Hned na začátku je třeba se zbavit

Transkript

1 e l e k t r o E N E R G E T I K A Bude na jednotném evropském trhu s elektřinou s čím obchodovat? Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM Předpokladem úspěšného fungování jakéhokoliv trhu je, že je s čím obchodovat a přitom jsou splněny určité podmínky, které jeho provozování podmiňují. V roce 27 bylo v ČR téměř dosaženo rekordního netto vývozu elektřiny z roku 23 (více než 16 TWh). Zcela oprávněně se jakékoliv obavy o vývoj trhu a úvahy o potřebě výstavby nových zdrojů elektřiny mohou jevit široké veřejnosti jako pošetilé. V článku jsou stručně uvedeny a komentovány výstupy, které se týkají očekávaných výsledků bilancí elektřiny v evropských zemích pro nepříliš vzdálený časový horizont. Tento komoditní pohled je doplněn o hodnocení adekvátnosti zdrojů elektřiny pro spolehlivé zajištění očekávaného zatížení v zemích sdružených v soustavě UCTE a v rámci bývalého bloku CENTREL. Hned na začátku je třeba se zbavit iluze o tom, že existuje něco jako souhrnná a věrohodná evropská představa o vývoji elektroenergetiky. Pro výhled nejen k roku cca 25, ale i pro kratší časové horizonty nejsou k dispozici (s výjimkou rámcových studií a scénářů) validní či konsistentní (a nefragmentované) podklady, které by bylo možno použít pro věrohodné posouzení možných pozic elektrizační soustavy ČR v širším evropském kontextu. Jejich dílčím substitutem jsou: souhrn informací [1] publikovaných expertní skupinou Statistics and prospects for the European elektricity sector, která působí v rámci sdružení EURELECTRIC a usilovala o zmapování očekávaného vývoje do roku 23 a výstupy analýz Sub-group System Adequacy [2], které byly publikovány pro potřeby sdružení UCTE a týkají se adekvátností elektrizačních soustav v kontinentální Evropě, v jejích regionech či zemích, a to s výhledem do roku, přitom není zřejmé, zda byly vstupní údaje pro aktivity obou skupin shodné. Co vyplývá z komoditního pohledu na bilance elektřiny V původním Evropském společenství nebyla vůči elektroenergetice uplatněna žádná jednotná regulační pravidla (s výjimkou jaderné energetiky). Přesto již od roku 1968 připravovala skupina expertů EURPROG (v bývalém sdružení UNIPEDE) pro Evropskou komisi komentované soubory informací i o střednědobém vývoji elektroenergetiky v jednotlivých členských zemích, resp. za jejich souhrn. V roce 1995 byl tým expertů rozšířen o země sdružené v CENTREL (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), a dále o Norsko a Švýcarsko. Od roku 1999 tuto činnost zajišťuje pracovní skupina ve sdružení EURELECTRIC a síť expertů či respondentů se rozšířila o Kypr, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko a v roce 21 o Bulharsko a Turecko nyní se jedná o 29 zemí. Výstupy činnosti skupiny jsou publikovány v souhrnných zprávách, které jsou členěny podle vybraných témat. Nemají však charakter prezentace oficiálních plánů jednotlivých zemí - jedná se pouze o nejlepší možné inženýrské odhady a nikdo nikdy nezpochybňoval předložené údaje. Informační obsah zpráv a validitu údajů proto nelze přeceňovat. Jde spíše o první přiblížení či rámcovou představu o budoucím vývoji, ale jiné souhrnné podklady nejsou k dispozici (proto z nich více či méně informací čerpá většina energetických a konzultačních firem). Liberalizace trhů s elektřinou v EU, podpora soutěže a decentralizované rozhodování o dalším rozvoji (zejména zdrojové části soustav) ještě více zesílily charakter výhledů jako pokusu o jejich nejlepší odhad v příslušné zemi. Proto se změnil i původní název zprávy na Statistiky a vyhlídky sektoru evropské elektroenergetiky (Statistics and prospects for the European electricity sector); informační obsah prezentovaných údajů a jejich validitu proto (bohužel) nelze přeceňovat Rozdíly / / / Změny (%) / / / Podíl (%) Tabulka 1: Vývoj netto dosažitelného výkonu ve vybraných zemích (GW) a jeho změny (%) Poznámka: JE jaderné elektrárny, ČU černé uhlí, HU hnědé uhlí, KP kapalná paliva, ZP zemní plyn, OP ostatní plyn, VE vodní elektrárny, O-OZE ostatní obnovitelné zdroje energie, NS - nespecifikované

