Zeměpisná označení a označení původu, pojem, práva ze zápisu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Zeměpisná označení a označení původu, pojem, práva ze zápisu Bakalářská práce Autor: Karel Kuttelwascher Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. David Karabec Praha Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Ţďáru nad Sázavou 1.4.2011 Karel Kuttelwascher - 1 -

Poděkování Na tomto místě bych chtěl zejména poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce JUDr. Davidu Karabcovi za jeho podporu a mnoho cenných rad při vedení bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval svým rodičům za morální i finanční podporu při studiu. - 2 -

Anotace Bakalářská práce popisuje a pomocí vybrané literatury ilustruje současné přístupy uplatnění ochrany označení původu a zeměpisného označení na trhu. Popisuje legislativu České republiky a Evropské unie. Jsou vysvětleny pravomoci Úřadu průmyslového vlastnictví a Evropské komise. Vysvětluje symboliku a její pouţití na etiketách a obalech výrobků. Uváděné příklady vycházejí ze správních a soudních rozhodnutí. Autor práce se snaţí přiblíţit téma ochranného označení původu a zeměpisného označení širší veřejnosti. Toto označení vnímá autor jako konkurenční výhodu, která se však nesmí dostat do situace, kde by docházelo k protekcionismu. Annotation Bachelor thesis describes and illustrates with selected literature contemporary approaches claim the protection of designations of origin and geographical indications in the market. It describes the legislation of the Czech Republic and the European Union. They are explained by the Office of Industrial Property and the European Commission. It explains the symbolism and its use on labels and packaging products. The examples are based on administrative and judicial decisions. The author will try to bring topic protected designation of origin and geographical indication of the general public. This mark is perceived by the author as a competitive advantage that may not get into a situation where avoiding protectionism. - 3 -

Obsah práce 1. ÚVOD 5 2. HISTORIE A POJEM 6 2.1. Historie označování zboţí 6 2.2. Předchozí zajištění ochrany 6 2.3. Současná právní úprava 7 2.4. Předmět úpravy 8 2.5. Vymezení pojmů 9 3. OZNAČENÍ PŮVODU 10 3.1. Pojem 10 3.2. Seznam českých OP mezinárodně zapsaných podle Lisabonské dohody 10 4. ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ 13 4.1. Pojem 14 4.2. Seznam přihlášených zeměpisných označení 14 4.3. Symbolika 16 5. PROCES PŘIHLÁŠENÍ 20 5.1. Zápis do rejstříku 20 5.2. Výluky ze zápisu 21 5.3. Řízení o ţádost před Úřadem 22 5.4. Seznam podaných ţádostí o ochranu v EU 26 5.5. Vznik ochrany 27 5.6. Doba trvání ochrany 29 5.7. Zánik ochrany 29 5.8. Z judikatury 30 5.8.1. Spor HOŘICKÉ TRUBIČKY 31 5.8.2. Spor KARLOVARSKÉ TROJHRÁNKY 33 5.8.3. Spor KARLOVARSKÉ OPLATKY 35 6. VZTAHY K ZAHRANIČÍ 37 6.1. Mezinárodní ochrana 37 6.2. Paříţská úmluva 38 6.3. Madridská dohoda 38 6.4. Lisabonská dohoda 39 6.5. Dohoda TRIPS 39 6.6. Komunitární právo OOPZO 40 6.6.1 Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 40 6.6.2. Nařízení Komise (ES) č. 918/2004 43 7. PRÁVA ZE ZÁPISU 44 7.1. Práva ze zapsaného označení původu a zeměpisného označení 44 7.2. Ochrana práv ze zapsaného označení původu a zeměpisného označení 45 7.2.1 Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení 46 7.2.2 Občanský soudní řád 48 7.2.3. Trestní zákon 48 7.2.4. Další právní předpisy 48 8. ZÁVĚR 49 9. BIBLIOGRAFIE 50-4 -

1. Úvod práce Cílem práce je snaţit se přiblíţit dané téma široké veřejnosti a vysvětlit celkovou problematiku zeměpisného označení a označení původu. Jejich ochrana je velice významný marketingový nástroj, který přináší svým vlastníkům velké výhody a především zisky. Jejich významem je hlavně legislativní ochrana. Zeměpisná označení a označení původu výrobků jsou výhradně vyuţity pro produkty, které mají určitý vztah mezi jejich charakteristickými vlastnostmi a zeměpisným původem. Toto označení je duševním vlastnictvím pro své majitele a uţivatele, na jehoţ významu zakládají marketingovou strategii prodeje. Takové označení pomáhá svým majitelům vystoupit z masy dalších výrobců, kteří vyrábí stejné, nebo obdobné produkty. Výrobky uţívající zeměpisné označení jsou výhodněji umístěny na trhu a to buď z pohledu ceny, nebo prodaného mnoţství. Je to tedy především velká výhoda pro výrobky, jejichţ výjimečné sloţení či samotné zpracování má svou specifickou tradici. Výrobky s tímto označením se dostávají do popředí na evropském trhu, kde jsou nabízeny a stávají se známějšími. - 5 -

2. HISTORIE A POJEM 2.1. Historie označování zboţí Označení původu a zeměpisná označení jsou předměty ochrany průmyslového vlastnictví. Jejich ochranná práva jsou významná pro výrobky a jejich výrobce v daném státě, mezi něţ bezpochyby patří také Česká republika. Označování původu výrobků a zboţí vzniklo volně a spontánně, protoţe spotřebitelé si dávali do spojitosti název výrobku s určitou kvalitou a vlastnostmi pro danou zeměpisnou oblast ze které produkt pochází. Ochranou těchto produktů a jejich práv před zneuţitím pro jiné výrobky, které nepocházejí z dané oblasti, zajišťovalo v Evropě právo soukromé. V polovině 20.století byl počátek o snahu veřejnoprávní regulace takového typu ochrany v evropských zemích a to zápisem těchto označení do veřejných knih. Tuto myšlenku z pohledu mezinárodního práva vyjádřila především Lisabonská dohoda na ochranu označení zeměpisného původu výrobků, která byla podepsána roku 1958. Právní ochrana zeměpisných označení je obsaţena v dalších mezinárodních smlouvách na ochranu průmyslového vlastnictví, kterými se Česká republika zavázala. Významnou ochranu průmyslového vlastnictví představuje také Paříţská úmluva a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví tzv. TRIPS. 2.2. Předchozí zajištění ochrany v ČR Na území České republiky bylo poprvé spojeno zajištění ochrany zboţí s vývojem právní ochrany proti nekalé soutěţi ( 4 aţ 9 zákona č.111/1927 Sb.). Tato právní norma nařizovala všem soutěţitelům na trhu, aby se vyvarovali jakýchkoliv zásahů v hospodářském styku, které se příčí s dobrými mravy hospodářské soutěţe a jejich úmyslné chování by narušovalo právo oprávněných soutěţitelů na ochranu označení původu. - 6 -

