OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAV ÍRODOV DECKÁ FAKULTA KATEDRA INFORMATIKY A PO ÍTA Analýza sou asného stavu v online výuce AUTOR: Mgr. Jan Holu a 2006-1 -
1 Sou asný stav vyu ití online výuky V oblasti e-learningu a zejména online výuky jde vývoj mílovými kroky kup edu. Jde o relativn mladé odv tví, ale zárove potenciáln komer zajímavé. Do vývoje se zapojily nejen men í národní spole nosti, ale také softwaroví giganti. V sou asné dob je roz ování e-learningu jednou z priorit iny velkých institucí. Logicky se nabízejí p edev ím vysoké koly, nebo které st ední nebo dokonce i základní koly. E-learning za ívá velký boom nejen na akademické p, ale p edev ím velké nadnárodní, ale i národní firmy si uv domují obrovské výhody online vzd lávání. To vyu ívají zejména ke zdokonalování znalostí svých zam stnanc. E-learning jim p iná í v kone ném sledku ekonomické p ínosy p i úspo e nákladu na kolení a za kolování pracovník. Charakterizovat sou asný stav online výuky na univerzitní p není jednoduché. Jak ji bylo eno, tato forma poskytování u ebních materiál je stále ve fázi rozsáhlého vývoje a postupného nasazování. Ka dým rokem je uvedeno do provozu mnoho nových systém ízení výuky. Nasazení LMS v ak není zcela levnou a jednoduchou zále itostí. Samoz ejm prvním krokem musí být zájem vedení jednotlivých institucí. Následuje asi nejd le it í fáze. Výb r vhodného LMS systému je ovlivn n nap íklad po tem po adovaných licencí, hardwarovou náro ností, celkovým ovládáním a mno stvím funkcí. V ka dém p ípad je obvykle výb r vhodného LMS také finan ní zále itostí. K dispozici jsou i zdarma dostupné systémy. V dal ích krocích p ichází fáze zavád ní a samotná zpráva systému. Ke zji ní aktuálního stavu online výuky jsem sestavil elektronický dotazník, který je umíst n na adrese http://vyzkum.pustkovec.cz. Dotazník obsahoval dvacet jedna otázek a místo pro mo né poznámky. Z toho první dv byly ur eny pro informace o názvu dotazované instituce. Zhodnocení výsledk bude následovat posléze. - 2 -
ádosti na vypln ní dotazníku jsem adresoval elektronickou po tou na adresy, které jsem vyhledal na webových stránkách jednotlivých vysokých kol. Kladl jsem p itom d raz na skute nost, abych oslovoval osoby, které jsou s provozem ídicích systém p ímo spojeny. Celkov jsem rozeslal ty icet est ádostí o vypln ní dotazníku. Z tohoto po tu jsem obdr el p esn dvacet vypln ných. P i výzkumu jsem se zam il na eské a slovenské vysoké koly. Z celkových dvaceti vypln ných dotazník dvanáct pochází z eských a zbylých osm ze slovenských vysokých kol. 1.1 Jaké pou íváte e-learningové ídicí systémy (LMS)? Vcelku o ekávaná jedna z prvních otázek v dotazníku zji ovala, jaké e-learningové ídicí systémy dotazované instituce pou ívají a provozují. Dalo se p edpokládat, e zde bude velké mno ství r zných LMS systém a edpoklad se naplnil. P esto jedenáct (47%) respondent uvedlo, e graf. 1 provozují ídicí systém Moodle. Vysv tlení velkého podílu tohoto produktu z celku je jednoduché. Moodle je dostupný zdarma, a proto je hojn vyu íván institucemi, které s online výukou za ínají, nebo nemají dostatek finan ních - 3 -
