Plán péče o Přírodní památku Jalovec na období 2017 2026
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1420 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Jalovec druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška ONV orgán, který předpis vydal: ONV Třebíč číslo předpisu: --- datum platnosti předpisu: 27.9.1990 datum účinnosti předpisu: 1.10.1990 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Vysočina okres: Třebíč obec s rozšířenou působností: Třebíč obec s pověřeným obecním úřadem: Okříšky obec: Číchov katastrální území: Brtnický Číchov, 623750 Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1:5000 (viz přílohy) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Brtnický Číchov, 623750 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) PP 506/1 Lesní pozemek 10001 113706 2500 506/9 TTP 10001 18821 18821 506/21 TTP 10001 7929 7929 488/43 TTP 60001 14993 14993 488/42 Ostatní plocha neplodná půda 60001 4737 4737 Celkem 4,898 ha Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášeno, ze zákona jej tvoří pruh o šířce 50 m po obvodu ZCHÚ v souladu s 37 zákona o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1:10000 (viz přílohy) 2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 0,25 0 OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 0 0 zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 4,1743 0 orná půda 0 0 rybník nebo nádrž 0 vodní tok 0 ostatní zemědělské 0 0 pozemky ostatní plochy 0,4737 0 neplodná půda 0 zastavěné 0 0 plochy a nádvoří plocha celkem 4,898 ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v ha 0 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: - chráněná krajinná oblast: - jiný typ chráněného území: - Natura 2000 ptačí oblast: - evropsky významná lokalita: - 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zbytky přirozených podhorských pastvin s jalovcem obecným (Juniperus communis) s výskytem hořečku brvitého (Gentianopsis ciliata), hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) a pcháče bezlodyžného (Cirsium acaule). 3
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Ekosystémy název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) širokolisté suché trávníky bez výskytu vstavačovitých s jalovcem obecným T3.4B 10 podhorské a horské smilkové trávníky T2.3 B. druhy Rostliny název druhu hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) hořeček nahořklý (Gentianella amarella) hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata) jalovec obecný (Juniperus communis) pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) Živočichové název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis ekosystému fragmenty tohoto společenstva se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) se vyskytují na sušších mýstech rozptýleně v území, zejména v horní části sjezdovky a v ploše bývalého lomu, místy se vyskytuje pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) a hořeček brvitý (Gentioanopsis ciliata) 20 vyskytují se v zachovalé podobě v mozaice s předchozím společenstvem, především na sušších místech a v lesních lemech, na hraně sjezdovky a na dojezdové ploše s bohatým výskytem světlíku lékařského (Euphrasia rostkoviana) a zbytkovou populací hořečku českého (Gentianella praecox bohemika) stupeň ohrožení popis biotopu druhu desítky ex. 1, C1 hrana sjezdovky a dojezdová plocha, řídce zarostlé plochy s častým narušováním povrchu půdy Do 10 ex. 2, C1 druh v minulosti zjištěný na dojezdové ploše sjezdovky, řadu let nezjištěn, prokázán opět v r. 2016 do 10 ex. C3 plochy se zachovalou vegetací v horní části sjezdovky a v ploše bývalého lomu, jednotlivě také v okolí chat a na okolních loukách v OP, rozdílná početnost v jednotlivých letech desítky ex. C3 pastviny v ploše bývalého lomu a po okrajích sjezdovky, lesní světlina desítky ex. C4a lokální výskyt v zachovalejších místech na sjezdovce a v ploše bývalého lomu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu majka obecná (Meloe vzácně 3/EN suché louky, pastviny proscarabaeus) modrásek lesní (Cyaniris jednotlivě VU louky, pastviny semiargus) ještěrka obecná (Lacerta hojně 2/NT suché louky, pastviny agilis) užovka hladká (Coronella austriaca) jednotlivě 2/VU suché louky, lomy, kamenité pastviny * Vyhláška č. 395/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený. Červený seznam obratlovců (Zavadil & Moravec 2005) ČR, Červený seznam bezobratlých (Farkač et al. 2005): EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený; Červený seznam rostlin (Procházka F. et al.2001): C1 kriticky ohrožený, C2 silně ohrožený, C3 ohrožený (Procházka 2001). 4
Kučera J., Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Příroda, Praha, 23: 1 104 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. Evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Zachování příznivého stavu rostlinných společenstev podhorských suchých trávníků a širokolistých suchých trávníků Zachování populace hořečku mnohotvarého českého Zachování populace ostatních ohrožených a regionálně významných druhů rostlin a živočichů 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Jedná se o luční biotopy na ploše sjezdovky a bývalého lůmku na pravém svahu bezejmenného přítoku Jihlavy. Lokalita se nachází asi 1 km jihozápadně od Číchova. Kromě hlavní plochy je součástí lokality drobná enkláva v podobě lesní světliny s porosty jalovce asi 100 m severně od horní části sjezdovky. Nadmořský výška lokality je 490 575 m n. m. Geologické, geomorfologické a půdní poměry: Horninový podklad tvoří území je tvořen horninami pestré skupiny moldanubika, kde převládají sillimanicko-biotitické pararuly, v níž jsou uloženy kalcitové mramory, kvarcity a amfibolity. Půdní kryt tvoří kambizem typická, varieta typická. Klimatické a hydrologické poměry: Lokalita se nachází v Mírně teplé klimatické oblasti. Jedná se o pramennou oblast, prameniště pravostranného přítoku řeky Jihlavy. Vegetace a flóra: Vlastní sjezdovka je tvořena mozaikou krátkostébelné vegetace pastvin a podhorských luk se zbytky porostů jalovce. V dolní části sjezdovky se vyskytuje malá populace hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox bohemica). Na sušších místech jsou početné porosty světlíku lékařského (Euphrasia rostkoviana). Střední a horní část sjezdovky je spíše sušší, vyskytují se zde druhy hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata), prvosenka jarní (Primula veris) nebo pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule). Místy se na sjezdovce projevuje ruderalizace v podobě porostů kerblíku lesního nebo vlčího bobu mnoholistého. Bývalá plocha lůmku v horní části ZCHÚ je tvořena mozaikou suchomilné vegetace s výskytem hořečku brvitého, hvozdíku kropenatého (Dianthus deltoides), jahodníku trávnice (Fragaria viridis), jetele 5
horského (Trifolim montanum), krvavce menšího (Sanguisorba minor) a řady dalších suchomilných druhů. Místy převládají porosty ovsíku vyvýšeného a lokálně také třtiny křovištní. Populace jalovce je zde dosud poměrně početná, je však tvořena většinou starými jedinci, trpícími rozlamováním sněhem. Fauna: Luční fauna je poměrně bohatá. Vyskytují se zde typické druhy denních motýlů suchých luk a pastvin jako např. modrásek lesní (Cyaniris semiargus), vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes), otakárek fenyklový (Papilio machaon). Vzácně byl zaznamenán výskyt modráska jetelového (Polyommatus bellargus). Pravidelně je zjišťován výskyt ohniváčka černočerného (Lycaena dispar). Na místech s řídkou vegetací byl zjištěn výskyt majky obecné (Meloe proscarabaeus). V trusu ovcí byl zjištěn vzácný hnojník Aphodius scrutator. Z obratlovců patří k hojným druhům ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), vzácně pak také užovka hladká (Coreonella austriaca). Z ptáků patří k typickým druhů linduška lesní (Anthus trivialis) a v porostech jalovců hnízdící konopka obecná (Carduelis canabina). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky hořeček mnohotvarý český desítky ex. KO podhorské louky a pastviny (Gentianella praecox bohemika) majka obecná (Meloe vzácně O suché louky, pastviny proscarabaeus) otakárek fenyklový (Papilio jednotlivě O louky machaon) ještěrka obecná (Lacerta agilis) hojně SO suché louky, pastviny slepýš křehký (Naguis fragilis) jednotlivě SO louky, pastviny, lesy užovka hladká (Coronella austriaca) jednotlivě SO suché louky, pastviny, lomy, kamenité stráně * Vyhláška č. 395/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Území bylo využíváno jako pastvina, jejíž zbytky se nachází poblíž rekreačních objektů nad svahem sjezdovky. Ještě v 50. letech 20. století byla lokalita součástí rozsáhlých pastvin táhnoucích se od Číchova až na Jalovec. Část bývalých pastvin byla později zalesněna, část zarostla náletem a zachována byla tak pouze část tvořící sjezdovku a plocha bývalého lůmku na horním okraji sjezdovky. Již nejméně 20 let zde probíhají snahy o zachování populace hořečku mnohotvarého českého. V posledních zhruba 10 letech je lokalita ovlivňována budováním technických zařízení sjezdovky a umělým zasněžováním svahu. V některých částech se projevuje sešlap procházejícími návštěvníky areálu na severním okraji sjezdovky. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Číchov Plán péče na období 2005 2014 (neschválený) 6
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Území je tvořeno lučními porosty, které vyžadují pravidelnou péči v podobě kosení nebo pastvy. Kosení a pastva jsou prováděny na většině území 2x ročně v termínech odpovídajících životním nároků hořečku mnohotvarého českého (jaro, podzim). V horní části sjezdovky je část plochy rozorána a využívána jako pole v režimu ekologického zemědělství. Plochy bývalého lomu byl v roce 2012 a 2013 zbavena části náletových křovin a probíhá zde pastva. Plocha na severním okraji sjezdovky mezi lůmkem a horní stanicí vleku je tvořena porostem smrku vysázeného jako větrolam oddělující sjezdovku od okolních luk. Na plochách s výskytem hořečku mnohotvarého českého (hrana sjezdovky v dolní části a dojezdová plocha) je prováděn speciální management na podporu jeho populace. Na základě stavu vegetace a potřeb managementu byly v území vymezeny následující dílčí plochy: Plocha 1 bývalý lůmek Plocha 2 pole v horní části sjezdovky Plocha 3 zalesněný pás na horní hraně sjezdovky Plocha 4 sjezdovka Plocha 5 hrana sjezdovky v dolní části a dojezdová plocha s výskytem hořečku Plocha 6 lesní světlina s jalovcem Příloha M3 Přehled dílčích ploch 2.4.2 Základní údaje o lesích Součástí území je malá disjunktní plocha o výměře cca 2500 m2 cca 100 m severně od horní části sjezdovky, která je tvořena zbytky porostu jalovce obecného obklopeného lesním porostem. Jde o nezalesněný zbytek bývalé rozsáhlé pastviny. Tato plocha by měla být převedena do kategorie bezlesí, aby bylo možné zde realizovat opatření na podporu populace jalovce. Vzhledem k její izolaci od dalších bezlesých ploch, je trvalý management této plochy značně problematický. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na lokalitě probíhá dlouhodobě péče v podobě kosení travních porostů jednak na vlastní ploše sjezdovky, tak i v dílčí ploše 1 v okolí bývalého lůmku, kde byla v roce 2012 obnovena pastva, jako hlavní nástroj péče. Od roku 2007 probíhají na lokalitě intenzivní snahy o záchranu populace hořečku mnohotvarého českého. Realizované zásahy vedou jak ke stabilizaci populace hořečku, tak ke zlepšení stavu společenstev podhorských luk a pastvin. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Střet ochranářských zájmů se při dodržení doporučení obsažených v plánu péče nepředpokládá. 7
