Přílohy. Seznam příloh

Podobné dokumenty
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

18. Přírodní rezervace Rybníky

Stav sucha pokračuje i v říjnu

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

3. Přírodní památka Kamenec

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Hydrologické poměry obce Lazsko

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Pavel Eckhardt. Prameny v oblasti Hřensko-Křinice/Kirnitzsch, vývoj jejich vydatnosti

Z P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Nemojany. studánka. ostatní poznámky mapovatel(é) M. Zouharová, D. Zouharová, P. Tomanová dne

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

Využití dostupných dat

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry

Na květen je sucho extrémní

Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku

Údaje jsou odečítány ve 14 hod Teplota... ve C Vlhkost... v % Srážky... mm /dešťové/... 1 mm = l litr/lm 2 cm... množství sněhové pokrývky

Mokerský zpravodaj. Nepravidelný zpravodaj obce Mokré pod Orlickými horami ročník X. číslo 2/2015

Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách

6. Přírodní památka Profil Morávky

HOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014

Hydrologické sucho v ČR

Investiční záměr. Studie odtokových poměrů Mlýnského náhonu a návrhy opatření pro zajištění jeho kapacity pro odvedení povrchových vod.

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Hydrogeologický posudek. Louka u Litvínova - k.ú st.p.č.157

Oznámení o návrhu vyhlášení přírodní rezervace

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2018

Orientační vyznačení revitalizovaných úseků (modré úsečky) potoka Borová (podklad: mapy.cz)

Městská knihovna Třebíč, Bádáme s GLOBE. Členové GLOBE představují desetiletou činnost.

N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

Podzemní vody miniprojekt

ČESKÁ REPUBLIKA.

Vodní zdroje - Povodí Labe, státní podnik

Třebovka a Tichá Orlice

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD verze první

UŽIVATELSKÁ DOKUMENTACE VEŘEJNÝ INFORMAČNÍ PORTÁL (VIP)

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Předmět: Přírodověda, 5. ročník. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu:

PŘÍLOHA 1 TABULKY OBJEKTŮ A ATRIBUTŮ K DIAGRAMŮM ONTOLOGIE LEGENDY ZM 10

za krásami brněnských lesů

Křtinský lom. Ráj obojživelníků a mokřadních orchidejí. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní památka

Pístovské mokřady 2009

Veřejné zájmy zajišťované činnostmi podniků Povodí

POVODŇOVÝ PLÁN OBCE. OBEC Čím OKRES:Příbram

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,

Vyjádření k povodňové situaci v obci Běloky, zápis ze setkání

1) Úpice má přibližně: a) obyvatel b) obyvatel c) obyvatel

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité.

Věstník Jihočeského kraje, částka 9, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 9 Rozesláno dne Rok 2013

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

Příloha č. 3 k Příkazu č. 3/2017

Od pramene Labe až k ústí Vltavy

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:

Věstník Jihočeského kraje, částka 7, rok 2013 VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 7 Rozesláno dne Rok 2013

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

Obsah: 1 Hydromorfologická analýza. 2 Biologická rešerše

Příloha 1: Mapovací formulář metody HEM Hydroekologický monitoring Převzato z Langhammer (2007).

POVRCH ČESKÉ REPUBLIKY

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Příloha P.9.4 POSOUZENÍ INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU ZÁSOBOVÁNÍ VODOU PODSYCHROVSKÉHO RYBNÍKA

Luleč. význam v krajině/využití lidmi ohrožení navrhované opatření fotografie ostatní poznámky mapovatel(é)

Zdroje rizik a analýza ohrožení. Možná nebezpečí na území Nového Hrozenkova

Terestrické biotopy obojživelníků

Dr. Ing. Antonín Tůma Komise PDP, Brno

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU PŘÍRODNÍ RIZIKA

Hydrologické poměry ČR

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Labe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Žďár nad Sázavou. Název části obce Žďár nad Sázavou (Žďár nad Sázavou 1 až 7)

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

Hydrologické poměry ČR

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vyhodnocení extenzivního chovu ryb na pražských rybnících

Ochrana obojživelníků rozmnožování a vývoj

Návrh managementových opatření na regulaci raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v povodí Malše

Transkript:

Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září 2015) Obr. 4: Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech - 33. týden 2015 (chmi.cz, 2015) Obr. 5: Územní srážky kraje Vysočina za rok 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem srážek (chmi.cz, 2016) Obr. 6: Grafické znázornění změny územní teploty kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem teploty vzduchu (1961 1990) (chmi.cz, 2016) Obr. 7: Umístění lokality v České republice (Mapy.cz, 2016) Obr. 8: I. vojenské mapování, 1780 1783 (Oldmaps.cz, 2016) Obr. 9: II. vojenské mapování, 1836 1852 (Mapy.cz, 2016) Obr. 10: III. vojenské mapování, 1876 1878 (Oldmaps.cz, 2016) Obr. 11: Současná mapa okolí zájmového území (Mapy.cz, 2016) Obr. 12: Návrh informační tabule u Košťálovy studánka Obr. 13: Návrh úpravy Košťálovy studánky (Jaitnerová, 2016) Tab. 1: Staniční data z meteorologické stanice Svratouch (čhmi.cz, 2016) Tab. 2: Hodnoty ph měřených studánek Tab. 3: Teplota vody měřených studánek Tab. 4: Rozpustnost kyslíku ve vodě u měřených studánek Tab. 5: Vydatnost pramene u měřených studánek Tab. 6: Konduktivita vody měřených studánek

Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015)

Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015)

Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září 2015)

srážky (mm) Obr. 4: Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech - 33. týden 2015 (chmi.cz, 2015) Územní srážky kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem srážek 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 úhrn srážek dlouhodobý srážkový normál (1961-1990) měsíc Obr. 5: Územní srážky kraje Vysočina za rok 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem srážek (chmi.cz, 2016)

t ( C) 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4 Územní teploty kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem teplot vzduchu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc teplota vzduchu dlouhodobý normál teploty vzduchu (1961-1990) Obr. 6: Grafické znázornění změny územní teploty kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem teploty vzduchu (1961 1990) (chmi.cz, 2016) Tab. 1: Staniční data z meteorologické stanice Svratouch (čhmi.cz, 2016) měsíc Měsíční staniční data únor 2015 - únor 2016 z meteorologické stanice Svratouch průměrná měsíční teplota t ( C) srážky (mm) únor - 1,7 8,1 březen 2,5 53,0 duben 6,3 25,9 květen 10,7 64,3 červen 14,7 29,4 červenec 19,2 40,4 srpen 20,6 86,7 září 11,8 23,2 říjen 6,6 41,3 listopad 4,7 112,0 prosinec 2,7 24,8 leden -2,7 29,4 únor 1,2 69,3 PRŮMĚR za sledované období 7,4 46,8

Tab. 2: Hodnoty ph měřených studánek ph Datum měření Staviště u silnice Košťálova studánka Marchle 21. 2. 2015 5,80 5,12 4,85 4,50 21. 3. 2015 5,22 5,40 4,66 4,17 18. 4. 2015 5,07 5,20 4,86 4,37 25. 5. 2015 5,40 5,73 5,25 4,50 27. 6. 2015 5,42 5,52 5,04 5,02 25. 7. 2015 5,39 5,34 5,26 4,60 27. 8. 2015 5,48 5,59 5,14 4,51 17. 9. 2015 5,48 5,42 5,98 4,94 31. 10. 2015 5,42 5,33 5,14 4,69 11. 11. 2015 5,32 5,28 4,98 3,79 6. 12. 2015 5,36 5,10 4,98 4,31 24. 1. 2016 5,65 5,46 5,26 4,66 26. 2. 2016 6,20 5,86 5,68 5,00 PRŮMĚR za sledované období 5,48 5,41 5,16 4,54 Tab. 3: Teplota vody měřených studánek Teplota vody ( C) Datum měření Staviště u silnice Košťálova studánka Marchle 21. 2. 2015 6,2 7,8 6,1 6,0 21. 3. 2015 7,6 6,8 6,3 6,9 18. 4. 2015 6,9 7,2 6,2 6,5 25. 5. 2015 9,5 12,1 9,5 11,8 27. 6. 2015 10,8 12,0 10,4 11,7 25. 7. 2015 12,2 14,0 13,9 9,6 27. 8. 2015 12,8 15,3 12,3 14,2 17. 9. 2015 13,8 15,5 13,9 15,2 31. 10. 2015 11,9 12,1 10,3 12,5 11. 11. 2015 11,1 8,9 7,2 9,3 6. 12. 2015 9,3 7,9 8,5 7,8 24. 1. 2016 7,6 5,4 2,6 4,6 26. 2. 2016 7,8 6,0 5,9 5,9 PRŮMĚR za sledované období 10,0 10,4 8,9 9,7

Tab. 4: Rozpustnost kyslíku ve vodě u měřených studánek O 2 (mg/l) Datum měření Staviště u silnice Košťálova studánka Marchle 21. 2. 2015 9,63 9,00 8,50 9,30 21. 3. 2015 3,86 4,02 2,92 3,54 18. 4. 2015 2,52 2,40 2,42 2,40 25. 5. 2015 1,51 1,29 2,20 1,22 27. 6. 2015 2,36 1,87 2,53 1,69 25. 7. 2015 1,89 2,06 2,15 1,54 27. 8. 2015 1,56 2,58 2,23 1,96 17. 9. 2015 3,91 3,60 3,96 2,15 31. 10. 2015 3,78 6,12 3,02 3,28 11. 11. 2015 5,44 6,27 6,01 9,04 6. 12. 2015 6,12 8,15 5,53 7,63 24. 1. 2016 5,74 7,37 2,22 7,59 26. 2. 2016 6,42 6,80 5,66 6,91 PRŮMĚR za sledované období 4,21 4,73 3,80 4,48 Tab. 5: Vydatnost pramene u měřených studánek Datum měření Staviště u silnice Q (l/s) Košťálova studánka Marchle 21. 2. 2015 0,254 0,090 0,022 0,010 21. 3. 2015 0,420 0,065 0,024 0,012 18. 4. 2015 0,591 0,077 0,048 0,044 25. 5. 2015 0,338 0,017 0,030 0,004 27. 6. 2015 0,283 0,012 0,000 0,003 25. 7. 2015 0,265 0,009 0,000 0,000 27. 8. 2015 0,167 0,034 0,000 0,000 17. 9. 2015 0,195 0,006 0,000 0,000 31. 10. 2015 0,231 0,010 0,000 0,000 11. 11. 2015 0,284 0,014 0,000 0,030 6. 12. 2015 0,381 0,066 0,000 0,052 24. 1. 2016 0,216 0,034 0,000 0,011 26. 2. 2016 0,696 0,027 0,003 0,095 PRŮMĚR za sledované období 0,332 0,036 0,010 0,020

