci celooblohového projekčního systému v sále Cosmorama. Více na straně 28 Mezinárodní spolupráce: Byly udržovány rozsáhlé kontakty jak s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření, tak hvězdárnami a planetárii po celém světě. Více na straně 32 Handicapované osoby: Systém bezbariérového přístupu v Planetáriu je využíván jak jednotlivci, tak objednanými skupinami; celkem bylo přepraveno přes 180 osob a uskutečněno 7 samostatných představení pro skupiny handicapovaných osob. Využití bezbariérového přístupu na Štefánikově hvězdárně limituje zejména bezbariérová úprava pozorovacích stanovišť (hlavní kopule). Více na straně 34 Rozbor hospodaření: Celkové náklady na hlavní činnost dosáhly výše 28 089 tis. Kč, schválený neinvestiční příspěvek ve výši 22 770 tis. Kč, tržby z hlavní činnosti dosáhly 5 922 tis. Kč. Hospodářský výsledek roku 2008 činil u hlavní činnosti 22 168 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že organizace ušetřila v oblasti nákladů oproti schválenému rozpočtu 352 tis. Kč a současně překročila plánované výnosy o 721 tis. Kč, došlo k nedočerpání schváleného neinvestičního příspěvku. 3

Nedočerpaný příspěvek ve výši 596 tis. Kč organizace při vyúčtování vrátila podle pokynů ke zpracování účetní závěrky. Hospodářský výsledek v doplňkové činnosti po zdanění činil 292 tis. Kč. Celkové výnosy v hlavní činnosti byly splněny na 114 % a náklady na 99 %, ve vedlejší činnosti byly výnosy splněny na 73 % a náklady na 47 %. Poměr mezi neinvestičním příspěvkem a tržbami z hlavní činnosti byl 0,26. U obdobných zahraničních institucí je tento koeficient mezi 0,2 0,3 (V ČR neexistuje srovnatelné zařízení). Více na straně 35 4

1. NÁVŠTĚVNÍCI, PROGRAMOVÁ TVORBA Všechna střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy navštívilo v roce 2008 přes 128 000 osob, což bylo zhruba o 2000 návštěvníků méně, než v roce 2007, nicméně tržby ze vstupného byly vyšší než v roce 2007. Na dobrém výsledku se nejvíce podílelo Planetárium se 99 076 návštěvníky (76,9 %); na Štefánikovu hvězdárnu se přišlo podívat 23 188 návštěvníků (18,0 %) a hvězdárnu v Ďáblicích navštívilo 6 452 osob (5,0 %). Zhruba 64,4 % návštěvníků tvořily organizované školní skupiny, zbytek individuální návštěvníci. 1.1 PROGRAMOVÁ TVORBA V rámci HaP bylo v roce 2008 připraveno a uvedeno 10 nových pořadů, z toho 4 v Planetáriu, 4 na Štefánikově hvězdárně a 2 na Hvězdárně v Ďáblicích Planetárium: Tunguská událost a jiné katastrofy (Cosmorama) premiéra 7. 6. 2008 Program, připravený u příležitosti 100. výročí tunguské události, zavede diváky nejen do oblasti Tungusky, ale přiblíží jim i další kosmické katastrofy, jejich nebezpečí pro život a jejich důsledky pro Zemi. Vesmír blízký a vzdálený (Cosmorama) premiéra listopad 2008 Pořad je určený pro 3. 5. třídu ZŠ. Děti se v pořadu seznámí s planetami sluneční soustavy, se základy orientace na obloze, naučí se poznávat některá souhvězdí a dozví se, jak oblohu správně pozorovat. Podíváme se také na některá místa naší modré planety. Pozorujeme oblohu (Cosmorama) premiéra březen 2008 Pořad je určený pro 3. 5. třídu ZŠ. Děti se v pořadu seznámí s planetami sluneční soustavy, se základy orientace na obloze, poznají hlavní souhvězdí a dozví se, jak oblohu správně pozorovat. Navštíví také severní pól a některá místa naší modré planety. Skřítek v planetáriu (Cosmorama) premiéra 19.1.2009 Další příběh z nového cyklu pohádek spojených motivem malého pohádkového obyvatele planetária. V tomto dílu se děti dozvědí, co se všechno stalo, když se skřítek rozhodl jet na dovolenou a proč je důležité vybrat si ten správný balík. Kromě toho se v příběhu seznámí se souhvězdími nejen naší, ale i jižní oblohy. 5

Štefánikova hvězdárna: Jak kometka šla do světa premiéra 4.11.2008 Pohádka o tom, jak odvážná kometka zachránila malého Pluta před ďábelským Algolem. Dále zde vystupují parádivé Plejády, moudré Slunce i pozemští hvězdáři. Přesto, že se jedná o pohádku, aktéry tohoto příběhu můžeme na obloze skutečně najít. Pořad vznikl na základě scénáře poskytnutého Hvězdárnou a planetáriem Mikoláše Koperníka v Brně. Čas hvězd a mandragor premiéra 26.4.2008 Na přelomu 16. a 17. století za vlády Rudolfa II. došlo v Čechách k nebývalému rozvoji věd a umění, Rudolfínská Praha se stala na několik desetiletí středem vědeckého světa. Ze setkání dvou astronomických velikánů té doby, Johannesa Keplera a Tychona Brahe vzešly základy moderní astronomie. Petr a Pavla zimní příběh premiéra 2.12.2008 Druhý díl příběhů o malé výpravě dvou mladých lidí pod hvězdnou oblohu. V rozhovorech se divák seznámí se souhvězdími, mlhovinami i hvězdokupami zimní oblohy. Mluvené bloky jsou prokládány titulkovanými sekvencemi vysvětlujícími barvy hvězd, jejich vnímání lidským okem nebo problematiku rychlosti světla. Pořad je zpracován nenáročnou až humornou formou a je určen starší mládeži a dospělým. Hvězdárna slaví 80 premiéra 17.6.2008 Pořad, který vznikl u příležitosti 80. výročí založení Štefánikovy hvězdárny, mapuje její historii od úvah o jejím vzniku na počátku 19. století přes úsilí o její vybudování v období po vzniku samostatného Československa až k jejímu začlenění do celku kulturně-vzdělávacích zařízení Hlavního města Prahy. Hvězdárna Ďáblice: Slunce premiéra 25.9.2008 stejnojmenný film doplněný dataprojekcí podrobnějších informací o naší mateřské hvězdě. 6

Den Země premiéra 15.4.2008 pásmo přírodopisných filmů. 1.2 PLANETÁRIUM PRAHA Planetárium bylo otevřeno denně kromě pátků, které jsou vyhrazeny pro technickou údržbu. Na jaře a podzim bylo nutno několikrát pro velký zájem otevřít pro školy i v pátek dopoledne. Planetárium bylo otevřeno i v době prázdnin a státních svátků. Pro školní objednané skupiny jsou nabízeny termíny od pondělí do čtvrtka od 8.45 hodin do 16 hodin, v případě zájmu mohou školy navštívit planetárium i mimo tuto dobu, v termínech určených pro veřejnost. Pořady jsou uváděny v sálech Cosmorama a Starvid, pro školní skupiny je navíc využívána i učebna. Součástí návštěvy pořadů je i prohlídka výstavních prostor Planetária. Stálou výstavu je možné navštívit i samostatně. V roce 2008 pokračoval trend zvyšování poměru návštěvníků z řad veřejnosti oproti objednaným školním výpravám. I přes tento trend zahájený v roce 2007 představují objednané školní skupiny stále 70 % z celkového počtu návštěvníků Planetária. V roce 2008 byl zastaven pokles návštěvnosti. Došlo nejen ke stabilizaci počtu objednaných školních skupin, ale byl zachován mírně rostoucí trend návštěvnosti z řad veřejnosti. Tržby v roce 2008 opět mírně vzrostly. Rozčlenění návštěvnosti podle sálů si zachovalo podobnou strukturu jako v předchozím roce. Zhruba 76 % návštěvníků planetária shlédlo pořady v sále Cosmorama, 17 % v sále Starvid, 3 % především školních výprav navštívilo přednášky v učebně a 4 % návštěvníků přišlo pouze na prohlídku výstavy nezávisle na návštěvě pořadů v jakémkoliv sále Planetária. 17% 3% 4% 76% Cosmorama Starvid Učebna Výstava Graf 1: Rozložení návštěvnosti podle jednotlivých sálů Planetária v roce 2008 Sál Cosmorama i přes zastarávající techniku zůstává naší vlajkovou lodí. Byla zde uváděna představení pod hvězdnou oblohou, a to jak výuková, tak i populárně naučná. V souvislostí s předpokládanou instalací nového digitálního planetária byla v roce 2008 utlumena příprava nových pořadů pro starý systém (čtyři nové za rok 2008 bylo nejnutnější minimum pro udržení zájmu návštěvníků). V sále Starvid byly promítány pořady s astronomickou, kosmonautickou a zeměpisnou tématikou. Geografické pořady byly ponechány v nabídce pouze pro předem objednané skupiny. O víkendech a o prázdninách byly pro veřejnost uváděny již výhradně astronomické pořady plně využívající možností digitálního planetária Digistar3. Vedle tradičních cyklů 7

