- František Musil Několik poznámek ke starším dějinám Podorlicka NĚKOUK POZNÁMEK KE starším DĚJINÁM PODORliCKA V předkládaných poznámkách ke starším regionálním dějinám Podorlicka se chceme dotknout několika historických a místopisných problémů tohoto regionu a navrhnout jejich hypotetické řešení.tyto hypotézy si v žádném případě nekladou za cíl definitivně daný problém vyřešit,ale především na něj upozornit a případně vyvolat diskusi o jeho dalším řešení. 1. Církevní majetky v Podorlicku v době předhusitské a jejich odraz v toponymii V Podorlicku, v kraji s drsnějšími přírodními podmínkami, jehož sídelní struktura se dotvářela teprve v 1. polovině 14. století v době vrcholné (vnější) kolonizace, se nevytvořily význačnější církevní majetky. Přesto tyto majetky zanechaly stopy v toponymii tohoto regionu.. Nejvýznamnější církevní institucí zde byl cisterciácký klášter ve Svatém Poli (Sacer Campusi, vzniklý pravděpodobně v 70. letech 13. století." Klášter zanikl za husitských válek a jeho poloha byla dlouho neznámá. Teprve August Sed I á č e k ukázal, že tento klášter dal jméno dnešní vsi Klášter nad Dědinou, která vznikla na jeho troskách.řvedle několika vsí v okolí Opočna, klášter vlastnil i majetky v podhůří Orlických hor a v okolí Deštného v Orlických horách." V této oblasti na nejhořejším toku Bělé je upomínkou na klášterní panství název vsi Mnichová položené vysoko nad pravým břehem Bělé (nadm. výška 619, 2 m). Ves je sice poprvé doložena až v roce 1598 v urbáři opočenského panství, ale název svědčí o tom, že vznikla ještě v době, kdy tento kraj náležel cistercíákům ze Svatého Pole.i! S konventem" křižovníkůs červeným srdcem (cyriaků) zvaným Orlík nebo Orlice, který vznikl v 2. polovině 13. století, souvisí název Klášterce nadorlící. Konvent s kostelem Panny Marie se připomíná až do počátku 15. století. Potom zprávy o konventu mizí a lze předpokládat, že zanikl v průběhu husitství. Ves, která se vyvinula v místech zaniklého konventu, z něhož se zachoval jen dnešní kostel, začala být nazývána prostě Klášterec. Tento název je doložen poprvé v roce 1514.(,/ Obecně bylo známo, že v Klášterci nad Orlicí existoval 'nějaký klášter, ale vzhledem k původnímu jménu zaniklého konventu, byl tento dlouho hledán nikoli v Klášterci nad Orlicí, ale v místech samoty Orlíka u Brandýsa nad Orlicí. 7/ K jednoznačnému ztotožnění zaniklého kláštera v Klášterci nad Orlicí s konventem křižovníků s červeným srdcem Orlík došlo teprve v posledních desetiletích." V několika místních jménech se odrazila málo známá skutečnost,že v roce - 15 -
1229 získal od krále Přemysla 1.Otakara majetek na Divoké Orlici v těsném sousedství Doudleb nad Orlicí benediktýnský klášter v Opatovicích nad Labem. ')1 Jednalo se o dnes zaniklou ves Polici, která soudě dle staršího pomístního názvu, tvořila jihozápadní část vsi Vyhnánova (dnes část Doudleb nad Orlicí)lll/ a její okolí. Poprvé se církevní (řeholní) majetek v této oblasti v toponymii odrazil v roce 1365, kdy se připomíná les Mníšek (silva Mysek), který však tehdy patřil již k litickému panství. III Zda v této době již celé panství opatovických benediktýnů přešlo do světských rukou a zda dvory Mnichovství v blízkosti dnešního Vyhnánova (dnes k. ú. Vyhnánov) a Mníšek (nad pravým břehem Divoké Orlice nad jejím soutokem se Zdobnicí zřejmě v místech výše zmíněného lesa, dnes k. ú. Vamberk) vybudovali již světští držitelé a dali jim jen jméno podle pozemků, které byly církevním (mnišským) majetkem, či dvory byly založeny již benediktýny jako centra jejich hospodářské činnosti a pojmenovány (zřejmě nikoli oficiálně) podle jejich majetkové příslušnosti, nelze pro nedostatek pramenů jednoznačně rozhodnout. Oba dvory máme totiž doloženy poměrně pozdě a to v době, kdy církevní majetek na Divoké Orlici již prokazatelně neexistoval. Dvůr Mníšek se připomíná poprvé v roce 1542, kdy ho spolu s dnes zaniklou vsí Policí a příslušenstvím v několika dalších vsích získal Václav Okrouhlický z Kněnic, majitel panství litického. 