Komoditní vertikála chmele - hodnocení vybraných ekonomických souvislostí Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky Komoditní vertikála chmele - hodnocení vybraných ekonomických souvislostí Bakalářská práce Vedoucí práce: Ind. Ivana Blažková Ph.D Vypracoval: Tomáš Smékal Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komoditní vertikála chmele hodnocení vybraných ekonomických souvislostí vypracoval samostatně pod odborným vedením Ing. Ivany Blažkové Ph.D. a použil pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne Podpis...

PODĚKOVÁNÍ Tímto chci poděkovat paní Ing. Ivaně Blažkové Ph.D., za odborné vedení, cenné rady a připomínky a v neposlední řadě za její trpělivost a čas, které mi pomohli při vypracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Pavlu Kretkovi za zprostředkování kontaktů vedoucí k informacím z Chmelařského družstva Žatec a samozřejmě chci poděkovat Chmelařskému družstvu Žatec, zvláště pak Ing. Jaroslavu Hájkovi.

ABSTRAKT SMÉKAL, T. Komoditní vertikála chmele hodnocení vybraných ekonomických souvislostí. Bakalářská práce, Brno 2013 Předkládaná bakalářská práce, se zabývá komoditní vertikálou chmele a hodnocením jednotlivých ekonomických souvislostí, cílem je analyzovat situaci v České republice a světových trzích Práce je zaměřena na produkci chmele v České republice, vývoj cenových hladin komodity na trzích, mezinárodním obchodem s chmelem, změny stavu nabídky a poptávky. Na základě zjištěných dat hodnotí postavení a strukturu českého chmelařství ve světě a jeho budoucí vývoj. Klíčová slova: agrobyznys, komoditní vertikála, agrární trh, mezinárodní trh, chmel ABSTRACT SMÉKAL, T. Commodity vertical of hops - assessment of the economic context. Bachelor thesis, Brno 2013 The present thesis deals with the development of hops commodity vertical and assessment of the economic context, the target is analyze situation in Czech republic and world markets The thesis is focused on production of hops in Czech republic, development of price levels on commodity markets, international trade with hops, changes in state of demand and supply. Based on findings assesses position and structure Czech hops production in the world and its future development. KEY WORDS: agribusiness, commodity vertical, agriculture market, international trade, hops

OBSAH 1 Úvod...7 2 Cíl práce a metodika...9 3 Literární rešerše... 10 3.1 Agrární trh... 10 3.1.1 Formování nabídky a poptávky na agrárním trhu... 11 3.1.2 Agrární sektor a jeho specifika... 14 3.1.3 Trhy agrárního sektoru... 15 3.2 Agrární sektor v rámci agrobyznysu... 17 3.2.1 Pozice agrárního sektoru v ČR... 17 3.2.2 Tržní modely zemědělské výroby... 19 4 Vlastní práce... 22 4.1 Komoditní vertikála chmele... 22 4.2 Historie pěstování chmele... 22 4.3 Specifika pěstování chmele... 24 4.4 Pěstební oblasti v České republice... 25 4.4.1 Celkové pěstební plochy a průměrné výnosy... 26 4.4.2 Rozdělení hlavních odrůd... 27 4.5 Zahraniční obchod... 29 4.5.1 Export a jeho role... 29 4.5.2 Import... 30 4.5.3 Zhodnocení zahraničního obchodu... 31 4.6 Ceny zemědělských výrobců... 32 4.7 Ekonomika pěstování chmele... 34 4.8 Státní podpora chmelařství... 35 4.8.1 Dotace na obnovu chmelnic... 36 5

4.8.2 Plošné dotace... 36 4.8.3 Zvláštní podpora dle článku 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009... 37 4.9 Chmelové výrobky a jejich přidaná hodnota... 38 4.10 Provnání cen komodit ve vertikále... 39 5 Závěr... 41 6 Seznam použité literatury... 43 6

1 ÚVOD Současný stav a struktura národního hospodářství jsou výsledkem dlouholeté transformace celé ekonomiky v důsledku technického a sociálního rozvoje, nastartovaného průmyslovou revolucí. V současné ekonomice hraje zemědělství v roli HDP malou roli a to samé platí i pro sektor zaměstnanosti. Má však stále nezastupitelnou roli v zásobování obyvatelstva potravinami. Česká republika má vhodné podmínky pro živočišnou i rostlinou produkci a také pro řadu specifických plodin, jako je réva vinná nebo chmel. Globalizace, které čelí všichni farmáři na celém světě, mění situaci na trhu se zemědělskými komoditami a farmáři musí reagovat na současné změny rychle. Tradiční nabídkový model už nefunguje a produkci ve velké míře ovlivňují preference spotřebitele. Ten v současné době preferuje především výhodnou cenu. Tradiční lokální produkce nemusí vždy ustát tlak nových levnějších producentů, přestože si udržuje vysoké standarty kvality. Zemědělství se specializuje a farmáři jsou nuceni pěstovat jen ty nejvýhodnější plodiny, přičemž jejich počet rychle klesá a to má za následek horší agrotechnické postupy. Přesto ten, kdo umí dobře analyzovat situaci a dokáže na ní zareagovat, tak může na globalizaci vydělat. Globalizace je hrozbou, ale i příležitostí, jak najít nové trhy a zlepšit své postavení na trhu. Pěstování chmele má v českých zemích širokou tradici, která promítá i do spotřeby piva v ČR. Produkce chmele má regionální charakter, v oblastech, kde se pěstuje, představuje důležitou součást krajiny. Česká odrůda chmele Žatecký poloranný červeňák (ŽPČ) má v pivovarském průmyslu specifické místo, je považována za nejlepší jemně aromaticky chmel na světě. ŽPČ je pro české chmelařství konkurenční výhoda, přesto i tento obor zemědělství čelí globalizačním vlivům, které s sebou přinášejí nejen odbourávání překážek volného obchodu, ale i rozvoj technologií a šlechtění nových odrůd s vyšší výnosností, nové formy zpracování chmele. Globalizace probíhá i na opačné straně komoditní vertikály chmele - v pivovarském průmyslu. V rámci globalizace, se vytváří velké pivovarské koncerny, kdy 25 největších pivovarů ovládá 56% světového obchodu s pivem. Situace v ČR je podobná, 92% obchodu s pivem ovládá 10 pivovarských skupin, mezi největší patří Plzeňské pivovary 43% patřící 7