V 70. letech byla upravena právní ochrana označení původu, a to zvláštními předpisy. Jedná se o zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu, a jeho prováděcí vyhlášku Úřadu pro vynálezy a objevy č.160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků. Horáček uvádí, že systém byl doplněn svazkem dvoustranných smluv mezi Československem a Rakouskem, stejně tak i Československem a Švýcarskem. 1) Tato právní úprava předpisů pro označení původu byla platná v původní podobě do 1.dubna 2002. Nahradil ho s účinností od 1. dubna 2002 nový zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 159/1973 Sb., měl nevyhovující ustanovení, k němuţ patřil veřejnoprávní charakter, který umoţňoval řízené zásahy ze strany státu do práv majitelů označení původu. Příkladem byl např. 4 odst. 4 tohoto zákona, který udával v případě převodu zapsaného označení původu, ţe v určitých případech podléhal souhlasu Úřadu. Nebo např. 13 tohoto zákona, který navazuje na ustanovení 10 vyhlášky č. 160/1973 Sb., kdy tuzemský ţadatel o označení původu v zahraničí musel ţádat o souhlas Úřadu. 2.3. Současná právní úprava Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele představuje současná právní úprava, která byla do právního řádu ČR zavedena teprve v nedávné době jako reakce na komunitární právo a sjednotila právní prostředí. Zaručuje volný pohyb zboţí v takovém rozsahu, aby se výlučná práva z průmyslového vlastnictví sama o sobě nestala překáţkou oprávněného obchodu. Označení původu a zeměpisné označení jsou mimo jiné chráněny Obchodním zákoníkem a to ustanovením o nekalé soutěţi (zák. 513/1991 Sb., 44). Tedy ochrana označení původu a zeměpisného označení proti nekalé soutěţi prostřednictvím Obchodního zákoníku stojí hned vedle státní ochrany pro označení původu a zeměpisné označení. Tudíţ nelegálně pouţité označení původu a zeměpisné označení lze povaţovat jako neoprávněné soutěţní jednání. Je moţné domáhat se ochrany u obou těchto právních předpisů, avšak záleţí na situaci, za které došlo k porušení práva vlastníka ochrany. 1) HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.538. - 7 -

Společným znakem je ochrana spotřebitele před vzbuzováním klamavých představ o jiném zeměpisném původu zboţí v případech, kdy místo původu určitého produktu má vazbu na jeho kvalitativní znaky. Podle ročenky 2010 Úřadu průmyslového vlastnictví byla do rejstříku chráněných označení původu a zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí zapsána další 3 česká označení. 2) V současné době má Česká republika jiţ 25 zapsaných označení původu a zeměpisných označení na území Evropské unie. 2.4. Předmět úpravy Primárním právním předpisem, jenţ upravuje podmínky, za kterých lze získat v České republice ochranu označení původu nebo ochranu zeměpisného označení, představuje zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a změně zákona o ochraně spotřebitele. Zmíněný zákon ustanovuje v 1 oblasti úpravy předmětu, které jsou závazné pro všechny osoby, kterých se tato úprava týká. Předmětem úpravy je označování původu zboţí a podmínky, za kterých je moţné získat právní ochranu označení původu a zeměpisného označení v České republice pro výrobky a potraviny, které vykazují specifické vlastnosti a jsou jimi charakteristické pro určitý druh zboţí. A také předpoklady ochrany označení původu a zeměpisného označení, za kterých nabývá účinnosti. Úprava předmětu je tvořena Nařízením Rady č. 510/2006, kde zákon vyloţeně přejímá nařízení Evropského společenství, které je plně pouţitelné i pro náš právní systém na ochranu označení původu a zeměpisného označení zemědělských produktů a potravin. Správní řízení jako jeden z předmětů úpravy stanovuje pravomoci správní činnosti orgánů zaměřených na vydávání závazných nálezů, posudků nebo osvědčení, které jsou důleţité pro zápis nebo naopak na obranu práva na označení. 2) Ročenka Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky 2010 (ÚPV ČR, 2010, str. 13) - 8 -

2.5. Vymezení pojmů Český právní systém rozlišuje dva způsoby ochrany. Tím je označení původu a zeměpisné označení zemědělských výrobků, potravin a sluţeb, které jsou shodné s evropským předpisem. Ochranou označením původu se myslí název určitého místa, které je spojováno výlučně nebo z velké části specifickými vlastnostmi či kvalitou výrobku, které jsou připisovány charakteru dané přírodní oblasti anebo lidskými činiteli pouze za předpokladu, ţe je zboţí v dané lokalitě vyráběno, zpracováváno nebo připravováno. Zboţí s ochranným označením původu garantuje kvalitu, charakter, tradiční původ a také know-how výrobce potravinového výrobku nebo sluţeb. Ochranným zeměpisným označením se myslí výrobek nebo sluţba specifická pro určité vymezené území. Zeměpisné označení má odlišné vlastnosti k duševnímu vlastnictví oproti ostatním tradičním právům. Zeměpisné označení je tedy cennější neţ ochranné známky. Výhodou zeměpisného označení je výlučnost a aspekt produktu daného místa. Jak se zmiňuje R.Horáček v Zákoně o ochraně zeměpisného označení: Zeměpisné označení představuje méně silnou vazbu mezi původem výrobku a jeho kvalitativními znaky, neboť u tohoto druhu označováním rozhodné, zda odpovídající žádoucí vlastnosti výrobku lze přičíst jeho zeměpisnému původu. 3) 3) HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.. Praha : C. H. Beck, 2008. 2 OOPZO B. komentář, s. 543. - 9 -

3. OZNAČENÍ PŮVODU 3.1. Pojem Jedná se o zeměpisné označení názvu zboţí, jehoţ vlastnosti jsou dané výlučně anebo alespoň převáţně tímto zeměpisným prostředím, a to jak činiteli přírodními, tak i lidskými, případně obojími. S nimi spojují spotřebitelé svoji představu o jakosti, lépe řečeno vlastnostech určitého druhu zboţí, právě proto, ţe pochází z daného místa (oblasti, kraje, státu). Jde o tradiční a ustálený pojem vymezený v právní teorii. S tímto označením jsou spojeny fáze přípravy, produkce a zpracování zboţí, které probíhají v jednom vymezeném území. Označení původu je zvláštní ochrana oproti obchodní značce, jde o speciální druh osvědčení jakosti zboţí, které zaručuje svou kvalitu a územní původ. Na tuto kvalitu dohlíţí státní orgán ministerstvo zemědělství, avšak také sankcionuje dle Trestního zákoníku. Ke zrušení zápisu můţe dojít, jestliţe jiţ nejsou dodrţovány podmínky specifikace. Pojem označení původu nemusí být historicky vžitý ani obecně známý pro to, aby mohl být zapsán do státního rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. 4) Česká legislativa převzala do svého právního systému ustanovení Lisabonské dohody na ochranu označení původu včetně jejich mezinárodního zápisu. 3.2. Seznam českých označení původu mezinárodně zapsaných podle Lisabonské dohody Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin V Evropské Unii roku 1993 byl zaveden systém s významem ochraňovat pojmenování zemědělských a potravinářských výrobků, které se dokázaly dostat určitým způsobem do podvědomí na evropském trhu (EU), ale také ve světě a tedy ochraňovat je před klamavě 4) HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.. Praha : C. H. Beck, 2008. 2 OOPZO B. komentář, s. 543. - 10 -

