BÍLOU STOPOU ZA KRÁSOU ZIMNÍ KRAJINY:

Plzeňský kraj leží na starém historickém území Českého státu a připomíná kouzelný měšec známý z pohádek. Kdykoliv se otevře, vysype se z něho bohatství, které má větší hodnotu než zlato a drahé kameny. Má podobu starobylých památek, historických měst, lidové architektury doplněné osobitým folklorem a nekončícího množství přírodních zajímavostí s hřebenem monumentálního masivu Šumavy s modrými oky tajuplných jezer. V tomto měšci naleznete i světoznámé poutní místo všech pivařů, ale také dravé řeky, hladiny rozlehlých rybníků a přehradních nádrží. BÍLOU STOPOU ZA KRÁSOU ZIMNÍ KRAJINY: 1 Z Modravy k samotě Březník Šumava 2-3 2 Na běžkách údolím Vydry a Roklanského potoka Šumava 4-5 3 Kolem Prášilského jezera na vrchol Poledník Šumava 6-7 4 Z malebných údolí až na mohutný Pancířský hřbet Šumava 8-9 5 Z Prášil do údolí Křemelné Šumava 10-11 1

Z MODRAVY K SAMOTĚ BŘEZNÍK Tento nenáročný výlet je vedený výhradně po strojově udržovaných trasách v atraktivní a hojně navštěvované centrální části Národního parku Šumava. Cestou si prohlédneme Modravské slatě v zimě, samotu Březník a navštívíme bývalou sklářskou osadu Filipovu huť. 1-2 17 km běžky náročnost celkem Tento výlet zahájíme v rekreační horské obci Modrava (985 m) u stejnojmenného rozcestí. V této malebné obci najdeme několik sjezdovek a lyžařských vleků, hotel i horské chaty. Dříve zde stávala pila a k této původní dřevorubecké osadě se vztahuje několik románů Karla Klostermanna, který pro ni používal název Mádr. Vyjedeme od rozcestníku na okraji obce po modré značce směr Březník. 7,5 km dlouhé mírné stoupání po strojově udržované stopě je samo o sobě slibným začátkem pro každý běžkařský výlet. Navíc pojedeme velmi pěknou krajinou vymodelovanou průzračným Modravským potokem a okolními lesy. Naším prvním zastavením bude rozcestí Modravský most, kde je odpočívadlo postavené u mostu přes Modravský potok. Poté pokračujeme dále v mírném stoupání údolím, které je stále víc sevřené. U rozc. Na Ztraceném jedeme rovně pořád podél řeky. Nyní se krajina začíná měnit. Až doposud husté lesy budou řídnout a postupně se začnou objevovat torza uschlých smrků. Nakonec se před námi otevře široké údolí, které je vyvrcholením tohoto krajinářsky i sportovně vděčného úseku. Luzenské údolí, jehož středem se klikatí modré vody Luzenského potoka, se rozkládá pod samotou Březník a je ukončeno mohutným vrcholem Luzného. Osudy obyvatel samoty Březník věrohodně zachytil ve svém stěžejním románu Ze světa lesních samot Karel Klostermann. Nyní tato hájovna slouží pohraničníkům, ale v letních měsících je zde otevřeno občerstvení. Z Březníku se vrátíme zpět 2 km k rozc. Na Ztraceném, kde odbočíme vpravo po žluté a zahájíme první výraznější stoupání /2-3/ v délce 2 km k rozcestníku v místech bývalé Ptačí nádrže (1137 m). Pokračujeme rovně směr Filipova Huť. Běžíme v mírně zvlněném terénu po trase, která se klikatí v hustých smrkových lesích. Tady se ukrývají cenné Modravské slatě, kde se dochovaly smrkové porosty starší více než 160 let s vysoce kvalitním dřevem. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě. Většina půvabů slatí ale zůstává zimnímu návštěvníkovi ukryta pod nánosy sněhu. Za Lovčí skálou už sjedeme až na okraj Filipovy Hutě. Tato malebná osada nacházející se uprostřed pastvin a luk je pojmenovaná po majiteli zdejší sklářské huti, kterým byl Filip Kinský. Poté, co se pokocháme pěknými výhledy na Šumavské panorama, nás už čeká pouze 2,5 km klesání (pozor místy je prudké až obtížnosti /3/) až do Modravy, kde náš výlet končí. Cestou k Ptačí nádrži Luzenské údolí a samota Březník Autor: dan.balogh@tis-systems.cz Ve Filipově Huti 2

