Věčná Láska 2. část: Yahushuova láska k člověku

Věčná Láska 2. část: Yahushuova láska k člověku Yahuwah je láska. On je zdrojem všeho života, vší lásky a všeho štěstí, které existuje. Ale láska bez příjemce je prázdná. Pro skutečnou lásku musí existovat někdo nebo něco, co přijímá tuto lásku. Ve věčné minulosti nebyl Panovník vesmíru sám ve Svém díle lásky. Měl společníka, který s Ním sdílel Jeho dobročinné cíle a který mohl vstoupit do Jeho potěšení rozdáváním radosti všem stvořeným bytostem. Tento společník byl velmi vzácný Yahuwahovu velkému srdci Lásky. Tento spolupracovník byl ve skutečnosti Yahuwahův vlastní Syn. této doby daleké minulosti. Bible říká velmi málo o době, kterou sdíleli tito dva o samotě, předtím, než byly stvořeny první bytosti. Avšak Bible poskytuje letmý pohled na vzácnou jednotu mezi těmito dvěma nejlepšími přáteli, Otcem a Synem, během Zde je Yahushua Syn ztělesněn jako Moudrost a v tomto textu je poskytnut hřejivý pohled na oddanost mezi LÁSKOU a Jeho jediným Synem. [Yahuwah] měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země. Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem

... Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem... Když připravoval nebesa, byla jsem tu... Když upevňoval oblaky u výsosti... Když ukládal moři cíl jeho... Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času; Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými. (viz Přísloví 8) Jaký Otec, takový Syn. Tak jako Otec měl zalíbení v zahrnutí Jeho stvořených bytostí láskou a každým dobrým darem, i Syn se z celého srdce spojil se Svým Otcem do rozdávání radosti a lásky všem. Protože jejich vlastní přirozeností je Láska, dávání bylo jejich druhou přirozeností. Když se Satan vzbouřil v Nebi, začal o Yahuwahovi lhát. Tvrdil, že Yahuwah ve skutečnosti nemiluje každého. Stvořil bytosti proto, aby Ho uctívaly a On měl z toho vlastní uspokojení. Satan tvrdil, že Yahuwah vyžadoval sebezapření (poslušnost) od Svých stvoření, ale Sám nepraktikoval žádné sebezapření. Jinými slovy, Satan nařkl Yahuwaha, že je pokrytec že nepraktikuje to, co Sám káže. Andělé a nepadlé bytosti byli zmatení. Nikdo nepoznali lež. Yahuwahova vláda byla založena na zásadách lásky, dobroty, spravedlnosti a upřímnosti. To bylo vše, co kdy znali. Když Adam a Eva padli do hříchu, nahrávalo to Satanovým obviněním. Velké odpadnutí začalo odepřením lásky... [Yahuwahovy], jak je jasně zjevení v Písmu. Opatření bylo tehdy učiněno, pomocí něhož mohl padlý člověk získat mocné zjevení lásky... [Yahuwahovy] a byla mu dána příležitost vrátit se ke své věrnosti k.... [Yahuwahovi]. 1 Otec a Syn uzavřeli spolu smlouvu, aby zachránili padlého člověka za jakoukoliv cenu, kterou zaplatí. Jejich plán měl dosáhnout těchto velmi důležitých cílů: 1. Odkrýt Satanovy lži, aby byly vidět ve své pravé podobě; 2. Odhalit hloubku Otcovy lásky. Yahuwah, jako Stvořitel a Udržovatel všeho, je nekonečný. I pro svaté omezené bytosti je nemožné obsáhnout nekonečného. Proto musel být dán obraz, který by konečné bytosti dokázaly pochopit. V celém vesmíru byl jen Jeden, který mohl plně zjevit Otce. Jen On byl s Otcem dříve než bylo cokoliv stvořeno, jen On mohl plně vstoupit do Otcových záměrů lásky a dobroty, dokázal zjevit vnitřní srdce, myšlenky, pocity a motivace Nekonečného. Syn přišel žít Svůj život na zemi, aby zjevil Otce. Tato skutečnost je často opakovaná v kázáních a článcích, ale plný smysl je často ztracen. Yahushua ukázal, jaký by Yahuwah byl, kdyby byl lidskou bytostí! Co by Yahuwah dělal, kdyby byl chválen a uctíván?