skupině SABMiller, které patří druhé místo v podílu na světové produkci, Pivovar Staropramen 17% patřící skupině Molson Coors, která je pátým největším producentem piva na světě. To dává těmto koncernům postavení monopsonu s vlivem na cenu chmele. Evropská unie se snaží čelit globalizačním vlivům pomocí dotací, které podmiňuje udržitelným zemědělstvím. Při tak finančně náročné plodině, jako je chmel, nemají dotace velký vliv. 8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je analýza komoditní vertikály chmele a postavení českého chmelařství na globalizovaném trhu, kdy změny ve fungování agrobyznysu tlačí na prvovýrobce a snižují jejich postavení v celém řetězci komoditní vertikály. Bakalářská práce se snaží zachytit kroky českých producentů chmele na tržní vlivy cenové, ale i změny poptávky po chmelových produktech. Pro naplnění daného cíle byl zvolen následující postup: Literární rešerše vychází z poznatků získaných studiem odborné literatury. V této kapitole jsou nastíněny současné změny postavení zemědělství v národním hospodářství, změny formování současného agrobyznysu a trhu se zemědělskými komoditami. Vlastní práce je rozdělena do několika navazujících kapitol: Vlastní práce - v první fázi vlastní práce je historie pěstování chmele, charakteristické podmínky, českých chmelařských oblastí, změny pěstebních ploch a odrůdového složení. Ve druhé fázi je znázorněna role zahraničního obchodu s chmelem jakožto důležitého činitele pro celou produkci českého chmelařství. Ve třetí fázi jsou zachyceny ekonomické aspekty pěstování chmele a realizační ceny. Jako poslední fází vlastní práce je vypracován závěr, který hodnotí skutečnosti zachycené v analytické části práce. V rámci vypracování literární rešerše byla použita odborná literatura, týkající se problematiky formování agrobyznysu a zemědělských trhů. Při zpracování vlastní práce byly použity data z Českého statistického úřadu, situačních a výhledových zpráv, internetových zdrojů. 9

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Agrární trh Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze. [3] Trhy mají mnoho podob. Někdy jsou trhy vysoce organizované, jako například trh mnoha zemědělských komodit. Na těchto trzích se kupující a prodávající setkávají na určitém místě a v určitý čas a za pomocí aukcionáře se stanovují ceny a zprostředkovávají prodeje. [4] Zemědělství je hlavním příkladem, u kterého se podmínky blíží teoretické definici dokonale konkurenčního prostředí. To vyžaduje tyto předpoklady: [5] Velký počet subjektů v daném odvětví, jež nemohou velikostí své produkce ovlivnit ceny na trhu Subjekty vyrábějí homogenní výrobky Volný vstup a výstup na trh v daném odvětví nejsou právně omezeny Subjekty se rozhodují nezávisle a neuzavírají mezi sebou dohody. Dokonalé konkurence je považována jen za teoretickou definici, která se v reálné ekonomice nevyskytuje. Na trzích se tedy vyskytují různé formy nedokonalé konkurence. V agrobyznysu se projevují následující typy nedokonalé konkurence: ve vztahu k farmářům se jedná zpravidla o působení monopsonu zpracovatelského průmyslu, na který zprostředkovaně působí vztah potravinářského průmyslu a obchodu, ve vztahu potravinářských podniků a obchodu převažuje omezený monopol, resp. bilaterální oligopol. 10

3.1.1 Formování nabídky a poptávky na agrárním trhu Tradiční fungování agrárního trhu je obecně modifikováno: [2] část produkce (výrobní a osobní spotřeba v podniku) má naturální charakter, neprochází trhem: není přímo podřízena zákonitostem trhu a naopak zkresluje parametry v nabídce a poptávce některých komodit. u části zemědělských surovin a produktů z nich vyráběných neexistuje jednotný národní trh, komodity si konkurují pouze v rámci (užších či širších) místních trhů = existuje zde nedokonalá konkurence při velkém počtu výrobců. působení tržních signálů může být podstatně modifikováno průběhem počasí v daném výrobním cyklu, stimulační funkce ceny na zvýšení nabídky může být podpořena, omezena resp. negována počasím, stejně jako časové parametry utváření tržní rovnováhy. Poptávka po potravinách v určitém období je závislá na cenách daných v tomto daném období. Můžeme ji charakterizovat vztahem: Dt = f (Ct), kde Dt je poptávka v daném období t a Ct je cena v daném období t. Spotřebitel se tedy ve své poptávce řídí informacemi trhu v podobě určité konkrétní ceny dané komodity v daném čase a zpravidla reaguje na změnu ceny bezprostředně, poptávka je tedy pružná. [2] Faktory ovlivňující poptávku po produktu: cena produktu cena substitučních produktů cena komplementárních produktů příjem spotřebitelů spotřebitelské preference (chuťové zvyklosti spotřebitelů) očekávání dalšího růstu cen produktů počet spotřebitelů růst populace Agrární sektor je na straně poptávky charakteristický některými zvláštnostmi: poptávka po zemědělských komoditách je zpravidla odvozena od poptávky po finálních produktech, tj. po spotřebních statcích, které jsou ze zemědělských surovin průmyslově zpracovány, přičemž vývoj poptávky po potravinách 11

a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa poptávka se dále vyznačuje svou nízkou cenovou a důchodovou pružností, vyplývající z toho, že spotřeba potravin má dané hranice minimální a maximální spotřeby, dané biologickými potřebami člověka změna tržní ceny (za jinak nezměněných podmínek) vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby základních potravin při růstu důchodu, za podmínek vysokého stupně nasycenosti potravinami, klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva (podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá) Nabídka zemědělských výrobků (pokud oddělíme od zásob), je na rozdíl od poptávky v krátkodobém pojetí zcela nepružná. Nejkratší doba odezvy na změnu v ceně je dána délkou výrobního cyklu: St = f (Ct 1), kde St je nabídka v období t a Ct 1 je cena v období (t 1). Rozhodování farmářů vychází z předpokladu, že ceny, které jsou platné v současném období (roce), budou na stejné úrovni i v období (roce) příštím. Bez kvantifikovaných prognóz je však tento předpoklad nedoložený a nabízená produkce v období (t + 1) může přijít na trh za zcela jiných podmínek, než které platily pro tržní situaci v období t. [2] Dobrý pohled na elasticitu zemědělských komodit poskytuje Cramer, když tvrdí, že čím větší možností užití pro komoditu je, tím je poptávka více elastická. [9] V případě víceletého výrobního cyklu (např. chov skotu, ovocnářství, vinohradnictví, chmelařství) je nabídka v období t odezvou na ceny, které platily před dvěma, třemi i více lety. Požadavky trhu se pak ještě více mohou lišit od toho, co budou nabízet výrobci. V průběhu několika let se velice často vyskytují cyklické změny cen. Tyto cykly vznikají jako důsledek časové proluky mezi rozhodnutím o změně produkce a obdobím, kdy výsledek tohoto rozhodnutí může být prokázán na trhu. U jednoletých plodin je časové zpoždění obecně jeden rok, u brojlerů 2-3 měsíce, u výkrmu skotu 2-3 roky, u speciálních kultur 4-5 let [2] 12