PLZEŇSKÝM KRAJEM Š U M A V A A K T I V N Ě Praktické informace: Modrava www.sumavanet.cz/modrava/ Informační centrum Modrava č.p. 63, 34192 Modrava telefon: +420 376 599 051, 721 836 745 e-mail: ic.modrava@quick.cz Pod samotou Březník 3

NA BĚŽKÁCH ÚDOLÍM VYDRY A ROKLANSKÉHO POTOKA Divoká a nezkrotná řeka Vydra, která se s hučením valí přes oblé kameny a balvany, je jedním ze symbolů Šumavy. Její přítok Roklanský potok, naopak poklidně meandruje v širokém prosluněném údolí. Jeho vody mají barvu slabého černého čaje, je to barva vod rozsáhlých slatí pod Roklanem, které ho celý rok napájejí. My budeme poznávat tuto krajinu po komfortních, udržovaných trasách, na kterých můžeme společně vychutnávat zážitek z jízdy i krásu přírody. 2 19 km běžky náročnost celkem Výchozím bodem je Modrava malebná horská obec (990 m.n.m.) a rekreační místo, kde je hned několik možností občerstvení. Na hraničním hřebeni a v komplexu modravských slatí se dochovaly smrkové porosty s vysoce kvalitním dřevem starší více než 160 let. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě, ale například také v Japonsku. Klostermannova chata byla postavena v r. 1924. K místu se vztahuje několik románů Karla Klostermanna, ten pro ně používal název Mádr, zejména v románu Ze světa lesních samot. Od rozcestí za parkovištěm se vydáme po červené směr Javoří pila 5,5 km. Pojedeme téměř po rovině v udržované stopě přes jedno z nejmalebnějších šumavských údolí. Zejména pokud zde pojedete na začátku jarního tání, kdy se v modravých vodách Roklanského potoka odrážejí bílé návěje a temné lesy, budete krásou tohoto místa jistě uchváceni. Mineme rozcestník u samoty Rybárna a pokračujeme kolem zákrutů Roklanského potoka. U rozcestí Javoří Pila opustíme toto půvabné údolí a vystoupáme nahoru do širokého sedla Pod Oblíkem. Dál nás čeká pěkný sjezd /2/ dolů k Vchýnicko-Tetovskému kanálu, kde u rozcestí Hakešická cesta odbočíme vpravo. Vchynicko-Tetovský kanál je významná technická památka, která byla vybudována jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Původní využívaná délka kanálu byla 14,4 km, kanál má částečně vyzděné koryto, místy až 5 m široké. V několika místech se nad ním klenou kamenné můstky. Následujících 5,5 km povede náš výlet právě podél tohoto akvaduktu. Běžkařsky se jedná o velmi hodnotný úsek, protože jedeme téměř po rovině v udržované lyžařské stopě. Poměrně rychle mineme samotu U Frühaufů, a až se dostaneme k rozcestí Plavební kanál, odbočíme vpravo po žluté značce směr Tříjezerní slať. Po žluté stoupáme pouze 500 m do kopce a pak z ní odbočíme vlevo na neznačenou, ale udržovanou běžkařskou trasu, která nás během 3 km dovede až do Modravy. Prvních 1,5 km výrazně stoupáme obtížností /2-3/ a zbytek již převážně nenáročně klesáme. Stopa nás povede především po otevřených loukách, takže si vychutnáváme pěkné výhledy, hlavně do údolí Vydry. Udržovaná stopa v údolí Roklanského potoka Pohled na Modravu Autor: dan.balogh@tis-systems.cz Rozcestí U Rybárny 4