121Mnichovství, kde pozdějiparcelací dvora vznikla nevelká ves, se připomíná poprvé v roce 1562 jako příslušenství litického panství, které tehdy kupoval Mikuláš z Bubna.!" Exístence'kláštemfho majetku na Divoké Orlici v okolí Doudleb nad Orlicí, jehož bližší osudy žel neznáme, se snad stala základem pověstí o klášteře ve Vamberku'" nebo na Velešově, 151 který býval připisován templářům. Pro skutečnou existenci templářské kornendy'" na jednom nebo druhém místě neexistují žádné doklady a templářskou komendu ve Vamberku nebo na Velešově je nutno zařadit jen do oblasti lidové fantazie. Problémem Zllstává původ zaniklé vsi Mnichovic mezi Lípou nad Orlicí a Týništěm nad Orlicí, která se poprvé připomínáv roce 1495 jako příslušenství litického panství.!" Od církevního majetku u Doudleb nad Orlicí je místo vzdáleno více jak 10 km, takže spojovat vznik této vsi s državou opatovických benediktýnů u Doudleb nad Orlicí je velmi problematické, i když samozřejmě nelze vyloučit, že klášter mohl získat v oblasti Divoké Orlice i další majetky. Zdá se proto přijatelný názor Gottharda Josefa L a š k a 181 a Karla L ing r a,i,)1 kteří předpokládají (žel bez uvedení autentických dokladů); že název vsi byl Michovice, nikoli Mnichovice. Li n g e r dále uvádí, že název je odvozen nikoli od slova mnich, ale od osobního jména Michal. Možnost záměny tvarů Mnichovice a Michovice připouští i Antonín Pro f o u s, ale za výchozí osobní jméno považuje jméno Mich, které je podle jeho názoru zkrácenou formou jména Mikuláš, nikoli Michal, naopakjosefv Š i mák předpokládáodvození od slova mnich, i když nelze zjistit, o jaké mnichy se jedná.201 Pro úplnost ještě poznamenáváme, že někdy bývá v literatuře uváděna ko- - 16 -
menda strážcll božího hrobu neb konvent kř ížovníků s červeným srdcem v sqlnici a templářská komenda ve Voděradech. V Solnici žádná skutečná komenda rytířských řádů nevznikla, pouze patronátní právo ke zdejší faře měli příslušníci zmíněných řádů.": Údaj o templářské komendě v místech fary ve Voděradech 221 nemá žádné historické opodstatnění.snad se v něm odráží fakt, že kolem roku 1380 získal VoděradyVznata ze Skuhrova, který v roce 1359 uvedl křižovníky s červeným srdcem (nikoli však templáře) do nedaleké Solnice. Z9 2. Jindřich z Lipé»alias de Rtchnwald«aneb»Podorltcká epizoda" v dějináchrodupánů z Lipé V roce 1320 (bližší datace není známa) došlo ke známé dohodě mezi Mutinou z Dobrušky a měšťany nově vyzdviženého města Dobrušky.Zil Jako jeden ze šesti prostředníků při uzavření této smlouvy vystupuje i Jindřich z Lipé "alias de Richnioald", přičemž tento druhý přídomek je použit jen při této příležitosti,nikdy jindy ho Jindřich (II.). řečený Železný z Lipé, syn známého politika dobyjana Lucemburského Jindřicha(I.) z Lipé, nepoužíí.ř" Dalšími prostředníky byli Hynek z Frýdlantu, Jindřich z Lichtenburka (oba společně s Jindřichem z Lipé patřili k rozrodu Ronoviců),Tas ze Skuhrova, Mikuláš z Potštejna a hradecký purkrabí Macek řečený Mnich. Z účasti Jindřicha II. Železného z Lipé na jednání v Dobrušce lze usuzovat, že Jindřich (a vůbec Ronovici) měli k Dobrušce a jejímu majiteli bližší vztah. V souvislosti s uvedenými fakty vzniká otázka, zda páni z Lipé nebyli spjati s panstvím, které se formovalo v centru Orlických hor mezi panstvím náchodským na severozápadě a panstvím pánů z Dobrušky na jihovýchodě a zda onen, jen v roce 1320 v přívlastku Jindřicha II. z Lipé připomenutý, Rychnvald není třeba hledat právě v oblasti možného panství pánů z Lipé. Zde existují dva architektonicky pozoruhodné hrady Dobřany'" a Frymburk.