Souhrn z podkladových analýz za skupinu: Přírodní zdroje. Priority: 4 a 5

Souhrn z podkladových analýz za skupinu: Přírodní zdroje Priority: 4 a 5 Zpracoval: ÚZEI s podporou členů týmu 6 Přírodní zdroje 1

Zkratky AEO AT BPEJ BPS Ca CAP (SZP) CBD CO2 Cp ČHMÚ ČOV ČR ČTPEZ DE EAFRD (EZFRV) EHS ES EU EVVO EZ FADN GAEC Gg GIS HDP HNV CH4 IFOAM IPCC IUCN IZ /IP K KBTPM KPP KPÚ LEADER LFA LPIS LULUCF Agroenvironmentální opatření Rakousko Bonitované půdní ekologické jednotky Bioplynové stanice Vápník Common Agriculture Policy (Společná zemědělská politika) Convention on Biodiversity Oxid uhličitý Faktor pokryvu půdy Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství Německo European Agriculture Fund for Rural Develpment (Evropský zemědělský fond rozvoje venkova) Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Evropská unie Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Ekologické zemědělství Farm accountancy data network CR (zemědělská účetní datová síť ČR) Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu Gigagram Geografický informační systém Hrubý domácí produkt High nature value - vysoká hodnota krajiny Methan International Federation for Organic Agriculture Movement Intergovernmental Panel on Climate Change(Mezivláldní panel pro změny klimatu) International Union for Conservation of Nature (Mezinárodní unie pro ochranu přírody) Integrované zemědělství, integrovaná produkce Draslík Krávy bez tržní produkce mléka Komplexní průzkum půd Komplexní pozemková úprava Iniciativa integrující zájmy venkova, jedno z opatření PRV Less-favoured areas (méně příznivé oblasti) Registr půdních bloků Land use, land-use change and forestry 2

MaS Mg MJ MPO MZE MZV MŽP N N2O Na NAP O3 OPRZ OPVK OPVZ OPŽP OZE PJ POPFK PPK PRV PRO-BIO S SAPS SFŽP SRS SWOT SZIF SZP TTP ÚKZUZ ÚPÚ ÚSES ÚZEI VÚMOP VÚRV VÚV TGM VÚZT WFD z.p. ZCHÚ ZOD ZPF Nezcizitelný Majetek státu Program MŽP Hořčík Měrná jednotka Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo životního prostředí Dusík Oxid dusný Sodík Národní akční plán Ozón Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Ochranné pásmo vodního zdroje Operační program životní prostředí Obnovitelný zdroj energie 10 15 J Program obnovy přirozených funkcí krajiny Program péče o krajinu Program rozvoje venkova Svaz ekologických zemědělců Síra Jednotná platba na plochu Státní fond životního prostředí Státní rostlinolékařská správa Analýza silných stran-slabých stran- příležitostí - hrozeb Státní zemědělský a intervenční fond Společná zemědělská politika Trvalý travní porost Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústřední pozemkový úřad Územní systém ekologické stability Ústav zemědělské ekonomiky a informací Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Výzkumný ústav rostlinné výroby Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Výzkumný ústav zemědělské techniky Water Framework Directive (Vodní směrnice) Zemědělská půda Zvláště chráněná území Zranitelné oblasti dusíkem Zemědělský půdní fond 3

Obsah Zkratky... 2 Obsah... 4 Úvod... 7 Část I: Analýza stavu složek životního prostředí... 7 1 Krajina... 7 1.1 Specifikace problému... 7 1.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému... 8 1.3 Zhodnocení závažnosti problému... 9 1.4 Použitelnost PRV pro řešení problému... 9 1.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV... 9 1.6 Řešení problému jinými politikami ČR... 9 1.7 Hnací síly... 11 1.8 Doporučení opatření z nového EAFRD... 11 1.9 Shrnutí... 11 1.10 SWOT Krajina... 12 2 Biodiverzita... 13 2.1 Specifikace problému... 13 2.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému... 13 2.2.1 Přírodní stanoviště... 13 2.2.2 Druhy... 14 2.2.3 Genetické zdroje v zemědělství... 17 2.3 Zhodnocení závažnosti problému... 18 2.4 Použitelnost PRV pro řešení problému... 18 2.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV... 19 2.6 Řešení problému jinými politikami ČR... 19 2.7 Hnací síly... 21 2.8 Doporučená opatření z nového EAFRD... 21 2.9 Shrnutí... 22 2.10 SWOT Biodiverzita... 23 3 Půda... 24 3.1 Specifikace problému... 24 3.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému... 24 3.2.1 Vodní eroze... 24 3.2.2 Větrná eroze... 25 3.2.3 Ztráta půdy zástavbou... 26 3.2.4 Okyselování půd... 26 3.2.5 Ztráta humusu... 26 3.2.6 Utužení půd... 27 3.2.7 Podmáčené půdy... 27 3.2.8 Kontaminace půd... 28 3.2.9 Odvodnění půd... 28 3.2.10 Zrychlený (urychlený) odtok... 28 3.2.11 Omezení mikrobiální aktivity v půdách... 29 4

3.3 Zhodnocení závažnosti problému... 29 3.3.1 Vodní eroze... 29 3.3.2 Větrná eroze... 30 3.3.3 Zastavění půdy... 30 3.3.4 Acidifikace... 30 3.3.5 Dehumifikace (ztráta humusu v půdě)... 30 3.3.6 Utužení půdy... 30 3.3.7 Podmáčené území... 31 3.3.8 Kontaminace... 31 3.3.9 Odvodnění podmáčených ploch... 31 3.3.10 Zrychlený (urychlený)odtok... 31 3.3.11 Omezení mikrobiální aktivity v půdách... 31 3.4 Použitelnost PRV pro řešení problému... 31 3.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV... 31 3.6 Řešení problému jinými politikami ČR... 31 3.7 Hnací síly... 33 3.7.1 Vodní eroze... 33 3.7.2 Větrná eroze... 33 3.7.3 Zastavění půdy... 33 3.7.4 Acidifikace... 33 3.7.5 Dehumifikace půdy (ztráta humusu)... 33 3.7.6 Utužení půdy... 33 3.7.7 Podmáčení půdy... 34 3.7.8 Kontaminace půdy... 34 3.7.9 Odvodnění... 34 3.7.10 Zrychlený (urychlený) odtok... 34 3.8 Doporučení opatření z nového EAFRD... 34 3.9 Shrnutí... 34 3.10 SWOT Půda... 35 4 Voda... 36 4.1 Specifikace problému... 36 4.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému... 36 4.2.1 Urychlený (zrychlený) odtok vody z krajiny... 36 4.2.2 Jakost povrchových vod... 37 4.2.3 Množství a jakost sedimentů... 37 4.2.4 Jakost podzemních vod... 37 4.2.5 Morfologie koryt vodních toků... 38 4.2.6 Hospodaření v pásmech ochrany vodních zdrojů... 38 4.3 Zhodnocení závažnosti problému... 38 4.4 Použitelnost PRV pro řešení problému... 39 4.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV... 39 4.6 Řešení problému jinými politikami ČR... 39 4.7 Hnací síly... 41 4.8 Doporučení opatření z nového EAFRD... 41 4.9 Shrnutí... 42 5

