Bakalářská práce Poznámka jako forma zápisu do katastru nemovitostí

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce Poznámka jako forma zápisu do katastru nemovitostí 2012 Veronika Königsmarková

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Poznámka jako forma zápisu do katastru nemovitostí zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a použité literatury. V Českých Budějovicích dne. Veronika Königsmarková Ráda bych tímto poděkovala vedoucí mé práce, doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph. D., za její cenné podněty a rady.

Obsah 1. Úvod... 5 2. Institut poznámky a její zákonná úprava... 9 2.1. Předpisy související se zápisem poznámky... 14 3. Poznámka upozorňující na omezení dispozičních práv vlastníka... 20 3.1. Poznámka na základě usnesení soudu o nařízení exekuce... 21 3.2. Poznámka na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti nebo k prodeji podniku... 23 3.3. Poznámka na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nebo prodejem podniku... 24 3.4. Poznámka na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti... 24 3.5. Poznámka na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření... 25 3.6. Poznámka na základě vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku... 26 3.7. Poznámka na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu... 27 3.8. Poznámka na základě vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka... 28 3.9. Poznámka na základě rozhodnutí o předběžném opatření podle insolvenčního zákona... 28 3.10. Poznámka na základě oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné... 29 3.11. Poznámka na základě žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu... 29

3.12. Poznámka na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru... 30 3.12.1 Poznámky o zajištění nemovitostí podle trestního řádu... 30 3.12.2 Poznámka o omezení převodu nemovitostí podle zákona o půdě... 31 3.12.3 Jiné poznámky podle insolvenčního zákona... 32 3.12.4 Poznámka na základě odkladu vykonatelnosti správního rozhodnutí... 33 4. Poznámky upozorňující na probíhající řízení ohledně dané nemovitosti... 34 4.1. Poznámka na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nebo zřízením soudcovského zástavního práva... 34 4.2. Poznámka na základě podaného žalobního návrhu dle 9 odst 1 písm. b) zák. č. 265/1992 Sb.... 35 5. Poznámka spornosti... 38 6. Procesní postup katastrálních úřadů při zápisu a výmazu poznámky... 41 7. Vliv poznámky na řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí... 44 8. Závěr... 46 9. Summary.49 Seznam použité literatury a pramenů:... 51

1. Úvod Cílem této práce je nastínit problematiku zápisu poznámky do katastru nemovitostí, jejího výmazu z pohledu praxe katastrálních úřadů s použitím znalostí, získaných studiem. V úvodu je nastíněn historický vývoj poznámky, hlavní část této práce je věnována rozboru významu jednotlivých poznámek, postupu katastrálních úřadů při zápisu i výmazu poznámky. Kapitoly o poznámce jsou rozděleny do tří kapitol, první pojednává o poznámce omezující dispoziční práva vlastníka, druhá popisuje poznámku upozorňující na probíhající řízení týkající se dané nemovitosti, třetí, samostatná kapitola je věnována poznámce spornosti. V jednotlivých podkapitolách jsou popsány konkrétní druhy poznámek, listiny, na základě kterých se jejich zápis do katastru nemovitostí provádí a také popis výmazu těchto poznámek. Kromě popisu procesních postupů při zápisu a výmazu poznámky je jedna kapitola věnována také vlivu poznámky na rozhodování katastrálních úřadů o povolení práv k nemovitostem. V závěru je zhodnocena současná právní úprava poznámky a její možný vývoj de lege ferenda. Poznámka jako jeden z druhů zápisů do katastru nemovitostí, jehož účelem je upozornit na možná omezení dispozičních práv, není z hlediska historie katastru nemovitostí úplně nový institut. Již v druhé polovině 19. století, tedy v době, kdy již byl zaveden tzv. Stabilní katastr 1, bylo potřeba sjednotit zápisy o vlastnících nemovitostí a o jiných právech, vztahujících se k nemovitostem nebo k jejich vlastníkům do veřejných knih. Tak vznikly zákonem č. 95/1871 ř.z. ( dále jen knihovní zákon ) pozemkové knihy. 1 Stabilní katastr byl zaveden nejvyšším patentem rakouského císaře Františka I. v roce 1817. Jeho účelem bylo přesnější vymezení daní z pozemků. Vyhotovení stabilního katastru trvalo několik desítek let. Za tuto dobu proběhlo geometrické zaměření všech pozemků a jejich zobrazení na mapách ( měřický operát ), seznam pozemků s uvedením jejich vlastníků ( písemný operát ), pozemky byly evidovány podle jejich kultur, způsobu obhospodařování a bonitních tříd pro účely stanovení daně ( scelovací operát ). Mapovací práce byly na území dnešní České Republiky dokončeny v roce 1843. Z údajů stabilního katastru vychází i dnešní katastrální operáty. 5

Pozemkové knihy tvořily propracovaný, poměrně přesný souhrn informací o nemovitostech, vlastnických právech k nim, ale také i o jiných věcných právech a závadách, zapisovaly se do nich ale i např. nájemní vztahy a pakty k pozemkům (de lege ferenda budou tyto vztahy předmětem zápisu do katastru nemovitostí také). Za zmínku stojí zavedení intabulačního principu ( v souladu s tzv. Všeobecným zákoníkem občanským z roku 1811 ), kdy nabytí vlastnického práva při převodu nemovitostí vzniklo až právě zápisem do pozemkové knihy. Z této zásady, ale i z jiných principů, vycházeli zákonodárci při tvorbě zákona č. 265/1992 Sb. Do pozemkových knih se prováděly tři druhy zápisů, a to vklady, záznamy a právě poznámky. Knihovní zákon v 20 upřesňuje, co bylo možné v pozemkových knihách vyznačit poznámkou: Knihovní poznámky mohou se vykonati: a) aby byly vyznačeny osobní poměry, zejména omezení ve správě jmění, s právním účinkem, že kdokoliv si vymůže v dotčené knihovní vložce zápisu, se nemůže toho dovolávati, že mu tyto poměry známy nebyly, např. poznámka nezletilosti, opatrovnictví, prodloužení otcovské nebo poručenské moci, prohlášení zletilým, prohlášení konkurzu, nebo aby se založily určité právní účinky spojené s tím podle předpisů civilního soudního řádu nebo tohoto zákona, jako např. poznámka pořadí, oddělení pozemků, společných hypoték, výpovědi hypotekární pohledávky, zahájené rozepře, sekvestrace, exekuční dražby. 2 2 20 zák. č. 98/1871 ř.z. 6

