Na prahu Antropocénu: od prvních sídel po globální urbanizaci Ing. Pavel Holubec, Ph.D. Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze U3V 2. 12. 2016
Evoluce urbánní formy II: od počátků modernity po globální urbanizaci 8
Milníky v historii urbanizace neolit mladší doba kamenná první trvalá sídla doba bronzová, první města zrod modernity, fosilní paliva doba železná, antika
Evoluce urbánní formy 12 archetypů měst: - šíří se světem jako druhy organismů [koncept složeniny-asembláže] - kontinuální vývoj + skokové mutace, ko-evoluce s vývojem společnosti počátek? 1. artikulace [0] populační a obchodní centrum [Çatal Hüyük Mohendžodaro- Jericho] starověk 1 starověké ekonomické centrum / městský stát [Uruk] 2 centrum starověké říše [Memfis Babylón] 3 starověká obchodní metropole [Atény Kartágo] 2. artikulace 4 starověká imperiální metropole [Řím] středověk 5 středověký městský stát / feudální město [Siena Lübeck Basilej] novověk 6 novověká obchodní metropole [Benátky Amsterdam] 7 novověká koloniální metropole [Londýn] [8] industriální region [Manchester Porůří Keihanshin Kladensko] 9 novověká národní metropole [Paříž Vídeň Berlín Moskva] 10 novověká obchodně-industriální metropole [New York Chicago] 11 post-industriální metropole [Los Angels] [12]mega-urbánní koridor [Tokio-Tokaidó, Bosh-Wash] 1. artikulace 2. artikulace
6: Benátky - Amsterdam novověká obchodní metropole informační a technologická převaha, umožňující využití marginálního území či specifické niky, ale i obranu před početně silnějšími konkurenty a soupeři (močály, loďstvo) centrum dálkového obchodu (privilegia, monopol) doprava vodními kanály (uzpůsobení města tehdy nejefektivnějšímu druhu dopravy) podpora umění, rychlé rozšíření knihtisku
Benátská republika (vznik) původ v 7. stol.. kdy se obyvatelé laguny spojili ve společné obraně před Longobardy, Huny a jinými nájezdníky na rozpadající se Západořímskou říši v 8. stol. postupné osamostatnění od Byzantské říše (formální přináležitost umožnila městu nestát se součástí jiných politických celků) r. 823 uloupeny ostatky sv. Marka z Alexandrie, který se od té doby stal patronem města v 9. stol se ze shluku sídel začalo rodit město, s opevněními, mosty a kamennými stavbami a narůstala i vojenská síla Benátek v 10. stol. získán první opěrný bod v Istrii (Capodistria)
Benátky
Benátská republika (vzestup) cca r. 1000 vítězství nad Dalmácií a nad saracény, obléhajícími Byzantské město Bari v jižní Itálii obchodní privilegia (monopol na obchod mezi Svatou říší římskou a Orientem) účast na křížových výpravách (1124 po půlročním obléhání získán Tyros, díky vojenské pomoci autonomie v Jeruzalémském Království) křižácké státy = 1. pokus o Evropskou kolonizaci zámoří?
Benátky
Benátská republika (námořní velmoc) rivalita s Byzancí (nejprve obchodní privilegia, pak r. 1171 vypuzeni Benátčané z území Byzance) r. 1183 došlo k osamostatnění Zadaru od Benátek při 4. křížové výpravě (1202-4) Zadar dobit (neb křižáci neměli čím zaplatit za převoz, a dóže Enrico Dandolo jim nabídl toto) a poté vypleněna Konstantinopol, což prý bylo nejhanebnější a nejziskovější plenění města v historii Benátčané získali též velká území (Řecké ostrovy, větší část Konstantinopole, řadu Jadranských přístavů) dominance ve středomořském obchodu poté rivalita a války s Janovem (13.-14. stol.)