prost edk pro nákup komer ního ení. Výsledky také nazna ují, e tento systém je zárove vyu íván vedle ostrých komer ních ení jako vedlej í LMS, který je vyu it nap íklad pro testování nebo jako specializovaný systém. Moodle v sou asné dob p eva uje na slovenských univerzitách, kde je obvykle nasazen jako jediný systém. V eské republice je tomu trochu jinak. Zde Moodle nefiguruje p evá jako hlavní LMS. Druhým ídicím systémem v po adí etnosti aplikace je eský edoceo. vodem takového roz ení je pravd podobn relativní cenová dostupnost a eská podpora. Jen o málo men í popularitu si vybudovaly systémy Uniform, který rovn pochází od eských tv rc a dále LMS WebCT a Microsoft Class Server. Ostatní systémy se v dotaznících vyskytly pouze jednou, a tudí jejich roz ení je statisticky mén významné. Rozlo ení podílu jednotlivých systém je mo no vid t v grafu vztahujícímu se k této otázce. 1.2 Pou íváte vlastní e-learningové ídicí systémy (LMS)? V této otázce byli respondenti dotazování, zda pou ívají vlastní LMS systémy. Procento kladných odpov dí tvo í instituce, které si vyvíjejí vlastní e-learningový systém pro vlastní pot ebu a p ímo na míru jejich po adavk. Tuto mo nost v inou vyu ívají jednotlivé katedry nebo fakulty obvykle pro men í po ty student. D vodem této skute nosti m e být asová a s tím spojená finan ní náro nost vlastního vývoje. Ve velké v in pou ívají paraleln s vlastním systémem i obecn známá komer ní i nekomer ní ení. V sedmdesáti procentech odpov dí dotazovaní vzd lávají pomocí komer ních nebo voln dostupných systém. Toto vyplývá i z výsledk edcházející otázky. - 4 -
graf. 2 1.3 Kolik e-learningových ídicích systém provozujete? V odpov dích na tuto otázku se zobrazuje rané stádium vývoje e-learningu v eské a Slovenské republice. Celých jedenáct (55%) dotazovaných uvedlo, e pou ívají pouze jeden ídicí systém. Do této kategorie v inou spadají instituce, které s e-learningem za ínají a pro pilotní projekty si vybrali mén finan náro né systémy, jako je nap íklad LMS Moodle. Na druhé stran v této skupin stojí zab hlé LMS systémy, které jsou ji del í dobu nasazeny ve výuce, pou ívá je velké mno ství u ivatel a ji se prosadily jako jediný systém podporující výuku. ty icet procent dotazovaných uvedlo, e jejich instituce provozuje dva ídicí systémy. Zde je situace taková, e obvykle jeden systém je po ízen na komer ní bázi a druhý je zpravidla bu GNU systém jako nap íklad Moodle, nebo systém, který si instituce vyvíjejí samy. Pouze Slovenská technická univerzita v Bratislav konkrétn Fakulta elektrotechniky a informatiky v sou asné dob provozuje ty i LMS systémy. - 5 -
graf. 3 Dle mého názoru lze p edpokládat, e do budoucna bude vývoj spí e sledovat trend men ího po tu ídicích systém. Jednotlivé instituce se budou sna it zavést jednotný systém na úrovni celé fakulty a pokud mo no na celé univerzit. 1.4 Jaké pou íváte autorské nástroje p i tvorb e-learningových kurz? Autorské nástroje jsou základem tvorby jednotlivých online kurz nebo test. V ina oblíbených ídicích systém má své vlastní autorské nástroje, kterými lze jednodu e vytvá et materiály pro zve ejn ní v systému. A práv jednoduchost a u ivatelsky p íjemná obsluha autorských nástroj by m la být jedním z kritérií p i výb ru LMS. Jak ji bylo eno, velká ást respondent k sestavování kurz vyu ívá autorských nástroj, které jsou obvykle sou ástí balíku spolu s ídicími systémy. Ov em pro p ípravu základních text, obrázk, nebo nap íklad animací jsou vyu ívány textové editory, r zné grafické nástroje, atd. Zde ji zále í na mo nostech jednotlivých tv rc kurz. P i pohledu - 6 -
