Obecné zásady laické první pomoci

Obecné zásady laické první pomoci Co je první pomoc Cíle první pomoci Prioritní úkoly první pomoci Základní pravidla Základní vyšetření ţivotních funkcí Vyšetření dýchání Vyšetření krevního oběhu Zhodnocení stavu vědomí Ţivot zachraňující výkony Uvolnění a vyčištění dýchacích cest Dýchání z úst do úst / z úst do nosu Nepřímá srdeční masáţ Stabilizovaná poloha První pomoc při akutních stavech Bezvědomí Srdeční příhody Dušení Zástava krvácení Zranění páteře Zlomeniny Popáleniny Poleptání chemickými látkami Zranění hrudníku Úraz elektrickým proudem Epilepsie Kolapsový stav Otravy jedy a léky Šokový stav Počínající porod Krvácení z nosu Co je první pomoc První pomoc je péče nebo léčba poskytnutá postiţenému před příjezdem Zdravotnické záchranné sluţby nebo jiného kvalifikovaného odborníka. Cíle první pomoci zachránit ţivot zabránit zhoršení zdravotního stavu a dalšímu poranění zajistit odbornou pomoc a eventuálně i transport Prioritní úkoly první pomoci Je nutné zajistit základní ţivotní funkce: je nezbytné zprůchodnit a udrţet průchodné dýchací cesty dýchání je v případě potřeby nutné obnovit a udrţovat umělým dýcháním je nezbytné obnovit a udrţet krevní oběh nepřímou srdeční masáţí a zastavením krvácení

Základní pravidla neposkytujte první pomoc, pokud by mohlo dojít k ohroţení Vašeho ţivota nejdříve se zabývejte těmi, kteří mají nejváţnější zranění nehýbejte s postiţeným, pokud to není zcela nutné, jinak můţe dojít k podstatnému zhoršení zranění Základní vyšetření ţivotních funkcí Vyšetření dýchání Při dýchání se do plic dostává vzduch, který obsahuje kyslík; z těla je vylučován oxid uhličitý jako odpadový produkt. Při dýchání rozšiřují hrudník meziţeberní svaly a bránice, čímţ je nasáván vzduch do plic. Při výdechu se tyto svaly uvolňují, hrudník se zmenší do původní velikosti, čímţ se vdechnutý vzduch opět nosem a ústy vytlačuje z plic ven. Normální počet dechů je asi 16 za minutu. Abyste zjistili, zda dýchá postiţený, který je v bezvědomí, pozorujte hrudník, poslouchejte dech a snaţte se rozpoznat závan dechu na tváři. klekněte si vedle postiţeného, přiloţte ucho k jeho nosu a ústům a pozorujte hrudník pokud zraněný dýchá, uvidíte dýchací pohyby, uslyšíte dech a pocítíte závan vzduchu na své tváři kontrolujte barvu rtů, nehtových lůţek, jazyka, uší, špičky nosu: pokud jsou růţové nebo bledé, dýchání je dostatečné kdyţ postiţený nedýchá, musíte uvolnit a vyčistit dýchací cesty a pokud je to nutné, zahájit dýchání z úst do úst nebo do nosu Vyšetření krevního oběhu Srdce krev vytlačuje tepnami do všech částí těla, zpět se vrací ţilami. Krev rozvádí kyslík z plic a výţivné látky vstřebané z potravy, a odvádí odpadové látky. Při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková vlna. Ta je známa jako tep, který můţete nahmatat všude tam, kde leţí tepna blízko povrchu těla, např. na krku nahmatáte tep na krkavici, nebo na zápěstí ruky na radiální tepně. Normální tep je pravidelný a silný s frekvencí 60-80krát za minutu. Kdyţ je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; kdyţ je rychlý a slabý, můţe být postiţený v šoku.

Postup - zjištění tepu na krkavici: najděte štítnou chrupavku a sjeďte bříšky tří prstů do prohlubně mezi ní a kývačem sledujte tep asi 5-10 sekund. Tuto metodu pouţívejte ke zjištění, zda srdce zraněného pracuje Postup - zjištění tepu na radiální tepně na zápěstí: umístěte bříška tří prstů do prohlubně nad rýhou na přední straně zápěstí v ose s dlaňovým bříškem palce počítejte počet tepů za minutu; tuto metodu pouţívejte ke zjištění tepové frekvence i u zraněných, kteří jsou při vědomí Zhodnocení stavu vědomí Vědomí můţeme definovat jako schopnost uvědomování si věcí z okolního prostředí, vlastních vzpomínek, schopnost zaměřit na ně svou pozornost a moci jednat podle své vůle. Bezvědomím nazýváme stav útlumu vědomí a bdělosti, je vţdy výrazem závaţného stavu. Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, ţe nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání. Neţ dojde k úplnému bezvědomí, můţe postiţený procházet různými fázemi zmatenosti. Stejnými fázemi můţe procházet při probírání se z bezvědomí. Orientační hodnocení hloubky bezvědomí: Lehký stupeň - somnolence - postiţený ztrácí zájem o okolí, pospává, lze s ním ale navázat kontakt, reaguje na podněty Střední stupeň - sopor - nemocný nereaguje na oslovení, reaguje pouze na bolestivý podnět (např. štípnutí do ušního lalůčku) Těţký stupeň - koma - nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět - stav hlubokého bezvědomí Ţivot zachraňující výkony Uvolnění a vyčištění dýchacích cest Dýchání je moţné jen tehdy, kdyţ je prostor mezi nosem a ústy a průdušnicí průchodný. Zneprůchodnění dýchacích cest hrozí vţdy, kdyţ je postiţený v bezvědomí, zvláště pokud leţí na zádech. V bezvědomí dochází totiţ k uvolnění ţvýkacích svalů a jazyk zapadá a ucpává hrdlo. I zvratky mohou zneprůchodnit dýchací cesty zraněného.