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Jednorázové zásahy: Redukce dřevin Redukce dřevin je předpokládána v ploše bývalého lůmek, kde je třeba pokračovat v redukci polykormonů trnky. Dále je vhodné provést redukci dřevin na okraji sjezdovky dle parcelního vymezení parcely č. 506/9 a proředění porostu smrku na nelesní půdě ve střední části sjezdovky. Zalesněný pás na okraji horní části sjezdovky na nelesní půdě je vhodné postupně odstranit a nahradit ho částečně pásem teplomilných křovin a jednotlivých dřevin. V části odumřelé smrkové výsadby na ploše cca 200 m 2 probíhal v minulosti pokus o výsadbu jalovce neznámého původu a dalších dřevin (trnka, třešeň, líska). Část jalovců na lokalitě přežila, většina ostatních vysázených dřevin byla zničena okusem zvěře. Pravidelné zásahy: Kosení Kosení se uplatňuje na ploše sjezdovky, kde kvůli značnému pohybu turistů není možná pastva. Kosení by mělo probíhat 2x ročně v jarním termínu do 15.6. a podzimním termínu do 31.8., kromě ploch s výskytem hořečku mnohotvarého českého. Ty jsou koseny ručně křovinořezem v jarním termínu do 15.6. a v podzimním termínu po vysemenění rostlin. V horní části sjezdovky je kosení prováděno strojově rotační sekačkou za traktorem. Střední a dolní část sjezdovky je kosena ručně vedenou sekačkou. Odstranění biomasy by mělo proběhnout nejpozději do 10 dnů po pokosení. Pastva Pastva je hlavním nástrojem péče v dílčí ploše 1 v místě bývalého lůmku. Optimální je pastva 2x ročně v jarním a podzimním termínu s pokosením nežádoucích nedopasků (výmladky dřevin, třtina křovištní). Vhodným druhem zvířat jsou ovce v počtu 20-30 ks, případně doplněné kozami nebo 1-2 ks skotu. Pastva by měla být spíše intenzivnější a krátkodobá. Vhodné je při každém pastvením cyklu ponechat cca 10-15% vegetačně stabilních ploch mimo oplůtek. Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu kosení Vhodný interval 2x ročně Minimální interval 1x za rok Prac. nástroj / hosp. zvíře traktor s rotační sekačkou, křovinořez, ručně vedená sekačka Kalendář pro management 1. seč hlavní plochy sjezdovky do 15.6., 2. seč hlavní plochy sjezdovky do 31.8., plochy s výskytem hořečku 1. seč do 15.6., 2. seč po vysemenění rostlin (říjen) Upřesňující podmínky mimo plochy s výskytem hořečků mozaikovité kosení s vynecháním 15% plochy při každé seči Typ managementu pastva 8
Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky 2x ročně 1x za rok ovce, koza, skot jarní pastva do 15.6.,podzimní pastva od 15.9. do konce vegetace v případě pastvy ploch s výskytem hořečku českého podzimní pastva po vysemenění rostlin Typ managementu redukce dřevin Vhodný interval 1x za 5 let Minimální interval 1x za 10 let Prac. nástroj / hosp. zvíře motorová pila, křovinořez Kalendář pro management 1.10. 15.3. Upřesňující podmínky v případě odstraňování jehličnanů provést vytrhání nebo frézování pařezů b) péče o rostliny Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) Na plochách s výskytem druhu je prováděn speciální management spočívající v narušování půdního povrchu v okolí semenících rostli a jejich řízený výsev, dále mozaikovité odstraňování mechu a stařiny pomocí ručního nářadí s odklizem biomasy. Kosení těchto ploch probíhá 2x ročně křovinořezem s následným odklizem biomasy. Termíny kosení jsou: jarní kosení do 15.6., podzimní kosení po vysemenění rostlin. Uvedené postupy a jejich vymezení jsou stanoveny na základě zásad uvedených v záchranném programu pro tento druh a jsou modifikovány dle aktuálního stavu populace a výsledků podrobného monitoringu. Stejné postupy se navrhují na plochách s výskytem ostatních druhů hořečků. c) péče o živočichy Speciální péče o živočichy není potřebná. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Kosení - celá plocha sjezdovky dle výše uvedených zásad, celková plocha zásahu 3,5 ha s vynecháním mozaiky ploch 15% při každé seči. Pastva pastva na ploše bývalého lomu 2x ročně s pokosením nedopasků, pastva v oplůtku stádem 20-30 ks ovcí, vhodné je přidání menšího počtu koz, přípustná je pastva skotu 1-2 kusů lehčích kategorií. Alternativně je možná pastva porostů na sjezdovce ve formě podzimního přepasení. Redukce dřevin redukce dřevin v ploše bývalého lůmku s následnou kontrolou výmladnosti, odstranění části dřevin po okrajích sjezdovky, odstranění výsadby smrku na hraně sjezdovky ne nelesní půdě a jeho náhrada výsadbou pásu křovin a solitérních dřevin 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu se nacházejí lesní porosty tvořené převážně smrkem a modřínem. Při obnově lesních porostů je žádoucí preferovat stanovištně vhodné listnaté dřeviny (buk, lípa, javor, dub). 9