4.10 SWOT Voda... 42 5 Ovzduší a změna klimatu... 44 5.1 Specifikace problému... 44 5.2 Popis problému: měřitelné ukazatele velikosti problému... 44 5.3 Zhodnocení závažnosti problému... 46 5.4 Použitelnost PRV pro řešení problému... 47 5.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV... 47 5.6 Řešení problému jinými politikami ČR... 47 5.7 Hnací síly... 48 5.8 Doporučená opatření... 48 5.9 Shrnutí... 48 5.10 SWOT analýza Změna klimatu... 49 Část II: Systémy hospodaření a specifická opatření pro více složek ŽP... 50 6 Ekologické zemědělství... 50 6.1 Přínosy ekologického zemědělství... 50 6.2 SWOT analýza EZ... 52 6.3 Integrované zemědělství... 53 6.4 Přínosy integrovaného zemědělství... 54 6.5 Potenciál integrovaného zemědělství poskytovat veřejné statky... 54 7 Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ)... 54 7.1 Stručný přehled situace... 54 7.2 SWOT analýza komplexní pozemkové úpravy... 56 8 Obnovitelné zdroje energie (OZE)... 57 8.1 Analýza situace potenciálu OZE v zemědělství a lesnictví... 57 8.2 SWOT analýza:... 57 9 Stručné shrnutí... 59 6

Úvod V roce 2012 je připravován návrh Programu rozvoje venkova (PRV). Pro tento účel byla vypracována analýza situace v životním prostředí ve vazbě na zemědělství jako východisko pro stanovení potřeb, vypracování strategie a diskusi o výběru opatření pro PRV. V této analýze jsou prezentována témata, která se do jisté míry kryjí s tematickými okruhy, jejichž souhrn představuje dvě priority EAFRD (4 a 5). Jedná se o témata: krajina a biodiversita, voda, půda, vzduch a klimatická změna. U těchto témat je základní otázkou do jaké míry představují problém či výzvu do budoucnosti a jak jsou ovlivňovány stávající politikou. Mimo tuto rozlišovací úroveň jsou analyzovány také specifické systémy hospodaření, které přinášejí veřejné statky nad rámec běžné praxe (ekologické a integrované zemědělství). Dalším specifickým okruhem pro analýzu je proces Komplexních pozemkových úprav (KPÚ), který současně a v různé míře postihuje všechny složky životního prostředí. Poslední dva okruhy nejsou diskutovány jako problémy, ale spíše jako potenciální/skutečná řešení pro část identifikovaných témat v rámci složek životního prostředí. Analýza je členěna dle jednotlivých složek životního prostředí, zahrnuje zmíněné systémy hospodaření a KPÚ. Část I: Analýza stavu složek životního prostředí 1 Krajina 1.1 Specifikace problému Současný stav a problémy krajiny 1 souvisejí s tendencemi sociálního a ekonomického vývoje. Mezi nejzávažnější negativní důsledky patří snížení biologické rozmanitosti a početnosti populací původních druhů, fragmentace krajiny 2, snížení ekologické stability krajiny, narušení přirozeného vodního režimu krajiny související s klesající schopností retence vody v krajině a masivní a velkoplošná eroze především zemědělských půd. Uvedené jevy a procesy pak zpětně negativně ovlivňují schopnost krajiny poskytovat hospodářské výnosy, což omezuje ekonomické efekty využívání krajiny. Některé problémy, mající dopad na krajinu jako mnohovrstevný funkční systém, zejména snížení schopností krajiny poskytovat ekosystémové služby, se vzájemně prolínají a vyplývají z problémů jednotlivých složek krajiny (jejich vzájemný podíl podobný současné úrovni se ustálil cca již před 200 lety), jsou v rámci analýzy zpracovány v samostatných kapitolách věnovaných půdě, vodě, lesům a biodiverzitě. 1 Definice krajiny podle 3 písm. m) zákona č. 114/1992 Sb. kde krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky a dále podle definice Evropské úmluvy o krajině (13/2005 Sb. m. s.), kde krajina znamená část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů 2 V tomto kontextu se jedná o omezenou průchodnost krajiny především pro volně žijící organismy a to z důvodu velkých půdních bloků, nedostatku krajinných prvků, oplocení velkých pastevních areálů atd. 7

V podmínkách České republiky lze definovat následující okruhy problémů zemědělské krajiny: 1. Pokles ekologické stability, omezení funkčního propojení ekosystémů a snížení schopností krajiny zmírňovat či eliminovat negativní dopady klimatické změny, m.j. rizikových situací, jako jsou bleskové povodně; 2. Ztráta přírodních, kulturních a historických hodnot; 3. Snížení přístupnosti a prostupnosti krajiny; 4. Snížení potenciálu pro rekreační využití krajiny a negativně vnímaná změna krajinného rázu; 5. Skryté riziko (v současnosti) zanechání hospodaření na travních porostech především (ale nejen) ve znevýhodněných oblastech, vedoucí ke znatelné změně vzhledu krajiny. 1.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému Mezi příčiny způsobující pokles ekologické stability, omezení funkčního propojení ekosystémů a snížení schopností krajiny zmírňovat nebo eliminovat dopady rizikových situací např. bleskové povodně patří: - nadměrná velikost značné části půdních bloků často nerespektující reliéf terénu, průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti (půdní bloky). - nesprávné agrotechnické postupy o osévání velkého počtu přiléhajících bloků jednou plodinou o volba nevhodných plodin o nevhodný směr orby vůči reliéfu o nesprávné určení erozního ohrožení půd - nízký podíl ekostabilizačních prvků v krajině s výraznými retenčním a protierozními účinky (břehové porosty podél toků, struh, remízky, meze, travnaté pásy, vlhké louky apod.) - narovnání horních částí vodních toků a struh, odvodnění pramenišť a mokřadů - odvodnění a rozorání přirozených míst rozlivu - ztráta kontinuity hospodaření původních vlastníků půdy - zhoršený zdravotní stav lesů vlivem nevhodného hospodaření, působením imisí a škodami způsobovanými přemnoženou spárkatou zvěří. Souběžně s tímto procesem změny krajiny došlo ke ztrátám historických hodnot a přírodních i polopřírodních struktur v krajině (např. zánik malých kulturních památek, zarůstání sekundárního bezlesí, včetně tradičních dominant a stezek). Zánik krajinných struktur, velikost půdních bloků a oplocování velkých půdních celků vedly k fragmentaci krajiny z hlediska volného pohybu lidí a volně žijících organismů. Výše vyjmenované procesy také vedly ke změně vzhledu krajiny (ztráta harmonických kombinací krajinných struktur vedla k monotónnímu vzhledu, ztráta krajinných dominant - památné stromy, aleje atd., opuštěné areály zemědělských podniků). V mnohých oblastech tak kleslo potenciální využití krajiny k rekreačním účelům. Tabulka 1-1: Odhad ztráty krajinných prvků od začátku kolektivizace po časový úsek 1986-96 3 Krajinné prvky Do 1986 1996 Stromořadí Ztráta 4000 km Rozptýlená zeleň Ztráta 3600 ha Meze Ztráta 49000 km Polní cesty Ztráta 158000 km Zdroj: Figala 1997 3 Skutečná rozloha krajinných prvků před kolektivizací není známa, údaje o ztrátách vycházejí z porovnání starých map s mapami v uvedeném období na části území ČR, výsledky byly potom extrapolovány na celé ČR 8

