Peněžité dávky nemocenského pojištění

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Peněžité dávky nemocenského pojištění Bakalářská práce Autor: Monika Kubečková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ondřej Kuchař Praha 2016

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzi a ţe jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech, dne 29. 04. 2016 Monika Kubečková

Poděkování Chtěla bych v první řadě poděkovat panu JUDr. Ondřeji Kuchaři za ochotu a vstřícnost při psaní bakalářské práce. Zároveň bych chtěla poděkovat panu JUDr. Ing. Vladimíru Buřiči, který mi pomohl zorientovat se v problematice dávek nemocenského pojištění. A také bych chtěla poděkovat skvělé češtinářce Mgr. Martě Očkayové. Také děkuji všem, kteří mne po celou dobu studia podporovali.

Anotace Tato bakalářská práce popisuje systémy nemocenského pojištění v České republice. Práce ukazuje, jakým způsobem je systém zdravotního a sociálního zabezpečení v dané zemi pouţíván. Klíčová slova: sociální pojištění, zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, komerční pojištění, penzijní systém. Annotation This thesis describes health and social insurance systems in the Czech Republic. The paper shows how health and social security systems work in a particular country. Key words: social insurance, health insurance, social security, commercial insurance, pension system.

OBSAH ÚVOD 6 1. HISTORIE NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 7 1.1 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ JAKO PODSYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ 10 1.2. POJMOVÉ ZNAKY A PRINCIPY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 11 2. ÚKOLY A OPRÁVNĚNÍ ORGÁNŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 14 2.1 ÚKOLY MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 14 2.2 ÚKOLY OKRESNÍ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 14 2.3 ÚKOLY ČESKÉ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 16 2.4 ÚKOLY SLUŽEBNÍCH ORGÁNŮ 16 3. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ 17 3.1 OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB 18 4. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 21 4.1 NEMOCENSKÉ 24 4.2 OŠETŘOVNÉ 29 4.3 PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ 30 4.4 VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ 33 4.5 POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 33 5. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ 36 5.1 CHARAKTERISTIKA POUŽITÉ METODY VÝZKUMU A STANOVENÍ CÍLE VÝZKUMU 36 6. ZÁVĚR 46 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 48 8. SEZNAM SCHÉMAT, TABULEK A GRAFU 49 9. SEZNAM PŘÍLOH 50

ÚVOD Nemocenské pojištěni je v poslední době aktuální otázkou nejen v poslanecké sněmovně a následně v médiích, ale i u zaměstnanců a zaměstnavatelů, v rámci přípravy návrhu úpravy zákona. Výběr tématu mé bakalářské práce ovlivnila dlouhodobá nemoc, v tomto období jsem se o tématiku nemocenského pojištění začala hlouběji zajímat. Dalším důvodem byly diskuse v médiích a v denním tisku o projednávání návrhu výplaty nemocenských dávek i v prvních třech dnech. Nemocenské pojištění je velmi citlivým tématem společnosti. Jeho cílem je minimalizovat dopad při ztrátě výdělku pro pojištěné subjekty a zároveň zajistit pojištěnci náhradu mzdy finančním vyrovnáním v období pracovní neschopnosti. V ţivotě kaţdého z nás někdy nastanou okolnosti, kvůli kterým nemůţeme vykonávat svá zaměstnání. Ať uţ se jedná o příčiny negativní (úraz, nemoc, péče o nemocného člena rodiny), nebo pozitivní (těhotenství, péče o novorozence a batole), člověk přichází o plat ze zaměstnání a získává náhradu příjmu prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Systém dávek nemocenského pojištění je docela sloţitý a většina lidí ani neví, jak funguje, co mohou a nemohou nárokovat a jakou částku ve finále obdrţí. A proto se v této práci snaţím osvětlit danou problematiku tak, aby to bylo jasné i úplnému laikovi, jakým jsem na začátku psaní bakalářské práce byla i já. V první části bakalářské práce je popsán historický vývoj poskytování dávek a jsou vymezeny základní pojmy v nemocenském pojištění. Další části se zabývají problematikou sociálního zabezpečení, jeho platným systémem podle současné právní úpravy. V dalších kapitolách je pojednáno o nemocenském pojištění v rámci systému sociálního zabezpečení a vysvětleno vyplácení dávek z nemocenského pojištění. Práce popisuje také povinnosti zaměstnavatelů a institucí (okresních správ sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, Sluţební orgány, Ministerstvo práce a sociálních věc) v rámci nemocenského pojištění V další části práce je ukázán na praktickém příkladu vývoj pracovní neschopnosti v počtu dní a četnost nemocnosti v jednotlivých měsících roku v nejmenované společnost(firmě). V závěru bakalářské práce vyhodnocuji provedený výzkum, kdy jsem se dotazovala na problematiku sociálního zabezpečení formou dotazníku. 6

1. HISTORIE NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 1 Jiţ v dávné minulosti můţeme pozorovat počátky sociální politiky, potaţmo zabezpečení potřeb u osob, které nemohly plně uspokojit svoje potřeby a byly odkázáni na pomoc jiných. V kaţdé společnosti od prvobytně pospolné přes středověk aţ po současnost byli a budou lidé, kteří potřebovali a potřebují pomoc od státu a společnosti. V prvobytně pospolné společnosti tuto péči řešilo rodové společenství. Za otrokářské společnosti to byl pán, který otroka vlastnil, a bylo na něm, jestli o něj bude pečovat nebo ne. Otrok měl postavení věci. Ve středověku se starost o nemohoucí a opuštěné lidi stala věcí soukromou nebo věcí církve. V 17. století dochází na území dnešním České republiky k určitým úpravám v péči o staré a nemocné osoby. V roce 1661 byl přijat patent o tulácích a žebrácích, který umožnil obcím přiznávat právo žebrat pouze práce neschopné chudině. 2 Za vlády Marie Terezie byly vydány dva normály. V roce 1771 byl uveřejněn nárok na penzi pro vdovy a siroty po zaměstnancích, kteří věrně slouţili a další v roce 1781 pro zaměstnance, kteří uspokojivě slouţili alespoň po dobu deseti let a stali se práceneschopnými. Tyto normály jsou dnes povaţovány za základ sociálního zaopatření, potaţmo státního zaopatření. Vznik a rozvoj moderních forem sociálního zabezpečení nastává až v 19. století, což velmi úzce souvisí především se zrušením nevolnictví v roce 1781 a následujícím přílivem venkovského obyvatelstva do měst a s rozvojem průmyslové výroby. 3 Pojem nemocenské pojištění se v Čechách objevil v roce 1888, kdy byl přijat zákon o úrazovém pojištění dělníků (zákon č. 1/1888 ř. z.) a zákon o nemocenském pojištění dělníků (zákon č. 33/1888 ř. z.). Zákon, který upravoval nemocenské pojištění, byl a je obligatorním pojištěním. Od tohoto roku jsou stanoveny základní principy nemocenského pojištění, které jsou aktuální dodnes. Po vzniku Československa (28. října 1918) přejímala Československá republika do svého 1 MALÝ, Karel. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s, 1999. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1. 2 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5 3 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5 7

právního řádu tzv. recepční normy (předpisy Rakouska Uherska) a postupně přijímala zákony nové. Patří sem zákon č. 268/1919 Sb., jímţ se mění předpisy zákona o nemocenském pojištění dělníků, zákon č. 684/1920 Sb., z. a. n. Těmito zákony bylo nemocenské pojištění rozšířeno na všechny zaměstnance pracující za mzdu. Dále zákon č. 199/1919 Sb. o organizaci péče o válečné poškozence, který v 2 sděluje, ţe právní nároky a povinnosti válečných poškozenců budou upraveny zvláštním zákonem. Jedním z významných zákonů té doby byl zákon č. 221/1924 Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ve znění předpisů jej měnících a v doplňujícím zákonu platném k 5. květnu 1945. Na tu dobu se tento zákon projevoval jako velice pokrokový právní předpis, který zaznamenal zásadní přelom v oblasti sociálního pojištění. Nemocenské pojištění realizovaly nemocenské pojišťovny, invalidní a starobní pojištění měla ve své kompetenci Ústřední sociální pojišťovna se sídlem v Praze. Ta se členila na ředitelství, představenstvo a výbor. Na zákon č. 221/1924 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří navazoval zákon č. 221/1925 Sb. z. a. n. o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Tento zákon řešil především civilní zaměstnance pracující ve sluţbách státu (např. učitele), dále zaměstnance ve státních podnicích a veřejných fondech státem spravovaných a podobně. Mezi základní principy nemocenského pojištění patří: všeobecnost pojištění obligatornost pojištění solidarita a obligatornost nároku Po válce se řešila komplikovaná situace v sociálním pojištění. Fondy sociálního pojištění byly znehodnoceny válečným hospodářstvím nebo zabaveny okupanty. V roce 1948 byl přijat zákon č. 99/1948 Sb. o národním pojištění. Zákon pojednává o pojištění všech osob proti sociálním událostem - případ nemoci a mateřství (nemocenské) a pro případ stáří, invalidity, ztráty ţivitele smrtí a pro případ úrazu (důchodové). Dle zákona č. 99/1948. o národním pojištění byli povinně pojištěni: zaměstnanci osoby samostatně výdělečně činné spolupracující členové rodiny osoby samostatně výdělečně činné důchodci nezaměstnaní 8

