Věk a pohlaví dárců krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Věk a pohlaví dárců krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2004-2013 Bakalářská práce v oboru zdravotní laborant Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Lenka Ševčíková Autor: Ing. Gabriela Mlčochová Brno, duben 2015

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Ing. Gabriela Mlčochová Věk a pohlaví dárců plné krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2004-2013 Pracoviště: Transfuzní a tkáňové oddělení, Fakultní nemocnice Brno-Bohunice Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Lenka Ševčíková Rok obhajoby bakalářské práce: 2015 Souhrn: Bakalářská práce zpracovává přehled ve kterém je uvedeno zastoupení dárců krve Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno podle pohlaví a podle věku v letech 2004 2013. Získaná data byla analyzována ve vztahu k demografickému vývoji České republiky, Jihomoravského kraje a města Brna. V práci jsou analyzovány jednotlivé demografické ukazatele, které souvisí s věkovou strukturou obyvatel a graficky znázorněny trendy vývoje populace. V závěru práce je srovnán demografický vývoj populace s vývojem věkového složení dárců krve v daném období. Klíčová slova: demografie, stárnutí populace, dárcovství krve, věk dárců krve, pohlaví dárců krve Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně, pod odborným vedením MUDr. Lenky Ševčíkové a uvedla jsem v seznamu všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 15. 4. 2015 Gabriela Mlčochová.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své práce MUDr. Lence Ševčíkové za cenné rady, ochotu a připomínky. Dále pak celé mé rodině za podporu a pomoc při studiu.

Obsah 1 Úvod...- 6-2 Teoretická část...- 7-2.1 Historie dárcovství...- 7-2.2 Důvody k darování krve bezpřízpěvkové dárcovství...- 8-2.3 Podmínky pro darování krve...- 8-2.4 Regulace dárcovství TTO FN Brno...- 9-2.5 Odběr plné krve...- 9-2.5.1 Režim před odběrem...- 9-2.5.2 Postup při darování krve...- 9-2.6 Rizika pro dárce...- 10-2.7 Statistika dárcovství krve v Brně, v ČR a ve světě...- 11-2.8 Demografie...- 13-2.8.1 Definice demografie...- 13-2.8.2 Zdroje dat...- 13-2.8.3 Demografické procesy...- 14-2.9 Regionální demografie...- 14-2.10 Struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví...- 14-2.11 Stárnutí obyvatelstva...- 17-2.12 Demografický vývoj obyvatel Brna...- 22-3 Empirická část...- 25-3.1 Charakteristika výzkumného souboru...- 25-3.2 Přehled věkového zastoupení dárců krve - mužů za období 2004 2013...- 28-3.3 Přehled věkového zastoupení dárkyň krve žen za období 2004 2013...- 31-3.4 Srovnání věkového zastoupení dárců krve podle pohlaví dárců krve za období 2004 2013-35 - 4 Závěr...- 41-5 Seznam literatury a zdrojů...- 43-6 Seznam zkratek...- 46 -

- 6-1 Úvod Problematika darování krve je v dnešní době stále více aktuální. Potřeba krve se s prodlužujícím věkem a stárnoucí populací neustále zvyšuje, také díky rozvoji medicíny a náročnějším lékařským výkonům je spotřeba krve vyšší. Cílem této práce je utvořit ucelený přehled o dárcích krve z hlediska věku a pohlaví v období 2004 až 2013 a posoudit zda se ve složení dárců krve odráží demografický vývoj České republiky. Jelikož problematika demografického vývoje je velmi široká, není předmětem této práce zpracovat všechny aspekty vývoje populace. Hlavním cílem je poskytnout komplexní přehled o struktuře obyvatelstva v České republice a následně konkrétně v Brně, vykreslit ucelený pohled na vývoj naší populace a popsat součastnou demografickou situaci. Poznatky z demografie se promítají do jiných vědních oborů, stejně tak i do medicíny a dotýkají se též transfuzní služby a darování krve. V České republice zpracovává data o demografických událostech Český statistický úřad, na jehož stránkách je volně k dispozici velké množství informací a dat o demografických událostech v České republice. Moje práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část je rozdělena do dvou kapitol, první kapitola obsahuje zpracování o bezpřízpěvkovém dárcovství krve, o tom kdo může darovat krev, jaké jsou podmínky pro darování krve a jak samotný odběr probíhá. Druhá kapitola se zabývá zpracováním demografických událostí v České republice a v Brně v období 2004 až 2013. Druhá část bakalářské práce je empirická a obsahuje přehled o počtu dárců krve, kteří v daných letech darovali krev ve FN Brno a přehled o jejich věkovém složení a srovnání mezi dárci muži a dárkyněmi. V závěru práce je uvedeno zhodnocení, zda se demografický vývoj populace odráží i ve věkovém složení dárců krve.

- 7-2 Teoretická část 2.1 Historie dárcovství První historicky dochované záznamy o darování krve spadají do 15. století, kdy nemocnému papeži Inocencovi VIII. darovali krev desetiletí chlapci. Papež i tři mladí dárci zemřeli. Mezi důležitou historickou událost patří objevení krevního oběhu v roce 1616 Williamem Harveym. V roce 1667 byla podána první úspěšná transfuze lékařem Jeanem Baptistem Denisem. Pacientem byl šestnáctiletý mladík a byla mu transfundována beránčí krev. Důležitou osobností byl James Blundell, anglický lékař a porodník, který prováděl v první polovině 19. století transfuze krvácejícícm rodičkám. V českých zemích se v tuto dobu transfuze neprováděly. Důležitým milníkem bylo objevení krevních skupin v roce 1901, kdy Karl Landsteiner objevil tři krevní skupiny a v roce 1907 český psychiatr Jan Janský rozdělil lidskou krev do čtyř skupin. V roce 1939 byl rozpoznán Rh systém. Postupně byly objevovány další antigenní systémy erytrocytů. První krevní banka byla vytvořena v Sovětském svazu v roce 1930. V roce 1937 byla založena první krevní banka v USA (Penka, Tesařová, 2012). Po první světové válce se v Československu začaly provádět první transfuze na klinikách především mezi příbuznými, což bylo nedostatečné. Začaly vznikat svazy dárců krve za úplatu. Jednalo se tedy o lidi z nižších sociálních vrstev bez dostatečné lékařské kontroly. Po roce 1942 převzala dárce krve veřejná správa, zde již byly vypracovány předpisy, dárci krve byli vyšetřováni lékaři, podepisovali smlouvu a museli hlásit každé onemocnění nebo podezření na onemocnění (Procházka, Švejnoha, 2000). V roce 1948 vznikla Národní transfuzní služba a začaly se zřizovat transfuzní stanice v celé republice, přestože bylo dárcovství finančně ohodnoceno byl stále nedostatek dárců. První dárci krve bez finančního příspěvku se objevují koncem padesátých let. První evidence bezpříspěvkových dárců je datována do roku 1960. V roce 1988 byla pokryta potřeba krve pouze bezplatnými dárci (Procházka, Švejnoha, 2000). Transfuzní služba v ČR prošla po roce 1990 podstatnými změnami. Byly zavedeny moderní technologie, výrazně se rozšířily přístrojové odběry a také laboratorní vyšetření se přizpůsobila světovému standardu (Turek, 1998).