přednášek kosmonautické kroniky a cestovatelských besed bylo uspořádáno několik speciálních přednášek. Učebna sloužila především pro zajištění speciálních přednášek pro školní skupiny. V odpoledních hodinách byla využívána pro některé přednášky 1. ročníku astronomického kurzu a pro schůzky Kosmo Klubu. Stálá expozice ve foyeru Planetária byla rozšířena o nově vybudované multimediální centrum v prostoru bývalé zasedací místnosti. Vedle statických exponátů je vybaveno i modelem marsovského povrchu s dálkově ovládanými vozítky a několika počítači. Celkové tržby za vstupné se přiblížily 3,5 miliónu Kč díky vyššímu počtu individuálních návštěvníků a mírnému zdražení cen vstupného od září 2008 (reakce na vyšší ceny energií a dalších vstupů). návštěvnost 120000 100000 80000 60000 40000 20000 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč tržba 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 0 Kč Graf 2: Vývoj návštěvnosti a tržeb Planetária Praha v letech 2002 2008 1.2.1 Programy pro školy V roce 2008 navštívilo Planetárium více než 1 800 objednaných školních skupin z 860 pražských i mimopražských škol. Většina škol (více než 450) uskutečnila v roce 2008 pouze jednu návštěvu. Dvě návštěvy uskutečnilo více než 170 škol. Struktura začátků představení umožňuje kombinaci dvou pořadů v jednom sále i ve dvou různých sálech. Této možnosti využívají především střední školy a mimopražské základní školy, a to i přes to, že pozorné sledování dvou pořadů představuje pro děti velkou zátěž. 2 pořady v jeden den navštívila školní skupina z jedné školy v 95 případech. Stejně jako v předchozích letech představují skupiny ze základních škol 70 % všech návštěv, zbylých 30 % je téměř rovnoměrně rozděleno mezi střední školy a mateřské školy. Školní pořady jsou nabízeny od pondělí do čtvrtka ve třech sálech Planetária. Přestávky mezi pořady byly minimalizovány na 15 minut. Díky postupnému náběhu jednotlivých sálů je tak k dispozici jedenáct termínů denně. Největší zájem je samozřejmě o dopolední termíny, těch však bylo během školního roku, také díky svátkům a školním prázdninám, maximálně 143. Odpolední termíny jsou využívány především mimopražskými školami v rámci celodenních výletů, popřípadě školními družinami. Ani v jednom z těchto případů není prakticky možné využít plné kapacity sálů. Školám jsou nabízeny 3 skupiny pořadů. Pro první seznámení dětí předškolního věku a dětí z prvních stupňů základních škol jsou určeny pohádky s astronomickou tématikou. Ty slouží nejen pro výklad základních astronomických pojmů, ale především jako první kontakt 8

s projekčním sálem a jeho atmosférou. Základem skladby pro školy je ucelená řada výukových pořadů, plně respektujících osnovy základních a středních škol v oblasti přírodních věd (fyzika, zeměpis, biologie). Součástí nabídky jsou i pořady plně věnované hvězdné obloze ve dvou verzích, pro nižší a vyšší výukové stupně. Pro rozšíření znalostí jsou určeny pořady doplňkové. obsazenost sálu (%) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 65% 68% 70% 57% 58% 56% 50% 48% 44% 30% 27% 08.45 09.00 09.15 10.00 10.15 10.45 11.15 11.30 13.15 13.30 15.00 začátky představení Graf 3: Průměrná obsazenost pořadů v daných časech V nabídce výukových pořadů je vždy alespoň jeden pořad pro konkrétní ročník základních i středních škol. V roce 2007 se konalo ve všech sálech celkem 543 výukových představení pro více než 41 tisíc žáků. Pro mateřské školy bylo uspořádáno 71 představení pro téměř 7 500 osob. Zbylých 276 představení pro více než 22 tisíc žáků představovaly pohádky a doplňkové pořady ne přímo vázané na osnovy). S ohledem na osnovy jsou nejžádanější pořady pro 4.- 6. třídy základních škol. 1.2.1.1 Programy v sále Cosmorama pro školy Většina programů v sále Cosmorama je plně automatizována, dva programy pro menší děti jsou přednášeny živě. To umožňuje lepší kontakt s dětmi, který je v tomto věku nutný. Pro mateřské školy jsou určeny vybrané pohádkové příběhy s astronomickou tématikou. Pohádky mají sice astronomický námět, ale stále si zachovávají ráz pohádky. V pevně stanovených termínech bylo nabízeno 8 různých pohádek s astronomickými motivy. Během roku bylo uspořádáno 71 představení pro celkem 7 453 osob. Obsazenost představení pro mateřské školky se pohybuje okolo 80 %, a tím se tyto pohádky řadí mezi pořady s nejvyšší průměrnou obsazeností sálu. To je způsobeno mimo jiné tím, že pro mateřské školky jsou rezervovány speciální termíny, což mimo jiné umožňuje respektovat jejich pedagogická a další specifika. Základním školám je nabízeno šest výukových pořadů. 226 představení shlédlo 26 807 žáků. Stále nejnavštěvovanějším pořadem jsou Pohyby Země určené pro 5. a 6. ročníky, velmi žádaným je také Vesmír kolem nás pro 3 a 4. ročníky. Průměrná obsazenost výukových pořadů pro základní školy dosahuje téměř 58 %. Výukové pořady doplnilo jedenáct pohádkových příběhů, 9

které na 77 představeních navštívilo 7 787 dětí ze základních škol. Obsazenost pohádek se pohybuje v průměru okolo 48 %. Pro střední školy byl v sále Cosmorama v roce 2008 uváděn pouze jeden výukový pořad, který shlédlo při 33 představeních 2 472 studentů. Střední školy dále navštěvují v sále Cosmorama především doplňkové pořady o hvězdné obloze. Většina pořadů pro střední školy byla přesunuta do sálu Starvid, jehož technika umožňuje lépe předvést vysvětlované jevy. Doplňkové programy rozšiřující výuku jsou objednávány převážně pro žáky druhého stupně základních škol a studenty středních škol. Mezi nejnavštěvovanější patří pořady věnované hvězdné obloze Noční obloha (uváděný 41krát v české verzi a 7krát v anglické verzi pro celkem více než 3 tisíce osob) a v roce 2008 aktualizovaný pořad Pozorujeme oblohu (uváděný 40krát pro více než 5 tisíc osob). Dále je v nabídce 12 doplňkových pořadů, které byly objednávány v průběhu roku dva až jedenáctkrát. Celkem navštívilo 143 představení více jak 12 tisíc osob. Průměrná obsazenost doplňkových pořadů je 29 %, což je výrazně nižší než u pořadů výukových. To je dáno tím, že si tyto pořady objednávají většinou jednotlivé třídy. 1.2.1.2 Programy v sále Starvid pro školy V sále Starvid jsou nabízeny 4 výukové pořady pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy. Tři pořady s astronomickou tématikou využívají digitálního planetária, čtvrtý pořad Evropa patří mezi pořady zeměpisné. Celkem se v roce 2008 konalo 160 představení pro téměř 9 tisíc osob. Průměrná návštěvnost těchto představení byla 55 %. Z deseti doplňkových programů rozšiřujících výuku jsou 3 astronomické, zbylých 7 jsou geografické pořady. V roce 2008 se konalo 59 představení pro 2 673 osob. Průměrná návštěvnost těchto pořadů se pohybovala okolo 49 %. 10

1.2.1.3 Pořady v učebně pro školy Učebna je využívána pro živé přednášky z oblasti ochrany přírody, geografie, fyziky a astronomie. V roce 2008 bylo uváděno 7 tématických přednášek ve 119 termínech pro celkem 3 202 osob. Nejčastěji (55krát) byla uváděna přednáška Naší přírodou, která je přednášena ve dvou verzích pro první a druhý stupeň základních škol. Mezi často objednávané přednášky patří přírodopisné besedy pro první stupeň Co učil čáp na rybníce (27krát) a Na veverčí stezce (10krát). Žádaná je také přednáška Gravitace pro střední školy (14krát). 1.2.2 Audiovizuální programy a přednášky pro veřejnost V roce 2008 bylo Planetárium v provozu celoročně, údržba aparatury a instalace nových systémů byla naplánována tak, aby omezovala provoz minimálním způsobem. Ve všedních dnech během roku byly uváděny 1-2 pořady pro veřejnost v odpoledních a večerních hodinách, o víkendech pak 7 pořadů denně a během prázdnin 4 pořady denně. V roce 2008 se po dařilo zachovat trend vzrůstající návštěvnosti veřejnosti, celková návštěvnost vzrostla oproti předchozímu roku o více než 1000 návštěvníků. Celkem navštívilo pořady a přednášky pro veřejnost téměř 25 500 osob. 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 r.2002 r. 2003 r.2004 r.2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 Graf 4: Návštěvnost veřejnosti v Planetáriu v letech 2002-2008 1.2.2.1 Programy v sále Cosmorama V roce 2008 bylo v sále Cosmorama kromě speciálních přednášek uváděno 30 audiovizuálních pořadů; proběhlo 731 představení pro více než 18 tisíc návštěvníků. Programy pro děti byly uváděny vždy o víkendech od 10 hodin, o prázdninách pak v průběhu celého týdne od 15 hodin. Výjimkou byly jarní prázdniny, kdy byl zachován režim z běžného školního roku, protože se prázdniny týkají vždy jen části škol. V roce 2008 bylo nabízeno 8 pohádek, o víkendech a prázdninách se konalo celkem 151 představení pro 7 180 osob. Kromě šesti pohádek s astronomickou tématikou byla první neděli v každém měsíci (s výjimkou prázdnin) uváděna přednáška Obloha pro zvídavé děti, ve které se děti mohly seznámit se základními údaji o vesmíru a také s aktuálním děním na obloze i zajímavostmi z kosmického výzkumu. V roce 2008 se konalo 9 přednášek pro celkem 1064 návštěvníků. V roce 2008 bylo uváděno v sále Cosmorama pro veřejnost 18 pořadů, z toho byl jeden premiérový a 4 byly uváděny jako pořady večerní. V odpoledních termínech se uskutečnilo 241 představení pro více než 5 500 osob. Ve večerních termínech se uskutečnilo 285 představení pro více než 3 tisíce osob. 11