I kdyţ od roku 1952 byl celý systém financován ze státního rozpočtu, a tedy se o ţádné pojištění nejednalo, zůstalo u původního názvu. V roce 1956 byl přijat zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců, který odstupňoval výši denního nemocenského pojištění dle doby zaměstnání od 60 do 90%. První tři dny pracovní neschopnosti byla denní výše nemocenského pojištění od 50 do 70%. Později docházelo ke změnám a doplňkům dávky byly upravovány. Obecná ustanovení tohoto zákona platí dodnes. Zákon prošel několikrát novelizací a celý systém nemocenského pojištění se stal velmi nepřehledný. V roce 1993 nastaly zásadní změny, zavádí se pojem pojistné na sociálním zabezpečení, do kterého spadá i systém nemocenského pojištění. Poskytování dávek z pracovních dní se mění na poskytování za kalendářní dny a změnil se i výpočet dávek z čistého příjmu na výpočet dávek z hrubého příjmu. Zavádí se i povinné nemocenské pojištění. Osob výdělečně činných se tato změna dotkla od 1. 1. 1994, kdy nemocenské pojištění přestalo být pro tuto skupinu osob obligatorní. Dnem 14. března 2006 vláda přijala zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění s účinností od 1. ledna 2009, který po úpravách platí aţ dosud. Zákon komplexně upravuje nemocenské pojištění. Nemocenské pojištění se dělí na oblast dávkovou, organizační a procesní, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Má jednotný systém pro všechny pojištěnce. V praxi to znamená, ţe se jiţ nerozlišuje nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenské pojištění (péče) osob ve sluţebním poměru. Pro všechny platí jednotná úprava. Zákon o nemocenském pojištění byl několikrát novelizován např. zákonem č. 302/2009 Sb. V něm se změnily některé povinnosti zaměstnavatele a ošetřujícího lékaře. Zákon zavádí také nový druh tiskopisů. Jsou to Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, dále pak Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) a Náhradní hlášení, které nahrazuje jakýkoliv díl z tiskopisu, kdyţ dojde ke ztrátě nebo jeho poškození. V zákoně č. 166/2010 Sb. se změny týkají výpočtu peněţité pomoci v mateřství a ošetřovného. Zákon č. 470/2011 Sb. řeší rozšíření okruhu pojištěných osob nebo změny výpočtu dávek nemocenského pojištění. Tyto změny mají dopad i na sdělování údajů potřebných pro výpočet ze strany zaměstnavatelů. Zákon č. 401/2012 Sb. mění postup okresních správ sociálního zabezpečení i zaměstnavatelů při výkonu rozhodnutí a u exekucí z dávek nemocenského pojištění. Zároveň definuje 9

povinnosti zaměstnavatelů a okresních správ sociálního zabezpečení v souvislosti s prováděním sráţek. Koncepci nemocenského pojištění ovlivňují ještě další faktory: historický vývoj země, národní tradice a schopnost státu reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku. V polovině 30. let minulého století se začal ve Spojeném království objevovat termín Welfare state zejména díky vlivu nové ekonomické teorie Johna Maynarda Keynese, který prosazoval zásahy státu do ekonomiky. Postupně tedy dochází k rozšiřování a prohlubování státních zásahů a tím ke zvyšování odpovědnosti státu za sociální a životní podmínky obyvatelstva. 4 1.1 Nemocenské pojištění jako podsystém sociálního pojištění Sociální zabezpečení dělíme do tří pilířů. Mezi první patří sociální pojištění, pod něj spadá nemocenské pojištění, důchodové pojištění, zdravotní pojištění a úrazové pojištění. Druhým pilířem je sociální zabezpečení, do kterého patří sociální podpora. Posledním, tj. třetím pilířem je sociální pomoc, která zahrnuje pomoc v hmotné nouzi, sociální péči a sociální sluţby. 4 FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8., upr. vyd. Praha: A plus, 2007. ISBN 978-80-903804-0-0. 10

Schéma č. 1 Rozdělení sociálního pojištění Sociální zabezpečení Sociální pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Zdravotní pojištění Sociální zaopatření Státní sociální podpora Sociální pomoc pomoc Pomoc hmotné nouzi Sociální péče Sociální sluţby Úrazové pojištění Zdroj: vlastní Sociální pojištění je finanční systém, do kterého občan přispívá na základě určité celospolečenské solidarity pro případ, že v budoucnu nastane jistá pojistná událost, kvůli které bude mít díky povinnému přispívání do systému nárok na zabezpečení ve formě dávek nahrazujících ušlý příjem. 5 Osoba se povinně zabezpečuje pro případ nenadálých sociálních událostí, na které se nemůţe dopředu připravit (např. nemoc, úraz, nařízená karanténa a podobně). Principem tohoto systému je povinná účast na pojištění. U sociálního zabezpečení a sociální pomoci tato povinnost ve velké většině chybí. Můţeme shrnout, ţe nemocenské pojištění funguje na principu, kdy ekonomicky aktivní osoby finančně přispívají, čímţ se zabezpečují pro případ vzniku nenadálých sociálních události. 1.2. Pojmové znaky a principy nemocenského pojištění Pramenem nemocenského pojištění je zákon č.187/2006 Sb., který v úvodních ustanoveních přináší vymezení některých pojmů, se kterými se setkáváme a s nimiţ je nezbytné 5 KOLDINSKÁ, Kristína. Sociální právo. 2. Olomouc: C.H.Beck, 2013. Práce, mzdy, pojištění. 11

se seznámit, aby byla umoţněna jeho aplikace. Tyto pojmy jsou vymezeny ustanovením 3 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění a zde uvedu ty, se kterými v bakalářské práci pracuji. Tabulka č. 1 Základní pojmy v nemocenském pojištění Zaměstnavatel je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance; organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Dále je jím služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice. Pro účely tohoto zákona je zaměstnavatelem každý, u něhož pracuje zaměstnanec, bez ohledu na skutečnost, zda je či není nemocenský pojištěn. 6 Pojištěnec fyzická osoba, která je účastna nemocenského pojištění. Za pojištěnce je povaţována také fyzická osoba, které plyne ochranná lhůta ( 15NemPoj), uplatňuje nárok na dávku z pojištění nebo dávku pobírá. Nemocenské pojištění Podpůrčí doba Zaměstnání je určeno pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění můţe být čerpáno během dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, v případě ošetřování člena rodiny, během mateřské dovolené a v těhotenství. je doba, po kterou se dávka vyplácí dle zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. je právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo sluţbu zaměstnanci uvedení v 5 písm. a). 6 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5. 12

Významnou sloţkou sociálního pojištění je nemocenské pojištění, které slouţí k finančnímu zabezpečení osob v případech, kdy u nich dochází ke ztrátě příjmu z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství a mateřství. Podmínkami stanovenými v zákoně je nemocenské pojištění určeno v první řadě pro ekonomicky činné osoby. Principy nemocenského pojištění: solidárnost zdravých pojištěnců s nemocnými a vysoce příjmových pojištěnců s nízkopříjmovými jednotnost pro všechny skupiny výdělečně činných osob (s výjimkou příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) povinnost pro všechny zaměstnance a příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, dobrovolný pro osoby samostatně výdělečně činných zásluhovost, výše dávek závisí na výši redukovaného příjmu dynamičnost, daná aktualizací redukčních hranic garance, státu jak po právní tak po finanční stránce financování ze státního rozpočtu, kdy zaměstnavatelé za své zaměstnance a pojištěné osoby samostatně výdělečně činné odvádí do státního rozpočtu pojistné na nemocenské pojištění systém respektuje mezinárodní závazky Smyslem zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění je vybrat tolik, kolik se na nemocenských dávkách vyplácí, včetně výdajů k provádění nemocenského pojištění. 13

2. ÚKOLY A OPRÁVNĚNÍ ORGÁNŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Podle 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění orgány nemocenského pojištění jsou: Okresní správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení Sluţební orgány Ministerstvo práce a sociálních věcí Služební orgány jsou: Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská sluţba České republiky, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů. 2.1 Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí a kontroluje výkon státní správy v pojištění, koordinuje a usměrňuje provádění pojištění ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení a ke sluţebním orgánům. Řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení při provádění pojištění a sleduje účelné vynakládání prostředků státu určených na pojištění. Ministerstvo podle 88 zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění můţe rozhodnout v oboru své působnosti o odstranění tvrdosti zákona. Za tvrdost se povaţuje situace, kdy podmínka v zákoně má na pojištěnce nepříznivý dopad, který v zákoně nemohl být předvídán. 2.2 Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení Mezi hlavní úkoly okresní správy sociálního zabezpečení patří rozhodování ve věcech v prvním stupni pojištění: o vzniku trvání a zániku pojištění, v případě sporu o účasti na pojištění o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek o vrácení přeplatku na dávce o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby 14

o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v případech dle 75 odst. 1 o regresivních náhradách, o správních deliktech a v dalších případech stanovených tímto zákonem. Dále okresní správy sociálního zabezpečení: vyplácejí dávky ve stanovených termínech vydávají pojištěncům oznámení uvedená v 84 odst. 2 písmena c) vyhlašují výplatní termíny a lhůty pro úkony s nimi spojené vedou evidenci spojenou s výplatou dávek kontrolují dodrţování léčebného reţimu dočasně práce neschopných poskytují bezplatně předepsané tiskopisy ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům předávají České správě sociálního zabezpečení údaje potřebné k vedení registru pojištěnců nemocenského pojištění a registru zaměstnavatelů provádějí mnoho dalších úkonů uvedených v 84 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění Okresní správa sociálního zabezpečení je hlavním orgánem pro zaměstnavatele a zaměstnance a i osoby výdělečně činné. Výše uvedení mohou nebo musí se ve věcech pojištění na ni obracet. Jejím nadřízeným orgánem je Česká správa sociálního zabezpečení. Místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení se řídí sídlem zaměstnavatele, mzdovou účtárnou a u osob samostatně výdělečně činných místem trvalého pobytu. Okresní správy sociálního zabezpečení mají povinnost vystavit zaměstnavateli písemné potvrzení o výši nemocenského pojištění pro účely výpočtu náhrady za ztrátu výdělku, poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Toto potvrzení okresní správa sociálního zabezpečení vydává na ţádost zaměstnavatele. Okresní správa sociálního zabezpečení v případech, ve kterých nemůže zjistit (získat) podklady od zaměstnavatele, tj. vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období, považuje za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzdu platnou v kalendářním měsíci vzniku nároku na dávky (pro úplnost podkladů pro rozhodnutí o nároku na dávku a její výši si musí OSSZ vyžádat od 15

zaměstnance ještě prohlášení, že např. v době trvání DPN pro zaměstnavatele nepracovali), to neplatí u zaměstnání malého rozsahu. 7 2.3 Úkoly České správy sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení je druhým rozhodujícím orgánem v rámci nemocenského pojištění. Vybírá pojistné na sociální zabezpečení. Je řídicím orgánem pro okresní správy sociálního zabezpečení. Plní úkoly dané mezistátními úmluvami o sociálním zabezpečení. Úkoly České správy sociálního zabezpečení jsou následující: řídí a kontroluje okresní správy sociálního zabezpečení v oblasti pojištění. Rozhoduje o odvolání v prvním stupni ve věcech pojištění. Jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech pojištění. Vede registr zaměstnavatelů, pojištěnců. Vydává a zajišťuje bezplatně tiskopisy dle tohoto zákona a poskytuje je bezplatně. Dále zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a také z mezinárodních smluv v oblasti pojištění. 2.4 Úkoly služebních orgánů Sluţební orgány plní úkoly stanovené zákonem nemocenského pojištění č.187/2006 Sb., 86, odst. 1 a 2, pokud se nejedná o úkoly, které plní sluţební útvary, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence. Dále provádějí pojištění příslušníků a pojištění odsouzených osob, vedou registr sluţebních útvarů, vedou registr pojištěnců, příslušníků a odsouzených osob a kontrolují plnění povinnosti sluţebních útvarů. 7 PŘIB. Abeceda mzdové účetní: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: Anag. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7263-922-9. 16

3. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ Zaměstnavatelé jsou povinni v rámci nemocenského pojištění plnit povinnosti jak evidenční, tak registrační. Zaměstnavatelé jsou povinni přihlásit se do osmi dnů do registru zaměstnavatelů. Lhůta osmi dnů začíná běžet od prvního dne, kdy nastoupil do zaměstnání jejich první zaměstnanec, jehož zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění. Na uvedený formulář je zaměstnavatel povinen uvést mimo identifikační údaje i všechny své mzdové účtárny. Povinnost nevzniká v případě zaměstnání na dohodu o provedení práce, nebo pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu, kdy nebyla zaměstnancem sjednána měsíční částka nebo sjednána sice byla, ale nedosahuje rozhodné částky alespoň ve výši 2500 korun českých. Zaměstnavatel je povinen uvádět do osmi dnů každou změnu údajů, které uvedl na předepsaném formuláři a písemně ohlásit rozhodnutí soudu o zrušení zaměstnavatele. Zaměstnavatel se rovněž musí na předepsaném formuláři rovněž i odhlásit z registru zaměstnavatelů. 8 Další povinnost zaměstnavatele je oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise Oznámení o nástupu do zaměstnání den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání resp. ode dne skončení doby zaměstnání. 9 Od 1. 1. 2014 je povinnost podat Oznámení o nástupu do zaměstnání i u zaměstnance pojištěného z titulu zaměstnání malého rozsahu, a to nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Oznámení o skončení doby zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu se podává až po skončení doby tohoto zaměstnání, nikoliv po skončení účasti na pojištění v určitém měsíci v průběhu trvání zaměstnání. Pokud by lhůta pro podání Oznámení o skončení doby 8 SCHMIED a VLASÁK. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN ISBN 978-80-7263-859-8. 9 PŘIB. Abeceda mzdové účetní: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: Anag. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7263-922-9. 17

zaměstnání (tj. 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání) při zaměstnání malého rozsahu uplynula dříve než lhůta pro podání Oznámení o nástupu do zaměstnání (tj. do 20 KD v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na pojištění), platí pro oznámení skončení doby zaměstnání stejná lhůta jako pro Oznámení nástupu zaměstnání (tj. do 20KD). 10 Kaţdý zaměstnavatel je povinen vést evidenci o všech zaměstnancích účastných na pojištění, která podle 95 zákona o nemocenském pojištění musí obsahovat následující údaje: jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého pobytu, den nástupu a skončení doby zaměstnání, státní občanství, výši stanoveného započitatelného příjmu, příjem za jednotlivá mzdová období, dobu pracovní neschopnosti atd. Záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod. Neomluvené dny zaměstnance, výše vyměřovacího základu pro pojistné a zdravotní pojišťovnu zaměstnance. 11 Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy po dobu 10 let od data, kterého se tyto záznamy týkají. Jsou to záznamy o vzniku a skončení pracovního poměru, záznamy o docházce, o době pracovního volna bez náhrady mzdy. Povinnost zaměstnavatele je zajistit řádné vyplácení jednotlivých dávek ze systému nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je proto povinen přijímat od svých zaměstnanců (i bývalých) žádosti včetně ostatních potřebných podkladů pro stanovení nároku na dávku a stanovení její výše a neprodleně je zaslat místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud byly zaměstnanci prováděny srážky z platu, pak je zaměstnavatel povinen k podkladům přidat rovněž i podklady k dalším srážkám ze strany okresní správy. 12 3.1 Okruh pojištěných osob Okruh pojištěných osob je uveden v 5 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Pojištěnými osobami jsou při splnění podmínek níţe uvedení: 10 PŘIB. Abeceda mzdové účetní: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: Anag. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7263-922-9. 11 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 95 12 Ţeníšková, M., Přib. J.: Zákon o nemocenském pojištění od 1. 1. 2015 s komentářem a příklady. Str. 200-201 18

Zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie České republiky, Vězeňské sluţby České republiky, Celní správy České republiky, Bezpečnostní informační sluţby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, Hasičského záchranného sboru České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, vojáci z povolání, státní zaměstnanci podle zákona o státní sluţbě a členové druţstva, jestliţe mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro druţstvo práci. Pak jsou to zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce. Mezi pojištěné osoby patří i soudci, členové zastupitelstev územních správních celků, městských částí nebo obvodů, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolnění nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Dalšími pojištěnými osobami jsou poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu, Parlamentu České republiky, členové vlády, prezident. Viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, předseda Energetického regulačního úřadu, zástupce finančního arbitra, veřejný ochránce práv a jeho zástupce, členové Rady pro studium totalitních reţimů. Pojištěni jsou i dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby; fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu; osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob a které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, kdyţ je jim vyplácena odměna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí. Účastníci jsou i společníci a jednatelé s ručením omezeným a komanditisté, ale jen v případě, ţe mimo pracovněprávní vztah pro ni vykonávají práci, stejně tak i ředitelé obecně prospěšné společnosti, prokuristé, likvidátoři, vedoucí organizačních sloţek a členové kolektivních orgánů právnické osoby. Fyzické osoby neuvedené v předchozích bodech 1 až 21 s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolnění nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by 19

podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu ( 963 občanského zákoníku) a nejsou od této daně osvobozeny. 13 Mezi pojištěnce patří také osoby ve výkonu trestu a ve výkonu zabezpečovací detence, ale pouze v případě, ţe jsou zařazeny do práce. Dále jsou to i osoby samostatně výdělečně činné. Pokud chce být účastníkem pojištění osoba samostatně výdělečně činná, musí se k pojištění přihlásit, přihlášení je na základě dobrovolnosti. Nelze se ovšem k pojištění přihlásit zpětně - dodatečně. Z pojištění jsou vyňati zaměstnanci, kteří vykonávají práci v České republice pro zaměstnavatele, který uţívá diplomatické výsady a imunity, kdyţ jsou účastni pojištění v jiném státě. Dále jsou vyňati zaměstnanci pracující pro mezinárodní organizaci, kteří jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace, a kdyţ prostřednictvím této mezinárodní organizace podají písemné prohlášení orgánu nemocenského pojištění, ţe chtějí být vyňati z pojištění v České republice. Následně jsou vyňaty osoby, které nejsou občany České republiky nebo nejsou občany Evropské unie a na území České republiky pracují bez platného oprávnění k pobytu. Další podmínky účasti na nemocenském pojištění osob jsou stanoveny v 6 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, např. ţe práce musí být sjednaná na území České republiky, nebo ţe se sídlo zaměstnavatele musí nacházet v České republice a ţe zaměstnanec nesmí být účastníkem důchodového pojištění na území cizího státu. Další podmínkou účasti na nemocenském pojištění je, ţe výše sjednané mzdy musí dosahovat minimálně 2500 korun českých. Zaměstnanci, kteří pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, jsou pojištěni jen tehdy, kdyţ je jejich příjem vyšší neţ 10 000 korun českých. Zákon o nemocenském pojištění rovněž pamatuje na osoby pečující a pěstouny, kterým vzniká pojištění dnem, od kterého jim náleží odměna pěstouna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí a končí dnem, od kterého tato odměna nenáleží. 14 13 Zákon o nemocenském pojištění. In:. 2006, číslo 187., ve znění pozdějších předpisů 14 Schmied,. Z, Vlasák, F.,: Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance při dočasné neschopnosti nebo karanténě. str. 37 20

4. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Dávky nemocenského pojištění jsou peněţitými dávkami. Z hlediska doby poskytování je můţeme charakterizovat jako opakující se dávky. Jsou to dávky nemocenského pojištění, které nahrazují příjem v případě sociálních událostí. Ovšem ne kaţdá z dávek nemocenského pojištění náleţí všem skupinám osob, které jsou účastny nemocenského pojištění. Nárok na některé z nich je vyloučen přímo v právní úpravě (např. OSVČ a zaměstnanci, jejichţ zaměstnání se povaţuje za zaměstnání malého rozsahu, nemají nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství). Vojákům z povolání nenáleţí ošetřovné, ale náleţí jim sluţební volno. Je to z důvodu existence překáţky ve sluţbě podle 39 zákona č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, ve spojení s vyhláškou MO č. 263/1999 Sb. Z nemocenského pojištění se poskytují tyto dávky: nemocenské peněţitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podmínkou nároku na nemocenskou dávku je účast osoby na nemocenském pojištění. Dále nárok na dávku vzniká, byly-li podmínky pro vznik nároku na dávku splněny v době pojištění. V případě souběhu více nároků na dávku nemocenského pojištění se kaţdá dávka nemocenského pojištění posuzuje samostatně. Je-li nárok na dávku nemocenského pojištění současně z více dávek nemocenského pojištění, náleţí dávka ze všech pojištění pouze jednou (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství). U nemocenské nárok na dávku z nemocenského pojištění náleţí i v tom případě, kdy došlo ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo k nařízení karantény po skončení pojištění, ale v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je 7 kalendářních dnů od skončení nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, ochranná lhůta plyne pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Ochranná lhůta je doba od skočení zaměstnání, k níž se přistupuje tak, jako by v ní trvala účast na NP. Vznikla li pracovní neschopnost v ochranné lhůtě, anebo v ochranné lhůtě nastoupí bývalý pojištěnec na PPM (peněžitá pomoc v mateřství pozn. autora), vznikne nárok na nemocenské nebo na PPM při splnění ostatních podmínek nároku na dávku. 21

