Neodkladné a neopakovatelné úkony v přípravném řízení trestním

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva Diplomová práce Neodkladné a neopakovatelné úkony v přípravném řízení trestním Lenka Kotulková 2011/2012

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Neodkladné a neopakovatelné úkony v přípravném řízení trestním zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. V Brně, dne 26. 3. 2012 Lenka Kotulková 2

Děkuji panu prof. JUDr. Jaroslavu Fenykovi, PhD., DSc., Univ. Priv. Prof. za vstřícný přístup při vedení mé diplomové práce a za cenné připomínky, doporučení a podněty. Dále děkuji své rodině za to, ţe mi byla oporou po celou dobu mého studia. 3

Obsah Úvod... 6 1 Historie a současnost přípravného řízení trestního... 8 1.1 Trestní řízení do roku 1873... 8 1.2 Trestní řád z roku 1873... 8 1.3 Trestní řády z let 1950 a 1956... 9 1.4 Trestní řád z roku 1961... 10 1.5 Polistopadový vývoj trestního řádu... 11 1.6 Velká novela 2001... 12 2 Obecná východiska neodkladných a neopakovatelných úkonů... 14 2.1 Zásady přípravného řízení trestního... 14 2.2 Neodkladné a neopakovatelné úkony jako kompromis vycházející ze střetu zásad... 16 2.3 Neodkladné a neopakovatelné úkony v historických souvislostech... 17 3 Neodkladné a neopakovatelné úkony pojem a druhy... 18 3.1 Neodkladné úkony... 18 3.2 Neopakovatelné úkony... 20 4 Neodkladné a neopakovatelné úkony před zahájením trestního stíhání a po něm... 21 4.1 Neodkladné a neopakovatelné úkony před zahájením trestního stíhání... 21 4.1.1 Význam pro zahájení trestního řízení ( 158 odst. 3 TŘ, věta třetí)... 21 4.1.2 Úkony dle hlavy čtvrté TŘ ( 158 odst. 3 písm. i) TŘ)... 22 4.1.3 Výslech svědka a rekognice ( 158a TŘ)... 23 4.1.4 Operativně pátrací prostředky ( 158b - 158e TŘ)... 24 4.2 Neodkladné a neopakovatelné úkony po zahájení trestního stíhání... 25 4.2.1 Provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů v souvislosti se zahájením trestního stíhání ( 160 odst. 3 TŘ)... 25 4.2.2 Výslechy svědků jako neodkladné a neopakovatelné úkony po zahájení trestního stíhání ( 164 odst. 1 TŘ)... 25 5 Orgány provádějící neodkladné a neopakovatelné úkony v přípravném řízení trestním... 28 5.1 Policejní orgán... 28 5.2 Generální inspekce bezpečnostních sborů... 28 5.3 Státní zástupce... 29 5.4 Kapitán lodi a pověřený orgán Vojenské policie... 29 4

5.5 Soudce... 30 6 Význam neodkladných a neopakovatelných úkonů v hlavním líčení... 31 6.1 Protokoly o neodkladných a neopakovatelných úkonech jako listinné důkazy... 31 6.2 Specifika výslechů svědků... 32 6.2.1 Možnosti výslechů svědků v trestním řízení obecně... 32 6.2.2 Výslechy svědků jako neodkladné a neopakovatelné úkony podle 158a a jejich použití v hlavním líčení... 35 6.2.3 Výslechy svědků jako neodkladné a neopakovatelné úkony v ostatních případech a jejich použití v hlavním líčení... 35 7 Důsledky nesprávného provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů v řízení před soudem... 38 7.1 Hodnocení zákonnosti důkazů... 38 7.2 Absolutní a relativní neúčinnost důkazů... 39 7.3 Plody otráveného stromu... 41 8 Judikatura... 43 8.1 Obecně k neodkladným a neopakovatelným úkonům... 43 8.2 K přečtení výpovědi svědka jako stěţejnímu důkazu viny... 45 8.3 K nepřípustnosti zprocesnění úředního záznamu... 47 8.4 K vadám neodkladných a neopakovatelných úkonů a důsledkům z toho plynoucích... 48 9 Úvahy de lege ferenda... 51 Závěr... 53 Summary... 55 Použité zdroje... 57 Kniţní díla... 57 Odborné články... 58 Právní předpisy... 59 Judikatura... 59 Ostatní... 62 5

Úvod Trestní řízení, tedy postup orgánů činných v trestním řízení spočívající v zjišťování existence trestného činu, objasňování okolností, za nichţ byl spáchán a potrestání pachatele včetně následného zajištění výkonu uloţené sankce, 1 se dělí na několik stadií - přípravné řízení, předběţné projednání obţaloby, hlavní líčení, opravné řízení a vykonávací řízení. 2 Nejdůleţitějšími stadii trestního procesu jsou bezesporu přípravné řízení a hlavní líčení. Vztah mezi nimi můţe mít různou podobu, o té nejideálnější probíhají neustále odborné diskuze mezi právními teoretiky. Rozlišujeme dva základní modely. Prvním z nich je model se silným typem přípravného řízení a slabým typem hlavního líčení. Za této situace probíhá široké dokazování jiţ v rámci přípravného řízení, aby bylo moţno uţ v této fázi objasnit všechny skutečnosti významné pro budoucí rozhodnutí soudu. V řízení před soudem se důkazy většinou jiţ pouze opakují. Opačná situace nastává u modelu slabého typu přípravného řízení a silného typu hlavního líčení. Těţiště procesu zde spočívá v hlavním líčení, kde také probíhá dokazování. To je v přípravném řízení omezeno pouze na zjištění skutečností dostatečně odůvodňujících podání obţaloby. 3 Těţištěm mé práce je první z těchto stadií, tedy přípravné řízení. Počíná okamţikem, kdy je sepsán záznam o zahájení úkonů přípravného řízení nebo, v případě, ţe je potřeba provést neodkladné či neopakovatelné úkony, kterými se ve své práci budu zabývat především, postačí jiţ pouhé provedení těchto úkonů k tomu, aby bylo moţno povaţovat trestní řízení za zahájené. 4 Přípravné řízení končí podáním obţaloby anebo jinými meritorními rozhodnutími v případě, ţe se obţaloba nepodává. 5 Účelem přípravného řízení je zjistit, zda jsou dány dostatečné důvody k postavení obviněného před soud, v případě, ţe ano, podklady v přípravném řízení získané budou tvořit základ pro podání obţaloby a dále pro průběh hlavního líčení. Náplní přípravného řízení je tedy získávání a shromaţďování důkazů. 6 1 CÍSAŘOVÁ, D.; FENYK, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní právo procesní. 1.vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 11. 2 tamtéţ, s. 409. 3 JELÍNEK, J.; DRAŠTÍK, A.; HASCH, K. et al. Trestní právo procesní. 2. vyd. podle novelizované právní úpravy účinné od 1. 9. 2011. Praha : Leges, 2011. s. 475-476. 4 CÍSAŘOVÁ, D.; FENYK, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní právo procesní. 1.vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 417. 5 tamtéţ, s. 409. 6 tamtéţ, s. 417. 6