ť'o jejichž počátcích nemáme bližší informace. Značný rozsah hradu u Dobřan i mohutná, snad obytná, okrouhlá věž na Frymburku nasvědčují tomu, že šlo zřejmě o stavby provedené příslušníkem význačného šlechtického rodu. Pokud jde o hrad u vsi Dobřan, existuje, ale jen na základě toho, že páni z Dobrušky byli patrony dobřanskéhokostela (poprvé doloženo v roce 1358), hypotéza, že hrad byl majetkem pánů z Dobrušky.'" Přímé písemné zprávy o tomto hradětotiž nernáme. Hrad Frymburk je poprvé nepřímo doložen v roce 1354, kdy patronátní právo ke kostelu v Olešnici v Orlických horách vykonával blíže neznámý Matyáš z Frymburka,Z9I ale již v roce 1362 byl hrad majetkem Čeňka z Lipé (bratra výše zmíněného Jindřicha II. Železného z Lipé).w Čeněk zemřel pravděpodobně v létě 1363 a ještě před svou smrtí, poněvadž neměl mužské dědice, převedl většinu majetku na svého synovce Jindřicha (III.) z Lipé, syna Jindřicha II. Železného.!" Ten je jako majitel Frymburka doložen v srpnu 1364. 3Z1 Ale - 17 -
Frymburk nepřevzal přímo od Čeňka z Lipé, ale Čeněk ho zřejmě při likvidaci svého majetku postoupil nejprve Elišce z Lipé, W manželcejana řečenéhojíra, kastelána Krakovského, který je doložen jako majitel Frymburka v červenci 1363.3-i/Vúnoru 1364 byla Eliška již sama majitelkou Prymburka'" a od ní přešel hrad záhy (snad v této době zemřela) na jejího bratra, již zmíněného Jindřicha (III.) z Lipé.Jindřich (lil.) z Lipé však nezůstal majitelem Frymburka dlouho a již v roce 1365 ho postoupil Janovi z Lichtenburka, který je jako jeho majitel doložen poprvé v prosince 1365.-'>6/ Pobyt příslušníkůrodu z Lipé ve východních Čechách tehdy ještě neskončil, neboť Jindřich (lil.) v roce 1365 získal od Jana z Lichtenburka ještě na několik let panství lítícké.?" Když toto panství na přelomu 60. a 70. let 14. století získali páni z Kunštátu, podorlická etapa v dějinách rodu pánů z Lipé definitivně končí. Vzpomínaný přívlastek"z Rychnvaldu a je v literatuře předmětem různých interpretací. Historik Podorlicka Jan Roj e k již v polovině minulého století upozornil, že oním Rychnvaldem byl hrad u Dobřan. 38/ Ve svých úvahách vychází z toho, že hrad není přímo ve vsi Dobřanech, ale půl km západně od vsi, takže nelze vyloučit,že vesnice a hrad neměly stejné majitele. Patronátní právo pánů z Dobrušky ke kostelu v Dobřanech nemusí tedy být podle něho ještě dokladem toho, že.vlastnili i tento hrad. Rojkovu argumentaci proti spojování patronátního práva v Dobřanech s vlastnictvím hradu u Dobřan by bylo možné ještě,doplnit o fakt, že na základě údajů o výši papežského desátku v druhé polovině 14. století, byl dobřanský kostel kostelem.cbudym", který desátky neplatíl'" a zdá se nepravděpodobné, že by příslušníci rodu z Dobrušky, kteří provedli řadu kostelních nadání, připustili, aby kostel spjatý s jejich sídelním hradem, patřil ke kostelům chudým. Dalším argumentem pro možnost spojení Rychnvaldu z roku 1320 s hradem u Dobřan, který bude podrobnějirozebírán níže, je pro Rojka blízkost tohoto hradu k zaniklému kostelu u Bystrého, který podle Rojka byl kostelem zákravským, k němuž vykonávali vždy patronátní právo majitelé Frymburka, tedy po určitou dobu i páni z Lipé. August Sed I á č e k se vyrovnal s Rychnvaldem v přídomku Jindřicha z Lipé tvrzením, že se jedná o hrad na Moravě (u Lysic).10/ Výsledky bádání moravských historiků však ukázaly, že Lysicko a zdejší hrad Rychnvald byly ve 14. století v zájmové sféře lysické větve rodu z Kunštátu a že páni z Lipé zde majetky nemělí.!"to znovu oživuje úvahy o tom, že Rychnvald