V ochranné lhůtě nenáleží ošetřovné a VPTM (vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pozn. autora). 15 U ţen, u kterých zaniklo pojištění v těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dní. Ochranná lhůta neplyne: a) z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně b) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, c) ze zaměstnání malého rozsahu d) ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin e) v případě, že pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jejich útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence f) ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce 16 Výše dávek závisí na dosahovaném výdělku, na redukčních hranicích pro redukci denního vyměřovacího základu a na procentní sazbě pro jednotlivé dávky. Nárok na dávku a na výplatu dávky Všechny druhy dávek se vyplácejí pojištěnci, který splňuje podmínky uvedené v zákoně číslo187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, zatímco osobám samostatně výdělečně činným se vyplácí pouze nemocenské a peněţitá pomoc v mateřství za předpokladu, ţe splňují podmínky zákonem stanovené. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí správa sociálního zabezpečení. Výjimkou jsou sluţební orgány, které zajišťují výplatu dávek nemocenského pojištění ve své kompetenci. Nárok na dávku vzniká splněním podmínek a zaţádáním o dávku. Bez zaţádání nelze dávku nemocenského pojištění vyplatit. Dávky se zasílají na účet pojištěnce. V případě, ţe je nelze zaslat na účet, posílají se sloţenkou na náklady pojištěnce. Nárok na dávku zaniká uplynutím 3 let od doby, kdy dávka náleţela. Pojištěnec se můţe vzdát dávky, ale toto prohlášení musí podat písemně. V prohlášení musí 15 ŢENÍŠKOVÁ a PŘIB. Zákon o nemocenském pojištění od 1. 1. 2015 s komentářem a příklady.: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80- 7263-859-8. 16 Zákon o nemocenském pojištění. In:. 2006, číslo 187., ve znění pozdějších předpisů 22

být uveden datum, od kterého dne se vzdává dávky. Kdyţ pojištěnec zaţádá o výplatu dávek do ciziny, nelze mu odmítnout, jen se dávky nemocenského pojištění v tomto případě zasílají na bankovní účet pojištěnce. Náklady nese pojištěnec, a to platí i pro státy EU. Pojištěnka má nárok na peněţitou pomoc v mateřství od šestého aţ osmého týdne před předpokládaným termínem porodu. Pojištěnka se můţe vzdát peněţité pomoci v mateřství, nejdříve však po uplynutí doby šesti týdnů od porodu a po uplynutí čtrnácti týdnů podpůrčí doby. Dávek se nelze vzdát v době, kdy uţ byla dávka vyplacena. Také se nelze vzdát dávek, ze kterých jsou prováděny sráţky na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo dohody o sráţkách. Vzhledem k tomu, ţe dávky nemocenského pojištění nahrazují ztrátu příjmu, nelze jejich výplatu postoupit ani dát do zástavy. Právní úprava řeší i situace, kdy pojištěnec zemřel po vzniku nároku na dávku. V takovém případě přechází nárok na výplatu dávek, které nebyly pojištěnci vyplaceny, postupně na manžela (manželku), děti a rodiče, jestliže žili s pojištěncem v době jeho smrti ve společné domácnosti, pokud pojištěnec splňoval podmínky nároku na výplatu dávek. Nároky, které přecházejí na výše uvedené osoby, nejsou předmětem dědictví. 17 V případě, ţe nárok na dávku skončil, se dávka odebere, a to následující den po dni, ve kterém uplynula doba, kdy byla dávka vyplacena. Stejně se jedná i v případech, kdy byla dávka vyplacena v niţší částce nebo byla neoprávněně odepřena nebo přiznána od pozdějšího data, neţ měla být. V opačném případě, kdy byla dávka vyplacena ve vyšší částce nebo se vyplácí neoprávněně, se dávka sníţí nebo odebere a výplata dávek se zastaví. A to ode dne následujícího po uplynutí období. Pokud má zaměstnanec nárok na různé dávky z jednoho pojištění, vždy se poskytuje jen jedna dávka, a to tak, že peněžitá pomoc v mateřství má přednost před ostatními dávkami a nemocenské má přednost před ošetřovným. 18 17 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5. 18 PŘIB. Abeceda mzdové účetní: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: Anag. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7263-922-9. 23

4.1 Nemocenské Nemocenské je peněţitou dávkou nemocenského pojištění. Podmínkou nároku nemocenského je vznik zákonem stanovené sociální události, jako je dočasná pracovní neschopnost, nebo nařízená karanténa, které vznikly v důsledku poruchy zdraví a brání zaměstnanci ve výkonu zaměstnání. Nemocenské nahrazuje příjem a náleţí pojištěnci v případě, ţe dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa trvají déle neţ 14 kalendářních dnů. Podmínky nároku na nemocenské Pro účast osob na nemocenském musí být splněny podmínky: vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky osoba je pojištěna nebo se na ni nevztahuje ochranná lhůta Nárok na nemocenské naopak nemá pojištěnec, který si dočasnou pracovní neschopnost přivodil úmyslně, dále kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a také pojištěnci, u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného výkonu trestu odnětí svobody. 19 U osob samostatně výdělečně činných je podmínkou nároku na nemocenské z pojištěné činnosti účast na pojištění alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo dni, od něhoţ byla nařízena karanténa. Důleţitou podmínkou je zaplacení pojistného. Základní podmínkou pro výplatu dávky je včasné a řádné uplatnění nároku na dávku. Nárok na dávku pojištěnec uplatňuje tak, ţe pošle svému zaměstnavateli Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které obdrţel od ošetřujícího lékaře. Rozhodnutí o dočasné pracovní 19 Zákon o nemocenském pojištění. In:. 2006, číslo 187., ve znění pozdějších předpisů 24

neschopnosti má pět dílů. I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (viz příloha č.2) zasílá lékař příslušného orgánu nemocenského pojištění, potaţmo sluţebního orgánu. II. díl Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení okresní správě sociálního zabezpečení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (viz příloha č.3) je ponechám pojištěnci lékařem. Tímto dílem se pojištěnec prokazuje při další kontrole u lékaře, nebo při dalším ošetření a při kontrole dodrţování reţimu pracovníkem příslušného orgánu nemocenského pojištění. Díl III. Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (viz příloha č.4) obdrţí pojištěnec od lékaře včetně II. dílu a většinou i IV. dílu (ţádost o nemocenské). Tento III. díl odevzdá zaměstnavateli pro uplatnění nároku na náhradu mzdy (platu - u sluţebních orgánů). IV. dílem Ţádost o nemocenské (viz příloha č.5) pojištěnec uplatňuje nárok na nemocenské po 14. dni dočasné pracovní neschopnosti. K tomuto dílu vystaví lékař pojištěnci (zaměstnanci) potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti ke 14. dni dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnec oba dva tiskopisy odevzdá svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel vyplní tiskopis Příloha k ţádosti o nemocenské a vše odevzdá na příslušný orgán nemocenského pojištění. V. díl Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti hlášení zaměstnavateli (viz příloha č.6) předá pojištěnci lékař, a to v den ukončení pracovní neschopnosti. Zaměstnanec ho odevzdá zaměstnavateli, který ho buď doručí příslušnému orgánu nemocenského pojištění, nebo si tento díl ponechá, pokud dočasná pracovní neschopnost byla kratší neţ 14 kalendářních dnů. V případě ztráty jakéhokoliv dílu je moţné tento díl nahradit tiskopisem Náhradní hlášení. (viz příloha č.7). Zaměstnavatel je povinen poslat podklady pro výplatu na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, případně sluţebnímu orgánu. Nárok na dávku nemocenského pojištění zaniká uplynutím tří let ode dne, od něhoţ dávka náleţí. Nemocenské náleţí za kalendářní dny. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poţivatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. Dále ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání, které si ţák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část a také v případě, ţe pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody. Zákon o nemocenském pojištění rozlišuje nárok na dávky a nárok na výplatu dávek. Nárok na dávku vzniká dnem splněných podmínek stanovených zákonem. Nárok na výplatu dávky 25

vzniká splněním stanovených podmínek pro nárok na dávku a na její výplatu a uplatněním nároku na výplatu. 20 Základní podmínkou výplaty dávky je včasné a řádné uplatnění nároku na dávku. Tento nárok zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který dávka náleţí. Nemocenské náleţí za kalendářní dny. Nemocenské se poskytuje od patnáctého kalendářního dne a době trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a končí dnem, jímţ končí dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá aţ do tohoto dne. Doba, po kterou je moţné nemocenské nejdéle poskytovat, je stanovena na dobu nejdéle 380 kalendářních dní ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (tzv. podpůrčí doba). Podpůrčí doba je doba, ve které má osoba v pracovní neschopnosti nárok na výplatu nemocenského. Do podpůrčí doby se započítávají předchozí období dočasné pracovní neschopnosti od prvního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti bez ohledu na skutečnost, zda byla poskytována náhrada mzdy, nebo nemocenské, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Zápočet se neprovádí v případě, kdy pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení předchozí dočasné pracovní neschopnosti. 21 Do této doby se, ale nezapočítává nařízená karanténa. Uplyne-li podpůrčí doba stanovená v 26 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, nemocenské se vyplácí na základě ţádosti pojištěnce po dobu určenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění nebo dle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské. Po uplynutí podpůrčí doby se nemocenské vyplácí také v případech, kdy lze očekávat, ţe v krátké době dojde ke zlepšení zdravotního stavu pojištěnce, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby. 20 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5. 21 TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5. 26

Takto lze postupovat opakovaně, ale nesmí být při jednotlivém prodlouţení výplaty nemocenského doba prodlouţení delší neţ 3 měsíce. Podle 29 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění činí nemocenské za kalendářní den 60% denního vyměřovacího základu, který není vázán na dobu trvání pracovní neschopnosti. Jestliţe si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost rvačkou, nebo následkem opilosti, nebo pod vlivem omamných nebo psychotropních látek atd., náleţí mu 50% nemocenského za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, ţe se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla dočasná pracovní neschopnost) dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se provede tak, ţe do částky první redukční hranice se počítá 90% z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60% z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30% k částce a nad třetí redukční hranici se nepřihlíţí. Výši redukčních hranic vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve sbírce zákonů sdělením. Redukční hranice platná od 1. 1. 2016 je stanovena takto: 1) redukční hranice 901,- Kč 2) redukční hranice 1351,- Kč 3) redukční hranice 2701,- Kč Příklad číslo 1 Výpočet náhrady mzdy podle zákona 262/2006 Sb. Při dočasné pracovní neschopnosti (nemoci) nebo karanténě. V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti. Počet hodin pracovní neschopnosti (nemoci) pro náhradu mzdy 39 Průměrný hodinový výdělek 230,00 Kč Redukce průměrného hodinového výdělku Do 157,68 Kč Nad 157,68 do 263,43 Kč Nad 263,43 do 472,68 Kč redukce 90% tj. na 141,9120 Kč redukce 60% tj. na 43,3920 Kč redukce 30% tj. na 0,0000 Kč 27