1.2.2.2 Programy v sále Starvid V roce 2008 byly v sále Starvid návštěvníkům z řad veřejnosti nabízeny ve všední dny příležitostné speciální přednášky a pravidelné cykly přednášek Kosmonautické kroniky a Cestovatelských besed. O víkendech, svátcích a prázdninách bylo uváděno 6 plně automatizovaných audiovizuálních pořadů využívajících digitálního planetária. V roce 2008 se konalo 241 představení audiovizuálních pořadů pro 4 452 návštěvníků Zeměpisné přednášky se konaly pravidelně od ledna do května a od října do prosince vždy v pondělí od 18 hodin. Celkem bylo uspořádáno 28 zeměpisných přednášek a cestovatelských besed, připravovaných obvykle externisty, které navštívilo 697 osob. Od října byl zpracován nový koncept těchto přednášek, což se kladně projevilo na návštěvnosti. V roce 2008 bylo uspořádáno 8 přednášek cyklu Kosmonautická kronika pro 123 osob. 1.3 ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA Štefánikovu hvězdárnu navštívilo v roce 2008 přes 23 tisíc návštěvníků, z toho asi 6500 žáků a studentů v rámci školních výprav. Oproti roku 2007 se jedná o pokles návštěvnosti o zhruba 10 %. Astronomická pozorování probíhala zejména v pravidelné otevírací době, mimořádně byla hvězdárna otevřena u příležitosti zatmění Měsíce (21.2.2008 a 16.8.2008), zatmění Slunce (1.8.2008), Dne otevřených dveří (22.6.2008), Dětského dne (31.5.2008) a Noci vědců (26.9.2008). 1.3.1 Programy pro školy V roce 2008 bylo v nabídce pro školní skupiny celkem 15 pořadů. Tyto pořady shlédlo v rámci výuky 269 školních výprav, celkem 6490 žáků. Nejnavštěvovanějšími pořady byly Země jako planeta pro 5. ročník ZŠ (17 %) a Do blízkého a vzdáleného vesmíru pro 9. ročník ZŠ a SŠ (15 %). Zatímco počet představení je zhruba srovnatelný, počet žáků a studentů byl o 5 % nižší. To je způsobeno zejména klesajícím počtem žáků a studentů ve třídách. Nově byl do nabídky školních pořadů zařazen program Jak kometka šla do světa pro 1. 3. ročník ZŠ, jako doplněk výuky pro střední školy byly nabídnuty také pořady Čas hvězd a mandragor a Hledá se Země (modifikovaný pořad Planetária upraveny pro podmínky Štefánikovy hvězdárny, premiéra v roce 2007). 1.3.2 Audiovizuální programy, přednášky a další akce pro veřejnost Astronomické přednášky pořádala Štefánikova hvězdárna v roce 2008 s výjimkou července a srpna jednou měsíčně, astronomické pořady pro děti i dospělé byly uváděny jednak jako pravidelný doplněk sobotní a nedělní prohlídky hvězdárny, jednak byly v letních měsících operativně zařazovány do programové nabídky pro veřejnost. V období školního roku se též dvakrát měsíčně konaly přednášky pro posluchače III. ročníku astronomického kurzu a zaměstnance HaP. V roce 2008 byly do programové nabídky pro dospělé nově zařazeny pořady Petr a Pavla zimní příběh a Čas hvězd a mandragor, pro děti byl nově uveden pořad Jak kometka šla do světa. Program Hvězdárna slaví 80 byl od poloviny roku uváděn ve smyčce jako součást výstavy Hvězdárna v proměnách času. 12

3000 2500 2000 1500 1000 děti dospělí 500 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Graf 5: Srovnání návštěvnosti astronomických pořadů v letech 2003 2008 1.3.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Astronomická pozorování se konala pravidelně v otevírací době, tj. denně kromě pondělí, objednané exkurze byly přijímány i mimo pravidelné otevírací hodiny. Šestkrát byla hvězdárna mimořádně otevřena díky astronomickým úkazům či u jiné příležitosti i mimo otevírací dobu. Jednalo se o zatmění Měsíce (21.2. a 16.8. 2008), zatmění Slunce (1.8.2008), Den otevřených dveří (22.6.2008), Dětský den (31.5.2008) a Noc vědců (26.9.2008). V mimořádné otevírací době navštívilo hvězdárnu přes 2000 návštěvníků. 1.3.4 Astrobus (astronomická pozorování na letních táborech a školách v přírodě). Nabídky programu Astrobusu, mobilní astronomické observatoře s pozorovací a prezentační technikou, využilo v průběhu školního roku celkem 15 škol v přírodě (788 dětí) a o prázdninách 20 letních táborů (885 dětí). Celkem tedy program Astrobusu shlédlo 1693 dětí. V rámci programu Astrobusu také probíhal prodej publikací z nabídky HaP. Příjmy z činnosti Astrobusu zůstaly na přibližně stejné úrovni jako v letech 2006 a 2007. Pro použití na přednáškách Astrobusu byla vytvořena unikátní multimediální soutěžní výuková hra s astronomickou tematikou. Dá se použít ale i zcela samostatně jako interaktivní multimediální program především pro děti a mládež. Hra je koncipována pro dva týmy, které spolu soupeří o body získané za plnění úkolů. Bližší informace poskytne web hry: http://mixlab.observatory.cz/abuga 1.4 HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE Návštěvnost hvězdárny oproti minulému roku podstatně narostla. Navštívilo ji celkem 6 410 osob (+ 37 %), z toho veřejnost představovala 2 016 osob (+57 %) a školy 4 394 (+29 %). To bylo způsobeno zejména aktivním přístupem kolektivu hvězdárny Ďáblice. 13

1.4.1 Přednášky pro školy Pro školy bylo uvedeno 14 pořadů ze 16 nabízených. 146 představení shlédlo 4 394 žáků včetně pedagogického doprovodu. Samozřejmou součástí pořadů je prohlídka přístrojového vybavení hvězdárny a za příznivého počasí i pozorování denní oblohy ( Slunce, Venuše příp. Měsíc ). 1.4.2 Pořady pro veřejnost Uskutečnilo se celkem 68 akcí. Z toho bylo 18 specializovaných přednášek s astronomickou, kosmonautickou a přírodovědně cestopisnou tématikou; 21 byly filmové večery a zbytek pořady pro veřejnost s podobnou náplní. Na nárůstu oproti loňskému roku se podílejí zejména prázdninové měsíce, díky pravidelnému zveřejňování našich programů v novinách Prahy 8 Osmička. V rámci rozvíjející se spolupráce s Prahou 8 se uskutečnily mimořádné sobotní odpolední pořady pro rodiče s dětmi, důchodce. Úspěch mělo také večerní pozorování oblohy pro školy během jejich akce Noc ve škole, po němž se studenti odebrali spát do školy. 1.4.3 Astronomická pozorování pro veřejnost Pozorování se konala vždy ve čtvrtek večer, 1x za měsíc v pátek večer a každou neděli odpoledne. Celkem se uskutečnilo 97 pozorování řádných a 1 mimořádné : 1.8. zatmění Slunce počasí dobré, 61 návštěvníků Další mimořádné úkazy zatmění Měsíce 21.2. a 16.8. se nepodařilo pozorovat pro nepříznivé počasí. 14

2. KURZY A KROUŽKY, ZÁJMOVÁ ČINNOST V roce 2008 probíhaly astronomické kroužky a astronomické kurzy podobně jako v uplynulých letech. Jak kroužky tak kurzy jsou dvoustupňové pro začátečníky a pokročilé. Kroužky jsou zaměřeny především na školní mládež, kurzy předpokládají základní středoškolské znalosti a účastní se jich jak studenti, tak dospělí zájemci o astronomii. 2.1 KURZY A KROUŽKY 2.1.1.1 Astronomický kroužek mládeže (Štefánikova hvězdárna) Dvouletý astronomický kroužek je určen pro děti od 12 do 15 let. V červnu byly ukončeny oba běhy AKM ročníku 07/08 a na podzim byly zahájeny na ně navazující běhy ročníku 08/09. Oba kroužky navštívilo ve 33 lekcích celkem 24 frekventantů. Teoretická výuka byla v co největší míře doplňována dostupnými audiovizuální prostředky simulacemi astronomických dějů na PC a prací s multimediálními astronomickými tituly. Využívány byly též učební pomůcky, jež umožňují pochopení optických jevů (optická lavice, spektroskop) a k výuce byla využívána i nová interaktivní výstava. Součástí výuky byla i praktická pozorování v kopulích hvězdárny, tři návštěvy Planetária a exkurze na pracoviště AsÚ AVČR v Ondřejově. Pro vybrané absolventy obou ročníků bylo uspořádáno letní soustředění Prázdniny pod hvězdami, viz 2.1.1.5. 2.1.1.2 Astronomický kurz I. ročník (Planetárium Praha) V první polovině roku byl ukončen jarní semestr prvního ročníku astronomického kurzu 2007/2008, na který bylo přihlášeno 36 posluchačů. Kurz úspěšně ukončilo 23 posluchačů, kteří obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, opravňující k postupu do 2. ročníku na Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl zahájen podzimní semestr ročníku 2008/2009 pro 52 přihlášených posluchačů. Jednotlivé lekce kurzu se konaly střídavě v sále Cosmorama (7 lekcí) a v učebně (14 lekcí), v závislosti na počtu posluchačů a na požadavcích na projekční techniku. Celkem v roce 2008 proběhlo 21lekcí (pro školní rok 2007/2008-14, pro školní rok 2008/2009-7). 2.1.1.3 Astronomický kurz II. ročník (Štefánikova hvězdárna) Druhý ročník astronomického kursu byl rozdělen do dvou semestrů, přičemž první má za úkol zopakovat a prohloubit astronomické znalosti nabyté v I. ročníku a cílem druhého semestru je výchova pozorovatele a demonstrátora Štefánikovy hvězdárny, takže jsou v této části zařazovány lekce jako rétorika nebo základní zásady provádění návštěvníků po Štefánikově hvězdárně. Po každé lekci následují praktika, v nichž si frekventanti osvojují zacházení s přístroji, výklad k demonstrovaným objektům a zásady bezpečnosti práce se speciální pozorovací technikou. V květnu 2008 byl ukončen běh II. ročníku dvouletého Astronomického kursu 07/08, po kterém následovaly přístrojové a demonstrátorské zkoušky, které úspěšně složilo 12 z 21 absolventů. Tyto zkoušky jsou nutnou podmínkou k samostatné práci s pozorovací technikou a možnosti provádět návštěvníky po Štefánikově hvězdárně. V říjnu byl zahájen běh II. ročníku 08/09. Astronomický kurs 08/09 navštěvuje 11 frekventantů. 2.1.1.4 Prázdniny pod hvězdami (Štefánikova hvězdárna) Soustředění pro posluchače 1. a 2. ročníku astronomického kroužku Prázdniny pod hvězdami proběhlo v termínu od 26. 7. do 2. 8. 2008 na hvězdárně v Rokycanech. Akce se zúčastnilo celkem 15 účastníků a personálně ji zajišťovali 4 pracovníci ŠH. 15

