POJISTNÉ PODMÍNKY PRO RIZIKOVÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ze dne

POJISTNÉ PODMÍNKY PRO RIZIKOVÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ze dne 1. 10. 2012 Článek 1 - Úvodní a obecná ustanovení 1.1. Pro toto soukromé pojištění (dále jen pojištění ), které poskytuje Komerční pojišťovna, a. s., IČ 63998017, se sídlem Karolinská 1, čp. 650, 186 00 Praha 8 (dále jen pojistitel ), platí zejména zákon číslo 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen zákon o pojistné smlouvě ), pojistná smlouva, jejíž součástí jsou tyto pojistné podmínky a občanský zákoník. 1.2. Toto pojištění, jakož i práva a povinnosti z něho vyplývající se řídí právem České republiky (dále jen ČR ). Pro rozhodování případných soudních sporů jsou příslušné soudy ČR. 1.3. Komunikačním jazykem je český jazyk. 1.4. Všechny částky a platby související s pojištěním jsou splatné na území ČR a uváděné v měně platné na území ČR. 1.5. Účinnost pojištění není územně omezena, není-li dále stanoveno jinak. Článek 2 - Výklad pojmů Pro tyto pojistné podmínky se vymezují mimo jiné následující pojmy: a) běžné pojistné pojistné za dohodnuté pojistné období stanovené v pojistné smlouvě; b) čekací doba doba, po kterou pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi; c) invalidita vznik a nepřetržité trvání poklesu schopnosti pojištěného vykonávat kdykoliv v budoucnu jakoukoliv výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, mající vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace ve srovnání se stavem, který byl u pojištěného před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; d) invalidita III. stupně míra poklesu schopnosti výdělečné činnosti nejméně o 70 %; e) invalidita II. nebo III. stupně míra poklesu schopnosti výdělečné činnosti nejméně o 50 %; f) klesající pojistná částka klesá v měsíčním intervalu lineárně v čase tak, že na počátku pojistné doby je ve výši odpovídající pojistné částky uvedené v pojistné smlouvě a na konci pojistné doby je pojistná částka nulová; g) motorové vozidlo motorovým vozidlem se pro účely této pojistné smlouvy rozumí: motorové silniční vozidlo vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí, zvláštní vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno, přípojné vozidlo, které je určeno k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. h) obmyšlený osoba, které v důsledku smrti pojištěného vznikne právo na pojistné plnění; i) obnosové pojištění pojištění, v němž je v případě pojistné události vyplacena dohodnutá finanční částka, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody; j) oprávněná osoba osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění; k) písemné dotazy pojistitele dotazy pojistitele, které je pojistník/pojištěný povinen písemně zodpovědět (např. dotazy týkající se zdravotního, případně finančního stavu pojištěného nebo pojistníka); l) pojistka potvrzení o uzavření pojistné smlouvy; m) pojistná částka částka uvedená v pojistné smlouvě stanovená pojistníkem, která určuje výši pojistného plnění; n) pojistná doba doba, na kterou bylo pojištění sjednáno; v tomto pojištění je počátek pojistné doby stanoven datem počátku pojištění uvedeným v pojistné smlouvě, pojistná doba je stanovena počtem celých roků trvání pojištění a konec pojistné doby nastává uplynutím dne předcházejícímu dni, který se číselným označením kalendářního dne a měsíce shoduje s datem počátku pojištění a jehož číselné označení letopočtu je zvýšeno o pojistnou dobu; o) pojistná smlouva smluvní vztah uzavřený mezi pojistitelem a pojistníkem o poskytnutí pojistné ochrany. Ve smlouvě se pojistitel zavazuje vyplatit pojistné plnění, dojde-li k pojistné události v době trvání pojištění, a pojistník se zavazuje platit dohodnuté pojistné. Součástí pojistné smlouvy jsou tyto pojistné podmínky; p) pojistná událost nahodilá skutečnost blíže uvedená v pojistné smlouvě, se kterou je spojena povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění; q) pojistné období časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí běžné pojistné (např. měsíc u měsíční frekvence placení); r) pojistné riziko míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události, v tomto pojištění je ovlivněna zejména povoláním a sportovní činností pojištěného a je určena příslušnou rizikovou skupinou; s) pojistník osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a je povinna hradit pojistné; t) pojištěný osoba, na jejíž život a zdraví se pojištění vztahuje; u) profesionální provozování sportu sport provozovaný sportovcem, pro kterého je hlavním zdrojem příjmu příjem z této sportovní činnosti; v) průměrný čistý měsíční výdělek pro účely tohoto pojištění se rozumí: ze mzdy nebo platu průměrný čistý měsíční výdělek zjišťuje zaměstnavatel na žádost pojištěného podle pracovně právních předpisů za rozhodné