Nad 472,68 Kč se nezohledňuje Redukovaný průměrný hodinový výdělek 185,3040 Kč Náhrada mzdy (po dobu nemoci) 39 hodin 60% z 185,304 tj. 111,1824 x 39 = 4 336,1136 Kč Celkem náhrada za 39 hodin = 4 337,00 Kč 22 Příklad číslo 2 Výpočet výše nemocenského podle zákona č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění při vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v roce 2016. Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti (nemoci) 97 Vyměřovací základ měsíční Denní vyměřovací základ pro nemocenské neredukovaný Orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca 30 000 Kč 986,30 Kč 30 000 Kč Počet kalendářních dnů pro náhradu mzdy 14 Počet kalendářních dnů nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti 83 Redukce denního vyměřovacího základu Do 901 Kč Nad 901 Kč do 1351 Kč Nad 1351 Kč do 2 701 Kč redukce 90% tj. na 810,90 Kč redukce 60% tj. na 51,18 Kč redukce 30% tj. na 0,0000 Kč Nad 2 701 Kč se nezohledňuje Redukovaný denní vyměřovací základ 863,00 Kč Nemocenské od 15 dne 60% z 863,00 Kč tj. 518 x 83 = 42 994 Kč 22 Zdroj www.mpsv.cz 28

Celkem nemocenské = 42 994 Kč 23 Pozn. Denní vyměřovací základ je průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v tzv. rozhodném období, coţ je doba zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němţ vznikla dočasná pracovní neschopnost či jiná sociální událost 4.2 Ošetřovné Ošetřovné je peněţitá podpora při ošetřování člena rodiny nebo dítěte do věku 10 let. Tato dávka je poskytována zaměstnancům v případech, kdy nemohou chodit do zaměstnání z důvodu ošetřování nemocného či zraněného dítěte mladšího deseti let, ošetřování jiného člena domácnosti, jehoţ špatný zdravotní stav si vyţaduje péči. Dále z důvodu péče o dítě do deseti let, jehoţ školské zařízení, které obvykle navštěvuje, bylo uzavřeno. A také v případě, kdy osoba, která o dítě jinak pečuje, tak dočasně sama činit nemůţe (např. matka, která porodila atd.). Ţádost o ošetřovné vystavuje lékař pacienta - osoby, o kterou je nutno dočasně pečovat. V případě uzavření zařízení, které dítě jinak navštěvuje, vystaví ţádost přímo toto zařízení. Platí, ţe zaměstnanec a osoba, o kterou se je nutno se postarat, musejí bydlet ve společné domácnosti. To neplatí v případě pokud se jedná o dítě mladší deset let, u kterého dochází k ošetřování jeho rodičem, který nebydlí ve stejné domácnosti. Oproti předcházející právní úpravě je zde moţnost střídání dvou členů domácnosti při téţe potřebě ošetřování. Do skupiny osob, které nemají nárok na ošetřovné dle 39 odst. 5 zákona č. 187/ 2006 o nemocenském pojištění, patří domáčtí zaměstnanci, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody, zahraniční zaměstnanci, členové kolektivních orgánů, dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby atd. Na ošetřovné nemá nárok ani voják z povolání, protoţe v případě ošetřování člena rodiny je mu poskytnuto sluţební volno s náhradou platu. Podpůrčí doba je devět kalendářních dnů. Šestnáct kalendářních dnů jen v případě, pokud se jedná o osamělého zaměstnance, jenţ má ve své péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které ještě nedokončilo školní docházku. Výše ošetřovného činí 60% denního vyměřovacího základu. Výpočet denního vyměřovacího základu je stejný jako u výpočtu dávek nemocenského pojištění. 23 http://www.mpsv.cz/cs/7 29

4.3 Peněžitá pomoc v mateřství Peněţitá pomoc v mateřství je peněţitou dávkou, kterou je nahrazována ztráta příjmu zaměstnance. V dnešní právní úpravě mají nárok na peněţitou pomoc v mateřství muţi i ţeny. Jedná se o otce dítěte nebo manţela, a to v případě, kdy matka dítěte není schopna se sama o dítě postarat. Ale také to mohou být osoby, které převzaly dítě do vlastní péče. Podmínkou pro přidělení peněţité pomoci v mateřství je účast na nemocenském pojištění v den, od kterého je dávka přiznána. Popřípadě musí tento den plynout ochranná lhůta. Dále je potřebné, aby osoba, které je dávka určena, byla pojištěna minimálně 270 kalendářních dnů v předchozích dvou letech před poskytnutím dávky. Toto období nazýváme čekací doba. Není potřeba, aby byla splněna plynule, protoţe dobu pojištění lze sčítat. Peněţitou pomoc v mateřství lze poskytnout i osobě samostatně výdělečně činné a i zahraničnímu zaměstnanci, a to na základě dobrovolného pojištění, kdyţ splní zákonem stanovené podmínky. Podmínkou je účast na nemocenském pojištění v posledním roce před poskytnutím dávky po dobu minimálně 180 kalendářních dnů. Ochranná lhůta u ţen, kterým zaměstnání skončilo v době, kdy byly těhotné, trvá obdobnou dobu, jak trvalo jejich poslední zaměstnání. A to maximálně po dobu deseti kalendářních dnů. Další podmínkou můţe být stanovení porodu nebo převzetí dítěte do trvalé péče. Peněţitá pomoc nenáleţí v případě, kdy ţena potratí. Dále zákon vymezuje dny, které se počítají do doby účasti na pojištění (např. studium), a to v případě, kdyţ začátek šestého týdne před plánovaným porodem nebo převzetím dítěte nastane 270 dní od úspěšného studia. Jinak se období nezapočítává. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má a) pojištěnka, která porodila dítě, před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu ( 38) c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou ( 57 30

odst. 1 písm. e) nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle 67 pism. d), a nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství ( 36 odst. 1 písm. c) e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, že bude pečovat o dítě, tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů. 24 Tato dohoda umoţňuje střídání v péči o dítě. Je moţné, aby péči o dítě převzal jeho otec nebo manţel matky, pokud dá matka souhlas. Podmínky jsou stanoveny zákonem. Dohoda můţe být uzavřena kdykoliv, ale nejdřív po uplynutí šesti týdnů po porodu. Dohoda musí být podepsána matkou a podpis musí být úředně ověřený. Podmínky pro nárok na dávku ţena nemusí splňovat, ale muţ nebo osoba, se kterou je dohoda sepsána, podmínky na dávku splňovat musí. Podoba dohody není stanovena zákonem, ale musí obsahovat jména všech dotčených osob, datum převzetí do péče a datum narození dítěte. V dohodě musí být zapsán jednoznačný souhlas matky, ale i samotného pojištěnce, který výchovu přebírá. Sepsanou dohodu pojištěnec přiloţí k ţádosti o výplatu dávky. Dohodu lze kdykoli zrušit a případně opětovně uzavřít, lze udělat neomezeně. Při opakované ţádosti se splnění podmínek pro nárok na dávku znova nezjišťuje, ale vychází se z předešlého zjištění. Začátek podpůrčí doby můţe být v případě těhotné pojištěnky nejdříve počátkem osmého týdne před plánovaným dnem porodu. Kdyţ je dávka nárokována osobou přebírající dítě do trvalé péče, nastává právní moci rozhodnutí státního orgánu o tomto převzetí. Nástup na peněţitou pomoc v mateřství, nastává v momentě, kdy je zahájeno pobírání dávky. Termín nástupu na peněţitou pomoc v mateřství si určuje pojištěnka sama od osmého týdne do začátku šestého týdne před plánovaným datem porodu. Při převzetí dítěte do péče začíná začátek nároku na peněţitou pomoc v mateřství dnem samotného převzetí. Podpůrčí doba peněţité pomoci v mateřství V případě, kdy ţena má jedno dítě, podpůrčí doba je 28 týdnů. Pokud se ţeně narodily dvě a více dětí, je podpůrčí doba 37 týdnů. U pojištěnce, který o dítě pečuje, je podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud pečuje o dvě nebo více dětí, zvyšuje se na 31 týdnů. Po uplynutí podpůrčí 24 Zákon o nemocenském pojištění. In:. 2006, číslo 187., ve znění pozdějších předpisů 31

doby si osoba zaţádá o jinou dávku, a to v rámci státní sociální podpory. Jedná se o rodičovský příspěvek, který je poskytnut aţ do věku čtyř let dítěte. Na ţadateli záleţí, jak rychlé čerpání si určí. Těhotná ţena nastupuje na peněţitou pomoc v mateřství šest aţ osm týdnů před očekávaným porodem. V tomto čase má podle zákoníku práce nárok na mateřskou dovolenou. V případě, ţe si pojištěnka neurčí nástup na mateřskou dovolenou, má nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství šest týdnů před očekávaným termínem porodu. Příklad číslo 3 Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění při nástupu na mateřskou dovolenou v roce 2016 Počet kalendářních dnů peněţité pomoci v mateřství 196 Vyměřovací základ měsíční Denní vyměřovací základ pro nemocenské neredukovaný Orientačně odpovídá průměrnému měsíčnímu příjmu cca 30 000,00 Kč 986,30 Kč 30 000,00 Kč Redukce denního vyměřovacího základu Do 901 Kč Nad 901 Kč do 1351 Kč Nad 1351 Kč do 2 701 Kč redukce 100% tj. na 901,00 Kč redukce 60% tj. na 51,18 Kč redukce 30% tj. na 0,0000 Kč Nad 2 701 Kč se nezohledňuje. Redukovaný denní vyměřovací základ 953,00 Kč Peněţitá pomoc v mateřství 70% z 953,00 Kč tj. 668 x 196 dnů = 130 928,00 Kč Celkem peněţitá pomoc v mateřství za 196 dnů = 130 928,00 Kč 25 25 http://www.mpsv.cz/cs/7 32