jednu ruku poloţte zraněnému na čelo, druhou mu podsuňte pod krk a zakloňte mu hlavu tak, aby nosní dírky směřovaly vzhůru podsuňte dolní čelist dopředu a vzhůru, aby brada vyčnívala. Tím se jazyk posune dopředu a dýchací cesty se uvolní pozorujte, zda zraněný dýchá jestliţe zraněný dýchá, uloţte jej do stabilizované polohy Pokud zraněný stále ještě nedýchá, přestoţe jste mu uvolnili dýchací cesty, příčinou můţe být překáţka v dýchacích cestách, např. ulomený zub, bláto či zvratky. V tom případě musíte zraněnému vyčistit dýchací cesty. otočte hlavu zraněného k jedné straně a ukazovákem mu rychlým pohybem dokola vytřete ústní dutinu, opatrně vyjměte všechna případná cizí tělesa dávejte pozor, abyste při tomto manévru nezatlačili zraněnému cizí těleso hlouběji do hrdla Kdyţ je zraněný při vědomí, můţete se pokusit uvolnit mu dýchací cesty úderem mezi lopatky (viz. kapitola Dušení). Pokud máte podezření na zranění krční páteře, neotáčejte zraněnému hlavu na stranu ani ji nezaklánějte!!! Dýchání z úst do úst / z úst do nosu Jestliţe postiţený nedýchá ani po uvolnění a vyčištění dýchacích cest, musíte mu zajistit zásobení krve kyslíkem tak, ţe vdechujete vzduch ze svých plic do jeho úst či nosu. Tato technika se obvykle nazývá dýchání z úst do úst (z úst do nosu). Uvolněte a vyčistěte dýchací cesty. Udrţujte záklon hlavy, předsunutou dolní čelist a pootevřená ústa. Jednu ruku opřete o čelo postiţeného a palcem a ukazovákem stlačte nosní dírky. Druhou rukou přidrţujte dolní čelist - nedotýkejte se prsty úst a krku. Zhluboka se nadechněte, otevřete zeširoka ústa a přiloţte své rty kolem úst postiţeného. Vydechněte šetrně, ale rozhodně do jeho úst. Přitom sledujte, zda se zvedá hrudník postiţeného. Oddalte ústa a pozorujte dále hrudník. Pokud byl vdech úspěšný, uvidíte, ţe se hrudník zvedl a nyní při výdechu opět klesá.

Proveďte ještě další tři vdechy co nejrychleji, aby se krev postiţeného nasytila kyslíkem. Na okamţik dýchání přerušte a zkontrolujte tep na krkavici. Pokud srdce bije, pokračujte v dýchání z úst do úst, vdechujte jednou za 3-4 sekundy (tj. asi 16krát za minutu). Kaţdé tři minuty kontrolujte tep na krkavici. Pokud vymizí tep, zahajte ihned nepřímou srdeční masáţ. Kdyţ postiţený začne opět spontánně dýchat, uloţte ho do stabilizované polohy. Vzduch je moţné vdechovat místo do úst i do nosu postiţeného. Uzavřete palcem ústa postiţeného a obemkněte svými ústy jeho nos. Nepřímá srdeční masáţ Pokud postiţený po uvolnění a vyčištění dýchacích cest nedýchá a bylo zahájeno dýchání z úst do úst, musíte zkontrolovat krevní oběh. Cirkulaci krve tělem zajišťuje srdce. Kdyţ se zastaví srdeční činnost, nedostane se kyslík k buňkám; nenávratné poškození mozku nastává po 3-5 minutách od zástavy oběhu. Zkontrolujte tep na krkavici nebo radiální tepně. Pokud není tep hmatný, znamená to, ţe se srdeční činnost zastavila; musíte ji nahradit uměle pomocí nepřímé srdeční masáţe.