období, které předcházelo rozhodné události (uzavření nebo změně pojistné smlouvy nebo příčině vzniku pojistné události) a dokládá se potvrzením zaměstnavatele; z příjmu z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti se průměrný čistý měsíční výdělek stanoví z daňového přiznání pojištěného, jehož podání předcházelo rozhodné události (uzavření nebo změně pojistné smlouvy nebo příčině vzniku pojistné události) a určí se výpočtem z příjmů uvedených v 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmu a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a po odpočtu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a dokládá se předložením úplného výpisu daňového přiznání k dani z příjmů za předchozí zdaňovací období, vydaným a ověřeným (otiskem razítka) příslušného finančního úřadu. w) škodní událost skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění; x) úraz neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, nebo neočekávané a nepřerušované a na vůli pojištěného nezávislé působení vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynů, par, záření (s výjimkou jaderného), elektrického proudu a jedů (s výjimkou jedů mikrobiálních a látek imunotoxických), jimiž bylo pojištěnému během trvání pojištění způsobeno poškození zdraví nebo smrt. Za úraz jsou považovány i následující události nezávislé na vůli pojištěného smrt utonutím, tonutí a úder blesku a naopak pro vyloučení pochybností se v této definici za úraz nepovažuje sebevražda, pokus o ni, úmyslné sebepoškození nebo rozsudek o prohlášení za mrtvého; y) úraz při dopravní nehodě úraz pojištěného, ke kterému dojde v době trvání pojištění v příčinné souvislosti s provozem motorového vozidla; z) vstupní věk skutečný věk pojištěného k datu počátku pojištění; aa) zproštění od placení forma pojistného plnění u běžně placeného pojištění, kterou pojistitel pomocí pravidelných výplat uhrazuje pojistné blíže určené u konkrétního pojištění. Článek 3 - Pojištěná nebezpečí 3.1. Toto obnosové pojištění obsahuje vždy životní pojištění smrti pojištěného a volitelně jedno nebo více z těchto doplňkových pojistných nebezpečí: a) Doplňková životní pojištění: pojištění invalidity III. stupně; pojištění invalidity II. nebo III. stupně; pojištění ztráty zaměstnání. Strana 1 ze 16

b) Doplňková úrazová pojištění: pojištění smrti následkem úrazu a pojištění smrti následkem úrazu při dopravní nehodě; pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním; pojištění hospitalizace následkem úrazu; pojištění poškození úrazem. c) Doplňková pojištění nemoci: pojištění pracovní neschopnosti; pojištění hospitalizace; pojištění závažných onemocnění. 3.2. Součástí pojištění je vždy medicínská asistence. 3.3. Pojistná doba jednotlivých pojištění je shodná s pojistnou dobou životního pojištění smrti pojištěného, pokud není dále uvedeno jinak. Článek 4 - Vznik pojištění a jeho změny 4.1. Pojištění vzniká v 00:00 hodin dne uvedeného jako datum počátku pojištění v pojistné smlouvě. 4.2. Návrh pojistné smlouvy připravuje pojišťovací zprostředkovatel společně s budoucím pojistníkem/pojištěným (zájemcem o pojištění) a předkládá jej pojistiteli. Pojistitel má na přijetí návrhu lhůtu v délce 3 měsíce od data jeho sepsání. V průběhu této lhůty pojistitel buď: a) návrh přijme tím, že vystaví a doručí pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, nebo b) se v této lhůtě nevyjádří, čímž se návrh považuje za odmítnutý a pojistná smlouva není uzavřena, nebo c) vypracuje protinávrh, který doručí pojistníkovi. Pojistník má na přijetí protinávrhu lhůtu v délce 1 měsíc, nebude-li v protinávrhu uvedeno jinak. V průběhu této lhůty pojistník buď: a) protinávrh přijme tím, že oba stejnopisy podepíše a jeden z nich doručí pojistiteli, nebo b) protinávrh přijme tím, že uhradí předepsané pojistné na účet pojistitele, pokud to výslovně protinávrh připouští, nebo c) se v této lhůtě nevyjádří, či jej jiným způsobem odmítne nebo jej pozmění, čímž se protinávrh považuje za odmítnutý a pojistná smlouva není uzavřena. V případě, kdy pojistník přijme protinávrh jeho podpisem nebo zaplacením pojistného, pojistitel bez zbytečného prodlení vystaví a doručí pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. 4.3. Pojištění nelze sjednat pro osoby, které jsou v pracovní neschopnosti (tj. neschopnosti pro jakékoliv onemocnění nebo úraz), jsou hospitalizovány nebo jsou trvale upoutány na lůžko, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 4.4. Podpisem návrhu pojistné smlouvy ze strany pojistníka/pojištěného vzniká pojistiteli právo vyžadovat od poskytovatelů zdravotních služeb, ve kterých se pojištěný léčí, léčil nebo je evidován, zprávy o jeho zdravotním stavu. Pojištěný je povinen na výzvu pojistitele zajistit na vlastní náklady nezbytnou zdravotní dokumentaci požadovanou pojistitelem. Pojistitel může požadovat na pojištěném prohlídku, resp. vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb, kterého sám určí. Pojistitel nehradí náklady na dopravu pojištěného. Oprávnění pojistitele zjišťovat a přezkoumávat zdravotní stav pojištěného bude využito zejména při uzavírání pojistné smlouvy, změně pojistné smlouvy a vyřizování pojistné události, a to i po smrti pojištěného. 