Peněţitá pomoc v mateřství náleţí maximálně 196 kalendářních dnů, nebo 259 kalendářních dnů, porodila li ţena dvě nebo více dětí. 4.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Další dávkou je vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Je to dávka obligatorní. Podmínkou nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je převedení těhotné zaměstnankyně na jinou práci, přičemţ došlo ke sníţení příjmu bez jejího zavinění. Dále sem patří těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci; zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci. A zaměstnankyně, která kojí a jejíţ pracovní náplň je nyní kojícím ţenám zakázána. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje za kalendářní dny, v nichţ trvalo převedení na jinou práci. Vyplácí se nejdéle do počátku šestého týdne před předpokládaným dnem porodu. Vyrovnávací příspěvek v mateřství z důvodu mateřství se poskytuje do konce devátého měsíce po porodu a u ţen po celou dobu kojení. Zákon o nemocenském pojištění vymezuje pojem zaměstnankyně, která nemá nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Nárok nemá zaměstnankyně, která pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Dále ţena, která pracuje ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo dobrovolná pracovnice pečovatelské sluţby, nebo ţákyně studentka pracující pouze o prázdninách. Také nenáleţí zahraniční zaměstnankyni a osobě samostatně výdělečně činné. Pro uplatnění dávky se vyplňuje tiskopis, který zaměstnankyně získá, u svého ošetřujícího lékaře gynekologa. V něm lékař stanoví termín porodu a ţena ho předá zaměstnavateli. Kdyţ ţena vykonává práci, která je v jejím stavu pro ni nevhodná, předá ţádost zaměstnavateli. Zaměstnavatel připojí ţádanku k tiskopisu obsahujícímu údaje potřebné pro výpočet správné výše vyrovnávacího příspěvku. Ţádanku spolu s tiskopisem pak zaměstnavatel neprodleně postoupí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která má na starosti výplatu nemocenského pojištění. 4.5 Posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění Posuzování zdravotního stavu pojištěnců provádí ošetřující lékař nebo příslušné orgány nemocenského pojištění (okresní správa sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, sluţební orgány a Ministerstvo práce a sociálních věcí). Posuzuje se dočasná neschopnost po uplynutí podpůrčí doby, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, ošetřovné a peněţitá pomoc v mateřství. 33

Ošetřujícím lékařem v tomto případě je poskytovatel zdravotních sluţeb, který poskytuje pojištěnci nebo posuzované osobě ambulantní, lůţkovou, rehabilitační nebo lázeňskou péči. Lékař posuzuje zdravotní stav osob pojištěných nebo posuzovaných pouze v rozsahu své odbornosti. Lékaři orgánu nemocenského pojištění posuzují zdravotní stav především v pozici dozorového kontrolního orgánu, který dohlíží na dodržování právních předpisů nemocenského pojištění a na oprávněné čerpání prostředků nemocenského pojištění. 26 Zdravotní stav je posuzován u pojištěnců a dalších osob pro účely rozhodování o dávce, např. o ošetřovném u dětí do deseti let a u osob starších deseti let, jejichţ zdravotní stav vyţaduje ošetřování jinou osobou. Dočasnou pracovní neschopností podle 55 zákona číslo 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění je stav způsobený poruchou zdraví, nebo podle zákona jiný uvedený důvod, který zaměstnanci neumoţňuje: vykonávat dosavadní pojištěnou činnost ( i jinou neţ dosavadní pojištěnou činnost) trvá-li porucha zdraví déle neţ 180 kalendářních dní plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá- li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i kdyţ pojištěnec není uchazečem o zaměstnání. Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovaţuje ošetřování pojištěnce: během detoxikace (po poţití alkoholu, omamných látek, psychotropních látek) v případě kosmetických nebo estetických důvodu za úhradu pojištěncem při pobytu v nočním sanatoriu Při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vystaví ošetřující lékař pojištěnci tiskopis Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. (viz příloha č. 2.) Prostřednictvím tohoto tiskopisu uplatňuje zaměstnanec nárok na náhradu mzdy u zaměstnavatele. 26 ŢENÍŠKOVÁ a PŘIB. Zákon o nemocenském pojištění od 1. 1. 2015 s komentářem a příklady.: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80- 7263-859-8. 34

Osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec přímo předají ţádost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. V prohlášení téţ musí uvést, kdy naposledy vykonávali výdělečnou činnost. Zaměstnavatel můţe kontrolovat zaměstnance, jestli v období prvních čtrnáct dnů dodrţuje reţim dočasné pracovní neschopnosti (zdrţuje se v místě pobytu, dodrţuje dobu a rozsah povolených vycházek). Doba vycházek činí maximálně šest hodin denně, a to v rozmezí od sedmi hodin do devatenácti hodin. V případě, ţe nemocný poruší léčebný reţim, mu můţe zaměstnavatel náhradu mzdy sníţit, případně ji neposkytnout, a to i zpětně, pokud se nemocný nezdrţoval v místě pobytu a nedodrţel léčební proces. Zaměstnavatel nesmí sníţit nebo neposkytnout náhradu mzdy či platu v případě, ţe zaměstnanci byla z tohoto důvodu dána výpověď. Výplata dávek Dávky vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení prostřednictvím účtu České správy sociálního pojištění. Dávka musí být vyplacena nejpozději do konce prvního měsíce následujícím po dni, kdy byl doručen podklad pro nárok na výplatu dávky. Pro vyplacení dávky jsou dvě moţnosti: převod na účet, nebo výplata v hotovosti poštovní poukázkou. V případě provedení výplaty dávek prostřednictvím poštovní poukázky náklady za doručení hradí příjemce. Zaměstnanec v ţádosti uvede, jakým způsobem mu má být dávka vyplacena. Okresní správa sociálního zabezpečení vydá zaměstnanci písemné oznámení, ve kterém je specifikován druh vyplacené dávky, denní výše dávky, výše denního vyměřovacího zakladu a doba, za kterou byla dávka vyplacena. V případě, ţe zaměstnanec s výší dávky nesouhlasí, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení o dávce. Výsledkem je správní rozhodnutí, proti němuţ je moţné podat odvolání. Vyplácení dávek do ciziny vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení na základě ţádosti pojištěnce a pouze na účet pojištěnce. Náklady hradí příjemce dávky nemocenského pojištění. Orgán nemocenského pojištění je povinen zveřejnit stanovení těchto nákladů. 35

5. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ V této části mé bakalářské práce uvádím na praktickém příkladu vývoj pracovní neschopnosti zaměstnanců vybrané organizace. Sleduji četnost vzniku nemocí v počtů dnů, vycházím ze skutečných údajů poskytnutých touto nejmenovanou organizaci. V další části práce analyzuji výzkum, který jsem provedla formou dotazníku. Respondenti zodpověděli 13 mnou sestavených otázek týkajících se oblasti nemocenského pojištění (ošetřovné, nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v mateřství). 5.1 Charakteristika použité metody výzkumu a stanovení cíle výzkumu Cílem mé bakalářské práci bylo zjistit znalosti a celkový u dotázaných osob v oblasti nemocenského pojištění a jejich zkušenosti s vyplácením dávek nemocenského pojištění, jaké dávky nemocenského pojištění čerpaly (nemocenské, ošetřovné, atd.) a zároveň zjistit, jestli výše dávek ovlivňuje jejich čerpání. Byly stanoveny tyto hypotézy: čerpají ze systému dávky nemocenského pojištění, ale výše dávek je pro ně nízká chodí do práce, neţ aby čerpali dávky ze systému nemocenského pojištění rodiče nemocných dětí raději vyuţijí na hlídání příbuzné, známé, agentury Zkoumaný vzorek V rámci výzkumu jsem oslovila cca 100 respondentů v nejmenované organizaci, které jsem poţádala o vyplnění anonymního dotazníku obsahujícího 13 otázek. Otázky byly zaměřeny hlavně na problematiku dávek nemocenského pojištění. Průzkum probíhal v době od 1. 2. 2016 do 29. 2. 2016. Vzhledem k tomu, ţe na anketu odpovědělo celkem 66 muţů a jen 50 ţen, rozhodla jsem se je dát na stejné počty (50 na 50) s tím, ţe budu porovnávat odpovědi muţů a ţen na jednotlivé otázky. 36

Analýza organizace Organizace, kterou v mé bakalářské práci analyzuji, zaměstnává kolem 30.000 tis. zaměstnanců. Prolínají se zde různé věkové kategorie. Lze zkonstatovat, ţe téměř 80 % všech nemocí netrvalo déle neţ jeden měsíc a ţe průměrná doba nemocí kratších neţ měsíc činila 13,76 dne, u nemocí delších to bylo 71,11 dne. Celkově průměrná doba nemocí činila 25,46 dne. V podrobnějším zkoumání nejčastější příčinou vzniku neschopností byly nemoci dýchací soustavy (35,94 %), dále úrazy (23,75 %), nemoci svalové a kosterní soustavy (15,54 %), nemoci trávicí soustavy (2,89 %), nemoci infekční a parazitární (4,1 %) a rizikové těhotenství (1,30%). Níţe uvedený graf znázorňuje vývoj pracovní neschopnosti zaměstnanců za období 2010 aţ 2014. Graf č. 1 Vývoj pracovní neschopnosti zaměstnanců za období od 2010 do 2014 Zdroj: nejmenovaná organizace Z výše uvedeného grafu vyplývá, ţe u nejmenované organizace se počet pracovních dnů nemoci sniţuje aţ na 199 038 dnů v roce 2014. V porovnání s rokem 2010 je to o 58 401 dnů méně. Lze konstatovat, ţe se nemocnost od roku 2012 stabilizovala. A z toho vyplývá, ţe efekt uplatňování tzv. karenční doby (tj. první tři dny neschopnosti bez příjmu) je jiţ ustálený a i v budoucnosti lze očekávat vývoj nemocnosti na stejné úrovni. 37

V níţe uvedeném grafu je znázorněn vývoj nemocnosti v jednotlivých měsících. Graf č. 2 Četnost vzniku nemocí v jednotlivých měsících Zdroj: nejmenovaná společnost Nejvíc nemocných v nejmenované organizaci v letech 2012-2014 bylo v měsících září, říjen, listopad a leden. V těchto obdobích je to nejvíce zapříčiněno nemocemi dýchací soustavy. Naopak nejméně nemocí vzniká v měsících červenec, srpen a prosinec. Nemocnost u této organizace klesá se zvyšujícím se věkem. Největší nemocnost je u osob do 25 let. Nejniţší nemocnost je ve věku od 45 do 50 let věku. Metodologický výzkum Na začátku výzkumu jsem se dotazovala na pohlaví a věk respondentů. Níţe uvedená tabulka nám zachycuje počty muţů a ţen z hlediska jednotlivých věkových kategorií. Tabulka č. 2 Přehled dotázaných muţů a ţen ve věkových kategoriích Muţi Ţeny Celkem Věková kategorie Celkem Celkem Celkem za % za % za % kategorii kategorii kategorii 18-25 3 6% 9 18% 12 12% 26-35 9 18% 10 20% 19 19% 36-45 16 32% 14 28% 30 30% 46-55 12 24% 10 20% 22 22% 56-65 7 14% 7 14% 14 14% 65 a výš 3 6% 0 0% 3 3% Celkem 50 100% 50 100% 100 100% Zdroj: vlastní 38