Uloţte postiţeného na rovnou a pevnou podloţku a klekněte si u něj v úrovni hrudníku. Najděte hrudní kost (plochá kost ve středu hrudníku) a vyměřte její střed. Poloţte zápěstí jedné ruky do středu dolní poloviny hrudní kosti, na tuto ruku přiloţte zápěstí druhé ruky, prsty se nesmějí dotýkat hrudníku, ruce se dotýkají jen hrudní kosti, ne ţeber. Poklekněte tak, abyste měl(a) ramena nad hrudní kostí postiţeného a lokty a paţe byly narovnány. Stlačte hrudní kost asi o 4,5 cm, pak uvolněte tlak, ruce nechte stále leţet na hrudníku. Proveďte celkem 15 stlačení hrudní kosti rychlostí 80 stlačení za minutu. Po 15 stlačeních hrudní kosti se přesuňte k ústům postiţeného a proveďte dva vdechy z úst do úst. Pokračujte dále asi minutu, po kaţdých 15 stlačeních hrudníku udělejte dva vdechy z úst do úst. Potom v krátké přestávce zkontrolujte tep na krkavici, pak pokračujte stejně a kontrolujte tep kaţdé tři minuty. Kdyţ nahmatáte tep na krkavici, ihned přerušte srdeční masáţ. Pokračujte v dýchání z úst do úst, dokud nezačne postiţený sám dýchat; pak ho uloţte do stabilizované polohy. Stabilizovaná poloha Kaţdý zraněný, který je v bezvědomí a dýchá, by měl být uloţen do stabilizované polohy. Ta zajišťuje volné dýchací cesty a umoţňuje, aby zvratky nebo jiné sekrety odtékaly volně z úst. Neţ umístíte postiţeného do stabilizované polohy, musíte se ujistit, ţe dýchá normálně a ţe není zastaven krevní oběh. Pak zjistěte zda nemá známky zranění páteře nebo zlomené kosti. Zlomeniny musí být znehybněny ještě před tím, neţ budete otáčet zraněného. Pokud máte podezření na zranění páteře, neotáčejte zraněného vůbec. Nikdy nenechávejte zraněného v bezvědomí o samotě, ani kdyţ je uloţen ve stabilizované poloze.

otočte hlavu postiţeného k sobě a lehce ji zakloňte, aby se uvolnily dýchací cesty paţi, která je blíţe, uloţte podél těla nadzdvihněte hýţdi a podsuňte pod ni ruku s nataţenými prsty zvedněte vzdálenější paţi a přeloţte ji přes hrudník postiţeného šetrně nadzdvihněte vzdálenější dolní končetinu a přeloţte ji přes bliţší poklekněte vedle postiţeného k jeho hrudníku a uchopte ho jednou rukou na vzdálenějším boku za šaty a druhou rukou mu podpírejte hlavu otáčejte ho směrem k sobě aţ ke svým kolenům ohněte horní paţi a nohu tak, aby zabraňovaly otočení zraněného na obličej upravte polohu hlavy tak, aby byla v záklonu a zkontrolujte, zda jsou průchodné dýchací cesty hlavu podepřete ohnutou rukou postiţeného První pomoc při akutních stavech Bezvědomí Je to stav, ve kterém postiţený nevnímá pro poruchu normální funkce mozku. Můţe se rozvinout postupně nebo vzniknout náhle a můţe být způsobeno úrazem, otravou nebo závaţnou chorobou. Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, ţe nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání. Neţ dojde k úplnému bezvědomí, můţe postiţený procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi můţe procházet při probírání. Nikdy nenechte bezvědomého samotného. Nikdy nedávejte tomu, kdo je nebo byl v bezvědomí, nic jíst ani pít. Kaţdý, kdo byl v bezvědomí, musí být co nejdříve vyšetřen lékařem. šetrně zatřeste postiţeným za ramena a nahlas se ho zeptejte, zda je v pořádku a jak se cítí - nechte mu 5-10 sekund na odpověď pokud neodpovídá, pokuste se zjistit reakci postiţeného na bolestivý podnět kdyţ postiţený neodpovídá ani na bolestivý podnět, zjistěte pohledem na hrudník, sluchem a přiloţením tváře k nosu, zda dýchá kdyţ nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty kdyţ postiţený stále ještě nedýchá, vyčistěte mu dýchací cesty kdyţ nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst a pokud je to nutné, i nepřímou srdeční masáţ podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je např. průkaz diabetika či cokoliv jiného; to můţe přinést vysvětlení stavu postiţeného. Zvláště věnujte pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na paţích, lahviček od léků, zápachu dechu po alkoholu, acetonu, toluenu a pod. kdyţ postiţený dýchá normálně, uloţte ho do stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu záchranné sluţby do té doby sledujte krevní oběh, dýchání a stupeň bezvědomí kaţdých několik minut Srdeční příhody Srdeční sval potřebuje kyslík, který dostává krevními cévami srdce - věnčitými tepnami. Srdeční příhody bývají různé a mají různé příčiny. Především při chorobách srdce nebo plic můţe srdeční sval nějaký čas postupně slábnout a můţe selhat. U postiţeného bude narůstat dušnost a kůţe bude