4.5. Skutečnosti, které se pojistitel při zjišťování zdravotního stavu dozví, smí použít pouze pro zabezpečení svých oprávněných zájmů, jinak jen se souhlasem pojištěného. 4.6. Pojistitel je oprávněn zjišťovat finanční situaci pojištěného i pojistníka. Pojištěný a pojistník jsou povinni poskytnout informace a předložit k tomuto účelu potřebné doklady. 4.7. Rizikové skupiny 4.7.1. Pojistitel má právo určit osoby se zvýšeným rizikem v závislosti na vykonávané pracovní a sportovní činnosti příslušnou rizikovou skupinou. 4.7.2. Rizikové skupiny podle povolání a) Riziková skupina 0 nízké riziko Veškerá povolání čistě administrativní činnosti bez cestování, jako například úředník, advokát, fakturant, notář, účetní, překladatel apod. b) Riziková skupina 1 běžné riziko Veškerá povolání administrativní činnosti s nízkým podílem cestování (do 30 % pracovní aktivity). Dále také další povolání s převažující duševní činností a malým podílem manuální práce jako například lékař, diplomat, manažer (mimo OSVČ), vedoucí pracovník firem, učitel, kosmetička, cukrář apod. c) Riziková skupina 2 střední riziko Povolání s převažující manuální činností jako například kuchař, lakýrník, barman, automechanik, důchodce, nezaměstnaný, policista, zedník apod. d) Riziková skupina 3 vyšší riziko Všechny práce nebo činnosti s vysokým rizikem vzniku úrazu jako např. výškové práce, hasiči, dřevorubci, zkušební řidič, veškeré práce v podzemí apod. e) Riziková skupina 4 individuální posouzení Pojistitel neuzavře za standardních podmínek pojistnou smlouvu pro osobu, která vykonává tato zaměstnání: voják z povolání (mimo administrativy), příslušník skupin zvláštního nasazení a vojsk OSN, pyrotechnik, profesionální sportovec, osobní strážce, krotitel divoké zvěře, kaskadér, artista, erotické služby v přímém kontaktu. To nebrání uzavření pojistné smlouvy na základě individuálního posouzení rizika, které bude promítnuto do individuálního výpočtu pojistného a/nebo stanovení individuálních pojistných podmínek. 4.7.3. Rizikové skupiny podle sportovní činnosti a) Riziková skupina A rekreační sport Sport, který je vykonáván rekreačně a neodpovídá definici pro registrovaný nebo vrcholový sport. b) Riziková skupina B registrovaný sport Sport vykonávaný amatérsky na regionální nebo celorepublikové úrovni. Členové sportovního svazu nebo klubu (např. TJ, FK, SK, AC, HC apod.) připravující se na soutěže formou tréninku. c) Riziková skupina C vrcholový sport Sport vykonávaný registrovaně ve sportovních organizacích na úrovni vyšší, než je krajský přebor a současně provozovaný za úplatu (sportovec mající profesionální smlouvu a jedná se o zdroj jeho částečného příjmu a/nebo účastnící se soutěží na mezinárodní úrovni). 4.7.4. Konečné rozhodnutí o zařazení pojištěného do rizikové skupiny a výše přirážky je plně v kompetenci pojistitele. 4.7.5. Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. Za změnu se považuje v tomto případě zejména změna povolání nebo sportovní činnosti pojištěného. V případě pojištění cizího pojistného rizika má tuto povinnost též pojištěný. 4.7.6. Pokud novému povolání nebo sportovní činnosti pojištěného podle sazebníku pojistitele platného v okamžiku uzavření/smluvní změny pojištění odpovídá nižší pojistné, je pojistitel povinen úměrně této změně snížit pojistné, a to s účinností ode dne nejbližší splatnosti pojistného následujícího po oznámení změny. 4.7.7. Pokud novému povolání nebo sportovní činnosti pojištěného podle sazebníku pojistitele platného v okamžiku uzavření/smluvní změny pojištění odpovídá vyšší pojistné, je pojistitel oprávněn úměrně této změně navrhnout zvýšení pojistného, a to s účinností ode dne nejbližší splatnosti pojistného následujícího po oznámení změny smlouvy. Pojistník je povinen se k tomuto návrhu vyjádřit do 1 měsíce ode dne jeho doručení. Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistné smlouvy, má pojistitel právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka. Pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi. Dojde-li po nejbližší splatnosti pojistného následující po zvýšení rizika ke vzniku pojistné události, aniž by zvýšení rizika pojistník oznámil pojistiteli, snižuje se pojistné plnění v poměru pojistného, které má být placeno, a pojistného které mělo být placeno. Strana 2 ze 16

