4. SILNI NÍ A ŽELEZNI NÍ DOPRAVA ešené území z hlediska širších dopravních vazeb Návaznost komunika ní sít jednotlivých rekrea ních celk na dopravní

4. SILNI NÍ A ŽELEZNI NÍ DOPRAVA ešené území z hlediska širších dopravních vazeb Návaznost komunika ní sít jednotlivých rekrea ních celk na dopravní infrastrukturu sousedního území je dána p edevším polohou jednotlivých region. Nejvýhodn jší polohu v území Olomouckého kraje mají ty celky, které se nacházejí na hlavních dálkových tazích, avšak sou asn je nutno brát v potaz i problematické podmínky horského území Jeseník, Rychlebských hor, p ípadn podh í Králického Sn žníku. Tato skute nost se odráží v kvalit vybavenosti technické infrastruktury, v p epravních vztazích, v jejich charakteru a rozložení. Nejbližší nad azené dálkové vnitrostátní a mezinárodní tahy jsou vedeny v trasách silnic I/35 a R 35 v úsecích Liberec - Hradec Králové - Svitavy - Mohelnice - Olomouc - Valašské Mezi í í - Makov - státní hranice se Slovenskem (mezinárodní tah E 442) a dále v trasách dálnice D1, silnic I/46 a I/48 (R 46 a plánovaná R 48) v úsecích Brno - Olomouc - Hranice - Frýdek-Místek - eský T šín - státní hranice s Polskem (mezinárodní tah E 462). Dopravní návaznost Olomouckého kraje a ešených region ve sm ru na Polsko zajiš uje z hlediska silni ní dopravy silnice I/60 (Jeseník - Lipová,lázn - Javorník s hrani ním p echodem Bílý Potok, Javorník/Paczków). Hlavními p ístupovými železni ními trat mi jsou celostátní železni ní trat, a to trat. 270, 280, 292, 300, 310 a 330. Dopl ující trat mi v území jsou celostátní tra. 290, která je vedena pouze územím Olomouckého kraje mezi Olomoucí a Šumperkem a tra. 301, vedená mezi Olomoucí a Nezamyslicemi. Sou ástí regionální kolejové dopravy jsou návazné regionální trat místního významu. Podrobn jší popis dopravní infrastruktury v jednotlivých RC je uveden v následujícím textu. 34

4.1 REKREA NÍ CELEK 2 KONICKO a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku Votice Jankov Lou ovice pod Blaníkem Na eradec echtice dálnice D1 Lede nad Sázavou Sv tlá nad Sázavou Okrouhlice II/150 Havlí k v Brod P ibyslav Ž ár nad Sázavou Nové M sto na Morav Byst ice nad Pernštejnem Kunštát Boskovice Protivanov Prost jov Brodek u P erova P erov Byst ice pod Hostýnem Valašské Mezi í í II/366 Mikule Svitavy Sklené K enov Jeví ko Jarom ice Konice Kostelec na Hané Prost jov II/373 Brodek u Konice Konice Litovel II/448 Konice Drahanovice T šetice Olomouc II/449 Prost jov Slatinice Senice na Hané Litovel Uni ov Dlouhá Lou ka Rýma ov III/01855 Malé Hradisko, Okluky p íjezdná III/36618 Konice Horní Št pánov III/36620 Jarom ice Konice III/36621 Konice, pr jezdná III/36623 Jesenec Ladín Ponikev III/36628 Konice, pr jezdná III/36629 Konice, Nová D dina, p íjezdná III/36630 Ptenský Dvorek P emyslovice P n ín III/36631 Hluchov echy pod Kosí em III/36632 Hluchov Zd tín III/36634 Lutotín, p íjezdná III/36635 Kostelec na Hané p n ín Laškov III/36636 Kostelec na Hané Smržice III/36638 Kostelec na Hané, pr jezdná III/37349 Konice Stražisko Plumlov III/37316 Vilémov Olbramice III/37340 Hvozd Nám š na Hané III/37341 Hvozd Ochoz III/37351 Ptenský Dvorek, p íjezdná III/37352 Stínava Ptení III/37353 Lhota u Konice Lipová III/37354 Šebetov Lipová Stínava III/37355 Lipová, Se, p íjezdná III/37356 Sk ípov Brodek u Konice Suchdol Ptenský Dvorek III/37357 Benešov Buková Protivanov III/37358 Lipová Buková III/37752 Ohrozim Lešany Kostelec na Hané III/37754 Pesany Zd tín Ptení III/4481 Bud tsko Bohuslavice Luká III/4481a Bohuslavice Raková u Konice III/44812 Drahanovice echy pod Kosí em 35