V místě rekreačního areálu na okraji ZCHÚ je třeba dbát na zabránění průniku odpadních vod z areálu do ZCHÚ. Na okrajích přiléhajících k ZCHÚ je nevhodná výsadba dřevin. Travní porosty v ochranném pásmu je možné obhospodařovat běžným způsobem s vyloučením aplikace hnojiv. Nežádoucí je celoplošná obnova luk frézováním či orbou s následným výsevem travní směsi. V okolí světliny s jalovci tvořící disjunktní součást ZCHÚ je vhodné udržovat rozvolněný charakter lesa. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V katastru dosud neproběhla digitalizace, vhodné je provést podrobné zaměření parcel tvořící tvořících ZCHÚ a jejich vytýčení v terénu. Při digitalizaci je nutné dbát na zachování současného stavu parcelního vymezení a druhů pozemků. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vzhledem k intezifikaci využití sjezdovky, zejména umělému zasněžování, je vhodné stanovit provozovateli konkrétní podmínky užívání pozemků. Jedná se zejména o provádění terénních úprav a používání cizorodých látek. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území je intenzivně rekreačně a sportovně využíváno. Využívání mimo zimní období nepůsobí závažnější problémy. Sešlap lze hodnotit spíše jako žádoucí. Využívání v zimním období rovněž nepůsobí problémy. Nežádoucí je ukládání odpadů a odhazování odpadků, které je nutné řešit úklidem ve spolupráci s provozovateli rekreačního areálu a sjezdovky. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na okraji území je umístěna informační tabule s vysvětlujícím textem. Území může vzhledem k blízkosti střediska ekologické výchovy Chaloupky sloužit ke vzdělávání dětí i dospělých formou řízených exkurzí nebo pracovních brigád se zapojením veřejnosti a dobrovolníků do péče o lokalitu. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V území probíhá monitoring stavu populace hořečku mnohotvarého českého a vlivu managementových opatření. Žádoucí je provést inventarizační průzkum flóry, vegetace a vybraných skupin bezobratlých živočichů. 10
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Prořezání křovin na ploše 2000 m 2, 1x za 5 let (30 000Kč/ha) Odstranění výsadby smrku na hraně sjezdovky (2000 m2, průběžně), výsadba porostů křovin a solitérních dřevin Pruhové značení, tabule se státním znakem (6 ks) Oprava informační tabule (1 ks) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 12 000 Kč 50 000 Kč 12 000 Kč 10 000 Kč 84 000 Kč Opakované zásahy Kosení travních porostů a odkliz biomasy na ploše 50 000 Kč 500 000 Kč 3,5 ha (15 000 Kč/ha) Pastva oplůtková (0,5 ha) (16 000 Kč/ha) 8 000 Kč 80 000 Kč Opakované zásahy celkem (Kč) 580 000 Kč N á k l a d y c e l k e m (Kč) 664 000 Kč 4.2 Použité podklady a zdroje informací Literatura: CHYTRÝ, M., et al., 2001: Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, 760 pp.; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha; ISBN 80-86064-96-4. KOLEKTIV (1999): Metodika přípravy plánů péče národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky, AOPK ČR, Praha KUČERA, T. [ed.] 2005: Červená kniha biotopů České republiky. URL: http://www.usbe.cas.cz/cervenakniha. MÍCHAL I., PETŘÍČEK V. et al. (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva AOPK Prah MORAVEC, J., et al., 1995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2, Severočes. Přír., Litoměřice, append. (1995): 206 p. 11