vypadajícími výrobky, které konkurence neprávem nabízí na trhu. Podstatou je dobře chránit spotřebitele vůči neţádoucím klamáním ostatních podobných produktů, ale také šířit systém kvality Evropské Unie navenek, tzn. vůči třetím zemím. Označení spadající do reţimu nařízení Rady č.510/2006 5) č. nár. č. mzn. znění OP pro výrobky 1 1 PLZEŇ Pivo 2 2 PLZEŇSKÉ PIVO Pivo 4 4 KARLOVARSKÝ SUCHAR Máslové a dietní suchary 25 25 SMÍCHOVSKÉ PIVO Pivo 26 26 SMÍCHOVSKÝ STAROPRAMEN Pivo 31 31 ČESKÝ SLAD Slad 32 32 PRAVÉ OLOMOUCKÉ TVARUŢKY Sýry 47 47 ZNOJEMSKÉ OKURKY Okurky sterilizované 50 49 ČESKOBUDĚJOVICKÉ PIVO Pivo 51 50 BUDĚJOVICKÉ PIVO -BUDVAR Pivo 52 51 BUDĚJOVICKÝ BUDVAR Pivo 53 52 BUDĚJOVICKÉ PIVO Pivo 54 53, 836 TŘEBOŇSKÝ KAPR Kapr 55 54 KRKONOŠSKÝ PIVNÍ SÝR Měkký sýr 58 57 ŢATECKÝ CHMEL - ČESKÝ Chmel 59 58 TRŠICKÝ CHMEL - MORAVSKÝ Chmel 60 59 ÚŠTĚCKÝ CHMEL - ČESKÝ Chmel 61 60 MALÍNSKÝ KŘEN Křen 70 69 MORAVSKÁ CIHLA Tvrdý sýr ve tvaru cihly - 11 -

71 70 PARDUBICKÝ PERNÍK Perník 72 71 KARLOVARSKÉ OPLATKY Oplatky 73 72 MARIÁNSKO-LÁZEŇSKÉ OPLATKY Oplatky 76 75 VELKOPOPOVICKÝ SVĚTLÝ LEŢÁK Pivo 86 598 BUD Pivo 87 599 FLEKOVSKÉ PIVO Pivo tmavé 13 stupňové 152 837 BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ VAR Pivo 155 730 SEDLČANSKÝ HERMELÍN Sýry 171 838 KARLOVARSKÉ TROJHRÁNKY Oplatkové řezy vrstvené a plněné, vyráběné v oblasti Karlových Varů 172 839 KARLOVARSKÉ TRUBIČKY Oplatkové rolované trubičky, plněné i neplněné, vyráběné v oblasti Karlových Varů. 5) Seznam českých označení původu, zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení - 12 -

4. ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ 4.1. Pojem Jeho charakteristika je obdobná jako u označení původu a má i stejný právní účinek. Rozdíl je v tom, ţe zeměpisná oblast je vyznačována alternativně, tzn. ţe zboţí je buď připraveno nebo vyrobeno nebo zpracováno na vymezeném území. O zápisu označení nebo jeho zrušení platí stejná podmínka jako u označení původu. Tento způsob je v porovnání s označením původu více benevolentní. Zeměpisné označení je pro své specifické vlastnosti odlišné oproti ostatním tradičním právům k duševnímu vlastnictví. Zeměpisné označení je tedy více ceněno neţ ochranné známky. Dokáţe totiţ velmi dobře poskytnout právní ochranu vůči neoprávněnému registrování ochranné známky totoţného nebo obdobného znění. Zeměpisné označení téţ zajišťuje výlučnost a aspekty produktu dané místem výroby, přičemţ dává záruku spotřebiteli o neměnných kvalitativních parametrech. Vlastníkem zeměpisného označení můţe být kaţdý, kdo vyrábí stejný produkt z dané oblasti nebo regionu, ale není moţné aby se výroba přenesla jinam, mimo danou oblast. A také nemůţe být prodáno dále. Registrované zeměpisné označení má navíc výhodu oproti ochranným známkám, ţe se nemusí jejich platnost pravidelně obnovovat. Proto pořízení takové registrace je jednorázovou poloţkou administrativních nákladů. Zeměpisné označení jako ochrana práv samostatné kategorie duševního vlastnictví je téměř výhradní evropskou záleţitostí, přičemţ kaţdá země se v této věci liší. V České republice ochrana zeměpisného označení a označení původu není nic nového. Tradičně jiţ čtyřicet let chrání stát produkty jak na svém tak i na mezinárodním trhu. Nejvíce účinnou ochranu představuje zápis produktu v registru vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví, která je v souladu se zákonem č. 452/2001 Sb., O ochraně označení původu a zeměpisných označení. Úřad průmyslového vlastnictví uvádí, ţe má v současnosti zapsáno přes 200 produktů, které tvoří 40% zemědělské a potravinové výrobky, kolem 25% tvoří vína, dále 15% jsou průmyslové suroviny a výrobky a 12% připadá pro minerální vody. Úřad ve svém seznamu také vede skoro jednu třetinu slovenských označení. ČR také poskytuje právní ochranu zahraničním zeměpisným označením, a to v rámci členství v Lisabonské dohodě na ochranu označení původu, a o jejich mezinárodním zápisu. 6) Zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení - 13 -

4.2. Seznam přihlášených zeměpisných označení Následující přehled vykazuje seznam jiţ zapsaných zeměpisných označení produktů u Úřadu průmyslového vlastnictví. Z názvů výrobků je viditelné, ţe jsou ze širší územní oblasti. Česká republika dlouhodobě chrání zeměpisná označení produktů a to jiţ čtyřicet let. 5 5 KARLOVARSKÁ VODA Minerální voda 6 6 KARLOVARSKÁ MINERÁLNÍ VODA Minerální voda 7 7 KARLOVARSKÁ PŘÍRODNÍ Minerální voda 8 8 KARLOVARSKÝ MLÝN. PRAMEN Minerální voda 9 9 KARLOVARSKÁ SUL Vřídelní sůl k léčivým účelům 10 10 KARLOVARSKÁ VŘÍDELNÍ SUL Vřídelní sůl k léčivým účelům 11 11 KARLOVARSKÁ PŘÍRODNÍ Vřídelní sůl k léčivým účelům VŘÍDELNÍ SUL 12 12 KYSELSKÁ (KYSIBELSKÁ) Přírodní minerální voda stolní MATTONIHO KYSELKA 13 13 MARIÁNSKO-LÁZEŇSKÁ PŘÍRODNÍ Přírodní minerální vody léčivé a stolní MINERÁLNÍ VODA 14 14 MARIÁNSKO-LÁZEŇSKÁ Přírodní léčivá minerální voda RUDOLFKA 15 15 FRANTIŠKO-LÁZEŇSKÁ PŘÍRODNÍ Přírodní léčivé minerální vody MINERÁLNÍ VODA 16 16 LUHAČOVICKÁ PŘÍRODNÍ Léčivé minerální vody MINERÁLNÍ VODA 17 17 LUHAČOVICKÁ VINCENTKA Přírodní léčivá minerální voda 18 18 ŠARATICA /PŘÍRODNÍ HOŘKÁ Přírodní léčivá minerální voda VODA/ 19 19 BÍLINSKÁ KYSELKA Přírodní léčivá minerální voda 20 20 PODĚBRADSKÁ MINERÁLNÍ VODA Přírodní minerální vody stolní 21 21 KRASLICKÉ HUDEBNÍ NÁSTROJE Dechové hud. nástroje všeho druhu 22 22 KRASLICKÉ KRAJKY Výšivky, záclony, plyše 27 27 ČESKÝ PORCELÁN Uţitkový porcelán 28 28 DUCHCOVSKÝ PORCELÁN Figurální a ozdobný porcelán 29 29 KARLOVARSKÝ PORCELÁN Výrobky uţitkového porcelánu 34 34 BZENECKÁ LIPKA Víno 38 38 PÁLAVSKÉ BÍLÉ Víno 39 39 PAVLOVICKÉ OHNIVÉ Víno 41 41 PRAŢSKÝ VÝBĚR Víno 43 43 SLOVÁCKÝ RUBÍN Víno 48 51 PROSTĚJOVSKÁ STAROREŢNÁ Lihoviny 56 55 VALAŠSKOMEZIŘÍČSKÝ GOBELIN Gobelíny 57 56 JINDŘICHOHRADECKÝ GOBELIN Gobelíny 63 62 JABLONECKÉ SKLO Uţitkové a ozdobné sklo, zejména foukané, lisované a lisofoukané, dále mozaika a balotina. 64 63 JABLONECKÁ KRYSTALERIE Uţitkové a ozdobné předměty z - 14 -

