Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Ocasatí (Urodela, Caudata) rozdíly vodních larev

Podobné dokumenty
Obojživelníci Literatura

Obojživelníci - Lissamphibia. Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4

Obojživelníci České republiky

Obojživelníci (Lissamphibia)

Ichthyostegidae ( ) Amphibia - obojživelníci

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

VY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

Strunatci (Chordata)

Ocasatí (Caudata, Urodela) - v ČR 8 druhů všichni z čeledi mlokovitých - v ČR celkem 21 druhů

OBOJŽIVELNÍCI. Systém Podtřída: Ocasatí Podtřída: Beznozí Podtřída: Bezocasí

Obojživelníci v Beskydech....aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Obojživelníci - opakování

829/ZP/2012-Br

Obojživelníci a plazi list č. 1

Jméno: Obojživelníci jsou, kteří jsou. vývojově na přechodu mezi způsobem života ve a na.. U nás žijí především ve, na a v, v blízkosti vodních

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

mlok Rozmnožování : Zvlášť aktivní a pohybliví jsou mloci skvrnití v období páření. Na jaře se objevují během března a dubna. Samečkové pobíhají při

RYBY OBOJŽIVELNÍCI PLAZI

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

/ 829/ZP/2010-Br odbor ŽP a zem. Ing. Josef Brát / 567 R O Z H O D N U T Í

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta

Obojživelníci Amphibia. Milan Dundr

OBOJŽIVELNÍCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: ZÁSTUPCI 6. OBOJŽIVELNÍKŮ. Autor: Mgr. Martina Kopecká

1. Výskyt obojživelníků 2. Obecná charakteristika skupiny 3. Rozmnožování, vývoj 4. Systém (s důrazem na naše druhy)

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů z třídy obojživelníků a plazů rozhodnutí. R o z h o d n u t í. I.

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,

Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství

Rozmnožování obojživelníků

NA LOUCE živočichové- obratlovci

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) okolí Valašského Meziříčí

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Šablona č.i, sada č. 2. Obojživelníci. Ročník 8.

Vliv podmínek prostředí na vývoj pulců ropuchy obecné

Co prozradí žáby zpěvem?

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Práce kolektivu žáků 4.A (18- dětí)

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE

Za herpetofaunou Země orlůtext

Rozšíření a ekologie obojživelníků na území severní Moravy. Bakalářská práce

Šablona: III/2. Pořadové číslo: 13

želva žlutohnědá želva obrovská želva bahenní želva sloní

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

Živočichové u vody a ve vodě úvod

OBOJŽIVELNÍCI v přírodním parku Chlum

V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Martin Pospíchal

Pracovní list č. 3 Obojživelníci obecně - starší

Studium společenstva obojživelníků (Amphibia) lužních lesů BR Dolní Morava

Co prozradí žáby zpěvem?

ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21

PP Pískovna na cvičišti

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody

Rozmnožovací strategie žab. Kateřina Hvězdová

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu

Název Autor: Název školy: Předmět, mezipředmětové vztahy: Ročník: Tematický celek: Stručná anotace, časová dotace:

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

ŽELEZNÉ HORY Sborník prací č. 20 Vodní plochy v CHKO Železné hory a jejich obojživelníci

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Znaky čtvernožců (Tetrapoda)

Anotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR Vypracovala: Mgr. Marcela Minaříková Mgr. Světlana Čumalová 23 Kartičky - živočichové Vznik: září 2011 Číslo

Křtinský lom. Ráj obojživelníků a mokřadních orchidejí. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní památka

ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů. PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz

Život ve vodě a u vody

Odpovědný redaktor: Jan Roubal, Magdalena Břenková Vytiskly: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova 1881, Havlíčkův Brod

2. Doplň: Pokožka členovců vytváří na svém povrchu pevnou.., která tvoří vnější. těla. Obsahuje a někdy i uhličitan.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je cm.

pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky

Pstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm

VÝCHODOČESKÉ MUZEUM V PARDUBICÍCH

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03. Ryby

TŘÍDĚNÍ ŽIVOČICHŮ. kočka užovka ropucha. skokan kapr liška husa. sýkorka čáp pstruh zmije. ještěrka mlok štika veverka. savci.