Marco Polo opouští Benátky (1271)
Benátská republika
Benátky
Benátská republika (obyvatelstvo) po velkém moru roku 1348 pokles ze 110 000 obyv. na cca 70 000 koncem 15. století 180 000 obyvatel Benátek + další 2 miliony v její středomořské koloniální říši dnes 60 000, ale denně přítomno 143 000 lidí
Amsterdam (počátky) počátky města ve 12. století, kdy zde rybáři postavili most přes řeku Amstel, pod kterým bylo stavidlo, chránící vesnici před záplavami 1275: zdejší obyvatelé získali právo volného průchodu Holandskem bez nutnosti platit mýto, což se stalo základem atraktivity města pro obchodníky, prodávající zde zboží z Dánska, Německa a Skandinávie 1323: zapojení do sítě hanzovních měst, import obilí a dřeva z Baltských zemí 15. stol.: nejvýznamnější obchodní město Holandska požáry r. 1421 a 1452: dřevěné domy zakázány
Republika spojených nizozemských provincií do 16. stol. bylo Nizozemí součástí Svaté říše římské, resp. Francouzského království (Flandry), později přešlo pod vládu Habsburků r. 1568 Nizozemí pod vedením Viléma Oranžského revoltovalo proti vládě krále Filipa II. Španělského (kvůli vysokým daním, pronásledování protestantů a Filipovy snahy o modernizaci a centralizaci vlády), čímž byla zahájena Osmdesátiletá válka 1579: severní provincie podepisují Utrechtskou unii, kde si slibují vzájemnou podporu v obraně před Španěly a 1581 deklarují nezávislost na Filipovi II. Španělé však část území na jihu dobývají zpět
Vrchol španělské rekonkvisty severního Nizozemí (1590)
Republika spojených nizozemských provincií r. 1585 přichází pomoc Anglie, postup Španělů se zastavuje a po dobití Antverp (největší město Niz.) je ustavena linie mezi severním a jižním Nizozemím r. 1588 Angličané poráží Španěly na moři a těžiště španělské pozornosti se přesouvá mimo Nizozemí (též Hugenotské války ve Francii) r. 1604 byla ukončena (nevyhlášená) Anglo-Španělská válka a r. 1609 uzavřeno Dvanáctileté příměří mezi Španělskem a Nizozemskou republikou Nizozemí se zapojuje do 30tileté války finanční podporou protestantů, na což Španělé odpovídají ekonomickou válkou (pozemní útoky selhaly) Španělsko uznalo nezávislost provincií až r. 1648 podpisem Vestfálského míru
80tiletá válka
Nizozemský zlatý věk po dobití Antverp Španěly (1585) a rozdělení sfér vlivu dochází k masivní migraci protestantů do severního Nizozemí (mj. zkušených řemeslníků a bohatých obchodníků z Brugg, Gentu a Antverp) díky tomu se během 45 let transformuje malý Amsterdamský přístav v jeden z největších na světě a Amsterdam v centrum světového obchodu krom toho se Nizozemí stává útočištěm pro další protestantské uprchlíky (např. Komenský) a pronásledované menšiny (Sefardští židé z Iberského poloostrova, Hugenoti z Francie) masová imigrace a komplikovaná politická situace paradoxně prospívá celkové modernizaci země
Nizozemské obchodní trasy, Amsterdam
Nizozemsko první moderní ekonomikou 1602 založena Holandská východoindická společnost (VOC), čímž byla založena první burza 1609 založena Amsterdamská banka, v podstatě první centrální banka využití energie z rašeliny, vynález větrných mlýnů a kotoučové pily odstartovaly ranou průmyslovou revoluci, vysoušení poldrů, zefektivnění zemědělství a technologickou revoluci ve stavbě lodí díky tomu r. 1670 Nizozemská obchodní flotila představovala ½ celkové evropské lodní tonáže, Amsterdam dominoval evropskému obchodu, Nizozemci měli nejvyšší životní standard v Evropě, což umožnilo i široký kulturní rozkvět (Rembrandt) Holandsko se stalo nejurbanizovanějším regionem světa
Amsterdam (1662)
Amsterdam (1686)
Nizozemci měli největší obchodní flotilu v Evropě
Holandské umění