V zájmu zachování bezprostřednosti, ústnosti a veřejnosti, jakoţto důleţitých zásad trestního řízení, je nutné, aby bylo v určitých případech dokazování prováděno přímo před soudem v hlavním líčení. Jedná se například o výslech obviněného, výslech svědka či rekognici. Přípravné řízení se tak omezuje na důkazní prostředky, pro které není fáze trestního řízení, v němţ budou uţity, významná. Takovým důkazním prostředkem je například znalecký posudek. Existují však výjimky ze zachování výše zmíněných stěţejních zásad, a to v případě, ţe provedení důkazu má povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu. 7 U neodkladného úkonu hrozí jeho zmaření, zničení nebo ztracení, zatímco neopakovatelný úkon v budoucnu nebude moţno před soudem z nejrůznějších důvodů provést. 8 Cílem mé práce je podrobné prozkoumání institutu neodkladných a neopakovatelných úkonů a jeho významu v přípravném řízení trestním, ale i později v hlavním líčení. Zaměřím se proto na vymezení pojmů neodkladných a neopakovatelných úkonů v historických souvislostech, provedu analýzu současné právní úpravy a pokusím se postihnout její pozitiva a negativa stejně jako zhodnotit naplnění účelu zamýšleného zákonodárcem v současné právní praxi, případně pouţít získané poznatky k formulaci určitých závěrů ve vztahu k budoucí úpravě a vyuţití neodkladných a neopakovatelných úkonů. Ve své práci rovněţ zmapuji tendence v soudní judikatuře, která se týká této problematiky. 7 tamtéţ, s. 301. 8 160 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 7

1 Historie a současnost přípravného řízení trestního 1.1 Trestní řízení do roku 1873 Trestní řízení, předtím, neţ dospělo do dnešní podoby, prošlo dlouhým historickým vývojem. Ne vţdy byl trestný čin povaţován za útok proti státu a společnosti, který je nutno stíhat ve veřejném zájmu. Naopak, v českých zemích se ještě v dobách předhusitských jednalo o záleţitost soukromoprávního charakteru, kdy bylo na zváţení soukromých osob, zda budou pachatele ţalovat u soudu. 9 Přes určité náznaky v hlubší minulosti, které směřovaly k pojetí trestního řízení jako věci veřejnoprávní, se další důraznější poţadavky na tuto koncepci objevily v době husitské a poté v období po bitvě u Lipan, kdy byl zaveden institut královského prokurátora. Jeho pravomoci zahrnovaly nejprve ochranu majetkových zájmů, později byly rozšířeny na ochranu veřejného zájmu celkově. 10 Od koncepce trestního řízení jako veřejnoprávní záleţitosti však vedla ještě dlouhá cesta k institucionalizovanému a na několik samostatných fází rozdělenému trestnímu procesu, jak jej známe v současnosti. 17. a 18. století proběhlo ve jménu inkvizičního řízení, významný obrat nastal aţ po roce 1848 pod vlivem protifeudálních nálad a porevoluční atmosféry. 11 Tyto změny přinesly i historický počátek přípravného řízení na našem území, který lze spatřovat v trestním řádu ze dne 17. ledna 1850. Ten zavedl proces obţalovací, který byl rozdělen na dvě stadia. Byly zavedeny i další pokrokové instituty jako vyšetřující soudce, poroty či veřejné a ústní hlavní líčení. Ačkoliv následující trestní řád z 29. července 1853 byl v tomto směru krokem zpět k inkvizičnímu procesu, jednalo se pouze o krok dočasný, neboť další trestní řád č. 119 z 23. května 1873 ř. z. se vrátil zpět k porevoluční koncepci z roku 1850. 12 1.2 Trestní řád z roku 1873 Trestní řád č. 119/1873 ř. z. nezakotvoval přípravné řízení jako povinnou fázi trestního procesu. Pokud však přípravné řízení proběhlo, mohlo mít podobu přípravného vyšetřování 9 NEDOROST, L.; OTOUPALÍKOVÁ, J.; SCHELLE, K. et al. Státní zastupitelství: historie, současnost a perspektivy. Praha : Eurolex Bohemia, 2002. s. 14. 10 tamtéţ, s. 14-16. 11 tamtéţ, s. 18-19. 12 CÍSAŘOVÁ, D.; FENYK, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní právo procesní. 1.vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 412-413. 8

nebo přípravného vyhledávání. 13 Přípravné vyšetřování konal vyšetřující nebo delegovaný soudce, státní zástupce zde měl postavení ţalobce. 14 Přípravné vyhledávání mohlo být soudní nebo policejní, v závislosti na tom, které orgány jej konaly. 15 Zpravidla probíhalo na návrh státního zástupce, v případě neodkladných úkonů však pro zahájení činnosti vyšetřujícího soudce nebylo tohoto návrhu třeba, postačilo státního zástupce vyrozumět dodatečně. 16 Přípravné řízení končilo zastavením či uzavřením. 17 Jiţ tímto trestním řádem byla při odhalování trestné činnosti předvídána existence určitých situací, v nichţ zájem na tom, aby bylo zamezeno odstranění stop po trestném činu či útěku pachatele, převáţí nad zájmem o zachování stanoveného procesního postupu. "Neodkladná přípravná opatření" proto mohli provádět "úřadové bezpečnosti" sami, v případě, ţe toto nemohl bezodkladně činit vyšetřující soudce. 18 Tento trestní řád se na našem území udrţel i po vzniku Československa, jeho aplikaci přerušilo aţ období nesvobody za druhé světové války, veškeré předpisy trestního práva z tohoto období však byly roku 1945 vyloučeny z uţívání a trestní řád č. 119/1873 ř.z. se tak uţíval i po válce aţ do roku 1950. 19 1.3 Trestní řády z let 1950 a 1956 Se změnou politického zřízení státu došlo i ke změnám na poli trestního práva. V této době, ačkoliv i teorie prosazovala nutnost těţiště dokazování v hlavním líčení, praxe vytvářela podmínky pro dominantní postavení přípravného řízení. Pavel Šámal 20, soudce Nejvyššího soudu a odborník na trestní právo, mluví o této době jako o pozdním vrcholu kontinentálního inkvizičního řízení. 21 Nový trestní řád č. 87/1950 Sb. mimo jiné zúţil práva obviněného v trestním řízení. 22 Kupříkladu vzhledem k tajnému charakteru přípravného řízení neměl obviněný ani právo 13 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005. s. 13. 14 tamtéţ, s. 20. 15 tamtéţ, s. 16. 16 tamtéţ, s. 19. 17 tamtéţ, s. 23-25. 18 24 zákona č. 119/1873 ř. z., jímţ se zavádí nový řád soudu trestního. 19 VLČEK, E. Vývoj prokuratury v letech 1945-1990. In Vývoj práva v Československu v letech 1945-1989. Uspořádali Karel Malý, Ladislav Soukup. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2004. s. 386. 20 Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. 21 ŠÁMAL, P. K úpravě trestního procesu v letech normalizace. In Vývoj práva v Československu v letech 1945-1989. Uspořádali Karel Malý, Ladislav Soukup. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2004. s. 311. 22 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005. s. 29. 9