2 M a g a z í n V článku jsou využity informace ze zprávy publikované v roce 26 [1], která usilovala o prezentaci výhledu do roku 23 v jednotlivých (29) zemích. Kvalita a úplnost údajů se s rostoucí vzdáleností časového horizontu snižuje, resp. zcela chybí pro rok 23, V článku jsou uvedeny souhrnné výstupy, které z této zprávy s výhledem do roku vyplývají pro 23 zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to na: relativně blízké ČR celkem 13 zemí: Rakousko, Belgie, Německo,, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko a relativně vzdálené ČR 1 zemí: Španělsko, Finsko, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Švédsko a Norsko. Vývoj netto dosažitelného výkonu Mezi roky a se za souhrn vybraných 13 blízkých zemí očekává (viz tabulka 1): zvýšení netto dosažitelného výkonu o 7 GW (+17 %) - především v 1. dekádě, rozhodující vliv na růst výkonu v první dekádě o 41 GW by měly mít ostatní obnovitelné zdroje O-OZE (+35 GW, +297 %) a zdroje na zemní plyn (+21 GW, +4 %); s výjimkou vodních elektráren VE (+5 GW, +6 %) se výkon dalších zdrojů snižuje o 2 GW, ve 2. dekádě by zvýšení o 29 GW (+6 %) mělo být dosaženo především růstem výkonu zdrojů na zemní plyn (+29 GW, +38 %), O-OZE (+24 GW, +5 %) a VE (+3 GW, +4 %); výkon ostatních zdrojů se snižuje o 27 GW, z toho jaderných o 11 GW a černouhelných o 15 GW. V období do roku by mělo dojít v zemích blízkých ČR k výrazné změně struktury zdrojů, zejména ke zvýšení podílu ostatních obnovitelných zdrojů z 3 % na Netto dosažitelný výkon (GW) Obrázek 1: Vývoj netto dosažitelného výkonu (GW) ve vybraných zemích 15 % a zdrojů na zemní plyn z 13 % na 22 %; souběžně se sníží podíl jaderných elektráren z 26 % na 19 % (především vlivem jejich uvažovaného vyřazování z provozu v Německu) a černouhelných zdrojů z 2 % na 12 %. Podíl zdrojů na hnědé uhlí se sice snižuje, ale jejich výkon se v podstatě nemění. Očekávaný vývoj netto dosažitelného výkonu v dalších 1 evropských zemích je souhrnně uveden v tabulce 2. Mezi roky JE TP KP 12 Plyn VE O-OZE Netto dosažitelný výkon (GW) Rozdíly / / / Změny (%) / / / Podíl (%) TP KP Plyn VE O-OZE Tabulka 2: Vývoj netto dosažitelného výkonu v dalších 1 zemích (GW) a jeho změny (%) Obrázek 2: Vývoj netto dosažitelného výkonu (GW) v dalších 1 zemích a se předpokládá za souhrn dalších 1 evropských zemí: zvýšení výkonu o 165 GW (+53 %), a to opět především v první dekádě, rozhodující vliv na růst výkonu v první dekádě o 17 GW (+34 %) by měly mít zdroje na zemní plyn (+7 GW, +115 %), O-OZE (+43 GW, +453 %) a VE (+5 GW, +5 %); klesá výkon zdrojů, které využívají kapalná paliva (-11 GW, -25 %), 13

3 e l e k t r o E N E R G E T I K A ve druhé dekádě by měl být růst o 58 GW (+14 %) opět dosažen především zvýšením výkonu zdrojů 9% na zemní plyn (+38 GW, +29 %), O-OZE (+33 GW, +63 %) a VE (+6 GW, +5 %); rozhodující pokles (-22 GW, -32 %) 8% se týká zdrojů na kapalná paliva a černouhelných zdrojů (-11 GW, -19 %). 