- 8-2.2 Důvody k darování krve bezpřízpěvkové dárcovství Hlavním motivem pro darování krve by měla být pomoc jinému člověku. Důvody k podpoře bezplatného dárcovství jsou nejen etické a právní (krev by neměla být předmětem nežádoucího obchodu), ale i medicínské pouze dárce, který není motivován přímou platbou a není tedy motivován některé informace zatajit, je považován za bezpečného. Darování krve je v obecném zájmu, proto lze dobrovolníka uvolnit ze zaměstnání, lze mu uhradit náklady spojené s darováním krve doprava, lze uplatnit slevu na dani, také Český červený kříž ohodnocuje dobrovolné dárce a některé zdravotní pojišťovny poskytují benefity pro dárce krve. Darování krve je osobní rozhodnutí a přitom veskrze lidský čin. Při vědomí, že lidská krev je dosud (a ještě dlouho bude) nenahraditelnou tekutinou, nutnou k navrácení zdraví a záchraně životů, by rozhodování o tom, zda krev darovat nebo ne, nemělo být příliš složité (Informace pro dárce, 2015). 2.3 Podmínky pro darování krve Podmínky pro odběr krve a její zpracování na transfuzní přípravky upravuje zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon 378/2007 Sb., o léčivech a vyhláška 143/2008 Sb., o lidské krvi, kde jsou i informace pro dárce a posouzení jeho zdravotní způsobilosti. Koncepci transfuzní služby v ČR stanovuje Metodické opatření MZd ČR č.j.15288/97/ozp/2-3/1-10.4.1997 přičemž se vychází ze zásady národní soběstačnosti při zajištění krve a jejích složek a principu dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a jejích složek (Informace pro dárce, 2015). Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku 18 65 let. Darovat krev nemohou osoby, které nesplňují předepsaná kritéria stanovená pro dárce krve/krevních složek. Jde např. o osoby, které v minulosti prodělaly infekční onemocnění, např. Hepatitida B, Hepatitida C, HIV1 nebo HIV2 (Kritéria způsobilosti dárce krve a jejích složek, 2015). Před každým odběrem se provádí pohovor, kde je dárce identifikován a jsou získány informace o jeho zdravotním stavu. Dárce bývá informován o svých právech většinou písemnou formou. Na základě dostupných informací je posouzena způsobilost dárce k odběru. Při každém odběru se provádí vyšetření diagnostických vzorků, které slouží k vyšetření k průkazu známek infekce a vyšetření krevní skupiny v systému AB0, znaku RhD a screeningové vyšetření nepravidelných protilátek proti erytrocytům (Penka, Tesařová, 2012)

- 9-2.4 Regulace dárcovství TTO FN Brno Program regulovaného dárcovství krve spočívá v efektivní regulaci skladu erytrocytových transfuzních přípravků podle krevní skupiny dárce krve. Program regulovaného dárcovství krve je vzhledem k aktuální spotřebě a předpokládanému výdeji transfuzních přípravků založen na plánování odběrů plné krve podle krevní skupiny. Dárce krve tak nepřichází darovat krev kdykoliv on sám chce, ale přichází po vzájemné domluvě s TTO. (Neničková, 2006) Na TTO ve FN Brno je tento program realizován od roku 2006. 2.5 Odběr plné krve 2.5.1 Režim před odběrem 24 hodin před odběrem krve nebo jejích složek není vhodné pít ve větším množství alkohol. 12 hodin před odběrem není vhodné jíst tučná jídla a nekouřit alespoň 3 hodiny před odběrem. Dále také není vhodná ani velká fyzická námaha (sportovní výkon, noční směna apod.). Nedoporučuje se jít k odběru nalačno, např. ráno je dobrá lehká netučná snídaně a dostatek tekutin. K odběru je nutné přinést s sebou průkaz totožnosti s fotografií, prvodárci legitimaci zdravotní pojišťovny, opakovaní dárci legitimaci dárce krve. 2.5.2 Postup při darování krve Dárce krve, který se dostaví k odběru krve na transfuzní oddělení, si v šatně odloží svrchní oděv a obdrží Dotazník pro dárce krve. V Dotazníku pro dárce krve dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění. Dárce svým podpisem potvrdí správnost vyplněných údajů a souhlas s provedením odběru, souhlas s předepsanými vyšetřeními, souhlas se zařazením do národního registru dárců krve a potvrdí, že byl o celé proceduře řádně poučen. Po vyplnění dotazníku se dárce zaregistruje v evidenci dárců. Pokud dosud krev nedaroval (nebo nedaroval na dotyčné transfuzní stanici), je mu zavedena karta a je zadán do počítačového systému.

- 10 - V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření - je mu proveden odběr ze žíly na vyšetření krevního obrazu (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva - hemoglobinu). Po vyhotovení výsledků laboratorních testů z kontrolního odběru jsou dárci zváni na vyšetření lékařem, který dárci změří tlak a provede základní běžné vyšetření, zhodnotí vyplněný Dotazník pro dárce krve, tj. anamnézu. Je - li dárce způsobilý, poznamená to lékař do počítače a dárce může přistoupit k samotnému odběru. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuálně krev v budoucnu darovat. V době čekání na laboratorní výsledky a odběry je dárcům podáváno malé občerstvení. Odběr plné krve probíhá na odběrovém sále (Informace pro dárce krve, 2014). Odběry plné krve jsou nejčastějším typem odběrů (cca 420 tis. ročně). Jde o odběr cca 450 ml krve z žíly dárce. Je možné provést ročně max. 5 odběrů u muže a 4 u ženy. Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky krevní destičky plazmu), nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval) (Co se z dárcovy krve použije, 2015). 2.6 Rizika pro dárce Jako nežádoucí reakce na odběr (komplikace) se může u dárce objevit: krevní výron, modřina (krvácení do podkoží po vpichu) celková reakce, mdloby, které jsou způsobeny nedostatečným přizpůsobením krevního oběhu změnám při odběru nebo nepřiměřenou psychickou u přístrojových odběrů, u kterých je v průběhu odběru do oběhu dárce dodáván protisrážlivý roztok, může dojít vlivem kolísání hladiny vápníku k drobným svalovým záškubům (obvykle trnutí jazyka, mravenčení rtů apod.) Všechen materiál používaný k vlastnímu odběru krve, krevních složek i k odběru krve k laboratornímu vyšetření je zásadně k jednorázovému použití. Žádné riziko přenosu jakékoli krví přenosné infekce nehrozí (Riziko pro dárce krve, 2015).