III/4482 III/4484 III/4485 III/4486 III/4487 III/4488 III/44919 III/44920 III/44922 III/44926 III/44927 Rak vka Laškov, Krakovec Bud tsko, p íjezdná Laškov, Kandia Laškov, Dvorek Laškov Bohuslavice P n ín, pr jezdná P n ín, pr jezdná Nám š na Hané, pr jezdná Nám š na Hané Nám š na Hané, Nové Dvory Nám š na Hané, pr jezdná elechovice na Hané Kostelec na Hané elechovice na Hané Sta echovice Stávající stav komunika ní sít Mezi nejvýznamn jší komunikace vedené rekrea ním celkem RC 2 Konicko pat í silnice II/150 a II/366. Význam silnice II/150 lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako nadregionální. Její trasa je vedena podél jižní hranice ešeného celku a zp ístup uje sportovn, kulturn a historicky atraktivní oblasti kolem Malého Hradiska (lyža ský areál), Stínavy (románský kostel) a Ptení (zámek). Další významnou komunikací vedenou rekrea ním celkem Konicko je silnice II/366 vedená ze severozápadního sm ru od Jeví ka, jihovýchodn p es Konice, P emyslovice, Kostelec na Hané do Prost jova. Její trasa zp ístup uje turisticky nejatraktivn jší oblasti rekrea ního celku Konice (barokní zámek), P emyslovice a Kostelec na Hané (golfové h išt ). Silnici II/366 lze za adit mezi hlavní krajské tahy. Ostatní silnice v ešeném území zastávají dopl kovou funkci a slouží p edevším ke spojení jednotlivých obcí. Mezi významn jší dopl kové silni ní komunikace krajského významu lze za adit silnice II/373 (zp ístup ující Brodek u Konice), II/448 (vedená p es Bud tsko, Laškov), III/37353 (vedená p es Suchdol, Lipovou a Bukovou), III/37354 a III/37356. Z hlediska objem dopravy lze konstatovat, že oblast Konicka není pro motorovou dopravu p íliš atraktivní. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice II/150 a II/366) se pohybuje v rozmezí 2000 3000 mot. voz./24 hod. s výjimkou úseku mezi Prost jovem a Kostelcem na Hané, kde intenzity dopravy dosahovaly v roce 2005 cca 7000 mv/24 hod. Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací pak výjime n p esahuje hranici 1500 mv/24 hod. Rozvoj rekrea ního celku Konicko je mimo jiné podmín n i posílením dopravní infrastruktury. Stávající dopravní sí v n kterých aspektech již nevyhovuje soudobým požadavk m a je možno konstatovat, že nedostate ná dopravní infrastruktura je jedním z faktor brzdících turistický rozvoj ešeného území. Prioritou zkvalit ování komunika ní sít v ešeném území jsou tedy tahy, na n ž jsou vázány hlavní objemy dopravy. Jde zejména o silnici II/150, která a vymezeným územím prochází pouze okrajov, významn ovliv uje jeho dopravní vazby a o silnici II/366, procházející centrální ástí rekrea ního celku. U obou komunikací jde p edevším o realizaci obchvat jednotlivých sídel (Protivanov, Malé Hradisko, Vícov u silnice II/150 a Kostelec na Hané u silnice II/366), o lokální sm rové úpravy a rekonstrukce stávajících úsek na 36

požadované ší kové parametry. Nezbytným p edpokladem, a to i u ostatních silni ních komunikací, je pak jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled železni ních tratí s železni ními stanicemi a zastávkami, které procházejí ešeným územím: tra za átek úseku konec železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v kategorie. úseku ešeném území Kostelec na Hané (st.); Lutotín (z.); Zd tín u 271 regionální Prost jov Chornice Prost jova (z.); Ptení (z.); Stražisko (z.); unín (z.); K emenec (z.); Konice (st.) 273 regionální ervenka Prost jov Kostelec na Hané (st.); Nám š na Hané (z) Stávající stav železni ní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je významn jší železni ní tratí tra. 271 procházející nap í územím Konicka. Ob trati zajiš ují v pracovních dnech místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace jsou nástupními místy do rekrea ního celku Konicko p edevším železni ní stanice Prost jov a Kostelec na Hané. Kolejová návaznost na celostátní koridorové trati je zajiš ována prost ednictvím železni ního uzlu v ervence, okrajov pak v Olomouci. Výstavba nových tratí ani modernizace tratí v regionu se nep edpokládá. 37

4.2 REKREA NÍ CELEK 3 BOUZOVSKO a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. R35 II/366 II/373 II/447 II/449 II/635 II/644 III/03539 III/03541 III/03542 III/03543 III/03545 III/03546 III/36617 III/36620 III/36623 III/36624 III/3731 III/37310 III/37311 III/37312 III/37313 III/37315 III/37316 III/37317 III/37318 III/37319 III/3732 III/37320 III/37321 III/37322 III/37324 III/37325 III/37326 III/37328 III/37329 za átek úseku konec úseku (N mecko Hrádek nad Nisou Liberec Turnov Ji ín Hradec Králové Svitavy Moravská T ebová) Mohelnice Olomouc Lipník n.b. (Valašské Mezi í í) Mikule Svitavy Sklené K enov Jeví ko Jarom ice Konice Kostelec na Hané Prost jov Brodek u Konice Konice Litovel Litovel Žerotín Šternberk Prost jov Slatinice Senice na Hané Litovel Uni ov Dlouhá Lou ka Rýma ov Mohelnice Loštice Litovel P íkazy Olomouc M ste ko Trnávka Mohelnice Loštice Líšnice Bušín Bílá Lhota Hrade ná Mlade, Sobá ov, p íjezdná Litovel, Víska, p íjezdná Litovel, Rozvadovice, p íjezdná Litovel, Un ovice Litovel, B ezová Šubí ov Dzbel Jarom ice Konice Jesenec Ladín Ponikev Dzbel, p íjezdná Litovel, Chudobín Ha ovice Mlade Savín M rotín, p íjezdná Savín, p íjezdná Senice na Hané Slav tín Bouzov Je ma Bílsko Vilémov Bohuslavice Vilémov Olbramice Bílá Lhota, ervená Lhota Hvozde ko M ník Bílá Lhota, ervená Lhota Bílá Lhota Páte ín Litovel, Nasob rky Ha ovice Olešnice Bouzov Loštice Podolí Loštice B ezinky Loštice Pavlov Pavlov Lechovice Pavlov Radnice Bezd kov, p íjezdná Blažov, p íjezdná 38