Ekonomická situace chovu KBTM na travních porostech naznačuje, že velká část krajiny (především travních porostů) je udržována jen s podporou v rámci AEO, ale i současně dalšími podporami (LFA, SAPS). 1.3 Zhodnocení závažnosti problému Zemědělství vzhledem ke struktuře kultur ovlivňuje zásadně charakter krajiny i její (ekosystémové) funkce, stav přírodního prostředí a biodiverzity 4 Estetická hodnota krajiny je obtížně vyčíslitelná, ale způsob hospodaření na půdě posledních 50ti let tuto hodnotu výrazně snížil. Hodnota péče o zemědělskou krajinu byla českou veřejností v roce 2009 ohodnocena v rozpětí 2,7-4,8 mld. Kč/rok 5. Česká veřejnost v naprosté většině preferuje stávající způsob péče o krajinu (s podporou zemědělců). Zdravotní stav lesů je dlouhodobě negativně ovlivňován vysokými imisemi škodlivin (zejména S, N) a dále pak větrnými kalamitami. Defoliace jehličnatých i listnatých porostů zůstává nadále vysoká a pohybuje se na úrovni 25% -60% u jehličnanů a u dubu a 10% -25 % u buku. 1.4 Použitelnost PRV pro řešení problému Je řešitelný do značné míry, i když ne plně. Zejména je možné ovlivnit do jisté míry strukturu využití krajiny i to, zda a do jaké míry bude využívána, nebo naopak nevyužívána. Nebude možné ovlivnit krajinu žádoucím způsobem bez koordinace MZe a MŽP. Krajinu mohou pozitivně a efektivně ovlivnit zejména podopatření Podpora komplexních pozemkových úprav v rámci podpory investic a opatření mířená na plochu (AEO, Natura 2000, Lesoenvi, Natura 2000 v lesích). 1.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV Stávající PRV zahrnuje ošetřování krajiny do značné míry. Zejména opatření AEO (např. péče o travní porosty, podpora pěstování meziplodin, podpora zatravňování) a podpora Komplexních pozemkových úprav (KPÚ) v rámci realizací společných zařízení. KPÚ má potenciál integrovat péči o přírodní zdroje a obnovovat ekosystémové funkce krajiny. Toto opatření přináší výsledky jen zvolna, neboť je finančně, časově a koordinačně velmi náročné. Z hlediska estetického a podpory synergií lepšího využívání přírodních zdrojů je tedy značný potenciál pro zlepšení. 1.6 Řešení problému jinými politikami ČR Právní předpisy: - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů - NV 335/2009 Sb., o stanovení druhů krajinných prvků - Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu - Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 4 Zdroj: http://www.cuzk.cz/dokument.aspx?prareskod=998&menuid=0&akce=doc:10-rocenka, s. 11, ISSaR. http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1606). 5 Identifikace a měření veřejných statků v zemědělství, Výstup z Výzkumného záměru ÚZEI, ÚZEI, Praha 2010. 9

Cross-compliance Mimo již zmíněné právní předpisy upravují ochranu krajiny standardy GAEC (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Mezinárodní úmluvy: Evropská úmluva o krajině (sborník mezinárodních smluv č. 13/2005 Sb. m. s.) CBD (Sdělení MZV č. 134/1999 Sb.) Bernská úmluva (Sdělení MZV č. 107/2001 Sb. m. s.) Ramsarská úmluva (Sdělení MZV č. 396/1990 Sb.) Bonnská úmluva (Sdělení MZV č. 127/1994 Sb.) Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Sdělení MZV č. 47/2006 Sb.m.s.) Úmluva o ochraně světového a přírodního dědictví (Sdělení MZV č. 159/1991 Sb.) Aarhuská úmluva (Sdělení MZV č.124/2004 Sb.m.s.) Strategie: - Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR - Státní politika životního prostředí - Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR - Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR - Politika územního rozvoje ČR 2008 - Strategie regionálního rozvoje ČR - Národní lesnický program Dotační programy: Podpory v rámci Pilíře I SAPS Program péče o krajinu PPK (zdroj ČR): Cílené managementy směřované především na zachování biodiverzity v krajině, ÚSES, krajinné struktury (kosení, pasení, vysekávání křovin, liniové výsadby, opatření ÚSES aj.). Program obnovy přirozených funkcí krajiny POPFK, podprogram 115,165 Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy, nelesní ekosystémy, lesní ekosystémy (zdroj ČR): Na území celé ČR, opatření jak investiční, tak neinvestiční (možná jsou i víceletá opatření). Program financování nezcizitelného majetku státu MaS (zdroj ČR): Opatření směřována pouze na území ZCHÚ, která jsou ve vlastnictví státu. OPŽP (zdroj EU): Osa 6 zlepšování stavu přírody a krajiny, 6.3 Obnova krajinných struktur (realizace USES), 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny. Program bude ukončen v roce 2013. 10

1.7 Hnací síly Konkurence vede zemědělce k ekonomicky racionálnímu chování (např. pokud dlouhodobě náklady převyšují výnosy, tak podnikatel zvažuje změnu strategie nebo upustí od dotčené činnosti). Ztráta pocitu vlastnictví k půdě u mnohých zemědělců brání v iniciativě obnovovat krajinu. Lze očekávat růst poptávky po životě na venkově a tím i po vzhledu krajiny. 1.8 Doporučení opatření z nového EAFRD Předávání znalostí a informační akce (čl. 15, odst. 1) Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16, odst. 1., písm. a)) Investice do hmotného majetku (čl. 18 odst. 1 písm. c) a d)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1 písm. a)) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (čl. 21, odst. 1 písm. a), b), e), f) a g)) Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (čl. 32, odst. 1) Spolupráce (čl. 36 odst. 2 písm. f) a i)) Činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER (čl. 44) 1.9 Shrnutí Faktory Ztráta krajinných prvků Nadměrná velikost značné části půdních bloků Ztráta estetické hodnoty, pestrosti, propojenosti složek prostředí Rozsah Ztráta cca 49000 km mezí, 4 000 stromořadí, 3 600 ha rozptýlené zeleně, 158 tis. polních cest Průměrná velikost půdních bloků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha nyní. Neměřeno Pozn. Ztráty krajinných prvků vůči referenčnímu období 1949/55 a do období 1986/96 11