PLZEŇSKÝM KRAJEM Š U M A V A A K T I V N Ě Krásné výhledy nad údolím Vydry Praktické informace: Modrava www.sumavanet.cz/modrava/ Informační centrum Modrava č.p. 63, 34192 Modrava telefon: +420 376 599 051, 721 836 745 e-mail: ic.modrava@quick.cz V místech bývalé Vchynice 5

KOLEM PRÁŠILSKÉHO JEZERA NA VRCHOL POLEDNÍK Tento výlet zahrnuje na šumavské poměry výrazné převýšení, které musíme překonat při výstupu na Poledník. Odměnou nám ale bude výjimečný kruhový výhled z rozhledny na Poledníku. Dalšími zajímavostmi na této trase jsou Prášilské jezero a Vchýnicko-Tetovský plavební kanál. 2-3 33 km běžky náročnos t celkem Stoupání do sedla pod Oblíkem Náš okruh začneme u odstavného parkoviště naproti Informačního srubu Správy národního parku, který je postaven v místech bývalé osady Slunečná. Vydáme se po žluté 1,5 km směr Slunečná-samoty a dál po zelené a pak červené celkem 6,5 km až na vrchol Poledník. Mírným stoupáním po udržované stopě projedeme kolem rozc. Slunečná samoty, až přijedeme k rozcestí Liščí díry, kde stávala bývalá Schwarzenbergská hájovna. Zde odbočíme vpravo a čeká nás 1 km stoupání /2-3/ k Prášilskému jezeru. Za svou existenci vděčí toto krásné horské jezero ledovci, který po svém ustoupení zde zanechal svou nepřehlédnutelnou stopu. Na západní straně se nad hladinou jezera zvedá 150 m vysoká karová stěna. Po prohlídce se vrátíme zpět a budeme pokračovat v náročném stoupání /2-3/ po udržované stopě přes sedlo Předěl, až po celkem 4,5 km staneme na vrcholu Poledníku (1315 m). Tomu dominuje 37 m vysoká rozhledna, kterou zde zřídila správa NP v r. 1998 úpravou z vojenského objektu. Ten sloužil k odposlechu rádiového provozu v sousedním Německu. Za dobré viditelnosti v zimě z rozhledny uvidíme nejen všechny nejvyšší vrcholy Šumavy, ale i Alpy. Z Poledníku se vrátíme 1,5 km k rozcestí Předěl, které se nachází v sedle mezi Polední horou a Jezerním hřbetem. Dále sjíždíme po zelené značce k rozcestí Bavorská cesta, kde odbočíme vpravo a pokračujeme v klesání /2/ tentokrát po modré značce 3,5 km až k bývalé hájence Javoří Pila. Po tak dlouhém sjezdu určitě uvítáme příležitost se zahřát krátkým stoupáním /2-3/ k rozc. Pod Oblíkem. Poté nás čeká další 2 km dlouhý sjezd /2-3/ k Hakešické cestě, kterým se dostaneme k Vchynicko Tetovskému plavebnímu kanálu. Tento akvadukt s několika kamennými můstky byl vybudován jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Jeho původní využívaná délka byla 14,4 km a částečně vyzděné koryto je místy až 5 m široké. Nyní patří mezi významné technické památky na Šumavě. Budeme kolem něj téměř neznatelně klesat 4 km až k rozcestí Plavební kanál. Pokud se budeme chtít občerstvit, odbočíme zde vpravo a sjedeme 1,5 km po žluté do obce Staré Srní nebo až do Srní a tam můžeme navštívit některou z restaurací. Jinak pokračujeme vlevo po žluté směr bývalá Nová Studnice 3 km. Tento úsek cesty je velmi zajímavý, protože charakter zdejší krajiny poněkud vybočuje z toho, na co jsme v této Prášilské jezero Rozhledna na Poledníku Vchynicko-Tetovský kanál 6