7% Ve struktuře zdrojů se k roku (viz obrázek 2) zvyšuje podíl vsázky, kterou je zemní plyn z 2 % 6% na 36 %, ostatních obnovitelných zdrojů O-OZE z 3 % na 18 % a podíl zbývajících zdrojů se snižuje (zejména kapalná paliva, 5% černé uhlí, VE a JE) celkem o 31 %. V souhrnu za 23 zemí (obrázek 3) se na zvýšení výkonu mezi roky a o 234 GW 4% podílejí O-OZE 134 GW a zdroje na zemní plyn 158 GW. Celkový výkon by se měl oproti roku zvýšit zhruba o třetinu, z toho v první skupině 3% o 17 % (v tom O-OZE o téměř 5 % a plynové zdroje o 94 %) 2% a ve druhé skupině zemí o 53 % (O-OZE o 75 % a plynové zdroje o 177 %). Souběžně se změní 1% i struktura jednotlivých zdrojů výkonu (obrázek 4); podíl zdrojů na zemní plyn se zvyšuje na 29 % a ostatních obnovitelných zdrojů O-OZE na 16 %. Vývoj dodávek elektřiny a využití výkonu Dodávka elektřiny sleduje změny netto dosažitelného výkonu, a proto je její vývoj 14 Vybrané země: Další země: Celkem: Tabulka 3: Vývoj dodávky elektřiny za obě skupiny zemí (TWh) Podíl jednotlivých zdroj (%) 1% % Netto dosažitelný výkon (GW) Podíl jednotlivých zdroj (%) % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% Tabulka 4: Vývoj využití jednotlivých typů zdrojů (tis. h/r) za obě skupiny zdrojů Obrázek 3: Vývoj netto dosažitelného výkonu (GW) ve 23 evropských zemích % JE TP KP Plyn VE -OZE TP KP Plyn VE O-OZE Obrázek 4: Vývoj struktury dodávky elektřiny (%) ve 23 evropských zemích Vybrané země: 6,6 3,93 5,85 1,33 2,84 4,5 3,77 2,84 2,19 3,95 4,29 7,15 4,5 6,23 1,39 3,7 4,64 4,17 2,6 2,22 2,77 4,34 7,3 4,43 6,51 1,3 4,25 4,62 4,5 2,61 2,5 4,26 4,35 Další země: 6,7 4,27 5,82 2,99 4,77 6,6 4,21 3,48 3,66,94 4,2 7,35 4,19 7,13 1,61 4,26 4,63 3,95 3,9 2,72 1,13 3,83 7,39 4,74 5,73 2,44 4,31 5,25 4,26 3,7 2,72 1,23 3,93 Celkem: 6,62 4,7 5,86 2,4 3,88 4,92 3,97 3,2 2,74 3,12 4,25 7,2 4,11 6,37 1,53 4,6 4,6 4,6 2,88 2,49 2,32 4,9 7,13 4,57 6,4 1,94 4,28 4,63 4,37 2,88 2,62 3,65 4,14

4 M a g a z í n Dánsko Švýcarsko Dodávka elekt iny (TWh) Rakousko Obrázek 5: Vývoj dodávky elektřiny (TWh) ve 23 evropských zemích Saldo dovozu a vývozu (TWh) eská republika Belgie N mecko Dánsko Nizozemí -8 KP Plyn VE O-OZE Obrázek 6: Očekávané saldo dovozu a vývozu elektřiny ve vybraných zemích (TWh) Pozn.: záporné hodnoty znamenají import Saldo dovozu a vývozu (TWh) Špan lsko Nizozemí Ma arsko Finsko Velká Británie Švýcarsko Polsko ecko eská republika Slovensko Irsko Švýcarsko Itálie eská republika Ma arsko Ma arsko Lucembursko Polsko Obrázek 7: Očekávané saldo dovozu a vývozu elektřiny v dalších deseti evropských zemích (TWh) prezentován souhrnně (pro každou skupinu zemí a celkem) v tabulce 3 a obrázku 5. Dodávka elektřiny se v souhrnu zvyšuje o 4 procentní body pomaleji než výkon (vlivem vývoje ve druhé skupině zemí), takže se očekává k roku snížení jeho průměrného ročního využití o 3 % (tabulka 4), avšak při výrazném zvýšení využití černouhelných, Bulharsko Portugalsko Polsko Slovensko Rumunsko Švédsko Bulharsko Slovensko hnědouhelných, plynových a jaderný zdrojů. K očekávanému vývoji netto dosažitelnému výkonu a dodávek elektřiny lze souhrnně konstatovat: dominantní složkou rozvoje jsou zdroje, které využívají zemní plyn a O-OZE, klesá podíl zdrojů na kapalná a tuhá paliva a jaderných elektráren, Rumunsko Norsko roste využití zdrojů na tuhá paliva, zemní plyn a jaderných elektráren, a tím klesá jejich schopnost poskytovat systémové služby pro příslušné soustavy, zvyšuje se závislost na dovozu zemního plynu a na provozu volatilních O-OZE. Vývoj salda dovozu a vývozu elektřiny V [1] lze u řady zemí považovat za nejméně věrohodné údaje, které se týkají bilancí elektřiny, jejichž výsledek indikuje schopnost zajistit domácími zdroji očekávanou spotřebu elektřiny (nejedná se však o fatální chyby, a proto lze tyto údaje považovat za první přiblížení ). Na obrázku 6 je uveden očekávaný vývoj salda dovozu a vývozu