Populace Amsterdamu 900000 800000 700000 600000 mezi lety 1560 a 1590 poklesla populace Antverp ze 100 000 na 42 000 obyvatel 500000 400000 zlatý věk 1585-1672 300000 200000 100000 0 1514 1600 1650 1700 1750 1800 1850 1900 1950 2000
7: Londýn novověká koloniální metropole centrum námořní obchodně-koloniální říše zároveň odbytiště výrobků: technologický rozvoj táhne do značné míry domácí poptávka zajišťuje směnu zboží domácí (národní) produkce za zboží dovozové, export-import burza lidí, zboží, dovedností a informací
Londýn (1593)
Velký mor (1665-6) Velký požár Londýna (1666) během moru zahynulo téměř 100 000 lidí (cca 1/5 populace) velký požár zničil 60% budov a obnova trvala 10 let
Londýn (1616, 1673)
Posun těžiště moderního světosystému těžiště světosystému se postupně přesouvá ze Středomoří (kde na čas dosáhla obchodní hegemonie Benátská republika) do severozápadní Evropy (kde z obchodu nejvíce těžily Spojené nizozemské provincie) a dále do Spojeného království Velké Británie centrem světových financí se však Londýn stává teprve po Britském vítězstvím v Napoleonských válkách, kdy se Británie stává globální námořní a imperiální silou č.1 (Pax Brittanica 1815-1914) Londýn je největším městem na světě v letech 1831 (kdy s 1,66 mil obyv. předstihl Peking) až 1925 (kdy ho přerostl New York s 7,77 mil obyl)
Trojúhelníkový obchod v Atlantiku (16.-19. stol.)
Londýn (1741-51)
Populace Londýna
Hustota obyvatel Británie před a po její industrializaci
Britské impérium r. 1866
[8]: Manchester Porůří Keihanshin - Kladensko různě zaměřené industriální regiony síťové uspořádání typu propletenec (nehierarchické vztahy) dochází zde ke vzniku nových technologických i urbánních forem, které zpravidla bývají formalizovány či standardizovány jinde - emergence často nejasná struktura a nezřetelné hranice, administrativní uspořádání může jít úplně napříč, nelogicky rozvoj podél (převážně dopravních) os Opět otázka: je to vůbec město/celek?
Průmyslové město (Birmingham, Manchester, Ostrava)
Porůří
Železnice (Kladensko)
9: Paříž Vídeň Berlín - Moskva novověká národní metropole hierarchické vztahy, koncentrické kruhy urbanistické osy, bulváry, blokový zástavba železnice, metro vnitrozemská poloha, nevýrazný terén dobře aplikovatelná Christallerova teorie centrálních míst centrum vzniká jakožto funkce vymezení teritoriální hranice národního státu nejlépe v jeho těžišti
Paříž
Paříž
Populace Paříže (-59 až 1800)
Populace Paříže (1801-2011)
10: New York - Chicago novověká obchodně-industriální metropole kontinentální centrum/brána (gateway) jednoduchý pravoúhlý uliční rastr, umožňující rychlý růst, makro-bloková zástavba mrakodrapy intenzifikace díky využití nových energetických zdrojů (elektřina, ropa, plyn) funkční zónování
11: Los Angels post-industriální metropole dálnice masivní suburbanizace, kobercová zástavba decentralizovaný či polycentrický propletenec nástup informačních technologií, umožňující delokalizaci celé řad aktivit, subdodávky síťová struktura, umožňující libovolnou expanzi i přeskakování terénních a jiných překážek (leap-frog development)
Globální metropole a města > 1 000 000 obyvateli
[12]: Tokio-Tokaidó mega-urbánní koridor kontinentální urbanizace, konurbace (srůstání měst) podél kapacitních transportních koridorů (Šinkansen koridor) závislé na globální produkci i konzumaci zboží, na globálních tocích energie, zboží i lidí, na národních i nadnárodních korporacích, spravujících různé komplexní a technologické systémy, ale i na dostatečně stabilních státních útvarech, které zajišťují kontinuitu veškerých kritických toků Opět, ještě naléhavěji: lze i toto považovat za město?
Tokaidó (Šinkansen koridor)
Mega-urbánní regiony: USA
Evropský modrý banán: 110 milionů obyvatel
Počátek Antropocénu? 1800