1.10 SWOT Krajina S W 1. Legislativně zajištěna ochrana přístupnosti krajiny zákony č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny a č. 289/1995 Sb. o lesích 2. Legislativně zajištěna ochrana ÚSES, VKP, významných dřevin, krajinného rázu, z. č. 114/1992 Sb. 3. Legislativní zajištění provádění pozemkových úprav a dlouholeté zkušenosti: 4. Členitost krajiny (struktura, georeliéf), ve srovnání s některými státy EU (Francie, Německo, Nizozemsko), 5. rozmanitost typů krajin (atraktivita), vysoké přírodní a kulturní bohatství 6. Kvalitní systém turistického značení pokrývající celé území ČR, nejdelší v Evropě (40 782 km pěších tras KČT, 32 516 km cyklistických tras značených KČT společně s jinými organizacemi), O 1. Veřejnost oceňuje roli zemědělců v péči o krajinu a považuje zemědělce za ty, kteří mají tento veřejný statek poskytovat 2. Rostoucí ochota k renaturaci vodních toků. 3. Mezinárodní podpora udržitelného rozvoje EU a ochrany přírody 4. Tendence k využívání regionálních tradic a tradičního hospodaření 5. Rostoucí zájem společnosti o krajinu 6. Rostoucí celospolečenské uznání zvýšení role zemědělců v péči o přírodu a krajinu 7. Rostoucí místní partnerství a spolupráce (využívající kulturní a regionální specifika venkovských regionů) 1. Malý počet realizovaných a ukončených pozemkových úprav, KPÚ na ploše tvořící kolem 10% rozlohy ČR v roce 2008) 2. Struktura pozemků často nerespektující reliéf terénu (průměrná plocha pozemků se zvýšila na 20 ha) 3. Nízký podíl ekostabilizačních a esteticky hodnotních prvků v krajině s výrazným retenčním účinkem 4. Rozorání původních stezek a cest Netolerance k turistickému značení Likvidace provozních cest a pěších stezek Likvidace doprovodní zeleně, zejména ovocných dřevin 5. Fragmentace krajiny (vytváření bariér v krajině) 6. Velký podíl půd ohrožených degradací (eroze atd.), 7. Používání nevhodných agrotechnických postupů: Volba nevhodných plodin, směr orby, určení erozního ohrožení 8. Narovnání horních částí vodních toků a struh, rychlý odtok vody z krajiny, působící škody na jiném území 9. Odvodnění a zábor přirozených míst rozlivu (meliorace). 10. Velké zem. struktury (bloky) a chybějící dlouhodobá perspektiva u řady podniků (předání půdy v kvalitním stavu dalším generacím) 11. Extenzifikace zemědělské krajiny, opuštěné zemědělské areály, ztráta extenzívních ovocných dřevin v krajině 12. Tendence k intenzivnímu využívání obnovy a budování meliorací (bez uvážení dalších následků) 13. Prodej státní (i obecní) půdy využitelné k veřejnému zájmu (obnova cest, ÚSES, zajištění ploch rozlivu a pod.) T 1. Výkyvy počasí (extrémní lokální srážky, sucho), klimatické změny 2. Legislativní změny (EU/Národní např. Nový občanský zákoník) a unifikovaný dotační systém EU nerespektující regionální a lokální potřeby 3. Ekonomická krize/recese 4. Trendy globalizace a unifikace ztráta identity 5. Rostoucí tlak na nezemědělské využití krajiny (zástavba) 6. 21% lidí nepovažuje krajinu za národní bohatství (z toho 64 % ji považuje za zničenou a bez hodnot) 12

2 Biodiverzita (rozmanitost druhů a stanovišť) 2.1 Specifikace problému Biologická rozmanitost je popisována jako rozmanitost na úrovni ekosystémů, druhů, případně stanovišť a na genetické úrovni. Na všech těchto úrovních lze spatřovat problémy související se zemědělským hospodařením, které představuje (spolu s lesnickým hospodařením) plošně nejvýznamnější faktory ovlivňující stav ekosystémů i stanovišť a druhů, které je tvoří, a jejich genetické diverzity. 2.2 Popis problému: příčiny, měřitelné ukazatele rozsahu problému Způsob hospodaření ovlivňuje biodiverzitu na všech úrovních a ve všech přírodních složkách. 2.2.1 Přírodní stanoviště Na 17 % rozlohy ČR jsou dosud zachována stanoviště *), která lze klasifikovat jako přírodní (polopřirozené travní porosty, lesní porosty s dochovanou přírodou, více či méně odpovídající skladbou, vodní a mokřadní stanoviště a další plošně méně významné typy stanovišť) 6. Stav přírodních stanovišť je však převážně nepříznivý (74 %), přičemž stav jednotlivých typů stanovišť se samozřejmě liší v závislosti na míře jejich ovlivnění a zranitelnosti. Zřejmě nejzávažnější je stav v případě vodních stanovišť. Pouze na 6 % z rozlohy všech vodních stanovišť na území ČR lze identifikovat dochovaná přírodní stanoviště (1 % na tekoucích vodách, 5 % v rámci stojatých vod), přičemž stav žádného z typů přírodních stanovišť ve vodách nelze hodnotit jako příznivý (z 84 % se nachází v nepříznivém a z 16 % v méně příznivém stavu). V případě lesů, které zaujímají přibližně 34 % rozlohy ČR, je možné na základě dochované skladby stromového a bylinného patra mezi některý z typů přírodních stanovišť řadit porosty pouze na 30 % této rozlohy, ale stav těchto stanovišť je z 95 % nepříznivý (tj. porosty zpravidla mají oproti přirozenému stavu ochuzenou druhovou skladbu a prostorovou či věkovou strukturu s dopady na stav bylinného patra). O něco lepší je situace v případě travních porostů z bezmála 10 000 km² travních porostů na území ČR je necelých 3000 km² (cca 3,8 % rozlohy ČR) vnímáno jako polopřirozené a přirozené travní formace. Stav těchto typů stanovišť je nepříznivý z 80%. Situace u ostatních typů stanovišť je velmi rozdílná nejméně jsou dotčena stanoviště, která nejsou nebo v minulosti nebyla příliš vystavena vlivům intenzivního hospodaření a jeho důsledkům, jako stanoviště skal a sutí, alpinská bezlesí atp. U části těchto plošně méně významných typů stanovišť je však situace opačná, jako v případě vrchovišť a rašelinišť, vřesovišť aj. Příčiny nepříznivého stavu pocházejí především z 2. poloviny 20. století (resp. lesnického hospodaření v ještě delším časovém horizontu), která vedla k přímé likvidaci řady stanovišť (rozorání, náhradní rekultivace, odvodňování, v některých oblastech naopak zalesňování, rychloobnova a dosevy luk, změna druhové skladby, hospodářských postupů a technologií v lesích holoseče, plošná příprava půdy aj.) nebo k jejich degradaci (např. eutrofizací vody vlivem přehnojování). Některé z těchto postupů představují riziko i dnes. Současně jsou přírodní stanoviště ohrožována absencí hospodaření (především v případě travních porostů) a následnou sukcesí. U travinných společenstev patří mezi další příčiny špatného stavu: intenzifikace obhospodařování a plošná či termínová unifikace (intenzifikace především ve smyslu hnojení, obnovy formou přísevů apod., unifikace - kosení v jednom termínu, celoplošné kosení, nové technologie s vyšší výkoností) vedoucí k degradaci, změnám a ochuzování druhové skladby travních porostů (problém s generativním zachováním *) Stanoviště ve smyslu Katalogu biotopů; údaje o podílu přírodních stanovišť a jejich stavu vycházejí z mapování a monitoringu pro účely tvorby soustavy Natura 2000 a reportingu dle Směrnice 92/43/EHS 6 Příroda a krajina České republiky, zpráva o stavu 2009 (Miko &Hošek, 2009) 13