elektřiny ve vybraných (tj. ČR blízkých ) zemích, z něhož vyplývá, že se postupně snižuje (s výjimkou ) jejich schopnost elektřinu vyvážet, resp. stále více jsou závislé na jejím dovozu. Totéž platí o dalších 1 evropských zemích, jejichž výsledné bilance elektřiny byly, jsou a zjevně budou deficitní, jak je patrné z obrázku 7. Očekávaný vývoj za vybrané a další evropské země lze rozdělit do šesti skupin, a to na země, ve kterých se ve střednědobém výhledu (k roku ) očekává: záporné saldo dovozu a vývozu elektřiny (vyšší vývoz než dovoz) jedná se především o Francii a dále Polsko, Bulharsko a (podle předložených údajů) i ČR; vysoká nebo výrazně rostoucí závislost na dovozu elektřiny (kladné saldo) Rakousko, Belgie, Nizozemí, Švýcarsko, Maďarsko, Rumunsko, Německo a především Itálie; v podstatě vyrovnaná bilance vnitřních zdrojů a spotřeby Dánsko, Slovensko (podle předložených údajů), Velká Británie, Irsko, Portugalsko a Řecko; stagnace, mírný růst či pokles závislosti na dovozu elektřiny: Lucembursko (stagnace), Španělsko (pokles a růst) a Finsko (pokles); dříve přebytková bilance se mění na deficitní (Norsko), resp. dočasně přebytková bilance směřuje k vyrovnanosti (Švédsko v roce 23). Souhrnný pohled na očekávaný výsledek bilancí elektřiny v obou skupinách zemí a celkem je uveden na obrázku 8 (pro ilustraci je doplněna ). Bez ohledu na validitu předložených údajů (a existenci dovozů elektřiny z jiných, ve zprávě EURELECTRIC neuvedených zemí) nelze silně zpochybnit zjevnou tendenci k celoevropskému deficitu dodávek elektřiny do roku /23 (jak vyplývá i z údajů za země, které výhled k roku 23 předložily - včetně předpokládající pokles přebytku zdrojů). Bulharsko Rumunsko 15

5 e l e k t r o E N E R G E T I K A Co vyplývá z dynamického pohledu na bilance výkonu? Záměrem směrnice o bezpečnosti dodávek energie je garantovat: adekvátní úroveň výrobních zdrojů elektřiny (dlouhodobý problém), bilanční vyváženost v 9 různých časových modulech (provozní problém), adekvátní úroveň přenosu elektřiny mezi členskými zeměmi EU. 8 Proč? Na liberalizovaném trhu sice je každý dodavatel odpovědný za dodávku elektřiny jeho zákazníkům a tržní mechanismy by proto měly poskytovat 7 signály pro investování, avšak ve stávající fázi vývoje není záruka, že: individuální investiční rozhodnutí budou na evropské úrovni v souladu 6 s požadavky na adekvátnost propojených elektrizačních soustav a rozhodnutí o nezbytných investicích budou přijata ve správné 5 době. -1 Obrázek 8: Očekávaný vývoj salda dovozu a vývozu elektřiny (TWh) RC, (GW) Adekvátnost systému Adekvátnost vyjadřuje 4 schopnost elektrizační soustavy zvládnout zatížení za standardních podmínek ve všech ustálených provozních stavech. Má dvě složky: Adekvátnost zdrojů 3 schopnost výrobních aktiv krýt špičkové zatížení s tím, že jsou vzaty v úvahy nejistoty jak na straně zatížení, tak na straně zdrojů, které vyplývají z plánovaných a neplánovaných výpadků 2 zdrojů, pohotovosti primárních zdrojů, vlivu počasí (hydrologické a klimatické podmínky) apod. 1 Saldo dovozu a vývozu (TWh) RC, (GW) A RC - scéná A RC - scéná B RC - scéná B Vybrané zem Vybrané zem Dalších 1 zemí Celkem 23 zemí Celkem 23 zemí Obrázek 9: Porovnání zbývajícího výkonu RC a adekvátní referenční zálohy v lednu v 11: (GW) UCTE celkem Metodické aspekty analýz Stručný přehled aspektů, které ovlivňují prováděné analýzy: Predikce adekvátnosti má mezinárodní dimenzi spolehlivost soustav různých zemích je propojena prostřednictvím přenosových vedení a mezinárodního obchodu (a provozovatelé přenosových sítí (TSO) -1 mají šanci nejlépe zhodnotit nadcházející a budoucí vývoj soustav, které