Faktory ovlivňující nabídku: cena produktu, cena jiných produktů, které podnik také může vyrábět, ceny výrobků produkovaných společně (mák makovina, mléko maso), cíle výrobců (na vždy se jedná o zisk, udržení osevních postupů atd.) očekávání změny produktu, náklady na produkci, úroveň technologie (technologie + šlechtění, výzkum, vývoj). I na straně nabídky lze najít některé zvláštnosti agrárního sektoru: [2] nabídka v podmínkách tržního hospodářství je souhrnem rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, tj. o množství jednotlivých výrobků, o použité technologii a technice, charakteristickým znakem je obtížné přizpůsobení výroby (nabídky) na změny tržních cen velikost nabídky ovšem nezávisí pouze na rozhodnutí samotných výrobců o množství použití výrobních faktorů: zemědělská výroba, zejména rostlinná, je značně ovlivněna proměnlivými a nepředvídatelnými faktory klimatu, kvality půdy a počasí (riziko, že rozhodnutí o změně výroby nevyvolají adekvátní změny v časově opožděné nabídce) mezi rozhodnutím o výrobě v závislosti na signálech trhu a skutečnou změnou v nabídce uplyne poměrně dlouhý časový úsek, ve kterém se může situace na trhu podstatně změnit (konzervativnost v rozhodnutích o změně rozsahu a struktury výroby) omezenost základního výrobního faktoru půdy a institut soukromého vlastnictví půdy ztěžují vstup dalšího kapitálu do sektoru zemědělství a také jeho odliv Pesimistická a optimistická očekávání ve změnách cen a jimi doprovázené změny v produkci se zpravidla projevují v cyklických změnách cen a produkce, které vypadají jako pavučina znázorněná v nabídkově-poptávkovém grafu a v analýze agrárního trhu je znám pod pojmem pavučinový teorém, který je znázorněn na obr. č. 1 13

Obrázek 1. Pavučinový teorém Zdroj: math.muni.cz 3.1.2 Agrární sektor a jeho specifika Agrární trh je především silně determinován vlivem biologického charakteru výroby. Je zde tedy velice významný rozdíl mezi výrobním a biologickým reprodukčním procesem, který má za následek různou časovou výrobců i reakcí spotřebitelů na signály trhu a to při formování poptávky i nabídky. [1] Biologický reprodukční proces je charakteristický tím, že: [2] zemědělská prvovýroba se uskutečňuje zpravidla v bezprostředním spojení s přírodou, která určuje charakter i strukturu výroby a naopak typ zemědělské výroby ovlivňuje kvalitu přírody a životního prostředí, délka výrobního cyklu je dána především délkou biologického cyklu, který je dán v rostlinné výrobě délkou vegetačního období pěstování rostlin, v živočišné výrobě délkou doby chovu a odchovu zvířat s bez možnosti zkrácení cyklu, 14

výrobní proces se nekryje s pracovním procesem a zemědělská prvovýroba, zejména rostlinná má sezónní charakter, který je zesílen obdobím vegetačního klidu. To se promítá v jednorázovitosti dokončení výroby a v nerovnoměrné potřebě výrobních faktorů během výrobního cyklu. 3.1.3 Trhy agrárního sektoru Trh naturální prodávající a kupující jsou totožné subjekty. Výrobce je současně spotřebitel a mezi výrobou a spotřebou není zahrnuta směna. Zdroj: Bečvářová, V. Jako příklad mohou sloužit v našich podmínkách samozásobitelská hospodářství. Tento typ trhu je nejmarkantnější u vajec, ovoce a zeleniny, kdy třetina až polovina spotřeby těchto komodit je zabezpečována vlastní produkcí. [2] Trh surovino-potravinářský prodávajícími jsou zemědělští producenti, kteří prodávají zemědělskou surovinu v různém stupni předzpracování do potravinářského výrobku. Kupující jsou spotřebitelé, kteří dále tuto surovinu upravují do potravinářského výrobku. [2] Zdroj: Bečvářová, V. Jedná se o krátký, přímý distribuční kanál typický pro místní trhy resp. Prodej přímo ve výrobním podniku. Hlavními komoditami jsou opět ovoce, zelenina, brambory, vejce. V omezené míře i mléka a masa. Jeho variantou je tzv. sklizňový prodej, kdy spotřebitel dle svého výběru a pro sebe sklízí uvedené komodity přímo na farmě. Výhodou tohoto prodejce je zachování původní kvality zemědělské suroviny a případné snížení nákladů výrobce při realizaci. [2] Trh zemědělských výrobků prodávající jsou výrobci zemědělské suroviny, kupující jsou zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, případně individuální zprostředkovatelé, kteří se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci. [2] 15

Rozhodující část komoditní struktury zemědělských výrobků je směňována mezi výrobními (zemědělskými) a zpracovatelskými podniky. Např. mléko, maso, cukrovku prodávají zemědělské podniky přímo mlékárenským a masným podnikům resp. cukrovarům. Prostřednictvím zprostředkovatelů (nákupních organizací) se prodává většina obilí a olejnin. Vlastní realizace směny mezi výrobními, zpracovatelskými, případně zprostředkovatelskými organizacemi, se může uskutečnit různými marketingovými formami včetně komoditních burzovních prodejů.[2] Zdroj. Bečvářová, V. Čárkovaně je vyznačen trh mezi různými nákupními a zpracovatelskými organizacemi, pokud dochází k tomuto toku suroviny (např. nákup potravinářského obilí podnikem ZZN a jeho prodej mlýnům resp. sladovnám). [2] Trh potravinářských výrobků prodávajícími jsou potravinářské podniky, kupujícími jsou pro část produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující čas potravinářské produkce obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům.[2] Velkoobchodní prodej mezi potravinářskými a obchodními podniky může uskutečnit přímo nebo prostřednictvím velkoobchodu, kdy potravinářské výrobky jsou nakupovány od potravinářských podniků velkoobchodem a poté prodává podnikům v maloobchodní síti. [2] Zdroj: Bečvářová, V. Spotřebitelé nakupují rozhodující část potravinářských výrobků v maloobchodních sítích. 16

3.2 Agrární sektor v rámci agrobyznysu Současný stav agrárního sektoru lze chápat jako rozsáhlý propojený řetězec navazujících činností, operací a vzájemných interakcí mezi jednotlivými články vertikály, jež zajišťují její chod. Do agrárního sektoru jsou dle klasického členění zahrnovány tyto činnosti: [2] Obrázek 2. Schéma současného agrobyznysu Zemědělská prvovýroba, lesnictví a rybolov (vodní hospodářství) Potravinářský průmysl Krmivářský průmysl Služby pro zemědělství a potravinářství (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenské služby atd.) Agrárně potravinářský komplex Dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) Agrárně průmyslový komplex Potravinářský obchod a veřejné stravování Agrobyznys 3.2.1 Pozice agrárního sektoru v ČR Podmínky pro zemědělskou výrobu a související obory byly vždy v českých zemích příznivé. Je zde dostatek srážek i půdních podmínek pro intenzivní a úspěšné zemědělství. Negativně české zemědělství ovlivnila násilná kolektivizace zemědělců v 50. letech minulého století. Ta mělo za následek pokles produkce a odtržení vesnice a jejich obyvatel od zemědělské produkce. Další velký zlom přišel po roce 1989, kdy bouřlivé období privatizace mělo negativní dopad hlavně na potravinářský průmysl a tím na celkovou situaci v zemědělství. Privatizace měla však i pozitivní dopady, kdy se půda a zemědělské podniky dostali do soukromých rukou a tím byla zvýšena produktivita a efektivita práce. 17