Předmět zápisu poznámky dále upravovala částka čtvrtá knihovního zákona. Jak je z výše uvedeného ustanovení patrné, některé poznámky měly pouze informativní charakter a současná právní úprava je již nezná. Byly to např. poznámka osobních poměrů, poznámka pořadí, poznámka výpovědi a hypotekární žaloby. Ale některé můžeme najít i v současné platné právní úpravě. Např. poznámka exekuční dražby nebo poznámka spornosti, která byla nově zavedena v nedávné době. Celý systém zápisů v pozemkových knihách byl velmi ucelený, přesný, logický. Ovšem s únorem 1948 proběhly velké změny i ve způsobu evidence nemovitostí. Tzv. Střední občanský zákoník 3 zrušil intabulační princip nabývání práv k nemovitostem, pozemková kniha sloužila jen jako evidence., což v praktické rovině znamenalo, že bylo toliko na uvážení účastníků, zda změnu právního vztahu k nemovitostem do evidence navrhnou či nikoli, kdy zápisní povinnost byla uložena jen pro organizace 4 Navíc tento zákoník povýšil socialistické vlastnictví nad vlastnictví soukromé, takže i poznámky do pozemkových knih pozbyly téměř smyslu. V letech 1956 1960 byla nařízením vlády zřízena tzv. Jednotná evidence půdy, která byla určena k udržování stavu evidence půdy podle druhů pozemků s ohledem na skutečné užívání. Právní vztahy k nemovitostem ale tato evidence neřešila. V tomto období, které trvalo do roku 1964 tedy soukromá práva k nemovitostem nepodléhala žádné úplné a systematické evidenci 5 Knihovní zákon byl zrušen zákonem č. 22/1964 Sb., zároveň s nástupem nového občanského zákoníku ( zák. č. 40/1964 Sb. ). Byla založena evidence nemovitostí. Do této evidence se sice prováděly též zápisy právních vztahů o nemovitostech, ale tyto zápisy měly pouze evidenční charakter. 6 3 Zák. č. 141/1950 Sb. 4 VRCHA Pavel: Zápisy věcných práv k nemovitostem, Praha, Newsletter Praha, 1999, str. 17 5 PEKÁREK Milan et al.. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Str 188 6 BAREŠOVÁ E. BAUDYŠ P.:Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 2. Doplněné a přepracované vydání, Praha C. H. Beck 2000, předmluva, str. XIII 7

Smluvní převody podléhaly registraci státním notářstvím, ovšem jen v některých případech ( např. převod nemovitostí mezi soukromými vlastníky ), samotný zápis vlastnického práva podle takových smluv do evidence nemovitostí měl jen deklaratorní charakter. Institut poznámky tehdejší evidence nemovitostí neměla. Je to logické, pokud evidence sloužila tehdejšímu socialistickému zřízení převážně k plánovacím a statistickým účelům a vlastnická a jiná věcná práva soukromých osob byla víceméně podružná, neměl by zápis poznámek význam. Velkou změnou v evidenci nemovitostí po roce 1989 bylo zcela jistě zřízení katastru nemovitostí zákonem č. 344/1992 Sb. ( dále jen katastrální zákon ). Součástí katastru od té doby je i evidence vlastnických a jiných věcných práv dle zákona č. 265/1992 Sb. ( dále jen zákon o zápisech ). Zákon o zápisech vychází v mnoha směrech z principů knihovního zákona. Vznikají zde tři druhy zápisů do katastru nemovitostí: vklad, záznam a poznámka. Intabulační princip byl obnoven u vkladů 7 do katastru nemovitostí. Zjednodušeně řečeno smluvní dispozice s nemovitostmi podléhá vkladu. Oproti tomu záznamem 8 se zapisují vlastnická a jiná věcná práva v případě, že vznikla ( nebo zanikla ) např. zákonem,. rozhodnutím státního orgánu, atd. Takový zápis má deklaratorní charakter, katastrální úřad o něm nerozhoduje, pouze ho provede. Tímto zákonem vznikla tedy i poznámka do katastru nemovitostí, které je věnována tato práce. 7 dle 2 zák. č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů 8 Dle 7 zák. č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů 8

2. Institut poznámky a její zákonná úprava Jak již bylo výše zmíněno, zákon o zápisech připouští tři druhy zápisů do katastru nemovitostí vklad, záznam a poznámku. Definice těchto úkonů je uvedena v 14: (1) Za vklad se považuje zápis do katastrálních operátů (2) Záznamy jsou úkony příslušného orgánu republiky, které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva (3) Poznámky jsou úkony příslušného orgánu, které jsou určeny k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitosti nebo osobě a které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva. 9 Jaký je rozdíl mezi těmito druhy zápisů? Zatímco vkladem ( s konstitutivními účinky ) a záznamem ( s deklaratorními účinky ) se v katastru nemovitostí zapisuje vznik, změna nebo zánik věcných práv k nemovitostem, zápis poznámkou je zcela odlišné povahy. Poznámka neslouží k zápisu práv do katastru, slouží k signalizaci skutečností, které se dotýkají smluvní volnosti vlastníka ( či jiného oprávněného ) zapsaného v katastru nemovitostí nebo kterými je do určité míry oslabován princip publicity existujících zápisů. 10 Z výše uvedeného je tedy patrné, že poznámka do katastru sice nezakládá vznik, změnu nebo zánik práv k nemovitostem, ale svůj význam má. Má upozornit např. zájemce o koupi nemovitosti či potenciálního věřitele na skutečnost, že vlastník nemovitosti může být nějakým způsobem omezen v nakládání s ní, nebo také, že ohledně dotčené nemovitosti probíhá soudní spor. 9 14 zák. č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů 10 PEKÁREK Milan et al.. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Str. 222 9

Vzhledem k tomu, že katastr nemovitosti funguje mimo jiné na principu formální publicity 11, je v zájmu možných nabyvatelů věcných práv k nemovitostem, aby se ještě před vyjádřením projevu vůle v právním úkonu informovali o případných vadách. Ode dne, kdy byl zápis poznámkou v katastru proveden, nemůže zpravidla nikdo úspěšně tvrdit, že o skutečnostech zapsaných do katastru poznámkou nevěděl. Občanský zákoník v 500 odst. 1 považuje vady, které lze zjistit z příslušné evidence nemovitostí za takové, u nichž nelze uplatnit nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoliv vad. 12 Poznámky však neslouží jen veřejnosti ke zjištění právního stavu nemovitosti, ale i katastrálním úřadům, a to v řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí. Zákon o zápisech v 5 přesně ukládá rozsah přezkumné činnosti v řízení o povolení vkladu. Pokud tedy rozhoduje o návrhu na vklad práva, musí z úřední povinnosti zkoumat, zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu 13. Pokud tedy v době podání návrhu byla zapsána poznámka o omezení dispozičních práv vlastníka, musí se jí katastrální úřad z úřední povinnosti zabývat. Rozsah a postup katastrálních úřadů při této přezkumné činnosti bude blíže popsán v kapitole č. 7. 11 13 zák. č. 265/1992 Sb. k 1.1.2012 zrušen, platí ust. 21 zák. č. 344/1992 Sb. z logických důvodů, neboť zásada formální publicity byla v zákonech zakotvena duplicitně. 12 BAREŠOVÁ E. BAUDYŠ P.:Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 2. Doplněné a přepracované vydání, Praha C. H. Beck 2000. Str. 121 13 Zákon č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů, 5 odst. 1 písm. f 10