4.8. Změny pojištění 4.8.1. K přijetí žádosti o změnu pojištění se musí pojistitel vyjádřit do 3 měsíců ode dne doručení žádosti. Pokud se účastníci dohodnou o změně rozsahu pojištění v průběhu jeho trvání, vstupují tyto změny v platnost v 00:00 hodin dne uvedeného v příslušném dodatku pojistné smlouvy. 4.8.2. Pokud dojde k doplnění nového pojištění či navýšení pojistné částky stávajícího pojištění (dále též navýšení pojistné ochrany ) v průběhu pojistné doby, plní pojistitel z částek navýšení pojistné ochrany až po uplynutí příslušných čekacích dob, které běží od okamžiku navýšení pojistné ochrany. V případě pojistné události, která nastane v době čekací doby v důsledku navýšení pojistné ochrany, poskytuje pojistitel pojistné plnění podle pojistné ochrany před její změnou. Čekací doba se neuplatňuje, nastala-li pojistná událost následkem úrazu, ke kterému došlo po navýšení pojistné ochrany. Článek 5 - Zánik pojištění 5.1. Veškerá pojištění v pojistné smlouvě zanikají: a) úmrtím pojištěného; b) uplynutím sjednané pojistné doby; c) výpovědí pojistné smlouvy; d) odstoupením od pojistné smlouvy; e) nezaplacením pojistného; f) odmítnutím plnění; g) písemnou dohodou smluvních stran; h) uplynutím 23:59 hodin dne předcházejícího výročnímu dni, který následuje po dni, v němž se pojištěný dožije věku 75 let; i) odvoláním souhlasu s poskytnutím citlivých údajů. 5.2. Výpověď 5.2.1. Pojistitel nebo pojistník mohou pojistnou smlouvu vypovědět do 2 měsíců ode dne jejího uzavření. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, uplynutím této lhůty pojistná smlouva zaniká. V případě výpovědi podané pojistitelem nevzniká pojistiteli právo na pojistné do data zániku pojištění, pokud mu zároveň nevznikla v době trvání pojištění povinnost poskytnout pojistné plnění. V případě výpovědi podané pojistníkem vzniká pojistiteli nárok na pojistné do data zániku pojištění. 5.2.2. Pojistník nebo pojistitel může pojistnou smlouvu nebo jednotlivá doplňková pojištění kdykoliv po 2 měsících od uzavření pojistné smlouvy vypovědět. Pojištění zanikne výpovědí ke konci pojistného období, doručenou alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období. Pojistitel nemůže takto vypovědět životní pojištění. 5.2.3. Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíc, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojistitel nemůže takto vypovědět životní pojištění. 5.2.4. Pojistitel může pojištění vypovědět ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika tak, že by pojistnou smlouvu za těchto podmínek neuzavřel. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká. Pojistitel nemůže takto vypovědět doplňková pojištění nemoci. 5.3. Odstoupení od pojistné smlouvy 5.3.1. Zodpoví-li pojistník/pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaných pojištění nepravdivě nebo neúplně, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. Totéž platí i v případě změny pojistné smlouvy. 5.3.2. Výše uvedené právo odstoupit od pojistné smlouvy má za stejných podmínek i pojistník, jestliže mu pojistitel nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného pojištění. 5.3.3. Účinky odstoupení nastávají dnem doručení odstoupení druhé smluvní straně. Odstoupením od smlouvy se pojistná smlouva od počátku ruší. Všem účastníkům pojištění vzniká nárok na vrácení všech vzájemně zaplacených částek. Odstupuje-li od smlouvy pojistitel, má nárok na úhradu nákladů spojených se vznikem a správou pojištění. 5.4. Odmítnutí plnění 5.4.1. Jestliže pojištěný během trvání pojištění a vyřizování pojistné události neumožní, odepře nebo jakkoliv znemožní pojistiteli zjišťovat nebo přezkoumávat jeho zdravotní stav ve smyslu čl. 4.4. těchto pojistných podmínek, je pojistitel oprávněn odmítnout pojistné plnění. 5.4.2. Pojistitel může plnění z pojistné události odmítnout, je-li její příčinou skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů pojištěným, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo jestliže oprávněná osoba při uplatňování práva na plnění uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. 5.4.3. Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojistná smlouva zanikne. Článek 6 - Pojistné, jeho způsob placení a důsledky neplacení 6.1. Pojistné se platí za dohodnuté pojistné období (běžné pojistné). Splatnost pojistného nastává vždy prvním dnem pojistného období. Pojistné nesmí být hrazeno z účtu vedeného u peněžního ústavu mimo ČR. 6.2. Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky z pojištění. 6.3. Na konci pojištění vzniká povinnost pojistitele vracet přeplacené či nespotřebované pojistné. Pojistitel není povinen vrátit přeplacené či nespotřebované pojistné do částky 100 Kč včetně. 6.4. Pokud nebylo dlužné pojistné zaplaceno ve lhůtě stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, zaniká pojistná smlouva dnem následujícím po datu uvedeném v upomínce. Lhůtu podle předchozí věty lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6.5. Smluvní strany se dohodly, že pojistitel uspokojuje své pohledávky na pojistném v pořadí vždy od nejstarší, a to platbami pojistného v pořadí, jak byly připsány na jeho účet. 6.6. Pojistník odpovídá za správné uvedení platebních symbolů provázejících platbu pojistného sloužící k jeho identifikaci na účtu pojistitele. Článek 7 - Pojištění smrti 7.1. 