graf. 4 na graf lze vid t, e tato kategorie nástroj je zastoupena p ibli padesáti procenty. Zbývající polovina je pak tvo ena konkrétními nástroji, které jsou specializované k sestavování kurz pro jednotlivé ídicí systémy. 1.5 Podporují pou ívané nástroje standard SCORM a AICC? Na první pohled by se dalo íct, e tyto dv otázky jsou zdánliv ned le ité, ale opak je pravdou. P edev ím mo nost vytvo it tzv. SCORM balí ek v jakékoli aplikaci je velice d le ité k mo nosti importu konkrétního kurzu v r zných ídicích systémech. Kurzy lze v tomto p ípad také editovat v jiných autorských nástrojích, ne ve kterých byly vytvo eny. Bohu el editace je v t chto p ípadech zna omezena. - 7 -
graf. 5 graf. 6 Jaké jsou tedy výsledky pr zkumu? Co se tý e standardu SCORM, tak plné t i tvrtiny tazatel (15) odpov lo, e jejich systémy podporují tento standard. Do kladné odpov di byly zahrnuty i odpov di, je byly dopln ny komentá em, e podpora je pouze áste ná nebo jen do ur ité verze standardu. S podporou standartu AICC je situace výrazn hor í. Zde bylo edesát procent odpov dí záporných. P inou tohoto rozdílu mezi ob ma standardy e být obecn ir í záb r SCORM a jeho neustálý vývoj. - 8 -
1.6 Pro jaké formy studia e-learning vyu íváte? né formy studia lze rozd lit do t í skupin, jimi jsou prezen ní, kombinované a distan ní. Respondenti zde m li mo nost vybrat jednu nebo více z mo ností formy studia. Dalo by se p edpokládat, e nejv í podíl graf. 7 zastoupení v odpov dích budou mít distan ní a eventuáln kombinovaná forma studia. Práv pro studenty, kte í nemohou docházet denn na univerzitu, je online vzd lávání ur eno p edev ím. Výsledky pr zkumu nebyly ani zdaleka tak jednozna né. P i detailn ím pohledu na výsledky je mo no vy íst, e ist pro kombinované a distan ní studenty jsou ur eny pouze ty i (21%) systémy. Nej ast í odpov dí byla varianta s vybranými v emi formami studia. Oproti edpoklad m se co do etnosti nej ast ji vyskytovala odpov, která ozna ovala prezen ní formu studia. Konkrétn to bylo trnáctkrát. Následovala kombinovaná forma v po tu t ináct a jako poslední distan ní forma v po tu dvanáct. Dokonce estnáct procent systém je zam eno pouze na prezen ní studenty. Obecn lze ale výsledky ozna it za vyrovnan rozvrstvené do v ech forem. koly se tedy pravd podobn sna í poskytnout mo nost nového interaktivního vzd lávání v em svým student m. - 9 -
1.7 Pro kolik student je systém ur en? V následujících t ech otázkách se dostáváme více mén ke statistickým hodnotám. První z nich je po et student, je mohou vyu ít e-learningovou výuku. Zde ve velké mí e zále elo na velikosti instituce, pro kterou je systém ur en. Pokud se jednalo nap íklad jen o samostatnou katedru, po ty student se pohybovaly v ádu stovek. Ov em v p ípad celých fakult nebo univerzit se po ty vy plhaly a na n kolik tisíc. Po etní rozlo ení v jednotlivých intervalech po student lze vid t v grafu. graf. 8 které hodnoty odpov dí byly omezeny nap. po tem zakoupených licencí daného produktu, nebo ve v í mí e reálným po tem student jednotlivých institucí. Sedm (35%) dotazovaných uvedlo, e po ty student nejsou nijak omezeny, ale ve skute nosti je toto íslo v í, proto e ást odpov dí odrá ela sou asný po et student a dalo by se tedy p edpokládat, e pravd podobn do skupiny s neomezeným po tem student bychom mohli za adit velkou ást odpov dí ze dvou interval nad dva tisíce student. Rázem by se tato skupina tém zdvojnásobila. - 10 -
