paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

Podobné dokumenty
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Ž Ý Ř Ě Ž ď ď Ž

ž ř ž ř ý é é č ů ý ý ň ý ý ň ň é č ř ř ř é č é ř é

Volitelný předmět Habituální diagnostika

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

č ž ž ž č ů č úč č ň ú Ů Ů ů ž ž č ž ú č č š ť ž ó š Ě ž úč ď Ž ž ž ž Á

á ý á á ú ú ř ý ý ů ě ů ř á á á á ě ě š ř ů á ě ě ě ů ř š ý š ě ů ž ář ř ř š ý ář á ě ř á ý ě ů á á á ě á ž ě ě ů ě ý ě ř ě šť Č ý á á ř á ě á ř ý ý á

Ř ů Á Ř č úč ý ý ý ú ý č é ř ú é č é é ý ě ř ě ý ů é ř ě é č č ň č ě č é úč ě ř Č č ů ě č é č č č ěř ý é ů č é é č ů ú é Č ř ý ě ř é č ň é ú ě é ř é š

ÁŘ č š ú Š č ů Ž ň č č ů Ž Š ň š č ů š ůž ů ůž č ž Ž Ú č Š Ž ů č ů ů č ů š ů Ž ů úč č č Ú š Č Ž Š č Ě Š ů ú č ů š š Ů Ž Ž š Ž š Ú Ž Š č š Ž Ž š Ž č Ž

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

ěž Úč úč Í ěž Ž č Ž ž ů Á Č Č Ž Úč Ž Úč Ž ň ž Ů č č Ž Úč Ž Í č š ě ň ó ÚČ č Ž Úč č Č š Ž Š Š ÍŠ

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é é é š Í é é é é é č é č č é ý č č č č Í č é č č č č š é é ú ý ý Č Í ň ů é é é č é č ý Č č é é č ý é é é ý ý š

Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy

Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž

š č šú ň š š Ž č Ž š č ůž ň š ůž ů Í ž č č č ň č Ž Ž Ž Ž šú š ů š č š Ž Ž Ž š č č šú Ž ů Ž ž č Ž ň ú š Ž Ž š Ž

ů č č č č úč č ž ň ž č ž ž š ž č ř č ů ř ř č ó é Á ř é š Á

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

Ž Ž úč ň ú ú Ž ň ú Ž

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Úvod k lesním ekosystémům

ň ř ě č á Č Č á Í Ý á š ě á á ě ř č á ř ý ě Á á á á á ě Á č č č ř ě á ě é á ý é č ř š ě ě š č č á ý á š ě Í ě ě š č č á ř ý á š ě č ř Á ě č Í é ř č ú

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

Satelitní účet cestovního ruchu ČR


OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ROŠTÍN č. 1/2016

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA

fytopatogenů a modelování

EU EGEE Presentace projektu

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Problematika změny klimatu v ČR

ÉĎ Ř É Ý Ó Ý

Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992

ů ý ž ý ý ú Ý ů ý ů Ž Ž ú ů

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Zisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR. Koncernové pojistné poprvé převýšilo 2,5 mld. EUR

ě ě é ň é ř ř ě ř é ě ě č ě úč ě é č č ě č é ě é čů ř ů č é ě ž ř ú ř ř č ř ě ě ř é Š ř é ř ě ř ř ú č ě ř é Š ř ě ř ř é č ě é é ž é Č é č é é ř ě žň ě

Č Č Č Ý ď

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách

Č Í ů ž ů ě ů Ú Č é č ý Ž ě ž č š ó é Ž é č é ě ě Ž é é č č é š éč ě ý ů éč č ě ý é ě ě ž ý ů č ů č ý ěž é ň é č ě ž č ě ě ý š úč ý č ů ěž ů ý č č ě ú

Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima

ř č é ř č ě é č ě ý ý ř ů á á ř áš ř ý á Í Ž ý ůč š é ý ý é š ě ž č é č é á ě ý ě á ý é é á á á ě ý ž á ď á ů á é š é ý ý Ž ř ý é é č é č é ě ě é č ě

Š ň é Ž Č š é š é é ř Ž Ž č š é é č é Ž ř é Š Ú Ž ř é ž Ť é č Š č ř Ť ž ž ř ř é š ž ó Ž é é ř š ř ř ř š ž ř č ž é ř ř ř ž é é č č ů ř é é é ž ř é ó č