7.1.1. Pojistnou událostí je smrt pojištěného, která nastala během trvání pojištění. 7.2. Dnem vzniku pojistné události se rozumí den, ve kterém došlo k úmrtí pojištěného. 7.3. Pojištění smrti zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 75 let. Článek 8 - Pojištění invalidity 8.1. 8.1.1. Pojistnou událostí je v případě: a) pojištění invalidity III. stupně pokles pracovní schopnosti pojištěného nejméně o 70 %; b) pojištění invalidity II. nebo III. stupně pokles pracovní schopnosti pojištěného nejméně o 50 %. Strana 3 ze 16

8.2. Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěného doloženého výsledky funkčních vyšetření, přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěný na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěného na jiný druh výdělečné činnosti, než doposud vykonával. Míru poklesu soustavné výdělečné činnosti určuje výhradně pojistitel na základě zdravotní dokumentace pojištěného, stanoviska (podkladů) zdravotnického zařízení pověřeného pojistitelem, rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení ČR o přiznání invalidity a tabulky, která stanovuje míru poklesu výdělečné činnosti. Současně platí, že tato neschopnost vznikla následkem nemoci nebo úrazu pojištěného při naplnění dalších podmínek pojistné smlouvy. Tabulka pro posouzení je k nahlédnutí v sídle pojistitele. 8.3. Dnem vzniku pojistné události se rozumí den, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o přiznání invalidity daného stupně pojištěnému příslušným orgánem ČR, pokud se strany nedohodnou jinak. 8.4. Nárok na pojistné plnění nevzniká, dojde-li k přiznání invalidity příslušným orgánem ČR pojištěnému během čekací doby. Čekací dobou se pro účely pojištění rozumí doba prvních 18 po sobě jdoucích měsíců od počátku pojištění, která se v případě poklesu pracovní schopnosti pojištěného nejméně o 70 % zkracuje na 12 po sobě jdoucích měsíců. Čekací doba se neuplatňuje, pokud byla invalidita pojištěnému přiznána výlučně v důsledku úrazu, k němuž došlo během trvání pojištění. 8.5. Pojištění invalidity zaniká: a) výplatou pojistného plnění z tohoto doplňkového pojištění; b) přiznáním starobního důchodu; c) nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 9 - Pojištění smrti následkem úrazu 9.1. 9.1.1. Pojistnou událostí je smrt pojištěného následkem úrazu, která nastala během trvání pojištění. 9.2. Dnem vzniku pojistné události se rozumí den, ve kterém došlo k úmrtí pojištěného, přičemž k úmrtí musí dojít maximálně do 1 roku od vzniku úrazu. 9.3. Pojištění smrti následkem úrazu zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 10 - Pojištění smrti následkem úrazu při dopravní nehodě 10.1. 10.1.1. Pojistnou událostí je smrt pojištěného následkem úrazu při dopravní nehodě, která nastala během trvání pojištění. 10.2. Dnem vzniku pojistné události se rozumí den, ve kterém došlo k úmrtí pojištěného, přičemž k úmrtí musí dojít maximálně do 1 roku od vzniku úrazu při dopravní nehodě. 10.3. Pojištění smrti následkem úrazu při dopravní nehodě zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 11 - Pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním 11.1. 11.1.1. Pojistnou událostí je trvalé a nevratné poškození zdraví, které spočívá v anatomické nebo funkční ztrátě či poškození údu, orgánu nebo jiné části těla. Pojistné plnění za trvalé následky úrazu se stanoví na základě hodnocení jejich rozsahu příslušným procentem z dohodnuté pojistné částky. Pro vznik pojistné události je přitom rozhodující, že k úrazu, v jehož důsledku má vzniknout pojistná událost, dojde v době trvání pojištění. 11.2. Dnem vzniku pojistné události se rozumí den, kdy došlo k ustálení trvalých následků úrazu, avšak nejdéle 3 roky ode dne vzniku úrazu. 11.3. Pojištění trvalých následků s progresivním plněním zaniká výplatou pojistného plnění, při němž součet procentních podílů poškození zdraví za všechny pojistné události od počátku pojištění dosáhne výše 100% tělesného poškození. 11.4. Pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 12 - Pojištění hospitalizace následkem úrazu 12.1. 12.1.1. Pojistnou událostí je vznik a trvání nepřetržité z lékařského hlediska nezbytně nutné poskytnutí akutní lůžkové péče (intenzivní i standardní) pojištěnému a/nebo následné intenzivní lůžkové péče pojištěnému ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče po nezbytně nutnou dobu delší než 1 den v důsledku úrazu, nemohla-li být tato péče poskytnuta ambulantně. Pro vznik pojistné události současně platí, že hospitalizace vznikla následkem úrazu pojištěného vzniklého během pojistné doby. 12.2. nastává dnem přijetí pojištěného k hospitalizaci a končí dnem, kdy hospitalizace již není z lékařského hlediska nezbytná. Dnem vzniku pojistné události se poté rozumí až okamžik, kdy je hospitalizace pojištěného podle lékařského rozhodnutí ukončena, nebo okamžikem uplynutí 365 dnů hospitalizace, nejpozději však zánikem tohoto pojištění. 