Samotný předmět zápisu poznámky upravuje ustanovení 9 a nově i 9a zákona o zápisech. Odst. 1 ustanovení 9 uvádí, na základě jakého podání se poznámka v katastru nemovitostí vyznačuje.: Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení: soudu, správce daně, správce podniku, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby podle zvláštního předpisu, insolvenčního správce, či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána a) na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, exekučního příkazu k prodeji podniku, na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, na základě vyrozumění insolventního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, na základě usnesení o nařízení předběžného opatření, na základě oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, na základě žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu nebo na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru, b) na základě podaného žalobního návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí, týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden záznam do katastru podle 7, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti podle 9a, c) na základě usnesení o nařízení exekuce, pokud povinným není stát, 14 14 Zákon č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů, 9 odst. 1) 11

d) na základě rozhodnutí o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat a majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného insolventního správce, e) na základě vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku f) na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu 15 S účinností k 1.1.2012 je předmětem zápisu do katastru nemovitostí i poznámka spornosti, dle již výše zmíněného ustanovení 9 a. Tuto poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného oznámení soudu o podané žalobě nebo k doloženému návrhu žalobce, jestliže žalobce podá žalobu o určení zda a) vlastníkem nemovitosti evidované v katastru je někdo jiný, než kdo je jako vlastník zapsán v katastru, nebo b) právní úkon, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatný či zrušený 16 15 Zákon č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů, 9 odst. 1) 16 Zákon č. 265/1992 Sb. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv, ve znění pozdějších předpisů, 9a odst. 1 12

Podle druhu podání můžeme poznámky rozdělit do tří kategorií, a to na: - poznámku, která má upozornit veřejnost, že vlastník nemovitosti je omezen v dispozici s ní. Tato poznámka bývá zpravidla zapsána v části C listu vlastnictví 17 - poznámku, upozorňující na skutečnost, že ohledně dané nemovitosti probíhá určité řízení. 18. Zápis takové poznámky se zpravidla provádí do části D listu vlastnictví. - poznámku spornosti, obnovený institut specifického charakteru, které bude taktéž věnována samostatná kapitola. Tuto poznámku najdeme zpravidla v oddíle C listu vlastnictví. Procesní postup katastrálních úřadů při zápisu poznámky je v souladu s ustanovením 9 odst. 2 zákona o zápisech obdobný záznamu ( blíže viz kapitola č. 6 této práce ). Dále jsou postupy zápisu poznámky blíže popsány ustanovení 47 vyhlášky č. 26/2007 Sb. ( dále jen katastrální vyhláška ), což je prováděcí vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ( dále jen ČUZK ) ke katastrálnímu zákonu a zákonu o zápisech. Metodické a procesní postupy jsou též popsány v Jednacím řádu katastrálního úřadu, vydaným a schváleným ČUZK, ale i v tzv. pokynech ČUZK, zejména v Pokynu č. 14 a č. 39, dále také v Návodu ČUZK pro správu a vedení katastru nemovitostí ( blíže viz kapitola 6 této práce ). 17 List vlastnictví je rozdělen na 7 částí takto: Část A zde je uveden vlastník či jiný oprávněný (jiným oprávněným může být například organizační složka státu, která je příslušná hospodařit s majetkem státu ) Část B obsahuje soupis nemovitostí, které se evidují v katastru ( dle 2 zák. č. 344/1992 Sb ) na daném listu vlastnictví Část B1 obsahuje údaje o jiných právech, vztahujících se k nemovitosti, např. oprávnění v věcného břemene, zřízeného in rem Část C zde jsou uvedena omezení vlastnického práva k nemovitosti ( některé poznámky, zástavní práva, předkupní práva, věcná břemena zatěžující nemovitost, apod. ) Část D obsahuje jiné údaje o vlastníku či nemovitosti ( např. různá upozornění, některé poznámky, údaje o tom, že v daném katastrálním území došlo k přečíslování parcel obnovou operátu apod.) Část E zde jsou uvedeny nabývací tituly, tedy údaje o listinách, na základě jichž nabyl vlastník uvedený v části A vlastnické právo k nemovitostem ) 18 PEKÁREK Milan et al.. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. Str. 222 13

2.1. Předpisy související se zápisem poznámky Kromě výše uvedené právní úpravy poznámky v zákoně o zápisech a katastrální vyhlášce souvisí se zápisem poznámky i řada jiných zákonů, na základě jejich ustanovení je vydávána listina, která slouží jako podklad pro zápis poznámky: Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř. ) Tento zákon upravuje postupy a zásady civilního procesu, je to v podstatě základní předpis, který je uplatňován zejména v řízení nalézacím a vykonávacím v civilním soudním řízení 19.Z hlediska zápisu poznámky do katastru nemovitostí je potřeba zmínit následující ustanovení o.s.ř.: 74 77 řízení o předběžném opatření. Předběžné opatření je takové opatření soudu, kterým jsou dočasně řešeny určité poměry, než je ve věci vydáno definitivní rozhodnutí 20. Z hlediska zápisu poznámky do katastru je to zejména předběžné opatření dle ustanovení 76 odst. 1 písm. e), které účastníku soudního řízení ukládá, aby s určitou věcí nenakládal. 80 a 82 žalobní návrh a zahájení soudního řízení. Podání žalobního návrhu dle ustanovení 80 písm. c) o.s.ř., tedy tzv určovací žaloby je podkladem pro zápis poznámky, ať už pro zápis poznámky dle 9 odst. 1 písm. b) či poznámky spornosti dle 9a zákona o zápisech Hlava šestá - výkon rozhodnutí, neboli exekuce, představuje faktickou realizaci práva oprávněného na plnění, jež mu povinný neposkytl dobrovolně, a to za pomoci státní moci nebo alespoň pod její kontrolou. 21 Podkladem pro výkon rozhodnutí je exekuční titul. Exekučním titulem je veřejná listina, ze které musí být zřejmé, že oprávněný má vůči povinnému právo na určité plnění 22. Důležitou vlastností takovéto listiny je fakt, že musí být vykonatelná. 19 STAVINOHOVÁ J a LAVICKÝ P.: Základy civilního procesu, Brno, 2009, Masarykova univerzita, str. 19 20 Předběžné opatření-wikipedia ( on-line ) cit. 14.2.2012 Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/predbezneopatreni 21 STAVINOHOVÁ J a LAVICKÝ P.: Základy civilního procesu, Brno, 2009, Masarykova univerzita, str. 115 22 STAVINOHOVÁ J a LAVICKÝ P.: Základy civilního procesu, Brno, 2009, Masarykova univerzita, str. 115 14