Yahushua nám ukázal. Jak by Yahuwah jednal, kdyby byl unavený a hladový? Yahushua nám ukázal. Jak by Yahuwah reagoval, kdyby byl na Něj někdo hrubý? Yahushua nám ukázal. Jak by Yahuwah zacházel s někým, kdo Mu opakovaně ubližoval. Yahushua nám ukázal. V každé oblasti Yahushuova života byl Otec zjeven. Každý může vědět, že Otec je trpělivý s druhými, laskavý, odpouští urážky, chápe nezdary jiných, soucitný s žalem druhých, zdvořilý a přemýšlivý za všech okolností, pokorný a skromný, když ho chválí, vždy má potěšení v tom, co je čisté a svaté. To můžeme vědět, protože to je přesně to, čím byl Syn ve Svém životě. Kdyby... [Yahuwah] Otec přišel do našeho světa a bydlel mezi námi, zakryl Svou slávu a snížil se tak, že by lidé na Něj mohli pohlížet, dějiny, které máme o životě... [Yahushui], by nezměnily svůj záznam o Jeho vlastní blahosklonné milosti. V každém činu... [Yahushui], v každé lekci Jeho poučení musíme vidět, slyšet a rozpoznat... [Yahuwaha]. V pohledu, slyšení a účinku je to hlas a jednání Otce. 2 To byl koncept, se kterým měli problém i učedníci. I poté, co s Ním strávili tři a půl let, nechápali plně, že Syn žil přesně tak, jak by žil Otec, kdyby přišel na zem. Když šli do Getsemane v tu noc, kdy byl Spasitel zrazen, Filip se zeptal: Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme! (viz Jan 14,8) Yahushuova odpověď byla: Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně.... (Jan 14,9-11) Syn je dokonalým zjevením Otce. Evangelium Jana začíná božsky inspirovanými slovy, které krásně vysvětlují tento koncept. Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo S Elohimem, to Slovo byl Elohim. To bylo na počátku s Elohimem. Všechno povstalo skrze Ně a bez Něho nepovstalo nic, co jest. V Něm byl život a život byl světlo lidí. (viz Jan 1,1-4) Tak jako slova odráží myšlenku, tak Syn odráží Otce. Yahushua je vyjádřením LÁSKY, dokonalého zjevení Yahuwaha. Hříšná srdce uvidí v Jeho velké spravedlnosti, Jeho dalekosáhlých činech jen něco, čeho se bojí.

Jedině když je pochopeno, že Yahushua je jedno s Yahuwahem, jedno s LÁSKOU, Otcova láska může být pochopena. Pavel toužil po tom, aby Efézští pochopili lásku Yahuwaha do té hloubky jako on. Modlil se, aby jim Yahuwah dal rostoucí poznání a oni mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat [Yahushuovy] lásky, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností [Yahuwahovou]. (viz Efezským 3,18.19) Milovaný Jan se podílel na Spasitelově lásce hlouběji než kterýkoliv z ostatních apoštolů. Jeden spisovatel ho popisuje jako někoho, jehož pero bylo namáčeno do Lásky. Neschopen popsat takovou velkou lásku, Jan vyzývá všechny, aby se dívali sami. Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Yaha, a jsme jimi. (viz 1. Janova 3,1) Čím více člověk vidí lásku Syna a chápe lásku Otce, tím více si uvědomuje, že tato božská láska, věčná láska, je nekonečná. Je nemožné plně pochopit tuto lásku a nebo ji popsat! Jazyk nemůže vyjádřit tuto lásku, péro ji nemůže popsat. Můžete po všechny dny svého života o ní přemýšlet, můžete pilně hledat v Písmu, abyste ji pochopili, můžete všechny... [Yahuwahem] vám propůjčené síly a schopnosti vynaložit a namáhat se, abyste porozuměli lásce a milosrdenství nebeského Otce, přesto zůstane nekonečně mnoho nepochopitelného. O této lásce můžete přemýšlet po celé věky a přece nikdy plně neporozumíte délce a šířce, hloubce a výšce... [Yahuwahovy] lásky, která dala Syna, aby za svět zemřel. Ani celá věčnost ji nemůže docela odhalit. Ale když zkoumáme v Bibli a přemýšlíme o Kristově životě a o vykupitelském plánu, stanou se tyto předměty našemu chápání víc a více jasnějšími. Pak budeme moci představit si to požehnání, jež Pavel přál... [ekklesia] v Efezu, když se modlil: Aby [Elohim] Pána našeho [Spasitele Yahushui], Otec