- 11-2.7 Statistika dárcovství krve v Brně, v ČR a ve světě Statistiky ukazují, že jedno darování krve jedna jednotka může zachránit až 3 životy, a to prostřednictvím oddělení a využití jejích složek. Průměrný celkový počet odběrů se zvýšil z 34,7 na 1000 obyvatel v 2008 až na 36,5 v roce 2010, v 30 zemích v evropském regionu WHO. Chce-li být ČR soběstačná v rámci spotřeby a darování krve, je třeba dle odhadu WHO udržovat minimální průměr 20-25 pravidelných dárců na 1000 obyvatel (Data and statistics, 2011). Je statisticky prokázáno, že průměrný občan dostane 3krát za život transfuzi krve a více než 10krát některý speciální krevní přípravek v jiné formě než transfuzní (Procházka, Švejnoha, 2000).

- 12 - Darování krve v ČR Následující tabulka ukazuje data o počtu evidovaných dárců krve, kolik dárců krev v daném roce skutečně darovalo a jaké procento z nich byli prvodárci (www.uzis.cz, 2014). Tab. 1. Počet evidovaných dárců, odebraných dárců a z toho prvodárců v letech 2004-2012 počet dárců rok evidovaní dárci k 31.12. odebraní dárci celkem z toho prvodárci (%) 2004 330 816 9,4 2005 397 433 7,6 2006 296 517 217 746 10,5 2007 286 231 213 554 12,3 2008 313 553 239 701 20,9 2009 289 721 219 182 14,3 2010 300 633 220 469 13,9 2011 289 915 215 973 12,7 2012 281 405 213 941 13,2

- 13 - Obr. 1. Vývoj základních ukazatelů činnosti transfuzní služby (Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2012). Z obr. 1 vyplývá, že počet odběrů plné krve a autologních odběrů je stabilní, výrazně vzrostly odběry plazmaferézou. Počet evidovaných dárců stejně tak i počet prvodárců je vyrovnaný. 2.8 Demografie 2.8.1 Definice demografie Demografie je vědní obor, který zkoumá reprodukci lidských populací. Předmětem jejího studia je demografická reprodukce = obnova lidských populací rozením a vymíráním (O demografii, 2014). Demografie je řecké slovo, znamenající doslova popis obyvatelstva (demos lid, obyvatelstvo, grafein popisovat), jak již bylo řečeno zabývá se zkoumáním reprodukce lidských populací (Kalibová, 2009). 2.8.2 Zdroje dat Demografie získává informace a data ze sčítání lidu a z matrik (porodnost počet živě narozených dětí, úmrtnost). Registry obyvatelstva vycházejí většinou ze sčítání lidu (Demografie, 2014).

- 14-2.8.3 Demografické procesy Mezi základní témata demografie patří změny počtu obyvatel a populační přírůstek. Početní stav obyvatel přímo souvisí s demografickými procesy jako jsou porodnost, úmrtnost, potratovost, sňatečnost, rozvodovost a migrace. Se studiem reprodukce populace souvisí především rození a vymíraní, což je přirozený proces obnovy obyvatelstva. Úmrtnost vypovídá o zdravotním stavu obyvatelstva, je různá u mužů a u žen, na úmrtnost mají vliv různé faktory genetika, socioekonomické faktory a také životní prostředí Porodnost je dána plodností partnerů a také vnějšími faktory jako je bytová situace, náboženství, práce a jiné. Nejjednodušším ukazatelem porodnosti je počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel nejčastěji v rozmezí jednoho roku ( Kalibová, 2009). Podíl mezi živě narozenými a zemřelými v daném čase (rok) je označován jako přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva ( Kalibová, 2009). 2.9 Regionální demografie Je demografická disciplína, která se zabývá studiem demografických procesů (úmrtnost, porodnost) z hlediska vymezení hranic př. Okres, stát, kraj,...(disciplíny, 2014). Pro moji práci jsou stěžejní informace o demografických procesech týkající se České republiky, Jihomoravského kraje a Brna (město i venkov) a jejich vzájemné srovnání. 2.10 Struktura obyvatelstva dle věku a pohlaví Obyvatele žijící na určitém vymezeném území lze rozdělit do dvou základních struktur a to z hlediska pohlaví a z hlediska věku (stáří). Tyto dvě charakteristiky významně ovlivňují reprodukci populace, proto je zkoumání struktury obyvatelstva jedním ze základních cílů demografie (Struktura obyvatelstva, 2014). Podle věkové struktury rozlišujeme 3 základní věkové skupiny a to 0 14 let, 15 65 let, 65 let a více. Pro lepší přehled struktury obyvatelstva se využívá grafické znázornění tzv. Strom života, kde je dobře vidět rozvrstvení populace na daném místě. Pro Českou republiku jsou tyto data zpracována Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad zpracovává mimo

- 15 - jiné i demografická data o minulých i součastných demografických událostech, je tedy hlavním zdrojem informací pro mé zhodnocení demografické situace v ČR a Brně. Věková struktura obyvatelstva v ČR a v Jihomoravském kraji je dle obr. 2-5 (Animované stromy života, 2014) srovnatelná, lze tedy předpokládat že je velice podobná i v Brně. Odráží se v ní události dvacátého století, kdy nejčetnější zastoupení obyvatel tvoří dnešní čtyřicátníci ( ročník narození 1973,1974, 1975). Trend růstu počtu živě narozených dětí graduje v roce 1974 se 194 215 živě narozenými dětmi, což jsou děti rodičů narozených po druhé světové válce. Od začátku osmdesátých let počet živě narozených dětí klesal a po pádu komunismu a otevření hranic ČR je stále nižší porodnost. Po 12 letech (1990-2002) poklesu počtu obyvatel v ČR nastává opět růst. Na což má vliv velká migrace cizinců a růst porodnosti, která byla posunuta k vyššímu věku matek a tedy k silným ročníkům z poloviny 70. tých let. Nejméně dětí se narodilo v roce 1999. Jedním z vrcholů počtu živě narozených dětí byl rok 2008, od tohoto roku můžeme opět zaznamenat klesající trend. Co se týče počtu zemřelých, ten postupně v průběhu druhé poloviny 20. století klesá a prodlužuje se věk dožití a tím se mění i struktura obyvatelstva ve prospěch starších ročníků.

- 16 - Věková struktura pro Českou republiku Obr. 2. Věková struktura k 31.12.2004 Obr. 3. Věková struktura k 31.12.2013 Věková struktura pro Jihomoravský kraj Obr. 2. Věková struktura k 31.12.2004 Obr. 3. Věková struktura k 31.12.2013 Věková struktura strom života je grafické znázornění struktrury obyvatelstva, kdy levá strana zobrazuje data pro mužskou populaci a pravá pro ženskou. Každý řádek zobrazuje počet tisíců obyvatel daného věku.

