Kdo hledá na Ukrajině azyl, má problém. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human right watch (HRW) zjistila, že utečenci jsou zde mučeni a ponižováni. Zdejší utečenecké tábory financuje EU. Otřesné informace uvedl v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici Deutschlandfunk ředitel HRW Wenzel Michalski. Stejně o porušování lidských práv v utečeneckých táborech na Ukrajině mluvil Ilja Todorovič z ukrajinské pobočky organizace UNHCR ( viz ). Jsou zde také přímá svědectví utečenců z Afghánistánu nebo Somálska, kteří prchali ze svých domovů přes Ukrajinu. Nečekali, že se dostanou do situace, kterou si určitě nepředstavovali. Na Ukrajině neprobíhá běžný azylový proces a utečencům je zakázán vstup do zemí EU, přestože má Ukrajina od roku 2010 podepsanou dohodu s EU o přebírání osob (Readmission agreement). Navíc během doby, co se vyřizují žádosti o azyl, by mělo být s těmito osobami zacházeno dle stejných pravidel jako v EU. O nelidských podmínkách v těchto táborech informovaly dokonce vládní organizace EU a dokladovaly to na táboře v západoukrajinském městě Čop. 1 / 5
Příkladem je somálský běženec Ali Jaga, který vyprávěl reportérům německé ARD v pořadu Report Mainz, že byl zadržen na Slovensku a uprostřed noci byl deportován zpět na Ukrajinu do uprchlického tábora, aniž by mu to bylo oznámeno. Že je na Ukrajině poznal druhý den, když zahlédl nad táborem ukrajinskou státní vlajku. Této akci se říká pushbacks a jedná se o závažné porušení mezinárodního práv podle Ženevských konvencí, které uvádějí, že žádost o azyl musí být přijata a přezkoumána. Odmítnutí uprchlíků na hranicích je porušením mezinárodního uprchlického práva. Podle svědectví, která v poslední době dokládají německá média, se tak děje ze strany maďarských a slovenských bezpečnostních orgánů. Rovněž děti a mladiství byli nemilosrdně během několika hodin vyhoštěni zpět na Ukrajinu. Máme k dispozici informace o uprchlících, kteří mají závažné důvody, proč nechtějí zůstat na Ukrajině a snaží se dostat do EU. Ale na hranicích s EU jsou zastaveni a posláni zpět. Pushback je neoprávněný a také je jim neoprávněně odmítnuta žádost o azyl v EU, vysvětluje Ilja Todorović z ukrajinské pobočky organizace UNHCR. Guantánamo východu Důvodům, proč nechtějí zůstat na Ukrajině v utečeneckých táborech, se nikdo nediví. V reportáži o tom píše týdeník Der Spiegel, který vytiskl výpověď jednoho z utečenců ze Somálska. Jednadvacetiletý somálský uprchlík Hasan Hirsi (ve svých patnácti utekl před islámskými teroristy Al-Shabab) se již jeden a půl roku nachází v Německu, kde mu pomáhá jeden německý důchodce přizpůsobit se zdejším poměrům. I po tak dlouhé době při vzpomínce na Ukrajinu trpí noční můrou. Ukrajinské bezpečnostní síly jej nejprve okradly, pak zbily a mučily. Když jej chytly poblíž slovenských hranic, tak jej zavřely s dalšími uprchlíky do jakési tmavé nevytápěné místnosti. Běženci nesměli ani na toaletu, močili do láhví nebo na podlahu. Několik dní nedostali vůbec stravu. Zacházeli s nimi jako se zvěří a během výslechu je mučili. Ptali se, 2 / 5
kdo je dostal přes hranice, a když hned neodpověděli, dusili je a bili pěstmi do obličeje. Měli svázané ruce a nohy a několikrát je mučili elektrickými výboji. Týdeník Der Speigel upozorňuje na skutečnost, že na Ukrajině uprchlíky zadržují polooficiální orgány. Uprchlíci jsou nejdříve několik dní zadržováni ve vazebních zařízeních, než jsou posláni do věznic. Somálský uprchlík Hasan Hirsi strávil na Ukrajině téměř tři roky ve vězení, aniž by spáchal jakýkoliv zločin. Nakonec byl převezen do utečeneckého tábora Pavšino u Mukačeva (určen jen pro muže, ženy jsou v Mukačevu), kde spal na zemi, byl zde také bit a mučen. Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) již mnohokrát upozorňovala, že na Ukrajině se jedná o přeplněná detenční zařízení, kde panují katastrofální hygienické podmínky. Podle týdeníku Der Spiegel Rada Evropy již v roce 2005 ostře kritizovala ukrajinský způsob zacházení s uprchlíky. EU chce tábory zamezit přílivu uprchlíků Dalším důkazem stavu utečeneckých táborů na území Ukrajiny je výpověď již uvedeného ředitele Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Wenzela Michalského. Vyjmenovává několik pochybení týkající se uprchlíků na Ukrajině. První výtka míří ke slovenským a maďarským pohraničním orgánům, které s největší pravděpodobností na příkaz shora vrací uprchlíky na Ukrajinu, aby země nebyla jimi zatěžována. Další výtka platí pro věznění uprchlíků, což je v rozporu s mezinárodním právem, kdy uprchlíci jsou neprávem kriminalizovaní. Nakonec kritizuje ze zdravotnického pohledu kvalitu ubytování v ukrajinských utečeneckých táborech. Navíc máme zprávy o tom, že jsou zde azylanti biti a systematicky mučeni, dodává k výtkám ředitel HRW Wenzel Michalski. Podle něj je zarážející, že nikdo z EU neprovádí kontrolu a nikoho z unijních úředníků nezajímá, 3 / 5
proč je v ukrajinských utečeneckých táborech porušováno právo. K tomu Michalski poznamenává: Již několik let EU financuje utečenecké tábory v třetích zemích. Mezi ně patří také nedemokratické země Libye a Bělorusko. Tyto země dostávají na provoz táborů peníze jen proto, aby zamezily příliv utečenců do Evropy. Co se děje v táborech, je důkazem absence vnímání problému. Kontrola táborů je to nejmenší, co může EU učinit. Účelnější by bylo zvolit seriózní přístup a umožnit běžencům emigrovat do zemí EU. To se však neděje a utečenci problém řeší ilegálním přechodem hranic a následným podáním žádosti o azyl. Jediný způsob, který jim zbývá, je využívání služeb obchodníků s lidmi. Celkové řešení vidí ředitel HRW Wenzel Michalski v tom, aby země EU vydávaly azylantské vízum osobám, které jsou v ohrožení života ve své zemi, jako je například Sýrie. Navrhuje rovněž, aby v zemích sousedících se Sýrií bylo zřízeno více konzulárních pracovišť, kde by bylo utečencům poskytnuto vízum. Fotografie z tábora Pavšino (foto kyrylo.com): 4 / 5
5 / 5