Výkon rozhodnutí lze dle o.s.ř. provést více způsoby, z hlediska zápisu poznámky do katastru nemovitostí jsou ale podstatná jen následující ustanovení: 335a 335b nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, usnesením soudu je nařízen tento druh výkonu rozhodnutí, zároveň je v souladu s ustanovením 335b odst. 1 písm. a) povinnému zakázáno, aby nemovitost převedl nebo jí zatížil ( např. zástavním právem ). 336b 336c - dražební vyhláška, neboli usnesení soudu o nařízení dražebního jednání, v souladu s ustanovením 336c odst. 1 písm. d) je zasíláno katastrálnímu úřadu nejen k zápisu poznámky, ale i k vyvěšení na úřední desce ( 336c odst. 3 ) 338b řízení o výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, oznámení o podání takového návrhu je podkladem pro zápis poznámky do katastru nemovitostí 338f výkon rozhodnutí prodejem podniku. V tomto řízení je obdobně, jako u nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí povinnému zakázáno, aby podnik nebo jeho část převedl na někoho jiného. Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád Exekuční řád upravuje činnost tzv. soukromých exekutorů. Zákonem založený institut soudního exekutora je založen na fakultativním přenesení vykonávací ( exekuční ) pravomoci soudů na nezávislého a nestranného exekutora, který jako nestátní orgán vykonává exekuční ( popřípadě i další ) činnost ve svobodném povolání. 23 Exekuce prováděná soudními exekutory podle exekučního řádu představuje na rozdíl od provádění výkonu rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. pružnější a rychlejší způsob vymožení práv, přiznaných exekučním titulem 24 23 HLAVSA Petr: Exekuční řád s výkladem a prováděcími předpisy, Praha, 2001, Linde Praha a.s., str. 9 24 Výčet exekučních titulů je uveden v ustanovení 40 odst. 1 exekučního řádu 15

44 - v souladu s odst. 1 je exekutor povinen požádat soud o nařízení exekuce a pověření k provedení exekuce do 15 dnů od doručení návrhu oprávněného. Pokud jsou splněny všechny podmínky uvedené v ustanovení 44 odst. 2, soud do 15 dnů nařídí exekuci a k jejímu provedení pověří exekutora, který o ni požádal. Samotné usnesení má formu usnesení s náležitostmi uvedenými v 44 odst. 6. Jednou z těchto náležitostí je také poučení o tom, že po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitosti a majetku patřícího do společného jmění manželů,. 25 47 exekutor má v exekučním řízení oprávnění rozhodnout, jakým způsobem exekuci provede. O konkrétním způsobu exekuce vydá exekuční příkaz. Tento příkaz má stejné účinky, jako nařízení výkonu rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. Povinný nesmí po doručení exekučního příkazu nakládat s majetkem v tomto příkazu uvedeném 26. 66 71 způsoby provádění exekuce, které jsou předmětem zápisu poznámky do katastru nemovitostí, jsou exekuční příkaz k prodeji nemovitostí a exekuční příkaz k prodeji podniku. Úprava těchto způsobů exekuce je obdobná úpravě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a podniku v části šesté o.s.ř., exekuční řád se i na úpravu v o.s.ř. odkazuje ( lex generalis ) 27 51 toto ustanovení obsahuje taxativní výčet způsobů zániku pověření exekutora k provedení exekuce 46 úprava povinností exekutora při provádění exekuce, pro výmaz poznámky v katastru nemovitostí je důležité zmínit ustanovení odst. 7, tedy oznamovací povinnost exekutora po skončení exekuce. 25 Zák. č. 120/2001 Sb. Exekuční řád, 44a 26 HLAVSA Petr: Exekuční řád s výkladem a prováděcími předpisy, Praha, 2001, Linde Praha a.s., str. 58 27 Odkazující ustanovení - 69 a 71 exekučního řádu. 16

Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon Tento zákon upravuje řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka a jeho oddlužení v soudním řízení tak, aby majetkové vztahy osob, jichž se úpadek dotkl, byly uspořádány a taktéž aby došlo k uspokojení věřitelů 28. Zákon č. 182/2006 Sb. ( dále jen insolvenční zákon ) nahradil v roce 2008 dosavadní úpravu, zakotvenou v zákoně č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. V 2 insolvenčního zákona je definován úpadek a úpadce, způsoby řešení úpadku jsou zakotveny v ustanovení 4 odst. 1: konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku pro určité specifické druhy případů ( např. úpadek finančních institucí podle 367 a násl. insolvenčního zákona ). Pro zápis poznámky do katastru nemovitostí je potřeba zmínit následující ustanovení: 205-206 - majetková podstata. Toto ustanovení definuje majetek, který náleží do majetkové podstaty dlužníka. Z ohledem na zápis poznámky do katastru je potřeba zdůraznit zvláště ustanovení 205 odst. 4, do majetkové podstaty dlužníka může naležet i majetek jiných osob. 111 - nakládání s majetkovou podstatou. Se zahájením insolvenčního řízení je spojeno omezení dlužníka v dispozici s majetkem, náležejícím do majetkové podstaty 29 113 - předběžné opatření. Insolvenční soud může nařídit ( na návrh nebo bez návrhu ) předběžné opatření, je-li v době do vydání rozhodnutí o úpadku nezbytné zabránit dlužníkovi změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů. 30. Předběžným opatřením může soud dlužníku např. zakázat nakládání s majetkovou podstatou nebo s její částí. 28 Zákon č. 182/2006 Sb. insolvenční zákon, 1 29 ZELENKA J. a kolektiv, Insolvenční zákon, poznámkové vydání s důvodovou zprávou a nařízením Rady ES 1346/2000, Praha, 2007, Linde Praha, a.s, str. 190 30 ZELENKA J. a kolektiv, Insolvenční zákon, poznámkové vydání s důvodovou zprávou a nařízením Rady ES 1346/2000, Praha, 2007, Linde Praha, a.s, str. 195-196 17