- 17-2.11 Stárnutí obyvatelstva Stárnutí populace v demografickém smyslu je důsledkem změn v demografické reprodukci. Může být vyvoláno 2 faktory a to snížením počtu mladších věkových skupin, což je důsledek nižší porodnosti a plodnosti. Druhým faktorem je zvýšení počtu osob ve starším věku. Obvykle tyto dva procesy probíhají souběžně. Ve vyšším věku převládají počty žen z důvodu vyšší úrovně úmrtnosti u mužů (Stárnutí, 2014). V grafech 1. a 2. je znázorněno složení obyvatel ve dvou věkových skupinách (0-14 let a 65 let a více). Obyvatel ve věku 0-14 let je v jednotlivých letech vyrovnaný počet, ale počet obyvatel nad 65 let má růstový trend, stejně tak roste průměrný věk obyvatel. Z výše zmíněných grafů také vyplývá, že v České republice i v Brně přibývá starších obyvatel a věková struktura roste v jejich prospěch. 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 42 41.5 41 40.5 40 39.5 39 38.5 0-14 65 a více Průměrný věk Graf 1. Srovnání procentického složení obyvatel ve věku 0-14let a 65let a více, průměrný věk obyvatel ČR

- 18-20.0 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 6.0 4.0 2.0 0.0 42.0 41.8 41.6 41.4 41.2 41.0 40.8 40.6 40.4 40.2 obyvatelé ve věku 0-14 64 a více průměrný věk obyvatel Graf 2. Srovnání procentického složení obyvatel ve věku 0-14let a 65let a více, průměrný věk obyvatel Brna Dle stávajícího trendu, který vyplývá z grafu 1. a 2. lze očekávat další stárnutí obyvatel v ČR v důsledku zvyšující se naděje na dožití a snížení počtu živě narozených dětí. Výrazně se změní i skladba starší populace, bude přibývat osob nad 80let věku. Vliv na skladbu obyvatelstva má samozřejmě ekonomické a sociální postavení obyvatel což musíme vzít v úvahu. Tento trend platí dle grafů ČSÚ nejen pro Českou republiku, ale i pro Jihomoravský kraj, tedy i pro Brno, kdy věkové rozložení populace je téměř identické, pouze k 31.12.2013 je v Jihomoravském kraji o 0,4% více lidí nad 65 let než v celé ČR.

- 19 - Obr. 6. Trend vývoje věkové skladby obyvatelstva v roce 2030 a 2050 (Animované stromy života, 2014). V roce 2050 je vidět, že silné ročníky ze 70.tých let tzv. Husákovy děti mají již 75 roků, takže starých lidí je mnohem více než v roce 2013. V období sledovaném touto prací (2004-2013) dochází k růstu živě narozených dětí, kdy vrchol byl v roce 2008, ale z dlouhodobého hlediska se to jeví pouze jako přechodný stav, díky vyššímu věku prvorodiček a silným ročníkům z poloviny sedmdesátých let. Nyní dochází ke stagnaci počtu živě narozených dětí. Naopak počet zemřelých se postupně snižuje nebo stagnuje což má vliv na stárnutí celé populace.

- 20 - Obr. 7. Živě narození a zemřelí v České republice (ČSÚ, 2014) Počet živě narozených dětí má velice úzký vztah k porodnosti a plodnosti, jejichž vývoj je zaznamenán v následující tabulce Tab. 2. Vývoj porodnosti a plodnosti v ČR (ČSÚ, 2014) Úhrnná plodnost Průměrný věk matek Průměrný věk při narození 1.dítěte 2004 1,23 28,3 26,3 2005 1,28 28,6 26,6 2006 1,33 28,9 26,9 2007 1,44 29,1 27,1 2008 1,50 29,3 27,3 2009 1,49 29,4 27,4 2010 1,49 29,6 27,6 2011 1,43 29,7 27,8 2012 1,45 29,8 27,9 2013 1,46 29,9 28,1

- 21 - Úhrnná plodnost 1.60 1.50 1.40 1.30 1.20 1.10 1.00 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 3. Úhrnná plodnost žen v ČR v letech 2004 až 2013 Plodnost, nebo-li počet živě narozených dětí na jednu ženu se od roku 2004 zvyšovala a vrcholu dosáhla v roce 2008 s hodnotou 1,5 živě narozeným dítětem na jednu ženu. Nyní dochází ke stagnaci, se kterou se dá počítat i do budoucna. 31.0 30.0 29.0 28.0 27.0 26.0 Průměrný věk matek Průměrný věk při narození 1.dítěte 25.0 24.0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 4. Průměrný věk matek při porodu, průměrný věk matek při narození prvního dítěte

- 22 - Průměrný věk matek při porodu stejně tak i věk matek při narození prvního dítěte se v daném období (2004 2013) neustále zvyšoval. Nyní se dá předpokládat již pouze nízké navyšování. Z grafů 3. a 4. lze předpokládat, že se počet živě narozených dětí v České republice nijak nezvýší, což vede v konečném důsledku spolu s prodlužujícím se věkem ke stárnutí populace. 2.12 Demografický vývoj obyvatel Brna Tab. 3. Vybranné demografické ukazatele pro Brno (město + venkov) (Databáze demografických údajů za obce ČR, 2014) Brno- celkem 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet obyvatel 556 029 555 980 557 514 564 177 568 971 572 308 574 587 585 466 586 994 588 237 ženy 291 846 288 594 289 079 291 671 293 622 294 877 295 881 300 670 301 485 302 199 muži 264 183 267 386 268 435 272 506 275 349 277 431 278 706 284 796 285 509 286 038 obyvatelé ve věku 0-14 14,0 13,9 13,7 13,6 13,5 13,7 14,0 14,5 14,7 15,0 14-64 70,5 70,5 70,4 70,4 70,1 69,5 69,0 68,0 67,3 66,6 64 a více 15,5 15,6 15,9 16,0 16,4 16,7 17,0 17,5 18,0 18,4 průměrný věk obyvatel 40,8 41,0 41,2 41,2 41,3 41,3 41,5 41,5 41,6 41,8 muži 39,0 39,2 39,4 39,4 39,5 39,6 39,7 39,9 40,1 40,2 ženy 42,5 42,6 42,8 42,9 42,9 43,0 43,1 43,1 43,2 43,3 živě narození 5 454 5 857 6 135 6 410 6 960 6 986 6 955 6 701 6 639 6 696 zemřelí 5 833 5 988 5 660 5 961 5 623 5 823 5 716 5 722 5 943 5 855

- 23 - počet obyvatel 400,000 390,000 380,000 370,000 360,000 350,000 340,000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 5. Počet obyvatel Brna v letech 2004-2013 Počet obyvatel v Brně se v daném období konstantně zvyšoval, což je dáno vyšším počtem živě narozených dětí při vyrovnaném počtu zemřelých. Významnou roli, zde hraje i imigrace. 44.0 43.0 42.0 41.0 40.0 39.0 38.0 37.0 36.0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 muži ženy průměrný věk obyvatel Graf 6. Průměrný věk obyvatel Brna dle pohlaví Graf 6. znázorňuje neustále se mírně zvyšující průměrný věk mužů a žen v Brně a průměrný věk obyvatel celkem.