Vstup do EU v roce 2004 znamenal další změnu situace na našem zemědělském trhu. Čeští zemědělci se dostali na společný trh, kde musí konkurovat ostatním zemědělcům. Je nutno říci, že některé země dostávají více peněz než jiné, jedná se hlavně o země původní evropské 15. Úloha agrárního sektoru podle podílu produkce a zaměstnanosti na HDP těchto dvou ukazatelů stabilně klesá od roku 1989, jak můžeme vidět na grafu č.1 Je to dáno hlavně velkým zvýšením efektivity práce v zemědělství a tím uvolnění pracovních sil pro ostatní sektory. Pokles podílu na HDP nezpůsobuje pokles zemědělské produkce, která je stabilní, ale posilování ostatních sektorů. Graf 1. Podíl produkce a zaměstnanosti zemědělství na celkovém HDP 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% Podíl produkce a zaměstnanosti na HDP produkce -podle odvětví (CZ-NACE) Počet úvazků (úvazky přepočtené na plnou pracovní dobu) Zdroj: ČSÚ ČR www.czso.cz Agrární sektor má velice specifické autonomní postavení v národním hospodářství, je však i přes svůj malý podíl na HDP jeho nedílnou součástí s návazností na ostatní obory. Neexistuje a nefunguje samostatně, je doprovázen řadou podstatných interakcí s ostatními částmi národní i světové ekonomiky. V zemědělství se objevují některé specifické rysy a charakteristiky, na které reaguje agrární politika. Na obsah agrární politiky má velký vliv vnější prostředí, jelikož musí respektovat transformační procesy a jejich projevy v tržním prostředí, vývoj agrárních trhů v celosvětovém rámci, celosvětové integrační procesy včetně regionální a sociální problematiky a další faktory. [2] 18

V současné době se dostávají do popředí i mimoprodukční funkce zemědělství a dotýkají se tak zájmů přírodních, ekonomických i sociálních. Základní charakteristiky trvale udržitelného zemědělství patří [2] 1. Zabezpečení ekonomicky i sociálně přijatelných příjmů zemědělcům. 2. Integrace zemědělských soustav hospodaření s místními ekosystémy. 3. Redukce všech vstupů, které degradují prostředí a snižují kvalitu produkce. 4. Rozšíření palety pěstovaných plodin a diverzifikace v chovu hospodářských zvířat. 5. Uplatnění šetrných technologií při zpracování půdy. 6. Širší využívání biologických metod pro růst produktivnosti produkčních faktorů. 7. Širší využívání zemědělské půdy pro nepotravinářské účely (orientace na obnovitelné surovinové a energetické zdroje). 8. Podpora vědy, výzkumu, technologií, vzdělání a marketingu v daných oborech. Pro zemědělskou politiku posledních let je typické, že podporuje mimo zemědělské produkce i tyto funkce, které představují základní požadavky pro trvale udržitelný rozvoj. Tento pojem se stále častěji objevuje právě v rozvojových plánech a podmínkách pro podporu zemědělství. Pojem trvale udržitelný rozvoj se poprvé objevil v roce 1987- Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, tímto dala odpověď na otázku, jakým směrem by se měla celosvětová společnost dále ubírat, tak aby nepoškozovala sama sebe. Trvale udržitelný rozvoj je podle zákona č.17/1992 Sb., o životním prostředí, takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životni potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. [28] 3.2.2 Tržní modely zemědělské výroby Než dosáhla globalizace světa současné úrovně, byly zemědělská produkce a trh se zemědělskými produkty založený na nabídkovém modelu. V současné době se nabídkový model transformuje díky globalizaci, liberalizaci a dalším tržním procesům na poptávkový model. Dnes mají nejsilnější pozici zpracovatelé II. fáze a obchodní řetězce, protože prodávají výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Tradiční nabídková koncepce zemědělského trhu je velice zaměřena na zemědělské produkty. Přistupuje se zde k zemědělství jako uzavřenému oboru a zemědělské komodity tu jsou jako konečný výrobek. Za konkurenční výhodu zde platí nejvíce půda, výrobní podmínky 19

a kapitál. Tržní prostředí je velice neosobní a konkurenční. Vstupy se nakupují od velké řady dodavatelů a je zde tlak na zvyšování ceny produktů. Technická a technologická úroveň jebrána jako měřítko úspěchu. Rozhodující riziko v tradičním pojetí v propadu ceny na trhu. Podnikání je velice stabilní a přístup je zde tradiční. Přírodní zdroje jsou využívány a čerpány. Na obrázku číslo 3. je vidět schéma tradiční koncepce zemědělství. [7] Obrázek 3. Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: Bečvářová, V. Nová koncepce je představována poptávkovým modelem. V poptávkovém modelu je zemědělství zapojeno do celého řetězce výroby potravin a zpracování komodit. Komodita je surovina pro další zpracování. Farmáři se musí zaměřit na přání zákazníka a produkovat jen to co vyžaduje trh. Na trhu panují velice osobní vztahy s dodavateli a odběrateli, proto zde hrozí riziko ze ztráty kontaktů a dobrých vztahů. V tomto modelu již producenti nemohou tlačit sami na zvyšování cen komodit. [7] Pokud sami farmáři nemohou ovlivňovat cenu prodávaných komodit, musí hledat cestu k zisku jinak. Dochází ke snižování nákladů, lepšímu využívání vstupů. Za konkurenční výhodou jsou považovány znalosti, strategie, organizace a lidé. Pokud v tradičním modelu byla vysoká stabilita, tak to již dnes neplatí a farmáři musí rozpoznat signály trhu a flexibilně na ně reagovat. Na obrázku č. 4. je znázorněný poptávkový model. [7.] Obrázek 4. Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj. Bečvářová, V. 20

V konečné ceně spotřebitele roste podíl přidané hodnoty a klesá podíl zemědělských producentů. Vše je spojeno s konsolidací firem, integraci potravinového řetězce, přičemž stoupá vliv velkých obchodních řetězců a komplikuje se tak účinnost nástrojů garance úrovně tržních cen a zemědělských produktů. [7] Procesy globalizace měnící postavení zemědělců v rámci evropského regionu skutečně potvrzují, že v celé škále navazujících agrárních trhů se prosazuje poptávka. Reaguje na vývoj světových zásob, určuje podmínky nabídky na trzích většiny agrárních komodit daleko pružněji, než zásahy agrárních politik. [8] 21