III/3733 III/37330 III/37331 III/37333 III/37334 III/37335 III/37336 III/37337 III/37338 III/3734 III/37340 III/37341 III/37343 III/37344 III/37345 III/37346 III/37348 III/3735 III/3739 III/4441 III/4481 III/4482 III/4498 III/4499 Litovel, Nasob rky, p íjezdná Blažov Kade ín Kozov Svojany Ješov, p íjezdná Luká, pr jezdná Luká Javo í ko Slav tín Veselí ko B ezina Javo í ko, p íjezdná Luká Hvozd, Skalka Ha ovice, p íjezdná Hvozd Nám š na Hané Hvozd Ochoz Há ky Rak vka Hvozd Osp lov Hvozd, Otro kov, p íjezdná Hvozd Kladky B ezinky B ezsko Ponikev Hvozd Myslechovice, p íjezdná Nová Ves, p íjezdná Mohelnice Bílá Lhota, ervená Lhota Bud tsko Bohuslavice Luká Rak vka Laškov, Krakovec Litovel ímice Mlade Nové Zámky Stávající stav komunika ní sít Nejvýznamn jší komunikací vedenou rekrea ním celkem RC 3 Bouzovsko je rychlostní tah R35, který je veden severovýchodním okrajem regionu a je za azen do dopl kové sít TINA (tzv. "Posouzení pot eb dopravní infrastruktury" - Transport Infrastructure Needs Assessment) - budoucí rozší ené TRANS-EVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍT (TEN-Tr). Území rekrea ního celku slouží mimoúrov ové k ižovatky v Mohelnici, která prost ednictvím silnice II/644 zp ístup uje severní ást regionu, v Palonín, navazující na silnici II/635, v Mlad i, navazující na silnici III/4499, Nasob rkách, se zapojením do silnice II/635 a Un ovicích se zapojením do trasy silnice II/449. Pro obsluhu území rekrea ního celku jsou významnými silni ními komunikacemi silnice II/373, II/449 a II/635. Tyto tahy zajiš ují p edevším širší dostupnost regionu. Nejp ízniv jší polohu v komunika ním systému zastává p edevším Litovel, ostatní sídla se nacházejí v blízkosti výše uvedených významných krajských tah. Nep íznivou polohu má naopak z hlediska turistického ruchu velmi atraktivní Bouzov, který se nachází mimo hlavní komunika ní spojnice. Z hlediska objem dopravy je Bouzovský region atraktivní p edevším pro tranzitní dopravu, a to díky rychlostní silnici R35 (až 17,5 tis. mv/24 hod.). Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací pak výjime n p esahuje hranici 1500 mv/24 hod. s výjimkou oblasti Litovle, která se však nachází na k ižovatce n kolika významných tah. 39

Výstavba nových silni ních komunikací se v rekrea ním celku Bouzovsko p edpokládá pouze v oblasti Litovle, kde je navrženo realizovat p edevším obchvaty silnic II/449 a II/635. Na ostatní silni ní síti v regionu nejsou navrženy žádné zásadní zám ry. Hlavní p ístupovou trasou i nadále bude rychlostní silnice R35, dopln ná silnicemi II/373, II/449 a II/635. Prioritou zkvalit ování komunika ní sít by tedy m ly být (mimo realizace obchvatu Litovle) p edevším rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry. Dalším nezbytným p edpokladem, a to i u ostatních silni ních komunikací, je pak jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled železni ních tratí s železni ními stanicemi a zastávkami, které procházejí ešeným územím: tra za átek úseku konec železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) kategorie. úseku v ešeném území 270 celostátní Bohumín P erov eská T ebová - 271 regionální Prost jov Chornice Jesenec (z.); Dzbel (z.); Šubí ov (z.) 273 regionální ervenka Prost jov Myslechovice (z.); Litovel, p edm stí (st.); Litovel, m sto (st.); Litovel (z.) 274 regionální Litovel, p edm stí Litovel, p edm stí (st.); Chudobín (z.); Mlade Mlade, jeskyn (z.); Mlade (z.) Stávající stav železni ní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýznamn jší železni ní tratí tra. 270, která však prochází ešeným územím rekrea ního celku pouze okrajov. Ostatní trati pak zajiš ují pouze místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku Konicko p edevším železni ní stanice v Prost jov a ervence. Kolejová návaznost na celostátní koridorové trati je zajiš ována prost ednictvím železni ního uzlu v ervence, okrajov pak v Olomouci. Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace stávajících tratí v regionu se nep edpokládá. Nosnou kolejovou dopravní trasou je regionální tra. 270 Bohumín P erov eská T ebová, která byla v r. 2008 v úseku ervenka Záb eh na Morav modernizována. 40

4.3 REKREA NÍ CELEK 4 OLOMOUCKO VÝCHOD a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. R35 I/35 I/46 II/437 II/444 III/4353 III/43622 III/4365 III/4366 III/4431 III/44310 III/44311 III/44312 III/44313 III/44314 III/44315 III/44316 III/44317 III/44318 III/44319 III/4432 III/44320 III/4433 III/4436 III/4438 III/4439 III/44434 III/44436 III/44437 III/44438 III/44440 za átek úseku konec úseku (N mecko Hrádek nad Nisou Liberec Turnov Ji ín Hradec Králové Svitavy Moravská T ebová) Mohelnice Olomouc Lipník n.b. (Valašské Mezi í í) Hrádek nad Nisou, R/PL Chrastava Liberec Turnov Ji ín Úlibice Ho ice Hradec Králové Holice Zámrsk Vysoké Mýto Litomyšl Svitavy La nov Koclí ov Moravská T ebová Mohelnice Olomouc Lipník nad Be vou Hranice nad Moravou Valašské Mezi ící Rožnov pod Radhošt m Hlavatá Makov Slovensko Vyškov Vyškov, východ Prost jov Olomouc Horní Lod nice Opava Polsko P áslavice Velký Újezd Lipník nad Be vou Byst ice pod Hostýnem Hoš álková Jabl nka Mohelnice Úsov Uni ov Újezd Šternberk Domašov nad Byst icí M sto Libavá Smržice Velká Byst ice echovice Velká Byst ice Pen i ky Velká Byst ice P áslavice Svésedlice Velká Byst ice, p íjezdná Tové, p íjezdná Slušovice Dolany Jívová Dolany, pr jezdná Dolany B lkovice Dolany, pr jezdná Poho any, p íjezdná Velká Byst ice Mrsklesy Velká Byst ice Hrubá Voda Hlubo ky P áslavice Hlubo ky Posluchov Velká Byst ice Lošov Droždín Hlubo ky, p íjezdná Velká Byst ice Droždín Olomouc, Holice Dolany Olomouc, Bystrovany Bukovany Bukovany, pr jezdná Šternberk Jívová Hrani né Petrovice B lkovice T šíkov B lkovice, pr jezdná B lkovice, pr jezdná B lkovice Véska 41