z roku 1320 je nutno hledat jinde než na Moravě, a to snad v okolí Dobrušky, když jen v souvislosti s právním"konstituováním tohoto města použil Jindřich (ll.) Železný z Lipé i přídomku po tomto hradě. Na základě výše uvedených argumentů předkládámk řešení problematiky hradu Rychnvaldu, počátků hradu Frymburka a vůbec existence samostatného panství severně od Dobrušky následující hypotézu. Jeden z nejvýznačnějších představitelů české šlechty z doby vlády Jana Lucemburského Jindřich (I.) z Lipé se začal někdy v prvním či druhém deceniu 14. století, snad současně s pány z Dobrušky, podílet na kolonizaci podhůří - 18 -
Orlických hor severně od Dobrušky. Jeho příchod do této oblasti mohl souviset i s tím, že kolonizaci severozápadní části Orlických hor zahájili již v druhé polovině 13. století páni z Nác~oda patřící rovněž do rozrodu Ronovců.?' Zájem pánů z Lipé o východní Cechy dokládá i to, že v roce 1324 Jindřich Il. Železný z Lipé získal jako léno od krále Jana hrad a panství Žampach. Ul Jako centrum nově tvořenéhopanství v Podorlicku založil snad JindřichI. z Lipé jeden z výše zmíněných hradů. Někdy před rokem 1320 postoupil podorlické majetky svým synúm - nejstaršímu Jindřichovi (II.) řečenému Železný a nejmladšímu ČeňkovLTehdysnad došlo k výstavbě druhého'ze zmíněných hradů.vzhledem k tomu, že Jindřich II. Železný použil přídomku"z Rychnvaldu", usuzujeme, že mu patřil Rychnvald (hrad u Dobřan) a Čeňkovi potom Frymburk. Později, když i Jindřich II. Železný působil hlavně na Moravě, staly se dva hrady v nevelké vzdálenosti od sebe zbytečné,a poněvadž Čeněk vlastnil Frymburk (prokazatelně však doloženo až v roce 1362), ztratil význam a byl opuštěn hrad Rychnvald (hrad u Dobřan) a proto se již v žádných písemných pramenech nepřipomíná. V roce 1354 připomínanýa jinak neznámý Matyáš z Frymburka byl snad příslušník nižší šlechty, který Frymburk držel jen jako manství nebo zástavu od Čeňka z Lipé a proto se Frymburk nepřípomínápři dělenímajetku přístušníků rodu z Lipé v roce 1346. w Pozoruhodná architektura Frymburka se zdá vylučovat jeho vybudování zcela neznámým šlechticem. Pokud by uvedená hypotéza platila, znamenalo- by to, že kraj kolem Dobrušky a Frymburka byl jednou oblastí, o kterou se ve svém mocenském vzestupu, zvláště v době kolem 1320, opírali páni z Lipé a že i Podorlicko bylo oblastí, která v dějinách tohoto rodu sehrála určitou úlohu. 3. Zákraví, Kravía Děčín Místopisnou a historickou záhadu v Podorlicku těsně spjatou s výše zmíněným problémem panství rodu z Lipé a hradu Rychnvaldu představuje zbytek zvonice kostela upravený do podoby nevelké kaple zasvěcenésv. Bartoloměji nacházející se půl km severně od Bystrého směrem k Janovu vuidolí Janovského potoka. Toto místo bylo od 16. století nazýváno.kosteliště". Obecně se předpokládá, že v těchto místech stával kostel zvaný Zákraví,": který se v písemných pramenech (konfirmačníchknihách) připomínáv letech 1362-1417.iG/ Problém je v tom, že dnešní ves Zákraví leží 4,5 km západně od tohoto místa.tento rozpor mezi polohou kostela a vsi bývá vysvětlovántak, že ves u kostela byla zničena pravděpodobně v husitských válkách a později přeložena na dnešní místo. 171 Celkové utváření terénu přímo v sousedství kostela se ale nezdá nasvědčovattomu, že by zde stávala ves. I název.kostetiště", dávaný místu v 16. století, svědčí více o zaniklém kostele, než zaniklé vsi. Ovšem poslední slovo v této věci může říci jen archeologický průzkum, případně rozbor uspořádáníplužiny vsi Bystré v okolí bývalého kostela. lbi - 19 -