tlustostěnného skla sodnodraselného nebo lehce olovnatého, zušlechtěné broušením a leštěním, popř. v kombinaci s dalšími dekoračními technikami, lustrové ověsy. 65 64 JABLONECKÉ ZBOŢÍ Biţuterie, knoflíky, vánoční ozdoby, devocionálie, upomínkové předměty, ozdobné prvky biţuterní, např. perly z napodobeniny kamenů, krystalerie, lustrové ověsy, mozaika, balotina, sklo ozdobné, sklo uţitkové. 66 65 JABLONECKÁ BIŢUTERIE Biţuterie ze skla, keramiky, kovů, plastických hmot a z přírodních materiálů org a anorg. původu. 67 66 ŢELEZNOBRODSKÉ SKLO Hutní sklo, příp. zušlechtěné různými dekoračními technikami, sklo broušené a lité, sklo umělecké, plastiky ze skla. 68 67 ŢELEZNOBRODSKÉ FIGURKY Figurky a upomínkové předměty hlavně ze skla 69 68 SLOVÁCKÁ BOROVIČKA Lihovina 74 73 ČESKÝ KŘIŠŤÁL Skleněné výrobky uţitkového charakteru, hladké i různými způsoby zušlechtěné. 75 74 ČESKÉ SKLO Skleněné výrobky uţitkového charakteru, hladké i různými způsoby zušlechtěné. 77 51 KARLOVARSKÁ HOŘKÁ Lihovina 4 79 56 SEDLECKÝ KAOLIN Plavený kaolin 1 80 56 2 81 56 3 83 68 4 16 84 7 8 ČESKÝ GRANÁT ČESKÝ GRANÁTOVÝ ŠPERK VAMBERECKÁ KRAJKA NOVOHRADSKÁ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ DOBRÁ VODA Přírodní granáty, šperky a předměty vyrobené s pouţitím českých granátů Šperky a jiné předměty vyrobené s pouţitím českých granátů Ručně paličkované krajky Dobrá voda, přírodní pramenitá voda, Dobrá voda, přírodní pramenitá voda perlivá 7) 7) Seznam českých zeměpisných označení, zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení - 15 -

4.3. Symbolika Nařízením Komise evropského společenství č.628/2008 ze dne 2.července 2008 bylo změněno nařízení Evropského společenství č.1898/2006, které stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady evropského společenství č.510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Nařízení Komise evropského společenství č. 1898/2006 stanoví ve své příloze V vlastnosti symbolů Společenství. 8) Zapsané názvy zemědělských a potravinářských produktů jejichţ název je chráněn označením původu a zeměpisným označením můţe být součástí štítku nebo obalu produktu. Přijaté symboly Společenství napomohly výrobkům s ochranným označením původu nebo zeměpisného označení vystoupit z masy obdobných produktů. Spotřebitel má moţnost se lépe orientovat mezi těmito výrobky, které nemají vlastnost spojenou se svým zeměpisným původem. V současnosti jsou symboly ochraňující označení původu a zeměpisné označení pro země Evropského společenství shodné svou formou a barevným provedením. Pomocí vnitřních popisků je moţné rozpoznat symboly uvedené na etiketě výrobku. Evropské společenství díky svým dlouhodobým zkušenostem a s cílem maximální podpory ochranného označení se snaţí ulehčit spotřebitelům rozeznat oba symboly označení původu a zeměpisného označení pomocí barev a vnitřního popisku. Bylo potřeba zajistit v určitém časovém úseku prostor pro výrobce, ale také pro spotřebitele, aby měli moţnost připravit se na změnu barevného provedení obalu výrobku a barev symbolů Společenství na nich pouţitých. Opatření Komise stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu 9) 8) Nařízení Komise (ES) č. 628/2008 odst. (1), ze dne 2. Června 2008 9) Nařízení Komise (ES) č. 628/2008 odst. (6), ze dne 2. Června 2008-16 -

Komise evropského společenství přijala nařízení Rady evropského společenství o dočasném pouţívání obalů a etiket, na kterých jsou uvedeny symboly Společenství v souladu se zněním přílohy nařízení Evropského společenství. V Úředním věstníku Evropské unie vstoupila v platnost příloha V nařízení Evropského společenství č. 1898/2006 platným před vstupem tohoto nařízení v platnost bylo možné používat až do dne 1.května 2010. 10) Všechny členské státy Evropské unie jsou zavázány pouţívat toto nařízení Komise a to v plném rozsahu. 1. Provedení symbolů můţe být černobílé, nebo barevné U barevného provedení se pouţívají barvy PANTONE nebo extrakty barvy pro čtyřbarevný tisk. Barvy PANTONE jsou vysoce koncentrované základní barvy. Jsou určené pro široké pouţití, neboť díky zvláštní příměsi dosahují vytvoření rovnoměrného povrchu. PANTONE systém je dobře znám. Vytváří praktický prostředek ke komunikaci o určitých barevných tónech. Symbol Společenství pro chráněné označení původu v barvách Pantone Symbol byl pojat ve velmi dobře zapamatovatelné červeno ţluté barvě. Hodí se jak na světlé tak i tmavší barevné provedení obalu výrobku. 10) Nařízení Komise (ES) č. 628/2008 článek 2, ze dne 2. Června 2008-17 -