12.3. Pojištění hospitalizace následkem úrazu zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 13 - Pojištění poškození úrazem 13.1. 13.1.1. Pojistnou událostí je poškození zdraví pojištěného úrazem, ke kterému došlo v průběhu trvání pojistné doby. 13.2. Dnem vzniku pojistné události se rozumí den, kdy došlo k úrazu pojištěného. 13.3. Doplňkové pojištění poškození úrazem zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 14 - Pojištění pracovní neschopnosti 14.1. 14.1.1. Pojistnou událostí je vznik a trvání nepřetržité z lékařského hlediska nezbytně nutné dočasné pracovní neschopnosti pojištěného, jejíž počátek nastal během pojistné doby a za podmínek, že trvá po nezbytně nutnou dobu delší než 28 bezprostředně po sobě jdoucích dnů, pojištěný nemůže na základě rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vystaveného poskytovatelem zdravotních služeb působícím na území ČR žádným způsobem vykonávat a ani nevykonává své zaměstnání nebo svou jinou výdělečnou činnost (dále též jen obvyklé povolání ), a to ani po omezenou část dne, ani v této době nevykonává řídící nebo kontrolní činnost za úplatu. Pro vznik pojistné události je dále podmínkou, že pracovní neschopnost vznikla následkem nemoci pojištěného diagnostikované a/nebo úrazu pojištěného vzniklého během pojistné doby. 14.1.2. Pro vznik pojistné události je současně podmínkou, že pracovní neschopnost nastala a trvá: a) v době existence obvyklého povolání pojištěného; b) mimo podpůrčí dobu peněžité pomoci v mateřství pojištěného; c) mimo dobu, po kterou je pojištěnému přiznána příslušným orgánem ČR nebo cizí země invalidita odpovídající III. stupni podle pravidel pro invalidní důchody v ČR; d) před dožitím se pojištěného důchodového věku podle pravidel pro starobní důchody, nebo; e) mimo dobu výkonu trestu odnětí svobody pojištěného. Strana 4 ze 16

14.1.3. Pojištění se vztahuje pouze na: a) občany České republiky a EU, zaměstnané v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou jeden rok a delší, b) na občany jiných států zaměstnané v pracovním poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou jeden rok a delší, kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále je Zákon o zaměstnanosti ), c) na občany České republiky a EU, kteří pobírají příjem ze samostatné výdělečné činnosti registrované v ČR a provozované na území ČR, nejsou v invaliditě III. stupně, a kterým by v souvislosti s pracovní neschopností vznikla ztráta na příjmu z této činnosti, d) na občany České republiky, kteří jsou ve služebním poměru k České republice na základě zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění (dále jen ZSP ), e) na občany České republiky, kteří jsou ve služebním poměru k České republice na základě zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, v platném znění (dále jen ZVP ). 14.2. Výše denní dávky Pojistnou částku pro denní dávku může pojistník navrhnout pouze do výše dle Tabulky 1 stanovené pojistitelem v závislosti na průměrném čistém měsíčním výdělku pojištěného. Pojištěný je v průběhu pojistné doby povinen oznámit pojistiteli skutečnost, že jeho průměrný čistý měsíční výdělek poklesl pod hranici minimálního průměrného čistého měsíčního výdělku dle Tabulky 1 odpovídajícího sjednané denní dávce. Pojištěný je povinen na výzvu pojistitele prokázat výši průměrného čistého měsíčního výdělku před vznikem pojistné události potvrzením zaměstnavatele, případně předložením úplného výpisu daňového přiznání k dani z příjmů za předchozí zdaňovací období, vydaným a ověřeným (otiskem razítka) příslušného finančního úřadu. 14.3. Dnem vzniku pojistné události se poté rozumí až okamžik, kdy je pracovní neschopnost pojištěného podle lékařského rozhodnutí ukončena, nebo okamžikem uplynutí 12 měsíců pracovní neschopnosti, nebo nástupem do invalidního nebo starobního důchodu, nástupem na mateřskou dovolenou nebo výkon trestu odnětí svobody, nejpozději však zánikem tohoto pojištění. 14.4. Čekací dobou se pro účely tohoto pojištění rozumí doba prvních 3 po sobě jdoucích měsíců od počátku pojištění. Čekací doba se neuplatňuje, nastala-li pojistná událost následkem úrazu, k němuž došlo během trvání pojištění. 14.5. Pojištění pracovní neschopnosti zaniká: a) pokud pojistitel vyplatí pojistné plnění v součtu za 24 měsíců; b) dnem, v němž nabylo právní moci rozhodnutí o přiznání invalidity III. stupně, starobního důchodu, popř. mimořádného starobního důchodu; c) nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. 