Vycházeje z toponomastického rozboru místního jména Zákraví jako místa, které se nachází za Kraví (horou, vsí)?" hypoteticky předpokládám,že ve vztahu Zákraví (kostel) a dnešního Zákraví (ves) se v době vrcholné kolonizace vyvinula asi následující situace.v oblasti pozdějšího frymburského panství vznikla jako jedna z prvních vsí, snad ještě v době rané kolonizace pronikající z oblastí kolem česko- polské stezky, ves Kraví (dnešní Zákravíj.:" Dále směrem k východu a výše do hor v blízkosti předpokládanéhohradu Rychnvaldu, možná jako farní centrum panství, které se kolem tohoto hradu mělo snad vytvořit,vznikl později /snad v prvním či druhém desetiletí 14. století za Jindřicha (I.) z Lipé/ kostel bez vazby na vesnické osídlení, který z hlediska předpokládaného postupukolonizace od oblasti kolem česko-polské stezky stál skutečně za Kravím (předpokládám, že v době jeho vzniku vsi Ohnišov - doložen poprvé až 1471 a Vanovka - doložena poprvé až 1537 511 ještě neexistovaly), a tak byl pojmenován Za Kravím, z čehož vzniklo Zákraví. S formováním frymburského panství a snad i s tím, že Rychnvald se nakonec centrem samostatného panství nestal, okolí hradu splynulo s panstvím frymburským a mezi kostelem a původním Kravím vznikly další vsi, původně logický název Zákraví pro kostel ztratil svoje opodstatnění. A snad právě v této době se jméno kostela přeneslo i na ves s blízkým jménem Kraví -a tak vzniklo dnešní Zákraví, jehož vztah k zaniklému kostelu sv. Bartoloměje u Bystrého je zdánlivě nelogický. Podobně jako v blízkosti možného Rychnvaldu byl "zákravský" kostel, vznikl kostel i v těsné blízkosti hradu Frymburka, v Hrádku, s tím rozdílem, že zde byl součástí podhradní vsi. Problematický je názor Augusta Sed 1 á č k a a Josefa v. Š i mák a, kteří s zaniklým kostelem sv. Bartoloměje spojují též nejasnou lokalitu Děčín, v níž při dosazování faráře v roce 1358 vykonával patronátní právo Sezima z Dobrušky?" Důvodem k zpochybnění uvedeného názoru Sedláčkova a Šimákova je to, že ke kostelu v Zákraví od roku 1362, kdy je o něm první zpráva, vždy vykonávali patronátní právo majitelé Frymburka, nikoli páni z Dobrušky, takže jeho vznik předpokládáme v souvislosti s kolonizacífrymburska. Rovněž název obou míst Děčín a Zákraví je tak rozdílný, že zkomoleninu zápisu nelze předpokládat.proto se jeví jako přijatelnější názor Josefa K u rky, že totiž Děčín je zkomolenina názvu Deštné'" a že právo prezentace kněží k tomuto kostelu přešlo mezi lety 1358 a 1361 na cisterciácky klášter ve Svatém Poli. Pokudtento názor přijmeme,znamenáto, že počátky kolonizace kraje v Orlických horách na nejhořejší Bělé nezačaly z iniciativy kláštera ve Svatém Poli, ale že šlo o kolonizační iniciativu pánů z Dobrušky, která teprve mezi lety 135&1361 byla vystřídána cisterciáky.vzhledem k blízkým vztahům mezi klášterem ve Svatém Poli a příslušníky rodu z Dobrušky:" tuto možnost nelze odmítat. Problémy naznačenév předchozích kapitolách mají ukázat, že i Podorlicko má ve svých starších dějinách řadu otazníků,které teprve čekají na své definitivní řešení. - 20 -
poznámky: 11 Dějinám tohoto kláštera a jeho panství ~yla v poslední době věnována značná pozornost. Z nejnovější literatury připomínám].kubenka, Příspěvek k dějinám kláštera SvatéPole u Tlebecbovic pod Orebem, in: Orlické hory a Podorlicko (dále OHP) 3, Rychnov nad Kněžnou 1970, s. 71-89 - zde uveden přehled a hodnocení starší literatury o klášteře; Kuběnkovy bibliografické údaje doplňuji ještě o článek L. DOMEČKA, Zahrada klaštera Suatěbopole na předměstíltlýtskémv Hradci Králové, in: Hradecký kraj 5, č. 6, 1908,s. 188-189 - článek se zabývá vztahem kláštera k městu Hradec Králové;]. LÁSKA, Založení obce Kláštera nad Dědinou, in: Heraldika a genealogie (dále HaG) 19, Praha 1986, s. 83-85;TÝŽ, Osídlování Opočenstsapod oruceym! borarni (dále]. LÁSKA, Osídlování... ), HaG 21, Praha 1988, s. 187-204 a PVLČEK _ P SOMMER - D. FOLTÝN, Encyklopedie českých Izlášterú, Praha 1997, zde s. :';:-)7 (zařazeno pod heslem Ledcej.Tyto poslední práce posouvají vznik kláštera až do poslední třetiny 13. století, zatímco jeho první historik A. SEDLÁČEK předpokládal vznik kláštera již v polovině 12. století. K tomu viz jeho článek Klášter sv. MaN v Svatém Poli (dále A. SEDLÁČEK, Klášter...), in:výroční zpráva c. k. vyššího gymnasia vtáboře za školní rok 1898-1899,Tábor 1899,s. 17-25. 