1 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 9 4 7 6 4
Karel Kýr NAŠI PRAPŘEDKOVÉ NEŽILI ZDRAVĚJI A MRAVNĚJI Ze smolných knih panství pardubického 2
Copyright: Autor: Karel Kýr Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-87976-59-3 (epub) 978-80-87976-60-9 (mobipocket) 978-80-87976-61-6 (pdf) 3
1. O PARUBICKÝCH SMOLNÝCH KNIHÁCH Ve východních Čechách známe smolné knihy z Bystrého, Dobrušky, Smidar a Solnice. Dále z Broumova, Havlíčkova Brodu, Chlumce nad C., Náchoda, Vysokého Mýta. Kdysi existovaly i v Heřmanově Městci, Hradci Králové, Seči. V Pardubicích, které byly poddanským městem, si hrdelní pravomoc vyhradila vrchnost. Ale často byli k soudu jako další přísedící zváni i zástupci městské rady. Nejstarší zpráva o popravě v Pardubicích pochází z roku 1494. Vilém z Perštejna dal popravit čtyři zloděje na Hůrkách, nedaleko lomu zvaného Na babě. Jinak bylo popraviště na mírném návrší jižně od města, v místech, kde ústila Karlova ulice na Jesničanskou stezku. Dnes je v těchto místech ulice Na spravedlnosti. Tady byla postavena šibenice (dnes je tam policie) již před rokem 1537, měla kamennou ohradu jeden sáh vysokou, 4 sáhy a 2 stopy dlouhou, z rohů vystupovaly do výše 3 sáhů a 4 stop kamenné pilíře, spjaté nahoře čtyřmi dubovými trámy. Delikventi, kteří měli být vpleteni do kola, se stavěli na zvláštní kůl nedaleko šibenice, kde byl hřbitůvek k pohřbívání popravených osob. Tato šibenice stála až do roku 1788, potom byla zrušena a návrší rozvezeno r. 1819 při stavbě chrudimské silnice. Dle místní tradice se popravovalo i na tzv. katově dvorečku v pardubickém zámku. Tento malý dvorek při západním úpatí zámecké hlásky spíše sloužil jen k provádění výslechů případně i mučení. Protože v té době se popravovalo za městem. Menší přestupky byly trestány pranýřem, který je v Pardubicích v archivech připomínán již roku 1551 jako kroužek pro klevetné ženy. Do svého odstranění roku 1760 stával před pardubickou radnicí. Smolné knihy pardubické jsou uchovány ve třech knihách a dvou umělých zlomcích. Časově zabírají úsek 1538 1626 a první knihy patří k nejstarším v Čechách. Nejčastější delikty zachycené ve smolných knihách jsou krádeže, loupeže na svobodných silnicích, dále pak odložení a zabití dítěte, vraždy, cizoložství, dvojženství, žhářství, svatokrádež, čarodějnictví, falšování mincí nebo listin, sodomie, smilnictví, znásilnění atd. Vynesené rozsudky odsuzovaly delikventy k smrti oběšením, stětím mečem, upálením, zahrabáním za živa a probitím kůlem, vpletením do kola, trhání 4
U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 9 4 7 6 4 kleštěmi; lehčími tresty byl například pranýř, mrskání metlami nebo označení cejchem. Ve smolných knihách se také často setkáváme s výrazem sodomie. Tehdy tímto výrazem bylo označováno více úchylek. Sodomií byla označována jednak jiná nepovolená poloha partnerů při pohlavním styku (církev povolovala jen jednu polohu) a jednak forma homosexuálního styku nazývána vlašské sodomilství. Sodomií je zároveň označován nepovolený styk mezi člověkem a zvířetem. Právě tato třetí forma sodomie je ve smolných knihách dosti zastoupena mezi sexuálními delikty. Obžalovanými byli muži, kteří se z různých důvodů ukojovali na zvířatech. Nejčastěji šlo o krávu, kobylu a ovci. Tehdejší společnost toto provinění trestala konstantně upálením za živa i se zvířetem. Pouze při udělením milosti byl sodomista popraven oběšením nebo stětím. Malý dodatek: De facto až do roku 1579, kdy byla vydána Práva městská Pavla Kristiána z Koldína, existoval v právním systému značný partikularismus. Koldínova práva byla prvním zákonem, který byl postupně přijat na celém území českého státu a který zůstal právní pomůckou hrdelního soudnictví zhruba přes dvě stě let. Dlužno dodat, že smolné knihy se také jmenují: knihy (registra) černé, lotrovské knihy, v nichž se zapisovala vyznání zločinců. 5