Ubytování bylo zajištěno ve čtyřlůžkových dřevěných chatičkách, k dispozici byl celý areál hvězdárny a dále přednáškový sál, klubovna a za přítomnosti zaměstnance i kopule. Těžištěm programu akce bylo pozorování noční oblohy, která je světelně podstatně méně znečištěna než v Praze a je proto vhodná k vyhledání a pozorování slabých objektů. Další částí programu byly astronomické přednášky a praktická cvičení z astronomie, jako je nácvik složení a ustavení dalekohledu, osvojení základních pravidel při nočním pozorování, pozorování zatmění Slunce a základy navigace (určení geografických souřadnic s pomocí sextantu, hodinek a astronomických tabulek). Do programu byl také zařazen jeden celodenní výlet. 2.1.1.5 Mobilní astronomická expedice (Štefánikova hvězdárna) Na základě projektu, předloženého skupinou demonstrátorů hvězdárny, bylo schváleno zapůjčení pozorovací techniky a tábornického vybavení pro 28. ročník Mobilní astronomické expedice, vedený jedním pracovníkem ŠH. Expedice proběhla v termínu 30.8. - 7.8. na tradičním tábořišti v obci Zachotín na Vysočině. Odborný program expedice sestával z několika dílčích programů. Z programu pozorování meteorů vyplynuly informace o letošní malé aktivitě malých rojů Sepremer Ursa Minorids (SUM) a August Draconids (AUD). K zajímavým zjištěním také patřil skok v aktivitě roje September Perseids (SPE), kdy se pozorované meteory pohybovaly na hranici statistické chyby, přičemž v noci z 8. na 9.9. byl zaznamenán jejich prudký nárůst. Aktivní byl též program vizuálního pozorování proměnných hvězd. Křivky poklesu jasnosti hvězd BX Peg a GP Vul byly z napozorovaných dat vyhodnoceny a odeslány k dalšímu zpracování. Do pozorovacího programu byl zařazen i experiment snažící se ověřit případně zpřesnit metody určování vizuálního MHV (mezní hvězdné velikosti), používané například při meteorických pozorováních pro sledování kvality pozorovacích podmínek. 2.2 ZÁJMOVÁ ČINNOST 2.2.1.1 Kosmo Klub (Planetárium Praha) V roce 2008 pokračovala činnost Kosmo Klubu (občanské sdružení) - věkově neomezené skupiny hlubších zájemců o kosmonautiku, jejíž činnost garantují odborní pracovníci Planetária. V roce 2008 se schůzky členů konaly v učebně vždy jednou měsíčně a navštěvovalo je průměrně 13 osob. 2.2.1.2 Dovolená s dalekohledem Dovolená s dalekohledem je pořádána ve spolupráci Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy s Hvězdárnou v Rokycanech. Akce je určena majitelům astronomické techniky a jejich rodinám, a jejím smyslem je umožnění výměny zkušeností z její konstrukce, a s pozorováním či fotografováním. 19. ročník Dovolené s dalekohledem byl pořádán ve dnech 23.8. 30.8. 2008 na novém místě v rekreačním středisku Melchiorova huť (okres Plzeň-sever). Díky větší kapacitě tábora bylo možné uspokojit větší počet zájemců, takže počet účastníků se vyšplhal na 16

rekordních 140 lidí. Přibližně 30 % účastníků z minulých ročníků DsD zúčastnili. bylo nových, ostatní se již některého 3. MIMOŘÁDNÉ AKCE Ve spolupráci s Trojským zámkem (GHMP) byla v květnu uspořádána dvoudenní akce Baroko vášeň mezi nebem a zemí. Součástí akce byly mimořádné programy a přednášky v Planetáriu, speciální prohlídky v Trojském zámku a astronomická pozorování na terase Trojského zámku. Součástí akce byl i doprovodný program pro děti. Rok 2008 nenabízel mnoho zajímavých astronomických jevů a pozorování těch několika málo úkazů nebylo možné kvůli špatnému počasí. Podařilo se ale realizovat několik úspěšných akcí, jako Dětský den, Noc vědců či Sobota s roboty. 3.1.1 Zatmění Měsíce (Štefánikova hvězdárna, hvězdárna Ďáblice) 20. února a 16. srpna 2008 V roce 2008 nastala dvě měsíční zatmění. Dne 20.2. byla Štefánikova hvězdárna otevřena až do 02.00, u příležitosti akce byla též uskutečněna netradičně půlnoční přednáška a přes nepříznivé počasí byla vyčerpána kapacita sálu. Částečné zatmění z 16. 8. u nás bylo pozorovatelné ve většině svého průběhu, pozorování tentokrát probíhalo na obou hvězdárnách. Obě pozorování i přes nepříznivé počasí navštívilo přibližně 100 lidí. 3.1.2 Anděl na Měsíci (Štefánikova hvězdárna) 19. března 2008 Ve středu 19. 3. 2008 se na Štefánikově hvězdárně u příležitosti 60. výročí úmrtí Karla Anděla uskutečnilo vzpomínkové setkání Anděl na Měsíci. Karel Anděl, původní profesí učitel a později ředitel školy, se soustředil zejména na pozorování a kartografii Měsíce. Jeho stěžejním dílem byla slavná Mappa selenographica (1926). Urna s popelem Karla Anděla je uložena v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny. Vzpomínkového setkání se zúčastnilo 65 návštěvníků. 3.1.3 Pochod povodím Mratínského potoka (hvězdárna Ďáblice) 19. dubna 2008 Sokol Mratín pořádal výše uvedený turistický pochod v sobotu 19.4. a požádal, zda by hvězdárna nemohla být otevřena v rámci této akce. Počasí sice pozorování nepřálo, ale účastníků bylo více než 100. Za prohlídku hvězdárny se vybíralo běžné vstupné. 3.1.4 Baroko vášeň mezi nebem a zemí (Planetárium Praha) 17. 18. května 2008 Pro jarní víkend 17. a 18. května připravily Planetárium Praha a Galerie hlavního města Prahy společný projekt přibližující astronomii rudolfinské doby a baroka. V sálech Planetária Praha proběhly tématicky zaměřené projekce a přednášky. Před večerním pozorováním oblohy na terase trojského zámku se promítal v sále Cosmorama pořad Krásy Jarní oblohy. Protože 17

akce byla zaměřená i na rodiny s dětmi, nabízel program v Planetáriu různé aktivity pro děti i projekce s pohádkovým hvězdným námětem. Na terase trojského zámku byla umístěna pozorovací technika (astrobus) a zájemci mohli pozorovat Slunce nebo večer noční oblohu. Během těchto dnů navštívilo Planetárium celkem 303 osob, z toho si 46 osob zakoupilo kombinovanou příležitostnou vstupenku pro návštěvu Planetária a zámku Trója. 3.1.5 Dětský den (Štefánikova hvězdárna) 31. května 2008 Den dětí na hvězdárně proběhl v roce 2008 v sobotu 31. května. Tentokráte děti hledaly novou planetu vhodnou k životu, protože si lidé v roce 10326 již zničili svou mateřskou planetu natolik, že už nebyla nadále obyvatelná. Atmosféra neobsahuje dostatek kyslíku a voda je prosycená špínou tak, že se nedá vyčistit. Není ale vše ztraceno. Dítě - kosmonaut bylo pověřeno velikým úkolem. Musí se naučit ovládat kosmickou loď, poznat úskalí temného vesmíru a dokázat dopravit na nově objevenou planetu svěřené osoby a zachránit tak celé lidstvo. V jednotlivých kopulích současně probíhalo pozorování a v přednáškovém sále promítání pořadů pro děti. Každé dítě za svůj výkon obdrželo malý dárek. Akce se zúčastnilo přibližně 200 dětí. 3.1.6 Hvězdárna slaví 80 (Štefánikova hvězdárna) 22. června 2008 V neděli 22. 6. se u příležitosti 80. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny uskutečnil den otevřených dveří. Návštěvníci si měli možnost prohlédnout západní a hlavní kopuli a novou, interaktivní výstavu. Dále se pro ně otevřely i prostory, které nejsou běžně přístupné veřejnosti, a to pozorovací domeček a východní kopule s robotickým dalekohledem MARK. V přednáškovém sále navíc probíhala nepřetržitá projekce multimediální pořadů z vlastní produkce (pořady pro děti i dospělé). Akci navštívilo přibližně 1100 návštěvníků. 3.1.7 Částečné zatmění Slunce (Štefánikova hvězdárna, hvězdárna Ďáblice, Planetárium Praha) 1. srpna 2008 Částečné zatmění Slunce bylo z ČR pozorovatelné v celém svém průběhu. 0bě hvězdárny byly v průběhu úkazu mimořádně otevřeny od 10 do 14 hodin. Na Štefánikově hvězdárně kromě pozorování všemi dostupnými dalekohledy probíhal v promítacím sále i přímý přenos úplného zatmění Slunce z Novosibirsku. Akci navštívilo přibližně 200 návštěvníků. Na hvězdárně Ďáblice se pozorování zúčastnilo 61 návštěvníků. 18