slávy, dal vám Ducha moudrosti a zjevení ku poznání Jeho. A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých a kterak jest nesmírná velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho. 3 Yahushua nebyl pouhou mechanickou loutkou procházející situacemi a jednající, jako by to byla láska Jeho Otce. Protože Syn a Otec jsou Jedno, jedno v myšlence i záměru, Yahushua Sám učinil stejné rozhodnutí jako Otec: zachránit viníka za každou cenu, kterou Ho to bude stát. Stupeň lásky je měřen stupněm dávání. 4 Proto je stupeň, kterým jsi milován, tento: Yahushua zjevil, že kdyby byl Otec člověkem, byl by ochoten zemřít věčnou smrtí, aby zachránil Své nepřátele. To je to, co čistá Láska dělá pro toho, koho miluje. Yahushua zemřel touto smrtí pro tebe. Smrt, kterou Yahushua zemřel, aby tě zachránil, je odlišná od každé jiné smrti, vytrpěné kterýmkoliv jiným člověkem, který kdy žil. Většina lidí umírá smrtí spánku. To je ta smrt, kterou zemřel Lazar a Yahushua ji popsal jako spánek: Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit. Učedníci nechápali a řekli: Pane, spí-li, uzdraví se. Avšak... [Yahushua] mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim... [Yahushua] řekl: "Lazar umřel. (Jan 11,11-14) Pro všechny, kdo milují Spasitele, je smrt jen spánkem. Odpočinkem od prací života v hříšném světě. Není žádné vědomí po smrti, protože Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic. (Kazatel 9,5) Když se Dárce života vrátí, všichni, kteří zesnuli důvěřujíc v Něj, dostanou opět život. Ti, kteří se rozhodli zavrhnout božskou Lásku a nabízené spasení, zemřou druhou smrtí. To není věčný život v utrpení. Není spravedlnost, a zajisté žádná láska v trápení a mučení duše po nekonečný čas za časem omezené činy, jakkoli zlé, vykonané během života jedince. Ale druhá smrt je daleko horší než první smrt. Z této smrti neexistuje žádné vzkříšení. To je ta smrt, kterou zemřel Yahushua na kříži. Písmo odhaluje Otcovu lásku takto: Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (viz Jan 3,16)

Bible učí, že odplatou za hřích je smrt, ale darem [Yahuwaha] je věčný život skrze... [Yahushuu našeho Spasitele]. (Římanům 6,23) Protože všichni zhřešili a nemají slávu... [Elohimovu] 5, bylo nezbytné, aby všichni zemřeli. Yahushua zemřel místo nás, abychom skrze Jeho dokonalou spravedlnost mohli získat dar věčného života. Nemylme se ale. Smrt požadovaná za záchranu hříšníků, nebyla ta jemná smrt spánku. Byla to ta navždy smrt. Satan lítě dotíral na srdce... [Yahushuovo]. Spasitel nemohl vidět, co je za branou hrobu. Nebyla mu poskytnuta naděje, že vyjde z hrobu jako vítěz nebo že Otec přijme jeho oběť. Obával se, že hřích je... [Yahuwahovi] tak odporný, že zůstane od něho odloučen navěky.... [Yahushua] prožíval úzkost, kterou pocítí hříšník, až se milost přestane přimlouvat za hříšné lidstvo. Tento pocit hříchu, který na něho jako na zástupce člověka přivodil Otcův hněv, učinil kalich, který pil, tak trpký a zlomil srdce Syna... [Yahuwahova]. 6 To bylo naprosté zjevení Yahuwahovy a Yahushuovy lásky. To byla odpověď na Satanova nařčení, že Yahuwah nepraktikuje sebezapření a sebeobětování. Prokázalo to jednou provždy, že Otec i Syn byli ochotní sebezapření, vzdát se své věčné Jednoty, aby zachránili ty, které milovali. Je snadná věc milovat ty, kteří tě milují. Není ani těžké milovat ty, kteří milují lidi, které ty miluješ. Křesťané mohou i dorůst do lásky ke svým nepřátelům s tím druhem lásky Yahushua zemřel i pro ně. Ale milovat ty, kteří nenávidí toho, koho ty miluješ? Konat dobře těm, kdo strašlivě ubližují tomu, koho miluješ? Taková láska se nachází jen v božské Lásce. To je ta láska, se kterou tě miluje Otec a Syn. Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal. (Jan 10,17) Jinými slovy: Můj Otec tě miluje tak hodně, že Mne miluje dokonce více, protože jsem ochoten za tebe zemřít. Láska Otce a Syna je věčná. Nemá konce. Nemá své podmínky. Nemůžeš udělat nic, co by kdy změnilo jejich lásku k tobě. Od prvních smutných kroků v zahradě Eden pracovali Otec a Syn společně na tom, aby navrátili zbloudilce do Otcova domu. To bylo cílem plánu spasení od samého počátku. Sabaty jsou a vždy byly pozváním k tomu, abys byl přiveden blíže k Těm, kteří tě nezměrně milují. Svátky byly určeny k poučení, že jejich myšlení o svých hřešících dětech jsou myšlenky pokoje, lásky a odpuštění. Nebo já nejlépe znám myšlení, kteráž myslím o vás, dí... [Yahuwah], myšlení o pokoji, a ne o trápení, abych učinil vašemu očekávání konec přežádostivý. (Jeremiáš 29,11) Vyvrcholení všech svátků byl Jubilejní rok, kdy byly dluhy odpuštěny, otroci propuštěni na svobodu a všichni si mohli odpočinout od práce, zatímco se Yahuwah postaral o jejich potřeby. Tato zvláštní událost byla předzvěstí Druhého příchodu a radostného sjednocení pozemských dětí s jejich nebeským Otcem. To Slovo ustanovilo dobu, kdy mají být otroci propuštění Kdy mají být všechny dluhy zrušeny, aby Jeho vyvolení dokázali vidět že Jeho hlubokou touhou bylo odpuštění. On toužil vidět jejich svobodu A Jeho touha byla ztělesněna v Jubilejním roce.