namodralá. Někdy způsobuje zúţení věnčité tepny při středně těţké fyzické zátěţi svíravou bolest na hrudi. To případ anginy pectoris. Můţe se téţ přihodit úplný uzávěr věnčité tepny - koronární trombóza (infarkt myokardu). Bolest, která vzniká, je podobná bolesti při angina pectoris, ale můţe být mnohem silnější. Při koronární trombóze se můţe srdce zastavit. Není moţné nahmatat tep; tato příhoda se nazývá srdeční zástava. Postiţený rychle ztrácí vědomí, protoţe mozek přestal být zásoben krví, zastavuje se dýchání. Dušení kdyţ je postiţený dušný a stěţuje si na silnou bolest na hrudi, posaďte ho do křesla nebo na podlahu a opřete o zeď poraďte nemocnému, aby se lehce předklonil, pokud mu to usnadní dýchání zeptejte se nemocného, zda má nějaké léky pro srdeční onemocnění - pokud ano, dejte mu je podle předpisu kdyţ se stav podstatně nezlepší do pěti minut, nebo nemocný neměl nikdy srdeční obtíţe, přivolejte ihned sanitku kdyţ nemocný upadne do bezvědomí se zástavou srdce, uloţte jej na záda na pevnou podloţku a zahajte ihned dýchání z úst do úst a nepřímou srdeční masáţ Ucpání dýchacích cest způsobuje dušení. Můţe se přihodit při špatném spolknutí jídla nebo při vdechnutí ţvýkačky, bonbónu, zlomeného zubu, poraněním hrtanu, otokem způsobeným bodnutím včelou apod. Postiţený se náhle chytá za krk a nemůţe mluvit. Pokud se mu neuleví, můţe postiţený zmodrat v obličeji a ţíly v obličeji a na krku se zvýrazňují. Nepodaří-li se překáţku odstranit, postiţený ztrácí vědomí. zeptejte se postiţeného, zda můţe kašlat; pokud můţe, ať se pokusí předmět vykašlat a nezasahujte kdyţ nemůţe kašlat, udeřte ho rázně čtyřikrát zápěstím mezi lopatky kdyţ nepomohou údery do zad sedícímu či stojícímu postiţenému, pomozte mu předklonit se tak, aby jeho hlava byla níţ neţ hrudník a čtyřikrát ho znovu udeřte, jak je popsáno výše vyšetřete ústní dutinu postiţeného - řekněte mu, aby projel prstem zadní část ústní dutiny a pokusil se vyjmout jakékoliv cizí těleso (buďte připraveni to udělat sami) kdyţ postiţený ztrácí vědomí, uvolněte a vyčistěte dýchací cesty a zahajte dýchání z úst do úst

Pro vypuzení cizího tělesa z ústní dutiny můžeme použít Heimlichův manévr, který spočívá ve zvýšení tlaku v dýchacích cestách při bezvědomí postiţeného poloţte na záda a z boku tlačte zápěstími obou rukou na nadbřišek směrem k hlavě pokud je postiţený při vědomí, sevřete ho zezadu a palcovou stranou pěstí tlačte na nadbřišek směrem nahoru Jestliţe se dusí malé dítě, postupujte stejně, ale uţívejte menší sílu při úderech do zad. Malé dítě poloţte přes svá stehna hlavou dolů pod úrovní jeho hrudníku a udeřte je čtyřikrát rychle mezi ramena. Kojence poloţte na své předloktí obličejem dolů tak, aby mělo hlavu níţe neţ hrudník. Jednou rukou mu podepřete hlavičku a ramena a druhou rukou je čtyřikrát lehce udeřte mezi ramena. Zástava krvácení Ke krvácení dochází při roztrţení či přeříznutí kterékoliv cévy rozvádějící krev tělem - tepny, ţíly či kapiláry. Můţe být vnější, viditelné, nebo vnitřní, které není vidět. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány, ţilní krev je tmavě červená a volně vytéká. Kapilární krev je středně tmavá a z rány prosakuje. Silné krvácení je vţdy naléhavou situací, protoţe při větších ztrátách krve se stává, ţe je jí příliš málo, aby mohly být buňky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak můţe být šok nebo i smrt. zraněné místo zvedněte do výše a stlačte ránu palcem a (nebo) prsty - tlak musí být udrţován aţ 15 minut (toto se nazývá stavění krvácení přímým tlakem) pokud je rána rozsáhlejší, šetrně, ale pevně stlačte místo nad i pod ranou a dále se zachovejte jako v předchozím bodě zvedněte a přidrţujte část těla postiţeného tak, aby byla nad úrovní jeho srdce (hrudníku); tím se zpomalí průtok krve zraněnou částí těla (to se nazývá stavění krvácení elevací) zraněného nechte leţet; to zpomalí průtok krve ještě více překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány pokud nemáte k dispozici ţádný obvaz, pouţijte kousek čisté silnější látky bez chloupků pokud krev prosakuje přes přiloţený obvaz, neodstraňujte původní obvaz, ale přiloţte nový a zajistěte jej