INTEGRAČNÍ PROCES EVROPSKÉ UNIE A SOCIÁLNÍ KONVERGENCE

Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH

Management of habitats and species

ČESKÉ LESNICTVÍ VE SVĚTĚ. Křtiny, Březen 2004 LESNÍKEM V BHUTÁNU U ZRODU HOSPODÁŘSKE ÚPRAVY LESŮ

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Plán péče o přírodní památku Kynžvartský kámen. na období

Lesy ČR panelová diskuse Praha

Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ

Č -á á----ě --á--- č Á š -ě-é -----ě é ří í ří á-

VII. Přílohy. 1 Seznam příloh

ž ž ž ž ž ž ž ž ž Ř ž ž Ž Ž É Ě Ň ž

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA

ž á ř ě é é č á á ž č ě á ř č ě á á á ě ř ě ý é á š ň ř é ř š ý á ř ů á á ě Ž é ýš é č ž á á á ě ě á á á ě řá é ň é áš á á á ě š é ř ě á Ž ž á ř ččá č

É ž ř Ž á ě Ý ÚŘ Č Ž ř á Ř É ý úř é ž ř ě ě ě ř š ý á ř á č ě ě š ř ů á č á řá ě ě š ř ů á á řá á č ě ř ě ě š ř ů á á ě á á ř é ý á š ě ř é ý ě ž é áš

Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

obytný soubor D.1.1 ARCH. STAVEBNÍ ČÁST DUR+DSP 06/2016 1/100 Langrova 814/15, Brno - Slatina

Ý Á Č ú Ý Í Á ú Ú ú ú Č ÚČ ú Ý

Transkript:

Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob 1961-199 Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů v Karpatech souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. dn Zápa Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. K a rp at Vn ě jš V ýc h odn Ka rpat Vnitřn Západn Karpat Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. Vnitřn n Karpa t 7,5-8, 9,5-1, 4, - 4,5 6, - 6,5 8, - 8,5 1, - 1,5 4,5-5, 6,5-7, 8,5-9, 1,5-11, 5, - 5,5 7, - 7,5 9, - 9,5 11, - 11,5 pat 5,5-6, K ar 3,5-4,5 hodn Translvánská vsočina Průměrná ročn vzduchu teplota [ C] Klimatická data za obdob 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová obdob referenčn klima (1961-199), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). Výc Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Vn ě j š Západn Karpat Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Karpat Rozšřen břz Les 1 2 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesnch porostů Procentuáln zastoupen v 12 listnaté porost 5-1 1-15 smšené porost 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 5 1 2 5 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob 221-25 Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů v Karpatech souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. Ka adn p á Z Vn ě j š Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. rpat Vně jš Vý c ho 6,5-7, 8,5-9, 1,5-11, 5, - 5,5 7, - 7,5 9, - 9,5 11, - 11,5 5,5-6, 7,5-8, 9,5-1, 11,5-12, 6, - 6,5 8, - 8,5 1, - 1,5 12, - 12,5 12,5-13, Rozšřen břz rpat 4,5-5, Západn Karpat Jižn Karpat Les 5 1 2 a dn K Translvánská vsočina Průměrná ročn teplota vzduchu [ C] Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). o Vých Klimatická data za obdob 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová obdob referenčn klima (1961-199), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). Karpat Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na t Vnitřn n arpa Vnitřn Západn Karpat Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. dn K POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesnch porostů Procentuáln zastoupen v 12 listnaté porost 5-1 1-15 smšené porost 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 5 1 2 5 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost břz (Betula pendula) Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob 271-21 Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů v Karpatech souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. padn á Z š Vn ě j at K a rp Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. Vně jš Vý c ho dn K arpa t Vnitřn Západn Karpat Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. Vnitřn n 8, - 8,5 8,5-9, 1, - 1,5 1,5-11, 12, - 12,5 12,5-13, 7, - 7,5 7,5-8, 9, - 9,5 9,5-1, 11, - 11,5 11,5-12, 13, - 13,5 13,5-14, 14, - 14,5 Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). Rozšřen břz at Karp 6, - 6,5 6,5-7, Západn Karpat Jižn Karpat Les 5 1 2 odn Průměrná ročn teplota vzduchu [ C] Vých Translvánská vsočina Klimatická data za obdob 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová obdob referenčn klima (1961-199), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Karpat POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Tp lesnch porostů Procentuáln zastoupen v 12 listnaté porost 5-1 1-15 smšené porost 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 5 1 2 5 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost břz (Betula pendula) v obdob 221-25 Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob 221-25 oproti obdob 1961-199 Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob 221-25 [ C] Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. 5 1 2 Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na 1,5-11, Klimatická data za obdob 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové obdob referenčn klima (1961-199), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 4,5-5, 6,5-7, 5, - 5,5 7, - 7,5 9, - 9,5 11,5-12, 5,5-6, 7,5-8, 9,5-1, 12, - 12,5 6, - 6,5 8, - 8,5 1, - 1,5 12,5-13, 11, - 11,5 8,5-9, Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob 221-25 oproti obdob 1961-199 Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). in obrazek, striedat medfzi mapami Rozšřen břz POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Nárùst teplot [ C] Procentuáln zastoupen v 12 5-1 1-15 15-2 2-25,8-1, 1,8-2, 1, - 1,2 2, - 2,2 1,2-1,4 2,2-2,4 1,4-1,6 2,4-2,6 1,6-1,8 2,6-2,8 25-3 3-35 35-4 5 1 2 5 1 2 Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost břz (Betula pendula) v obdob 271-21 Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob 271-21 oproti obdob 1961-199 Jiř Trombik, Tomáš Hlásn, Ivan Barka, Laura Dobor, Zoltán Barcza Úvodn informace Karpat představuj největš horské pásmo v Evropě procházejc Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraničn hodnocen zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno vce evropských i národnch iniciativ. Zranitelnost lesů souvis jak s jejich managementem, který ve vce oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které docház k ohrožen porostů suchem i změněnou distribuc a populačn dnamikou některých škůdců. Průměrná ročn teplota vzduchu v obdob 271-21 [ C] Průměrná ročn teplota vzduchu, společně s teplotou nejteplejšho měsce, je jednm z faktorů určujcch horn distribučn limit dřevin. Ovlivňuje jak rozšřen dřevin na gradientu zeměpisné šřk, tak i nadmořské výšk. V souvislosti se změnou klimatu docház ke zmrňován teplotnho limitu ve většch výškách a šřkách, což může vvolat expanzi dřevin a zlepšen produkce. Zvýšená teplota vzduchu může v chladných polohách taktéž urchlit rozklad mrtvého dřeva a opadu, a tm zvýšit dostupnost živin. V nižšch nadmořských výškách je průměrná ročn teplota významná z hlediska možného stresu dřevin teplem, jakož i faktor podmiňujc evaporaci a dostupnost vláh. 5 1 2 Břza (Betula pendula) je rozšřená po celé Evropě, přičemž v jižnějšch oblastech se vsktuje jen ve vššch polohách. Je to rchle rostouc světlomilná pionýrská dřevina, často obsazuje nezalesněné oblasti, kde vtvář stabiln směsi s vce druh jehličnanů a listnáčů. Tento druh je schopen tolerovat široké rozpět teplot a i přes všš nárok na vlhkost jen zřdka trp stresem ze sucha. Obecně břza prosperuje i v měncch se, a často náročných podmnkách. izoterma 18 C 12, - 12,5 12,5-13, Data o rozšřen dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapován dřevin na základě dat národnch inventarizac lesa, prediktivnho mapován a národnch lesnických statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišenm 1x1, nesouc informace o zastoupen dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za obdob 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucm klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvořen klimatických map Karpat bla použita interpolačn technika krigován s externm driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatických prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové obdob referenčn klima (1961-199), klima v blzké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 6, - 6,5 6,5-7, 8, - 8,5 8,5-9, 1,5-11, 7, - 7,5 7,5-8, 9, - 9,5 9,5-1, 11, - 11,5 11,5-12, 1, - 1,5 Rozšřen břz 14, - 14,5 Změna průměrné ročn teplot vzduchu v obdob 271-21 oproti obdob 1961-199 Pro hodnocen dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatických proměnných podle Fang a Lechovicz (26). 13, - 13,5 13,5-14, POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Nárùst teplot [ C] Procentuáln zastoupen v 12 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 3-35 35-4 5 1 2 2,2-2,4 3,6-3,8 2,4-2,6 3,8-4, 2,6-2,8 4, - 4,2 2,8-3, 4,2-4,4 3, - 3,2 4,4-4,6 3,2-3,4 4,6-4,8 3,4-3,6 5 1 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtk, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.