provozují). Každoroční analýzy a zprávy SAF vycházejí z informací, které jsou předloženy jednotlivými TSO. Predikce se provádějí pro dva scénáře: Scénář A konzervativní : vychází z uvažovaných projektů výstavby nových a útlumu stávajících zdrojů; záměrem je zvýraznit potenciální nevyváženosti v případě, že nedojde k dalším investičním rozhodnutím. Scénář B nejlepší odhad : vychází z dalšího rozvoje na základě národních plánů výstavby, směrnic EU, požadavků na připojení zdrojů do soustavy; záměrem je odhad budoucí výstavby zdrojů, které vyplývají z tržních signálů a iniciativ pro zajištění adekvátnosti. Predikce se provádějí pro tři referenční časové okamžiky, a to pro třetí středu v lednu (11 h), pro tentýž den v 19 h a pro třetí středu v červenci (11 h). Předpokládané zatížení odpovídá normálním klimatickým podmínkám. Do úvahy se nezahrnují dlouhodobé dovozní/vývozní kontrakty a participace na zahraničních elektrárnách. Odhad netto pohotového výkonu RAC (Reliably Available Capacity), který je rozdílem netto dosažitelného výkonu NGC (Net Generating Capacity) a výkonu vázaného na zajištění systémových záloh a tzv. nepoužitelného výkonu (opravy, výpadky a vlivy omezující dosažení NGC hydrologické, klimatické apod.). Odhad zbývajícího výkonu RC (Remaining Capacity) jde o rozdíl mezi RAC a zatížením očekávaným v referenčním okamžiku RL (Reference Load), které je sníženo o vliv řízení strany zatížení DSM (Demand Side Management). Stanovení indikativní úrovně výkonu, který je potřebný pro přiměřené zajištění dodávky při výskytu špičkového zatížení (s akceptovatelnou mírou spolehlivosti při odchylkách od přijatých předpokladů); jeho výše se nazývá adekvátní referenční záloha (Adequacy Reference Margin). Kritériem spolehlivosti systému je, aby byl zbývající výkon RC vyšší než adekvátní referenční záloha ; pokud je RC <, pak soustava se pravděpodobně bude muset v obtížných situacích spoléhat na dovoz výkonu. Je zjevné, že jde jen o indikativní hodnocení, které nenahradí výpočty prováděné s využitím sofistikovaných modelů. Přesto poskytuje signály o situaci jak v propojené elektrizační soustavě kontinentální Evropy, tak v jejích regionech ve střednědobém výhledu, které lze podle [2] považovat za vážné varování

6 M a g a z í n Adekvátnost přenosových soustav rozšiřuje analýzy pro adekvátnost zdrojů o schopnost přizpůsobovat se stanoveným podmínkám pro propojení soustav (mj. zajišťovat systémové služby) a zajišťovat toky výkonu související se sjednanými dovozy a vývozy elektřiny (tento aspekt není v tomto článku zmíněn). V rámci UCTE (Union for the Co-ordination of Transmission of Elektricity) příslušné analýzy zajišťuje pracovní skupina SAF (Sub-group Adequacy Forecast) a publikuje je každý rok. V rámci analýz je nezbytné: prověřit krátkodobou schopnost krýt zatížení stávajícími výrobními aktivy a jednak zdroji, které jsou ve fázi výstavby nebo pokročilé fázi jejího plánování, vytvořit představu o výši dodatečných výrobních kapacit, které budou pravděpodobně potřebné pro zajištění adekvátnosti zdrojů, s tím, že systém monitorování je předpokladem spolehlivé dodávky elektřiny. Adekvátnost soustavy UCTE s výhledem do roku V roce 27 byly provedeny analýzy vývoje do roku. Ve scénáři A ( konzervativním ) se sice do roku 215 zvyšuje netto dosažitelný výkon o 8 GW, ale spolehlivý netto pohotový výkon jen o 46 GW (v důsledku výrazného růstu obnovitelných zdrojů). Ve scénáři B ( nejlepší odhad ) se zvyšuje netto dosažitelný výkon o 128 GW, ale netto pohotový výkon pouze o 79 GW, a to ze stejného důvodu jako ve scénáři A. Porovnání vývoje ukazatelů zbývající kapacity a adekvátní referenční zálohy je