pozorujte, zda zraněný nejeví známky šoku a podle nálezu postupujte dále Zranění páteře Páteř je tvořena sloupcem obratlů, který probíhá od lebky aţ dolů na konec zad. Je zpevněna vazy a obklopuje a chrání míchu. Poškození míchy můţe mít za následek ztrátu schopnosti pohybu a citlivosti v částech těla pod zraněnou oblastí. Náhlé ohnutí nebo nešikovné otočení zad či krku můţe způsobit nataţení svalů zad nebo vazů zpevňujících páteř nebo poškození meziobratlových plotének. Silný přímý náraz můţe poškodit jeden či více obratlů. Na zlomeninu páteře mějte například podezření tehdy, kdyţ je někdo vymrštěn z vozidla. Násilný pohyb hlavy a krku se můţe přihodit při nárazu na vozidlo zezadu. Můţe způsobit závaţné zranění svalu či nervu a také můţe dojít ke zlomení krční páteře. Lehké zranění se můţe podstatně zhoršit nesprávným zacházením. Pokud máte jakoukoliv pochybnost, postupujte tak, jako by byla páteř zraněna. Nehýbejte se zraněným do příjezdu odborné pomoci. Zlomeniny kdyţ naleznete zraněného, který byl vymrštěn z auta nebo jinak si poranil páteř, řekněte mu, aby se nehýbal uloţte ho co nejpohodlněji v poloze, ve které jste jej nalezl(a) poţádejte někoho, aby zraněnému podrţel hlavu, neţ umístíte podél boků postiţeného srolované kabáty a (nebo) polštáře počkejte na příjezd sanitky kdyţ je zraněný v bezvědomí a nedýchá nebo dýchá obtíţně, nezaklánějte hlavu, abyste uvolnili dýchací cesty - postupujte následujícím způsobem: Poţádejte někoho z okolostojících, aby přidrţel hlavu zraněného. Jednou rukou uchopte dolní čelist a povytáhněte ji dopředu, jazyk se automaticky posune dopředu s čelistí. Rychle vyčistěte zraněnému ústa a hrdlo a vyjměte všechna cizí tělesa, která najdete v ústech. Tělo má vlastní vnitřní oporu z kostí, která se nazývá kostra. Kosti obklopují a chrání všechny ţivotně důleţité orgány těla a slouţí jako páky, kterými vzájemně pohybují svaly. Normálně jsou kosti pevné, ale mohou se zlomit nebo prasknout při silném nárazu, ohnutí či zkroucení. Protoţe blízko kosti bývají uloţeny důleţité cévy a orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí. Všeobecné příznaky: silná bolest v místě zranění - narůstá při kaţdém pokusu o pohyb zraněný mohl vnímat či slyšet prasknutí kosti a mohl vnímat tření konců zlomených kostí můţe se objevit otok a později krevní podlitina postiţená končetina nebo jiná část těla mohou mít ve srovnání s druhou končetinou či stranou deformovaný tvar příznaky šoku Postup - zlomenina dolní končetiny: nehýbejte zbytečně se zraněným podrţte končetinu jednou rukou nad a druhou pod zlomeninou a obloţte ji srolovanými kabáty, dekami nebo polštáři a případně znehybněte končetinu přiloţením improvizované dlahy

není-li k dispozici vhodná dlaha, svaţte nohy, kolena a kotníky zraněného vhodným obvazem k sobě Postup - zlomenina horní končetiny: šetrně ohněte paţi zraněného v lokti a poloţte ji přes hrudník vloţte měkkou vycpávku mezi paţi a trup v místě zranění a znehybněte paţi v závěsu pro lepší znehybnění uvaţte ještě široký obvaz kolem paţe a trupu - vyhněte se zraněnému místu kdyţ nelze paţi ohnout, pomozte zraněnému poloţit se s připaţenou rukou nebo s paţí poloţenou tak, jak je to pro něj nejpohodlnější vloţte vycpávku mezi paţi a hrudník šetrně přiloţte široké obvazy kolem paţe a trupu vyhněte se zraněnému místu Pokud není bezprostředně nutný transport vlastními prostředky, je lépe s končetinou nemanipulovat a nezpůsobovat zraněnému zbytečně bolest. Protoţe blízko kosti bývají uloţeny důleţité cévy a