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Komoditní vertikála chmele Komoditní vertikála představuje řetěz na sebe navazujících činností, ve kterém se postupně přeměňuje základní surovina získaná od zemědělských prvovýrobců na produkt určený konečnému spotřebiteli a o vzájemné interakci trhů v rámci takto definované vertikály. [6] Na obrázku č. 5 je znázorněna komoditní vertikála chmele. Je zde zahrnuto jeho hlavní využití a to na výrobu piva. Využití v medicíně je vynecháno, jelikož není pro objem výroby rozhodující. Hlavní roli zde hrají zpracovatelé II. fáze a obchod s distribucí, kteří mohou ovlivnit chování spotřebitele a jeho preference, spotřebitel navíc v našich podmínkách častokrát upřednostňuje cenu jako základní faktor pro svoje rozhodnutí o spotřebě. Obrázek 5. Komoditní vertikála piva 4.2 Historie pěstování chmele Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se používá k výrobě piva již celá staletí. První písemná zmínka je z první poloviny 8. století, kdy se chmel pěstoval na zahradě Pepina III, který byl synem Karla Velikého. Historie chmele se váže na historie výroby piva, které se ve 22

středověku často pilo místo vody. Voda častokrát byla závadná, proto se vařila alkoholická piva, a vzhledem k ještě antioxidačním účinkům chmele zachovala po nějaký čas i kvalitu k pití. Pěstování chmele má v českých zemích tisíciletou tradici. První ojedinělé zprávy o chmelu pocházejí z 8. a 9. století. Na přelomu tisíciletí zpráv přibývá a je zřejmé, že šlo o plodinu významného hospodářského využití. Již začátkem druhého tisíciletí se chmel z Čech vyvážel po Labi do sousedních zemí. V seznamu vyváženého zboží z Čech z roku 1101 je i chmel, který se dostával v Hamburku na známé "Forum humuli", kde byl hodnocen zvláštními znalci. Nadační listina Vratislava II. z roku 1088 ukládá knížecím statkům povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele.[23] K významnému rozšíření a zvelebení chmelařství došlo za panování císaře Karla IV., který si byl vědom předností chmele pěstovaného v Čechách. Z některých jeho opatření je zřejmý i určitý způsob ochrany směřující proti vývozu sádí i dozor nad jeho pěstováním. Chmel se pěstoval na mnoha místech v Čechách. Postupně se jeho pěstování soustřeďovalo na Rakovnicko, Lounsko, Úštěcko a Klatovsko. Vytvářela se sdružení měšťanů, která vydávala platné řády pro pěstitele chmele a současně vznikaly nové profese zabezpečující ochranu chmele - dozorci, cejchovníci, měřiči aj.[23] V období třicetileté války (1618 až 1648) bylo pěstování chmele v českých zemích vážně ohroženo, což bylo příležitostí pro jiné země k rozšíření jeho pěstování. V této době se sáď českého chmele používala pro zakládání chmelnic v Braniborsku, Slezsku, Bavorsku, Štýrsku, Bádensku, v Rusku a jinde.[23] K dalšímu rozmachu chmelařství v českých zemích došlo za Josefa II. Četné posudky z druhé poloviny 18. století potvrzují, že již tehdy měl český chmel výbornou kvalitu. Použijeme vyjádření univerzitního profesora Neumana z roku 1759, který doslovně uvádí: "V tom je jednomyslnost, že Čechy mají nejlepší chmel".[23] S rozvojem pivovarnictví a obchodu v 18. a zejména 19. století se objevují i některé negativní průvodní jevy, jako je snaha prodávat za český chmel i méně hodnotné zboží. Dříve přijatá opatření nestačila, proto byla zřízena v roce 1884 Známkovna chmele v Žatci. Od této doby byla přijata řada zákonných opatření. Připomínáme zákony ze začátku 20. století, z dvacátých let, zákonná opatření po druhé světové válce a nejnovější zákon o chmelu č. 97/1996 Sb. [23] 23

4.3 Specifika pěstování chmele Chmel otáčivý, jak již vyplývá z názvu, potřebuje k e svému růstu oporu. Opora může být ve formě stromu, tyče nebo drátku. V dřívějších dobách než přišla na řadu klasická zemědělská produkce chmele, se sbíral divoký chmel, který rostl okolo stromů. Se zušlechtěním rostliny a zlepšením pracovních postupů se k matkám (chmelová rostlina) zapichovali dlouhé dřevěné tyče, které sloužily jako oporu rostlině. V současné době je nejpoužívanější forma pěstování chmele pomocí drátových konstrukcí s oporou dřevěných sloupů. Stavba takové konstrukce není technicky náročná a je možné postavit takovouto konstrukci i na prudkém svahu. Je však nutné mít na zřeteli, že chmelnice na svahu má velice špatné půdochranářské parametry a dochází zde ke splavování ornice při vyšších a dlouhodobějších srážkách. Takže nestačí jen najít vhodné půdní podmínky, ale i místo, kde je stavba chmelnice realizovatelná s ohledem na životní prostředí. Jelikož je stavba a osázení chmelnice dlouhodobou investicí jsou i náklady na takovou stavbu vysoké a pohybují se zhruba okolo 750 000Kč. Konstrukce chmelnice vydrží při dobré údržbě i 30 let. Matky chmele mají nejplodnější období zhruba 15-20 let, celková délka života je však delší, asi 20-25 let. První dva roky jsou pod hranicí rentability (látkově velice dobré, ale nedostatečný výnos) a pěstitel na nich nevydělává a samozřejmostí je, že poslední roky nejsou taktéž rentabilní. Je zde i vyšší potřeba práce při obhospodařovaní chmelnic, kdy jeden stálý pracovník zvládá udržovat v průměru 30 ha chmelnic, což je oproti klasické rostlinné výrobě o mnoho méně. Dalším faktorem, který je specifický pro výrobu chmele, je jeho okamžité sušení během sklizně. Tento proces probíhá pomocí linky česání chmele a pásové sušárny. Linka česání chmele i sušárna jsou investice v řádech milionů, opět jsou zde rozdíly v ceně, záleží na tom, jakou plochu musí pěstitel sklízet. Oba dva procesy, jak česání chmele, tak jeho následné sušení jsou velice energeticky náročné. Při sušení se používá lehký topný olej nebo zemní plyn. Teplota v sušárně nesmí překročit 54 Celsia, kvůli zachování kvality chmele. Celkový proces sušení trvá 12 hodin, kdy se musí hlídat jak teplota v sušárně tak vlhkost na všech úrovních sušení, která se na konci musí pohybovat okolo 11% (opět je to z důvodů zachování kvality). Na začátku i na konci vegetačního období je potřeba najmout mnoho námezdních sil, na práci ve chmelnici, která je nutná k zajištění dobré úrody a konečné sklizně. Celkově se objem práce na ve chmelnici počítá asi na 600h/ha. 24