stanovišť), absenci pastevních druhů a špatně volený management. (špatná organizace pastvy nepasení x rozdupání v místě příkrmišť, napajedel atp.). U vodních stanovišť můžeme posuzovat z hlediska zemědělství tyto příčiny: ovlivnění hydrogeologické sítě meliorace, zpevňování břehů, eutrofizace plošná (pole, eroze, ale i mineralizace živin z odvodněných půd), bodová (provoz zemědělských podniků, nevhodná pastva na prameništích), eroze půdy, splach hnojiv a živin z půdy a nevhodné hospodaření,. Také je nutné zmínit i příčiny ohrožení nelesních stanovišť na lesní půdě a lesních stanovišť v rámci zemědělsky obhospodařované krajiny. Jedná se především o vřesoviště, písčiny a duny, izolované loučky, remízky, křoviny Specifický problém představují nepůvodní a invazní druhy rostlin a živočichů. 2.2.2 Druhy Graf 2-1: Stav druhů ČR podle červených seznamů. Čísla udávají počet druhů v dané kategorii. Zdroj: Miko L. & Hošek M. [eds.], Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009, autor: AOPK ČR 2009 Druhová různorodost vázaná na zemědělskou půdu vykazuje v mnoha ukazatelích postupný pokles, v lesích je situace více diferencovaná a liší se u jednotlivých skupin. Za nejvíce ohrožené skupiny jsou obecně považovány populace bezobratlých. Např. s více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů se řadí ČR na 4. místo v Evropě v relativním, a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát (Miko L. & Hošek M. [eds.], 2009). Dle aktuálních červených seznamů (IUCN, bez ohledu na rozdělování na zemědělskou a lesní půdu) se nachází 45,5 % druhů vyšších rostlin, 26 % mechorostů a 20-25 % hub v nějakém stupni ohrožení (viz graf 2-1). Příkladem stavu a trendů u druhů rostlin s významnou reakcí na změnu zemědělského hospodaření může být např. hořeček mnohotvárný český. Historicky doloženo více než 650 lokalit, letech 2000 2008 byl zaznamenán na pouhých 65 lokalitách. Důvodem jsou především změny hospodaření, tedy upouštění od tradičních, diverzifikovaných forem hospodaření, opouštění lokalit (zarůstáním), eutrofizace a přímá likvidace lokalit (rozorání) apod. V zemědělské krajině je vlivem změn využívání krajiny (jak v druhé polovině 20. stol., tak v současnosti) a využívání intenzivních technologií ohrožena celá škála bezobratlých od vzácných druhů, často potravně nebo stanovištně specializovaných a vázaných na zanikající prostředí (např. již zřejmě vyhynulý žluťásek 14

barvoměnný) až po běžnější druhy a generalisty u nichž dochází vlivem hospodaření k významné redukci početnosti (v případě opylovačů i s dopady na zemědělskou produkci a další funkce krajiny). Obdobná situace je i v případě lesních druhů rostlin a hub a druhů vázaných na mokřadní a vodní stanoviště (ovlivněná především odvodněním krajiny a eutrofizací). Ryby a mihule jsou zemědělským obhospodařováním ovlivňovány nepřímo (eutrofizace a znečištění vod, změna podmínek v důsledku eroze aj.). Avšak i zde můžeme vidět pokles biodiverzity (nad 50 % druhů ohrožených a 9 % vyhynulých viz Graf 2-1). V případě obojživelníků a plazů, kteří vykazují obdobnou míru ohrožení, již hospodaření představuje i přímo působící faktor (odvodňování, fragmentace populací zvětšením obhospodařovaných ploch, usmrcovaní při hospodaření aj.). Pokles je zaznamenán také u ptáků vázaných na zemědělskou půdu. Zatímco populace lesních ptáků v ČR zůstávaly v období let 1982 2007 zhruba stabilní, početnost ptáků zemědělské krajiny dramaticky poklesla téměř na polovinu. Uvedený trend lze prezentovat na dříve běžných druzích zemědělské krajiny jako je např. strnad zahradní, skřivan polní, koroptev polní (úbytek až 82 %) nebo čejka chocholatá (úbytek 91%) (Miko L. & Hošek M. [eds.],2009). Drop velký je pak příkladem druhu, který v důsledku změn hospodaření z území ČR zcela vymizel. Pro účel vyhodnocení početnosti byl vypracován tzv. index ptáků zemědělské krajiny. Za sledované období 2000 2010 vykazuje křivka přes výkyvy v letech 2004 a 2008 celkově mírně sestupný trend (Graf. 2-2). Tato skutečnost odpovídá trendům jednotlivým druhů, které indikátor tvoří: 10 druhů dlouhodobě ubývá, 3 druhy vykazují stabilní početnost a jen 5 druhů mírně přibývá (ČSO 2010). Trend vývoje stavu ptáků vázaných na zemědělskou půdu Graf 2-2 : Zdroj: graf sestaven dle podkladů ze zprávy: Česká společnost ornitologická (ČSO), Indikátor ptáků zemědělské krajiny pro rok 2010, Studie pro MZe, Praha 2010.. Stavy savců vázaných na zemědělské i lesní ekosystémy také zaznamenávají dlouhodobě pokles. 20 % druhů savců považujeme dle Červených seznamů za ohrožené, či vymřelé. Např. zajíc polní zaznamenal od roku 1970 do roku 2009 pokles o cca 77 % (Statistická ročenka ŽP 2010, str. 354). Přímo závislý na zemědělské činnosti je také sysel obecný. V 90. letech se již vyskytoval pouze na několika desítkách lokalit. Biodiversitu ohrožuje také řada druhů nepůvodních a invazně se šířících. 15