seznámit se se spisem. 23 Přípravné řízení mělo 2 formy vyšetřování a vyhledávání a v kontextu celého procesu mělo velmi silnou aţ rozhodující pozici, největší vliv na jeho průběh měl prokurátor, částečně orgány národní bezpečnosti a výjimečně soud. 24 Prokuratura roku 1952 prodělala zásadní změny, kdy se stala samostatným orgánem nejvyššího dozoru nad zachováváním socialistické zákonnosti, nezávislým na jiných orgánech státní moci a správy. 25 Řízení před soudem mělo stále slabou pozici, dokonce i při hlavním líčení mohl prokurátor ţalobu změnit či rozšířit na nový skutek. 26 Další trestní řád, č. 64/1956 Sb., zavedl pro přípravné řízení pouze jedinou formu, a to vyšetřování. Jiţ před jeho zahájením však mohly v naléhavých případech orgány národní bezpečnosti zajistit osoby či věci s předchozím souhlasem prokurátora, v neodkladných případech dokonce i bez něj. V takovém případě postačoval souhlas prokurátora udělený dodatečně. 27 Významné bylo zavedení nového institutu zahájení vyšetřování a vznesení obvinění. 28 Nově také trestní řád předpokládal seznámení obviněného s výsledky vyšetřování po jeho skončení, obviněný pak mohl podávat návrhy na doplnění vyšetřování. 29 Trestní řád z roku 1956 upravoval zásadu legality, oficiality, veřejnosti, zásadu obţalovací i princip presumpce neviny. 30 Ačkoliv bylo řízení před soudem upraveno podrobněji a obţalovanému byly poskytnuty větší procesní záruky, dominance přípravného řízení přetrvávala i nadále. 31 1.4 Trestní řád z roku 1961 Trestní řád č. 141/1961 Sb. si zachoval svou účinnost aţ do současné doby. Vzhledem ke svému stáří však prošel četnými změnami a novelizacemi. Tento trestní řád ve své původní podobě rovněţ stavěl přípravné řízení ve vztahu k řízení před soudem do důleţitější pozice, a to především tím, ţe ačkoliv soud mohl přihlíţet pouze ke skutečnostem projednaným přímo před ním, v hlavním líčení bylo nutno se 23 tamtéţ, s. 39. 24 tamtéţ, s. 32. 25 VLČEK, E. Vývoj prokuratury v letech 1945-1990. In Vývoj práva v Československu v letech 1945-1989. Uspořádali Karel Malý, Ladislav Soukup. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2004. s. 389. 26 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005. s. 40. 27 tamtéţ, s. 44-45. 28 tamtéţ, s. 47. 29 tamtéţ, s. 49-50. 30 CÍSAŘOVÁ, D. Trestní právo a trestní řízení na území nynější České republiky v letech 1945-1989. In Příspěvky k vývoji právního řádu v Československu 1945 1990. Uspořádal Ladislav Soukup. Dotisk 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, 2003. s. 220. 31 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005. s. 52. 10

vypořádat s důkazy z řízení přípravného. 32 V oblasti důleţitých změn, které trestní řád zavedl, stojí za zmínku nahrazení v předchozích trestních řádech pouţívaného pojmu vyšetřování pojmem trestní stíhání. 33 Odlišně byl upraven i postup v neodkladných věcech, kdy nyní jiţ bezpečnostním orgánům postačovalo uvědomit dodatečně prokurátora o úkonu, nebylo tedy nadále nutné ţádat jeho souhlas. 34 Postup před zahájením trestního stíhání byl v trestním řádu výslovně upraven aţ novelou č. 57/1965 Sb. 35 Tatáţ novela upravila i další formu přípravného řízení, a sice vyhledávání, tato forma byla oproti vyšetřování zjednodušená a omezující práva obhajoby, která však byla na druhou stranu posílena v rámci vyšetřování. 36 Obhajoba měla na tehdejší dobu především v přípravném řízení nadstandardně široká práva. 37 Důleţitost přípravného řízení té doby lze demonstrovat na 211 trestního řádu z roku 1961, který upravuje moţnost přečtení protokolu o výpovědi svědka nebo znalce, kterou učinil v přípravném řízení, následně v hlavním líčení. Oproti dnešní úpravě se zohledňuje mimo jiné i přiměřenost nákladů na takový výslech. Dokonce i v případě, ţe se svědek či spoluobţalovaný od své předchozí výpovědi odchýlil nebo odmítl před soudem vypovídat, bylo moţné protokol bez dalšího přečíst. 38 1.5 Polistopadový vývoj trestního řádu V roce 1991 byla přijata novela č. 558/1991 Sb., která významně změnila stávající právní úpravu, kdy rozhodování o omezení základních lidských práv a svobod v souvislosti s trestnou činností bylo svěřeno do kompetence soudům. 39 Novela č. 292/1993, v souvislosti se svou snahou potlačit v minulosti přeceňované postavení přípravného řízení a těţiště dokazování přesunout do řízení před soudem, 40 změnila koncepci přípravného řízení. Zavedla institut neodkladných a neopakovatelných úkonů 32 tamtéţ, s. 111. 33 tamtéţ, s. 55. 34 tamtéţ, s. 57. 35 tamtéţ, s. 58. 36 tamtéţ, s. 80. 37 CÍSAŘOVÁ, D. Trestní právo a trestní řízení na území nynější České republiky v letech 1945-1989. In Příspěvky k vývoji právního řádu v Československu 1945 1990. Uspořádal Ladislav Soukup. Dotisk 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova, 2003. s. 224. 38 211 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v původním znění. 39 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd.. Praha : LexisNexis, 2005. s. 86. 40 Obecná část důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. (1. volební období 1992-1996, sněmovní tisk č. 535)[online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0535_03.htm>. 11