Dané souvislostí jasně naznačují, že investování do výroby chmele je dlouhodobá záležitost a výrobce požaduje záruky návratnosti investic. V poslední době docházelo ke snižování návratnosti investic a následnému snižování pěstebních ploch. 4.4 Pěstební oblasti v České republice Česká republika má tři pěstební oblasti: Žatecká, Ústěcká a Tršická. Každá z nich má vlastní charakteristické půdní a klimatické podmínky, které určují vlastnosti chmele. V žatecké oblasti je geologickým útvarem permokarbon s nezpevněnými třetihorními náplavy a různými čtvrtohorními pokryvy. Převládajícím půdním typem je hnědozem a nejznámější varietou v žatecké oblasti jsou tzv. červenky. Půdy jsou zde bohaté na minerály. V této chmelařské oblasti jsou roční úhrny srážek okolo 441 mm, z toho ve vegetačním období 260 mm, průměrný úhrn slunečního svitu je okolo 1800 h. právě klimatické a půdní podmínky jsou ideální pro jemné aromatické chmele typu Žatecký poloraný červeňák. Nižší úhrn srážek však znamená nižší výnosy. [27] Ústěcká chmelařská oblast bezprostředně sousedí s žateckou. Jsou zde však půdy černozemního a hnědozemního typu. Mírný rozdíl je i v úhrnu srážek, který celkově činní 489 mm z toho 289mm ve vegetačním období. [27] Poslední oblastí je tršická chmelařská oblast, která je jediná na Moravě. Půdní i klimatické podmínky jsou od přecházejících dvou oblastí odlišné. Půdy jsou zde hnědozemního typu a jedna se o půdy hluboké, středně těžké, hlinité, ale také jílovitohlinité až jílovité. Roční úhrn srážek je 600-650mm a chmelnice jsou většinou v nadmořské výšce 260-300m.n.m. Vyšší úhrn srážek má pozitivní vliv na výnosy. [27] Obrázek 6. Pěstební oblasti chmele v ČR Zdroj: ČZU www.etext.czu.cz 25

tuny 4.4.1 Celkové pěstební plochy a průměrné výnosy Situace na začátku 90. let minulého století byla pro český chmel příznivá, ale od poloviny 90. začal pád cen chmele. Tento trend byl patrný v celosvětovém měřítku. Stagnující rozvoj pěstebních ploch chmele. Byl důsledkem přebytku α-hořkých látek, díky šlechtění nových hořkých odrůd. To mělo za následek celkový úbytek pěstebních ploch a z toho byly nejvíce postiženy jemné aromatické a aromatické chmely, které se pěstují hlavně v České republice, SRN, Polsku a Slovensku. Přestože graf č. 2, nemá pro již pro současný stav velkou výpovědní hodnotu, je na něm znázorněn výrazný úbytek pěstebních ploch v rozmezí mezi lety 1989-2000, který činil 41,2%. Jedním z důvodů je ukončení spolupráce pivovarské skupiny Anheuser-Bush, s českými producenty chmele, kvůli známkoprávním procesům. Na stejném grafu je znázorněný průměrný hektarový výnos v tunách za dané období, který jen málokdy překročil hranici 1t/ha. V této době, ještě nebyl podíl nových hybridních odrůd na takové úrovní jako v prvním desetiletí 21. století, při zlepšení agrotechnických postupů, které vedly i ke zlepšení výnosů i u ŽPČ. [23] Graf 2. Pěstební plochy, produkce a průměrný hektarový výnos za období 1989-2000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Pěstební plochy a vyprodukované množství 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Pěstební plochy ha množství v t Průměrný výnos Zdroj: Mze Situační a výhledová zpráva Chmel a pivo 2010 Na grafu č. 3 je znázorněný další pokles pěstebních ploch v České republice. Nastává, ale opačný trend v celkové produkci a v posledních letech začíná významně růst průměrný hektarový výnos, který se již pohybuje okolo hodnoty 1,2t/ha, tzn. patrný nárůst, který má 26

tuny dvě hlavní příčiny a to zvyšování výnosu jak u ŽPČ, tak větší pěstební plochu hybridních odrůd, hlavně odrůd Premiant a Sládek. Graf 3. Pěstební plochy, produkce a průměrný hektarový výnos za období 2001-2011 Pěstební výnosy a celková produkce 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Pěstební plochy ha Produkce v t Průměrný výnos Zdroj: Situační a výhledová zpráva: Chmel a pivo 2012 Přestože i v současné době ubývají celkové pěstební plochy chmele, tak již to nejsou jemně aromatické a aromatické odrůdy, ale jsou to hořké odrůdy, jejichž plochy se snižují. V roce 2011 převážila výsadba aromatických odrůd. Naznačuje to obrat stávajícího trendu, výhodný pro tuzemské producenty. 4.4.2 Rozdělení hlavních odrůd Na grafu č. 4 jsou znázorněny pěstební rozlohy všech tří oblastí. Je jasně vidět, že žatecká oblast je největší, jako druhá je tršická a pak ústěcká. Jak již bylo psáno v kapitole 4.3, tak v žatecké oblasti jsou nejpříhodnější půdní podmínky, které dávají hlavně ŽPČ charakteristické vlastnosti, které jinde nejsou. Tršická chmelařská oblast má však vyšší úhrn srážek, který má pozitivní vliv na výnos v t/ha, ale je zde nižší obsah α-hořkých látek, tento fakt má za následek nižší výkupní ceny. To ovlivňuje i odrůdovou skladbu v jednotlivých oblastech. Zatímco v žatecké byl podíl hybridních odrůd v roce 2012 8,87% z celkové výměry, tak v tršické 22,16%. Je vidět, že pěstitelé v tršické oblasti se přizpůsobili tomu, co zvládnou vyprodukovat lépe. 27

ha Graf 4. Rozlohy pěstebních ploch podle oblastí (ha) 4750 4500 4250 4000 3750 3500 3250 3000 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 Rozlohy pěstebních ploch do oblastí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Žatecko Ústěcko Tršicko Zdroj: Mze Situační a výhledová zpráva Chmel a pivo 2012 Odrůdové složení v českých chmelnicích je velice jednotvárné, hlavní odrůdou pořád zůstává ŽPČ se všemi svými klony. Který díky půdním a klimatickým vlastnostem hlavně v žatecké oblasti je světovým unikátem a je považován za nejlepší jemně aromatický chmel. Druhý důvodem je pozdní příchod hybridních odrůd, jako první byl zaregistrován Bor v roce 1994 společně s odrůdou Sládek, která byla a je mnohem úspěšnější a v roce 1996, přišel Premiant. Dále jsou zde ve na velice malé ploše pěstovány odrůdy Harmonie (2004), Kazbek (2008), Saaz Late (2010), Bohemie (2010), které jsou považovány za aromatické chmele a dále hořké odrůdy: Agnus (2001), Rubín (2007), Vital (2008). [10] ŽPČ - byl získán klonovou selekcí v původních porostech. Tato odrůda je pěstována v devíti klonech. ŽPČ je jemná aromatická odrůda pro druhé a třetí chmelení, případně studené chmelení. Vůně chmelových hlávek je charakterizována jako standard vysoké kvality. Jedná se o pravou, jemnou chmelovou vůni. [10] Sládek - vznikl křížením a je charakteristický vysokým podílem beta hořkých kyselin a vysokým výnosovým potenciálem. Odrůda Sládek se stává stěžejní odrůdou pro druhé chmelení ležáckých piv. U levných piv typu klasik je používána pro třetí chmelení místo ŽPČ. Odrůda Sládek má v původu ŽPČ, po kterém získala vysoký obsah beta hořkých kyselin, které zjemňují charakter hořkosti. [10] 28