PLZEŇSKÝM KRAJEM Š U M A V A A K T I V N Ě části Šumavy zvyklí. A to jednak proto, že budeme stoupavým traversem překonávat poměrně prudký svah pokrytý starým smíšeným lesem, ale také proto, že se ve zdejších stráních dříve nacházelo asi 50 chalup. A tak zde uprostřed lesa nacházíme ovocné stromy, malé opuštěné palouky se zbytky kamenných základů, kamenné zídky, studánky a umrlčí kříže. To vše působí velmi tajuplným a za sychravého podvečera až úzkostným dojmem. U rozc. býv. Nová Studnice, kde kdysi vedla jediná cesta do Modravy, tento úsek končí. V závěru klesáme po žluté kolem bývalé střelnice až do Slunečné, kde se můžeme po krásném výletě ohřát v útulném srubu a zhodnotit zážitky z uplynulého dne. Autor: dan.balogh@tis-systems.cz Praktické informace: Srní www.sumava.net/srni/ Informační centrum Srní Srní 113, 341 92 Srní telefon: +420 774 606 030, 376 599 209 e-mail: srni.infocentrum@tiscali.cz Prášily www.prasily.net Informační centrum Prášily Prášily 110, 342 01 Sušice telefon: + 420 376 589 014 e-mail: prasily@susice.cz Na vrcholu Polední hory dne 18.3.2006 7

Z MALEBNÝCH ÚDOLÍ AŽ NA MOHUTNÝ PANCÍŘSKÝ HŘBET To, že je Šumava jedním z nejideálnějších míst pro trávení zimní dovolené, nám dokazuje i tento výlet situovaný do oblasti Železnorudska. Po upravených běžkařských trasách se podíváme přes Hůrecké slatě do údolí Křemelné, odkud přes zasněžené pláně vystoupáme na horský hřeben k vrcholům Můstek, Habr a Pancíř. 2-3 33 km běžky náročnost celkem Kaplička v místech bývalé osady Zhůří Horská chata s rozhlednou na Pancíři Pro tento výlet bude nejvhodnějším výchozím bodem odstavné parkoviště v Nové Hůrce. Z turistického rozcestí Nová Hůrka se dovídáme, že v minulém století v těchto místech stávala sklárna, brusírna zrcadel, mlýn, pila a žilo zde 228 obyvatel. Dnes je tady mimo několik usedlostí oplocený objekt využívaný vojskem do r. 1991. Vyjíždíme po modré směr Slatinný potok 2 km. Po pravé straně silnice najdeme v lese stopu, ze které asi po 1,5 km odbočíme vlevo, přejdeme silnici a již zároveň s modrou pokračujeme dále. Projíždíme přes Hůrecké slatě spadající do I. zóny národního parku, kde se u rozcestí Slatinný potok slévá několik potůčků v jeden. Postupně začínáme stoupat /2/ do sedla pod Gerlovou pasekou, odkud se nám naskytne první pěkný výhled. Po zasněžené pláni sjedeme /2/ do malebného údolí Křemelné, kde se kdysi rozprostírala obec Zhůří. Málokdo si dnes dovede vybavit vesničku pulzující životem, jejíž obyvatelé zde v minulém století pracovali ve mlýně, na pile či v hladírně skla. Zaniklou obec a zlikvidovaný kostel teď aspoň připomíná nově postavená malebná kaplička. Z údolí prudce stoupáme na Hadí vrch po stopě, která může vést i mimo modrou značku. S přibývající nadmořskou výškou se nám odkrývá stále širší výhled na Pancířský hřbet, kam směřuje i naše trasa. U rozcestí Pod Hadím vrchem odbočíme na zelenou lyžařskou trasu směr Můstek rozc. 9,8 km. Z Hadího vrchu už postupně sjíždíme (místy i /2/) po louce, později kolem ohrady a březového háje k silnici č. E 53 (pozor! nevjíždíme během tohoto úseku do lesa, kam nás mohou lákat některé běžkařské stopy). Za silnicí pokračujeme rovně po odplužené cestě přes sedlo pod vrcholem Sup ke křižovatce U obrázku. Následující vytrvalé stoupání /2/ nejprve po lesní silnici, kterou pak vystřídá pěšina, se