136 139 -rozhodnutí o úpadku. S tímto rozhodnutím se pojí účinky jako s předběžným opatřením. V souladu s ustanovením 139 odst. 1 písm. i) je o vydání rozhodnutí o úpadku vyrozuměn i katastrální úřad. 244 a násl. prohlášení konkursu. Konkurs je jeden ze způsobů řešení úpadku, spočívá v tom, že jsou pohledávky věřitelů uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění Tímto zákonem může být z důvodu veřejného zájmu odňato či omezeno vlastnické právo k nemovitosti či oprávnění z věcného břemene k nemovitosti. 2 vysvětluje základní pojmy vyvlastňovacího řízení, zejména vyvlastnění, vyvlastňovaný, vyvlastnitel, vyvlastňovací řízení 31 15 - stanovuje úřady, které vedou vyvlastňovací řízení, vymezuje také místní příslušnost při vedení tohoto řízení 19 o zahájení vyvlastňovacího řízení je vyrozuměn katastrální úřad. Vyvlastňovaný vlastník je v souladu s tímto ustanovením omezen v nakládání s danou nemovitostí, dle odst. 3. Zákon č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách Tento zákon upravuje postupy při provádění veřejných dražeb. Z hlediska zápisu do katastru nemovitostí je podstatná část třetí tohoto zákona, upravující postup při provádění dražby nedobrovolné. Podmínky pro provedení takové dražby jsou uvedeny v 36 tohoto zákona věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem a má-li tuto pohledávku přiznánu např. rozhodnutím soudu, může navrhnout provedení dražby nedobrovolné z důvodu uspokojení své pohledávky. 41 oznámení o tom, že byla uzavřena smlouva o provedení dražby nedobrovolné, je zasíláno též katastrálnímu úřadu, stejně tak oznámení o upuštění od dražby ve smyslu 46 31 Dle ust. 2 zákona o vyvlastnění je vyvlastnění odnětí nebo omezení vlastnického práva či práva odpovídajícího věcnému břemeni k nemovitosti, vyvlastňovaným je vlastník nebo oprávněný v věcného břemene, vyvlastnitel ten, kdo navrhuje, aby na něj přešlo vlastnické právo či právo odpovídající věcnému břemeni k nemovitosti a vyvlastňovací řízení je řízení o odnětí nebo omezení výše uvedených práv. 18

Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád Z hlediska zápisu poznámky do katastru nemovitostí je důležité zmínit dvě ustanovení trestního řádu: 47 zajištění nároku poškozeného. Formou usnesení o zajištění majetku může rozhodnout soud na návrh státního zástupce nebo v přípravném řízení sám státní zástupce, pokud je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného v trestním řízení by mohlo být mařeno. S takto zajištěným majetkem lze nakládat jen omezeně, v souladu s odst. 7. 79 d- zajištění nemovitosti. Orgány činné v trestním řízení mohou zajistit nemovitý majetek obviněného v případě, že takový majetek je určen nebo byl užit ke spáchání trestného činu nebo je výnosem z trestné činnosti. Rozhodnutí a zajištění nemovitosti je vydáváno formou usnesení s náležitostmi dle odst. 2, mimo jiné obsahuje i zákaz vlastníku nakládat s takovou nemovitostí. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Daňová exekuce podle tohoto zákona má souvislost s poznámkou do katastru v následujících ustanoveních: 218 220 daňová exekuce prodejem nemovitostí je jeden ze způsobů, jakým může správce daně vymáhat daňový nedoplatek. Takové rozhodnutí správce daně je oznámeno formou exekučního příkazu také příslušnému katastrálnímu úřadu. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ( dále jen zákon o půdě ) Tento zákon upravuje vlastnické, ale i užívací vztahy zejména k pozemkům, které jsou součástí zemědělského půdního fondu, ale i k jiným nemovitostem, uvedeným v ustanovení 1 tohoto zákona. 29 toto ustanovení omezuje převádění nemovitostí, které byly ve vlastnictví církve. Toto omezení bude trvat do přijetí zákona o tomto majetku. 19

3. Poznámka upozorňující na omezení dispozičních práv vlastníka Jak již bylo výše uvedeno, poznámka, která upozorňuje na to, že vlastník nemovitosti je omezen v nakládání s ní, je zpravidla zapsána v části C listu vlastnictví. Sama poznámka, zapsaná v katastru nemovitostí, však nezakládá vznik, změnu nebo zánik práv k nemovitostem. Poznámkou nelze zasáhnout do vlastnického práva k nemovitostem. Slouží pouze k signalizaci skutečností, které pro futuro mohou mít právní relevanci na dotčený zápis v katastru nemovitostí. Zároveň slouží k zajištění informovanosti třetích osob tak, aby každý, kdo hodlá uzavřít smlouvu, týkající se věcných práv k nemovitostem evidovaným v katastru, měl možnost se s aktuálním stavem zápisů v katastru nemovitostí podrobně seznámit 32 Smyslem této poznámky je tedy upozornit, že existuje rozhodnutí jiného orgánu, kterým je dispoziční právo vlastníka omezeno. Takovým orgánem je dle ustanovení 9 odst. 1) zákona o zápisech soud, správce daně, správce podniku, vyvlastňovacího úřadu, soudní exekutor, osoba oprávněná provádět veřejné dražby podle zvláštního předpisu, insolvenční správce. Tento výčet se na první pohled jeví jako taxativní, ovšem z již publikovaných výkladů tohoto ustanovení 33 a z praxe katastrálních úřadů je zřejmé, že tento výčet není úplný. S odkazem na další část ustanovení 9 odst. 1, kde se uvádí, že poznámku zapíše katastrální úřad také na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nakládat s předmětem práva, se v katastru nemovitostí zapisuje taktéž poznámka na základě rozhodnutí jiných orgánů, například státního zástupce. Tyto poznámky jsou popsány blíže v podkapitole č. 3.12. Je také důležité poznamenat, že rozhodnutí orgánů, na základě kterých se zápis poznámky provádí, nemusí být pravomocné. Zápis poznámky se v souladu ustanovením 47 odst. 3 katastrální vyhlášky provádí bez ohledu na právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí 34 32 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 18.6.2008, sp. zn. 9 As 60/2007 převzato z publikace VRCHA Pavel et. c. : Katastrální a související judikatura, 3. vydání, 2011, Praha, Linde Praha, str. 603 33 Např. VRCHA Pavel et.c. Katastrální a související judikatura 3. vydání, 2011, Praha, Linde Praha nebo článek P. Baudyše, umístěný na stránkách http://pravniradce.ihned.cz/c1-12195260 34 Vyhláška Čuzk č. 26/2007 Sb. katastrální vyhláška, 47 odst. 3 20