NEUHAUSLOVÁ Z. et MORAVEC J. (red.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. Praha PROCHÁZKA F., [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18:1 166. ZAVADIL, V., MORAVEC, J. (2005): Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. - Pp. 83-93, in: Plesník, J., Hanzal, V., Brejšková, L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. - Příroda, Praha, 22 [2003], 183 pp. 4.3 Seznam použitých zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky ČÚOP Český ústav ochrany přírody EHS Evropské hospodářské společenství EVL evropsky významná lokalita IUCN International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources KN katastr nemovitostí LV list vlastnictví MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území MŽP Ministerstvo životního prostředí N2000 Natura 2000 OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr PP přírodní památka ZCHÚ - zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval Ing. Václav Křivan, ZO ČSOP Kněžice, listopad 2011 4.5 Přílohy plánu péče Tabulky: Mapy: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.4, 3.1.1, 3.1.2 a 3.2). Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Přehled dílčích ploch 5. Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje... 2 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území... 2 12
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 3 1.6 Kategorie IUCN... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 3 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 4 1.9 Cíl ochrany... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 5 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 5 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 7 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup 8 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 8 3. Plán zásahů a opatření... 8 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 8 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 10 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 10 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 10 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 11 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 11 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring... 11 4. Závěrečné údaje... 11 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 11 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 12 4.3 Seznam používaných zkratek... 12 4.4. Plán péče zpracoval.. 12 4.5. Přílohy plánu péče 13 5. Obsah... 13 13
Příloha č. T1 k bodům 2.4.4, 3.1.1, 3.1.2 a 3.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 1 bývalý lůmek suché trávníky a mozaika křovin s hojným výskytem jalovce, výskyt hořečku brvitého podpora suchých trávníků, redukce křovin, třtiny, ovsíku 2 pole v horní části sjezdovky 3 zalesněný pás na horní hraně sjezdovky pole v režimu EZ zatravnění a převední na TTP smrkem zalesněný pás na okraji sjezdovky v horní části, v místě odumření smrků na ploše asi 200 m2 neúspěšná výsadba listnatých dřevin, několik vysazených jalovců 4 sjezdovka pravidelně kosená plocha potlačení ruderální porostů, lupiny, podpora diverzity lučních společenstev 5 hrana sjezdovky v dolní části a dojezdová plocha 6 lesní světlina s jalovcem plochy s výskytem hořečku mnohotvarého českého stabilizace a posílení populace 1 silně zarůstající plocha s přestárlými jalovci prosvětlení, podpora jalovce doporučený zásah naléhavost termín provedení pastva, redukce křovin, kosení nedopasků v podobě výmladků a ploch se třtinou křovištní interval provádění 1 jaro, podzim 2x ročně zatravnění 3 jaro jednorázově, následně kosení 2x ročně postupná redukce smrku, ponechání ostatních dřevin, doplnění výsadbou křovin a soliterích dřevin, podpora jalovce 1 zima, výsadba podzim nebo jaro kosení 2x ročně, bránování povrchu 1 jaro, konec léta, podzim kosení 2x ročně dle požadavků druhu, narušování povrchu půdy, řízený výsev, podrobný monitoring průběžně během 10 let 2x ročně, bránování 1x ročně 1 jaro, podzim 2x ročně jednorázové prosvětlení 1 zima 1x za 10 let 14