V Planetáriu bylo mimořádně otevřeno od 9.30 do 16 hodin. V době průběhu úkazu probíhala ve foyeru Planetária projekce částečného zatmění. U příležitosti tohoto úkazu uvedlo Planetárium Praha 3 mimořádné pořady. Projekci ve foyeru a pořady v sálech Cosmorama a Starvid shlédlo celkem 103 osob. 3.1.8 Sobota s Roboty (Planetárium Praha) 20. září 2008 V sobotu 20. září 2008 proběhl v okolí Planetária již 3. ročník soutěže autonomních robotů ROBOTOUR 2008 Robotika.cz outdoor delivery challenge. Úkolem robotů bylo bez cizí pomoci v zadaném časovém limitu projet cca 1 km dlouhou trasu. Roboti museli být plně samostatní museli se orientovat v prostoru, nesjíždět z cesty a správně se rozhodovat na křižovatkách podle zadané trasy. Planetárium Praha nabídlo návštěvníkům kromě možnosti zhlédnout depo robotů ve foyeru také blok přednášek Sobota s roboty věnovaný robotice. O soutěž probíhající ve Stromovce okolo Planetária byl jako každoročně velký zájem z řad veřejnosti. Otevřené depo ve foyeru, kde probíhala příprava robotů na soutěž, pak navštívilo 100 návštěvníků. 3.1.9 Noc vědců (Štefánikova hvězdárna, hvězdárna Ďáblice) 26. září 2008 Noc vědců je mezinárodní akce, vyhlašovaná každoročně v rámci 7. rámcového programu Evropské komise. Hvězdárna se k akci připojila již čtvrtým rokem a poprvé se jí na tuto akci podařilo získat dotaci z grantu EK. U příležitosti akce byla ve výstavním sále hvězdárny zahájena výstava "Nebezpečí z kosmu". V horním přednáškovém sále probíhala moderovaná diskuse s našimi předními odborníky o vědě a vědcích. Diskuse se zúčastnili bývalí absolventi astronomického kurzu HaP, kteří jsou dnes ve svých oborech špičkovými odborníky, uznávanými doma i v zahraničí. Každou půl hodinu probíhaly exkurse na pracoviště robotického dalekohledu MARK, a to včetně ukázky jeho funkce a pořizování snímků CCD kamerou. Dále proběhla ukázka dálkového řízení největšího dalekohledu v ČR na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, doplněná živým přenosem s možností diskuse diváků s odborníky a po ní následoval maratón multimediálních pořadů pocházejících z původní tvorby HaP. 19

V kopulích probíhalo pozorování noční oblohy. V objektu hvězdárny byla instalována "mobilní pracoviště" s ukázkami odborné práce, jako je vyhodnocování kreseb sluneční fotosféry, měření okamžiku zákrytu hvězd Měsícem či pořizování a zpracování CCD snímků. Některé činnosti (zakreslování a vyhodnocování kreseb Slunce, měření tzv. "osobní rovnice" aj.) si mohli návštěvníci sami vyzkoušet. Před hvězdárnou byly od 19.30 instalovány přednáškové stany, ve kterých probíhal program "Astrobusu", tj. mobilní astronomické observatoře, která celoročně navštěvuje školy v přírodě a dětské tábory. První část programu byla určena především dětem a skládala se z besedy, kombinované s promítáním obrázků, animací i filmů, a astronomické hry ABUGA. Bylo rovněž uskutečněno pozorování mobilními dalekohledy. Ve 21.30 se program Astrobusu opakoval ve verzi pro dospělé. Hvězdárnu navštívilo přibližně 1400 návštěvníků. K akci se také večerním pozorováním oblohy připojila Hvězdárna Ďáblice. 3.1.10-30 let od startu první čs. umělé družice Magion (Planetárium Praha) 24. října 2008 První československá umělá družice Země byla z ruského kosmodromu Plesetsk vypuštěna dne 24. října 1978 raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18. Jejím hlavním úkolem bylo studium nízkofrekvenčních elektromagnetických jevů v magnetosféře. Toto poslání vyjadřoval i název družice, vzniklý složením prvních částí názvů studovaného prostředí magnetosféry a ionosféry. Při této příležitosti byla ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR uspořádána tisková konference a cyklus přednášek, dále byl až do konce roku v Planetáriu vystaven unikátní neletový exemplář družice Magion 1. 20

4. VÝSTAVY, KNIHOVNY V roce 2008 byly pro návštěvníky k dispozici stálé astronomické výstavy ve všech třech střediscích. Kromě těchto stálých výstav s astronomickou a kosmonautickou tematikou měli návštěvníci možnost shlédnout 7 krátkodobých tématických výstav. Pět v Planetáriu a dvě na Štefánikově hvězdárně. 4.1 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA VE FOYERU PLANETÁRIA Stálou astronomickou expozici bylo možné navštívit jako součást některého z pořadů uváděných v Planetáriu nebo samostatně. Pouze výstavní prostory bez návštěvy pořadu navštívilo v roce 2008 celkem 4 137 osob, což představuje pokles o cca 700 osob. Tento pokles byl ale zcela kompenzován vyšší návštěvností pořadů (součástí vstupenky na pořad je i vstupenka na výstavu) Velký zájem dětí vzbuzovalo multimediální centrum s replikami skafandrů a dálkově ovládanými vozítky na povrchu Marsu. V závěru roku bylo multimediální centrum doplněno expozicí kosmických technologií. V prostoru experimentální zahrady byly pěstovány okrasné i užitkové rostliny při umělém osvětlení za použití živných roztoků (simulace podmínek na orbitální stanici). Součástí stálé expozice je i prostor Malého Planetária s expozicí optiky. Ve foyeru byl návštěvníkům k dispozici obchod s publikacemi, mapami a dalšími tituly o astronomii a příbuzných přírodovědných disciplínách, jejichž prodej zajišťovali odborní pracovníci Planetária. 4.2 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (PLANETÁRIUM) V prostoru vyhrazeném pro krátkodobé výstavy bylo v roce 2008 instalováno pět tématických expozic, částečně vázaných na aktuální programovou nabídku a částečně na významné události v astronomii a kosmonautice: 4.2.1 výstavy k pořadům Mauna Kea královna ohně a hvězd - výstava ke stejnojmennému pořadu o další z velkých observatoří světa; výstava kombinovala fotografie vesmírných objektů, pořízených obřími dalekohledy, s fotografiemi nádherné havajské přírody. 4.2.2 výstavy s astronomickou a kosmonautickou tématikou Pilotované lety programu Interkosmos - k 30. výročí startu Vl. Remka do kosmu; v letech 1978 1981se do vesmíru v rámci programu Interkosmos podívalo 9 kosmonautů ze států tehdejší RVHP. Do roku 1988 se v rámci tohoto programu vypravilo do vesmíru dalších 5 kosmonautů. Díky politizaci těchto letů za minulého režimu se ale na většinu z nich zapomnělo. 21

Padající hvězdy aneb kosmické smetí přírodního i umělého původu - kolem Země se pohybuje více než 3000 tun kosmického smetí nepoužívaných a rozpadlých satelitů, posledních stupňů nosných raket, kosmonauty ztraceného nářadí. K tomu je třeba ještě přidat smetí přírodního původu úlomky planetek a komet. To vše je zachycováno gravitací Země, menší zbytky shoří v atmosféře ale větší mohou dopadnout až na zemský povrch. MAGION - 30 let od vypuštění první čs. družice. Od 24.10. až do konce roku byly v Planetáriu vystaveny dobové fotografie a artefakty, které se vázaly k projektu Magion. Součástí výstavy byl i unikátní neletový exemplář družice Magion1. 4.2.3 výstava ke speciální akci Astronomie a fyzika v barokní Praze v květnu proběhla v prostoru malé výstavy výstava posterů ukazující astronomické přístroje, knihy a pomůcky pocházející z období baroka. 4.3 STÁLÁ ASTRONOMICKÁ VÝSTAVA NA ŠTEFÁNIKOVĚ HVĚZDÁRNĚ V dubnu 2008 byla dokončena instalace nové interaktivní výstavy v patře hvězdárny a některých plánovaných trojrozměrných exponátů. V souvislosti s instalací výstavy byl vyvinut speciální software touchengine pro prohlížení obsahu na PC kioscích, které jsou součástí většiny výstavních panelů. Kiosky jsou vybaveny dotykovou obrazovkou, takže bylo nutno zvolit účinný způsob ovládání multimediálního obsahu složeného z textu obrazu a videa, který by byl zároveň maximálně přehledný a intuitivní. Důraz byl také kladen na minimalizaci opotřebení dotykových obrazovek. Jako nadstavba zmiňovaného systému byl ve druhém čtvrtletí spuštěn průzkum používání PC kiosků (četnosti zobrazení stránek, času stráveného návštěvníkem u jednoho kiosku atd.) Statistické zpracování těchto dat může pomoci k dalšímu vývoji multimediálního obsahu výstavy. Výsledky průzkumu byly též prezentovány v příspěvku na semináři SHaP. Pro výstavní prostory byl také vyvinut interaktivní zobrazovač dat ze serverů Google Earth a Google Sky a ovládací software hvězdné mapy. 22

