Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.7. Bohumír Dragoun

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.7. Bohumír Dragoun"

Přemysl Moravec
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.7 Bohumír Dragoun DVĚ ZANIKLÁ FEUDÁLNí SíDLA V ledcích NAD DĚDINOU, OKRES RYCHNOV NAD KNĚŽNOU Dnes a denně podléhají zkáze cenné terénní památky nejrůznějšího druhu. Snad nejvíce jsou však poškozovány relikty drobných feudálních sídel- tvrzí. Smutným příkladem takového ničení je osud dvou ledeckých tvrzí. Ves Ledce je poprvé zmiňována stejně jako tvrz v roce 1450, kdy ji držel Oldřich Červenka z Ledec, jenž byl ve službách Jiřího z Poděbrad (SEDLÁ ČEK 1883). V roce 1454 odešel do Polska a tam vstoupil do služeb řádu německých rytířů jako hejtman (ŠiMEK 1989). Ještě v roce 1450 se tvrz dostala do rukou některého ze spojenců Jana Koldy mladšího ze Žampachu a krátce na to ji obsadil velitel hotovosti kraje hradeckého Jetřich z Miletína (SEDLÁČEK 1883, ŠiMEK 1989). Při jednání mezi válčícími stranami bylo dohodnuto, že tvrz Ledce bude zbořena, pakliže se nalézá v rukou Jetřicha z Miletína (SEDLÁČEK 1883, CECHNER 1904, A. 1937). Po těchto událostech nám Ledce mizí z dějin na více než tři desetiletí. V roce 1482 drželledecký statek Daniel Šárovec ze Šárova a po němjeho synové Petr a Jan. Jan umírá mezi léty , zanechav po sobě syny Václava, Čeňka a Zdeňka, jimž Petr postoupil polovinu zboží. Bratři Šárovcové prodali pak v roce 1538 svůj majetek Janu mladšímu Trčkovi z Lípy za kop gr. č. (SEDLÁČEK 1883). Petr Šárovec sídlil snad na tvrzi Srub nad Ledci (SEDLÁČEK 1883), jež je poprvé zmiňována v roce Od vsi Ledců byla tehdy oddělena část osady a přičleněna ke Srubu. Tento díl byl pojmenován jako Ledečky na Stránce (SEDLÁČEK 1883) a později nesl název Stránka (DOSKOČIL ). V 17. století se pak oba díly Ledců spojily a ves Stránka je pak uváděna mezi zaniklými osadami (ROUBíK 1959). Po Petrově smrti v roce 1537 zdědili vše jeho nezletilí synové Václav, Jan a Daniel. Václav získal po svém zplnoletnění zemským soudem roku 1542 Libníkovice a jeho dva bratři se o statek srubský v roce 1547 rozdělíli (SEDLÁČEK 1883). Oba díly nalézáme již po čtyřiceti letech opět spojené, neboť Daniel Šárovec zemřel bez dědiců a jeho díl přešel na bratrovy syny Jindřicha a Viléma Jakuba. Roku 1589 (případně 1587) držel statek Jindřich - 23-

2 Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.7 Šárovec se svou manželkou Magdalenou (FLESAR 1895). Již za deset let po Jindřichově smrti (1599) byl statek opět rozdělen mezi syny Mikuláše Rolence a Jana Václava. Mikuláš Rolenc brzy umírá a tak se roku 1606 stal držitelem celého panství Jan Václav. Rok 1606 je také posledním datem, kdy se hovoří o Srubu nad Ledci jako o tvrzi. Neboť již roku 1615.Jan Václav vše prodává Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy, jenž tvrz nepoužíval (SEDLÁČEK 1883, ŠiMEK 1989). Starší z obou ledeckých tvrzí bývala badateli správně umísťována do těsného sousedství panského dvora (dnes Státní statek Smiřice), západně od kostela svaté Máří Magdaleny (A. 1937, MORAVEC 1940, ŠiMEK 1989) (ZM , Z - 327, J - 37, č. parc. 50/1,2). Tvrziště mělo podobu mírně oválného pahorku (obr.1) o průměru cca 20 metrů (V-Z) zvýšeného nad dno příkopu maximálně o 3 metry. Šířka příkopu obklopujícího pahorek, místy zavezeného stavebním rumem a odpadky, se pohybovala mezi 3,5-5 metry. Val, jenž byl dle výpovědí pamětníků součástí opevnění, po okolí. rovněž byl zcela rozježděn těžkou technikou, případně rozhrnut Ve dnech byl pracovníky Státního statku Smiřice odbagrován pahorek tvrze a to takřka rovnoběžně s areálem statku. Z tvrze tak zbyla jen malá západní část původního pahorku. Ve dnech byl pak vzniklý řez v délce 13,2 metrů upraven a byl získán četný archeologický materiál. Pod vedením J. Kalfersťa byla autorem provedena dokumentace řezu (obr.2). Záchranným výzkumem byly nalezeny četné zlomky keramiky (obr.3), osteologický materiál, úlomky skla a kovových předmětů, velké hrudy mazanice s otisky trámů a uhlíky (KALFERST - SIGL - VOKOLEK 1990). Na základě získaných informací si můžeme udělat alespoň hrubou předsta.. vu o stavební podobě tvrze: ve středu uměle navršeného pahorku stávala věž čtvercového či obdélného půdorysu zapuštěná do tělesa tvrze. Stavebním materiálem bylo dřevo omítnuté mazanicí, která sloužila nejen jako izolace, ale také jako ochrana před požárem. Kromě zmíněného objektu nebyla pak zachycena jiná stavba či konstrukce. Tento typ drobného feudálního sídla bývá datován svým vznikem do 13. století a patří do nejpočetnější skupiny tvrzí našeho venkova ještě ve 14. století (DURDíK 1975)