V případě rostlin je nejméně 60 považováno za invazní mezi nejznámější a nejproblematičtější druhy rostlin patří křídlatky, netýkavka žlaznatá, bolševník velkolepý, zlatobýly, topinambur a v některých oblastech i vlčí bob nebo šťovík alpský, z dřevin pak trnovník akát, pajasan žlaznatý, javor jasanolistý, dub červený nebo borovice vejmutovka (v pískovcových oblastech). Obdobná situace je i v případě živočichů 7, např. nepůvodní druhy raků, psík mývalovitý, mýval severní. V některých regionech (Karlovarsko) je šíření invazních druhů rostlin plošným problémem. 2.2.2.1 Rostlinné druhy Hlavním důvodem ztráty druhové bohatosti na travních porostech byla v minulosti především intenzita hospodaření na travních porostech nepřiměřená stanovištním podmínkám (zejména vysoké vstupy hnojiv) a obnova travních porostů (dosevy po předchozím rozorání). V současnosti je důvodem úbytku druhové bohatosti používání výkonné zemědělské techniky, která umožňuje během krátkého časového období sklízet velké plochy, čímž je takřka vyloučeno, aby některé druhy mohly vysemenit (orchideje, hořec, hořečky aj.). V minulosti umožňovala diverzifikace hospodaření vývoj rostlinných druhů s různými nároky a životními cykly. Nežádoucí efekt má i plošné nahrazování sečí mulčováním. Na pastviny měly zásadní vliv změny v početnosti a struktuře chovaných zvířat i způsobech organizace pastvy (zejména v průběhu 2. poloviny 20. století). Nyní je hrozbou trvale nízká nebo dočasně a místně velmi intenzívní pastva. Velkým rizikem při omezení podpor je opouštění od obhospodařování luk a pastvin neboť hospodaření na nich není ekonomicky racionální. V případě orné půdy došlo v minulosti k výrazným změnám ve struktuře pozemků, způsobech jejich obhospodařování a mnoha dalším změnám (aplikace hnojiv, chemických postřiků), které vedly k ústupu řady dříve běžných druhů vázaných na narušovaný povrch polí, zejména tzv. tradičních polních plevelů (koukol, hlaváček letní aj.). Stav přetrvává i v současnosti. 2.2.2.2 Hmyz a ostatní bezobratlí Aktuálně mezi hlavní příčiny ohrožení bezobratlých v zemědělské krajině patří především celoplošné a časově unifikované seče mulčování (intenzivní technologie), které vedou primárně k usmrcení bezobratlých (mortalita při seči až 57 %). Přeživší populace má následně v unifikované krajině problém s přemístěním a dalším zajištěním potravy. Mezi indikační skupiny ve vztahu k celoplošné seči můžeme kromě denních motýlů zahrnout především pavouky, rovnokřídlé a žihadlovité blanokřídlé. Mimo unifikace sečí má dopad na bezobratlé i způsob provedení seče, jako je použití těžké techniky (Daphne, 2011). Další příčinou problému s nízkým stavem hmyzu je eutrofizace a používání chemických prostředků které mohou mít za následek jejich přímou mortalitu a druhovou změnu porostu a tím i sekundárně změnu hmyzího obsazení dané lokality. Zásadní vliv má změna způsobu využití pozemků, a to především ve vztahu k úbytku specializovaných druhů jako např. modrásek, jasoň, kobylky. Význam má i úbytek vysokokmenných sadů v krajině, ústup od hospodaření ve smyslu nízkého lesu, rozdělení krajiny velkými plochami monokultur (vede k unifikaci prostředí na zemědělské půdě a v lesích), posílené nedostatkem krajinných prvků. Na vodu vázané druhy (např. vážky) byly v minulosti ovlivněny především ztrátou a degradací mokřadních stanovišť a drobných vodních ploch v důsledku meliorací, náhradních rekultivací a celkové snahy o maximální využití zemědělské a lesní půdy. 7 Mlíkovský J. & Stýblo P., eds.: Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 2006 16

Dalším vlivem je používání insekticidů. 2.2.2.3 Ptáci V průběhu přibližně posledních 60 let došlo k radikální změně stanovišť pro ptactvo na zemědělské půdě. Byla změněna struktura využití krajiny (ztráta krajinných prvků), zvýšena velikosti honů a změněn způsob hospodaření. Aplikace prostředků na ochranu rostlin vede k narušení potravní nabídky pro některé ptáky (např. koroptev) nebo přímo k jejich intoxikaci. Dalším faktorem je samotné využití techniky v době hnízdění ptáků na půdě (např. chřástal, skřivan polní a čejka), čímž dochází k ničení hnízd. Vliv změn v krajině působí často komplexně, což je možné dokumentovat na příkladu dropa velkého, v jehož případě je jeho vymizení z území ČR příčinou změny způsobu hospodaření včetně skladby plodin, agrotechnických lhůt aj. 2.2.2.4 Ryby a mihule V minulosti byly hlavními problémy především technické zásahy do vodních toků, včetně úprav drobných toků v rámci zemědělských a lesnických meliorací a náhradních rekultivací. Dalším faktorem je znečištění vod z plošných (smyvy z nevhodně zemědělsky obhospodařovaných ploch) i bodových (zemědělské provozy, hnojiště) zdrojů znečištění, které se projevuje především eutrofizací vod. Problémem je i přetrvávající vliv zemědělských a lesnických odvodnění. Významný vliv má eroze půdy a s ní spojená změna charakteru stanovišť v důsledku sedimentace unášených půdních částic. Specifickým problémem je působení chemických látek s mutagenním účinkem, endokrinních disruptorů aj., které ovlivňují vitalitu populací ryb a obojživelníků. Mezi tyto látky patří rezidua některých pesticidů. 2.2.2.5 Obojživelníci a plazi Problematická je z hlediska obojživelníků a plazů ztráta biotopů zapříčiněná odvodňování lokalit, likvidací pravidelně i nepravidelně zaplavovaných depresí na zemědělské půdě a likvidace kamenných snosů a zídek., fragmentace populací vlivem velkých honů a usmrcování při seči. V lese je hlavním problémem přímé usmrcování a změna podmínek při těžbě a odvozu dříví, dále při plošné přípravě půdy v lužních lesích a v důsledku odvodňování nebo úprav toků. V případě obojživelníků je také významným faktorem absence dostatečných disturbancí vodního režimu, které by vedly k vzniku či obnově tůní aj. míst k rozmnožování. 2.2.2.6 Savci V případě savců představují hlavní důvody pro pokles jejich populací ztráta stanovišť, ztráta pestrosti plodin a změna způsobů hospodaření. Současná velikost obhospodařovaných ploch a oplocených pastvin představuje obtížně překonatelnou bariéru a dochází k fragmentaci populací živočichů. Negativně jsou ovlivněni převážně drobní savci. Struktura využití půdy a současný způsob hospodaření podporuje nárůst početnosti některých méně žádoucích druhů (např. prase divoké) 2.2.3 Genetické zdroje v zemědělství Tradiční plemena hospodářských zvířat patří ke genovým zdrojům, které by mohly bez podpor zaniknout. V tabulce 2-1 je uveden přehled počtů kusů vybraných plemen zahrnutých v genetických zdrojích, u kterých se provádí kontrola užitkovosti. Mnohé z nich jsou přímo ohroženy (např. česká slepice zlatá kropenatá). 17