v podobě velmi blízké současné úpravě. 41 Bylo nutno odstranit dosavadní úpravou umoţněné zahájení trestního stíhání ve věci, které představovalo silné potlačení práv obhajoby a neodkladné a neopakovatelné úkony se tak díky této novele staly jedinými úkony s procesními důsledky pro řízení před soudem, které mohly být prováděny, nebyla-li známá nebo dosaţitelná osoba pachatele. 42 O provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů se vyţadovalo vyrozumění státního zástupce do 48 hodin. 43 Dále byl zaveden institut úředního záznamu, který měl neformální podobu, měl slouţit k označení zdrojů předmětných informací a nebylo moţné jej pouţít jako důkaz v řízení před soudem. 44 Tato novela se celkově snaţila posílit řízení před soudem na úkor přípravného řízení nejen zúţením rozsahu dokazování, ale i omezením vyuţitelnosti informací získaných v přípravném řízení před soudem. 45 Zakotvila rovněţ provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů jako jednoho z moţných počátků přípravného řízení, jako druhou moţnost pak uvedla sdělení obvinění. 46 1.6 Velká novela 2001 Jedním z cílů novely trestního řádu č. 567/2001 Sb. bylo další posílení významu hlavního líčení na úkor přípravného řízení, ale zároveň i rozšíření moţnosti zachytit důkazy v procesní formě ještě před naplněním podmínek zahájení trestního stíhání. 47 Novela zavádí také účast soudce u provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů pouţitelných jako důkaz v řízení před soudem v podobě přečtení protokolu o jejich provedení. 48 Účast soudce se předpokládá u úkonů spočívajících ve výslechu svědka nebo v rekognici. 49 Účelem je zajištění 41 160 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění novely č. 292/1993 Sb. 42 K bodu 121 ( 160) důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. (1. volební období 1992-1996, sněmovní tisk č. 535)[online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0535_04.htm>. 43 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005, s. 61. 44 tamtéţ, s. 62-63. 45 tamtéţ, s. 88. 46 tamtéţ, s. 92. 47 Obecná část důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 256/2001, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (3. volební období 1998-2002, sněmovní tisk č. 785). [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=785&ct1=0>. 48 K bodu 129 ( 157 aţ 179f) důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 256/2001, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (3. volební období 1998-2002, sněmovní tisk č. 785). [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=785&ct1=0>. 49 158a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění novely č. 256/2001 Sb. 12

zákonnosti takového úkonu vzhledem k nestrannému a nezávislému postavení soudce. Ten by do průběhu úkonu neměl zasahovat za ţádným jiným účelem. 50 Této novele předcházel jiţ v roce 2000 pokus o změnu trestního řádu a poměru přípravného řízení a hlavního líčení, který však nebyl úspěšný. Objevovaly se skeptické názory odpůrců, kteří se obávali nahrazení kontinentálního modelu trestního řízení modelem anglosaským, likvidace přípravného řízení a dokazování v něm či dokonce aţ krachu českého soudnictví. 51 Důvodová zpráva k novele č. 256/2001 Sb. předpokládá existenci neformální fáze slouţící operativnímu policejnímu šetření směřujícímu k odhalení trestné činnosti a pachatelů, která ještě nespadá do trestního řízení. Do něj patří teprve aţ fáze prověřování, v níţ se tyto neformálně odhalené skutečnosti prověřují, a která probíhá jiţ podle trestního řádu, protoţe se jedná o úkony v trestním řízení s významem pro jeho další průběh. 52 O současné právní úpravě přípravného řízení, a zejména o postavení neodkladných a neopakovatelných úkonů v něm, bude dále podrobněji pojednáno v následujících kapitolách. 50 K bodu 129 ( 157 aţ 179f) důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 256/2001, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (3. volební období 1998-2002, sněmovní tisk č. 785). [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=785&ct1=0>. 51 MUSIL, J. Neúspěšný pokus o reformu přípravného řízení. Co dál? Kriminalistika, 2000. roč. 33, č. 3, s. 205-208. 52 K bodu 129 ( 157 aţ 179f) důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona č. 256/2001, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. (3. volební období 1998-2002, sněmovní tisk č. 785). [online]. [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=3&ct=785&ct1=0>. 13

2 Obecná východiska neodkladných a neopakovatelných úkonů 2.1 Zásady přípravného řízení trestního Trestní řízení jako celek vychází z propracovaného a komplexního systému zásad, o které se opírá. Jedná se o pevně stanovené právně-politické principy, kterým zákon přiznává postavení vůdčích právních idejí. Jejich důleţitost je dána především jejich nepostradatelností pro pochopení a dodrţení smyslu zákona, těmto zásadám je přiznáván význam poznávací, aplikační a interpretační. 53 Zásady jsou významné také z hlediska přijetí právních norem veřejností, neboť definují v rámci trestního řízení hranice jednání subjektů a tím zvyšují právní jistotu v takovémto řízení. 54 Neţ se omezíme na základní zásady trestního řízení tak, jak je vymezuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také TŘ ) v 2, je nutno si uvědomit, ţe mnohé základní zásady trestního řízení jsou upraveny jiţ o úroveň výš, konkrétně v Listině základních práv a svobod, či v některých mezinárodních smlouvách, které jsou součástí českého právního řádu na základě čl. 10 Ústavy. 55 Mezi základní zásady trestního řízení řadíme zejména zásadu stíhání jen ze zákonných důvodů, právo na obhajobu, zásadu oficiality, zásadu rychlosti řízení, zásadu zdrţenlivosti, zásadu legality, zásadu obţalovací, zásadu veřejnosti, zásadu vyhledávací, zásadu bezprostřednosti a ústnosti, presumpci neviny, zásadu volného hodnocení důkazů a zásadu materiální pravdy. 56 Z prostorových důvodů se zde nebudu věnovat všem uvedeným zásadám, ale zmíním se pouze o těch, které vykazují v přípravném řízení určitá specifika. Jak bylo jiţ uvedeno v kapitole 1, těţiště trestního řízení spočívá v hlavním líčení, proto se budou v této fázi zásady trestního řízení uplatňovat nejdůrazněji. V přípravném řízení naopak budou některé z nich omezeny (zásada ústnosti a bezprostřednosti), či se neuplatní vůbec (zásada veřejnosti). 57 53 CÍSAŘOVÁ, D.; FENYK, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní právo procesní. 1. vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 63. 54 ŠÁMAL, P. Základní zásady trestního řízení v demokratickém systému. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1999. s. 45-47. 55 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 45-46. 56 CÍSAŘOVÁ, D.; FENYK, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní právo procesní. 1.vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 62. 57 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 45. 14