III/44441 III/44443 III/44444 III/44445 III/44446 III/44610 Moravský Beroun Hrani né Petrovice Domašov nad Byst icí Jívová Jívová, p íjezdná Domašov nad Byst icí Norber any, Nová Véska Domašov nad Byst icí M sto Libavá, B lá Týne ek Bohu ovice Stávající stav komunika ní sít Nejvýznamn jší komunikací vedenou rekrea ním celkem RC 4 Olomoucko - východ je rychlostní tah R35, který je veden severovýchodním okrajem regionu a je za azen do dopl kové sít TINA (tzv. "Posouzení pot eb dopravní infrastruktury" - Transport Infrastructure Needs Assessment) - budoucí rozší ené TRANS-EVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍT (TEN-Tr). Území rekrea ního celku slouží mimoúrov ová k ižovatka v P áslavicích, která prost ednictvím silnice I/35 zp ístup uje jižní ást regionu (okolí Velké Byst ice). Další významnou komunikací je silnice I/46, vedená podél západního okraje rekrea ního celku. Jde o tah republikového významu, propojující Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj s vazbami na tahy D1, R35 a R46. Pro obsluhu území rekrea ního celku jsou významnými silni ními komunikacemi silnice I/35 a II/437. Tyto tahy zajiš ují p edevším širší dostupnost regionu a lze je za adit mezi hlavní krajské tahy. Ostatní komunikace pak zajiš ují p edevším místní vazby. Z nich nejvýznamn jší jsou silnice III/4432 a III/44317, které slouží dopravní obsluze nejvýznamn jších sídel regionu (Velká Byst ice, Hlubo ky, Svatý Kope ek, Droždín). Z hlediska objem dopravy je Bouzovský region atraktivní p edevším pro tranzitní dopravu, a to díky rychlostní silnici R35 (až 18,2 tis. mv/24 hod.) a silnici I/35 (20,5 tis. mv/24 hod.) Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací jen výjime n p esahuje hranici 1500 mv/24 hod., s výjimkou tah silnic III/44317 a III/4432. Zásadní výstavba nových silni ních komunikací se v rekrea ním celku Olomoucko - východ nep edpokládá, navržena je pouze nová trasa silnice III/44436 B lkovice Laš any. Hlavní p ístupovou trasou tak i nadále bude rychlostní silnice R35, dopln ná silnicemi I/35 a I/46. Prioritou zkvalit ování komunika ní sít by tedy m ly být p edevším rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry, a to s p ihlédnutím k nejvíce zatíženým úsek m (tahy silnic III/44317 a III/4432). Dalším nezbytným p edpokladem, a to i u ostatních silni ních komunikací, je jejich pravidelná údržba a úpravy. 42

b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území Územím rerea ního celku Olomoucko východ prochází jediná železni ní tra : tra. kategorie 310 celostátní za átek úseku konec úseku Olomouc Opava, východ železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Velká Byst ice (st.); Velká Byst ice, zastávka (z.); Hlubo ky, Mariánské údolí (st.); Hlubo ky, zastávka (st.); Hlubo ky (st.); Hrubá Voda, zastávka (z.); Hrubá Voda, Smilov (z.); Jívová (z.); Domašov nad Byst icí (st.) Stávající stav železni ní sít Veškerou dopravní obslužnost rekrea ního celku zajiš uje celostátní tra. 310, která krom dálkové p epravy zajiš uje i místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku Olomoucko východ p edevším železni ní stanice Olomouc, p ípadn Bruntál. Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace trati. 310 se ve st edn dobém horizontu nep edpokládá. 43

4.4 REKREA NÍ CELEK 6 SOVINECKO a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku II/370 Leština Hrabišín, peáž s II/446 Dolní Libina Horní M sto Rýma ov B idli ná II/440 Rýma ov Vajglov Moravský Beroun M sto Libavá p erušení v území vojenského újezdu Potštát Hranice na Morav II/445 Šternberk Rýma ov Karlova Studánka Vrbno pod Prad dem He manovice Zlaté Hory Polsko II/446 Olomouc P ovice Uni ov Libina Šumperk Hanušovice Staré M sto II/449 Prost jov Slatinice Senice na Hané Litovel Uni ov Dlouhá Lou ka Rýma ov III/37010 B evenec Bed ichov Rýma ov, Janušov III/37011 Oskava Mostkov III/37012 Bed ichov, p íjezdná III/37013 B evenec, pr jezdná III/37014 Tvrdkov, Mirotínek, pr jezdná III/37015 Horní M sto Bed ichov III/3709 Šumvald, pr jezdná III/44417 Uni ov Huzová III/44418 Pasek, pr jezdná III/44419 Újezd Dlouhá Lou ka III/4451 Šternberk Tvrdkov III/4453 Huzová Ryžovišt III/4454 Kn žpole Arnoltice III/4456 Paseka Rýma ov, Stránské III/4457 Paseka Karlov III/44629 Šumvald B evenec III/44630 Libina Václavov III/44631 Nový Malín Oskava, Nemrlov III/44633 Mlado ov Oskava III/4491 Dlouhá Lou ka Šumvald III/4492 Dlouhá Lou ka Šumvald III/4493 Horní Sukolom Šumvald Stávající stav komunika ní sít Mezi nejvýznamn jší komunikace vedené rekrea ním celkem RC 6 Sovinecko pat í silnice II/449. Její význam lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako nadregionální. Trasa silnice je vedena nap í územím rekrea ního celku p es Dlouhou Lou ku a zp ístup uje sportovn, kulturn a historicky atraktivní oblasti p edevším kolem tohoto sídla. Mezi významn jší krajské tahy lze za adit i silnici II/446, která prochází severozápadní ástí rekrea ního celku p es Šumvald. Ob trasy tvo í základní dopravní kostru ešené oblasti. Ostatní komunikace v oblasti Sovinecka mají p edevším lokální charakter, a to i v etn 44