Symbol Společenství pro chráněné zeměpisné označení v barvách Pantone Pro symbol chráněného zeměpisného označení je charakteristická modrá a ţlutá barva. Vynikne na jakémkoliv barevném provedení obalu, nebo etiketě výrobku díky modré reflexní barvě PANTONE. Všechny barvy, které byly pouţity pro symbol Společenství ať uţ pro chráněné označení původu nebo pro chráněné zeměpisné označení jsou vysoce kontrastní a dobře viditelné. Symboly Společenství ve výtaţkových barvách pro čtyřbarevný tisk Symbol Společenství pro chráněné označení původu ve výtaţkových barvách pro čtyřbarevný tisk Zde je pouţito červené a ţluté barvy. Na první pohled je viditelné, ţe barvy jiţ nejsou tak syté, neboť kaţdá barva je jiţ směsí barev v určitém poměru. Symbol Společenství pro chráněné zeměpisné označení ve výtaţkových barvách pro čtyřbarevný tisk Barevné provedení symbolu je modrá a ţlutá barva. Také tyto barvy ztrácí na své výraznosti z důvodů smíchání různých odstínů barev. Symboly společenství pro čtyřbarevný tisk jsou v menším a méně výrazném provedení neţ symboly v barvě PANTONE. - 18 -

Symboly Společenství v černobílém provedení 2. SYMBOLY SPOLEČENSTVÍ V NEGATIVU Aplikaci symbolu v negativním formátu lze pouţít za předpokladu, ţe obal či etiketa je tmavá. 3. KONTRAST S BARVAMI PODKLADU Symbol Společenství pro chráněné označení původu Symbol Společenství pro chráněné zeměpisné označení Kontrastní pouţití barev symbolu je nutné za předpokladu, ţe jedna z barev symbolu je totoţná s barvou obalu výrobku. - 19 -

5. PROCES PŘIHLÁŠENÍ 5.1. Zápis do rejstříku Podle 3 OOPZO je označení původu a zeměpisné označení zapisováno do rejstříku označení původu a zeměpisných označení (dále jen rejstřík ), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ). 11) Úřad průmyslového vlastnictví je ústřední orgán státní správy České republiky. Plní funkci patentového a známkového úřadu. Rovněţ dohlíţí na dodrţování mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví, jimiţ je Česká republika vázána. Vyznačuje se také podporou ochrany a rozvoje průmyslového vlastnictví, mimo jiné uděluje také práva na ochranu označení původu a zeměpisného označení. Rejstřík je přístupný k nahlédnutí všem osobám. Úřad do rejstříku zapisuje pouze rozhodné údaje o označení původu a zeměpisném označení. Takovýto zápis o označení původu či zeměpisného označení je následně uveřejněný ve Věstníku Úřadu, který také oznamuje skutečnosti jako je zrušení nebo změnu specifikace určitého označení původu popř. zeměpisného označení. Úřad je povinen vydávat Věstník podle článku 12 odst. 2 Paříţské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jíţ jsou členské země vázány vydávat periodicky úřední list. Úřad vydá komukoliv výpis z rejstříku, kdo jej o to poţádá. Zároveň tím umoţňuje subjektům vlastnící práva na ochranu prokazovat se k takovému uţívání ochrany pro označení původu a zeměpisného označení. 11) Zákon č. 452/2001 Sb., 4 OOPZO - 20 -

5.2. Výluky ze zápisu Jako primární výluky, které zákon neumožňuje a neposkytuje zápis, ustanovuje 4 OOPZO. 12) Takovéto označení názvu výrobku je pravdivé, ale mohlo by anebo je pravděpodobné, ţe ve spotřebiteli vzbudí mylnou domněnku o takovém zboţí, které nemá chráněný původ (např. obec Benátky u Ţdírce nad Doubravou oproti Benátky město Itálie). Toto označení původu ani zeměpisné označení nemůţe být v tomto případě zapsáno do rejstříku. Producenti vína, kteří ţádají o zápis do rejstříku Úřadu, mohou poţádat o zápis za předpokladu, ţe jejich postavení na trhu bude rovné. Jedná se o zápis dvou nebo více označení původu nebo zeměpisných označení, které svým názvem mohou vyvolat domněnku obdobně znějícího místa původu. Výrobky, které mají obecný název jako například: ŠUNKA, TVAROH, SÝR, SALÁM, apod. nemohou být zapsány do rejstříku Úřadu jako zboţí s označením původu ani zeměpisného označení byť z této oblasti pochází. Jak píše R.Horáček Může dojít k rozporu mezi ochrannou známkou a označením původu, které mají stejné znění. Tudíž nemohou být zapsány ochranné známky, označení původu a zeměpisné označení jako ochrana, které by měla být v konfliktu s již existující ochranou. 13) 12) HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.541. 13) HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.541. - 21 -

5.3. Řízení o ţádost před Úřadem O zápis označení původu a zeměpisné označení, dále jen označení původu do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví mohou poţádat osoby fyzické i právnické, dále jen osoby a nebo sdruţení výrobců či zpracovatelů, dále jen sdruţení, podle 5 odst. 1 OOPZO. Sdruţení tvoří osoby vyrábějící, zpracovávající nebo připravující produkt ve vymezeném území, které má pro zboţí specifické vlastnosti a bude opatřeno ochranou označení původu o které bylo poţádáno. Sdruţení poţadující zápis nemá zákonem stanovenou právní formu a ani sloţení sdruţení není ničím podmíněno. V současné době se nejčastěji můţeme setkat např. se zájmovým sdruţením právnických osob - 20f a násl. OZ, popřípadě sdruţení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Sdruţení můţe být tvořeno podle 829 a násl. OZ, na základě smlouvy o sdruţení, a které nemusí mít právní subjektivitu. V takovém případě je nutné aby byl pověřen jeden z účastníků sdruţení, který bude zmocněn jednat ve věcech před Úřadem. Pakliţe se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu je moţné poţádat o zápis označení původu v případě, je-li tato osoba v daný čas z vymezeného území, které má charakterizovat původ výrobku jako jediná osoba vyrábějící, zpracovávající nebo připravující příslušné zboţí. Pro Českou republiku vyplývají závazky z mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví, jedná se o čl. 2 a 3 Paříţské úmluvy a čl. 3 TRIPS.O zápis mohou poţádat fyzické osoby s trvalým pobytem, ale i právnické osoby, jejichţ sídlo je mimo území České republiky - 14 OOPZO. V případě této ţádosti musí být zmíněné osoby v řízení o zápis označení původu obligatorně zastoupeny advokátem nebo patentovým zástupcem. Zuzana Slováková říká, ţe ustanovení vychází z národní zásady zacházení, která zajišťuje příslušníkům cizích států poskytovat stejné zacházení jako vlastním státním příslušníkům. 14) Starší právní úprava umoţňovala podat přihlášku o zápis označení původu fyzickým a právnickým osobám u Úřadu. Zápisem do rejstříku se přihlašovatel stal uţivatelem označení původu. Po zapsání přihlašovatele mohl být zapsán kdokoliv další vedle prvního zápisu. Postačovalo splnit podmínky stanovené pro zapsání označení původu určitého výrobku. U mezinárodního zápisu docházelo k rozporu s národní úpravou. 14) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.1. Řízení před Úřadem, s. 212. - 22 -