Tyto zásady bych pro názornost dále rozvedla. Zásada ústnosti je zakotvena v 2 odst. 11 TŘ. Jak jiţ název napovídá, jde o poţadavek, aby jednání před soudem probíhalo ústní formou, to znamená, ţe důkazy spočívající ve výpovědi svědků, znalců či obviněných se provádějí zpravidla formou jejich výslechu. 58 Zásada bezprostřednosti spočívá v tom, ţe soud přihlíţí jen k důkazům, které byly provedeny přímo při jednání před ním. 59 Z toho vyplývá, ţe by měl čerpat z bezprostředně nejbliţšího pramene, aby se předešlo nepřesnostem či zkreslení důkazu. 60 V neposlední řadě zásada veřejnosti, která se v přípravném řízení neuplatní vůbec, umoţňuje veřejné projednání věci před soudem za účasti občanů. 61 Slouţí k zachování důvěry veřejnosti v soudy a v trestním řízení poskytuje, prostřednictvím kontroly ze strany veřejnosti, ochranu stranám před tajnou justicí. 62 Určité specifické postavení mezi zásadami zaujímá zásada materiální pravdy (která bývá označována i jinak, např. jako zásada zjištění skutkového stavu věci, o němţ nejsou důvodné pochybnosti 63 ). Ať uţ je označení jakékoliv, tato zásada směřuje k naplnění cíle trestního řízení, tedy k nalezení pravdy o skutku, který je povaţován za trestný čin. 64 Pravdou se zde nemyslí absolutní pravda, jejíţ definice i dosaţení je spíše filosofickou otázkou, jako spíše pravda relativní, která by se však měla co nejvíce blíţit objektivní realitě. 65 V zákoně je tento poţadavek vyjádřen formulací skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 66 Při zjišťování materiální pravdy však nesmí být nikdy opomíjeno právo na obhajobu. Zákon toto právo přiznává osobě, proti níţ se řízení vede, v kaţdém období řízení. 67 Je zřejmé, ţe v raných fázích přípravného řízení, před zahájením trestního stíhání, můţe být uplatnění tohoto práva obtíţnější, pro tyto případy však zákon počítá s jinými kompenzačními opatřeními (např. dle 158a TŘ). O této problematice pojednám podrobněji v následujících kapitolách. 58 2 odst. 11 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také TŘ ). 59 2 odst. 12 TŘ. 60 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 71. 61 2 odst. 10 TŘ. 62 ŠÁMAL, P. Základní zásady trestního řízení v demokratickém systému. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1999. s. 57. 63 S tímto označením se operuje např. v díle ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. 1443 s. 64 CÍSAŘOVÁ, D.; FENYK, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní právo procesní. 1.vyd. Praha : ASPI, 2008. s. 85. 65 ŠÁMAL, P. Základní zásady trestního řízení v demokratickém systému. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1999. s. 35. 66 2 odst. 5 TŘ. 67 2 odst. 13 TŘ. 15

2.2 Neodkladné a neopakovatelné úkony jako kompromis vycházející ze střetu zásad Zásady trestního řízení se mohou dostat do určitého rozporu, kdy nelze bez dalšího aplikovat všechny najednou, ale je nutno je vzájemně porovnávat, hodnotit a zvaţovat, neboť v trestním řízení je potřeba pokusit se zajistit přiměřenou rovnováhu mezi jednotlivými chráněnými zájmy. 68 Pro příklad uvádím situaci, kdy se v rámci přípravného řízení dostane do rozporu zásada materiální pravdy a zásada práva na obhajobu. Na jedné straně bude stát zájem na zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností, na straně druhé zájem na uplatnění obhajoby u ještě neznámého pachatele. Provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů zde poslouţí jako institut, který vyřeší vyváţení obou zájmů. Zákonná úprava přiznává neodkladným a neopakovatelným úkonům za určitých okolností procesní význam i v hlavním líčení, 69 coţ by v případě běţných úkonů nebylo moţné a důkazy by tak mohly být, v průběhu času potřebného k zjištění pachatele, ztraceny či zmařeny. Zároveň však zákon stanoví další podmínky, které musí být k této pouţitelnosti v hlavním líčení naplněny, aby nedošlo u budoucího obviněného k újmě na jeho právu na obhajobu, a aby byl zajištěn spravedlivý proces. 70 Domnívám se, ţe úprava neodkladných a neopakovatelných úkonů v trestním řádu tímto spolehlivě plní svůj účel, kdy na jedné straně umoţňuje v potřebných situacích odchylky od běţného postupu a na straně druhé brání tomu, aby byly tyto odchylné postupy zneuţívány. V určitých případech při vyuţití institutu neodkladných a neopakovatelných úkonů dojde k narušení zásady ústnosti, bezprostřednosti či práva na obhajobu i v řízení před soudem. Například svědek, který bude vyslechnut podle 158a TŘ zemře a úkon tak bude v hlavním líčení pouze přečten dle 211 odst. 2 písm. b) TŘ. Samozřejmě i tento postup má své hranice, jimiţ se v minulosti zabýval jak Ústavní soud, tak i Evropský soud pro lidská práva. 71 68 ŠÁMAL, P. Základní zásady trestního řízení v demokratickém systému. 1. vyd. Praha : CODEX Bohemia, 1999. s. 45. 69 Viz 211 odst. 2 písm. b) TŘ. 70 Např. 158a TŘ, 164 odst. 4 TŘ. 71 Např. rozsudek ESLP ze dne 19. 6. 2007, č. 21508/02, W.S. vs. Polsko či nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2007, sp. zn. I. ÚS 375/06, které budou podrobněji rozebrány v kapitole 8. 16

2.3 Neodkladné a neopakovatelné úkony v historických souvislostech Vymezení pojmů neodkladných a neopakovatelných úkonů činilo, i přes zavedení jejich legální definice do trestního řádu novelou č. 292/1993 Sb., potíţe, které se řešily především na úrovni pokynů a instrukcí. 72 Za neodkladné úkony se povaţovaly úkony dle hlavy páté TŘ, zejména ohledání, prohlídka těla a pitva. Neopakovatelným úkonem pak mohl být například výslech zraněného svědka v ohroţení ţivota, svědka jako cizince, chystajícího se vycestovat, či nezletilého dítěte. Nejasnosti se začaly objevovat například při řešení otázky, zda prvotní výslech svědka, u nějţ hrozí vymizení důleţitých skutečností z paměti v důsledku časového odstupu, by měl být z tohoto důvodu povaţován za neodkladný či neopakovatelný úkon. 73 V roce 1993, po přijetí zmíněné novely TŘ, byla kritizována přílišná restriktivnost legální definice neodkladných a neopakovatelných úkonů dle 160 odst. 4 TŘ a objevovaly se tendence interpretovat jako neodkladný kaţdý úkon směřující k zjištění pachatele a objasnění okolností činu, u nějţ hrozí oslabení důkazní hodnoty, nebude-li ihned proveden. 74 Jiţ v té době si ale na druhé straně odborníci uvědomovali, ţe toto nebylo záměrem zákonodárce a podobný výklad by nejspíš neobstál jak z pohledu mezinárodních smluv o lidských právech, tak ani z pohledu ústavně zaručeného práva na obhajobu. 75 Ani v současnosti neexistuje taxativní výčet neodkladných a neopakovatelných úkonů. Je potřeba je posuzovat vţdy případ od případu podle konkrétních okolností. Proto není povaţována za ţádoucí ani existence demonstrativního výčtu neodkladných a neopakovatelných úkonů, při níţ by hrozilo nebezpečí negativního ovlivnění praxe. Jediným vodítkem nám proto mohou být výkladové tendence objevující se v soudní judikatuře. 76 72 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005. s. 101. 73 HRUBAN, L. K některým otázkám přípravného řízení z pohledu novely českého trestního řádu. Právní praxe. 1994, roč. 42, č. 10, s. 584. 74 RŮŢIČKA, M. Přípravné řízení a stadium projednání trestní věci v řízení před soudem : (velká novela a připravovaná rekodifikace trestního řádu). 1. vyd. Praha : LexisNexis, 2005. s. 102. 75 HRUBAN, L. K některým otázkám přípravného řízení z pohledu novely českého trestního řádu. Právní praxe. 1994, roč. 42, č. 10, s. 584-585. 76 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1293. 17

