TYPY PRO LEPŠÍ PAMĚŤ Frčková Pavla
Paměť můžeme definovat jako schopnost uchovávat informace a s nimi dále pracovat. Paměť může mít mnoho rozdělení, např. senzorická, krátkodobá, dlouhodobá, vizuální, akustická... Pro paměť j e klíčový HIPPOCAMPUS. N achází se v oblasti spánkového laloku, je zodpovědný za prostorovou orientaci a je také nutný pro vybavování vzpomínek. P ři Alzheimerově chorobě je mezi první postiženou oblastí a dotyčný ztrácí schopnost zapamatovat si nové a orientovat se v prostoru.
Paměť lze zlepšit cíleným tréninkem i změnou životního stylu a našich zvyků. Paměť přímo souvisí s pozorností. Bylo (částečně) prokázáno, že ženy mají vlohy k tomu mít lepší paměť, ale u těchto výsledků musíme počítat s jistým zkreslením, protože musíme dbát na to, že ve skutečnosti se úspěšnost lepší skupiny liší celkem málo. Poruchy paměti mohou značit i závažné onemocnění, hlavně psychické, což je časté u deprese nebo schizofrenie (Raboch, J., Pavlovský, P. Psychiatrie) a provází často počáteční příznaky choroby, neurologické, jako např. Alzheimerova choroba, kdy dochází k ukládání patologického proteinu v mozku.
Možnost č. 1 DOSTATEK SPÁNKU Při nedostatku spánku se výrazně zhoršuje paměť, abstraktní myšlení, a t a k é pozornost. Dlouhodobý nedostatek spánku může způsobit vážné poškození paměti. Lidé pracující na směny mají některé struktury v mozku výrazně poškozené hlavně ty související s pamětí. Zjistili to vědci z univerzit ve francouzském Toulouse a britském Swansea. Modré světlo, se kterým se setkáme hlavně u mobilů nebo t e le v i z í, potlačuje tvorbu spánkového hormonu melatoninu, jehož tvorba souvisí i s dlouhověkostí.
Možnost č.2 FYZICKÁ AKTIVITA Sportovci mají výkonnější mozek, než průměrná populace. Sport totiž více prokrvuje mozek, ten je dostatečně zásoben kyslíkem a tím mohou neurony efektivněji pracovat. I normální fyzická aktivita ale výrazně prospívá paměti a podporuje spoje mezi neurony.
Možnost č.3 RELAXACE a HUDBA Meditace j e v e l m i p r o s p ě š n á p r o n a š e z d r a v í. V ý s l e d k y s t u d i í d o k a z u j í r ů z n é z dr a v o t n í b e n e f i t y j a k o j e n a př. lepší imunita, větší schopnost vypořádat se s problémy a efektivnější využití kognitivních schopností. ( Ben so n, H., 2009) Při dlouhodobém stresu se t o t i ž narušují synapse v mozku a paměť nemůže pracovat optimálně. Solfeggio frequencies vysílají zvuky o určitých frekvencích, které můžeme využít při relaxaci, lucidním snění, př i učení s e nové látky, ale i př i š pa t n é m u s í n á n í. P r o u č en í j s o u ideální alfa vlny, při usínání delta vlny. K dispozici jsou i na YouTube. Mozartův efekt je přechodný efekt krátkodobého zbystření mysli a z l ep š en í k o g n i t i v n í c h f u n k c í po pravidelném poslouchání skladeb od Mozarta. (Tomatis, A., 1991) V čím hlučnějším prostředí se nachází děti, tím j e u ni c h vyšší riziko pomalejšího vývoje. Podobně to platí u dospělých.