před rozcestím Na Suchých studánkách změní v krátký akční sjezd /3/. Nyní se ocitáme v sedle pod mohutným Pancířským hřbetem táhnoucím se v délce 9 km z Prenetu až na Pancíř. Chvíli mírně sjíždíme kolem kamenné kapličky přes přírodní rezervaci Městišťské rokle zahrnující prameniště, rašeliniště, přípotoční nivy potoka Jelenky, roklinové lesy a komplex luk a pastvin. Zdánlivý klid, který se dostavil během sjezdu, je záhy přerušen a musíme teď hrdě čelit skutečně vydatnému výšlapu /3/, na jehož konci je dosažení nejvyššího bodu celého výletu. Těsně pod zalesněným vrcholem Můstku (1234,5 m) si můžeme po náročném běhu vydechnout v roubeném odpočívadle. Dál nás čeká už pohodová hřebenovka kolem vrcholu Habr (1175 m) až pod Pancíř. Závěrečný 0,5 km dlouhý výstup /3/ na vrchol nás už po předcházejících zkušenostech nevyvede z míry. Pokud se ovšem někdo chce Pancíři přece jen vyhnout, může pokračovat po technicky udržované stopě a na druhé Kaplička u bývalých Suchých Studánek 8

PLZEŇSKÝM KRAJEM Š U M A V A A K T I V N Ě straně kopce pod lanovkou se opět připojit na naší trasu. Pancíř je právě díky nově upravené horské chatě s rozhlednou a snadné dostupnosti lanovkou jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy. Za dobré viditelnosti jsou odsud vidět i vrcholky Alp. Od turistické chaty ostře sjíždíme /3/ pod lanovkou, přičemž si dáváme pozor na výrazně rychlejší sjezdové lyžaře. Poblíž moderního hotelu Hofmanky se nám z horské louky nabídne další krásný výhled na pohraniční hory. Po 300 m od hotelu se napojíme na zimní lyžařskou trasu směr Nový Brunst háj. a pokračujeme traversem přes prameniště Řezné. Od rozcestí Nový Brunst - zadní hájovna sjíždíme /2/ přes horské louky, kde pramení Slatinný potok k hájovně, odkud už po rovince poetickým údolím dorazíme k bývalé Gerlově Huti. Naše běžkařská trasa pokračuje za frekventovanou silnicí č. E 53 podél Hůrecké silnice, kterou věrně kopíruje včetně několika méně výrazných kopečků. U rozcestí Popelní domky (950 m) stávaly dva domy, ve kterých se vyráběla z dřevěného popele potaž pro okolní sklárny. Závěrečný úsek do výchozímu bodu se nese v duchu převažujícího lehkého klesání po bílé běžkařské trase. Autor: filip.balogh@tis-systems.cz Praktické informace: Železná Ruda www.sumavanet.cz/zeleznaruda/ Informační centrum Železná Ruda Javorská 154, 340 04 Železná Ruda telefon: +420 376 397 033 e-mail: itcruda@sumava.net U Slatinného potoka 9

Z PRÁŠIL DO ÚDOLÍ KŘEMELNÉ Osou tohoto běžkařského výletu je řeka Křemelná. Její cestu mezi skalisky nebo ve stínu mohutných stromů či v prosluněných údolích budeme sledovat z bezprostřední blízkosti i ze vzdálených vysokých svahů. 35 km běžky náročnost celkem Stromořadí v bývalé Hůrce 2-3 Výlet můžeme zahájit v obci Prášily (867 m). V minulosti ji proslavila jedna z nejstarších papíren v Čechách, která dodávala ruční papír i pro presidentskou kancelář. V r. 1933 vyhořela. Obec přežila několik pokusů o likvidaci a nyní naštěstí znovu ožívá. Vyjedeme po zelené značce KČT, která nás provede mezi domky až na okraj obce, kde už začíná strojově udržovaná trasa. Ta nás povede 1,5 km prudce nahoru /3/ až do míst zaniklé obce Formberg (1085 m). Za ní se již charakter cesty mění a my budeme střídavě výrazně stoupat, ale i