3.1. Poznámka na základě usnesení soudu o nařízení exekuce Poznámka o nařízení exekuce je typem poznámky, která se zapisuje pouze k povinnému, neboť skutečnost zapisovaná poznámkou nemusí mít vždy zároveň vztah jak k nemovitosti na příslušném listu vlastnictví, tak k aktuálnímu vlastníku této nemovitosti, za splnění zákonných podmínek postačí souvislost s jedním identifikátorem. 35. Zápis této poznámky se provádí na základě usnesení soudu o nařízení exekuce, vydaného dle ust. 44 exekučního řádu. Toto usnesení zpravidla nezasílají katastrálním úřadům příslušné soudy, které exekuci nařídily, ale exekutoři, kteří jsou pověřeni k provedení exekuce. Tato poznámka za dobu své existence prošla dvěma podstatnými změnami. Od svého vzniku, tedy od doby účinnosti exekučního řádu, který tuto poznámku do 9 zákona o zápisech zakotvil, byl zápis této poznámky prováděn i k povinnému, který v té době nebyl vlastníkem s tím, že pokud by se povinný vlastníkem nemovitostí posléze stal a exekuce by ještě nebyla ukončena, jako poznámka by se v momentě zápisu jeho vlastnického práva na listu vlastnictví zobrazila 36. Praxe ovšem ukázala, že takové zápisy jsou neefektivní, většina zápisů poznámek o nařízení exekuce byla prováděna k povinným osobám bez nemovitého majetku a neplnily tedy funkci poznámky do katastru nemovitostí, tedy upozorňovat, že povinný je omezen v nakládání s nemovitostí, a to proto, že taková poznámka se logicky veřejnosti nikde nezobrazila. Navíc takové množství zápisů zatěžovalo samotné katastrální úřady. 35 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 18.6.2008, sp. zn. 9 As 60/2007 převzato z publikace VRCHA Pavel et. c. : Katastrální a související judikatura, 3. vydání, 2011, Praha, Linde Praha, str. 603 36 Tento princip zápisu poznámky byl zakotven v ustanovení 9 odst. 3 zákona o zápisech, platném do novelizace v roce 2009 : Zápis poznámky podle odstavce 1 písm. c) a její výmaz bezodkladně zajistí katastrální úřad, v obvodu jehož územní působnosti se nachází soud, který usnesení o nařízení exekuce vydal, ke všem listům vlastnictví v České republice, na který ch je nebo bude osoba označená jako povinný vedena jako vlastník nebo spoluvlastník nemovitostí 21

S účinností zákona č. 286/2009 Sb. o změně exekučního řádu bylo novelizováno i ustanovení 9 odst. 3 zákona o zápisech tak, že zápis této poznámky je od této novelizace prováděn pouze k takovému povinnému, který je v katastru nemovitostí veden jako vlastník nebo spoluvlastník nemovitostí na území České republiky. Touto změnou došlo ke značnému snížení počtu zápisů takových poznámek, což je patrné i ze statistiky zápisů do katastru nemovitostí, zveřejněných na internetových stránkách ČUZK: V roce 2009 bylo do katastru nemovitostí provedeno celkem 452 293 zápisů poznámek o nařízení exekuce, v roce 2010 ( tedy již po zmíněné novelizaci ) bylo těchto zápisů provedeno 83139 37. Je důležité také zmínit novelizaci zákonem č. 349/2011 Sb., která v souvislosti s novelou exekučního řádu ( zákon č. 347/2007 Sb. o změně exekučního řádu ) omezila zápis poznámky o nařízení exekuce ve smyslu vymezení povinné osoby. S účinností této novely je tedy zapsána poznámka o nařízení exekuce, pokud povinným není stát 38. Výmaz poznámky o nařízení exekuce je v katastru nemovitostí proveden na základě některé z následujících listin: - pravomocné 39 usnesení příslušného soudu o zastavení exekuce - pravomocného usnesení soudního exekutora o zastavení exekuce ( dle novely exekučního řádu, účinné od 1.11.2009 ) - oznámení soudního exekutora o skončení ( provedení ) exekuce 40. 37 Statistické údaje převzaty zde : http://www.cuzk.cz/dokument.aspx?akce=doc:10-statistiky ( ke dni 29.2.2012 ) 38 Důvodová zpráva k návrhu zák. č. 349/2011 Sb., bod 11: Od účinnosti novely exekučního řádu č. 347/2007 Sb., to je od 1.1.2008, platí, že je-li nařízena exekuce, ve které jako povinný vystupuje stát, není tímto opatřením již stát nijak omezen v nakládání se svými nemovitostmi. 39 V souladu s ustanovením 47 odst. 3 katastrální vyhlášky 40 Dle pokynu ČUZK č. 39 22

3.2. Poznámka na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti nebo k prodeji podniku Tyto dva druhy poznámky jsou záměrně zahrnuty do jedné kapitoly, neboť jsou co do významu i ve způsobu, jakým se v katastru nemovitostí zobrazí, podobné. V obou případech jde o typ poznámky, která se v katastru nemovitostí zapisuje k nemovitosti a v případě, kdy je zatížen pouze spoluvlastnický podíl na dotčené nemovitosti, i k povinnému ( či jinému, v exekučním příkaze uvedenému spoluvlastníku nemovitosti ). Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti či podniku podle exekučního řádu představuje již konkrétní způsob, jaký zvolil exekutor po nařízení exekuce k jejímu provedení. V obou těchto exekučních příkazech musí exekutor uvést konkrétní nemovitosti, a to v souladu s ustanovením 5 odst. 1 katastrálního zákona. Dle exekučního příkazu je povinnému zakázáno nakládat s nemovitostmi, v něm uvedenými. Exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, vydaný podle exekučního řádu, však není jediný, který se ve formě poznámky v katastru nemovitostí zobrazí. Daňový řád umožňuje také správci daně provádět vymáhání daní prodejem nemovitostí, o nařízení prodeje nemovitostí dlužníka vydá exekuční příkaz, který je v souladu ustanovením 220 odst. 2 daňového řádu zasílán katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky do katastru nemovitostí. Zápis takové poznámky je proveden stejným způsobem, jako u exekučního příkazu, vydaného soudním exekutorem. Výmaz poznámky o exekučním příkazu k prodeji nemovitostí či podniku je v katastru nemovitostí proveden na základě obdobných listin, jako v případě výmazu poznámky o nařízení exekuce s tím, že v těchto listinách musí být uvedeny nemovitosti ( v souladu s ustanovením 5 odst. 1 katastrálního zákona ), které byly exekučním příkazem zatíženy. Kromě výše uvedených listin lze vymazat tento druh poznámek i na základě: - pravomocného usnesení soudního exekutora o zrušení exekučního příkazu - pravomocného usnesení soudního exekutora nebo správce daně o příklepu ( v těchto případech tedy fakticky došlo k provedení exekučního příkazu ) 23