21 K tomu viz A. SEDLÁČEK, Klášter... 31 K tomu viz]. LÁSKA, Osídlování Opočenska..., zde s. 191-193. 41 A.PROFOUS,Místníjména v Čechách III (dále jena.profous,mí.'itníjména... IIl),Praha 1951, zde s. 114. 51 Konvent je oficiální název pro sídla některých řádů, mezi nimi i křižovníků s červeným srdcem, i když v běžné řeči jsou nazývána kláštery. K tomu viz PVLČEK a kol, c.d., zde s. 719.' 61 K tomu viza. PROFOUS,Místníjlr{éna... II, Praha 1949, zde s. 232.. 71 Hlavní "zásluhu " na této nesprávné lokalizaci konventu"orlík, Orlicz" měl historik Brandýsa nad Orlicí Břetislav KADLČíK- viz jeho Děje i paměti Brandejsa nad Orlicí, Praha 1885, zde s.303-308. 81 K problematice lokalizace tohoto konventu viz EMUSIL, Pitspěoee k dějinám dvou Oriileů _ kláštera a hradu, in: Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, č. 3, Litomyšl 1967, s. 26-31. 91 CODEX DIPLOMATICUS ET EPISTOLAR1S BOHEMIAE (dále jen CDB) II, edd. G. Friedrich Pragae 1912, č. 324, zde s. 328. ' 101 K tomuto pomístnímu názvu viz]. PEKÁREK - ]. KAPLAN,Místní a pomtstntjména ~J katastru Doudleb nad Orlicí, in: Doudleby nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí 1999, zde s. 4:~. 11/ A. PROFOUS, Místníjména...III, zde s. 116. 121 Tamtéž; F MUSIL - L. SVOBODA,Hrady, zámky a tvrze okresu RYCIJ1UJV nad Kněžnou,Ústí nad Orlicí 1998, zde s. 115. 13/ A. PROFOUS, Místníjména...!II, zde s. 115-116; F. MUSIL, Hrady, tvrze a zámky okresu os«nad Orlicí, Ústí nad Orlicí 1995, zde s. 65. 14/ A. SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze království Ceského JI - Hradecko, Praha 1883 (dále jen A. SEDLÁČEK, Hrady...Il), na s. 260, pozn. Č. 2; G.]. LAŠEK, Hejtmanství RyclJnovské, díl první: Okres Kostelecký nad Orlicí, Velké Meziříčí 1884, zde s. 94 dokonce uvádí, že dvůr Mníšek měl být majetkem blíže neznámého kláštera ve Vamberku. 15/ A. SEDLÁČEK, Hrady..II, zde s. 25. 16/ Komenda je oficiální název pro kláštery především tzv. rytířských řádů (např. němečtí rytíři, templáři, strážci božího hrobu). K tomu viz PVLČEK a kol, c.d., zde s. 718. 17/ Přehled nejstarších údajů o Mnichovicích viz A. PROFOUS, Místníjména...IU, zde s.'115. 18/ G.]. LAŠEK,c.tl., zde s. 144. 19/ K. UNGER, Zaniklá ves Micbouice u Tyniště nad Orlicí, OHP 1,1968, s. 166-169. 201 A.PROFOUS, Místníjména...III, zde s. 69;]. V ŠIMÁK, Ceské dějiny I, sv. 5, Středověká kolonizace v zemích českycb,praha 1938, zde s. 917. 21/ K tomu viz PVLČEK a kol, Co d., zde s. 643-644. 221]. G. SOMMER, Das Konigreicb Bobmen, Bd, 4, Koniggratzer Kreis, Prag 1836, zde s. 345. 231 A. SEDLÁČEK, Hrady... II, zde s. 203-205. - 21 -
24/ Zmíněná latinsky psaná smlouva je uložena ve Státním okresním archivu Rychnov n. Kn (dále SOkA RK), fond Archiv města Dobrušky, listina - sign. č. 1.Je publikována in: REGESTA DlPLO MATICA NEC NON EPISTOLARIA BOHEMIAE ET MORAVIAE (dále RDB) III, edd. ]. Emler, Pragae 1890, č. 556, zde s. 233. Její český překlad viz Sborník z historie města Dobrušky, Dobruška - Rychnov nad Kněžnou 1981, s. 16-17. 