QUO VADIS ENERGETIKO?

QUO VADIS ENERGETIKO? II Energy Forum 5. 11.2007 Praha Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Splnit základní předpoklad pro další hospodářský růst a vyšší kvalitu života Uspokojit potřeby rozvoje společnosti energiemi Zachovat prostředí pro život i pro budoucí generace Čelit globálním, strategickým a geopolitickým hrozbám spojených s energetikou Velký úkol pro vládu ČR (i pro EU) 1

1. Proporcionáln lní skladba výrobních zdrojů s důrazem d na n využívání domácích ch zdrojů paliv hnědé a částečně i černé uhlí jako základ, z doplněná jadernými a vodními elektrárnami. rnami. 2. Současn asná soběsta stačnost a schopnost část výroby elektřiny vyvážet. 3. Poměrn rně nízká závislost na dovozech paliv. 4. Menší míra využit ití plynových elektráren ren a obnovitelných zdrojů. 5. Přenosová soustava je dobře e dimenzovaná a její provoz zajišťuje bezpečné přenosy elektřiny do distribučních soustav i přeshraničních propojení. Energetika v České republice 2

SPOTŘEBA ELEKTŘINY V ČR POROSTE I PŘI MAXIMÁLNÍM ZAHRNUTÍ POTENCIÁLNÍCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR Spotřeba elektřiny TWh/rok Scénář maximálních úspor se velmi dobře shoduje s předpovědí EGÚ 105 100 95 90 85 80 75 Domácí spotřeba při business as usual Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP 70 65 Domácí spotřeba 60 se 100% zahrnutím úspor 55 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 Průměrný růst poptávky v letech 2008-2020 je: bez úspor 3,1% 13 TWh 13 TWh při středním scénáři 2,1% při max. úsporách 1,1% 3

Česká republika využívá k výrobě elektřiny především uhlí, s dlouhodobým podílem na výrobě z více než 52%, druhým nejvýznamnějším zdrojem s podílem téměř 30% je jaderná energie 2,88% 5,20% Uhelné elektrárny Jaderné elektrárny 29,91% Paroplynové a plynové elektrárny Vodní elektrárny 60,32% Ostatní obnovitelné zdroje z 0,90% Přečerpávací vodní elektrárny z 0,78% Energetický mix v roce 2005 4

PŘI I KONZERVATIVNÍM M SCÉNÁŘI I VÝSTAVBY A ÚSPORÁCH NA 50% POTENCIÁLU BUDE ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2020 V DEFICITU 26 TWH Konzervativní očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh 120 Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP Domácí spotřeba se zahrnutím všech potenciálních úspor 100 26 TWh 80 60 Obnova uhelných zdrojů Existující uhelné elektrárny 40 OZE 20 Jaderné elektrárny 43 TWh Při konzervativním scénáři výstavby nových zdrojů a očekávaných úsporách na 50% potenciálu bude deficit ČR 26 TWh v roce 2020 I při plném využití potenciálu úspor by deficit dosáhl 13 TWh v roce 2020 0 Hydro 2005 2010 2015 2020 2025 2030 * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW Nárůst výroby z OZE mezi roky 2005 a 2020 o více jak 300% (z 1,6 TWh na 7 TWh) 5

PŘI I OPTIMISTICKÉM M SCÉNÁŘI I VÝSTAVBY A ÚSPORÁCH NA 50% POTENCIÁLU BUDE V ROCE 2020 ČESKÁ REPUBLIKA V DEFICITU 15 TWH Optimistická očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP 120 100 80 60 15 TWh Obnova uhelných zdrojů 36 TWh Domácí spotřeba se zahrnutím všech potenciálních úspor Při optimistickém scénáři a očekávaných úsporách na 50% potenciálu bude deficit ČR 15 TWh v r. 2020 40 20 Existující uhelné elektrárny Plyn a obnovitelné zdroje Jedinou šancí na vyrovnání bilance bude výstavba nových zdrojů Jaderné elektrárny 0 2005 2010 2015 2020 Hydro2025 2030 6 * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, paroplynový zdroj 800 1000 MW