orgány, je nutné dávat velký pozor, aby se zabránilo poškození těchto cév a orgánů ostrými úlomky kostí. Popáleniny Popálenina je zranění způsobené teplem. Jako jiné rány narušuje kůţi a umoţňuje vstup choroboplodným zárodkům, způsobujícím infekci. Kromě toho dochází k výronu tekutin do místa zranění a ven z organismu. Tato ztráta tekutin sniţuje objem tekuté části krve (plazmy) a pokud je popálena větší část těla, vzniká nebezpečí rozvoje šoku. Opaření je stejné zranění znásobené vlhkým teplem. Všechny popáleniny a opařeniny by měl co nejdříve vyšetřit lékař. Kdyţ je popálena velká část těla, uloţte postiţeného, chraňte popálená místa před znečištěním a ošetřete jako při šoku. Nedávejte postiţenému nic jíst ani pít, protoţe později můţe být nutné provést výkon v celkové anestézii. Nikdy neodstraňujte nic, co pevně lpí na popálenině. Nikdy nedávejte na popáleninu masti, neuţívejte vatu ani náplasti. vyprostěte zraněného z nebezpečí aniţ byste ohrozil(a) sebe sama jestliţe šaty postiţeného hoří, poloţte ho a uhaste plameny dekou, kabátem nebo vodou nedovolte mu pobíhat podrţte popálené místo pod studenou tekoucí vodou na 10-20 minut není-li tekoucí voda k dispozici, vloţte zraněné místo do kbelíku nebo umyvadla s čistou studenou vodou současně rychle, ale šetrně odstraňte prsteny, hodinky nebo těsný oděv ze zraněné oblasti dříve, neţ začne otékat odstraňte nebo odřízněte jakoukoliv část oděvu, která je nasáknuta chemickou látkou nebo vroucí tekutinou; dávejte pozor, abyste nezranil(a) sám (sama) sebe zakryjte zranění sterilním obvazem dostatečně velkým, aby úplně zakryl popálené místo kdyţ není k dispozici sterilní obvaz, zakryjte ránu čistou látkou bez chlupů ošetřete postiţeného tak, abyste zabránil(a) rozvoji šoku a vyčkejte příjezdu lékaře Poleptání chemickými látkami Dotyk s některými chemickými látkami můţe váţně poškodit kůţi a sliznice. Chemikálie musí být co nejrychleji smyta vodou. Chraňte své ruce a oči před jakýmkoliv kontaktem s chemikálií!! poleptané místo omývejte nejméně 10 minut pod tekoucí vodou

při omývání odstraňte všechny kontaminované části oděvu pokračujte v ošetřování jako u popáleniny při poleptání oka musí být chemická látka vymyta co nejdříve z oka omývejte postiţenou stranu obličeje pod tekoucí vodou nejméně 10 minut ujistěte se, zda kontaminovaná voda nestéká přes obličej zakryjte oko sterilním obvazem a lehce jej zajistěte postiţený musí být ošetřen co nejdříve lékařem Zranění hrudníku Poranění hrudníku jsou při dopravních nehodách častá, protoţe například řidič můţe být vrţen proti volantu, přitom můţe dojít ke zlomenině ţebra nebo hrudní kosti. Zranění několika ţeber můţe způsobit ztrátu pevnosti hrudníku, zlomená ţebra na postiţené straně pak při vdechu vpadávají, místo aby se vyklenovala, vzduch se tak nenasává do plic. Kromě toho můţe ostrý konec zlomeného ţebra natrhnout plíci nebo výstelku hrudní stěny. Někdy můţe část vozidla prorazit hrudní stěnu, to způsobí nasávání vzduchu do hrudní dutiny při pokusech zraněného o dýchání. Plíce na postiţené straně splaskne, a pokud postiţený zůstane bez pomoci, můţe zabránit i druhé plíci v dýchání. přidrţte rukou zraněnou část hrudníku a pomozte postiţenému do polohy v polosedě nebo do jiné polohy, ve které se cítí nejlépe kdyţ rána nasává vzduch, přikryjte ji sterilním obvazem a zajistěte leukoplastí na třech stranách - vzduchotěsné uzavření by mohlo vést ke stoupnutí tlaku v hrudníku! pokud je to moţné, přikryjte ránu kouskem čisté polyetylénové fólie; přichytněte ji leukoplastí na stejných třech stranách

kdyţ je postiţený v bezvědomí, uloţte ho do stabilizované polohy, zraněnou stranou dolů Úraz elektrickým proudem Elektrický proud můţe při průchodu tělem způsobit váţné popáleniny v místě vstupu i v místě výstupu. I kdyţ tyto popáleniny vypadají jako malé, jsou často hluboké. Kromě toho můţe elektrický proud způsobit fibrilaci srdečních komor nebo srdeční zástavu; vţdy se přitom zastavuje dech. Ať je příčina úrazu jakákoliv, nesmíte se dotknout postiţeného dříve, neţ se přesvědčíte, ţe byl proud vypnut a ţe se tím neuvádíte do nebezpečí!! Epilepsie vypněte proud, pokud je to moţné a přivolejte lékařskou pomoc kdyţ je postiţený v bezvědomí, zkontrolujte dýchání, jestliţe nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst, a pokud je to nutné, zahajte i nepřímou srdeční masáţ kdyţ je postiţený v bezvědomí a dýchá, uloţte ho do stabilizované polohy ošetřete všechny popáleniny a zabraňte rozvoji šoku Je to sklon k záchvatům (s křečemi i bez nich) způsobený krátkou poruchou elektrické aktivity mozku. Jsou dva hlavní typy záchvatů - velký záchvat a malý. Malé záchvaty proběhnou často nepozorovány. Kdyţ uvidíte někoho ve velkém záchvatu, nebuďte vystrašený(á). Nezasahujte do přirozeného průběhu záchvatu. Nikdy se nesnaţte udrţet postiţeného v klidu vleţe. Nikdy nedávejte postiţenému nic do úst - zvláště ne své prsty!! Nikdy nedávejte postiţenému nic jíst ani pít. Příznaky se objevují obvykle v následujícím pořadí: náhlé bezvědomí; postiţený můţe při pádu vyrazit neobvyklý výkřik svaly ztuhnou, pak se uvolní a začnou křeče - ty mohou být velmi silné kolem úst se můţe objevit pěna - ta můţe být zbarvena krví, pokud si postiţený zranil jazyk nebo jiné místo v ústech po skončení záchvatu, obvykle během asi pěti minut, postiţený opět přichází k vědomí, ale můţe být omámený a zmatený (to můţe trvat aţ hodinu, postiţený můţe být téţ ospalý) zůstaňte klidný(á) a nedovolte ostatním zasahovat do průběhu záchvatu, např. násilným otevíráním úst a vytahováním jazyku uvolněte prostor kolem postiţeného, aby se nezranil pokud je to moţné, dejte něco měkkého pod jeho hlavu kdyţ ustanou křeče, uloţte ho do stabilizované polohy po záchvatu zůstaňte u postiţeného do příjezdu lékaře Kolapsový stav Je to krátkodobý stav bezvědomí, ke kterému dochází, kdyţ je dočasně sníţen průtok krve mozkem. Dochází k němu např. kdyţ někdo stojí dlouho nehybně v horku; občasná změna polohy proto můţe