V článku 5 odst. 1 Lisabonské dohody je moţný zápis u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví na konkrétní jméno fyzické nebo právnické osoby, které jsou následně oprávněny uţívat své označení původu podle svých národních zákonodárství. Jakýkoliv další zápis uţivatele představoval potřebnou změnu příslušného stávajícího zápisu označení původu. Nyní je právní úprava zdokonalena, aby jiţ nedocházelo k potíţím s mezinárodní ochranou označení původu, jako tomu bývalo v minulosti. Mezinárodní úřad duševního vlastnictví poskytne zápis pouze vţdy na jediné jméno subjektu, kterým můţe být sdruţení, fyzická nebo právnická osoba. Pokud má dojít ke změnám (ať jde o změnu sloţení sdruţení nebo přistoupení dalších výrobců, zpracovatelů, tedy v případě pokud bylo označení zapsáno na jméno jediné fyzické nebo právnické osoby), nejsou promítány v údajích zapisovaných u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví. Podle Zuzany Slovákové je tato úprava také v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 a čl. 1 a 2 nařízení Komise (EHS) č. 2037/93. 15) Předloţení ţádosti u Úřadu pro zápis označení původu je jednostranný právní akt, na tomto základě je zahájeno řízení ţádosti o zápis označení původu. Toto řízení je zaloţeno na principu zkoumání, stejně jako je tomu u ochranných známek. Úřad v takovém řízení zkoumá podrobně označení původu, které je uvedené v ţádosti. Musí splňovat zákonem stanovené podmínky pro zápis do rejstříku, ale také se zjišťuje, zda má zákonné formálněprávní náleţitosti. K podání ţádosti patří správní poplatek. Ţadatel je povinen doloţit s ţádostí mimo jiné také: Výpis osvědčující ţadatele o skutečnosti místa provozovny, respektive tam kde se výrobek vyrábí, zpracovává nebo připravuje a zmíněné místo se nachází ve vymezeném území. Dále výpis můţe osvědčovat ţadatele o kvalitativních znacích jeho výroby nebo zpracování, které uvedl ve své ţádosti. Takovéto výpisy z evidence vydává příslušný úřad státní správy. V případě jiného trvalého místa pobytu neţ je Česká republika, je nutné nahradit zmíněný výpis osvědčením o ochraně původu podle platného práva státu, odkud zboţí pochází. Je třeba zajistit ţadatelům pocházejících ze zemí, které nepřistoupily k Lisabonské dohodě, umoţnit dosáhnout ochrany označení původu, chránící právo České republiky. 15) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.1.Řízení před Úřadem, s. 212. - 23 -

Specifikaci zemědělských výrobků, pouze v případech ţádosti o zápis zemědělských výrobků nebo potravin určené pro lidskou výţivu a zemědělské výrobky neurčené pro lidskou výţivu. Seznamy zemědělských výrobků nebo potravin, které jsou určeny pro lidskou výţivu, a zemědělských výrobků neurčených pro lidskou výţivu obsahuje prováděcí vyhláška č. 243/2002 Sb. Specifikace pro zemědělské produkty nebo potraviny stanoví jejich charakteristické vlastnosti a vymezení zeměpisného prostředí dle 6 OOPZO. Účelem specifikace je zajištění určitého standartu, který je předpokladem pro získání ochrany označení původu nebo zeměpisného označení. Zemědělské výrobky nebo potraviny podobného druhu, které nevyhovují specifikaci, nesmí pouţívat chráněné označení. Naše platná právní úprava v návaznosti na úpravu komunitárního práva začlenila také Institut specifikace zemědělských výrobků a potravin. Podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 je totiž užívání chráněného označení původu nebo zeměpisného označení podmíněno právě skutečností, že jimi opatřený zemědělský výrobek nebo potraviny vyhovují specifikaci. 16) V případě kdy ţádost nemá předepsané náleţitosti a nebo má určité nedostatky, na které Úřad upozorňoval a nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny, Úřad řízení zastaví. Dojde-li Úřad ke zjištění, ţe označení uvedené v ţádosti není moţné zapsat jako označení původu a to v případě, ţe nesplňuje podmínky stanovené zákonem pro zápis, nebo je vyloučeno ze zápisu podle 4 OOPZO, se ţádost zamítne. Úřad zapíše do rejstříku označení původu pouze tehdy, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky a vyhovuje-li označení původu uvedené v ţádosti podané u Úřadu. Mimo řízení o zápis je zde také právní úprava řízení o zrušení zápisu označení původu a zeměpisného označení. Jedná-li se o opravné řízení, tak zákon na ochranu označení původu a zeměpisného označení nevymezuje přímou úpravu související s přezkoumáváním rozhodnutí Úřadu. V tomto případě je zde uplatněna subsidiární zásada úpravy správního řádu, která se týká rozkladu podle 152 SpŘ. V prvním stupni řízení lze podat rozklad vůči rozhodnutí Úřadu a to v zákonné lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. S tímto úkonem je spojeno zaplacení povinného správního poplatku. Na podnět komise předseda Úřadu rozhodne o rozkladu, přičemţ jde o řádný opravný prostředek s odkladným účinkem, to znamená, ţe u napadeného rozhodnutí se odkládá právní moc a vykonatelnost aţ do jeho rozhodnutí. 16) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.1.Řízení před Úřadem, s. 212. - 24 -

Úřad průmyslového vlastnictví je ústřední orgán státní správy, nad kterým neexistuje jiţ ţádný jiný orgán, který by mohl provést přezkoumání rozhodnutí, tudíţ podání rozkladu nemá devolutivní účinek. V případném řízení o rozkladu je nutné pouţít ustanovení o zvláštnostech správního řádu o rozkladu. Avšak s výjimkou stanovující sloţení rozkladové komise a moţností způsobu ukončení řízení o rozkladu podle 152 odst. 3 a 5 SpŘ. je moţné Pravomocná rozhodnutí Úřadu přezkoumat ve správním soudnictví a to podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 17) Moţnost přezkoumání všech rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, včetně Úřadu průmyslového vlastnictví, je moţné u příslušného Městského soudu v Praze. Opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí je kasační stíţnost, kterou je moţné podat u Nejvyššího správního soudu v Brně. Nestanoví-li se nic jiného, platí pro řízení před Úřadem ve věcech označení původu a zeměpisných označení správní řád. 17) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.1.Řízení před Úřadem, s. 212. - 25 -

5.4. SEZNAM PODANÝCH ŢÁDOSTÍ O OCHRANU V EU Seznam podaných ţádostí o ochranu původu nebo zeměpisného označení ze strany České republiky se v Evropské unii stále rozšiřuje. Výrobky ţádající o ochranu v Evropské unii jsou charakteristické místem původu. Převáţná část těchto produktů je známá a ţádaná v zahraničí. Znění Č.OP/ZO Pro výrobky Brněnské pivo nebo 180 Pivo Starobrněnské pivo 185 Březnický leţák 148 Pivo Černá Hora (pivo) 190 Pivo České pivo Pivo Český kmín 193 Kmín kořenný (Carum carvi L.)-plod Hořické trubičky 159 Oplatkové trubičky prázdné i plněné Chamomilla Bohemica 84 Květ Heřmánku prvého flos Chamomillae vulgaris Chelčicko-Lhenické ovoce 194 Ovoce jádroviny a peckoviny, drobné ovoce Chodské pivo 195 Pivo Jihočeská Niva 199 Sýr s plísní uvnitř hmoty Jihočeská zlatá Niva 200 Sýr s plísní uvnitř hmoty Karlovarské oplatky 72 Oplatky Karlovarské trojhránky 171 Oplatkové řezy vrstvené a plněné Karlovarský suchar 4 Máslové a dietní suchary Lomnické suchary 198 Suchary Mariánskolázeňské oplatky 73 Oplatky Nošovické kysané zelí 178 Kysané zelí Pardubický perník 71 Perník Pohořelický kapr 187 Kapr obecný (Cyprinus carpio) ţivý a zpracovaný (Pravé) Olomoucké tvarůţky 32 Sýry Štramberské uši 175 Cukrářské pečivo Třeboňský kapr 54 Kapr Všestarská cibule 181 Cibule Znojemské pivo 186 Pivo Ţatecký chmel 58 Chmel 18) Podle Úřadu průmyslového vlastnictví byla provedena poslední aktualizace dat ke dni 21.12.2010 19) 18) Seznam podaných ţádostí o ochranu v EU, zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení 19) Zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení - 26 -