Graf č. 3 Přehled dotázaných, muţů a ţen ve věkových kategoriích Zdroj: vlastní Z celkového počtu 100 (100%) dotázaných je ve věkové kategorii 18-25 let, 3 muţů (6%) a 9 (18%) ţen. Ve věkové kategorii 26-35 let, 9 (18%) muţů a 10 (20 %) ţen. Ve věkové kategorii 36 45 let, 16 (32 %) muţů a 14 (28 %) ţen. Ve věkové kategorii 46-55 let, 12 (24 %) muţů a 10 (20 %) ţen. Ve věkové kategorii 56 65 let, 7 (14 %) muţů a 7 (14 %) ţen a věkové kategorii 65 a výš jsou 3 (6 %) muţi a 0 (0%) ţen. V průběhu dotazování mě zajímalo dosaţené vzdělání respondentů. Tabulka č. 3 zachycuje jednotlivé kategorie i dosaţené vzdělání respondentů. Tabulka č. 3 Přehled nejvyššího dosaţeného vzdělání muţi, ţeny Věková kategorie celkem za kategorii Muţi Ţeny Celkem % celkem za kategorii % celkem za kategorii Základní 2 4% 1 2% 3 3% Středoškolské s výučním listem 4 8% 3 6% 7 7% Středoškolský s maturitou 34 68% 34 68% 68 68% Vyšší odborné 4 8% 5 10% 9 9% Vysokoškolské 6 12% 7 14% 13 13% Celkem 50 100% 50 100% 100 100% Zdroj: vlastní % 39

Graf č. 4 Dosaţené vzdělání muţi a ţeny Zdroj: vlastní Z celkového počtu dotázaných jsou 2 (4%) muţi a 1 (2%) ţena se základním vzděláním, 4 (8%) muţi a 3 (6%) ţeny s výučním listem. Nejvíc z dotázaných má střední vzdělání s maturitou, a to 34 (68%) muţů a 34 (68%) ţen. S vyšším odborným vzděláním jsou 4 (8%) muţi a 5 (10%) ţen. Vysokoškolské vzdělání má 6 (12%) muţů a 7 (14%) ţen. Otázka číslo 4. Čerpal jste někdy dávky nemocenského pojištění? Otázka číslo 5. O jaký druh dávky nemocenského pojištění se jednalo? Otázka číslo 6. V případě, ţe jste nečerpal dávky nemocenského pojištění, uveďte důvod. Z průzkumu vyplývá, ţe ze 100 dotázaných muţů a ţen čerpalo dávku nemocenského pojištění celkem 80 (80%) dotázaných 37 (74%) muţů a 43 (86%) ţen. Ze 100 dotázaných dávku nemocenského pojištění nečerpalo 13 (26%) muţů a 7 (14%) ţen. Muţi většinou tvrdili, ţe nebyli nemocní. Místo pobírání dávek čerpali řádnou dovolenou nebo si vzali náhradní volno. Dva z dotázaných neuvedli důvod. U ţen 1 z dotázaných byla studentka a další to řešily řádnou dovolenou nebo náhradním volnem. Nejčastěji se z dávek nemocenského pojištění čerpalo nemocenské - celkem 44 (44%) dotázaných. Dále ošetřovné 18 (18%) následuje peněţitá pomoc v mateřství 12 (12%) a vyrovnávací příspěvek v mateřství 6 (6%). Dokonce i 2 (2%) muţi pobírali peněţitou pomoc v mateřství a 1 (1%) muţ vyrovnávací příspěvek v mateřství. Coţ je s podivem, jelikoţ muţ nemůţe pobírat vyrovnávací příspěvek v mateřství. Zřejmě zde došlo k mylnému výkladu a 40

v tomto případě se jednalo o peněţitou pomoc v mateřství. Nebo k dotazníku přistoupil nezodpovědně. Tabulka č. 4 Čerpání dávek nemocenského pojištění Věková kategorie celkem za kategorii Muţi % celkem za kategorii Ošetřovné 5 10% 13 26% Peněţitá pomoc v mateřství 2 4% 10 20% Vyrovnávací příspěvek v mateřství 1 2% 5 10% Ţeny % Zdroj: vlastní Graf č. 5 Čerpání dávek nemocenského pojištění muţi, ţeny Zdroj: vlastní Kdyţ porovnáme čerpání mezi muţi a ţenami, je zřetelné, ţe ţeny čerpají nejvíc ošetřovné: 13 (26%). U muţů převyšuje nemocenské 29 (58%). Z tohoto lze usoudit, ţe ţeny jako matky pečují o dítě a muţi pečují sami o sebe. Jen 2 (4%) muţů čerpalo peněţitou pomoc v mateřství co je na škodu, kdyţ je toto umoţněno zákonem č. 187/2006 o nemocenském pojištění Sb. 41

Tabulka č. 5 Spokojenost s výší dávek nemocenského pojištění Spokojenost s výši dávky Ano v číslech % v číslech % Ne Muţi 28 56% 22 44% Ţeny 17 34% 33 66% Zdroj: vlastní Z uvedeného vyplývá, ţe více neţ polovina z oslovených lidí 55 (55%) je nespokojena s výší dávky. Je pro ně nedostačující a někdy nestačí ani na pokrytí jejich nákladů na domácnost. V níţe uvedeném grafu č. 6 jsou zpracovány odpovědi na otázky č. 8 a 9, v nichţ jsem se dotazovala, zda respondent obdrţel dávku nemocenského pojištění včas a zda jsou respondenti dostatečně informováni a májí dostatečný přehled o dávkách nemocenského pojištění. Graf č. 6 Obdrţel jste dávku nemocenského pojištění včas? Myslíte si, ţe jste dostatečně informován a ţe máte přehled o dávkách nemocenského pojištění? Zdroj: vlastní U těchto otázek většina dotázaných odpovídala kladně. Z celkového počtu 50 dotázaných muţů 29 (58%) muţů obdrţelo svou dávku nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněţitá pomoc v mateřství) včas. 8 (16%) dotázaných muţů neobdrţelo dávku nemocenského pojištění včas a 14 (28%) muţů nevědělo, jestli dávku nemocenského pojištění dostalo včas, nebo pozdě. Ţeny na otázku číslo 8 odpověděly takto: 42

32 (64%) dotázaných ţen obdrţelo dávku nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněţitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) včas. 7 (14%) ţen nedostalo dávku nemocenského pojištění včas a 11 (22%) ţen ani neví, kdy dávku nemocenského pojištění obdrţely. U otázky č. 9. 23 (46%) z oslovených muţů si myslí, ţe jsou dostatečně informováni a mají přehled o dávkách nemocenského pojištění. 20 (40%) muţů není dostatečně informováno a 7 (14%) neví, nikdy se o to nezaujímali. Ţeny v 18 (36%) případech tvrdily, ţe jsou dobře informované a ţe mají přehled o dávkách nemocenského pojištění. 21 (42%) z oslovených ţen si myslí, ţe nejsou dostatečně informované a 11 (22%) neví, protoţe se o uvedenou problematiku nikdy nezaujímaly. Na otázku číslo 10. Jak se rozhodnete v případě krátkodobé nemoci? a na otázku číslo 11. Jak se rozhodnete v případě ošetřování dítěte? odpovědělo 26 (52%) ţen a 15 (30%) muţů, ţe chtějí mít dítě a dokonce i více dětí. 11 (22%) ţen a 5 (10%) dotázaných muţů nechce dítě nebo více dětí. A zbylých 13 (26%) ţen a 20 (40%) muţů se tato otázka netýká. Tabulka č. 6 Vykazuje podle pohlaví, jak se respondenti rozhodují v pobírání dávek v případě nemoci a ošetřování člena rodiny Dávka Chodím do práce Čerpám dovolenou Čerpám nemocenské Čerpám ošetřovné Dítě dám prarodičům, známým Vyuţiji sluţeb agentury I přes nemoc pošlu dítě do školy, školky Zdroj: vlastní v krátkodobé nemoci při ošetřování dítěte Muži Ženy Muži Ženy číslech % číslech % číslech % číslech % 33 66,00% 28 56,00% 12 24,00% 16 32,00% 5 10,00% 6 12,00% 13 26,00% 34 68,00% 34 68,00% 14 28,00% 2 4,00% 0 0,00% 1 2,00% 2 4,00% Z uvedeného vyplývá, ţe muţi (66%) i ţeny (56%) v případě krátkodobé nemoci chodí do práce. Rozhodující je pro ně to, ţe první tři dny jsou neplacené, a proto raději chodí 43

do práce, neţ aby přišli o peníze. Nebo čerpají řádnou dovolenou, volno. Jen 10% muţů a 12,% ţen čerpají nemocenské. U ošetřovného je evidentní, ţe ţeny - matky čerpají častěji ošetřovné na nezletilé dítě, a to v 34 (68%) případech. Většina 34 (68%) dotázaných muţů by předala nemocné dítě prarodičům. Jen 1 (2%) muţ by svěřil nemocné dítě hlídací agentuře a 1 (2%) muţ a 2 (4%) ţeny by dítě poslali nemocné do školy, školky. U otázky číslo 12. Je pro Vás rozhodující výše peněţité pomoci v mateřství a v těhotenství při plánování početí dítěte? U ţen jednoznačně z dotázaného vyplynulo, ţe je pro ně rozhodující výše peněţité pomoci v mateřství a v těhotenství. 25 (50%) ţen odpovědělo na dotaz ano, 17 (34%), ţe to pro ně není rozhodující. Dítě si pořídí i tak. A 8 (16%) dotázaných ţen odpovědělo, ţe se jich tento dotaz netýká. Muţi na tuto otázku odpověděli takto: pro 37 (74%) muţů výše peněţité pomoci není rozhodující, pro 3 (16%) je výše peněţité pomoci v mateřství a těhotenství důleţitá. A 10 (20%) odpovědělo, ţe se jich to netýká. Otázka číslo 13. Pokud jste v otázce odpověděli ano uveďte, jak toto rozhodnutí dopadlo vzhledem k podmínkám výše peněţité pomoci v mateřství? Lze zkonstatovat, ţe i kdyţ pro dotázané je rozhodující výše peněţité pomoci v mateřství, neovlivňuje to markantně jejich rozhodnutí mít dítě. U náhodně vybraných respondentů nejmenované organizace jsem zjišťovala, jaký mají přehled o dávkách nemocenského pojištění, jaká je jejich informovanost v této oblasti a jaké osobní zkušenosti mají se systémem sociálního pojištění. Vše probíhalo formou anonymního dotazníku. Dotazník byl rozdán cca 116 respondentům v nejmenované organizaci. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký je celkový přehled o dané problematice. Lze zkonstatovat, ţe všeobecně mezi dotázanými převládá nevědomost. Začínají se zajímat o problematiku aţ v momentě, kdy ji sami potřebují. Nevědí, na co mají a nemají nárok v případě čerpání dávek nemocenského pojištění. Dále jsem si chtěla ověřit hypotézy, které jsem si stanovila. První hypotéza se potvrdila, výše dávek je pro většinu respondentů nízká a v případě dlouhodobé nemoci je to pro ně situace velice svízelná. Také dotázaní řešili, ţe v případě, kdy ţijí v domácnosti sami, ocitají se během nemoci na hranici svých finančních moţností. Málo z dotázaných šetří tzv. na horší časy, takţe v případě nemoci či úrazu je pro ně sloţité plnit své závazky (hypotéky, úvěry atd.). S tím souvisí i druhá hypotéza, která se také potvrdila. 44