4.4 KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY (ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA) 4.4.1 Hvězdárna v proměnách času květen září 2008 Osmdesát roků života člověka je považováno za požehnaný věk. Životy kulturních institucí se však často měří na staletí a z tohoto pohledu je hvězdárna stále velmi mladou dámou. I tak toho stihla za svých 80 roků hodně prožít a také hodně vyrůst do krásy. Výstavu tvořily zejména dvojice fotografií stejných částí hvězdárny a jejího bezprostředního okolí, pořízených s odstupem mnoha desítek let a někdy i stovky let. 4.4.2 Nebezpečí z kosmu září prosinec 2008 Kosmické záření, supernovy, Slunce červeným obrem, srážky s planetkami to vše jsou fenomény, které mohou potenciálně ohrozit planetu Zemi. Výstava se zaměřuje na hlavní zdroje nebezpečí a její součástí jsou i ukázky meteoritů, detektor kosmického záření i model vývoje Slunce ve finální fázi jeho života. 4.5 KNIHOVNA ŠTEFÁNIKOVY HVĚZDÁRNY Mezi uživatele knihovny patří zejména studenti VŠ, dále frekventanti kroužků a kurzů a v nemalém zastoupení také důchodci se zájmem o astronomii a příbuzné obory. Knihovna hvězdárny byla v roce 2008 otevřena pro veřejnost 88 výpůjčních dnů. Služeb knihovny využilo 280 čtenářů, 4 čtenáři se zaregistrovali nově. Knihovna poskytla svým čtenářům 52 absenčních zápůjček a 320 zápůjček z presenčního fondu, celkem tedy 372 zápůjček. Do elektronické vyhledávací databáze, založené na systému OpenBiblio, je v současné době přepsána většina aktivního fondu a databáze je čtenářům v knihovně volně dostupná. 4.6 KNIHOVNA PLANETÁRIA Knihovna Planetária je využívána zejména zaměstnanci Planetária v režimu příruční knihovny. V roce 2008 byl dále uspořádáván knihovní fond a odstraňovány duplikáty. Probíhaly také práce na archivaci starších ročníků časopisů. 23

5. ODBORNÁ ČINNOST Odbornou činnost Hvězdárny a Planetária hl. m. Prahy v roce 2008 lze rozdělit jednak na vlastní vědeckou činnost, na spolupráci s vysokými školami zejména v rámci diplomových prací (zadávání, vedení) a na odborné aktivity zaměstnanců a zejména demonstrátorů v rámci odborných pozorovacích projektů a sekcí. 5.1 VĚDECKÁ ČINNOST Patří mezi aktivity rozvíjené již od založení hvězdárny. Během doby se stále více přesouvala mimo vědecké oddělení. To a rozpočtová omezení vedly k tomu, že samostatné vědecko-metodické oddělení bylo v rámci struktury HaP zrušeno a někteří pracovníci byli převedeni do programových oddělení. To umožní pokračovat v zajímavých vědeckých projektech a současně využít potenciálu těchto nesporně vysoce kvalifikovaných zaměstnanců pro programovou tvorbu. Odchod některých zaměstnanců vědeckého oddělení (jakkoliv by byl negativní z hlediska základního vědeckého výzkumu) umožní posílit kapacity programového oddělení Planetária v souvislosti s přípravou pořadů pro nový celooblohový videoprojekční systém. 5.1.1 Práce v oblasti historických studií (řešitel Mgr. Pavel Najser) V první polovině roku byla dokončena práce na pořadu Čas hvězd a mandragor, ve kterém jsou fundamentální objevy základních astronomických zákonů v období rudolfinské Prahy vnímány v kontextu širších historických a politicko náboženských souvislosti. V časopise Astropis byl otištěn článek Tajemství Galileových deníků a připravena byla též přednáška Hvězdy, mýty, umělci, věnovaná historii a legendám, která se váží k jednotlivým souhvězdím. 5.1.2 Výzkum migrace planet (řešitel Jakub Rozehnal) V oblasti výzkumu migrace planet, ke které docházelo díky interakci nově vzniklých planet s tělesy primordiálního planetesimálního disku, bylo s využitím výpočetní techniky HaP provedeno několik numerických simulací vývoje planetárních systémů s různými počátečními podmínkami. Na základě provedených simulací byl v Československém časopise pro fyziku byl publikován článek Možnosti využití symplektických integrátorů pro simulaci planetární migrace. 5.1.3 Výzkum tranzitujících exoplanet (řešitel Mgr. Stanislav Poddaný) Pomocí dalekohledu MARK byly úspěšně napozorovány tři tranzity exoplanet a několik světelných křivek proměnných hvězd, tři křivky se podařilo naměřit i s pomocí dalekohledu v Koperníkově kopuli na Kleti. Naměřené tranzity a celý fotometrický systém Štefánikovy hvězdárny byl prezentován na 40. mezinárodní konferenci o výzkumu proměnných hvězd ve Valašském Meziříčí, jejímž hlavním tématem byly tranzitující exoplanety. Světelné křivky zákrytových dvojhvězd a tranzitujících exoplanet naměřených na ŠH jsou archivovány v databázi CCD observations of variable stars, která je spravována Astronomickým ústavem Karlovy Univerzity a Ondřejovskou observatoří. 24

5.2 ODBORNÁ POZOROVÁNÍ V obou pražských hvězdárnách probíhala odborná astronomická pozorování a měření podle vypsaných interních odborných pozorovacích projektů, na nichž se podílejí i demonstrátoři Štefánikovy hvězdárny. Pozorování a měření se prováděla v následujících oborech: Slunce, zákryty hvězd Měsícem, zákryty hvězd planetkami, pozorování meteorů, pozorování objektů pomocí CCD kamery a hledání extrasolárních planet. Pozorování garantují odborní pracovníci HaP a jsou organizována v rámci tzv. sekcí. 5.2.1 CCD sekce Hlavním cílem CCD sekce je naučit demonstrátory pracovat s CCD kamerou a zpracovávat naměřená fotometrická data do světelných křivek. K vlastní činnosti sekce je k dispozici CCD kamera SBIG ST-237, zapůjčená sdružením Aldebaran Group for Astrophysics a přístrojové vybavení Štefánikovy hvězdárny. V roce 2008 se činnost sekce soustředila na nalezení vhodného systému, spolupracujícímu s danou kamerou. Původně zamýšlené řešení (dalekohled v západní kopuli) se ukázalo nevhodné i po několika vylepšeních (zejména v přesnosti navádění montáže na pozorovaný objekt). Nově nalezený systém (refraktor 110/1130 v domečku) se ukázal pro pozorování vhodnější díky většímu zornému poli. V rámci testu systému byla úspěšně pořízena fotografie planetární mlhoviny M57 v souhvězdí Lyra. V současné době se připravuje pozorování zákrytových dvojhvězd tímto systémem. 5.2.2 Sluneční sekce Těžištěm činnosti Sluneční sekce je zakreslování a vyhodnocování stavu sluneční fotosféry. I přes možnost zaznamenávat tento stav jinými způsoby má tento druh pozorování stále svůj význam a pozorování jsou žádána mezinárodními organizacemi (SIDC, Bruselles a ISP, Padderborn). Důvodem je jednoduchost pozorování a především zachování souvislé řady pozorování Slunce stejným způsobem (cca 300 let). Na Štefánikově hvězdárně probíhají tato pozorování s menšími přestávkami již od roku 1929, a tvoří tak velmi unikátní a ucelenou řadu, kterou je velmi žádoucí zachovat. V roce 2008 probíhala pozorování podobně jako v předchozích letech v hlavní kopuli ŠH. Celkem bylo pořízeno 74 kreseb, na zakreslování se podílelo 13 pozorovatelů. Napozorované kresby byly ihned zpracovávány pomocí programu Sun5, bylo určeno relativní číslo, vypočteny heliografické souřadnice všech skupin skvrn a jednotlivé skupiny byly klasifikovány McIntoshovou klasifikací a IS-indexem. Napozorovaná data pak byla pravidelně na konci každého měsíce zasílána do Solar Influences Data analysis Center v Bruselu (relativní číslo a související údaje, http://sidc.oma.be) a jednak do Volkssternwarte v Padderbornu (IS-index a související ukazatele, http://www.inter-sol.org). 5.2.3 Zákrytová sekce V roce 2008 proběhla jedna plánovací schůzka zákrytové sekce, během které bylo domluveno pozorování zákrytů během roku. V roce 2008 bylo napozorováno celkem 15 zákrytů hvězd Měsícem a planetkami. Zákrytová sekce se rovněž prezentovala na Noci vědců, kde zajišťovala provoz stanoviště s modelem pro měření tzv. osobní rovnice. 25