prudce klesat místy i obtížnosti /3/. Pak na nás mezi stromy začne z dálky vykukovat kaple stojící na vyvýšenině, kde bývala obec Hůrka 1015 m, proslulá výrobou zrcadel. V průběhu posledního stoupání již pojedeme po loukách se zasněženými starými ovocnými stromy, které nám rovněž prozrazují blízkost zaniklé obce. Do Nové Hůrky sjíždíme po modré přes alej až k začátku lesa, kde klesání ještě nabere na intenzitě. Sjezd zakončíme u silnice v osadě Nová Hůrka. Napravo od cesty vede udržovaná stopa, zpočátku na dohled od silnice, později je stopa protažena v lese po svážnici, která je souběžná se silnicí. Po 1 km nesmíme přehlédnout odbočku vlevo, která vede přes Slatiniště až k silnici a za ní stopa pokračuje spolu s modrou značkou KČT až do bývalého Zhůří. Mírným sjezdem se dostaneme k rozc. Slatinný potok 860 m (celkem 2 km z Nové Hůrky), kde v 19. stol. stávala brusírna skla a dodnes se zde zachovaly vodní kanály a náhony s křišťálově čistou vodou Slatinného potoka. První polovinu cesty do býv. Zhůří stoupáme velmi mírně podél vodního náhonu, ten pak opustíme a začneme stoupat výrazněji /2/, v závěru i /2-3/, až se před námi otevřou pláně v údolí Křemelné. Sjedeme dolů k mostu vedoucího přes jednu z nejhezčích a nejvýznamnějších řek Šumavy, která tvoří osu našeho výletu. Novodobě Křemelnou proslavil televizní seriál Vydrýsek. Ve svahu na druhém břehu se ve stínu stromů nachází kaplička a kříž, připomínající zaniklou obec Zhůří. V 19. stol. zde stál mlýn, hamr a hladírna skla, dnes se tomu nechce ani věřit. Dále jedeme po zelené směr býv. Stará Huť 2,5 km. Ta vede po udržované stopě zpočátku divokým údolím Křemelné a později stoupáním /2/ kolem jejího přítoku až k planinám u býv. Staré Huti. Zde stávala již od 15. stol. sklářská huť, zbořená až ve 40. letech 20. stol. Přejdeme silnici a pokračujeme po levé straně silnice stále po zelené, která následně zatáčí vlevo do lesa. Zde začneme stoupat lesní cestou úpatím Vysokého hřbetu, který tvoří dlouhý táhlý zalesněný hřeben mezi údolím Křemelné a Pstružím potokem. První 1,5 km stoupáme obtížnosti /2/, místy i výrazněji /2-3/, pak nás čeká 500 m traversu a za ním nenáročné sjezdy /2/ až k rozcestí Vysoký hřbet (1005 m). Od rozcestníku si můžeme sjet 200 m velmi prudce /4/ na začátek louky, ze které je výhled na údolí Křemelné. Pak se musíme vrátit zpět nahoru a pokračovat po zelené v dalším klesání /2/, až vyjedeme z lesa na louky s krásnými výhledy na panorama Západní Šumavy. Ohlédnutí na bývalé Stodůlky u rozc. Formberg U jezera Laka 10

PLZEŇSKÝM KRAJEM Š U M A V A A K T I V N Ě V sedle protnutém silnicí najdeme rozc. Rovina 924 m a trosky býv. hostince. Přejdeme silnici a pokračujeme po zelené směr Pod Březníkem. Stoupáme /2/ po louce s pěknými výhledy na Hartmanice a okolí. Pak sjedeme ke zchátralému stavení Pustina, kde máme další pěkné výhledy. K rozc. U Malého Babylonu se dostaneme lesní cestou mírným stoupáním /2/ ve smíšeném lese s převahou borovic. Tam změníme značku na modrou a klesáme 2,5 km obtížnosti /2-3/ k bývalé obci Stodůlky. Jedeme zpočátku lesem, později přes pláně s břízkami až k rozcestníku ve svahu nad Křemelnou. S tímto malebným místem je spojena historie plná dramatických zvratů. Dříve zde stávala obec (jedna z královackých