Tabulka 2-1: Přehled tradičních českých plemen zařazených do genových zdrojů Stavy zvířat v roce ČESKÁ PLEMENA 2011 SKOT Česká červinka 212 Český strakatý skot 47 PRASATA Přeštické černostrakaté prase 181 KONĚ Starokladrubský kůň 562 OVCE Šumavská ovce 2971 Valašská ovce 530 SLEPICE Česká slepice zlatá kropenatá 180 HUSY Česká husa 198 Česká husa chocholatá Zdroj: VÚŽV (2011) V rámci konkurence a vývoje nových plemen zemědělci volí zpravidla moderní plemena s větší užitkovostí, nebo jinak vhodná pro využívání ve velkochovech. 2.3 Zhodnocení závažnosti problému Pokles počtu (i populací) druhů trvá a řešení problému se stává urgentním. Zemědělství a lesnictví jsou klíčové sektory, které zásadně ovlivňují přežití řady volně žijících organismů, a v mnoha případech není možné bez zemědělství druhovou různorodost zachovat. Velká část cenných stanovišť a klesajících populací druhů je vázána především na zemědělskou a lesní půdu, a proto jsou zcela, nebo do značné míry závislé na způsobu hospodaření na těchto plochách. Do současnosti se nedařilo pokles počtu druhů zastavit a tento cíl se stává významnou prioritou. Bez významné pozornosti v rámci politiky PRV, může dojít na značných plochách k nevratným ztrátám na druhové různorodosti na zemědělské půdě. Některá tradiční česká plemena jsou přímo ohrožena, že trvale zmizí. 2.4 Použitelnost PRV pro řešení problému Vzhledem k rozdělení kompetencí mezi MZe a MŽP nemůže PRV samo o sobě otázku biodiverzity zcela vyřešit L. Ovšem bez změn hospodaření v zemědělství a lesnictví je ohrožena značná část cenných společenstev a druhů vázaných na travní porosty i v lesích. Mnohdy je péče o tato stanoviště ekonomicky neracionální a proto zemědělci poskytují společnosti službu a o tato stanoviště pečují za úhradu. Tím vzniká každoročně nemalá hodnota v podobě zachované druhové různorodosti na zemědělské půdě. PRV je tak v podstatě hlavním nástrojem péče o biodiverzitu na zemědělských a lesních plochách, bez něhož by nebylo možné odpovídající hodnoty udržet. Pokud budou opatření v PRV správně nastavena, potom budou mít značný potenciál situaci zlepšit. PRV umožňuje v některých opatřeních provádět aktivity, které mohou mít silný synergický efekt s ostatními politikami v ochraně životního prostředí. Pozitivní efekty lze očekávat u řady travinných a lesních stanovišť a druhů, na orné půdě např. u koroptve, čejky, skřivana nebo dropa, na travních porostech u chřástala, motýlů a dalšího hmyzu, 18

různých druhů orchidejí aj. rostlin, v lesích pak u doupných druhů nebo druhů vázaných na podmáčené plochy apod. Pro zachování biodiverzity na zemědělské půdě je až na výjimky PRV nejvhodnějším v současnosti dostupným nástrojem, zejména pokud se jedná o zachování hodnot v plném rozsahu. Některá témata, např. úbytek ptáků na zemědělské půdě a obhospodařování travních porostů, nelze bez pomoci PRV v současnosti řešit (. Politika MŽP je soustředěna zejména na nejcennější a nejzranitelnější lokality, avšak většina ploch bude i nadále především pod vlivem PRV. Všechna hospodářská zvířata zahrnutá do genetických zdrojů vykazují tak nízké počty, že je možné o nich uvažovat jako o předmětu podpory v rámci PRV (AEO). Nutno však zvážit, do jaké míry je možné kombinovat národní podpory s podporami v PRV (v současnosti je chov části populací podporován). 2.5 Do jaké míry je řešen současnými opatřeními v PRV Stávající PRV zahrnuje péči o druhovou různorodost do značné míry, zejména opatření AEO, Natura 2000 a podpora Komplexních pozemkových úprav (KPÚ) se společnými zařízeními. Bohužel díky celoplošnosti aplikování AEO a mnohdy díky jejich nízké flexibilitě, nejsou schopny reagovat na nová zjištění ohledně biodiverzity v krajině, případně na potřeby jednotlivých druhů ovlivněné přírodními podmínkami. Tyto faktory pak mohou mít u řady druhů vázaných na zemědělskou krajinu nepříznivý dopad. Stávající opatření AEO by mohlo mít větší efekt, pokud by bylo cílenější, flexibilnější a pokud by byla věnována větší pozornost práci s veřejností a přenosu informací. Riziko opouštění hospodaření na TP a tím ztráty druhové různorodosti je dostatečně eliminováno podporami v rámci AEO, LFA, NATURA 2000 na zemědělské půdě a SAPS. Genetické zdroje, a především zejména původní česká plemena, nejsou v současnosti v PRV řešena. 2.6 Řešení problému jinými politikami ČR Především se jedná o nástroje politiky, působící v rámci MŽP zejména Program péče o krajinu (PPK) a částečně i Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK). Jedná se o dobrovolná opatření, která se doplňují s opatřeními v rámci PRV (zejména AEO). PPK a (POPFK) jsou prioritně zaměřovány na území, kde není možné čerpat dotace z jiných zdrojů, anebo není ze strany zemědělce o čerpání z jiných zdrojů zájem. Právní předpisy: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů Směrnice rady 79/4092009/147/EHS, o ochraně volně žijících ptáků Směrnice rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišt, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Rozhodnutí Rady č. 2006/144/ES, Úř. věst. L 55/20, ve vztahu k zachování a rozvoji systémů zemědělství a lesnictví s vysokou přírodní hodnotou a zachování tradičních zemědělských krajin (HNV) Cross-compliance Mimo zmíněné právní předpisy také působí standardy GAEC (Dobrý zemědělský a environmentální stav). 19

Mezinárodní úmluvy: CBD (Sdělení MZV č. 134/1999 Sb.) Bernská úmluva (Sdělení MZV č. 107/2001) Ramsarská úmluva (Sdělení MZV č. 396/1990) Bonnská úmluva (Sdělení MZV č. 127/1994 Sb.; součástí je dohoda EUROBATS, AEWA, Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého) Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Sdělení MZV č. 47/2006 Sb.) Strategie: Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Státní politika životního prostředí (2012 2020 v tisku) Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR 2008 Dotační programy: Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství na období 2012-2016 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na udržování a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství pro rok 2012. Program péče o krajinu PPK (zdroj ČR): Cílené managementy směřované především na zachování biodiverzity v krajině (kosení, pasení, vysekávání křovin, zatravňování, výsadby dřevin, speciální opatření na podporu druhu, aj. Opatření pro celé území České republiky (u stejných managementů tam, kde nejsou poskytovány dotace MZE v rámci AEO). Kontrakty jsou jednoleté. Program obnovy funkcí krajiny POPFK, podprogram 115 165 Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy, nelesní ekosystémy, lesní ekosystémy (zdroj ČR): směřován na území celé ČR, opatření mohou být jak investičního, tak neinvestičního charakteru. I víceletá opatření, a jsou uplatnitelná pro celé území České republiky. Program financování nezcizitelného majetku státu MaS (zdroj ČR): Opatření směřována pouze na území ZCHÚ, která jsou ve vlastnictví státu, na celém území České republiky. OPŽP (zdroj EU): Opatření ve vztahu k biodiverzitě se prolínají průřezově v celé ose 6 zlepšování stavu přírody a krajiny, nejvíce však v oblasti 6.2 Podpora biodiverzity. Program bude ukončen v roce 2013. Primárně je zaměřen na podporu investičních či jednorázových opatření zlepšujících stav přírody a krajiny. Opatření charakteru pravidelné péče o chráněná území (ZCHÚ, Natura 2000) pouze v tom případě, kdy je není možno podpořit z jiných dotačních programů. 20