Lidé raději chodí do práce, neţ aby čerpali dávky ze systému nemocenského pojištění. Jsou pro ně bohuţel důleţitější peníze, neţ zdraví. Přecházejí nemoci, které se čím dál tím častěji vracejí. Teprve při zhoršení stavu se jdou léčit, ale léčba je delší a komplikovanější, neţ kdyby zahájili léčbu hned při prvních symptomech nemoci. Nehledě na to, ţe mohou v práci nakazit kolegy. Na jednu stranu je dobře, ţe první tři dny nejsou placené kvůli lidem, kteří chronicky zneuţívají systém, ale na druhou stranu to poškozuje ty, kteří systém nezneuţívají. Také třetí hypotéza se potvrdila. Rodiče opravdu dávají své děti raději prarodičům, známým nebo vyuţívají sluţeb agentur. Je pravda, ţe někteří dotázáni přiznali, ţe to není ani tak kvůli výši dávek nemocenského pojištění, ale kvůli práci. Ale to by uţ bylo na jiné téma. 45

6. ZÁVĚR I kdyţ v oblasti nemocenského pojištění zaměstnanců nastalo několik změn, mezi nejdůleţitější z nich patří přenesení povinnosti výplaty dávek z organizací nad 25 zaměstnanců na okresní správy sociálního zabezpečení. Nový zákon o nemocenském pojištění měl zabránit zneuţívání hlavně nemocenských dávek. Dle statistik můţeme říct, ţe tento záměr změna zákona splnila. Na druhou stranu zaměstnanci, kteří onemocněli, nečerpali dávky nemocenského pojištění a vzali si dovolenou. V důsledku toho nenavštívili lékaře, ale zvolili cestu samoléčby, coţ můţe mít důsledky v pozdějším věku. Z mého pohledu by bylo vhodné pomocí statistických údajů zjistit čerpání dovolené v krátkodobém sledu z celonárodního průzkumu u vybraných nadnárodních společností. Tato forma dovolené nepřispívá k plnohodnotnému stylu ţivota a lidé jsou více náchylní k dalším onemocněním. Dovolenou čerpají v jednotlivých dnech a ne v týdnech. K lékaři přicházejí pozdě, aţ při váţném zhoršení zdravotního stavu. Přecházení nemoci se pak nevyplácí i z pohledu léčby, kdy se musí vynaloţit více finančních prostředků. I lékaři varují, ţe v důsledku výrazné redukce příjmu v případě pracovní neschopnosti pacienti choroby také přecházejí a chodí do práce, čímţ ohroţují zdraví své i svého okolí. Z mého výzkumu vyplynulo, ţe do práce v době nemoci chodí 66 % muţů a 56 % ţen. Dovolenou čerpá 24 % muţů a 32 % ţen a lékaře navštíví pouze 10 % muţů a 12 % ţen. Pokud by i celostátní průzkum vykázal podobné výsledky, povaţuji to za alarmující. Za pozitivní lze v současné úpravě spatřovat zkrácení doby ochranné lhůty. Předchozí úprava stanovovala tuto lhůtu na dobu 42 dnů, coţ byla doba nepřiměřeně dlouhá, zatímco nyní tato lhůta činí 7 dnů. V delší ochranné lhůtě zaměstnanec, který byl propuštěn z práce, mohl simulovat nemoc, a tak by mu v této ochranné lhůtě vznikl nárok na nemocenskou dávku. Další změnou v současném platném zákoně, je stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím tří redukčních hranic, které jsou podstatně vyšší neţ předchozí redukční hranice. Polepší si tak lidé s vyššími příjmy. V souvislosti s kontrolou zaměstnance dočasně neschopného práce doporučuji, aby byla kontrola prováděna orgánem nemocenského pojištění i v době prvních14 dnů, kdy je náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem. Doporučuji, aby se zákonodárci zamysleli nad vyplácením nemocenských dávek v prvních třech dnech nemoci a před schválením novelizace návrhu zadali průzkum. A teprve aţ na 46

základě analýzy dat rozhodli o vyplácení dávek za prvních tři dny nemoci, nebo o zachování doby karenční. Po srovnání předchozí a současné právní úpravy nemocenského pojištění jsem dospěla k závěru, ţe novelizace nemocenského pojištění nemocenskému pojištění prospěla. 47

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Kniţní zdroje FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. 8., upr. vyd. Praha: A plus, 2007. ISBN 978-80-903804-0-0. PŘIB. Abeceda mzdové účetní: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: Anag. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7263-922-9. KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1. KOLDINSKÁ, Kristína. Sociální právo. 2. Olomouc: C.H.Beck, 2013. Práce, mzdy, pojištění. MALÝ, Karel. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s, 1999. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1. SCHMIED a VLASÁK. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN ISBN 978-80-7263-859-8. TRÖSTER, Petr. Právo sociálního zabezpečení: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-473-5. ŢENÍŠKOVÁ a PŘIB. Zákon o nemocenském pojištění od 1. 1. 2015 s komentářem a příklady.: podstatné přepracované a aktualizované. 6., podstatně přeprac. a aktualiz. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2013. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80- 7263-859-8. Legislativní dokumenty Zákon o nemocenském pojištění. In:. 2006, číslo 187., ve znění pozdějších předpisů Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. In:. ročník 1956, číslo 54., ve znění pozdějších předpisů Zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách. In:. ročník 1957, číslo 32. Zákon o státní sociální podpoře. In:. ročník 1995, číslo 117. Zákon o vojácích z povolání. In:. ročník 1999, číslo 221., Elektronické zdroje ČSSZ:zpráva o činnosti za rok 2015 [online]. [cit. 2016-05-02].Dostupné z. https://portal.mpsv.cz povzveinf vyrzpr http://www.mpsv.cz/cs/7 http://www.csz.cz/cz/nemocenské- pojisteni / ucast - na - pojisteni/ Ministerstvo obrany: http://www.mocr.army.cz 48

8. SEZNAM SCHÉMAT, TABULEK A GRAFU Schéma č. 1 Rozdělení sociálního pojištění Tabulka č. 1 Základní pojmy v nemocenském pojištění Tabulka č. 2 Přehled dotázaných muţů a ţen ve věkové kategorii Tabulka č. 3 Přehled nejvyššího dosaţeného vzdělání muţi a ţeny Tabulka č. 4 Čerpání dávek nemocenského pojištění Tabulka č. 5 Spokojenost s výši dávek nemocenského pojištění Tabulka č. 6 Vykazuje podle pohlaví, jak se rozhodují v pobírání dávek v případě nemoci a ošetřování člena rodiny Graf č. 1 Vývoj pracovní neschopnosti zaměstnanců za období 2010-2015 Graf č. 2 Četnost vzniku nemoci v jednotlivých měsících Graf č. 3 Přehled dotázaných, muţů a ţen ve věkových kategoriích Graf č. 4 Dosaţené vzdělání muţi a ţeny Graf č. 5 Čerpání dávek nemocenského pojištění muţi, ţeny Graf č. 6 Obdrţel jste dávku nemocenského pojištění včas? Myslíte si, ţe jste dostatečně informován a máte přehled o dávkách nemocenského pojištění? 49

9. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Dotazník Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl I Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl II Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl III Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl IV Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl V Náhradní tiskopis 50

Příloha č. 1 Dotazník 1. Vaše pohlaví? Muţ Ţena 2. Váš věk? 18-25 26-35 36-45 46-55 56-65 65 a výše 3. Nejvyšší dosažené vzdělání? Základní Středoškolské s výučním listem Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 4. Čerpal jste někdy dávky nemocenského pojištění? Ano Ne 5. V případě, že ano o jaký druh dávky nemocenského pojištění se jednalo? Nemocenská Peněţitá pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 6. V případě, že ne uveďte důvod Nikdy jsem nebyl (a) nemocen Čerpal jsem dovolenou Volno Jiná odpověď 7. Do jaké míry jste byl (a) spokojen (a) s výši dávky nemocenského pojištění? Spokojen (a) Nespokojen (a) 8. Obdrželi jste dávky nemocenského pojištění včas? Ano Ne Nevím

9. Myslíte si, že jste dostatečně informován (a) a máte přehled o dávkách nemocenského pojištění? Ano Ne Nevím 10. Jak se rozhodnete v případě krátkodobé nemoci? Chodím do práce Beru si dovolenou Čerpám nemocenskou 11. Jak se rozhodnete v případě ošetřování dítěte? Budu čerpat ošetřovné Dítě dám prarodičům, známým Vyuţiji sluţeb agentury I přes nemoc pošlu dítě do školy, školky 12. Je pro Vás rozhodující výše peněžité pomoci v mateřství a těhotenství při plánování početí dítěte? Ano Ne Netýká se mne to 13. Pokud jste v otázce, č. 12 odpověděl (a) ano uveďte, jak toto rozhodnutí dopadlo vzhledem k podmínkám výši peněžité pomoci v mateřství? Chceme dítě Chceme více dětí Nechceme dítě Nechceme více dětí Netýká se mne to

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl I Příloha č. 2

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl II Příloha č. 3

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl III Příloha č. 4

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl IV Příloha č. 5

Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti díl V Příloha č. 6