pr tah silnic II. t ídy. Jejich trasy jsou mnohde v nevyhovujícím stavu a zna n tak omezují dopravní obslužnost rekrea ního celku Sovinecko, zejména v zimním období. Z hlediska objem dopravy lze konstatovat, že oblast Sovinecka není pro motorovou dopravu atraktivní. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice II/446 a II/449) se pohybují do 2000 mv/24 hod. Zatížení ostatních komunikací je velmi nízké, intenzity dopravy výjime n p ekra ují hranici 1000 mv/24 hod. Rozvoj rekrea ního celku Sovinecko je do zna né míry podmín n posílením dopravní infrastruktury. Stávající dopravní sí již nevyhovuje soudobým požadavk m a je možno konstatovat, že nedostate ná dopravní infrastruktura je jedním z faktor brzdících turistický rozvoj ešeného území. Prioritou zkvalit ování komunika ní sít v ešeném území jsou tedy tahy, na n ž jsou vázány hlavní objemy dopravy. Jde zejména o silnici II/449 a n které p ístupové úseky silnic ze severního sm ru (zejména od Rýma ovska). Nejvýznamn jším známým zám rem v ešeném území je obchvat silnice II/449 v Dlouhé Lou ce. U ostatních komunikací je doporu eno sledovat p edevším lokální sm rové úpravy a rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry. Nezbytným p edpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy ešeným územím není vedena žádná železni ní tra. 45

4.5 REKREA NÍ CELEK 7 ŠTERNBERSKO a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku I/45 Horní Lod nice Bruntál Krnov Polsko I/46 Vyškov Vyškov, východ Prost jov Olomouc Horní Lod nice Opava Polsko II/444 Mohelnice Úsov Uni ov Újezd Šternberk Domašov nad Byst icí M sto Libavá II/445 Šternberk Rýma ov Karlova Studánka Vrbno pod Prad dem He manovice Zlaté Hory Polsko II/447 Litovel Žerotín Šternberk III/44421 Mlad jovice íde III/44422 íde Kráko íce III/44423 Šternberk Lipina III/44424 Babice Kráko íce III/44426 Šternberk, pr jezdná III/44427 Šternberk, p íjezdná III/44429 Šternberk D t ichov nad Byst icí III/44430 Horní Lod nice Dalov III/44436 B lkovice T šíkov III/4451 Šternberk Tvrdkov III/4452 Šternberk Chabi ov III/4468 Šternberk, Lhota Št pánov, B ezce Stávající stav komunika ní sít Nejvýznamn jší komunikací vedenou rekrea ním celkem RC 7 Šternbersko je silnice I/46. Je vedena nap í územím rekrea ního celku v ose jihozápad severovýchod. Spolu s tahem silnice I/45, která prochází ešeným území pouze okrajov (východní ást) a je zapojena do silnice I/46 v Horní Lod nici, se jedná o tah republikového významu, propojující Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj s vazbami na tahy D1, R35 a R46. Pro obsluhu území rekrea ního celku jsou významnými silni ními komunikacemi silnice II/444 a II/447. Tyto tahy zajiš ují p edevším širší dostupnost regionu. Nejp ízniv jší polohu v komunika ním systému zaujímají Šternberk a Horní Lod nice, které se nacházejí na hlavních dopravních tazích. Ostatní komunikace v oblasti Šternberska mají p edevším lokální charakter, a to i v etn pr tah silnic II. t ídy. Jejich trasy jsou mnohde v nevyhovujícím stavu a zna n tak omezují dopravní obslužnost rekrea ního celku, zejména v zimním období. Z hlediska objem dopravy je Šternberský region atraktivní p edevším pro tranzitní dopravu, a to díky silni ním tah m I/45 a I/46 (až 6 tis. mv/24 hod.). Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací jen výjime n p esahuje hranici 1500 mv/24 hod.(zejména silnice II.t ídy II/444 a II/447). 46

Výstavba nových úsek silni ních komunikací se v rekrea ním celku Šternbersko p edpokládá pouze na hlavních dopravních tazích, kde je navrženo realizovat p edevším obchvaty silnice I/45 kolem Šternberka, Lipiny a Horní Lod nice. Z ostatních zám r je nutno zmínit p eložky silnic II/444, II/445 a II/447, p edevším kolem Šternberka, a to v rámci budování vn jšího m stského okruhu. Na ostatní silni ní síti v regionu nejsou navrženy žádné zásadní zám ry. Prioritou zkvalit ování dopl kové sít by tedy m ly být p edevším rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry. Dalším nezbytným p edpokladem, a to i u ostatních silni ních komunikací, je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území Územím rekrea ního celku Šternbersko prochází jediná železni ní tra : tra za átek úseku konec železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v kategorie. úseku ešeném území 290 celostátní Olomouc Šumperk Šternberk (st.) Stávající stav železni ní sít Veškerou dopravní obslužnost rekrea ního celku zajiš uje celostátní tra. 290. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku Šternbersko je p edevším železni ní stanice Šternberk. Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace trati. 290 se ve st edn dobém horizontu nep edpokládá. 47

