Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V 18. 11. 2016
Diferenciace sociální formy: od kmene-rodu ke kolektivnímu rozumu a individuálním subjektům 7
Kmen, rod nežli byl překročen práh města/státu, lidé žili v kmenech lovců a sběračů jak tyto kmeny žily usuzujeme z života do současnosti přeživších primitivních společenství (američtí indiáni, křováci, australští aboriginci a mnozí další) to, že je za primitivní označila moderní civilizace berme spíše jako znak nepřijetí jejich odlišnosti, vypovídající spíše o této civilizaci nežli o těchto společenstvích
Kmen, rod přirozená rozlišení (založená na možnosti reprodukce, plození potomků): lidé zvířata kmen/rod jedinec (součást kmene)
Kmen, rod role v kmenovém uspořádání: lidský druh sociální role: náčelník, vědma, válečník kmen/rod příroda, danost, hmatatelnost genetické role: matka, otec, dítě jedinec
Vznik starověkého státu vznik státu strukturace sociálního pole a diferenciace sociálních rolí: oni/cizí kmen/rod stát sociální role: despota, kněz, zemědělec, řemeslník, obchodník, válečník, písař genetické role: matka, otec, dítě jedinec
Na okraji starověkých států ti, které stát vylučuje, rozliší kulturu jako autonomní sféru a založí polis: příroda oni/cizí kmen/rod genetické role: matka, otec, dítě jedinec stát kultura sociální role: despota, kněz, zemědělec, řemeslník, obchodník, válečník, písař polis
Na okraji starověkých států polis rozšiřuje sociální pole (začlenění odlišných jedinců, vyvázání z kmene): oni/cizí despotický stát kmen/rod přirozenost jedinec polis kulturní autonomie, pluralita kultur individualita
Antické Řecko polis využívá státní aparát k restrukturaci sociálního pole, odlišnosti integruje pomocí filosofické abstrakce: abstrakce kolektivní logos kmen/rod stát polis pluralita kultur individualita
Diferenciace forem v antické filosofii osamostatnění rozumu, definice lidství: lidský druh přirozenost kmen/rod kolektivní logos abstrakce, ideje, obecnosti pluralita kultur různé formy státu odlišení, individualizace, osamostatnění jedinec individualita
Diferenciace forem v antické filosofii diferenciace forem: lidský druh kolektivní logos abstrakce, ideje, obecnosti formy myšlení, univerzalizace kmen/rod formy sociálního uspořádání oikúmené = známého světa odlišení, individualizace, osamostatnění city, prožívání, morálka jedinec různé formy státu individualita
Zrod křesťanství transformace uspořádání (spojení označujícího s post-označujícím režimem znaků): kolektivní logos/slovo univerzalismus vědomí a víry Bible společenství věřících (nestátní a nekmenová sociální forma) Ježíš bodem subjektivace individualita
Zrod křesťanství: sv. Petr a Pavel
Zrod a šíření křesťanství dobrovolné ukřižování Ježíše a jeho vzkříšení je sémiotická operace, vyznačují přechod do post-označujícího režimu negativní označení linie obětního beránka v označujícím režimu je obráceno, což konstituuje individuální subjekt, následující vlastní linii úniku (věrnost události prozření/individualizace) to, že jde o nestátní a nekmenovou sociální formu, je základním předpokladem jejího snadného šíření evangelizace, misionářství, náboženská konverze
Šíření křesťanství formalizace víry za Konstantina I. (325) a povýšení na státní náboženství za Theodosia I., posledního císaře celé Římské říše (380), lze považovat za návrat k označujícímu režimu (interpretace, pronásledování kacířů) ve středověku symbióza státu a církve, ale i pokusy podřídit jedno druhému kult svatých: mučednická smrt odkazuje k Ježíši, teritorializace víry
Šíření křesťanství
Rozšíření křesťanství, cca 600
Rozšíření křesťanství, cca 1100
Před prahem modernity široce rozšířená univerzalita abstraktní křesťanské víry, teologie jakožto předvědecké zkoumání Boha politická roztříštěnost feudální Evropy + koexistence plurality nestátních sociálních forem (kláštery, cechy), diplomacie znovuobjevení individuality (renesanční umělci, vědci, filosofové), humanismus papežské schizma, náboženská reformace (Hus, Luther, Kalvín)
Diferenciace na prahu modernity tlak na transformaci sociální formy ze dvou stran: diferenciace kmen/rod kolektivní logos/rozum konkretizace společnost národ rodina změna individualita
Diferenciace za prahem modernity objektivní kolektivní logika/rozum společnost kmen/rod národ rodina materiální toky individualita subjektivní
Diferenciace za prahem modernity povýšení subjektivní i objektivní roviny osamostatnění roviny materiálních toků (zrod kapitalismu), kde dochází k funkční diferenciaci subsystémů ekonomiky (1602 zrod burzy) a politiky (1648 Vestfálský mír), které se jak globalizují, tak se dostávají na vyšší úroveň abstrakce univerzalita vědy postupně nahrazuje univerzalitu víry (schopnost adaptace na změnu, formalizace metody pokusů)
Nositelé změny: jedinec; rodina, národ; společnost, lidstvo změna (modernizace) zasahuje všude: kmen/rod kolektivní logika/rozum společnost národ materiální závislost, něco za něco (ekonomie) rodina politická abstrakce individualita vědecká abstrakce
Hierarchickou diferenciaci nahrazuje diferenciace funkční model stromu či pyramidy nahrazuje model propletence či rhizomu autonomie i vzájemná závislost funkčně definovaných sociálních systémů: politika (komunikační médium moci) ekonomie (k. médium peněz) věda (k. médium pravdy) právo (k. médium spravedlnosti) intimní vztahy (k. médium lásky) vzdělávání, zdravotnictví
Hierarchickou diferenciaci nahrazuje diferenciace funkční stále jasněji vyvstává rozdíl mezi jedincem a společností, psychickými a sociálními systémy, osobními a neosobními vztahy psychický rozvoj jedince intenzifikují prohlubující se intimní vztahy: idealizace středověké dvorské lásky paradox vášně a excesu autonomie citu romantická láska manželství, sociální reprodukce, řešení problémů (terapie)
Dnešní nositelé změny: autonomní jedinci, technologie a sociální systémy kolektivní lidský rozum materiální toky abstraktní sociální systémy organizace kolektivní lidská zkušenost rodina společenství osobní vztahy individualita
Dnešní nositelé změny: autonomní jedinci, technologie a sociální systémy kolektivní lidský rozum materiální toky abstraktní sociální systémy organizace kolektivní lidská zkušenost osobní vztahy rodina společenství individualita