Tab. 6: Konduktivita vody měřených studánek Měsíce Konduktivita vody (µs/cm) listopad 243 264 130 154 prosinec 287 214 121 135 leden 314 317 210 155 PRŮMĚR 281 265 154 148 Obr. 7: Umístění lokality v České republice (Mapy.cz, 2016)

Obr. 8: I. vojenské mapování, 1780 1783 (Oldmaps.cz, 2016) Plíčky Obr. 9: II. vojenské mapování, 1836 1852 (Mapy.cz, 2016)

Obr. 10: III. vojenské mapování, 1876 1878 (Oldmaps.cz, 2016) Obr. 11: Současná mapa okolí zájmového území (Mapy.cz, 2016)

Zdroj: prohlížecí služba WMS Ortofoto (cuzk.cz)

Plíčky - Krčálova studánka (608 m n. m.) Pramen této studánky byl pravděpodobně upraven již na začátku 18. století, přesné datum však není známo. Sloužila jako pitný zdroj pro přilehlou samotu. Historie území V letech 1820 1835 zde byla založena skupina stavení nazývaná U Krčálů. Později zdomácnělo pomístní jméno Plíčky. Nacházel se zde mlýn s dřevěnou tvrzí, po kterém se dochovalo torzo náhonu. Náhon začínal u modře značené turistické cesty přes potok Staviště a pokračoval po levém břehu uvedeného toku v délce asi 300 m směrem k dnešní přehradě Staviště. V roce 1844 byl v trati v Plíčkách otevřen důl Sv. Jan Nepomucký, ale po několika letech byly důlní práce z důvodu vyčerpání železné rudy ukončeny. Košťálova studánka leží na území CHKO Žďárské vrchy, východně od města Žďár nad Sázavou. Pramen studánky je jedním z přítoků potoka Staviště. Nachází se zde půdy ovlivněné vodou. Oblast patří do chladnějšího, vlhčího a větrného území Žďárských vrchů. Průměrná roční teplota je zde kolem 6 C a roční úhrn srážek je 650 875 mm. Voda ve studánce je celoročně čistá, roční průměrná vydatnost pramene je 10,5 ml/s v letních měsících průtok studánky klesá. Její průměrná roční teplota vody je 8,7 C. Hodnota ph se pohybuje kolem 5,16. Okolí studánky dominují jehličnaté dřeviny. Hlavní dřevinou je zde zastoupen smrk ztepilý, v menší míře se zde vyskytuje i borovici lesní a modřín opadavý. Bylinné patro je chudé a vyskytuje se zde například borůvka černá, přeslička lesní. Zajímavosti v okolí Potok Staviště pramení severovýchodně od obce Lhotka, vtéká do vodní nádrže Staviště a následně se vlévá do řeky Sázavy. Přirozeně meandrující potok Staviště protéká na tomto území vlhkými nivními loutkami a je zařazen do programu NATURA 2000. Jedná se o jednu ze dvou evropsky významnou lokalitu s výskytem vranky obecné v CHKO Žďárské vrchy. Do toku byl uměle vysazen i pstruh obecný, ale v okolí se vyskytují i další vzácní a ohrožené druhy rostlin a živočichů. pstruh obecný (Salmo trutta) vranka obecná (Cottus geobio) V okolí potoka můžeme vidět růst kritický ohroženou orchidej prstnatec májový. Mezi silně ohrožené druhy této lokality patří tolije bahenní a všivec bahenní. Potok je lemován olší lepkavou a vrbovými nálety. Tůně pro obojživelníky Na podzim roku 2015 byly na levé straně potoka pod samotou Plíčky prastnatec májový (Dactyloriza majalis) vybudovány tři nové tůně. Tyto tůně poskytují domov populacím ohrožených druhů obojživelníků, obohacují prostředí a zvyšují retenční kapacitu území. Z obojživelníků zde můžete spatřit rosničku zelenou nebo skokana hnědého. skokan hnědý (Rana temporaria) rosnička zelená (Hyla arborea ) Obr. 12: Návrh informační tabule u Košťálovy studánka

Obr. 13: Návrh úpravy Košťálovy studánky (Jaitnerová, 2016)