vidět na obrázku 9 (údaje pro některé roky jsou v [2] stanoveny interpolací) RC - scéná A RC - séná A RC - B RC - scéná B Pokud nebude rozhodnuto o dalších investicích (nad jejich rozsah ve scénáři A), pak kolem roku již bude ohrožena adekvátnost soustavy UCTE jako celku. Pro zajištění kritéria bude potřebné uvést do provozu do roku netto pohotový výkon ve výši zhruba 5 GW. Ve scénáři B je kritérium zajištěno do roku. Adekvátnost soustavy/regionu CENTREL s výhledem do roku Pro blok bývalé soustavy CENTREL platí tento závěr (viz obrázek 1): Pokud nebude rozhodnuto o dalších investicích (nad úroveň scénáře A), pak kolem roku 213 bude ohrožena její adekvátnost; k roku je pro zajištění kritéria nezbytné uvést do provozu další netto pohotový výkon ve výši zhruba 17 GW. Ve scénáři B je kritérium zajištěno až do roku. Rámcové závěry Ani bilanční výsledky a ani zjednodušené výpočty adekvátnosti neposkytují úplnou informaci, která je nezbytná pro komplexní posouzení spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Na jejich základě však lze vyvozovat rámcové závěry pro zajištění spolehlivosti provozu v systémech pro zásobování elektřinou v příslušných zemích (včetně ČR) a pro vytvoření podmínek pro mezinárodní obchod s elektřinou: A) Převažující část evropských zemí předpokládá zachování a/nebo zvýšení jejich stávající závislosti na dovozech elektřiny v rozsahu, se kterým tradiční vývozci neuvažují (to svědčí o tom, že se výhledy převážně vypracovávají izolovaně ). B) Pokud nebudou uvedeny do provozu dodatečné zdroje elektřiny (se spolehlivým Obrázek 1: Porovnání zbývajícího výkonu RC a adekvátní referenční zálohy v lednu v 11: (GW) soustava CENTREL netto pohotovým výkonem), pak lze očekávat kolem roku nedodržení kritéria adekvátnosti v soustavě UCTE a ještě dříve v bývalém bloku CENTREL. C) V těchto souvislostech nelze zpochybnit riziko celoevropského deficitu výkonu a dodávek elektřiny již v příštích deseti letech (tím i fungování trhu s elektřinou). Představa, že lze snadno nahradit úbytek stávajících zdrojů v ČR dovozem výkonu a elektřiny, zjevně nemá reálný základ (pokud se nezmění údaje v [1]). D) Výrazně se zvýší závislost evropských zemí (individuálně a jako celku) na dovozu zemního plynu pro zajištění provozu nových zdrojů elektřiny. E) Rizika nerovnováhy by měla být spouštěcím mechanismem realizace projektů, které se dosud jevily jako nevýhodné, nepotřebné nebo politicky neprůchodné. Smyslem sepsání tohoto článku nemá být šíření poplašné zprávy autor předpokládá, že bude spíše nejen iniciovat korektivy k dosud publikovaným údajům, ale především posílí vědomí o nezbytnosti latentním rizikům včas předcházet jak rozhodnutími o realizaci nových projektů, tak rozhodnutími o možnosti racionálního využití našich prvotních energetických zdrojů ve stávajících elektrárenských (a taktéž teplárenských) zdrojích. Literatura: [1] Statistics and prospects for the European electricity sector, EURPROG 26. [2] System Adequacy Forecast 27 -, UCTE 27. O autorovi Ing. Miroslav Vlček pracoval po ukončení studia (1962) na ČVUT- FEL (ekonomika a řízení energetiky) až do roku 1999 pro ČEZ, nejdříve v oblasti plánování, návazně se zabýval speciálními otázkami provozu, ekonomiky a rozvoje a v 9. letech byl ředitelem úseku pro strategické plánování. Absolvoval pětisemestrový kurs Metody operační analýzy, externí vědeckou aspiranturu a v roce 1999 získal titul Certified Strategic Manager udělovaný AMA a MCE. Od tohoto roku pracoval v různých pozicích pro Appian Group, a.s. Nyní působí jako nezávislý poradce a konzultant pro oblast strategie a energetiky. Kontakt na autora: mr.vlcek@centrum.cz 17