- 24 - živě narození zemřelí 7500 7000 6500 6000 5500 5000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 7. Počet živě narozených dětí a počet zemřelých v letech 2004 2013 v Brně Graf 7. ukazuje postupné zvyšovaní počtu živě narozených dětí s vrcholem v roce 2008, kdy rodily ženy ze silných ročníků sedmdesátých let. Počet zemřelých v daných letech je vyrovnaný což má vliv na přirozený přírůstek obyvatel v Brně.

- 25-3 Empirická část 3.1 Charakteristika výzkumného souboru Vstupní data o počtu dárců plné krve Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno poskytla FN Brno. Jedná se o počty osob, které skutečně v daném roce krev darovaly rozdělené dle pohlaví dárců krve. Tab 4. Počet dárců krve mužů, kteří darovali krev v daných letech (2004-2013) věk 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 66 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 65 1 1 3 4 2 0 1 1 0 7 64 1 6 4 2 1 0 4 2 8 7 63 6 6 3 1 3 6 2 9 10 8 62 12 7 8 3 7 3 9 16 12 5 61 13 10 6 10 3 14 17 11 6 10 60 14 8 11 6 13 23 17 11 16 14 59 9 22 8 15 24 21 13 17 17 13 58 26 14 18 32 15 14 18 25 17 23 57 20 19 38 28 14 18 23 17 35 24 56 26 40 33 19 16 30 21 35 30 32 55 46 31 21 25 30 28 37 40 39 30 54 38 29 25 39 29 40 39 39 41 26 53 40 32 42 35 45 43 36 38 28 35 52 46 47 32 47 41 47 38 35 33 38 51 63 39 46 57 44 38 31 34 48 42 50 43 55 50 46 38 38 36 61 46 62 49 70 65 49 36 37 44 63 57 70 47 48 76 59 38 47 38 67 56 69 56 63 47 58 54 47 57 67 67 73 55 75 61 46 56 55 55 76 63 70 62 76 68 70 45 59 61 74 63 73 63 75 72 69 63 44 72 90 74 71 59 76 74 82 66 66 43 101 72 70 75 74 72 83 83 65 83 42 81 81 81 81 78 82 93 84 94 109 41 97 92 82 89 79 88 92 104 134 108 40 98 95 83 87 84 87 121 137 133 129 39 107 102 86 100 90 122 131 143 160 185 38 108 107 98 108 104 135 141 186 208 169 37 117 115 116 125 140 151 191 244 213 160 36 118 120 129 169 147 193 241 253 193 232 35 132 140 166 182 181 235 242 228 275 231 34 141 171 167 206 216 255 214 302 253 228 33 186 190 220 254 232 203 297 284 266 205 32 217 220 263 261 200 292 281 298 234 204 31 243 261 270 250 273 288 309 261 249 211 30 283 256 270 295 255 305 252 293 247 213

- 26-29 271 273 298 309 276 250 272 268 229 215 28 305 323 284 298 232 259 257 257 251 205 27 319 298 307 252 217 239 230 246 225 227 26 345 326 286 252 204 226 236 237 242 178 25 334 298 252 236 205 220 238 221 207 173 24 315 261 239 253 186 208 209 200 151 154 23 291 244 231 224 186 199 178 166 148 133 22 253 231 200 205 163 144 166 152 130 113 21 241 179 153 187 135 139 131 109 113 86 20 185 159 130 130 95 90 72 81 98 87 19 121 113 78 95 67 58 55 64 68 62 18 61 44 35 36 37 27 37 31 40 31 Tab. 5. Počet dárkyň krve žen, které darovaly krev v období (2004-2013) věk 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 66 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65 1 0 0 2 2 2 0 1 1 0 64 1 1 4 3 2 0 3 1 1 1 63 1 4 4 2 2 2 2 3 1 3 62 5 4 3 0 0 2 2 2 3 2 61 6 5 1 5 4 2 3 5 6 6 60 6 1 5 3 3 3 6 7 9 10 59 2 10 4 4 7 4 6 9 9 13 58 13 8 5 9 5 7 11 14 15 10 57 14 7 7 9 9 12 14 19 16 5 56 12 6 8 14 13 14 18 15 11 7 55 14 10 13 18 19 20 18 17 10 22 54 12 19 23 23 26 20 15 12 24 14 53 21 22 23 29 20 17 14 24 16 14 52 28 30 31 19 18 15 25 18 14 18 51 33 34 21 26 18 30 17 13 20 13 50 37 26 27 21 33 24 18 20 22 21 49 26 28 22 32 20 20 19 18 24 27 48 35 21 33 23 13 17 16 27 26 31 47 21 38 23 21 22 23 31 31 32 38 46 42 26 20 26 26 29 32 32 37 32 45 36 22 29 29 28 35 31 46 36 47 44 25 26 37 30 35 28 33 47 57 43 43 28 33 31 43 37 43 42 51 46 46 42 38 37 40 45 37 47 58 44 49 43 41 29 39 36 47 39 54 44 48 56 51 40 42 33 36 45 52 38 45 54 64 61 39 34 48 36 55 42 43 56 75 64 60

- 27-38 35 38 49 51 39 46 62 66 74 70 37 43 55 39 50 46 56 54 82 73 55 36 53 44 55 57 55 66 75 82 59 74 35 32 51 50 60 53 62 69 69 73 68 34 57 49 70 62 64 62 67 77 73 72 33 53 58 63 76 66 61 62 63 89 64 32 70 69 69 67 64 71 79 86 81 63 31 73 70 78 75 80 85 98 88 75 96 30 74 75 94 97 75 91 90 95 119 84 29 87 101 112 91 90 105 99 138 102 95 28 103 117 99 124 118 117 130 118 134 146 27 134 122 142 149 121 126 129 138 159 133 26 128 134 148 176 132 139 132 182 169 127 25 141 147 161 182 132 136 156 153 122 132 24 149 165 183 182 132 142 126 113 137 111 23 164 181 168 175 132 124 111 122 118 113 22 184 159 154 180 108 104 115 112 129 100 21 185 183 176 140 100 90 90 133 111 92 20 154 145 133 118 94 81 88 102 116 90 19 140 125 97 120 51 56 66 81 97 62 18 69 44 66 44 38 38 29 60 31 41

- 28-3.2 Přehled věkového zastoupení dárců krve - mužů za období 2004 2013 V tabulce 6. a grafu 8. je zaznamenán celkový počet dárců krve mužů v roce 2004 až 2013, kteří krev v daném roce skutečně darovali ve FN Brno. Tab. 6. Počet dárců krve - mužů roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet dárců 5865 5522 5279 5478 4820 5317 5514 5734 5416 4877 6000 počet dárců 5500 5000 4500 4000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 8. Počet dárců krve mužů Z grafu 8. vyplývá, že počet dárců v letech 2004 2013 nevykazuje žádný trend, je variabilní v jednotlivých letech a pohybuje se v rozmezí od 4820 do 5865 mužů. Tab. 7. Průměrný věk muže dárce krve v době, kdy daroval krev roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 průměrný věk na jeden odběr 31,6 31,9 32,1 32,2 32,8 33,1 33,3 33,7 33,9 34,2 Průměr aritmetický průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Aritmetický průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem(aritmetický průměr, 2013).