14.6. Pojistitel může v případě trvání pracovní neschopnosti déle než 2 měsíce požadovat na pojištěném prohlídku, resp. vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb, kterého sám určí, a to za účelem přezkoumání trvání nezbytně nutné dočasné pracovní neschopnosti pojištěného, a to i opakovaně. 14.7. Nastane-li do 2 měsíců od ukončení pracovní neschopnosti nová pojistná událost, pracovní neschopnost, která je způsobena recidivou nemoci nebo úrazu a nebo následkem nemoci či úrazu, které byly příčinou původní pracovní neschopnosti, považuje se tato pracovní neschopnost za pokračování původní pracovní neschopnosti. Pokud pojistná událost nastane po uplynutí 2 měsíců od ukončení původní pracovní neschopnosti, je tato nová pracovní neschopnost považována za další pojistnou událost. Článek 15 - Pojištění hospitalizace 15.1. 15.1.1. Pojistnou událostí je vznik a trvání nepřetržité z lékařského hlediska nezbytně nutné poskytnutí akutní lůžkové péče (intenzivní i standardní) pojištěnému a/nebo následné intenzivní lůžkové péče pojištěnému ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče po nezbytně nutnou dobu delší než 1 den, nemohla-li být tato péče poskytnuta ambulantně. Pro vznik pojistné události současně platí, že hospitalizace vznikla následkem nemoci pojištěného diagnostikované a/nebo úrazu pojištěného vzniklého během pojistné doby, při současném poskytnutí lůžkové péče pouze na území států EU, EHP a Švýcarska u poskytovatele zdravotních služeb, jehož provozování je v souladu s platnými právními předpisy. 15.1.2. Je-li pojištěný hospitalizován v jiných zdravotnických zařízeních, než je uvedeno v bodě 15.1.1., nebo je-li hospitalizován v lékařských zařízeních či ústavech uvedených ve výlukách v bodě 19.8.1., poskytne pojistitel pojistné plnění jen za předpokladu, že s tímto léčebným pobytem vyjádřil předem písemný souhlas. 15.2. nastává dnem přijetí pojištěného k hospitalizaci a končí dnem, kdy hospitalizace již není z lékařského hlediska nezbytná. Dnem vzniku pojistné události se poté rozumí až okamžik, kdy je hospitalizace pojištěného podle lékařského rozhodnutí ukončena, nebo okamžikem uplynutí 365 dnů hospitalizace, nejpozději však zánikem tohoto pojištění. 15.3. Čekací dobou se pro účely tohoto pojištění rozumí doba prvních 3 po sobě jdoucích měsíců od počátku pojištění. V případě hospitalizace v souvislosti s těhotenstvím a porodem je čekací doba 8 měsíců. Čekací doba se neuplatňuje, nastala-li hospitalizace pojištěného následkem úrazu, k němuž došlo během trvání pojištění. 15.4. Doplňkové pojištění hospitalizace zaniká nejpozději uplynutím pojistného období, v němž se pojištěný dožije věku 65 let. Článek 16 - Pojištění závažných onemocnění 16.1. 16.1.1. Pojistnou událostí se rozumí okamžik prvního stanovení diagnózy nebo provedení operace odpovídající definici závažných onemocnění, za předpokladu splnění dalších podmínek pro jednotlivá závažná onemocnění. Pro vznik pojistné události současně platí, že k prvnímu odbornému vyšetření za účelem stanovení diagnózy a/nebo provedení operace pojištěnému došlo během pojistné doby. 16.1.2. Čekací dobou se pro účely tohoto pojištění rozumí doba prvních 3 po sobě jdoucích měsíců od počátku pojištění. Čekací doba se neuplatňuje, nastala-li pojistná událost následkem úrazu, k němuž došlo během trvání pojištění. 16.2. Pojištění závažných onemocnění se nevztahuje na nemoci, které byly diagnostikovány nebo léčeny před počátkem pojištění. V těchto případech může být pojištěný přijat do pojištění s vyloučením konkrétní diagnózy za podmínek stanovených pojistitelem ve vystavené pojistce nebo dodatku. 16.3. Předmět pojištění 16.3.1. Infarkt myokardu - typ transmurální minimálně středního rozsahu je definován jako odúmrtí významné části srdeční svaloviny postihující stěnu komory v celé šíři. Je způsoben chyběním přítoku krve do příslušné oblasti srdeční svaloviny. Nárok na pojistné plnění vznikne, pokud lékař kardiologické kliniky v propouštěcí zprávě z hospitalizace a příslušný ambulantní kardiolog potvrdí diagnózu, která musí být postavena na splnění všech následujících kritérií: anamnéza typických bolestí na prsou nebo nové a trvalé změny na EKG diagnostické pro myokardiální nekrózu; časově korespondující diagnostická elevace kardiálních enzymů nebo troponinů, zaznamenaných na následujících úrovních nebo vyšších: Troponin T > 1,0 ng/ml nebo Tnl > 10 ng/ml; ejekční frakce levé komory méně než 35 %, měřená tři měsíce či déle po události na kardiologickém oddělení nemocnice nebo v ambulanci ambulantního kardiologa. Strana 5 ze 16