3.3. Poznámka na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nebo prodejem podniku Opět jde o dva druhy poznámek, jejichž zápis je v katastru nemovitostí proveden obdobně, jsou tedy popsány v jedné kapitole. Nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí či podniku má stejné účinky jako výše uvedené exekuční příkazy, jde ale o způsob provádění exekuce prostřednictvím soudu, a to dle hlavy šesté o.s.ř. Na základě tohoto usnesení je rovněž povinnému zakázáno nakládat s nemovitostmi, které jsou v něm uvedeny. Zákonný pojem nepřevést na jiného je třeba vykládat jako omezení všech majetkových dispozic mezi živými, kterými by došlo ke ztížení nebo zkrácení uplatněných práv oprávněné osoby tím, že by se vlastnický podíl povinného na označeném nemovitém majetku snížil nebo zanikl 41 Poznámka je v katastru nemovitostí provedena stejným způsobem, jako v případě exekučního příkazu, a to k nemovitosti a v případě, že je zatížen spoluvlastnický podíl povinného, i k povinnému. Výmaz poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí či podniku se v katastru nemovitostí provádí dle některé z následujících listin: - pravomocné usnesení soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, vydaného v souladu s ustanovením 268 o.s.ř. - pravomocné usnesení soudu o udělení příklepu 3.4. Poznámka na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti Poznámka o dražební vyhlášce upozorňuje na skutečnost, že ohledně dané nemovitosti bylo nařízeno dražební jednání. Poznámka o dražební vyhlášce se v katastru nemovitostí zapíše k nemovitostem a v případě, že je zatížen pouze spoluvlastnický podíl povinného, i k povinnému. 41 Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.7.1998, sp. zn. 31 Ca 66/98 publikováno v ASPI článek Zápisy do katastru Trajer V., ASPI ID MER012006CZ 24

Zápis této poznámky se v katastru nemovitostí provede na základě usnesení o nařízení dražebního jednání. Toto usnesení může být vydáno soudem ve vykonávacím řízení dle hlavy šesté o.s.ř. nebo soudním exekutorem dle exekučního řádu. Opět zde musí být uvedeny nemovitosti v souladu s ustanovením 5 odst. 1 katastrálního zákona. Katastrální úřad kromě zápisu poznámky také dle výše uvedených předpisů dražební vyhlášku zveřejní na své úřední desce. Katastrálnímu úřadu jsou taktéž doručovány dražební vyhlášky vydané správcem daně při daňové exekuci, tyto vyhlášky však nejsou předmětem zápisu do katastru nemovitostí, jsou pouze v souladu s ustanovením 196 odst. 3 daňového řádu zveřejněny na úřední desce úřadu. Výmaz poznámky o dražební vyhlášce je v katastru nemovitostí proveden na základě obdobných podkladů, jako v případě výmazu poznámky o exekučním příkazu k prodeji nemovitostí, tedy: - pravomocné usnesení soudu nebo soudního exekutora o zastavení exekuce - oznámení soudního exekutora o skončení ( provedení ) exekuce - pravomocného usnesení soudu nebo soudního exekutora o udělení příklepu 3.5. Poznámka na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření Smyslem poznámky o nařízení předběžného opatření je upozornit, že vlastníku nebo spoluvlastníku nemovitosti je usnesením soudu pravděpodobně dle ustanovení 76 odst. 1 písm e) o.s.ř. uloženo, aby s nemovitostí či spoluvlastnickým podílem na nemovitosti nenakládal. Zápis takové poznámky se tedy v katastru nemovitostí provádí na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření, ve kterém jsou uvedeny konkrétní nemovitosti, ke kterým se vztahuje. Soud má dle ustanovení 76c odst. 3 o.s.ř. povinnost odeslat stejnopis tohoto usnesení příslušnému katastrálnímu úřadu do 3 dnů od jeho vydání. Poznámka o nařízení předběžného opatření se v katastru nemovitostí zapíše k dotčeným nemovitostem a v případě, kdy je dotčen pouze spoluvlastnický podíl povinného, i k povinnému. 25

Výmaz poznámky o nařízení předběžného opatření se v katastru nemovitostí provede na základě takové listiny, která prokazuje, že nařízené předběžné opatření zaniklo 42 nebo bylo soudem zrušeno 43. Výmaz poznámky o nařízení předběžného opatření se v katastru nemovitostí provede na základě některé z následujících listin: - rozhodnutí soudu ve věci samé - ohlášení o uplynutí doby ( v případě, že bylo předběžné opatření nařízeno na určitou dobu ) - potvrzení soudu, že ve věci samé nebyl podán v určené lhůtě návrh na zahájení řízení. V případě zrušení předběžného opatření bude výmaz poznámky proveden na základě doručeného usnesení soudu o jeho zrušení. 3.6. Poznámka na základě vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku Jde o druh poznámky, která se v katastru nemovitostí zapisuje pouze k povinnému ( dlužníku ), a to logicky pouze v případě, že dlužník je vlastníkem nemovitostí na území České republiky. Samotnou listinou, na základě, které se zápis této poznámky provede, je rozhodnutí soudu o úpadku. Výmaz poznámky o vydání rozhodnutí o úpadku se v katastru nemovitostí provede na základě pravomocného rozhodnutí soudu o skončení insolvenčního řízení ( či o jeho zastavení ). 42 Důvody zániku předběžného opatření jsou taxativně uvedeny v ustanovení 77 odst. 1 o.s.ř. 43 Dle 77 odst. 2 o.s.ř. 26

3.7. Poznámka na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu Jak již bylo výše uvedeno, konkurs je jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka. Smyslem této poznámky je tedy upozornit, že dlužník sám nemůže nakládat s nemovitostmi, neboť Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou 44.Tento typ poznámky se v katastru nemovitostí zapisuje pouze k osobě dlužníka ( v případě, že je vlastníkem nemovitostí na území České republiky). Podkladem pro zápis poznámky je rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu. V katastru nemovitostí se ale můžeme setkat i se zápisem poznámky o prohlášení konkursu podle již zrušeného zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání. Jde o případy, kdy konkursní řízení bylo zahájeno ještě před účinností insolvenčního zákona a pak je konkursní řízení v souladu s ustanovením 432 odst. 1 insolvenčního zákona vedeno podle výše uvedeného konkursního zákona. Výmaz poznámky o prohlášení konkursu se v katastru nemovitostí provede na základě některé z následujících listin: - rozhodnutí insolvenčního soudu o zrušení konkursu dle 308 insolvenčního zákona - rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení rozhodnutí o prohlášení konkursu - v případě poznámky o prohlášení konkursu dle zák. č. 328/1991 Sb. rozhodnutí o zrušení konkursu dle tohoto zákona 44 Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, 246 odst. 1 27