5.5. Vznik ochrany Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení vzniká dnem zápisu do rejstříku dle 8 odst. 1, ochranného označení původu a zeměpisného označení. 20) Zápis do rejstříku je úkonem registračním, který provádí správní orgán Úřad ( 158 odst. 1 SpŘ). Pro fyzické a právnické osoby se tímto úkonem zakládají subjektivní veřejná práva, jde o úkon konstitutivní povahy. Ţadatel dostává od Úřadu po zapsání do rejstříku osvědčení. A dále se subjekt tímto osvědčením, jakoţto úředním dokladem prokazuje o svém právu uţívat zapsané označení původu. Úřad o zápisu do rejstříku oznámí ve svém Věstníku. Ke dni zápisu označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku nastává účinek ochrany. Jde o novelizaci předešlého zákona, který ochranu označení původu ochraňoval vznikem dnem zápisu do rejstříku, avšak působnost ochrany vznikla zpětně dnem, kdy ţádost či přihláška dalšího uţivatele došla Úřadu - 2 ve spojení s 9 odst. 1 zákona č. 159/1973 Sb. Údaje potřebné pro zápis do rejstříku jsou podle 15 odst. 2 OOPZO zapisovány obligatorně čili povinné formální údaje, jako jsou např.: název označení původu nebo zeměpisného označení, potřebné údaje o ţadateli, datum podání ţádosti, apod. Jedná-li se o zemědělské výrobky nebo potraviny s ochranou označení původu či zeměpisného označení je nutné také doloţit specifikaci, která se zapíše do rejstříku. Pakliţe je potřebná změna specifikace výrobku, bude tato změna součástí zápisu v rejstříku. Avšak změnu specifikace můţe upravit pouze ţadatel zápisu označení původu - 9 OOPZO. K takové změně můţe dojít za předpokladu technického a vědeckého vývoje, nebo změnou vymezení zeměpisného území. Do rejstříku lze dále libovolně zapisovat údaje vztahující se k danému označení, které jsou potřebné k vymezení specifikace ( 15 odst. 3 OOPZO). Mimo obligatorních údajů o ţadateli je také moţné zapsat údaje o případném zástupci, tj. název, sídlo firmy, příjmení a jméno včetně trvalého místa pobytu. Další zápis subjektů byť splňují podmínky stanovené zákonem pro zápis označení původu nebo zeměpisného označení není moţné podle platných právních předpisů. Tudíţ je-li subjekt (fyzická nebo právnická osoba) zapsán do rejstříku, pak je toto vyráběné nebo zpracovávané zboţí jediné v danou chvíli ve vymezeném území. Jestliţe později začnou ostatní subjekty vyrábět, zpracovávat nebo připravovat obdobné zboţí a splňují zákonné podmínky, mají tyto osoby právo pouţít pro svůj výrobek označení. 20) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.2.Řízení před Úřadem, s. 212. - 27 -

Práva vyuţívat označení ke svému zboţí a jeho následovné prokázání mohou výpisem z rejstříku, jedná-li se o označení původu pro zemědělský výrobek nebo potravinu, pak se prokazuje závazným nálezem, osvědčením nebo posudkem vydaným kontrolním orgánem. Osoba s ţádostí má právo na poskytnutí u Úřadu či kontrolního orgánu na vydání uvedených dokumentů. Rejstřík také vede sdruţení, které musí splňovat zákonné podmínky pro jeho zápis.jakmile je sdruţení vedené v rejstříku, je moţné aby se další subjekty přidaly k takovému sdruţení za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek pro členství ve sdruţení dle 5 odst. 6 OOPZO. Členství musí být umožněno všem bez jakékoliv diskriminační povahy a dále je nepřípustné narušovat právně závazná pravidla hospodářské soutěže. 21) Sdruţení vydává svým členům na poţádání osvědčení o členství ve sdruţení, popřípadě výpisem z rejstříku se prokáţou jako členové. Ostatní výrobci nebo zpracovatelé, kteří nemají zájem vstoupit do sdruţení, nemění nic na situaci vyuţívat dané označení původu nebo zeměpisné označení. Prokazovat o uţívání oprávnění se mohou výpisem z rejstříku a závazným nálezem, osvědčením nebo posudkem vydaným kontrolním orgánem, ale pouze za předpokladu, je-li přiděleno označení pro zemědělský výrobek nebo potravinu. Zákonem stanovená úprava pro kontrolu specifikace označení původu a zeměpisného označení upravuje pravomoc kontrolních orgánů. Funkci kontrolních orgánů plní Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa, viz. 10 OOPZO. 22) Prostřednictvím této úpravy je nutné zajistit kontrolu specifikace produktů pouţívající ochranné označení. Nalezne-li příslušný kontrolní orgán nedostatky, je oprávněn poţadovat nápravu nedostatků, ukládat a navrhovat opatření k jejich odstranění a kontrolovat plnění těchto opatření. V případě, kdy kontrolní orgán poţaduje nápravu a subjekt tak neučiní, můţe být takovému subjektu zrušeno označení původu. Kontrolní orgán vydává potřebné dokumenty, kterými mohou být závazný nález, osvědčení nebo posudek pro zápis označení původu a zeměpisného označení výrobku nebo potraviny do rejstříku, popř. zrušení zápisu pro takové označení, anebo změnu specifikace pro zemědělský výrobek či potravinu. Bylo zde jiţ zmíněno o významu těchto závazných nálezů, posudků či osvědčení, jimiţ se výrobci a zpracovatelé prokazují pouţívat oprávnění označení původu, přestoţe nejsou zapsáni v rejstříku. Hovoříme zde pochopitelně pouze o subjektech, které plní zákonem stanovené podmínky a specifikace pro své zemědělské výrobky nebo potraviny. 21) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.2.Vznik ochrany, s. 212. 22) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení 6.3.2. Vznik ochrany, s. 212. - 28 -