hektary Premiant - odrůda vznikla křížením po inzuchtním křížení. Je charakteristická vyšším obsahem alfa hořkých kyselin a vysokým výnosovým potenciálem. Odrůda byla registrována v roce 1996. Odrůda Premiant ve své skupině převážně vytlačila zahraniční odrůdy (Perle) a je používána v českých pivovarech pro druhé chmelení (výčepní i ležácké piva). V původu má 50 % ŽPČ a je charakteristická nízkým podílem kohumulonu. Pozitivně ovlivňuje jemnost hořkosti piva. Dle poznatků, jsou pivovary, kterým vyhovuje buď Sládek nebo Premiant každá odrůda má svůj charakter, který vyhovuje pivovaru. U Premiantu se jedná o neutrální hořkost nemá vliv na nepříjemnost charakteru hořkosti. [10] Graf 6. Odrůdové složení 5750 5500 5250 5000 4750 4500 4250 4000 3750 3500 3250 3000 2750 2500 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0 Odrůdové složení 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ŽPČ Premiant Sládek Zdroj: MZe situační a výhledové zpráva 2012 4.5 Zahraniční obchod Zahraniční obchod s českým chmelem má dlouholetou tradici, která se táhne již po staletí, největší rozmach však zaznamenal na konci 19. století, kdy byly zaznamenány i rekordní pěstební plochy okolo 17 tis. hektarů. Díky začínající globalizaci a zkracování vzdáleností se český chmel začal vyvážet do Ameriky a Japonska. Japonsko od té doby hraje velice důležitou roli a je nejsilnějším partnerem tuzemským producentů chmele. 4.5.1 Export a jeho role V současné době se export udržuje v rozmezí 4000 až 4500 t ročně, což se pohybuje okolo 70% roční produkce. V současné době pozici českých exportérů již pár let stěžuje posilující koruna, která dělá český chmel dražším na zahraničním trhu. Další překážou je nadbytek α- 29

tuny hořkých látek na trhu s chmelem. Jelikož se v ČR pěstuje hlavně ŽPČ, který se řadí do kategorie jemných aromatických chmelů, jejichž použití je hlavně při II. a III. chmelení, kdy se pivu dodává hlavně aroma, které hořké odrůdy nemohou nahradit. Je otázka α-hořkých látek méně důležitá než kdyby bylo české chmelařství zaměřeno na hořké odrůdy. Od roku 1998 byl český chmel vyvezen do téměř osmdesáti zemí světa. Největším odběratelem českého chmele je stále Japonsko následované Německem, Čínou a Ruskem. Japonsko a jeho pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory, jsou největšími odběrateli českého chmele vůbec. Do Japonska se vyvezlo 1 196,8 t, což je pokles o 34,5% oproti roku 2010, je to následek klesající poptávky a následného výstavu piva v Japonsku, která byla -3,5% oproti roku 2010. Vývoz do Německa také klesl na 896 794 t, což je pokles o -15,7% i zde je to následkem poklesu výstavu piva o -1,3%. V roce 2011, byla také zaznamenána celosvětová nadúroda, která měla za následek celkové snížení cen. [22] Graf 7. Vývoj exportu za období 2004-2011 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Export 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Chmel ve formě šištic a pelet Šťávy a výtažky z chmele Zdroj: MZe Situační a výhledové zprávy Chmel a pivo 2012 4.5.2 Import Import do České republiky stabilně klesá již od roku 2004, jak je znázorněno na grafu č. 8. Je to dobrý výsledek práce českých producentů chmele, kteří začlenili do své odrůdové skladby i odrůdy s vyšším obsahem hořkých látek, tím dokázali uspokojit domácí poptávku pivovarů po tomto druhu chmele a staly se tak konkurenceschopnějšími. Patrný výkyv je v roce 2006, kdy nepříznivé počasí ovlivnilo celkové výnosy a obsah α- hořkých látek byl podprůměrný. Tuzemské pivovary tento výpadek produkce doplnily ze zahraničí. Následující rok se situace opět vrátila k poklesu importu. MZE 2008 30

tuny Svůj stálý podíl si udržují šťávy a výtažky z chmele (extrakty), které jsou již nedílnou součástí pivovarského průmyslu, kde snižují pivovarům náklady na produkci. Kdy je výtěžnost hořkých látek až o 10-15% více než při jiném zpracování. [25] V roce 2011 pokračoval pokles dovozu chmele. Dovoz surového lisovaného chmele v roce 2011 byl podle předběžných údajů realizován ve výši 11,2 t, tj. 12,5 % skutečnosti roku 2010 a dovoz granulovaného chmele v roce 2011 činil 196,6 t, tj. 101,2 % skutečnosti roku 2010. V roce 2011 se objem dovozu chmelového extraktu naopak zvýšil na 169,7 t, tj. 140,2 % skutečnosti roku 2010. Většina celkového dovozu byla realizována z Německa nebo Polska. Část dovezeného chmele, zejména v hlávkové formě, je po zpracování následně dále vyvážena. [22] Graf 8. Vývoj importu za období 2004-2011 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Import 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Dovoz chmele ve formě šištic a pelet Štávy a výtažky z chmele Zdroj: Mze Situační a výhledová zpráva 2012 4.5.3 Zhodnocení zahraničního obchodu Zahraniční obchod s chmelovými produkty má již dlouhodobě kladné saldo a díky poklesu importu se situace dále zlepšuje. Jak je již napsáno v předchozí kapitole postavení šťáv a výtažků (extraktů), se zdá neotřesitelné a je pravděpodobné, že jeho spotřeba a import se budou odvíjet od situace v českém pivovarnictví. Podle předběžných výsledků ze situační zprávy dosáhlo v roce 2011 saldo zahraničního obchodu s chmelem a chmelovými výrobky v hodnotovém vyjádřeni 637,1 mil. Kč, tj. ve 31