5.2.4 Pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy sluneční soustavy na hvězdárně Ďáblice V roce 2008 pokračoval program pozorování zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy (planetkami) sluneční soustavy. Mimo několika negativních pozorování zákrytů hvězd planetkami byl i jeden pozitivní úkaz, kdy stín vržený planetkou přešel přes hvězdárnu. I když je většina pozorování, navzdory upřesňujícím předpovědím negativní, tak mají svůj význam pro zpřesňování drah planetek a vymezení jejich rozměrů Výsledky byly odesílány na hvězdárnu Valašské Meziříčí, IOTA a EAON (Evropská síť pro pozorování zákrytů hvězd planetkami). Hvězdárna Ďáblice se v roce 2008 přihlásila do mezinárodní pozorovací kampaně PHEMU 09 pozorování vzájemných zatmění a zákrytů měsíců planet Saturnu a Jupiteru. Kampaň organizuje IMCCE ( Institut de mécanique Celeste et de calcul des éphémérides ), Paříž, Francie. Hvězdárna se již zúčastnila a úspěšně předchozích kampaní PHEMU 97 a PHEMU 03. Napozorované výsledky (světelné křivky ) z kampaně PHEMU 97 byly zahrnuty do katalogu pozorování z celého světa a publikovány ve světovém vědeckém časopise ASTROMOMY & ASTROPHYSICS Vol.451 733 No2 MAY IV 2006. Série vzájemných úkazů měsíců Saturnu začala v prosinci 2008, ale pro nepříznivé počasí se je zatím nepodařilo pozorovat. 5.2.5 Dalekohled MARK Zvýšené nároky na přesnost fotometrických pozorování si vyžádala další vylepšení stávajícího dalekohledu, a to zejména na přesné ustavení jeho montáže. Důvodem je nutný požadavek na kontinuální zobrazování hvězd na tytéž pozice CCD čipu, jehož pixely mají obecně různou citlivost. Dále proběhla demontáž CCD kamery za účelem dehydratace expoziční komory a vyčištění filtrů fotometrického systému. V závěru r. 2008 byla na teleskop nainstalována nová bezpečnostní a parkovací čidla parkovací čidla vlastní konstrukce. Senzory chrání dalekohled před mechanickým poškozením v důsledku možné poruchy navádění a zároveň umožňují přesnější studený start dalekohledu v plně automatickém režimu. 5.2.6 Společné pracoviště v Koperníkově kopuli na Kleti V září 2008 byl uskutečněn týdenní pozorovací výjezd jednoho pracovníka HaP na pracoviště na Kleti. Účelem výjezdu bylo naměření několika světelných křivek tranzitujících exoplanet. Díky většímu průměru dalekohledu se podařilo naměřit tři křivky exoplanet u hvězd cca 13. magnitudy, tedy výrazně slabších než těch, které se podařilo úspěšně naměřit s pomocí dalekohledu MARK. Vzhledem ke špatným meteorologickým podmínkám jsou však naměřené poklesy na hranici statistických chyb. 5.3 SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI 5.3.1 Robotický dalekohled MARK Ve spolupráci katedrou telekomunikací ČVUT FEL byly během roku 2007 zadány a zpracovávány dvě diplomové práce týkající se software pro analýzu pozorovacích podmínek dalekohledu MARK. Obě byly dokončeny a úspěšně obhájeny v únoru 2008, oponentem obou prací byl Ing. Martin Fuchs. Práce Ladislava Chmely Automatická analýza meteorologické situace byla navržena na Cenu katedry. Softwarové moduly vytvořené v rámci prací se staly součástí programového modulu MCM řídícího software dalekohledu. 26

6. VYDAVATELSKÁ ČINNOST Hvězdárna a planetárium vydala vlastním nákladem 7 titulů s astronomickou tématikou. Z převážné části se jednalo o dotisky oblíbených publikací, část publikací byla aktualizována. 6.1 EDIČNÍ ČINNOST HAP V ROCE 2008 V roce 2008 byly vydány následující vlastní publikace a materiály: název náklad /ks/ vydání specifikace Anička a nebešťánek zimní příběh 2000 dotisk sešit Anička a nebešťánek jarní příběh 2000 dotisk sešit Raketoplán házedlo 2000 dotisk skládačka Mlhovina Pelikán 2400 dotisk pohlednice Pexeso - souhvězdí 4000 dotisk hra Hvězdářská ročenka 2009 1600 nový titul kniha Otočná mapa oblohy (nová) 4000 dotisk pomůcka Současná ediční politika naší organizace je zaměřená na velmi kvalitní, avšak rychle prodejné publikace snadno dostupné i dětem a mládeži. Stále více je využívána rozšiřující se nabídka externích dodavatelů (knihy, 3D pohledy). 27

7. KOMERČNÍ AKTIVITY Doplňková činnost v roce 2008 v sobě zahrnovala stejně jako v předchozích letech především pořádání mimořádných společenských akcí v prostorách Planetária i Štefánikovy hvězdárny a poskytování s tím souvisejících služeb jiným právnickým subjektům. V souladu se zřizovací listinou k nim přibyl od července 2008 také prodej publikací a předmětů nevyrobených HaP. Vzhledem k podmínkám této činnosti jsou ale výnosy z prodeje publikací v DČ po odvedení DPH zcela přeúčtovány do hlavní činnosti (koeficient 0,98). V roce 2008 došlo k velkému propadu v pořádání firemních prezentací. Bohužel se v 1. pololetí nepodařilo zrealizovat žádnou komerční akci. Vzhledem k tomu, že se podmínky oproti minulému roku z naší strany nezměnily, domníváme se, že je tato nepříznivá situace způsobena vnějšími vlivy. Zejména silná koruna vede některé naše potenciální zákazníky k realizaci svých akcí v zahraničí (ověřeno) a nabídka konferenčních prostor s přidanou hodnotou neustále roste (zákazníci hledají jiný typ prostředí než nabízí Planetárium). Dále zákazníci požadují kapacity 300 a více osob, což překračuje kapacitní možnosti našich sálů nebo naopak požadují kapacity menší než 60 osob, což je zejména v případě Planetária neekonomické. Také se potvrzuje, že zájem o prezentace v Planetáriu probíhá ve vlnách. Ve druhém pololetí se podařilo v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně uspořádat 6 akcí. Celkové výnosy z doplňkové činnosti v roce 2008 činily 492 000,- Kč. 8. ÚDRŽBA A TECHNICKÝ ROZVOJ V roce 2008 proběhlo minimum investičních akcí jednak proto, že v roce 2007 byla ukončena rozsáhlá akce na Štefánikově hvězdárně, jednak proto, aby organizace ušetřila co nejvíce prostředků z investičního fondu na zamýšlenou instalaci nového celooblohového projekčního systému v sále Cosmorama v pražském planetáriu. Z významnějších akcí údržby je možné zmínit opravu návštěvnických WC v objektu planetárium nebo opravy hlavního schodiště a přilehlých místností na Štefánikově hvězdárně. 8.1.1 Investiční akce a akce mimořádného charakteru Planetárium 8.1.1.1 Výběrové řízení na veřejnou zakázku na Celooblohový projekční systém pro sál Cosmorama (IF) 250 163,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 250 163,- Kč Instalace celooblohového projekčního systému v sále Cosmorama je jednou z nejvýznamnějších akcí technického rozvoje Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za posledních patnáct let. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky Celooblohový projekční systém pro sál Cosmorama je přes 22 mil. Kč. Proto bylo výběrové řízení svěřeno externí společnosti. Výběrové řízení bylo ukončeno v listopadu 2008 a v prosinci byla podepsána smlouva s vybraným dodavatelem firmou Sky-Skan Europe GmbH. 28

8.1.1.2 Simulátor pro Celooblohový projekční systém pro sál Cosmorama (IF) 1 539 980,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 1 539 980,- Kč Po ukončení výběrového řízení na dodavatele celooblohového projekčního systému byl ještě v roce 2008 objednán simulátor umožňující přípravu nových pořadů. (simulátor byl součástí výběru, protože je velmi úzce svázán s vlastním projekčním systémem). Aby bylo dosaženo stavu srovnatelného se stávajícím systémem, bude nutné připravit zhruba 50 pořadů pro nový systém. Číslo je vysoké zejména proto, že v současné nabídce Planetária je pro každý ročník základní školy minimálně jeden pořad. Stavu by mělo být dosaženo v průběhu cca pěti let, po kterou budou provozovány oba systémy. Simulátor umožní přípravu a odladění pořadů, aniž by byl výrazně omezován provoz v sále (součástí simulátoru je i malá, 1,5m kopule). 8.1.1.3 Výměna dvou projektorů v sále Starvid (IF) 238 714,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 238 714,- Kč Během prázdnin se na pravém projektoru systému Digistar III objevila zelená skvrna, která se postupem času zvětšovala a zintenzivňovala. Začátkem školního roku prakticky znemožnila kvalitní projekci digitálního planetária Digistar. Dle vyjádření servisní organizace nebyla závada ekonomicky neopravitelná a kromě toho existoval předpoklad, že se v krátké době stane projektor nepoužitelným. To by znamenalo odstavení celého sálu Starvid. Projektory jsou v permanentním provozu od roku 2002 a jsou za hranicí životnosti. Proto bylo rozhodnuto oba projektory vyměnit (protože každý promítá polovinu obrazu, musejí být oba projektory identické). Projektory musí navíc splňovat specifické požadavky na projekci (projekce hvězdného pole atd.). 8.1.1.4 Zřízení multimediálního centra v planetáriu (4618) - dočerpání prostředků z roku 2007 (IF) 79 013,- Kč (ponecháno z 2007) (IF) 39 999,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 119 013,- Kč V rozpočtu na rok 2008 bylo z rozpočtu roku 2007 ponechána částka 79 013,04 Kč, Pro multimediální centrum byl ve spolupráci se Studiem Ulma vyvinut zcela nový exponát Kosmické technologie, jehož cena byla stanovena na 119 012,57 Kč, překročení prostředků o 39 999,53 Kč bylo kryto z vlastních zdrojů organizace. Instalací exponátu byly rozšířeny předváděcí možnosti multimediálního centra. 29