3 Neodkladné a neopakovatelné úkony pojem a druhy 3.1 Neodkladné úkony Neodkladný úkon je definován v 160 odst. 4 TŘ jako takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. V protokole o jeho provedení se vyţaduje uvedení skutečností, na základě kterých byl úkon za neodkladný povaţován. 77 Ztráta nebo zničení se zde nevztahuje k úkonu jako takovému, ale k důkaznímu prostředku jako nositeli informace nebo k důkazu jako informaci samotné. Jiţ ze zákonné definice vyplývá, ţe neodkladný úkon se vymezuje ve vztahu k okamţiku zahájení trestního stíhání. 78 Definice neodkladných (i neopakovatelných) úkonů podle 160 odst. 4 TŘ je sice univerzální, nelze ji však aplikovat doslovně ve všech procesních případech, se kterými se můţeme na různých místech v trestním řádu setkat, a v nichţ se tento pojem vyskytuje. V určitých případech je tedy nutno definici aplikovat přiměřeně dané procesní situaci a uvědomit si, ţe naplnění podstaty neodkladnosti nebo neopakovatelnosti se můţe v jednotlivých případech odlišovat. 79 Například neodkladné úkony se provádějí i po zahájení trestního stíhání 80 a zde se definice, která operuje s pojmem zahájení trestního stíhání uplatnit plně nemůţe. Je nutno neodkladnost takového úkonu vztahovat k řízení před soudem namísto k okamţiku zahájení trestního stíhání. Neodkladný úkon se tak zde svým významem bude blíţit úkonu neopakovatelnému. 81 Neodkladnost (ani neopakovatelnost) úkonu nelze odvozovat pouze od skutečnosti, ţe tento úkon má objasnit okolnosti, které by umoţnily zahájení trestního stíhání. 82 Jak jiţ bylo výše zmíněno, neexistuje přesný výčet neodkladných úkonů. Komentář k trestnímu řádu však uvádí, o které úkony můţe za splnění zákonných podmínek zejména jít, 77 160 odst. 4 TŘ. 78 ŠÁMAL, P. ;BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1293. 79 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 295. 80 164 odst. 1 TŘ zmiňuje v tomto kontextu výslechy svědků jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon. 81 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1333-1334. 82 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 294. 18

přičemţ vyjmenovává mnohé z úkonů prováděných podle hlavy čtvrté TŘ (Zajištění osob, věcí a jiných majetkových hodnot), hlavy páté TŘ (Dokazování) a operativně-pátrací prostředky podle 158 b 158 e TŘ. 83 Jako příklad neodkladného úkonu bych pro názornost uvedla ohledání místa činu, kde je evidentní potřeba zajistit důkazy co nejdříve, neboť s plynoucím časem by pravděpodobně došlo ke ztrátě či zániku významných stop na daném místě a naopak k zanášení místa novými prvky, jejichţ přítomnost by mohla stěţovat probíhající vyšetřování. Zajištění peněţních prostředků, ať uţ na účtu banky nebo jiné finanční instituce, se také logicky jeví jako neodkladný úkon, neboť je jistě potřeba zamezit co nejrychleji další manipulaci s peněţními prostředky a zametání stop. Neodkladným úkonem bude i rekognice, protoţe nejprve je potřeba, v případě určitých pochybností, pachatele identifikovat, aby vůbec bylo moţné proti němu trestní stíhání zahájit. Domovní prohlídka nebo prohlídka jiných prostor a pozemků můţe být rovněţ neodkladným úkonem, existuje-li předpoklad, ţe se zde nacházejí věci, které by mohly být později odstraněny s cílem zmařit trestní řízení. Neodkladnou povahu můţe mít taktéţ prohlídka těla či odběr krve, zejména proto, ţe by se například zranění určité osoby, významná pro daný případ, mohla zhojit, látky nacházející se v krvi a důleţité pro posuzování případu (například omamné či návykové látky) by mohly z krve při delší prodlevě vymizet a podobně. 83 ŠÁMAL, P. ;BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 293 1294 Podle tohoto komentáře, za splnění zákonem poţadovaných podmínek, můţe neodkladným úkonem být (ustanovení v závorkách se vztahují k trestnímu řádu) zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu ( 76 odst. 1), převzetí osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté a jejíž osobní svoboda byla omezena ( 76 odst. 2), vydání a odnětí věci ( 78 a 79), zajištění peněžních prostředků na účtu banky ( 79a), zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokace peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokace čerpání finančního úvěru a blokace finančního pronájmu ( 79b), zajištění zaknihovaných cenných papírů ( 79c), zajištění nemovitosti ( 79d), zajištění jiné majetkové hodnoty ( 79e), zajištění náhradní hodnoty ( 79f), domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků ( 82 odst. 1, 2, 83 a 83a), osobní prohlídka ( 82 odst. 3, 83b), vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek ( 83c), provádění domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, pokud se zde mohou nacházet listiny, které obsahují skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti advokáta ( 85c), pozdržení zásilek, ale i jejich zadržení ( 86 odst. 2; 86 odst. 1), otevření zásilky ( 87), záměna zásilky ( 87a), sledování zásilky ( 87b), odposlech a záznam telekomunikačního provozu ( 88), zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství nebo na které se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat ( 88a), rekognice ( 104b), prověrka na místě ( 104e), výslech svědka ( 101 odst. 1; srov. též 158 odst. 8 větu první), přibrání znalce k prohlídce a pitvě mrtvoly a její exhumaci ( 115), ohledání místa činu nebo ohledání jiného místa ( 113), prohlídka těla a odběr krve nebo jiný obdobný úkon, odběr biologického materiálu ( 114 odst 3 a rovněž 4), např. odběr pachové stopy nebo srovnávací pachové konzervy, použití operativně-pátracích prostředků ( 158b až 158e), zejména: předstíraného převodu věci ( 158c), sledování osob a věcí ( 158d), počáteční fáze nasazení agenta (k tomu srov. ustanovení o použití agenta podle 158e) apod. Pozn.: zde zmíněný 158 odst. 8 TŘ je aktuálně v TŘ značen jako 158 odst. 9. 19