Pokud spo teme pr rnou hodnotu odpov dí opro nou o hodnoty respondent, kte í na tuto otázku nedokázali odpov t nebo uvedli neomezenou hodnotu, pak výsledná hodnota lehce p ekra uje ty tisícovou hranici. Tu v ak siln ovliv ují odlehlé hodnoty nejvíce pak systém VUT v Praze, který je ur en pro trnáct tisíc u ivatel. V tomto p ípad bude pravd podobn vhodn í jiný ukazatel a to medián. Jeho hodnota je dva a p l tisíce u ivatel. I p esto, e vzorek dat není nijak velký a zkreslen neomezenými hodnotami, p esto se dá tvrdit, e v sou asné dob má k internetovému zd lání p ístup velké mno ství student. 1.8 Kolik student v pr ru e-learning vyu ívá? Zcela jist nemén d le itou otázkou je po et u ivatel, kte í p i výuce pracují s e-learningovými systémy. Bohu el ty i (21%) respondenti na tuto otázku nedokázali odpov t, a u z d vodu, e neznají nebo nemají p ístup ke statistikám, nebo se svými systémy momentáln za ínají. graf. 9 Pokud se podíváme na rozlo ení hodnot v jednotlivých intervalech, tak nejv í podíl z celku zabírá interval s pr rným po tem u ivatel od - 11 -
jednoho do dvou tisíc. Do této a následující kategorie pro více ne dva tisíce ivatel se adí p edev ím eské univerzity jako nap íklad Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové nebo Masarykova Univerzita. Nejen tyto, ale i ostatní vysoké koly, které p ekra ují hranici tisíce aktivních u ivatel, jsou p evá jedny z prvních, které se na poli online vzd lávání pustily do vývoje. Naopak po ty do dvou set padesáti uvád jí edev ím za ínající instituce, které momentáln sbírají zku enosti, nebo zde také pat í samostatné katedry, které se v nují e-learningu. Pr rný po et aktivních student vyu ívajících online vzd lávání iní necelý jeden tisíc. Tato hodnota je spo tena ze v ech vypln ných dotazník, mimo t ch, které neobsahovaly tuto po adovanou informaci. Nabízí se zajímavé srovnání celkového pr ru s pr rnými hodnotami v rámci eských, respektive slovenských vysokých kol. V tomto m ení mají jednozna navrch eské univerzity, jejich pr rný po et student, vyu ívajících online výuky, iní více ne t ináct set. Pro porovnání stejný ukazatel spo tený pouze ze slovenských univerzit udává necelá ty i sta. ekl bych, e tato ísla mluví zcela jasn. P inou rozdílu je pravd podobn skute nost, e se eské vysoké koly za aly v novat tomuto typu vzd lávání íve. Na n kterých z nich se dokonce na po átku e-learningu, v takové podob jako ho známe dnes, za aly vyvíjet vlastní LMS systémy. N které se pak staly základem dne ních ení. 1.9 Po et provozovaných e-learningových kurz? Dosud jsme se více i mén bavili o tom, jaké LMS jsou nejpou ívan í, s jakými nástroji auto i kurz pracují, nebo do jaké míry je student m umo n ístup k online výuce. Nyní se dostáváme k ukazateli, který m e do zna né míry vysv tlovat i dva p edchozí. Vysoká kola m e provozovat sebelep í ídicí systémy, do kterých vlo ila nemalé investice, ale pokud systémy nebudou napln ny online kurzy a testy, je jejich provoz vcelku bezp edm tný. - 12 -
Proto si myslím, e po et kurz v systému je jeden z ukazatel jejich úsp nosti. graf. 10 Ji p i pohledu na graf je z eteln vid t nejv í díl, který se edesáti t emi procenty (dvanáct respondent ) pat í systém m s po tem do padesáti kurz. Toto íslo jen potvrzuje sou asný stav v online výuce, kdy jen t i z respondent uvedli, e jejich LMS je nasazen pro celou univerzitu. Práv v mnoha ípadech patná spolupráce mezi jednotlivými fakultami i katedrami neumo uje zvy ovat po ty kurz. Zajímavostí je, e v intervalu od padesáti do sta kurz nebyla za azena ani jedna odpov. Více ne sto kurz provozuje jen p t z dvaceti dotazovaných respondent. Pokud nás budou zajímat statistické hodnoty tak op t je v tomto p ípad vhodn í hodnota mediánu. Výsledek iní t icet t i kurz. Op t p i porovnání eských a slovenských vysokých kol je na tom lépe eská republika, ale ani zdaleka ne takovým propastným rozdílem jako u p edchozích porovnání. 1.10 Vyu íváte mo nost offline publikace kurz? V této chvíli na adu p icházejí otázky, které jsou svým charakterem spí e jen informativní, ale dotvá ejí kone ný obrázek o celkovém stavu e-learningu. - 13 -