PŘI I MAXIMÁLN LNÍCH ÚSPORÁCH BUDE ČESKÁ REPUBLIKA ČELIT DLOUHODOBÉMU NEDOSTATKU REZERVNÍHO A REGULAČNÍHO VÝKONU S REÁLNÝM RIZIKEM BLACKOUTŮ OD ROKU 2015 MW Špičková poptávka vs. maximální dostupná kapacita* Růst špičkové poptávky dle scénáře 100% úspor t.j. CAGR 1,1% 16000 15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 Konzervativní scénář výstavby vč. růstu OZE Maximální dostupná kapacita Požadovaný rezervní výkon dle UCTE Špičková poptávka 6000 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Pro zachování bezpečnosti dodávek a zajištění stability sítě doporučuje UCTE rezervní výkon 15% nad špičkovým odběrem Nepatrný pokles rezervního výkonu pod doporučenou mez v roce 2011 neznamená riziko Vážné riziko nestability sítě hrozí od roku 2016 Kapacitu zdrojů je třeba plánovat nad úrovní očekávané spotřeby 7 Pozn. Zahrnuje ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, špičková poptávka 2006 eskalovaná růstem dle scénáře maximálních úspor *max. dostupná kapacita = čistá výrobní kapacita bez tzv. nedisponibilní kapacity (disponibilní faktor pro vodní průtočné elektrárny: 0,3; jaderné, uhelné a a plynové 0,85-0,95)

PŘI ÚSPORÁCH NA POLOVINĚ POTENCIÁLU BUDE ČESKÁ REPUBLIKA ČELIT DLOUHODOBÉMU NEDOSTATKU REZERVNÍHO A REGULAČNÍHO VÝKONU UŽU OD ROKU 2010 Špičková poptávka vs. maximální dostupná kapacita* Růst špičkové poptávky dle scénáře 50% úspor, t.j. CAGR 2,1% Konzervativní scénář výstavby vč. růstu OZE MW 16000 15000 14000 13000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 Maximální dostupná kapacita Požadovaný rezervní výkon dle UCTE Špičková poptávka 6000 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Pro zachování bezpečnosti dodávek a zajištění stability sítě doporučuje UCTE rezervní výkon 15% nad špičkovým odběrem Vážné riziko nestability sítě hrozí od roku 2011 Kapacitu zdrojů je třeba plánovat nad úrovní očekávané spotřeby 8 Pozn. Zahrnuje ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, špičková poptávka 2006 eskalovaná růstem dle scénáře maximálních úspor *max. dostupná kapacita = čistá výrobní kapacita bez tzv. nedisponibilní kapacity (disponibilní faktor pro vodní průtočné elektrárny: 0,3; jaderné, uhelné a a plynové 0,85-0,95)

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů především snižuje zatížení životního prostředí, na druhou stranu je nákladnější než klasická energetika % 80 70 60 50 40 30 20 10 0 B CZDKESTFIN F IRL C I LT LV L M H D NL PL P A GRSKSLO E S GB 2002 2010 Využívání obnovitelných zdrojů energie v EU

NA DOVOZ ELEKTŘINY DO ČR R NELZE DLOUHODOBĚ SPOLÉHAT, NAŠI I SOUSEDÉ BUDOU MÍT M T SAMI NEDOSTATEK ELEKTŘINY Politické rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny (27% současné spotřeby) I přes investiční boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby Německo Česká republika Rakousko Polsko Slovensko Maďarsko Uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z ekologických důvodů (NOx) v roce 2015 již jistých, potencionálně až 7 000 MW Již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby Nelze spoléhat na dovoz z okolních zemí Celkově bude v regionu střední Evropy uzavřeno přes 30 GW kapacity do roku 2020 Dnes závislé ve špičkách na dovozu Celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh Největší dovozce ve střední Evropě (18% spotřeby) Neexistující plány výstavby Omezené palivové zdroje Uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008* Z čistého vývozce se stane čistý dovozce elektrické energie Celkově bude chybět až 15 GW instalované kapacity 10 * Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice

HLAD PO ENERGIÍCH ODSTARTOVAL V CELÉ EVROPĚ ZMĚNU POSTOJŮ K DALŠÍ ŠÍMU VYUŽIT ITÍ JADERNÉ ENERGIE Německo Diskuse o odkladu odstavování Francie Oznámeny nové jaderné bloky, program EPR již zahájena stavba Portugalsko Vláda jedná o potřebě prvního bloku UK Diskuse o potřebě nových jaderných zdrojů Itálie ENEL zakoupil jaderné zdroje na Slovensku Finsko Staví se největší blok v Evropě Švédsko Diskuze o odkladu odstavování Polsko Otevřena diskuze o výstavbě jaderné elektrárny Slovinsko Připravuje rozšíření NPP Krško Rusko Ve výstavbě jsou čtyři bloky připravují se další Maďarsko Připravuje rozšíření elektrárny Paks Slovensko Oznámena výstavba v EMO 3&4 Pobaltské státy Připravuje se společná investice do nové jaderné elektrárny Ignalia Bulharsko a Rumunsko Zdroje (Belene, Cernavoda) ve výstavbě 11