8.1.1.5 Nová výstava na ŠH včetně stavebních úprav (7668) - dočerpání prostředků z roku 2007 (IF) 101 595,- Kč (ponecháno z 2007) (IF) 15 248,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 116 844,- Kč V rozpočtu na rok 2008 byla z rozpočtu roku 2007 ponechána částka 101 595,30 Kč. V rámci dokončení investice byl pořízen doplněny další výstavní panely a vitríny. Celková cena 116 843,72 vznikla součtem nabídkových cen, překročení prostředků o 15 248,42 Kč bylo kryto z vlastních zdrojů organizace. 8.1.1.6 Nový přívodní kabel pro sál Cosmorama (IF) 196 049,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 196 049,- Kč Na hlavním elektrickém přívodu do sálu Cosmorama byl naměřen nepřípustný úbytek napětí, který negativně ovlivňoval funkci projekčních systémů. Protože původní kabel je uložen ve stavební konstrukci a tudíž neopravitelný, bylo nutné položit kabel nový. Součástí prací byla i instalace pomocného rozvaděče v sále Cosmorama a úpravy hlavní rozvodny. Původní kabel bude zřejmě použitelný při nižších odběrech a proto byl ponechán jako záložní 8.1.1.7 Úprava návštěvnických toalet v objektu planetárium (IF) 265 000,- Kč CELKOVÉ NÁKLADY: 265 000,- Kč Akce spočívala zejména ve výměně vestavěných splachovačů a sanitární keramiky. Po výměně splachovačů klesla spotřeba vody v objektu o více než polovinu. Dále viz 8.2.1 8.2.1. Údržba budov Vzhledem k havarijnímu stavu splachovačů na návštěvnických toaletách v objektu planetárium (protékající, nefunkční, bez náhradních dílů) bylo o prázdninách 2008 přistoupeno k jejich celkové opravě. Původně předpokládaná cena byla překročena z důvodu nepředpokládaných víceprací prostor mezi příčkami vyplněn stavební sutí, nutnost výměny kanalizačních rozvodů. Po uvedení do provozu klesla spotřeba vody v objektu o více než polovinu. 30

Na Štefánikově hvězdárně byla dokončena rekonstrukce hlavního přístupového schodiště a přilehlých prostor. Na hvězdárně Ďáblice byla provedena po krádeži měděných střešních prvků celková oprava včetně následných zednických prací, zbylé přístupné části byly nahrazeny titanzinkem, který není pro zloděje kovu tak atraktivní. Měděná střecha a obě kopule jsou střeženy elektronickým zabezpečovacím systémem. 8.3.1. Údržba výpočetní techniky Ve všech střediscích byla zajišťována vlastními silami údržba výpočetní techniky. Byla doplňována výpočetní technika podle potřeb jednotlivých středisek. Pokračovala kontrola a evidence počítačového softwaru pomocí profesionálního systému pro audit softwaru. 8.4.1. Údržba pozorovací techniky V roce 2007 byla prováděna běžná údržba pozorovací techniky, zejména čištění objektivů a menisků po jarním období, po kterém zůstane díky těsné blízkosti stromů na optice nános pylu a prachu. Pro mobilní pozorování zákrytů byla zakoupena na hvězdárnu Ďáblice TV CCD kamera WAT 120N+. Jedná se o modernější verzi dříve zakoupené kamery WAT 120N, která je stabilně instalována v ohnisku 30cm dalekohledu a v případě mobilních pozorování musela být vymontována a znovu zabudována a seřizována. Nová kamera má navíc podstatně širší rozsah parametrů než stávající kamera. 8.5.1. Běžná údržba Ve všech objektech byla prováděna vlastními silami běžná údržba objektů. Na Ďáblické hvězdárně ve spolupráci s Místním úřadem Ďáblice pokračovali pracovníci střediska průběžně v péči o okolí hvězdárny, odstraňování náletových křovin a výsadbě ušlechtilejších dřevin. 8.6.1. Autoprovoz U nového expedičního vozu UAZ AMC Patriot byla v rámci záručních oprav provedena výměna tachometru, oprava topení, ventilace a uzávěrky diferenciálu. U vozu VW Transporter byla provedena pravidelná roční prohlídka a proběhla běžná údržba, v jejímž rámci byly vyměněny rozvody a proběhla oprava a lakování částí dveří a blatníku. U vozu Škoda Felicia byla provedena oprava přední části vozu po havárii, byla provedena výměna výfuku a vůz prošel pravidelnou STK. V rámci vnitřního kontrolního systému byla věnována zvýšená pozornost efektivnímu využívání služebních vozidel. Jedním z doporučení bylo instalovat na všechny vozidla monitorovací systém na bázi GPS. Do vozidel byl v průběhu září a října instalován systém Sherlog-trace. 31

9. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI, SLUŽEBNÍ CESTY 9.1. ODBORNÉ SEMINÁŘE NašI pracovníci se aktivně účastnili seminářů pořadaných Sdružením hvězdáren a planetarií a hvězdárnou v Úpici. 9.2. SPOLUPRÁCE S JINÝMI INSTITUCEMI 9.2.1. Spolupráce s institucemi v ČR Rovněž v roce 2008 pokračovala spolupráce a výměna zkušeností s ostatními hvězdárnami a planetárii v ČR. Zejména s HaP M. Koperníka v Brně, HaP v Českých Budějovicích, HaP J. Palissy v Ostravě, HaP Hradec Králové a dále hvězdárnami v Úpici, Rokycanech, Prostějově a Valašském Meziříčí. Naše organizace byla velmi aktivním členem Sdružení hvězdáren a planetárií, jehož spoluzakladatelem se před deseti lety stala a které je reprezentativním orgánem institucí našeho typu vůči MK ČR. Do současné Rady byli zvoleni dva zástupci naší organizace a ředitel je pro druhé volební období (2007-2009) znovu předsedou tohoto Sdružení. 9.2.2. Spolupráce s institucemi v zahraničí Vzhledem k úspornému režimu při plánování zahraničních pracovních cest nebylo možné realizovat další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi plně podle našich potřeb ani zúčastnit se ve větší míře mezinárodních odborných akcí. Pokračovali jsme však v kontaktech a výměně informací s nejdůležitějšími, zejména evropskými institucemi našeho charakteru a v účasti na mezinárodních projektech. Poměrně rozsáhlá korespondence byla udržována i s profesními a zájmovými organizacemi podobného zaměření. 9.3. ZAHRANIČNÍ SLUŽEBNÍ CESTY Pracovní cesty do zahraniční byly v roce 2008 s ohledem na finanční úspory při čerpání rozpočtu výrazně omezeny proti skutečným potřebám organizace. 9.3.1 Expedice Pic du Midi Ve dnech 22.2. - 2.3.2008 se uskutečnila expedice na observatoř na vrcholu Pic du Midi ve francouzských Pyrenejích. Expedice se uskutečnila na pozvání francouzské strany v rámci amatérského pozorovacího programu na teleskopu T60. Expedice se zúčastnil pětičlenný tým demonstrátorů ŠH, kteří primárně získali kontakty na členy asociace T60 a z jejichž popudu expedice vznikla. Za HaP se zúčastnil Ing. Martin Fuchs. Hlavním pozorovacím cílem expedice bylo provedení fotometrických pozorování proměnných hvězd a zákrytů extrasolárních planet CCD kamerou teleskopu MARK a získání srovnání přesnosti měření v podmínkách Prahy a neznečistěné oblohy ve vysokých horách. K dalším pozorovacím aktivitám patřilo vizuální pozorování zaměřené především na objekty s nižšími deklinacemi (z Čech nedosažitelnými) a astronomická 32

fotografie. Za velkého přispění francouzských kolegů proběhly také návštěvy na ostatních funkčních pracovištích observatoře: 2m Bernard Lyot Telescope, 106cm Gentili Dome, HACO-CLIMSO koronograf a 55cm Robley-Dome. 9.3.2. Sympozium ESOP XXVII Drehbach, SRN. Ing. V. Přibáň se zúčastnil evropského sympozia o zákrytových projektech ESOP (European Symposium on Occultation Projects ) v Drebachu, SRN, které pořádala IOTA/ES (evropská sekce Mezinárodní zákrytové a časové asociace ) ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem v Drebachu ve dnech 29.8. až 1.9.2008. Zúčastnilo se ho 33 účastníků z 11 států Evropy s referáty týkajícími se odborných oblastí zákrytů (metody pozorování zákrytů hvězd nejen planetkami, ale i transneptunickými objekty, přechody exoplanet, zatmění Slunce a Měsíce, technologie pro 21. stol., astrometrie a předpovědi). Planetárium v Drebachu disponuje malým planetáriem ZKP 3. Návštěvnost je přes 20 000 lidí za rok. Největší dalekohled hvězdárny má průměr 0,5 m a tamnějším astronomům se podařilo objevit 78 planetek. Z referátů vyplynulo, že objevování exoplanet je záležitostí profesionálních přístrojů, ale měření přechodů exoplanet se dá provádět i dalekohledem o průměru pouhých 6 cm. Zákryty hvězd planetkami jsou v současnosti jedinou metodou na detekci atmosfér objektů obíhajících ve vzdálených oblastech naší sluneční soustavy. V sekci Zákrytové technologie pro 21. stol. byl zařazen referát Ing. V. Přibáně Praktické zkušenosti s kamerou WAT 120N. Součástí sympozia byla exkurze na Technickou univerzitu do Drážďan s prohlídkou zmiňované Lohrmanovy observatoře. 33