První z nich byla zam ena na zmapování podílu ist online výuky z obecného e-learningu. Publikací offline je my lena nap. distribuce u ebních materiál na CD-ROM nebo DVD. Tato varianta byla z po átku vyu ívan í ne nyní. Postupem asu s roz ením internetu v ak studenti za ali hojn ji vyu ívat spí e online p ístupu ke vzd lávání. graf. 11 Výsledky dotazovaných potvrzují trend, který jsem nazna oval vý e. Jen icet p t procent dotazovaných uvedlo, e vedle online publikace distribuují své výukové materiály student m i na p enosných médiích nebo jinak. 1.11 Pou íváte jednotný e-learningový ídicí systém na celé vysoké kole? Nyní se kone dostáváme k výsledk m, na které se odvolávám v p edchozích hodnoceních. Padesát p t procent respondent uvedlo, e jejich ídicí systém není ur en pro celou vysokou kolu. Z toho vyplývá, e ty icet t procent provozuje jednotný LMS. To v ak je jednozna neznamená, e je nasazen pouze jeden konkrétní LMS pro celou univerzitu, proto e tento výsledek zcela nekoresponduje s výsledkem otázky íslo dva v dotazníku, kde respondenti m li uvést název fakulty nebo katedry jen v p ípad, e jejich LMS není nasazen v rámci celé univerzity. Vysv tlení se nabízí takové, e ty icet - 14 -
t procent dotazovaných odpov lo, e provozují více ne jeden LMS. Tím pádem provozují nap. jeden celo-univerzitní systém a druhý nap. v rámci fakulty nebo kateder. graf. 12 1.12 Obsahuje v ina kurz pouze u ební texty? Na tuto otázku respondenti odpovídali v takovém smyslu, e pokud evá ná v ina kurz je slo ena pouze z u ebních lekcí nebo dokument graf. 13-15 -
odpovídali v tomto p ípad Ano. Pokud v ak jejich kurzy obsahují nap. obecn doporu ované opakovací testové otázky nebo úkoly na koncích kapitol, nebo vlastní záv re né, pop ípad zkou kové testy, odpovídali Ne. Jak tedy dopadly výsledky? edesát p t procent respondent uvedlo, e se sna í vyu ít mo ností svých ídicích systém a neposkytovat student m, jen mnohdy strohé výukové podklady. Sna í se studenty zaujmout jistou interaktivitou a o ekává od nich zp tnou vazbu v podob spln ných úkol, test, nebo v absolvovaných zkou kách. 1.13 Obsahuje v ina kurz i testové otázky? Hodnocení odpov dí na tuto otázku bezprost edn navazuje na p edchozí. i prvním pohledu se nabízí my lenka, e s p edchozí otázkou by zde m la fungovat jistá závislost, ale není to tak úpln pravda. Osmdesát procent graf. 14 odpov dí bylo kladných, tedy jak ji bylo d íve eno, v systémech respondent jsou do kurz implementovány testové otázky nebo celé záv re né testy, jejich výsledky se p evá ukládají do ídicích systém. Ov em na tuto otázku mohli odpov t respondenti kladn i v p ípad, e kurzy nap. obsahují na koncích kapitol otázky pouze, ekn me, informativního nebo procvi ovacího charakteru. Zde by mohl vzniknout onen patnácti procentní - 16 -