- 29-34.5 34.0 33.5 33.0 32.5 32.0 31.5 31.0 30.5 30.0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 9. Průměrný věk na jeden odběr krve průměrný věk na jeden odběr Tab. 8. Medián věku dárce krve ve FN Brno roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 medián věku 29 30 30 32 32 32 32 33 34 34 Medián je hodnota, jež dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu (Medián, 2014). 35 34 33 32 31 30 medián věku 29 28 27 26 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 10. Medián věku dárce krve

- 30 - Průměrný věk dárce při odběru krve se zvýšil z hodnoty 31,6 roků v roce 2004 na 34, 2 roky v roce 2013, což ukazuje na postupně se zvyšující věk dárců mužů. Průměrný dárce je tedy každým rokem starší. V období 2004 až 2013, tedy v průběhu 10 let, se zvýšil průměrný věk dárce při odběru krve o 2,6 roku. Stejný rostoucí trend potvrzuje i medián věku dárce, který mezi lety 2004 a 2013 vzrostl o 5 let. V tabulce 9. jsem rozdělila dárce krve do pěti věkových skupin a přiřadila jsem k nim celkový počet dárců krve pro jednotlivé věkové skupiny v období 2004 až 2013. Tab. 9. Počet dárců krve v jednotlivých věkových skupinách roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 18-27 2465 2153 1911 1870 1495 1550 1552 1507 1422 1244 28-37 2013 2069 2183 2349 2152 2431 2556 2688 2410 2104 38-47 837 809 750 807 771 862 945 1022 1072 1043 48-57 468 416 374 379 332 393 380 425 426 399 58 a víc 82 75 61 73 70 81 81 92 86 87 3000 2500 2000 1500 1000 18-27 28-37 38-47 48-57 58 a víc 500 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 11. Rozdělení počtu dárců krve dle věku

- 31 - V grafu 11. je znázorněno věkové rozvrstvení dárců krve. Je zde vidět stále nižší počet dárců v nejmladší věkové kategorii (18-27 let) a naopak vyrovnaný počet dárců jejichž věk je 28-37 let a mírně rostoucí tendenci následující věkové skupiny 38 47 let, což opět potvrzuje přesun dárců krve do vyšších věkových skupin. Počet dárců v posledních dvou skupinách, tedy ve věku 48 až 57 let a 58 a více let je v těchto létech stabilní. 3.3 Přehled věkového zastoupení dárkyň krve žen za období 2004 2013 V následující tabulce 10. a grafu 12. je zpracován skutečný počet dárkyň krve žen, které v konkrétním roce darovaly krev v období 2004-2013. Tab. 10. Počet dárkyň krve v letech 2004-2013 roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet dárkyň 2690 2670 2728 2859 2322 2409 2506 2813 2810 2526 počet dárkyň 3000 2900 2800 2700 2600 2500 2400 2300 2200 2100 2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 12. Počet dárkyň krve v letech 2004-2013 Graf nevykazuje žádný trend v celkovém vývoji počtu dárkyň, v jednotlivých letech je počet variabilní a pohybuje se od 2322 do 2859 žen, které v daném roce krev darovaly. V tabulce 8. a grafu 6. je zpracován průměrný věk ženy, která v daném roce darovala krev.

- 32 - Tab. 11. Průměrný věk žen při odběru krve roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 průměrný věk na jeden odběr 30,2 30,2 30,2 30,5 31,5 31,7 31,8 31,7 31,8 32,2 32.5 32.0 31.5 31.0 30.5 30.0 průměrný věk na jeden odběr 29.5 29.0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 13. Průměrný věk žen při odběru krve

- 33 - Tab. 12. Medián věku dárkyň krve roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Medián věku 27 27 27 27 29 29 29 29 29 30 30.5 30 29.5 29 28.5 28 27.5 27 26.5 26 25.5 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 median Graf 14. Medián věku dárkyň krve Z grafu 13. a 14. vyplývá vzrůstající trend průměrného věku ženy, která darovala krev, což vykazuje trend zvyšujícího se věku žen, které darují krev. V roce 2004 byl průměrný věk dárkyně krve 30,2 a v roce 2013 32,2, zvýšil se tedy v průběhu deseti let, které jsou sledovány touto prací o 2 roky. Vyšší věk dárkyň krve potvrzuje i medián věku žen, který se v daném období (2004 2014) zvýšil o tři roky.

- 34 - V tabulce 13. jsem rozdělila ženy dárkyně do pěti skupin podle věku a přiřadila jsem k nim skutečný počet žen, které v daném roce v období 2004 2013 darovaly krev. Tab. 13. Počet dárkyň krve v jednotlivých věkových kategoriích roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 18-27 1448 1405 1428 1466 1040 1036 1042 1196 1189 1001 28-37 645 689 729 759 711 776 823 898 878 817 38-47 330 340 337 392 357 386 434 494 515 491 48-57 232 203 208 214 189 189 174 183 183 172 58 a víc 35 33 26 28 25 22 33 42 45 45 Celkem 2690 2670 2728 2859 2322 2409 2506 2813 2810 2526 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 15. Rozdělení počtu dárkyň krve dle věku 18-27 28-37 38-47 48-57 58 a víc V grafu 15 je vidět, že klesl počet dárkyň ve věkové kategorii 18 až 27 let a to v roce 2008 oproti roku 2007, další roky je počet žen v této věkové skupině stabilní. Je zde vidět mírně vzrůstající počet dárkyň v dalších dvou věkových kategoriích, tedy 28 37 let a 38 47 let, naopak graf ukazuje klesající tendenci v počtu dárkyň ve věkové kategorii 48 až 57 roků. Počet žen, které darují krev ve věku vyšším jak 58 let je v mém sledovaném období stabilní.