Ne všechny případy jsou však jednoznačné, a proto je mnohdy řeší aţ judikatura soudů, problematikou splnění podmínek neodkladnosti nebo neopakovatelnost úkonů se zabývaly například krajské soudy v rozhodnutích sp. zn. 4 To 782/94, 4 To 299/94, vrchní soudy v 1 To 29/2002, Nejvyšší soud v 5 Tdo 1312/2010 či 5 Tdo 539/2010, význam těchto rozhodnutí bude přiblíţen v kapitole 8.1. 3.2 Neopakovatelné úkony Pojem neopakovatelného úkonu je rovněţ definován v 160 odst. 4 TŘ - jedná se o takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokole o jeho provedení musí být taktéţ uvedeny důvody vedoucí k tomu, ţe byl za neopakovatelný povaţován. 84 Půjde tedy o výslech osob (ať uţ svědka, poškozeného, osoby mladší 15 let nebo znalce), pokud budou dány okolnosti znemoţňující budoucí provedení takového úkonu před soudem. Těmito okolnostmi bude skutečnost, ţe osoba umírá nebo je ve váţném ohroţení ţivota, postačuje však také velmi vysoký věk osoby nebo její váţný zdravotní stav. Řadí se zde rovněţ plánovaný dlouhodobý zahraniční pobyt vyslýchané osoby nebo neexistence trvalého pobytu v České republice v případě, ţe se jedná o cizího státního příslušníka. 85 Obdobně se dá výše uvedené vztáhnout i k provádění rekognice, nemusí tedy vţdy jít pouze o výslech osob. 86 Příkladem neopakovatelného úkonu tedy bude výslech svědka, který je v natolik váţném stavu, například po autohavárii, ţe není jisté, jestli přeţije, a jestli bude moţné jeho výslech zopakovat před soudem, proto bude potřeba jeho výpověď procesně zajistit jiţ v přípravném řízení. Podobně tomu bude při výslechu cizince, který jiţ v době řízení před soudem nebude vzhledem ke svému pobytu v zahraničí pro české soudy dosaţitelný. Taková situace nastala například při výslechu poškozené Švýcarky, která plánovala ihned Českou republiku opustit, v případě, který v minulosti řešil Krajský soud v Brně pod sp. zn. 6 To 299/94, a o kterém bude ještě dále pojednáno v kapitole 8. Mezi neopakovatelné úkony budou v mnoha případech patřit i úkony neodkladné, které jiţ ze samotné jejich podstaty nebude moţno opakovat před soudem, nebylo-li je moţné opakovat ani po zahájení trestního stíhání. Půjde například o jiţ výše zmíněný odběr krve, prohlídku těla či domovní prohlídku, kde bude pravděpodobně platit, ţe čím delší časový odstup od rozhodné skutečnosti, tím víc bude slábnout výpovědní hodnota takového důkazu. 84 160 odst. 4 TŘ. 85 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1295. 86 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 245. 20

4 Neodkladné a neopakovatelné úkony před zahájením trestního stíhání a po něm Z důvodu odlišného charakteru obou fází přípravného řízení, tedy fáze před zahájením trestního stíhání (označované také jako prověřování 87 ) a fáze po zahájení trestního stíhání (vyšetřování), a z důvodu lišícího se účelu neodkladných a neopakovatelných úkonů v nich, je nutno vymezit provádění těchto úkonů ke kaţdému ze zmíněných úseků zvlášť. 4.1 Neodkladné a neopakovatelné úkony před zahájením trestního stíhání 4.1.1 Význam pro zahájení trestního řízení ( 158 odst. 3 TŘ, věta třetí) Neodkladné a neopakovatelné úkony mají nezpochybnitelný význam pro zahájení celého trestního řízení. První stadium trestního řízení, tedy řízení přípravné, se podle trestního řádu zahajuje sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedením neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí. V případě, ţe tyto úkony nebyly provedeny, počátek přípravného řízení splyne se zahájením trestního stíhání. Z toho vyplývá, ţe provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů je jednou ze tří moţností, jak lze přípravné řízení zahájit. 88 V kaţdém případě, uskuteční-li se v rámci přípravného řízení fáze prověřování, bude nutno záznam o zahájení úkonů trestního řízení co nejrychleji sepsat, a to i pokud se budou z důvodu hrozícího prodlení provádět nejprve neodkladné a neopakovatelné úkony. Zákon totiţ poţaduje, aby provedení těchto úkonu předcházelo sepsání záznamu bezprostředně, není zde tedy prostor pro nedůvodné prodlevy. 89 Neodkladnými úkony v kontextu 158 odst. 3 věty třetí TŘ budou především ohledání věci a místa činu, provedení zkoušky krve nebo odběru biologického materiálu, ţádosti policejního orgánu státnímu zástupci o vydání předchozího souhlasu nebo podání návrhu na vydání rozhodnutí soudu. Neopakovatelnými úkony se potom budou rozumět zejména úkony 87 K tomu viz např. RŮŢIČKA, M. Veřejná žaloba a orgány konající přípravné řízení v ČR. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. s. 403. Autor zde dochází k závěru, ţe pojem postup před zahájením trestního stíhání a prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu jsou synonyma. 88 12 odst. 10 TŘ. 89 ŠÁMAL, P. ;BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1205. 21