4.6 REKREA NÍ CELEK 8 ZÁB EH ZÁPAD a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku okr. k iž. Vr ení Chlumec nad Cidlinou Nové M sto Hradec Králové I/11 Vamberk Žamberk ervená Voda Štíty Bludov Šumperk Rapotín Rýma ov Bruntál Opava Ostrava Haví ov eský T šín T inec, Nebory Jablunkov Slovensko I/43 Brno, Královo Pole Sebranice Svitavy Svitavy, La nov T ebovice Lanškroun Štíty ervená Voda Králíky Dolní Lipka Polsko I/44 Mohelnice Bludov Rapotín ervenohorské sedlo Jeseník Mikulovice Polsko II/315 Choce Ústí nad Orlicí Lanškroun Tatenice Záb eh na Morav Leština Úsov II/368 Mikule Svitavy, peáž s I/43 Sklené K enov Jeví ko Jarom ice Konice Kostelec na Hané Prost jov II/369 Prost jov Klenovice na Hané Kojetín Krom íž Tluma ov III/04313 B ezná Mlýnický Dv r III/31115 Byst i ko Výprachtice Heroltice Štíty III/31116 Štíty, pr jezdná III/31231 Bušín Písa ov III/31232 Hartíkov, p íjezdná III/31519 Borušov Krchleby Jest ebí Záb eh III/31526 Záb eh, pr jezdná III/31527 Záb eh, pr jezdná III/31528 Hoštejn, p íjezdná III/31529 Záb eh, R žové údolí Pivonín Jedlí III/31530 Záb eh, R žové údolí Pivonín III/31531 Drozdov, p íjezdná III/31532 Záb eh, R žové údolí Svébohov III/31534 Záb eh Lup né Han ina III/31535 Hn vkov, p íjezdná III/31537 Záb eh Filipov III/3681 Svébohov Jedlí Cotkytle III/3682 Horní Studénky Bohutín III/3683 Horní Studénky, p íjezdná III/3684 Štíty Jedlí III/36917 Olšany, p íjezdná III/36918 Post elmov Rovensko III/36919 Záb eh, pr jezdná III/3701 Záb eh Lesnice 48

Stávající stav komunika ní sít Mezi nejvýznamn jší komunikace vedené rekrea ním celkem RC 8 Záb eh západ pat í p edevším silnice I/11 a I/44. Jejich význam lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako republikový. Trasy obou komunikací jsou však vedeny podél hranic ešeného území rekrea ního celku a zajiš ují tak p edevším širší dopravní vazby na okolní sídla. Dopl kovou významnou komunikací pro ešené území je trasa silnice I/43, která se v Bukovicích zapojuje do silnice I/11, a to z jižního sm ru od Štít. Silnici I/43 lze za adit mezi nadregionální tahy. Ostatní silnice v ešeném území zastávají dopl kovou funkci a slouží p edevším ke spojení jednotlivých obcí. Mezi významn jší dopl kové silni ní komunikace krajského významu lze za adit pouze silnici II/315 (zp ístup ující Hoštejn a Kosov). Vnit ní dopravní obsluhu rekrea ního celku zajiš ují silnice III. t ídy, jejichž význam je však pouze lokální. Slouží p edevším dopravnímu spojení sousedních obcí. Z hlediska objem dopravy lze konstatovat, že oblast Záb ežska je atraktivní p edevším pro tranzitní dopravu. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice I/41 a I/44) se v n kterých úsecích p edevším kolem Záb ehu a Olšan pohybuje v rozmezí 5000 8000 mot. voz./24 hod. Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací jen výjime n p esahuje hranici 3000 mv/24 hod., a to v etn ostatních silnic I. a II. t ídy. Výstavba nových úsek silni ních komunikací se v rekrea ním celku Záb eh - západ p edpokládá pouze na hlavních dopravních tazích, kde je navrženo realizovat p edevším obchvaty silnic I/11 a I/44 kolem Olšan a Záb ehu. Ostatní zám ry jsou lokálního charakteru a jsou ešeny pouze v rámci územn plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. Rámcov lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalit ování dopl kové sít by tedy m ly být rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry. Dalším nezbytným p edpokladem, a to i u ostatních silni ních komunikací, je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled železni ních tratí s železni ními stanicemi a zastávkami, které procházejí ešeným územím: tra. kategorie 024 regionální 270 celostátní 291 celostátní za átek úseku konec úseku Ústí nad Orlicí Štíty, Lichkov Miedzylesie Bohumín P erov eská T ebová Záb eh na Morav Šumperk železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Štíty (z.); Heroltice (z.) Záb eh na Morav (st.); Lup né (z.); Hoštejn (z.) - 49

Stávající stav železni ní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýznamn jší železni ní tratí celostátní tra. 270, která však prochází ešeným územím rekrea ního celku pouze okrajov. Tra. 291 zajiš uje železni ní spojení se Šumperkem a v ešeném území se na její trase nenachází žádné stanice ani zastávky. Tra. 024 zajiš uje pouze místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku p edevším železni ní stanice Záb eh. Výstavba nových tratí v regionu se nep edpokládá. Nosnou kolejovou dopravní trasou bude i nadále regionální tra. 270 Bohumín P erov eská T ebová, která byla v r. 2008 v úseku ervenka Záb eh na Morav modernizována. Modernizace a elektrifikace ostatních tratí se ve st edn dobém horizontu v ešeném území rekrea ního celku nep edpokládá. 50