- 35-3.4 Srovnání věkového zastoupení dárců krve podle pohlaví dárců krve za období 2004 2013 Tab. 14. Celkový počet dárců, kteří v daném roce krev skutečně darovali roky 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 počet dárců počet dárkyň 5865 5522 5279 5478 4820 5317 5514 5734 5416 4877 2690 2670 2728 2859 2322 2409 2506 2813 2810 2526 dárci celkem 8555 8192 8007 8337 7142 7726 8020 8547 8226 7403 9000 8500 8000 7500 7000 dárci celkem 6500 6000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 16. Celkový počet dárců krve v roce 2004 až 2013 Z grafu 16 vyplývá, že celkový počet dárců krve v námi sledovaném období (2004 až 2013) je variabilní, nevykazuje žádný trend. Počet dárců, kteří v daném roce skutečně darovali krev se pohybuje v rozmezí 7 412 osob v roce 2008 po 8 555 dárců krve v roce 2004.

- 36-7000 6000 5000 4000 3000 počet dárců počet dárkyň 2000 1000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 17. Rozdělení dárců krve podle pohlaví Graf 17. znázorňuje rozdělení dárců krve dle pohlaví. Mužů dárců je podstatně více, tvoří asi 2/3 z celkového počtu dárců krve v konkrétném roce. Ženy tvoří zbývající 1/3. 35 34 33 32 31 30 průměrný věk na jeden odběr - muži průměrný věk na jeden odběr - ženy 29 28 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 18. Průměrný věk dárce krve při odběru rozdělený dle pohlaví Z grafu 18 vyplývá, že průměrný muž darující krev je téměř o dva roky starší než je věk průměrné ženy, která daruje krev ve FN Brno. V daném období (2004 až 2013) se průměrný věk zvyšoval u obou pohlaví, což svědčí o postupně se zvyšujícím věku dárců krve, kdy v roce 2004 měl muž při darování krve průměrně 31,6 let a žena 30,2 roky a v roce 2013 měli muži dárci průměrně 34,2 roky a dárkyně krve 32,2 roky.

- 37 - Při srovnání mužů a žen, kteří darovali v daných letech krev a jejich rozdělení do pěti kategorií podle věku (18-27, 28-37, 38-47, 48-57 a 58 a více) a jejich zprůměrování je vidět, že největší zastoupení u žen tvoří věková skupina 18 až 27 let v průběhu všech 10 let, přestože jejich procentické zastoupení v jednotlivých letech klesá. U mužů tvoří nejvyšší podíl dárci ve věku 28 až 37 let. 18-27 28-37 38-47 48-57 58 a víc Graf 19. Procentuální rozložení věku dárkyň zprůměrované za sledované období 18-27 28-37 38-47 48-57 58 a víc Graf 20. Procentuální rozložení věku dárců zprůměrované za sledované období

- 38-100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 58 a víc 48-57 38-47 28-37 18-27 Graf 21. Procentuální zastoupení dárců krve - mužů dle věkových skupin 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 58 a víc 48-57 38-47 28-37 18-27 Graf 22. Procentuální zastoupení dárců krve - žen dle věkových skupin Z grafů 21 a 22 vyplývá, že věkové rozložení mužů a žen darujících krev je rozdílné. U žen tvoří nejvyšší podíl ženy, které mají 18-27 let. Nejčastěji darují krev muži ve věku 28-37 let. Je vidět, že nejvíce změn co se týče procentuálního složení dárců krve je v prvních dvou věkových kategoriích. U žen se mírně snižuje počet dárkyň v kategorii 18 27 let a naopak mírně stoupá podíl v následující věkové kategorii. U mužů je rozdíl ještě výraznější ubývá stále dárců v nejmladší věkové kategorii a výrazně přibývá dárců krve ve věku 28 až 37 let.

- 39-66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 350 250 150 50 50 150 2004 - muži 2004 - ženy Graf 23. Věková struktura dárců krve v roce 2004

- 40-66 64 62 60 58 56 54 52 50 48 46 44 42 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 350 250 150 50 50 150 2013-muži 2013 - ženy Graf 24. Věková struktura dárců krve v roce 2013 Grafy 23 a 24 ukazují změnu struktury dárců krve co se týče věku. Není zde výrazná změna v zastoupení pohlaví. Muži stále tvoří 2/3 dárců krve. Věkové rozložení se pohybuje ve prospěch vyšší věkové kategorie a to u žen i u mužů, kde je rozdíl ještě výraznější. Průměrný dárce krve je v daném období stále starší.

- 41-4 Závěr Bakalářská práce se zabývá charakteristikou dárců krve ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2004 až 2013. Teoretická část práce pojednává o podmínkách darování krve, jak darování krve probíhá o principu bezpřízpěvkového dárcovství. Druhá část teoretické části se zabývá analýzou demografického vývoje populace v ČR (Česká republika) a v Brně v období 2004-2013. V průběhu deseti let se změnilo věkové složení populace, obyvatelstvo dynamicky stárne. Roste průměrný věk populace a vzrůstá podíl osob nad 65 let a zvyšuje se i naděje na dožití, takže v populaci je stále více lidí s vyšším věkem, tedy starších osmdesáti let. Naopak porodnost se nezvyšuje, vrchol porodnosti byl v roce 2008 a nyní porodnost stagnuje. Nedá se předpokládat její růst z důvodu stále se zvyšujícího se věku matek a přibývá i bezdětných párů. Nyní tvoří nejsilnější věkovou skupinu silné ročníky ze sedmdesátých let 20. století. Druhou silnou skupinu tvoří lidé ve věku kolem 65 let. Tento posun věkového rozložení je vidět i v průběhu deseti let, které jsem analyzovala. Dle trendu vývoje věkové skladby obyvatelstva bude v roce 2030 silným ročníkům ze sedmdesátých let 55 let a v roce 2050 již 75 let. Bude tedy přibývat lidí, kteří budou vyžadovat lékařskou péči a ubývat lidí, kteří by mohli krev darovat. Z analýzy dárců krve ve FN Brno vyplývá, že v období sledovaném touto prací tvoří 2/3 dárců plné krve muži a 1/3 ženy, to se v průběhu let 2004 až 2013 nezměnilo. Změnilo se však věkové složení dárců krve ve prospěch starších dárců. Průměrný dárce krve muž je v průběhu deseti let o 2,6 roku starší a ženy o 2 roky. Změnila se i věková skladba dárců krve. U mužů byla v roce 2004 a 2005 nejvíce zastoupená skupina dárců ve věku 18-27 let, od roku 2006 tvoří největší základnu dárci krve 28 až 37letí muži a zvyšuje se i počet dárců krve ve věku 38 až 47 let. Naopak dárců 18 27letých téměř lineárně ubývá. Může to být způsobeno sociálními a ekonomickými vlivy nebo přesunem silných ročníků do vyšších věkových kategorií. U žen po celé období 2004 2013 tvoří nejvyšší procento dárkyně krve 18-27 leté ženy, ale je zde vidět klesající trend této věkové skupiny a zvyšující se trend následujících dvou věkových skupin, tedy žen ve věku 28 37 let a 38 47 let. Může to být způsobeno vyšším věkem žen, kdy mají děti a tedy darují krev i ženy starší 28 let. Zlom v procentickém složení nastává s nástupem mateřství, kdy by žena v průběhu těhotenství a kojení neměla darovat krev a poté se již část žen k darování krve nevrací. Přesun k vyšším věkovým kategoriím může být způsoben i stárnutím silných ročníků ze sedmdesátých let. S přibývajícím věkem dárců a rostoucími zdravotními problémy dárců krve ubývá, což je přirozený vývoj.