V Pánem [Yahuwahem] ustanovený čas se Jeho hluboká touha stala Člověkem. Srdce všeho pravého jásání a s radostí chápeme, V Jeho hlase slyšíme hlas polnice, která nám oznamuje, že jsme svobodní. On je ta inkarnace Jubilejního roku. Být kompletně vinen a ponechán zoufalství, Pohlédnout do tváře Soudce a vidět tam Spasitele. 7 Toto je ta krásná lekce z podobenství o marnotratném synovi. Nejenže ten nevděčný syn požadoval své dědictví dříve než jeho otec zemřel, on pak opustil svůj domov a všechno to promrhal. Když o všechno přišel a ocitl se v zoufalé bídě, pak, a jen pak, se jeho myšlenky vrátily domů. Rozhodl se, že půjde domů a poprosí svého otce, aby ho přijal zpět jako jednoho ze svých služebníků. Uvědomil si, že si nic jiného od svého otce nezaslouží, přesto však nechápal hloubku lásky jeho otce. Mladý muž se vrátil domů, ale když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. (Lukáš 15,20) Yahushua vyprávěl toto podobenství, aby demonstroval hloubku Otcovy lásky ke Svým zatoulaným dětem. Otec nikdy nezapomněl na svého zatoulaného syna. Ve skutečnosti nemusel mladý muž ani klepat na domovní dveře! Jeho otec ho uviděl, když byl ještě daleko. Jeho otec toužil a smutnil po svém synovi. Postával na cestě před domem, den po dni, a vyhlížel syna. Když byl syn ještě daleko, otec ho uviděl, poznal a utíkal k němu. Objal ho a vítal doma. Jaké ujištění je zde dáno o Otcově ochotě přijmout litujícího hříšníka! Vstaň a jdi ke svému Otci. Vyjde ti vstříc a uvítá tě ještě daleko od domova. Když se mu v pokání přiblížíš o jediný krok, on přispěchá, aby tě zahrnul svou nekonečnou láskou. Dobře slyší volání zkroušeného člověka. Ví dokonce o prvním okamžiku, kdy po Něm hříšník zatouží. Nepřeslechne ani jedinou modlitbu, utírá každou i tajně prolitou slzu. Duch... [Yahův] odpoví i na nejslabší touhu člověka po Bohu a vyjde mu vstříc. [Yahushuova] milost působí ještě dříve, než v srdci vznikne touha a než člověk vysloví prosbu. 8 Toto je láska, kterou tě Otec a Syn milují. Yahuwah se mi ukázal zdaleka: Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství. (Jeremiáš 31,3)

Toto je, jak tě Yahuwah miluje, protože Yahuwah je láska. Věčná Láska 1. část: Yahuwahova láska k člověku Věčná Láska 3. část: Reakce člověka 1 E. G. White, Upward Look, p. 149. 2 E. G. White, Manuscript Releases, Vol. 21, No. 1581. 3 E. G. White, Testimonies for the Church, Vol. 5, p. 740. 4 Edwin Louis Cole 5 Romans 3:23, KJV 6 Desire of Ages, p. 753. 7 Michael Card, "Jubilee," The Ancient Faith. 8 Christ's Object Lessons, p. 206.