3 Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.7 let Tvrz Ledce lze na základě keramického materiálu datovat do konce 14. iše a do 15. století (KALFERST - SIGL - VOKOLEK 1990), tedy ve shodě ;tal s historickými prameny. Její zánik požárem bychom mohli s určitou opatrm, ností spojovat s událostmi v roce av Mladší ledecká tvrz - Srub nad Ledci byla správně umístěna již A,Sedláčkem :K (SEDLÁČEK1883). Stávala v poloze Stránka (ZM , Z - 31, J - 97) na kótě 168 m n. m. na západním okraji Ledců. Již v roce 1985 byla plocha jo tě 3) o u sadu, který pokrýval relikty tvrze, vykácena a posléze rozorána. Nálezy získané sběrem po orbě datují tvrz do 16. a 17. století

4 Orlické hory a Podorlicko, 1994,. sv.7 \ \ \ I 1 ' I I \ \ \ I I,, \, \ \ \ \I '. I -.:,,' \ \, ' ' I I JI" 1/. -, \', I', -..;,\,' 'Jj,', r, ",'" JI /. " ~ /(/ ř: ~ ~. ~/ ~ ', ~.-..: :.. Obr.1: Situační plán lokality s naznačeným řezem tvrzí. Zaměření starší ledecké tvrze ve stavu k roku Orig. B. Dragoun

5 - Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.? E ~3 Obr.2: Profi! získaný po devastací objektu v září B. Dragoun

6 Orlické: hory a Podorlicko, 1994, sv.7 QJ o I 2em Obr.3: Výběrz nalezené keramiky ( stol.)

7 - Orlické hory a Podorlicko, 1994, SV.? Literatura: A,(1937): Čítanka kraje opočenského a dobrušského. Hradec Králové. CECHNER, A. (1904): Soupis památekhistorických a uměleckých v království Českém. Politický okres Královéhradecký (XIX.). Praha. DOSKOČIL, K. ( ): Bernírula. Popis Čech z r Praha. DURDíK, T. (1975): Stavební podoba zaniklé středověké tvrze v Kundraticích na Mostecku, AR, 27, s FLESAR, A. (1895): Popis archeologicko-historicko-statistický okresu opočenského. Hradec Králové. KALFERST, J. - SIGL, J. - VOKOLEK, V. (1990): Nové archeologické přírůstky KMVČ v Hradci Králové v r. 1989, Zpravodaj KMVČ v Hradci Králové, 17/1, s MORAVEC, J. (1940): Nové Město nad Metují ajeho kraj. Samostatná příloha městečkanového Hrádku, městyse Krčína a 57 obcí politického okresu novoměstského. Nové Město nad Metují. ROUBíK, F. (1959): Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha. SEDLÁČEK, A. (1883): Hrady, zámky a tvrze Království Českého /I - Hradecko. Praha. ŠIMEK, T. a kol. (1989): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Praha

Podobné dokumenty

Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod

Bohumír Dragoun - Jiří Šindelář Méně známé feudální sídlo u Spů okr. Náchod. V Ottově naučném slovníku nalezneme pod heslem Spy zajímavou zprávu z pera archeologa a historika Jana Karla Hrašeho (1840-1907)