- 42 - Z mojí práce vyplývá, že obyvatelstvo v ČR bude dále dynamicky stárnout, bude se zvyšovat průměrný věk obyvatel a poroste počet a zastoupení starších osob. Bude tedy přibývat lidí, kteří budou potřebovat transfuzní přípravky, bohužel s tímto trendem koresponduje stále se zvyšující věk dárců krve. Silné ročníky (1973, 1974, 1975) budou stárnout a z důvodu zdravotních komplikací již nebudou moci darovat krev. Z vývoje složení populace vyplývá, že pokud bude krev darovat stále stejné procento potenciálních dárců pak bude v budoucnu krve nedostatek. Je žádoucí cílená edukace u mladších ročníků, začít s výchovou k dárcovství krve již ve školách a získat co nejvíce dárců krve mezi mladými lidmi. Dalším preventivním opatřením může být plné využití potenciálů registrovaných dárců aby darovali krev tak často jak mohou.

- 43-5 Seznam literatury a zdrojů KALIBOVÁ, K. a kol. Demografie (nejen) pro demografy. Třetí, přepracované vydání. Vyd. Slon. 2009.241s. ISBN: 978-80-7419-012-4. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol. Hematologie a transfuzní lékařství II. Vyd. Grada Publishing, a. s., 2012. 192 s.isbn 978-80-247-3460-6. PROCHÁZKA, J., a ŠVEJNOHA, J. 40 let bezpříspěvkového dárcovství krve. 1. vyd.praha: Úřad Českého červeného kříţe, 2000. 55s. TUREK, P. Transfuzní sluţba v ČR po roce 1990, charakteristika vývoje. InHOUDEK, L. 50 let národní transfuzní služby. 1. vyd. Praha: Galén, 1998. 96s. ISBN 80-902501-3-0. Neničková Marie, regulované dárcovství plné krve ve Fakultní nemocnici Brno, 2006 [online] [cit. 10.12.2014] dostupné na http://www.olhemdny.cz/abstrakta/bysection.php?year%5brocnik%5d=2006&abstracts%5bs ekce%5d=215 Informace pro dárce, Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP [online] STL ČR 2015. [cit. 20. 1. 2015], dotupné na http://www.transfuznispolecnost.cz/index.php?page=pro_darce Kritéria způsobilosti dárce krve a jejích složek Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP [online] STL ČR 2015 [cit. 5. 1. 2015], dostupné na http://www.transfuznispolecnost.cz/index.php?page=pro_darce_kriteria_zpusobilosti Informace pro dárce krve[online] [cit. 18.12.2014] www.kzcr.eu/filehandler.ashx?file=5188187f-7769-402c...krve.pdf Co se z dárcovy krve použije. Český červený kříž [online]. Český červený kříž 1999 2015 [cit. 4. 1. 2015], dostupné na http://www.cervenykriz.eu/cz/bdk_typy.aspx Poučení dárce krve [online]. 12.7.2012 [cit 6.12.2014] dostupné na https://www.fnplzen.cz/dokumenty/pouceni_darce.pdf Riziko pro dárce krve. Český červený kříž [online]. Český červený kříž 1999 2015 [cit. 9. 1. 2015], dostupné na http://www.cckuo.cz/bdk.htm#2. Data anad statistics. Wortd Heath Organization [online]. 2011. [cit. 17.12.2014] dostupné na http://www.euro.who.int/en/health-topics/health-systems/blood-safety/data-and-statistics

- 44 - Činnost zdravotnických zařízení v oboru transfuzní služby v České republice v roce 2012. Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. ÚZIS ČR 2010-2014. [cit. 9. 12. 2014]. Dostupne na http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnickastatistika/transfuzni-sluzba O demografii. Demografie [online]. 2004-2014 Hůle Daniel, ISSN 1801 2914. [cit. 17.12.2014] Dostupne na http://www.demografie.info/?cz_odemografii Porodnost. Demografie [online]. 2004-2014 Hůle Daniel, ISSN 1801 2914. [cit. 18.12.2014] Dostupne na http://www.demografie.info/?cz_odemografii Struktura obyvatelstva. Demografie [online]. 2004-2014 Hůle Daniel, ISSN 1801 2914. [cit. 18.12.2014] Dostupne na http://www.demografie.info/?cz_struktura= Disciplíny. Demografie [online]. 2004-2014 Hůle Daniel, ISSN 1801 2914. [cit. 20.12.2014] Dostupne na http://www.demografie.info/?cz_discipliny= Stárnutí. Demografie [online]. 2004-2014 Hůle Daniel, ISSN 1801 2914. [cit.18.12.2014] Dostupne na http://www.demografie.info/?cz_starnuti= Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad. [online] [cit. 4.12.2014] Dostupne na https://www.czso.cz/staticke/cz/obce_d/index.htm Aritmetický průměr. Wikipedie. [online] [cit. 2.3.2015]. Editována 22. 8. 2013. Dostupne na http://cs.wikipedia.org/wiki/aritmetick%c3%bd_pr%c5%afm%c4%9br Medián. Wikipedie. [online] [cit. 2.3.2015]. Editována 4.12.2014. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/medi%c3%a1n Obr. 1. Vývoj základních ukazatelů činnosti transfuzni služby. Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. [online] [cit. 9. 12. 2014]. Dostupne na http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/transfuzni-sluzba Obr. 2-5. Animované stormy života. Český statistický úřad. [online] [cit. 20.2.2015] Dostupne na https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/ Obr. 6. Animované stormy života. Český statistický úřad. [online] [cit. 20.2.2015] Dostupne na https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/

- 45 - Obr. 7. Živě na rození a zemřelí v České republice. Animované stromy života. Český statistický úřad. [online] [cit. 20.2.2015] Dostupne na https://www.czso.cz/csu/czso/2- cr_od_roku_1989_obyv

- 46-6 Seznam zkratek ČR ČSÚ FN MZd TTO ÚZIS - Česká republika - Český statistický úřad - Fakultní nemocnice - Ministerstvo zdravotnictví - Transfuzní a tkáňové oddělení - Ústav zdravotnických informací a statistiky WHO - World Health Organization