4.7 REKREA NÍ CELEK 9 RYCHLEBSKÉ HORY a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku I/60 Jeseník Javorník Polsko II/456 Žulová ervená Voda Velké Kun tice II/457 Javorník Vidnava Mikulovice Zlaté Hory Jind ichov Osoblaha III/4531 Bílý Potok Bílá Voda III/45310 Kobylá, p íjezdná III/45311 Hukovice, p íjezdná III/45313 Žulová Skorošice Vl ice, Bergov III/45315 Skorošice Skorošice, Nýznerov III/45316 Žulová Skorošice III/45317 Vápenná, p íjezdná III/4532 Bílá Voda, pr jezdná III/4533 Bílá Voda, p íjezdná III/4534 Javorník, pr jezdná III/4535 Uhelná Vilémovice III/4536 Uhelná, p íjezdná III/4537 Vl ice Buková Bernartice III/4538 Buková Tomíkovice III/4539 Žulová Vidnava III/4561 Žulová, p íjezdná III/4563 Stará ervená Voda Vidnava III/4571 Travná Zálesí III/4572 Javorník Polsko III/4573 Bernartice Polsko III/4574 Bernartice, p íjezdná III/4575 Horní He manice, p íjezdná III/4576 Velká Kraš Horní He manice Polsko III/4577 Vidnava Polsko Stávající stav komunika ní sít Mezi nejvýznamn jší komunikace vedené rekrea ním celkem RC 9 Rychlebské hory pat í silnice I/60. Její význam lze z hlediska širších dopravních vazeb definovat jako nadregionální. Dopl kovými komunikacemi krajského významu jsou silnice II/456 a II/457, které k silnici I/60 vedené v ose jih sever zajiš ují p í né vazby v ose východ západ. Tuto základní dopravní kostru dále dopl uje silnice III/4539, která slouží ke spojení Vidnavy se Žulovou, Vápennou, p ípadn i Jeseníkem. Ostatní silnice v ešeném území zastávají dopl kovou funkci a slouží p edevším ke spojení jednotlivých obcí. Jejich trasy jsou mnohde v nevyhovujícím stavu a zna n tak omezují dopravní obslužnost rekrea ního celku Rychlebské Hory, zejména v zimním období. 51

Z hlediska objem dopravy lze konstatovat, že oblast Rychlebských hor není p íliš atraktivní. Je to dáno p edevším odlehlostí regionu od významných sídel. Dopravní zatížení silnice I/60 výjime n v n kterých úsecích, p edevším kolem Javorníku, p ekra uje hranici 3000 mv/24 hod. Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací jen výjime n p esahuje hranici 1000 mv/24 hod., a to v etn silnic II. t ídy. Výstavba nových úsek silni ních komunikací se v rekrea ním celku Rychlebské hory p edpokládá p edevším na silnici I/60, kde je navrženo realizovat obchvaty kolem Vápenné, Žulové, Vl ic, Uhelné a Javorníku. Z ostatních zám r je pak nutno zmínit p eložku silnice III/4538 mezi Tomíkovicemi a Bukovou a prodloužení silnice III4536 z Uhelné do trasy silnice II/457. Ostatní zám ry jsou lokálního charakteru a jsou ešeny pouze v rámci územn plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. Rámcov lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalit ování dopl kové sít by tedy m ly být p edevším rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry. Dalším nezbytným p edpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled železni ních tratí s železni ními stanicemi a zastávkami, které procházejí ešeným územím: tra. kategorie 295 regionální za átek úseku konec úseku Lipová, Lázn Javorník ve Slezsku 296 regionální Velká Kraš Vidnava železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Lipová, Lázn, jeskyn (z.); Vápenná (z.); Žulová (z.); Tomíkovice (z.); Kobylá nad Vidnávkou (z.); Velká Kraš (st.); Horní He manice (z.); Bernatice u Javorníka (z.); Javorník ve Slezsku (z.) Velká Kraš (st.); Velká Kraš (z.); Vidnava (z.) Stávající stav železni ní sít Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýznamn jší železni ní tratí regionální tra. 295 vedená z jižního sm ru z uzlové stanice Lipová, Lázn a spole n s tratí. 296 zajiš ující p edevším místní dopravní obslužnost. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku p edevším železni ní stanice Lipová, Lázn. Výstavba nových tratí ani modernizace a elektrifikace stávajících tratí se ve st edn dobém horizontu nep edpokládá. 52

4.8 REKREA NÍ CELEK 10 KOJETÍN - TOVA OV a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku D1 Praha Brno Vyškov Hulín (P erov ve výstavb ) Lipník nad Be vou B lotín Ostrava Polsko I/47 Vyškov Krom íž Hulín P erov Lipník nad Be vou Hranice B lotín Fulnek Ostrava Votice Jankov Lou ovice pod Blaníkem Na eradec echtice dálnice D1 Lede nad Sázavou Sv tlá nad Sázavou Okrouhlice II/150 Havlí k v Brod P ibyslav Ž ár nad Sázavou Nové M sto na Morav Byst ice nad Pernštejnem Kunštát Boskovice Protivanov Prost jov Brodek u P erova P erov Byst ice pod Hostýnem Valašské Mezi í í II/367 Prost jov Klenovice na Hané Kojetín Krom íž Tluma ov II/434 Bedihoš Tova ov Troubky P erov Lipník nad Be vou II/435 Olomouc Dub nad Moravou Tova ov Polkovice II/436 Doloplazy Tršice P erov Chropyn Kojetín III/04715 Kojetín, Pop vky Kojetín, Kovalovice III/04717 Kojetín, p íjezdná III/04718 Kojetín, pr jezdná III/36722 Uh i ice, p íjezdná III/36723 Kojetín, pr jezdná III/43327 Kojetín Kojetín, Pop vky III/43328 Kojetín, Pop vky K enovice III/43329 Kojetín, pr jezdná III/4335 Brodek u Prost jova Dolopazy N m ice nad Hanou Kojetín III/4344 Tova ov, Viklice Biskupce Hrdibo ice III/4345 Tova ov, Viklice Iva Klenovice na Hané III/4347 Brodek u P erova Tova ov III/4348 ikovice Troubky III/43512 Tu apy V rovany III/43513 Tu apy, p íjezdná III/43515 V rovany Citov III/43516 V rovany Klopotovice III/43518 Tova ov Polovice III/43519 Lovosice, p íjezdná Stávající stav komunika ní sít Mezi nejvýznamn jší komunikace vedené rekrea ním celkem RC 10 Tova ov Kojetín pat í p edevším dálnice D1. V sou asné dob je uvedena do provozu v úseku Mo ice Kojetín s mimoúrov ovou k ižovatkou v Kojetín, která navazuje na silnici III/04715. Širší dopravní obsluhu rekrea ního celku dopl uje republikový tah silnice I/47 a hlavní krajské tahy silnic II/367 a II/434, které jsou vedeny p edevším v ose východ - západ. Trasy výše uvedených komunikací podporuje dopl kový krajský tah silnice II/435 vedený v ose sever jih. 53