kolapsu zabránit. Pokud k němu dojde, poloha vleţe s nohama nad úrovní hrudníku vede obvykle k rychlému a úplnému uzdravení. postiţeného poloţte a zvedněte mu nohy nad úroveň hrudníku uvolněte oděv kolem krku, hrudníku a pasu ujistěte se, ţe má postiţený dostatek vzduchu, a pokud je to nutné, ovívejte mu tvář pokud máte jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, přivolejte lékařskou pomoc Otravy jedy a léky Jsou to látky, které mohou při dostatečné dávce dočasně či trvale poškodit tělesné orgány. Mohou se dostat do těla různým způsobem: polknutím, vdechnutím, injekcí pod kůţi, mohou se vstřebávat kůţí. Příznaky: Šokový stav Nenechávejte postiţeného samotného. Pokud postiţený spolknul ţíravinu, nikdy se nepokoušejte pomoci mu ke zvracení; cokoliv, co způsobilo popáleninu cestou dolů, způsobí ji i cestou zpět. Jedy a léky zamykejte a ukládejte z dosahu dětí!! Nedovolte dětem přibliţovat se k jedovatým rostlinám nebo k rostlinám s jedovatými plody. postiţený můţe být ospalý nebo i v bezvědomí poblíţ postiţeného mohou být obaly od jedovaté látky, ztracené tablety nebo jedovatá rostlina popáleniny kolem úst, kdyţ postiţený poţil ţíravinu je moţné zvracení nebo průjem v pozdějším stádiu mohou být i křeče pokud je postiţený při vědomí, bez otálení se ho zeptejte, co snědl a v jakém mnoţství, protoţe můţe kdykoliv ztratit vědomí přivolejte pomoc lékaře sdělte, co postiţený snědl lékař vám můţe poradit co dělat, neţ přijede pomoc kdyţ je postiţený v bezvědomí a dýchá, uloţte ho do stabilizované polohy a ošetřujte ho stejným způsobem jako při bezvědomí kdyţ je nutné provedení dýchání z úst do úst, zabezpečte, aby se jed nedostal i do vašich úst je-li to moţné, smyjte jed z tváře postiţeného a pouţijte dýchání z úst do nosu kdyţ jste si jist(a), ţe postiţený nepoţil ţíravinu, ale snědl pouze tablety, můţete mu pomoci k zvracení podráţděním zadní části hrdla prstem zajistěte všechny léky, prázdné obaly nebo zbytky jedu nebo plodů u něho nalezených a také vzorky jeho zvratků pro laboratorní rozbor Je to stav, ve kterém selhává krevní oběh zásobující tkáně kyslíkem. Můţe mít mnoho příčin, které lze rozdělit do dvou hlavních kategorií. Za prvé, můţe poklesnout mnoţství cirkulující krve natolik, ţe jiţ nestačí k zásobení buněk kyslíkem a ţivinami. Za druhé, můţe ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak, nebo můţe dojít aţ k zástavě srdce. Pro ţivot nezbytné buňky mozku mohou