V současnosti média hovoří o tom, jak větrné elektrárny nahradí jaderné bloky v Temelíně Dopady ekonomické spojené s náklady n na podpůrn rné služby Zvýšen ené náklady na elektrizační soustavu ČR Náklady na vybudování předpovědního systému ke zmírn rnění nepřízniv znivého dopadu rychlých změn n povětrnostn trnostní situace Problémy s vyvedením m nerovnoměrn rné a neregulované elektrické energie ke spotřebitel ebitelům Rizika provozu elektrických soustav s velkým podílem větrných elektráren ren Přetížení propojené evropské přenosové soustavy UCTE,, kdy Blackout odpojí od elektřiny několik miliónů lidí Exhalace nejen oxidu uhličit itého při p i provozu záloz ložních zdrojů Průvodní jevy související s provozem VtE 12

V roce 2006 došlo v Evropě k nezvykle velkému počtu narušen ení provozu přenosových p soustav s důsledkem přerup erušení či i omezení dodávky el. 26.6.2006 se rozpadla polská přenosová soustava Zatížení v důsledku vysokých venkovních teplot Výpomoc ze zahraničí nevyrovnala geogr.. nerovnováhu výroby Došlo ke kumulovanému výpadku zdrojů 4.11.2006 v severním Německu po přetížení vedení Automatické restarty větrných elektráren na severu Německa způsobily přetížením propojené evropské přenosové soustavy kaskádové vypínání mnoha vedení Evropská propojená síť (UCTE) se rozpojila na tři části a 15 miliónů lidí se ocitlo bez elektřiny Situace se vrátila do normálu po 2 hodinách 25.7.2007 stav nouze v elektrické síty ČR mj. v důsledku přerozdělení toků v celé síti UCTE a vysokých venkovních teplot Poruchy přenosových soustav 13

V ČR lze očekávat obtíže po plánovaném navýšení instalovaného výkonu VtE,, pokud vítr náhle ustane nebo po nečekaném nastartování Náročné řešení výpadku 930MW dne 23.1.2006 14

Politická netržní podpora rozvoji obnovitelných zdrojů podpořila nekontrolovatelnou expanzi větrné energetiky s přednostním právem přístupu do sítě jako zdroj, který je nejsnáze a nejrychleji možné uvést do provozu Rizikové faktory vstupu větrné energie do přenosových p soustav: Otevřen ení trhu s elektřinou inou,, budování tzv. Internal Electricity Market postaveného na představě propojených přenosových sítí Evropy Nestabilnost dodávky elektřiny a její jí nehomogenní lokalizace závislz vislá na klimatických podmínk nkách Příčiny poruch přenosových p soustav 15

Hlavní motivy tvorby nové energetické koncepce ČR Styl práce při p i tvorbě nové en. koncepce ČR Dlouhodobě: 1. Snížit energetickou náron ročnost ČR 2. Uspokojit rozvoj společnosti energiemi 3. Motivovat k investicím m do špičkových inovací a snížen ení emisí Vysoká profesionalita Nezávislost a spolehlivost Inovativní přístup bez oprašov ování starých scénářů 4. Omezit rizika zásobovz sobování ČR energiemi Energetická koncepce ČR 16

Zhodnocení současn asného stavu zásobovz sobování ČR R a EU energiemi Odhad trendů vývoje v horizontech 2020 a 2050 Klíčov ové implikace pro tvorbu nové energetické koncepce ČR Scénáře e vývoje energetiky ČR R a EU Strategické alternativy nové energetické koncepce ČR R a jejich kriteriáln lní hodnocení Doporučen ení pro fináln lní energetickou koncepci ČR R s horizonty 2020 a 2050 17 Co očekáváme od Nezávislé energetické komise

1.Česk eská vláda vytvořila vládn dní komisi pro formulování nové energetické politiky ČR R v dlouhodobém m horizontu! 2.Česk eská energetika je součást stí otevřen eného a liberalizovaného trhu s elektřinou inou, a tak opatřen ení v oblasti zdrojů v jednom státě nemohou vyřešit problémy EU s případným p padným budoucím nedostatkem elektřiny. Péče řádného hospodáře a zodpovědnost je tedy na místě!! 3.Energetika patří do celoevropských politik EU a z této t to úrovně musí (musí?) být stanoveny základnz kladní podmínky pro její další rozvoj a případnou p padnou regulaci. Pozor!!! 4.Energetická bezpečnost musí být jedním z hlavních kritérií při vytváření energ.. politiky jak EU, tak především ČR!!!! ZÁVĚR 18