ZŠ A MŠ NOVÁ CEREKEV LEPŠÍ VÝUKA V NOVÉ CEREKVI

řád: Vačnatci 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1

Sezónní monitoring výskytu obojživelníků ve vodních nádržích, rybníčcích či mokřadech

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_06. Plazi

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: HMYZOŽRAVCI, 6. LETOUNI, HLODAVCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká

RYBY. Nejpočetnější skupina obratlovců. Studenokrevní. Rozmanitý tvar těla (vřetenovité, zploštělé)

Transkript:

Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy obojživelníků ČR Vladimír Vrabec a Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz Upozornění Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely. Při přípravě materiálu byly pro nekomerční vzdělávací účely užity fotografie dostupné z internetu. Část autorů výslovně souhlasila s jejich použitím, ostatní autory, kteří nebyli kontaktováni a případně nesouhlasí s užitím fotografie prosíme, aby nás kontaktovali, jejich fotografie bude odstraněna. Kromě skokana hnědého jsou všichni obojživelníci v seznamu zvláště chráněných živočichů (vyhl. č. 395/92 Sb.). Funkce bioregulátor a bioindikátor. Ocasatí (Urodela, Caudata) Čolci vytváří speciální svatební šat v období rozmnožování ve vodě (pestřeji zbarvení, samci často lem) v období většiny života vytváří méně nápadnou terestrickou formu v období zimování nenápadně černě zbarveni samci zásnubní tance, pachové signály předání spermatoforu, oplození vnitřní bez kontaktu, samice odložený spermatofor kloakou vsaje, samec ji k němu jen nasměruje ocasatí naši č. Salamandridae rozdíly vodních larev protáhlá larva - keříčkovité žábry dravé larvy čolků nejprve přední pak zadní končetiny larvy mloků (ovoviviparní) se rodí čtyřnohé žáby y( (Anura) pulci mají žábry ukryté v žaberní dutině býložravé přední končetiny vyrůstají pod kůží a objevují se až po zadních čolek obecný Lissotriton vulgaris (Triturus vulgaris) silně ohrožený (2) 11cm na jaře do vody lem u samců když ho samička následuje vypustí spermatofor, který samička nasaje do kloaky 250 vajíček mezi listy vodních 250 vajíček mezi listy vodních rostlin - líhnutí za 14 dnů 1

2 velmi podobné druhy čolků rodu Lissotriton klasifikování jako kriticky ohrožení (1) čolek hranatý Lissotriton helveticus (vyhláška Triturus helveticus) východní hranice rozšíření jsou západní Čechy západní hranice podobného čolka karpatského Lissotriton montandoni (vyhláška Triturus montandoni) probíhá naopak východní částí ČR oba tyto druhy mají menší svatební lem a drobnější tečkování než čolek obecný samice čolek hranatý Lissotriton helveticus tělo na průřezu hranaté ocas zakončen vlákenkem Samci ve vodní fázi zřetelné tmavé lemy na prstech zadní nohy a na chodidlech h světlé hrbolky Celková délka do 10 cm čolek karpatský Lissotriton montandoni tělo má nahoře hranatý průřez díky podélným kožním lištám Hřbetní kožní hřeben samců je nízký pouze v podobě hrany Ocas zakončen vlákenkem. Celková délka kolem 10 cm samice čolek velký Triturus cristatus 16-18 cm vodní forma suchozemská forma svrchu černý se žlutě pruhovanými prsty 2

podobně vypadají další druhy rodu Triturus čolek dravý Triturus carnifex (je klasifikovaný jako kriticky ohrožený(1)) a čolek dunajský Triturus dobrogicus, žijící vzácně na Jižní Moravě. čolek dravý Triturus carnifex Na rozdíl od čolka velkého je robustnější a většinou bez drobných bělavých teček, větší tmavé skvrny na bocích jsou výraznější Triturus dobrogicus má protáhlejší tělo a kratší končetiny čolek horský Mesotriton alpestris samec je výrazně barevný Silně ohrožený (2) Hlava shora zploštělá trup válcovitý ocas kratší než tělo prsty bez kožních lemů Ve vodní fázi u samců vyvinut na hřbetě a na ocase nízký hřeben zbarvení hřbetu tmavošedé u samců s nádechem do modra, u samic je typické mramorování břicho oranžové, bez skvrn Celková délka do 12 cm, samci bývají o trochu menší svatební šat modrý pruh mloci páření je na suchu a nevytváří tedy vodní formy samec se podsune pod samici a drží její přední nohy ze sadu svými poté odloží na zem spermatofor a samici k němu kloakou přehne a ta jej přijme vejcoživorodí samice nosí vajíčka více než dva roky (často mají v těle larvy ze dvou let, tedy dvojího stáří) mlok skvrnitý Salamandra salamandra Silně ohrožený (2) jed produkují parotidy i celá pokožka sameček samičku drží na svých zádech do chvíle než přijme jeho spermatofor přenos spermatoforu na souši nevytváří vodní formy ovoviviparní larvy rodí do čistých potůčků či vytvořených tůněk v nich na bázi končetin žlutá skvrna 3