231,5 7,1 67,6 21,7 69,8 10 214,6 1142,8 1181,3 741,2 36,6 646,1 180,6 23 388,5 136,5 6,4 283,2 121 19,9 207,9 169,7 47,5 1004,3 tuny 3428,1 4070,7 4282,8 4137,8 5185,5 4887,7 4438,2 4150,1 srovnání s rokem 2010 došlo ke snížení kladného salda o 136,9 mil. Kč. Pokles kladného salda zahraničního obchodu ovlivnila celkové situace na světovém trhu s chmelem. [22] Graf 9. Porovnání export/import za období 2004-2011 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Porovnání export/import 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Import šištic a pelet Import výtažků Export šištic a pelet Export výtažků Zdroj: Mze Situační a výhledová zpráva Chmel a pivo 2012 4.6 Ceny zemědělských výrobců Průměrné ceny zemědělských výrobců u chmele nejsou dlouhodobě stabilní a ihned reagují na situaci na trhu. Jak je znázorněno na grafu č. 10, situace na trhu v letech 2008 až 2010 byla pro producenty velice příznivá. Propad cen v roce 2011 byl způsoben velikou nadprodukcí α- hořkých látek a dalším snižováním výstavu pivovarů v největších producentských zemích, který ovlivnil ceny chmel na světových trzích a zasáhl všechny producentské země. Můžeme se tedy domnívat, že na cenu chmele mají vliv pouze tyto faktory: poptávka pivovarů, kvalita sklizně a množství neprodaného chmele z let předešlých. 32

Kč 132 457 85 772 88 266 134 416 89 642 83 517 120 616 76 009 75 982 136 024 82 302 76 093 135 852 89 590 88 120 125 439 82 894 81 985 130 308 90 513 91 960 151 854 124 105 122 418 192 040 145 480 144 500 175 070 112 010 115 640 142 880 96 970 99 780 137 960 91 810 93 750 148 870 96 420 95 870 Kč 107690 133340 134121 118813 130708 120347 129579 149524 135031 143875 191225 217191 216606 Graf 10. Průměrné ceny CZV bez rozdílu odrůd Kč/t Průměrné CZV bez rozdílu odrůd Kč/t 250000 225000 200000 175000 150000 125000 100000 75000 50000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: ČSÚ www.czso.cz Ceny chmele se liší podle toho, která odrůda je prodávána, jelikož každá má jiný účel a vlastnosti. ŽPČ je jemný aromatický chmel, který se používá hlavně na II. a III. chmelení, kdy se již nedodává pivu hořkost, ale aroma, které je charakteristické pro piva plzeňského typu. Aromatické odrůdy Premiant a Sládek, které až 3x vyšší obsah α-hořkých látek a až 2x vyšší hektarový výnos, nejsou tolik ceněny, protože se hodí spíše do II. chmelení, kdy se do piva dodává hořkost. Přestože ceny jednotlivých odrůd se liší, tak trendy jsou u všech třech odrůd stejné a reagují na tržní signály shodně, jak je znázorněno na grafu č. 11. Graf 11. Realizační ceny chmele podle odrůd Kč/t Realizační ceny chmele dle odrůd Kč/t 300 000 200 000 100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ŽPČ Premiant Sládek Zdroj: 2. května 2013 Ing. Jaroslav Hájek, Ing. Vladimíra Jirkovská, Chmelařství družstvo Žatec 33

4.7 Ekonomika pěstování chmele V roce 2011 byly vlastní náklady na jeden hektar 242 113Kč. Rozdělení nákladů je znázorněno na grafu č. 12. Nejvyšší podíl zde zaujímají mzdové náklady, které jsou dle mého názoru také jediné, které je možno ještě snížit a tak zvýšit rentabilitu výroby, protože bez ostatních nákladů jako jsou hnojiva a prostředky ochrany rostlin, není možné zajistit produkci. Graf. 12 Rozdělení nákladů na jeden hektar chmele Sadba kupovaná 0,47% Náklady pomocných činností 5,11% Výrobní režie Rozdělení nákladů 2011 Sadba vlastní 0,01% 6,70% Správní režie 5,86% Hnojiva - nakupovaná 2,64% Hnojiva - vlastní 0,18% Prostředky ochrany rostlin 6,72% Odpisy DNHM - přímé 8,76% Ostatní přímý materiál 11,02% Ostatní přímé náklady a služby 17,15% Mzdové a osobní náklady celkem 35,39% Zdroj: ÚZEI www.uzei.cz Dle svazu pěstitelů chmele je nejdůležitější pro zvýšení rentability produkce chmele, rychlá obnova chmelnic jelikož je, zde patrný rozdíl v produkci starých a mladých porostů hlavně v letech s nepříznivými povětrnostními vlivy. Dalším krokem je rozvoj zavlažovaných 34

chmelnic. Oba tyto kroky mají sloužit ke stabilizaci produkce a tím zlepšit také rentabilitu produkce. [23] Sucho a nevyrovnané srážky se na produkci podepsalo v letech 2006 a 2007, kdy se byl výrazný pokles α-hořkých látek, pokles byl značný hlavně u odrůdy ŽPČ. To zapříčinilo nižší ceny chmele pro producenty a pokles rentability. [23] Ústav zemědělské ekonomiky a informací se zabývá i ekonomií chmele. Graf č. 13 právě zachycuje prudký pokles rentability v roce 2006. Graf je opět jen ukázkový, jelikož zahrnuje jen 14 zkoumaných podniků, z celkových 127 podniků zabývající se produkcí chmele, je jasné, že v zemědělství nelze paušalizovat náklady, z důvodu rozdílných produkčních podmínek. Graf 13. Rentabilita pěstování chmele v letech 2002-2011 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% -15,00% -20,00% -25,00% -30,00% -35,00% -40,00% -45,00% -50,00% Rentabilita % 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ÚZEI www.uzei.cz 4.8 Státní podpora chmelařství Podpora českého chmelařství byla nejsilnější v letech 1994-2004, kdy byla dotována obnova chmelnic, to velice pomohlo zastavení růstu stáří chmelnic. Při jednáních s MZE, se však farmáři nedohodli na pokračování dotací. 35

4.8.1 Dotace na obnovu chmelnic Nové dotace na obnovu chmelnic se začaly vyplácet v roce 2006, jak je znázorněno na grafu č. 14. Graf 14. Podpora obnovy chmelnic Zdroj: Mze Situační a výhledová zpráva Chmel a pivo 2012 Celkově bylo díky těmto dotacím obnoveno 1 238,9 ha chmelnic, přesto zůstává stáří chmelnic na vyšší úrovni než v jiných chmelařských zemích. 4.8.2 Plošné dotace Jedním ze základních kamenů podpory zemědělství od vstupu do EU, jsou dotace na hektar obhospodařované půdy SAPS (Single Area Payment Scheme), která patří do kategorie přímých plateb. Podmínky poskytnuti platby jsou následující: szif minimální celková výměra zemědělské půdy žadatele/zemědělského podniku je 1 ha registrace půdního bloku v evidenci zemědělské půdy dle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) nejméně od data podaní žádosti do 31. 8. kalendářního roku půda musí být zemědělsky obhospodařována musí byt dodržovány podmínky Cross Compliance (podmínky podmíněnosti), konkrétně podmíněnosti dobrého zemědělského a environmentálního stavu a zákonné požadavky na hospodaření) po celý kalendářní rok na všech půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků užívaných žadatelem 36