25/ Ze samotného textu listiny nelze určit, zda se jedná o Jindřicha (I.) staršího z Lipé, význačného politika doby vlády Jan:t:ťhcemburského či jeho syna Jindřicha (II.) řečeného Železný z Lipé; Vfi-ejstříku RDB III, s. SG7 je tento Jindřich interpretován jako Jindřich (I.) starší.a. SEDLÁČEK ztotožňuje Jindřicha z Lipé a na Rychnvaldě s Jindřichem (II.) Železným; K tomu viz]. OTTO,. SlOvník naučný XVI; Praha 1901, s. 69 (hesló zlípého podepsané šifrou Sčk); Heinrich BRUN NER se v rozsáhlejším pojednání o rodu pánů z Lipé vůbec otázkou přídomku "de Ricbenwalď'u Jindřicha z Lipé nezabývá, tcikie ani neřeší otázku, zda šlo o Jindřicha staršího či mladšího, k tomu viz Die Herren VOli 'Lippa, Zeitscbrtft des Deutscben Vereines fůr die Gescbicbte Mdbrens und Scblesiens 12, 1908, s. 426-427 (zde o činnosti Jindřicha staršího z Lipé kolem roku 1'320) a 13,1909, s. 198~203 (zde pojednání o Jindřichovi II. mladším v době kolem roku 1320). Za Jindřicha II. Železného považuje Jindřicha"de Ricbenuiald" i genealogická tabulka rodu pánů z Lipé in: KOLEKTIV, Hrady, zamtsy a turze V Čechách, na Moravě a ve Slezsku I -jižnímorava, Praha 1981, zde s. 312 a nověji i pvltámvás,rodpánů z Lipě ve 14. století, Brno 1998 (diplomová práce FF MU, ulož. v knihovně Historického Ústavu FF MU,inv č. 165 i), zde s. 23, životopisná informace o tomto příslušníkurodu je na s. 6-7. Na základě převládajících uvedených názorů ztotožňují v privilegiu uváděného Jindřicha -Z Lipé s jíndříchemil.zejezným a z toho také vycházím v dalším textu. Přitom při řešení problému pobytu pánů z Lípé v okolí Dobrušky otázka jednoznačné intrepretace Jindřicha z Lipé a na Rychnvaldě není tím rozhodujícím problémem. 26i'Ohraděu Dobřan vi:tf MUSIL- 1. SVOBODA, c. d., zde s. 40-42 a T. DURDÍK, Ilustrovaná encyklopedie českých bradů,praha 1999, zde s. 113 (zde i přehled starší literatury o hradě). 27/ O Frymburku viz nejnověji T. DURDÍK, c. cl., zde s. 139-141. 28/Tento názor poprvé publikoval A. SEDLÁČEK, Hrady...II, zde s. 65, pozn. pod čarou.viz i F MU SIL- 1. SVOBODA, c. cl., zde s. 40-41. 291 LIBER PRIMUS CONFIRMATIONDM AB ANNO 1354 USQUE AD A. 1362 (dále LC 1), edd. FA. Tingl, Pragae1867, zde s. 21. 30i Čeněk tehdy vykortával patronátní právo ke kostelům v Zákraví a Hrádku (dnes 'Nov)' H.), viz LC I, zde s. 175, 179. 31/ K těmto událostem viz. P.vlTÁ..t\1VÁS, c. tl., zde s. 33-34. 32/ Jindřich (III.) tehdy vykonával patronátní právo ke kostelu v (Novém) Hrádku, viz LIBRIPRIMI CONFIRMATIONUMPARSALTERAABA.1363 USQUEADA.1369 (dále jen L C II),edd.]. Emler, Pragae 1874, zde s. 51. 33/Tato Eliška byla pravděpodobně sestrou JindřichaIII. z Lipé, tedy neteřf Čeňkovou,k tomu viz PvlTÁ..t\1VÁS, c.d., zde s: 10. Proto nelze vyloučit, že Čeněk při rozdělování svého majetku v roce. 1363 jí a jejímu manželovi Frymburk odkázal. 34/ LC II, zde s. 13 - tehdy 'vykonával Jíra patronátní právo ke kostelu v Zákraví. 35/Tamtéž, zde s. 41 - vykonávala tehdy patronátní právo ke kostelu v Hrádku. 36/Tamtéž, zde s. 71 - tehdy vykonával patronátní právo ke kostelu v Zákraví,. 37/ARCHIV ČESKÉ KORUNY 1158-1935. INVENTÁŘ,edd.A.Haas, Praha 1961;L 946, zde s. 96. 38/]. ROJEK,Zákraví a Ricbmuiald, Památky archeologické 2,1856-1857, s. 213-215. 39/ REGISTRA DECIMARUM PAPALIUM ČILI REGISTRA DESÁTKŮV PAPEŽSKÝCH Z DlOCEZÍ PRAŽSKÉ, edd.w W Tomek, Praha 1873, zde s. 95;]. KURKA,Arcbidiakonáty kouřimský, boleslavský, hradecký a diecéze Litomyšlslea (Místopis cirkevní do t: 1421), Praha 1914, zde s.539.' 40/A. SEDLÁČEK, Hrady...II, zde s. 65, pozn. pod čarou. 41/ K tomu viz].tenora, Linie Kunštátsko-Lysická. Příspěvěk k rodopisu českomoravskému,in: Sborník historický 2, Praha 1884, zde s. 153-162,220-230; 1. HOSÁK, Lysice ve svýcb nejstar- - 22 -