týkající se osob, které se mohou po provedení úkonu stát nedosaţitelnými pro potřeby trestního řízení. 90 Neodkladnost a neopakovatelnost se zde vztahují k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, nikoliv k zahájení trestního stíhání, proto je nutno pouţít zde legální definici přiměřeně. 91 Je zde rozdíl oproti předchozí úpravě platné do roku 2002, který spočívá v tom, ţe v současnosti bude postup před zahájením trestního řízení vţdy spadat do přípravného řízení, ať uţ neodkladné a neopakovatelné úkony provedeny byly či ne. 92 Rovněţ, na rozdíl od minulé úpravy, mají nyní neodkladné a neopakovatelné úkony méně významné postavení, neboť trestní řád přiznává orgánům činným v trestním řízení širší moţnosti, jak provádět dokazování i před zahájením trestního stíhání, neţ jen vyuţití institutu neodkladných a neopakovatelných úkonů. 93 Tyto moţnosti lze spatřovat v tom, ţe policejní orgán je oprávněn za splnění zákonem předpokládaných podmínek bez ohledu na neodkladnost či neopakovatelnost vyţadovat vysvětlení, odborná vyjádření, znalecké posudky, obstarávat potřebné podklady, provádět ohledání místa činu a ohledání věci, vyţadovat zkoušky krve či odběr potřebného biologického materiálu, pořizovat zvukové a obrazové záznamy, provádět prohlídku těla, zadrţet podezřelého a činit další rozhodnutí. 94 4.1.2 Úkony dle hlavy čtvrté TŘ ( 158 odst. 3 písm. i) TŘ) Předchozí ustanovení dále policejnímu orgánu přiznává oprávnění provádět úkony podle hlavy čtvrté TŘ, zde je však podmínka povahy neodkladného nebo neopakovatelného úkonu vyţadována. Další podmínkou je, ţe se zde podle trestního řádu neuplatní výlučná pravomoc jiného orgánu činného v trestním řízení. 95 K těmto úkonům tedy bude patřit například prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka, nakládání se zásilkami spočívající v jejich zadrţení, otevření, záměně či sledování, ale také všechny úkony hlavy čtvrté TŘ, 90 RŮŢIČKA, M. Veřejná žaloba a orgány konající přípravné řízení v ČR. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. s. 549-550. 91 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vydání. Praha : C. H. Beck 2008. s. 1205. 92 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 679. 93 tamtéţ, s. 294. 94 158 odst. 3 TŘ. 95 158 odst. 3 písm. i) TŘ. 22

které byly provedeny bez souhlasu státního zástupce, ačkoliv je u nich za normálních okolností tohoto souhlasu potřeba, a další. 96 4.1.3 Výslech svědka a rekognice ( 158a TŘ) Pokud je před zahájením trestního stíhání potřeba provést jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon výslech svědka nebo rekognici, postupuje se podle 158a TŘ. V těchto případech je u provedení takového úkonu nutná účast soudce. 97 Smyslem přítomnosti soudce je garantování zákonného průběhu a určitá kompenzace skutečnosti, ţe v této fázi se obviněný nemůţe účinně bránit a uplatňovat všechna práva obhajoby, jako by tomu bylo po zahájení trestního stíhání. 98 Soudci účastnícímu se úkonu však nepřísluší rozhodovat o tom, zda je tento úkon neodkladný nebo neopakovatelný. 99 Úkonu se bude účastnit soudce toho soudu, který je příslušný podle 26 TŘ. 100 Na Okresním soudě v Ostravě, kde jsem vykonávala praxi, měli jednotliví soudci dohodnuté sluţby buďto ve věcech vazebních nebo týkajících se neodkladných a neopakovatelných úkonů, v nichţ se vţdy po týdnu střídali. Diskutabilní je otázka vyloučení soudce, který se účastnil provádění neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, z rozhodování věci po podání obţaloby. Tato jeho účast sama o sobě nezakládá automatické vyloučení z následného projednávání věci. Opět se bude lišit případ od případu. Za předpokladu, ţe by vznikly pochybnosti o moţnostech jeho případné podjatosti, plynoucí ať uţ z průběhu nebo z výsledků provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, je moţno, aby byl soudce z účasti na projednávané věci vyloučen podle 30 odst. 1 TŘ. Takové rozhodnutí však vyţaduje řádné odůvodnění. 101 Problematika vyloučení soudce však není natolik jednoznačná, někteří další autoři zastávají odlišné stanovisko a toto vyloučení dovozují přímo z 30 odst. 1 TŘ. 102 96 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vydání. Praha : C. H. Beck 2008. s. 1210. 97 158a TŘ. 98 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1224. 99 158a TŘ. 100 ŠÁMAL, P.; NOVOTNÝ, F.; RŮŢIČKA, M. et al. Přípravné řízení trestní. 2. vyd. Praha : C.H. Beck, 2003. s. 1160. 101 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1226. 102 JELÍNEK, J.; ŠČERBA, F.; ŘÍHA, J. et al.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 2. vyd. Praha: Leges, 2011. s. 748. 23

V srpnu a v září 2011, v průběhu praxe, kterou jsem absolvovala nejprve na Okresním soudě v Ostravě a následně i na Okresním státním zastupitelství v Ostravě, jsem měla moţnost účastnit se provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů podle 158a TŘ, tedy za účasti soudce. Jednalo se celkem o 3 případy rekognicí (dvakrát podle fotografií a jednou in natura ) a s nimi spojené výslechy svědků. Státní zástupci se účastnili úkonů ve všech třech případech, z čehoţ je patrné, ţe se doporučení státním zástupcům 103, aby se provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů účastnili, v praxi zřejmě dodrţuje. Problematické bylo, ţe ani v jednom z případů svědci poznávanou osobu neoznačili. Podle mého dojmu to nebylo způsobeno tím, ţe by pachatele nepoznali, ale po všech předchozích poučeních ohledně trestních následků křivé výpovědi a podobně, ztratili jistotu a neodváţili se na někoho se stoprocentní určitostí poukázat. Většinou určili osobu správně, ale dodali, ţe stoprocentně si jisti nejsou, ale třeba jen na osmdesát procent a podobně. Otázkou je potom pouţitelnost takového důkazu pro další řízení. Jistě zde sehrál svou roli i časový odstup, kdy neodkladné a neopakovatelné úkony byly prováděny v průměru po uplynutí tří měsíců od spáchání trestného činu. Mám za to, ţe po uplynutí uvedené doby je stoprocentní označení pachatele, kterého svědek třeba jen na okamţik zahlédl, na hranici moţností lidské paměti, a ţe tak dlouhá časová prodleva spíše ztěţuje naplnění účelu a smyslu existence institutu neodkladných a neopakovatelných úkonů v našem právním řádu. 4.1.4 Operativně pátrací prostředky ( 158b - 158e TŘ) 158 odst. 3 TŘ mimo jiné přiznává policejnímu orgánu oprávnění provádět úkony uvedené v hlavě deváté TŘ, která upravuje i operativně pátrací prostředky. Tyto úkony nemusí, ale mohou mít povahu neodkladných a neopakovatelných úkonů 104, proto je zde ve stručnosti zmiňuji. Výhodou operativně pátracích prostředků je jejich pruţnost, jsou tudíţ efektivním nástrojem v boji proti kriminalitě a obecně v poslední době sílí snahy o jejich úpravu trestněprocesními normami. Účelem je zajistit jejich silnější postavení v rámci trestního 103 Podle čl. 21 odst. 3 pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 8/2009, o trestním řízení. 104 ŠÁMAL, P.; BAXA, J.; GŘIVNA, T. et al. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2008. s. 1294. 24