rychet v r. 1868 zde stálo 192 domů s 1815 obyvateli), později byla vysídlena a změnila se v dopadovou plochu střel pro tankisty a dělostřelce, dnes je zde rekreační zóna. Rozjímání nad pohnutými osudy zdejších obcí ukončíme prudkým sjezdem dolů ke Křemelné 770 m, přejedeme most a vydáme se nahoru /2/ po modré směr Nový Bor. Tam uvidíme silnici a za ní je strojově udržovaná trasa, která vede podél silnice bez větších převýšení zpátky do Prášil. Autor: dan.balogh@tis-systems.cz Praktické informace: Prášily www.prasily.net Informační centrum Prášily Prášily 110, 342 01 Sušice telefon: + 420 376 589 014 e-mail: prasily@susice.cz U Slatinného potoka Křemelná u Ranklovského Zhůří 11

ZÁVĚR Základní informace o popisech výletů a stanovování obtížnosti a náročnosti: Popis výletu kromě základních údajů o průběhu trasy a zajímavostech na ní, obsahuje i stanovení obtížnosti významnějších stoupání a klesání. To je označeno stupnicí od /1/ do /3/. Přičemž 0 by byla označena rovina, 1 - mírné stoupání, 2 - středně náročné stoupání a 3 - prudké stoupání. Pro lepší zachycení rozdílů se používají i mezistupně jako např. /2-3/. Obtížnost je zpravidla uvedena takto /2/. Na konci každého výletu je uvedena celková kilometráž a náročnost trasy. Náročnost je určována stupnicí od 1 do 3. Přičemž náročnost 1 je velmi mírná a takto označené výlety jsou vhodné i pro netrénované cyklisty, turisty, běžkaře. Náročnost 2 je středně namáhavá trasa určená pro nejširší spektrum turistů. Naopak trasy s náročností 3 jsou vhodné pro zdatné cyklisty, trénované turisty a zkušené běžkaře. I zde se pro lepší zachycení rozdílů používají mezistupně, jako např. 2-3. Trasy vedené převážně v terénu, které mají náročnost /2-3/ a /3/ jsou určeny pouze pro horská kola. Všechny uvedené trasy zpracovali autoři na základě svých vlastních zkušeností a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Přesto se mohou některé údaje a informace zde uvedené v průběhu času změnit, a proto nemohou autoři a vydavatel převzít odpovědnost za správnost uvedených údajů. Další tipy na výlet, turistické cíle a ubytování najdete na www.mavlast.cz Autorská práva Všechny fotografie, mapy tras, popisy tras a další texty zveřejněné v tomto materiálu, jakož i jeho systematické uspořádání a design, jsou autorským dílem podle zákona č.121/2000 Sb.. Společnost T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s., www.tis-systems.cz je výhradním držitelem těchto výlučných majetkových práv. Jakékoliv další šíření, zveřejňování, vytváření kopií či jiné komerční využití bez písemného souhlasu T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s. je zakázáno. Představujeme řadu publikací: Plzeňským krajem AKTIVNĚ Výběr z výletů pro rodiny s dětmi od 5 do 15 let. Výživný koktejl namíchaný z dobrodružství, sportovních výkonů a atraktivních turistických cílů. Bohatá paleta výletů pro pohodáře všech věkových kategorií. Výběr z výletů pro běžkaře na Šumavských pláních. Chcete vědět víc - navštivte turistický portál Plzeňského kraje Plzeňský kraj - Turistů ráj Aktuality Informační centra Ubytování a kongresy NEJ v Plzeňském kraji Kultura Historické památky Příroda Sport & relaxace Tipy pro volný čas Publikace/filmy/odkazy ITEP - Veletrh CR w w w. t u r i s t u r a j. c z