3.8. Poznámka na základě vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka Tato poznámka upozorňuje, že majetek jiné osoby, než dlužníka je zapsán do soupisu majetkové podstaty 45. Jak již bylo výše uvedeno, do majetkové podstaty dlužníka může náležet i majetek jiných osob, než dlužníka ( dle ust. 205 odst. 4 insolvečního zákona ), s tím, že při zpeněžení se na tento majetek pohlíží jako na dlužníkův 46. Nakládání s takovým majetkem může být omezeno v souladu s ustanovením 229 insolvenčního zákona. Jde o typ poznámky zapisované k dotčeným nemovitostem. Poznámka se v katastru nemovitostí zapíše na základě vyrozumění insolvečního správce, že byl výše uvedený majetek zapsán do soupisu. Výmaz této poznámky se provede některým z uvedených způsobů: v důsledku zpeněžení majetkové podstaty ve smyslu 285 a násl zákona č. 182/2006 Sb., rozhodnutím soudu o vyloučení majetku z majetkové podstaty, nebo potvrzením insolvenčního správce, že majetek byl vyňat se souhlasem věřitelského výboru a insolvenčního soudu z majetkové podstaty 47. 3.9. Poznámka na základě rozhodnutí o předběžném opatření podle insolvenčního zákona Tato poznámka upozorňuje na skutečnost, že ještě před vydáním rozhodnutí o úpadku bylo insolvenčním soudem nařízeno dle 113 insolvenčního zákona předběžné opatření, které omezuje dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou nebo s určitým, konkrétním majetkem. V případě, že je předběžným opatřením zatížen veškerý majetek, zapíše se tato poznámka pouze k dlužníku, v případě zatížení jen konkrétních nemovitostí je poznámka zapsána k těmto nemovitostem. Poznámku katastrální úřad zapíše na základě rozhodnutí insolvenčního soudu o nařízení předběžného opatření. 45 Soupis majetkové podstaty upravuje ustanovení 217 a násl. insolvenčního zákona 46 ZELENKA J. a kolektiv, Insolvenční zákon, poznámkové vydání s důvodovou zprávou a nařízením Rady ES 1346/2000, Praha, 2007, Linde Praha, a.s, str. 315 47 VRCHA Pavel et. c. : Katastrální a související judikatura, 3. vydání, 2011, Praha, Linde Praha, str. 595 28

Výmaz poznámky o předběžném opatření dle insolvenčního zákona se v katastru nemovitostí provede v případě zániku předběžného opatření na základě listiny, která dokládá, že předběžné opatření zaniklo ( způsoby zániku jsou uvedeny v ustanovení 113 odst. 5 insolvenčního zákona ), nebo v případě, že bylo zrušeno, na základě rozhodnutí soudu o zrušení předběžného opatření. 3.10. Poznámka na základě oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné Tato poznámka upozorňuje na fakt, že zástavní věřitel uzavřel dle zákona o veřejných dražbách smlouvu o uzavření dražby nedobrovolné dle 36 a násl. tohoto zákona. V katastru nemovitostí se zapíše na základě oznámení dražebníka, že byla smlouva o provedení dražby nedobrovolné uzavřena. Poznámka je zapsána k nemovitostem, které jsou v tomto oznámení uvedeny. Zástavce je po doručení oznámení o dražbě omezen v nakládání s dotčenou nemovitostí v souladu s ustanovením 40 odst. 3 zákona. Výmaz poznámky o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné se v katastru nemovitostí provede podle některé z následujících listin : - oznámení dražebníka o upuštění od dražby dle 46 zákona o veřejných dražbách - potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby dle 54 zákona o veřejných dražbách 3.11. Poznámka na základě žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu Tuto poznámku katastrální úřad zapíše na základě oznámení vyvlastňovacího úřadu o zahájení vyvlastňovacího řízení ( samozřejmě s uvedením dotčených nemovitostí v souladu s ust. 5 odst. 1 katastrálního zákona ). Vlastník dotčené nemovitosti je v souladu s ust. 19 odst. 3 po doručení oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení omezen v nakládání s dotčenou nemovitostí. Tento druh poznámky se v katastru nemovitostí zapíše pouze k nemovitosti. 29

Výmaz poznámky o zahájeném vyvlastňovacím řízení se v katastru nemovitostí provede na základě některé z následujících listin: - rozhodnutí o zastavení řízení dle 23 zákona o vyvlastnění - rozhodnutí dle 24 zákona o vyvlastnění ( rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vyvlastnění nebo rozhodnutí o vyvlastnění). 3.12. Poznámka na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru Toto ustanovení upravuje případy, že bylo rozhodnuto o omezení dispozičních práv vlastníka nebo oprávněného z věcného práva jiným způsobem, než obsahuje výčet možností v ustanovení 9 zákona o zápisech. Takových rozhodnutí může být celá škála, v této kapitole je jich popsáno jen pro příklad několik. Ještě před popisem některých příkladů takovéto poznámky je potřeba upozornit, že ne všechna omezení dispozičních práv na základě rozhodnutí příslušného orgánu jsou předmětem zápisu poznámky. Např. zápis do katastru nemovitostí na základě oznámení pozemkového úřadu o zahájení pozemkových úprav dle zák. č. 139/2002 Sb. nebo rozhodnutí téhož úřadu o schválení pozemkových úprav se provádí v souladu s ustanovením 11 odst. 1 písm. d) katastrální vyhlášky formou upozornění, nikoli formou poznámky, jak je uváděno v některých publikacích, zabývajících se zápisy do katastru nemovitostí 48. Charakterem je to ale zápis poznámce podobný. 3.12.1 Poznámky o zajištění nemovitostí podle trestního řádu Jde o poznámky, které se zapisují na základě rozhodnutí soudu ( nebo v přípravném řízení státního zástupce či policejního orgánu ) o zajištění majetku obviněného. Takové rozhodnutí může být vydáno ze dvou důvodů: 48 Např. : VRCHA Pavel et. c. : Katastrální a související judikatura, 3. vydání, 2011, Praha, Linde Praha, str. 596-597 30