rozdíl v i p edchozí otázce. Zárove je d le ité p ipomenout sloví ko v ina v textu otázky, které rovn dává dotazovaným jistou volnost v odpov dích. 1.14 Vyu íváte k hodnocení student výsledky z online test? Rovn se jedná o otázku velmi úzce související s p edchozími. Zde je pot eba vyzdvihnout vysoký podíl kladných odpov dí nad zápornými. Plných osmdesát p t procent respondent uvedlo, e jejich kone né hodnocení graf. 15 studenta na konci semestru je bu celkov, nebo jen z ur ité ásti zalo eno na absolvovaných online testech nebo po adovaných úkolech. Pouhé t i (15%) instituce se p evá p i kone ném hodnocení student ne ídí dosa enými výsledky v rámci online test. Zajímavostí je p íslu nost kterých institucí do této kategorie, které v inou vyu ívají online testy, ale i esto na jejich základ nehodnotí studenty. Dalo by se p edpokládat, e jejich kurzy jsou zam eny ve velké mí e na prezen ní formu studia a online testy mají slou it spí e jako p íprava na tradi ní ústní nebo písemné zkou ky. - 17 -
1.15 Mají v inou kurzy jednotlivých u ebních plán jednotnou grafickou úpravu a navigaci? Jedna z posledních otázek je v nována grafické úprav jednotlivých kurz. V dne ní dob asi ka dá univerzita nebo i fakulta má své vlastní logo a barevnou kálu. Tyto prvky ji prezentují na ve ejnosti, nap. na webových prezentacích nebo v oficiálních dokumentech. V podobném duchu se obvykle vytvá ejí i online kurzy. V n kterých p ípadech mají tv rci k dispozici hotovou ablonu ji se zabudovanými grafickými prvky pro danou instituci. Zde není pochyby, e v jejich odpov dích byla za krtnuta mo nost Ano. Takto odpov lo edesát p t procent dotazovaných. Pat í k nim i instituce, které vyu ívají ji p eddefinované ablony obsa ené nap. v autorských nástrojích. Ve zbylých institucích není pravd podobn n jak striktn dán jednotný grafický vzhled jednotlivých kurz, ale dá se p edpokládat, e i p esto jsou z v í ásti vyu ívány ablony z autorských nástroj, proto e zna zjednodu ují po áte ní p ípravu. graf. 16-18 -
1.16 Mají studenti mo nost chatu nebo obdobné komunikace s tutorem? Dostáváme se k poslední otázce. Ta se v nuje mo nosti p ímé online komunikace p i výuce s tutorem kurzu. Výsledek pr zkumu v této oblasti je více ne uspokojující. V ichni respondenti uvedli, e bu p ímo jejich LMS podporují online komunikaci s tutorem nebo je tato mo nost zaji na jinak. Komunikace s vyu ujícím je nadmíru d le itá a p i kombinovaném nebo je více p i distan ním studiu je mo nost kontaktu tzv. face-to-face zna omezená. To lze áste nahradit komunikací pomocí chatu, diskusních skupin, nebo je lépe pomocí video chatu nebo konferencí. graf. 17 1.17 Zhodnocení pr zkumu Pokud se zamyslíme nad výsledky dotazníku celkov, nejsou zde ádná velká p ekvapení, která bychom ne ekali. V obecném m ítku je patrné, e eské vysoké kolství je ve zkoumané oblasti o jistý kus dále. Dnes ji pravd podobn není ádná univerzita, která by neusilovala poskytnout online ístup ke vzd lávání. To samoz ejm není v dy jednoduché. Existují studijní obory a speciáln n které p edm ty, které se elektronicky zpracovávají jen st í. Na Slovensku je situace podobná. P esto se zde online vzd lávání za alo - 19 -
rozvíjet pozd ji ne u nás. Dal ím faktem, je e na Slovensku se hojn ji vyu ívá voln dostupný LMS Moodle. To do jisté míry potvrzuje p edchozí my lenky. Tento pr zkum samoz ejm nemá p íli velkou statistickou hodnotu, proto e vzorek dat není natolik velký, aby se tyto výsledky mohly pova ovat za spolehlivé. P esto si myslím, e uvedené výsledky mohou pomoci k vytvo ení základního obrazu sou asného stavu v online výuce na vysokých kolách. - 20 -