2.7 Hnací síly Konkurence vede zemědělce k ekonomicky racionálnímu chování (např. pokud dlouhodobě náklady převyšují výnosy, tak podnikatel zvažuje změnu strategie nebo upustí od dotčené činnosti), případně opouštění travních porostů (pokud by došlo k redukcím podpor z veřejných zdrojů). Stejné důvody kombinované se ztrátou pocitu vlastnictví k půdě a farmě u mnohých zemědělců brání zemědělcům v iniciativě např. obnovovat krajinné prvky. Z hlediska biodiverzity je jednou z hlavních hnacích sil technologická změna spojená s rostoucí konkurencí, která vede k nutnosti pořizovat stále výkonnější techniku (např. na sečení travních porostů). V důsledku toho dochází např. k pokosení většiny lokalit v regionu během několika dní, což pro biodiverzitu znamená velmi negativní zásah, vedoucí k dlouhodobě nevratným změnám. Jednou z dalších významných hnacích sil je změna životního stylu na venkově. Obyvatelé venkova a dokonce i zemědělci mnohdy nejsou ochotni sklízet větší plochy travních porostů ručně nesenou technikou (či méně výkonnou pojezdovou technikou), což omezuje možnosti citlivé péče o cenná stanoviště. Na tyto silné hnací síly může odpovědět PRV jen do jisté míry (např. zaměřením dotační politiky u investic na přírodě bližší technologie, ponecháváním nepokosených ploch či vzdělávání zemědělců), ale nemůže je zvrátit. 2.8 Doporučená opatření z nového EAFRD Předávání znalostí a informační akce (čl. 15, odst. 1) Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství (čl. 16, odst. 1. písm. a)) Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin (čl. 17, odst. 1)Investice do hmotného majetku (čl. 18 odst. 1 písm. a) a c)) Obnovení potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření (čl. 19 odst. 1) Podpora mladých zemědělců a nezemědělské činnosti(čl. 20, odst. 1, písm.a) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech (čl. 21, odst. 1 písm. a), b), e), f) a g)) Agroenvironmentální klimatické operace (čl. 29) Ekologické zemědělství (čl. 30) Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě (čl. 31) 21

2.9 Shrnutí Faktor Celkový nepříznivý stav stanovišť Riziko opouštění cenných stanovišť méně vhodných nevhodných pro hospodaření Ohrožení cenných travních porostů Rozsah Pouze na 17 % rozlohy ČR jsou přírodní stanoviště (z toho je 74 % v nepříznivém stavu) Např.: podmáčené louky, suché stepní trávníky a rašeliniště, atd. Min. 300 tis. ha (v LPIS) je ohroženo, 80 % již v nevyhovujícím ekologickém stavu Ohrožení rostlinných druhů V ohrožení se nachází 45,5 % druhů vyšších rostlin, 26 % Vysoce ohrožené populace bezobratlých Početnost ptáků v zemědělské krajině mechorostů a 20-25 % hub. S více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů řadí ČR na 4. místo v Evropě v relativních ztrátách (často druhy vázané na TP) let 1982 2007 dramaticky poklesla téměř na polovinu (např.: koroptev polní - úbytek až 82 %) nebo čejka chocholatá - úbytek 91 %), index ptáků zemědělské krajiny téměř o 20 % od r. 2000 do současnosti Pokles stavů savců vázaných na Např. zajíc polní v období 1970-2009 pokles o cca 77 % zem. krajinu Ohrožení šířením nepůvodních, Až 60 druhů rostlin a několik živočichů je považováno za invazních rostlin invazní a způsobující v určitých lokalitách problém. Zánik genových zdrojů Nejméně 8 českých tradičních plemen s velmi nízkými stavy riziko ztráty genofondu 22

2.10 SWOT Biodiverzita S Stanoviště: 1. Vysoká diverzita tipů stanovišť v ČR (ve vztahu k Evropě) 2. 17% rozlohy ČR zaujímají přirozená stanoviště 3. LES: 34% rozlohy ČR zaujímají lesy 4. TTP: 10 000 km2 na území ČR zaujímají travní porosty. Jsou vnímány jako zdroj biodiverzity, vysoký potenciál ve vztahu k druhům. 5. VODA: Pouhá přítomnost vodních stanovišť v ČR je vnímáno jako zdroj biodiverzity, vysoký potenciál ve vztahu k druhům. Vyšší diverzita v rámci krajiny. 6. OSTATNÍ STANOVIŠTĚ: význam v ČR plošně malý, biodiverzitou velký Druhy: 7. Druhová biodiverzita ve vztahu k EU zemím je v ČR relativně vysoká (početnost druhy ve srovnání s průměrem EU) O 1. Je prioritou i mezinárodní, 2. Potenciál na trzích pro diverzifikaci hospodaření 3. Roste úsilí ve výchově veřejnosti, posílení vztahu k ochraně přírody W Stanoviště: 1. Nerovnoměrné rozložení diverzity stanovišť, ovlivněné využíváním krajiny 2. 74% typů stanovišť se nachází v nepříznivém stavu (z hlediska ochrany přírody) 3. Jen u cca 30% lesních stanovišť lze říci, že jsou to přírodní stanoviště. Tato přírodní stanoviště se nachází z 95% v nepříznivém stavu 4. Pouze 3000 km2 (z celkové rozlohy TTP) je vnímáno jako polopřirozené a přirozené travní formace (cca 3,8% rozlohy ČR). 80% z přírodních stanovišť (biotopů polopřirozených a přirozených travních formací) je v nepříznivém stavu. 5. Pouze 6% z rozlohy všech vodních stanovišť na území ČR lze považovat za přírodní (1% tekoucí voda, 5% stojatá voda). Z toho 84% se nachází v nepříznivém a 16% v méně příznivém stavu 6. Vysoké ohrožení nelesních stanovišť v rámci lesní půdy (vřesoviště, duny, izolované loučky), a naopak lesních stanovišť v rámci zemědělsky obhospodařované půdy (remízky, křoviny). Druhy: 7. Nerovnoměrné rozložení diverzity druhu v ČR. + nevyrovnaný stav hospodaření (rozložení ptáků les x zemědělská půda) 8. ROSTLINY: 4,5% druhů vyhynulých, 45,5% druhů ohrožených 9. BEZOBRATLÍ: 4. místo v úbytku denních motýlu v rámci Evropy. Přibližně 1/3 druhů bezobratlých je ohrožena 10. RYBY A MIHULE: 60% ohroženo, cca 12% vymřelých 11. OBOJŽIVELNÍCI A PLAZY: 56,8% ohroženo (včetně zranitelných) 12. PTÁCI: 52% ohrožených (včetně zranitelných), 5% regionálně v rámci ČR vyhynulých 13. SAVCI: 20% ohrožení a zranitelní (např. úbytek sysla obecného, tchoře stepního) 14. INVAZNÍ DRUHY: zvyšující se přítomnost invazních druhů průřezově všemi složkami biodiverzity 1.5 Několik tradičních českých plemen je dlouhodobě ohroženo nevratnou ztrátou (vzhledem k počtu jedinců) T 1. Rostoucí tlak na nezemědělské využití krajiny (zástavba, zábor zemědělského půdního fondu) 2. Globalizace a nevhodná regulace lokálního trhu (včetně legislativních změn jak v národním tak světovém měřítku) 3. Vývoj klimatu průběh počasí (urychluje procesy uvedené ve slabých stánkách 1b)) 4. Nové nepůvodní druhy 5. opouštění hospodaření v důsledku změny životního stylu 23