zahynout jiţ po třech aţ pěti minutách bez kyslíku. Šok můţe být následkem krvácení - vnějšího nebo vnitřního; srdeční příhody; nebo ztráty krevních tekutin po rozsáhlých popáleninách; těţké alergické reakce; váţného zvracení nebo průjmu; můţe doprovázet silnou bolest. Nedávejte postiţenému nic jíst ani pít! Příznaky: kůţe zbledne; to je nejzřetelnější na rtech nebo na konečcích prstů (nehtech) kůţe je chladná a vlhká potem tep je rychlý a slabý dech je povrchní a rychlý postiţený můţe být neklidný a můţe začít zívat postiţený můţe mít silnou ţízeň můţe ztratit vědomí popř. i zemřít, pokud mu není poskytnuta odborná pomoc pokud postiţený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější krvácení uklidněte postiţeného a hýbejte s ním co nejméně uloţte postiţeného; zvedněte mu nohy podloţením polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke straně, popř. jej uloţte do stabilizované polohy pečujte o pohodlí postiţeného, např. ho zabalte do deky, kdyţ je mu zima jestliţe postiţený upadne do bezvědomí, musíte zabezpečit základní ţivotní funkce Počínající porod Těhotenství trvá normálně 40 týdnů, počítáno od 1. dne poslední menstruace. Známkami nastávajícího porodu jsou: odtok plodové vody krvácení odchod krvavého hlenu a jednoznačné, přetrvávající, pravidelné děloţní stahy (kontrakce) Spontánní porod dítěte probíhá v několika fázích. Otevírací doba začíná s prvními děloţními stahy a končí otevřením děloţní branky. Na konci otevírací doby dochází v typickém případě k protrţení vaku blan, přičemţ normálně odtéká z pochvy jasná plodová voda. Vypuzovací doba probíhá od okamţiku úplného otevření děloţní branky aţ do porodu dítěte. U prvorodiček trvá obvykle 15-30 minut, u více rodiček méně. Je-li vypuzování plně v chodu, nastupují porodní bolesti kaţdé 2-3 minuty a trvají 60-70 sekund. Poporodní doba trvá asi 30 minut po porodu a během ní se má placenta zcela odloučit a poporodními kontrakcemi vypudit. Dříve neţ zavoláte lékařskou pomoc, je důleţité zjistit od rodičky následující údaje: kolikátý je to porod v jakém měsíci (týdnu) těhotenství se rodička nachází jak časté jsou stahy dělohy

Další postup: jestli odtekla plodová voda jestliţe zjistíte u rodičky zjevné známky počínajícího porodu, zavolejte neprodleně lékařskou pomoc!! Není-li odborná lékařská pomoc k dispozici, postupujte dle následujících pokynů: je-li interval mezi stahy delší neţ 10 minut, nechte rodičku klidně leţet na zádech nebo levém boku, pravidelně a hluboce dýchat je-li interval mezi stahy kratší neţ 5 minut, zklidněte rodičku a nechte ji dýchat povrchně a mělce; vyzvěte ji, aby při stahu dělohy netlačila jestliţe začal vlastní porod odtokem plodové vody, popř. je jiţ zřetelná hlavička v porodních cestách, uloţte rodičku na záda, podloţte ji prostěradlem a snaţte se ji uklidnit vyzvěte rodičku, aby při stahu dělohy intenzivně tlačila, mimo stahy hluboce dýchala v průběhu porodu přidrţujte dítě při průchodu porodními cestami; nepouţívejte násilí, tahání, přetáčení apod. je-li dítě obtočeno pupečníkem, uvolněte jej první ošetření novorozence spočívá v uvolnění (odsátí) horních cest dýchacích a kontrole základních ţivotních funkcí. Nejdůleţitějším kritériem zhodnocení základních ţivotních funkcí novorozence je spontánní dýchání. To musí nastoupit nejpozději 1-1,5 minuty po porodu a projevit se silným křikem. Nedojde-li k spontánnímu dýchání, musí být neodkladně zahájena umělá plicní ventilace. Frekvence dýchání a dechový objem musí být přizpůsobeny novorozeneckým anatomickým poměrům, tj. frekvence dýchání asi 30-40 / min, dechový objem asi 15-20 ml spontánně dýchajícího novorozence zabalte do prostěradla a poloţte matce na prsa pupeční šňůra nemusí být přestřiţena ihned po porodu. Pokud nejde o situaci ohroţující ţivot novorozence nebo rodičky, pupeční šňůru nestříhejte ani neřeţte a vyčkejte příjezdu lékaře. V opačném případě lze pupečník podvázat, ale pokud moţno co nejdále od dítěte pokud došlo k odloučení placenty a jejímu vypuzení ještě před příjezdem lékaře, zabalte ji a uloţte vedle rodičky při podvázaném pupečníku Krvácení z nosu Je obvykle způsobeno nárazem na nos, nebo někdy i silným kýchnutím nebo smrkáním. Někdy se můţe spustit krev z nosu bez patrné vnější příčiny (např. z důvodu vysokého krevního tlaku). postiţeného posaďte a řekněte mu, aby se předklonil, zmáčknul si měkké části nosu a dýchal ústy nos je nutné drţet asi 10-20 minut; buďte připraven(a) postiţenému pomoci dejte postiţenému nějakou nádobu a řekněte mu, aby vyplivoval vše z úst; polykání můţe narušit krevní sraţeninu, spolknutá krev můţe způsobit pocit na zvracení kdyţ se krvácení zastaví, poraďte postiţenému, aby delší dobu nesmrkal, protoţe se tím můţe krvácení obnovit kdyţ se krvácení nezastaví do 20 minut, přivolejte lékařskou pomoc