Havajské ostrovy federální stát Spojených států amerických Havaj. USA patří od roku 1959. Hlavní město je Honolulu. Havajské ostrovy leží uprostřed Tichého oceánu, téměř 3900 km od západního pobřeží Ameriky. Skládají se ze 132 ostrůvků a atolů. Nejvýznamnějších je 8 ostrovů: Hawaii (Velký anebo Orchidejový ostrov), Kahoolawe (neobydlený), Maui (Ostrov údolí), Lanai (Ananasový), Molokai (Přátelský), Oahu (Hlavní ostrov), Kauai (Ostrov zahrad) a Niihau (Ostrov soukromí). Největší a zároveň nejmladší je Hawaii o rozloze 10 438 km čtverečních. Severozápadně od nich se táhnou v délce přibližně 2000 km zbylé ostrůvky, atoly a útesy. Celková rozloha je 16 706 kilometrů čtverečních. Všechny části souostroví jsou sopečného původu. Před více než dvaceti milióny let pokrýval tuto oblast oceán. Na jeho dně začala praskat zemská kůra a vzniklými puklinami se ven hrnula žhavá láva. Tak vzniklo podmořské pohoří, které místy vystoupilo nad hladinu Tichého oceánu.
Největší havajskou sopkou je Mauna Kea o nadmořské výšce 4201 m, za zmínku stojí i Mauna Loa o výšce 4171 m n. m. Obě se nacházejí na ostrově Hawaii. Mauna Loa je stále činná, Manua Kea je vyhaslá. Na jejím vrcholu je v současnosti umístěna astronomická observatoř. Lávové útvary aktivní sopky Mauna Loa byly dokonce využity jako místo pro nácvik kosmonautů, kteří tam cvičili chůzi po měsíčním povrchu. K výbuchům sopky Mauna Loa v katastrofálním měřítku došlo v letech 1942 a 1950. Láva proudila po úbočí hory, vlévala se do oceánu, kde voda začala vřít, oblaka páry vystupovaly až do šestikilometrové výše a na hladinu vyplouvaly uvařené ryby. Manua Kea Pololu Vzhledem k izolaci souostroví se na Havajských ostrovech vyskytuje mnoho endemických druhů rostlin i živočichů. V pralesích s nadmořskou výškou přes 2000 m rostou palmy, myrty a pryšce. Na závětrných stranách je step a křoviny. Na klima Havajských ostrovů mají zásadní vliv severovýchodní pasáty, které přinášejí vydatné srážky. V zimě na ostrovy vanou teplé a suché jižní a jihozápadní větry. Dále ovlivňuje klima studený Kalifornský proud. Ve srážkách jsou rozdíly mezi návětrnými a závětrnými stranami ostrovů. Návětrná severní a východní úbočí mají srážky od 1500 do 6000 mm za rok, závětrná jižní a západní úbočí dostávají jen 500 mm. Nejvyšší srážky jsou na hoře Walaleale na ostrově Kauai, kde byl v posledních 10 letech průměrný spad 12 300 mm srážek, což je spolu s indickým Ásámem nejvíce na světě.
Vlevo: Waipio Valley Původně na ostrově žili Polynésané, kteří obydlovali území od 9. století. Původní společenské zřízení bylo neobyčejně kruté. Společnost byla rozdělena na kasty a na vrcholu stála skupina náčelníků, zcela dole pak otroci a lidé určení k obětem, kanibalismu. Pro Evropu objevil Havajské ostrovy roku 1778 kapitán James Cook, který zde byl následující rok při druhé návštěvě zabit. Na konci 18. století domorodá dynastie Kamehamehů sjednotila ostrovy Hawaii, Maui a Oahu. V 19. století se snažili okupovat Havaj Britové, Francouzi a Američané. Roku 1898 byly ostrovy obsazeny USA. To prakticky znamenalo konec havajské kultury. Roku 1959 se Havaj stala 50. členským státem USA. Hlavním městem je Honolulu na ostrově Oahu. Prudký rozvoj obchodu, střelné zbraně, alkohol a epidemie cholery způsobily, že místních lidí začalo ubývat ve prospěch přistěhovalců z Asie a Ameriky. Nyní tu žije přibližně 1 200 000 obyvatel. Velký význam v dějinách ostrovů má japonské bombardování námořní základny v Pearl Harboru v roce 1941. Významným zdrojem příjmů je turismus, část pak připadá na zemědělství - pěstění cukrové třtiny, ananasu, kávy a tropického ovoce.
Vpravo: Akaka Turisty sem láká více věcí - především exotika, výjimečně krásná příroda, romantika, v někom zase Havaj vyvolává představu luxusu, nočního života a bělostných pláží. Představa o Havaji jako o romantickém místu s chýšemi z palmových listů, okolo nichž se procházejí domorodé krásky a o klidných plážích už ale dávno neplatí. V hlavním městě Honolulu dnes najdete mrakodrapy, čtyřproudé dálnice, luxusní hotely a velká obchodní centra. Na výstavbu luxusních hotelů, které turistický ruch oživily, věnovaly USA několik set miliónů dolarů. I tak ale romantiku udržují v ulicích písničkáři, bubeníci a tanečnice. Je ale také dobře navštívit Polynéské kulturní centrum, kde je možno udělat si představu o životě v původních vesnicích. Vpravo: Waimea Canyon
Udělá však chybu každý pasivně orientovaný návštěvník, který vynaloží značné finanční prostředky z rodinného rozpočtu jen k tomu, aby zde strávil veškerý čas v poloze s co nejnižší potenciální energií vzhledem k písečné pláži s téměř fantasticky čistou a průzračnou mořskou vodou. Každého byť jen trochu vnímavého jedince upoutá kromě úchvatných scenérii krásné ticho, přerušené jen líbeznými trylky ptactva. Ostrovy se od sebe liší členitostí, barevností, stylem života i klimatem. Nejsevernější a zároveň nejstarší ostrov Kauai, nazývaný též Zahradní ostrov, je opravdovým tropickým rájem. Má velmi mírné klima, stálé teploty a časté deště. Proto se zde vyskytuje ještě stále veliké množství rostlinných druhů. Nekonečné květinové louky, které neodkvétají ani v zimě, přecházejí na jedné straně v písečné pláže, zatímco na druhé se šplhají vysoko až k horským vodopádům. Střed ostrova je tvořen horským masivem pokrytým lesem, uprostřed něhož se nachází nejvlhčí místo světa. Úchvatným zážitkem je návštěva Waimea Canyon. Cihlově červené stěny porostlé temně zelenými keři padají do hlubin. Waimea Canyon Příchod cizinců měl však negativní vliv na přírodu. Došlo k mýcení lesů a tím k degradaci lesa, různé vzácné rostlinné druhy zanikly a mnoho z nich je ohroženo.