5.6. Doba trvání ochrany Ochranná doba, po kterou je moţné chránit označení původu a zeměpisné označení není časově omezená dle 8 odst. 1 OOPZO. Ochrana zápisu tedy trvá tak dlouhou dobu po kterou jí Úřad ve svém rejstříku vede. Nebo pokud majitel ochranného označení původu nebo zeměpisného označení nepoţádá Úřad o vyjmutí zápisu z rejstříku sám. 5.7. Zánik ochrany Chráněné označení původu zaniká zrušením zápisu označení původu z rejstříku. Úřad jako jediný zahajuje řízení o zrušení zápisu označení původu na podnět kontrolního orgánu, všech příslušných subjektů nebo z vlastního podnětu ex officio, a to pouze z taxativně stanovených důvodů viz 11 OOPZO. Mezi subjekty na které se můţe vztahovat řízení o zrušení bezpochyby patří fyzická a právnická osoba,jejíţ trvalé místo pobytu či sídlo firmy je mimo území České republiky. V tomto případě je otázkou kým má být taková osoba zastoupena, zda advokátem nebo patentovým zástupcem. Zákon stanovuje v 14 OOPZO zastoupení navrhovatele advokátem nebo patentovým zástupcem pouze v případě řízení o zápis označení původu. Avšak je moţné mít za to, ţe je nutné mít zastoupení i v řízení o zrušení označení původu. Zahájením řízení o zrušení zápisu označení původu podnětem navrhovatele, jedná se o řízení sporné. V těchto případech se uplatňuje před Úřadem ve sporném řízení úprava podle 141 SpŘ s odchylkami uvedenými v 11 OOPZO. Úřad zruší zápis označení původu, pouze za těchto okolností, které jsou zákonem stanovené ( 11 OOPZO): 23a) - K zániku zápisu označení původu může dojít dodatečnou změnou nebo zrušením podmínek. 23b) - Nálezem kontrolního orgánu můţe být zjištěna nesrovnalost pro zemědělský výrobek nebo potravinu, který jiţ pouţívá ochranu označení původu. Pokud nebyla závada odstraněna ve stanovené lhůtě, můţe i v tomto případě dojít ke zrušení jiţ tak existující ochrany označení původu. - Označení původu bylo zaregistrováno v rejstříku, aniž by vyhovovalo podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení hledí, jako by nebylo zapsáno a ruší se zápis o označení původu. 23c) 23a,b,c) Zákon č. 452/2001 Sb., 11 OOPZO Zrušení zápisu - 29 -

Zánik zápisu ex nunc pro označení původu se vztahuje k zmíněným prvním dvěma případům. Úřad stanoví, k jakému dni bude označení zrušeno, bez ohledu na to z jaké příčiny se tak stalo. Úřad své jednání potvrdí změnou v Rejstříku a dále o tomto stavu vyrozumí ve Věstníku. Dále současná právní úprava nepřipouští zrušení zápisu v případě, kdy se majitelé vzdávají nároku na označení bezdůvodně. Na takové pouţití označení původu má nárok kaţdý, kdo splní zákonem stanovené podmínky, ať jiţ je či není zapsán v rejstříku Úřadu. Pro zápis označení původu zemědělských výrobků a potravin je stanovena podmínka a to podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 se kterým je shodná právní legislativa České republiky. Je zde stanoveno za jakých podmínek je moţné získat zápis. Podmínky určují specifikaci kvalitativních znaků výrobku, jeţ chtějí pouţívat ochranné označení původu. V článku 10 tohoto nařízení Rady jsou stanoveny povinnosti kontrolního orgánu, které mají za úkol dohlíţet na splňování specifikací produktů nesoucích ochranné označení původu. Pakliţe kontrolní orgán nalezne nesrovnalosti poţadavků na specifikaci pro zemědělský výrobek a potravinu, učiní kroky k nápravě, která zajistí, aby chráněné označení původu mohlo být i dále pouţíváno pro výrobek. Jestliţe nedojde k odstranění závad v dodrţování specifikace, ke kterým se kontrolní orgán vyjádřil, pak Úřad bude nucen toto chráněné označení zrušit. Horáček však říká, že návrh na zrušení původu může vyjít od kohokoli, kdo chce tak učinit. 24) 5.8. Z judikatury Příklady následujících judikátů popisují spory soutěţitelů o uţívání ochrany označení původu a zeměpisného označení českých výrobků. Zmíněné kauzy poukazují na důleţitost ochrany výrobků, ale také na hospodářskou soutěţ mezi producenty v současných ekonomických podmínkách. 25) V době dřívějšího Československa nebylo nutné zabývat se natolik touto ochranou, protoţe existovaly stejné normy pro výrobek vyráběný na různých místech země. 24) HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.. Praha : C. H. Beck, 2008. 11 OOPZO, s. 543. 25) HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.546-z judikatury. - 30 -

5.8.1. Spor HOŘICKÉ TRUBIČKY Z rozhodnutí ÚPV OP-186/1992, v Praze dne 13.10.2004 Fakta : Dne 14.7.1994 bylo do rejstříku zapsáno označení původu číslo 159 ve znění HOŘICKÉ TRUBIČKY. V podání se navrhovatel domáhal zrušení zápisu tohoto označení původu o ochraně označení původu a zeměpisných označení s odůvodněním, ţe označení neodpovídá poţadavkům zákona, neboť receptura na hořické trubičky pochází z Francie a vlastnosti výrobků nejsou dány zvláštním prostředím a ani lidskými faktory. Navrhovatel se také vyjádřil k historii výroby trubiček v Hořicích a v bývalém Československu, kterou se zabýval dědeček manţelky navrhovatele aţ do doby zestátnění jeho továrny, který pouţíval vlastní recepturu. Navrhovatel dále připomněl, ţe výrobu hořických trubiček podle této receptury zahájil jiţ v roce 1988, v níţ je mu však v současné době bráněno společností S. Návrh na zrušení zápisu označení původu č. 159 ve znění HOŘICKÉ TRUBIČKY byl rozhodnutím Úřadu zamítnut. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, ţe orgán prvého stupně řízení neshledal učiněný zápis v rozporu se zákonem č. 159/1973 Sb., za jehoţ účinnosti k němu došlo. Navrhovatel nepředloţil ţádné důkazy o nesplnění podmínek ustanovení 11 zákona č. 452/2001 Sb., které by navrhované zrušení napadeného označení původu opravňovaly. Proti tomu rozhodnutí podal navrhovatel zrušení zápisu předmětného označení původu v zákonem stanovené lhůtě rozklad. Rozklad byl zaslán společnosti S., která je současným uţivatelem napadeného označení původu k vyjádření. Uţivatelé odmítli uvedená tvrzení, neboť jsou podle jejich názoru vykonstruovaná, tendenční a vycházejí z nesprávného výkladu právních předpisů. Ztotoţňují se tudíţ se závěry napadeného rozhodnutí, ţe předmětné označení původu bylo v době podání jeho přihlášky (a stále je) zeměpisným názvem země, oblasti nebo místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, odkud pochází výrobek. Z toho důvodu není ani smyslem zákona na ochranu spotřebitele klamání spotřebitele tím, ţe bude obhajovat či legalizovat výrobu hořických trubiček v jiném regionu. Označení původu č. 159 ve znění HOŘICKÉ TRUBIČKY, zn. sp. OP-186/1992, bylo přihlášeno dne 8.2.1994 a zapsáno do rejstříku dne 14.7.1994 pro hořické trubičky prázdné i plněné s vymezením jakosti takto: oplatka upečená z hladké výběrové mouky pšeničné, stolní - 31 -