-#Ch dějináchaž do ~),nce thcetil~té války, in: Lysice ve středověku a raném novověku,lysice 1970, zde s. 3-5; F. ZRIDKAVESELY, Hrad Rychvald v dějinách Lysic, tamtéž, zde s. 13-19; Nejnověji PVÍTÁMVÁS, c, d,zde s. 23, sice spojuje přídomekz roku 1320 s hradem Rychvaldem II Lysic, ale současně zdůrazňuje, že tento vztah je nejasný, neboť hrad patřil příslušnikůmrodu z Kunštátu. 42/ K prvním příslušníkúmrodu z Náchoda víz A. SEDLÁČEK, Hrady.. V, Praha 1887, zde s. 9-10. 43/ RDB III, Č. 967, s. 377.V roce 1316 byl v moci strany Jindřicha(I.) z Lipé i hrad Litice nad Orlicí, který v uvedeném roce při propuštěníjindřicha (I.) z vězení musel být vydán do rukou porýnských manů krále Jana. Nen~ v~a~ jasné, zda byl přímo v rukou samotného Jindřicha, viz RDB III, č. 305, zde s. 122 a ], SPEVACEK,jan Lucembursky, Praha 1994, zde s. 233. 44/ RDB IV; Pragae 1892, č. 1644, zde s. 652-653. Na organizaci manského systému na panstvích pánů z Lipé a na fakt, že manské statky nejsou uvedeny v dílčí listině z roku 1346 upozorňuje PVÍTÁJ.\1VÁS, c.d., zde s. 28 a 37-50. 45/ Poprvé s tímto názorem vystoupil]. ROJEK,c.cl.Jeho názor přejímáa.sedláčekv publikacích Hrady.. II, zde s. 63 a Historický slovník mistopisny království Českého (dále A. SEDLÁČEK, Historický slovník... ), Praha 1908, zde s. 1003; A. POPELKA, Kosteliště sv. Bartoloměje II Bystrého, in: Od kladského pomezí 5,1927-1928, zde s. 147-150 a].v. ŠIMÁK,c. d., zde s. 906. 46/ K tomu viz LC I, zde s. 175 (1362), LC II, zde s. 13 (1363),71 (1365),79 (1366); LIBERTERTI US ET QUARTUSCONFIRMATIONUMABA.1373 USQUEADA.1390,edd.J, Emler,Pragae 1870, zde s. 25 (1374),76 (1377); LIBER QUlNTUS CONFIRMATIONUM AB A. 1390 USQUE AD A. 1399, edd. f A. Tingel, Pragae 1865, zde s. 248 (1396); LIBERSEXTUS CONFI&\1ATIONUM AB A.1399 USQUEADA. 1410, edd.]. Emler, Pragae 1883, zde s. 39 (1401); LIBER SEPTIMUS CON FI&\1ATIONUM AB A. 1410 USQUE AD A. 1419, edd. J. Emler, Pragae 1886, zde s. 243 (1417). Přehled změn farářů u tohoto kostela na základě konfirmačních knih uvádí]. KURKA, c.tl., zde s. 538.Autor se však nezabývá otázkou polohy tohoto kostela. 47/ Takto uvažuje např.j.rojek, c. cl.;].v.šimák, c. a., zde s. 906; A. POPELKA, c. d., zde s. 147 uvažuje i o možnosti, že původní Zákraví je dnešní Bystré, které je písemně poprvé doloženo až v roce 1475 (k tornu viz A, PROFOUS,Místnífména v Cecbácb I, 2. vyd., Praha 1954, zde s. 259).Je sice faktem, že po požáru "zákravského" kostela v roce 1710, z něhož se dodnes zachovala zmíněná kaple, byl v letech 1720-1726 vybudován kostel přímo v Bystrém se stejným patrociniem jako měl kostel zaniklý (Sv. Bartoloměj), ale z toho nelze usuzovat na situaci Vdobě předhusitské;f ROUBÍK,Soupis a mapa zaniklých osad v Cecbácb, Praha 1959, zde s. 10 1 uvádí Zákraví jako zaniklou ves na tehdejším okrese Dobruška, aniž by řešil otázku jejího vztahu ke stejnojmenné existující lokalitě. 48/ Jako vzor by mohl posloužit rozbor plužiny při hledání údajně zaniklé vsi jankóv. K tomu viz]. PAŠTA,jcmkov, in: Panorama 1, Dobré 1993, s. 3-30. 49/ A. PROFOUS -]. SVOBODA,Mistnijměna v Čecbácb IV, Praha 1957, zde s.714. 50/ Nejasnou zprávu o existenci lokality Kraví uvádí zápis v LC II, s. 13 k roku 1363, když jakoprezentujícího faráře v Zákraví uvádí druhého faráře "in Craui". Nikde jinde však zmínka o existenci fary v "Kraví" není, takže údaj o tom, že by i Kraví mělo vlastní faru je nutno brát velmi opatrně.snad zde byla nějaká filiálka patřící k zákravskérnu kostelu. 51/ K prvním zprávám o těchto vsích viz A. PROfOUS, MístníjnzénCl...III, zde s. 254 (Ohnišov) a IV, zde s. 476 (Vanovka). 52/ LC I, s. 29;A. SEDLÁČEK, Historický slovník..., zde s. 1003;].v. ŠIMÁK,c. d., zde s. 906~pozn. 4. 53/J, KURKA, c. a, zde s. 541. 54/ K těmto vztahům viz]. LÁSKA, Osídlování Opočensha..., zde s. 191-192. Adresa autora: Doc. PhDr. František MUSIL, CSc., Kozinova 1040,562 01 Ústí nad Orlicí - 23 -