Možnost č. 4 PESTRÁ STRAVA Pro mozkové funkce je důležitý dostatek živin, vitaminů a minerálů. Ve l k ý v ý z n a m s e p ř i p i s u j e např.h o ř č í k u, železu, j a k o ú č i n n á s e u k a z u j e také Gingko biloba nebo Lecithin. N ě k t e ř í v ě d c i a l e va r u j í p ř e d j e j i c h spornými účinky. Velké účinky se připisují borůvkám. Měli bychom pravidelně jíst (1x za 3 hodiny) a hodně pít. Velmi důležitá j e snídaně, při absenci nebo nevydatné snídani máme tendenci k horší koncentraci během dne. Děti, které si v j e d n é s t u d i i libovaly ve sladkých limonádách, měly v paměťových testech horší výsledky. (Kanoski, S., 2014) Měli bychom se vyvarovat také jídel z rychlého občerstvení, což není ani dobré pro naší trávicí soustavu, jelikož ničí prospěšné bakterie v zažívacím traktu.
Možnost č. 5 DOSTATEK KYSLÍKU Vhodné je provádět dechová cvičení (nádech 8 sekund, výdech 4 sekundy), která můžeme použít i pro zvládání stresových situací. Neměli bychom kouřit a měli bychom se snažit pravidelně větrat. Pro učení není dobré, když jsme v zadýchané místnosti.
Možnost č. 6 SPECIÁLNÍ PŘÍPRAVKY a POVZBUZOVÁKY Povzbuzující účinek má hlavně kofein, guarana, cesmína paraguajská, nebo kurkuma. Pozor na alkohol, narušuje t o t i ž synapse (spojení) mezi nervovými buňkami, ale v mírném množství údajně paměti pomáhá.
Možnost č. 7 BUĎTE ŠTÍHLÍ
Možnost č. 8 HRAJTE POČÍTAČOVÉ HRY Vědci z Čínské technologické univerzity potvrdili pozitivní účinek her na mozek. H r á č i m a j í vyšší soustředěnost a výkonnost mozku, rychlejší reflexy, lépe zpracovávají okolní podněty a m a j í r o z v i n u t ě j š í logické myšlení V t o m t o s e u k á z a l a j a k o ž á d o u c í hra Tetris. Pomocí her můžeme předcházet depresivním stavům (popř.úzkostným), nebo je i léčit. Ve studii měly v léčbě depresí srovnatelný účinek s antidepresivy. (Morimoto, S., 2014) U lepších hráčů j e lepší propojení mezi hemisférami a levá hemisféra je rozvinutější, než u průměrné populace.
NE JEN ALE POČÍTAČOVÉ HRY...
Možnost č.9 NEŽIJTE VE STEREOTYPU Poznávejte nová místa, nové lidi. Mějte dostatek sociálního kontaktu. Zajímejte se o svět kolem sebe a vzdělávejte se. Učte se nové věci. V t o m t o s e u k á z a l a j a k o v h o d n á n a p ř. hra na nástroj; dospívající měli lepší výsledky v jistých kognitivních testech. N a u č t e s e nový jazyk nebo začněte chodit do práce jinou trasou, než jste zvyklí. Mozek je citlivý na stereotyp.
Možnost č. 10 TVOŘTE MYŠLENKOVÉ MAPY
A NĚKTERÉ DALŠÍ MOŽNOSTI... Záměrný trénink p a m ě t i. N apř.zapamatovat si co nejvíce za sebou jdoucích slov nebo čísel. Při zapamatování je důležité se snažit zapojovat i jiné oblasti mozku - např.spojit si zapamatované s emocionálním podtextem, využít představivost nebo mnemotechnické pomůcky. Biofeedback Pro n a š e studium je důležité, abychom ho přizpůsobili našim potřebám a v dobu, kdy nám jde učení nejlépe (někdo se naučí látku jen při poslechu hudby, někdo zase nikoliv, jiní se nejlépe učí ve večerních hodinách)
Zdroje: Děku za o r s Lidský mozek Rita Carter Psychiatrie Jiří Raboch, Pavel Pavlovský a kolektiv 21.stoleti.cz celostnimedicina.cz epochaplus.cz kondice.cz medicaldaily.com livescience.com news.harvard.eu smh.com.au