čeledi: kuňkovití, ropuchovití, rosničkovití, skokanovití Kuňky - čeleď Bombinatoridae (dříve do Discoglossidae) drobné žabky vyskytující se vždy v těsné blízkosti vodního prostředí silně bradavčitá pokožka produkuje poměrně účinný jedový sekret břicho výrazně zbarvené varující (aposematické), obracejí jej k nepříteli kuňka obecná Bombina bombina Silně ohrožení (2) kuňka žlutobřichá Bombina variegata Kuňka obecná, dřív ohnivá žije v nižších polohách na břiše převládá tmavší zbarvení nad červenooranžovým bradavky bochánkovité B.bombina x B variegata žije ve vyšších polohách, většinou kříženci s předchozí na břiše převládá žlutooranžové zbarbení nad tmavým bradavky hranolovité jehlanovité do špičky Čeleď blatnicovití (Pelobatidae) Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus dříve česneková (dle zápachu vylučovaného sekretu) žije suchozemsky, skrytě, ve dne zahrabaná, aktivní v noci na zadním chodidle hrbol s rohovinou zahrabává se pozpátku vajíčka v pruzích pulci až přes 10 cm proměna 3 měs. někdy až další rok zpěv pod vodou ohrožení: chemizace v období rozmnožování mohutná plovací blána vertikální zornice 4

čeleď ropuchovití (Bufonidae) žáby žijící v lesích často i v zahradách poblíž lidských sídlišť velmi málo vázány na vodu, suchozemský způsob života mimo období rozmnožování parotidy vylučují ostrý dráždivý sekret pálení, vyrážka, křeče, poruchy trávicí soustavy velmi užitečné, konzumují mnoho škůdců ohrožení (3) ropucha obecná Bufo bufo naše největší ropucha 12 cm zbarvení nenápadné většinou různé odstíny hnědé plynulé přechody bez ostrých změn světlého podkladu a tmavších skvrn bradavičnatá kůže duhovka červenohnědá, zlatavá staví se do výhrůžné pozice, po zemi chodí (neskáče), maximálně drobné skoky dožití 4 9 let putování k vodě i ve dne na jaře (polovina března) páření ve vodě samcům vznikají až na třech prstech předních nohou rohovité mozoly samec objímá samici za jejíma předníma nohama samička klade až 10 000 vajíček za 10 dní černí pulci (5 mm) jsou nejmenší ze všech našich žab vývoj je zakončen počátkem června kdy se především po dešti rozlézají po okolí září se ukládají k zimování proužek přes páteř Ropucha krátkonohá Epidalea calamita (Bufo calamita) je nejvzácnější, klasifikovaná jako kriticky ohrožená (1) je nejmenší 5-6 cm duhovka očí je zelenožlutá páří se až po vydatných deštích v květnu, ale i později klade provazce 3-4 000 vajíček krátké šňůry líhnutí za pár dní při kvákání sedí v mělké vodě nebo na břehu vyskytuje se ve vlhčích místech lesnaté krajiny ropucha krátkonohá pobíhá 5

Ropucha zelená Pseudepidalea viridis (Bufo viridis) až 8 cm do 450 m.n.m. není v rozsáhlých lesních komplexech je stepní běhavá i dobře šplhá je noční, při chladu loví i ve dne nemá proužek přes páteř rozmn. duben srpen, vyhledává mělké vody; vajíčka ve sňůrách potrava: hmyz, plži, červi, pavouci, svinky ohrožuje je: pesticidy v zemědělstvi, zavážení tůní spíše stepní či zahradní než lesní, ale přece více vázána na vodu než ropucha obecná zbarvení může být zelené i do hněda, vždy však tmavší skvrny ostře kontrastují se světlejším podkladem duhovka očí zelenavá nejdelší nohy, nejlépe skáče rosnička zelená Hyla arborea rosničky velmi často mění barvu dle podkladu čeleď: rosničkovití (Hylidae) stromová, nejméně vázány na vodu, musí se však se však v ní rozmnožovat rosničky mají přísavné terčíky na prstech čeleď skokanovití (Ranidae) zahrnuje u nás dva rody: zástupci rodu Rana se vyskytují mimo rozmnožování v lesích, jsou převážně světle hnědí se značnou variabilitou, mají tmavý proužek za okem skokan hnědý Rana temporaria 10 cm jedinci rodu Pelophylax se zdržují celý život v těsné blízkosti vodního prostředí, často jsou zbarvení zeleně s různými tmavými skvrnami a kresbami, mohou však být i celí tmavě hnědí, oči jim směřují více nahoru nad vodu bříško bývá nejednobarevné, tečkované nemá dlouhé nohy nemá krátký čenich 6

skokan ostronosý Rana arvalis klasifikován jako kriticky ohrožený (1) krátký čenich často jednobarevné břicho, může být i tečkované větší patní hrbol skokan štíhlý Rana dalmatina málo vyvinuté rezonanční bubínky ušní bubínek blízko oka dlouhé zadní nohy jednobarevné světlé břicho nemá hrdelní bubínek skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus Kriticky ohrožený (1) Zelení skokani hybrid skokan krátkonohý skokan zelený (menší) P. kl. esculenta Pelophylax lessonae bubínek dál za okem bubínek těsně za okem velký až 15 cm malý patní hrbol malý do 5 cm velký patní hrbol 7