Ostatní silnice v ešeném území zastávají dopl kovou funkci a slouží ke spojení jednotlivých obcí. Z hlediska objem dopravy lze konstatovat, že oblast Tova ova a Kojetína je atraktivní p edevším pro tranzitní dopravu. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice I/47) se pohybuje v rozmezí 7000 8000 mot. voz./24 hod. Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací pak výjime n p esahuje hranici 3000 mv/24 hod., a to p edevším v oblasti Kojetína. Výstavba nových úsek silni ních komunikací bude v rekrea ním celku Tova ov Kojetín sm ovat p edevším do dostavby dálnice D1. Na ostatních tazích se p edpokládá realizace obchvat silnic II/367, II/434 a II/435 kolem Kojetín a Tova ova. Ostatní zám ry jsou lokálního charakteru a jsou ešeny pouze v rámci územn plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. Rámcov lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalit ování dopl kové sít by tedy m ly být rekonstrukce stávajících úsek na požadované ší kové parametry. Dalším nezbytným p edpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled železni ních tratí s železni ními stanicemi a zastávkami, které procházejí ešeným územím: tra za átek úseku konec železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v kategorie. úseku ešeném území 300 celostátní P erov Brno Kojetín (st.) 303 celostátní Kojetín Valašské Mezi í í Kojetín (st.) Stávající stav železni ní sít P íznivá poloha rekrea ního celku na k ižovatce významných celostátních tratí zajiš uje regionu dobrou obslužnost po dráze. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku p edevším železni ní stanice v Kojetín. Z této stanice je dále do Tova ova vedena tra, která však není využívána pro osobní dopravu. Výstavba nových tratí v regionu se nep edpokládá. 54

4.9 REKREA NÍ CELEK 12 TEPLICKO a) Pozemní komunikace a významn jší obslužná dopravní za ízení P ehled silnic I., II. a III. t ídy v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled silnic I., II. a III. t ídy, které procházejí ešeným územím: silnice. za átek úseku konec úseku Hrádek nad Nisou, R/PL Chrastava Liberec Turnov Ji ín Úlibice Ho ice Hradec Králové Holice Zámrsk Vysoké Mýto Litomyšl I/35 Svitavy La nov Koclí ov Moravská T ebová Mohelnice Olomouc Lipník nad Be vou Hranice nad Moravou Valašské Mezi ící Rožnov pod Radhošt m Hlavatá Makov Slovensko I/47 Vyškov Krom íž Hulín P erov Lipník nad Be vou Hranice B lotín Fulnek Ostrava II/437 P áslavice Velký Újezd Lipník nad Be vou Byst ice pod Hostýnem Hoš álková Jabl nka II/438 Teplice nad Be vou Byst ice pod Hostýnem Holešov Otrokovice II/440 Rýma ov Vajglov Moravský Beroun M sto Libavá p erušení v území vojenského újezdu Potštát Hranice na Morav III/43712 Týn nad Be vou, p íjezdná III/43713 Týn nad Be vou, p íjezdná III/4381 Opatovice Lhota III/4382 Hranice Teplice nad Be vou Hranice, Valšovice Paršovice III/4383 Paršovice Rakov III/4385 Býškovice Rakov Paršovice III/44027 Hranice, p íjezdná Stávající stav komunika ní sít Mezi nejvýznamn jší komunikace vedené rekrea ním celkem RC 12 Teplicko pat í silnice I/47 a I/11, které zajiš ují širší dopravní obsluhu rekrea ního celku z okolních region. Tyto tahy jsou významné i z mezinárodního hlediska (jsou za azeny do dopl kové sít TINA) jako mezinárodní silnice E442 a E462. Ostatní silnice v ešeném území zastávají funkci a slouží ke spojení jednotlivých obcí. Z hlediska objem dopravy lze konstatovat, že oblast Teplicka je atraktivní p edevším pro tranzitní dopravu. Dopravní zatížení významných komunikací (silnice I/35 a I/47) se pohybuje v rozmezí 10000 30000 mot. voz./24 hod. Dopravní zatížení ostatních silni ních komunikací nebylo zjiš ováno. Zám ry na silni ní síti v ešeném území jsou lokálního charakteru a jsou ešeny pouze v rámci územn plánovací dokumentaci jednotlivých obcí. Rámcov lze konstatovat, že hlavní prioritou zkvalit ování dopl kové sít by m ly být p edevším rekonstrukce stávajících úsek silnic III. t ídy na požadované ší kové parametry. Dalším nezbytným p edpokladem je jejich pravidelná údržba a úpravy. 55

b) Dráha a významn jší obslužná za ízení dráhy P ehled železni ních tratí v ešeném území V následující tabulce je uveden p ehled železni ních tratí s železni ními stanicemi a zastávkami, které procházejí ešeným územím: tra. kategorie 270 celostátní 280 celostátní Stávající stav železni ní sít za átek úseku konec úseku Bohumín P erov eská T ebová Hranice na Morav St elná železni ní stanice (st.) a zastávky (z.) v ešeném území Hranice na Morav (st.) Hranice na Morav (st.); Hranice na Morav, m sto (st.); Teplice nad Be vou (z.) P íznivá poloha rekrea ního celku na k ižovatce významných celostátních tratí zajiš uje regionu dobrou obslužnost po dráze. Z hlediska rekreace je nástupním místem do rekrea ního celku p edevším železni ní stanice v Hranicích. Výstavba nových tratí v regionu se nep edpokládá. 56