nenastává v těchto případech: pojištěný prodělal jakýkoli akutní infarkt myokardu již před uzavřením pojištění závažných onemocnění, nebo není dokumentováno přesné datum příhody; onemocnění bylo klasifikováno jako angina pectoris nebo jiný akutní koronární syndrom; onemocnění bylo klasifikováno jako mikroinfarkt nebo netransmurální infarkt myokardu s pouze mírným zvýšením hladiny troponinů, nedosahující výše uvedených diskriminačních hodnot nebo došlo u transmurálního infarktu jen k mírnému snížení ejekční frakce levé komory, které nedosahuje výše uvedených limitů. Datum vzniku škodní události je datum stanovení definitivní diagnózy infarktu myokardu ve znění definice. 16.3.2. Zhoubné nádorové onemocnění je definováno jako přítomnost zhoubného nádoru charakterizovaného nekontrolovaným bujením a rozšiřováním maligních buněk s invazí a destrukcí normální tkáně ohrožující život pacienta. Diagnóza rakoviny musí být stanovena lékařem specialistou onkologem nebo patologem a doložena lékařskou dokumentací, která obsahuje: přesnou histologickou identifikaci zhoubného nádoru, klasifikaci dle TNM. Pojistná ochrana se nevztahuje na: nádory in situ vykazující maligní změny karcinomu (včetně poševní dysplazie CIN-1, CIN-2 a CIN-3), nebo které byly histologicky popsány jako premaligní nebo neinvazivní nádory; veškeré rakoviny pokožky včetně hyperkeratosy, bazální buněčné karcinomy a melanomy ve stadiu 1A nebo nižším dle klasifikace TNM (maximální tloušťka 1,0 mm, bez ulcerace) podle nové klasifikace American Joint Committee of Cancer (Amerického společného výboru pro rakovinu) z roku 2002; život neohrožující rakoviny jako např. rakovina prostaty, které byly klasifikovány jako T1(a) nebo T1(b) podle TNM klasifikace, papilární karcinomy štítné žlázy, nádory močového měchýře nižšího stadia než T2N0M0 bez metastáz, chronická lymfatická leukémie nižší než RA1 ve stadiu 1, Hodgkinova nemoc ve stadiu 1, nádory varlat; jakoukoliv rakovinu za přítomnosti HIV. Datem škodní události je datum stanovení definitivní diagnózy rakoviny. 16.3.3. Cévní mozková příhoda je definována jako odúmrtí části mozkové tkáně v důsledku: infarktu mozkové tkáně při závěru cévy aterotrombózou nebo embolizací; krvácením z nitrolebních cév. Kritériem diagnózy je trvale prokazatelná přítomnost neurologického poškození, v kvantitě podstatně omezující klienta v běžné denní aktivitě. Diagnóza musí být kromě klinického nálezu potvrzena přítomností čerstvých ischemických nebo hemorrhagických změn při akutním vyšetření CT nebo MRI na základě lékařské propouštěcí zprávy z hospitalizace. Vyloučeny jsou náhlé cévní mozkové příhody vzniklé důsledkem úrazu a tranzitorní ischemická ataka a dále proběhlá cévní mozková příhoda s malým residuálním postižením, které neomezují klienta v běžné aktivitě. Datem škodní události je datum stanovení definitivní diagnózy cévní mozkové příhody. 16.3.4. Chronické selhání ledvin je definováno jako konečné stadium chronického ledvinového selhávání s finálním následkem nezvratného selhání funkce obou ledvin, pro které pojištěný musí podstupovat pravidelnou dialýzu nebo být po transplantaci ledviny. Za pojistnou událost se považuje také zařazení pojištěného do oficiálního seznamu čekatelů na transplantaci. Vyloučena je jednostranná nefrektomie s dostatečnou funkcí ledviny druhé a přechodná dialýza z důvodu akutního ledvinového selhání. Přechodnou dialýzou se pro potřeby pojistného krytí rozumí pravidelná dialýza trvající méně než 3 měsíce. Pravidelná dialyzační léčba musí být doložena lékařskou zprávou z dialyzačního centra v ČR a dokumentací o nevratném selhání funkce ledvin. Transplantace ledviny musí být doložena lékařskou zprávou z transplantačního centra členských států EU, EHP nebo Švýcarska s oprávněním tyto operace provádět a dokumentací o nevratném selhání funkce nativních ledvin. Datum škodní události je den uplynutí lhůty 3 měsíců podstupování pravidelné dialýzy nebo den zařazení pojištěného do oficiálního seznamu čekatelů na transplantaci. 16.3.5. Transplantace životně důležitých orgánů je definována jako nezbytně nutný operační výkon náhrady: srdce, srdce a plic, jater, ledvin, od lidského dárce, kdy příjemcem je pojištěný. Důvodem transplantace je selhání funkce orgánu. Transplantace musí být provedena na území členských států EU, EHP nebo Švýcarska lékařským pracovištěm, které je oprávněno tyto operace provádět. Povinnost pojistitele plnit vzniká dnem provedení operace, pokud k ní došlo po uplynutí 3měsíční čekací doby od počátku pojištění. Čekací doba se neuplatňuje, nastala-li pojistná událost následkem úrazu, k němuž došlo během trvání pojištění. Mezi kritéria plnění patří také přijetí do oficiálního seznamu čekatelů na transplantaci. Transplantace musí být objektivně doložena lékařskou zprávou z transplantačního centra, včetně evidence o nezvratném selhání funkce daného orgánu. Datum škodní události je den transplantace životně důležitého orgánu nebo den zařazení pojištěného do oficiálního seznamu čekatelů na transplantaci. 16.3.6. Operace aorty angiochirurgický operační výkon na aortě provedený v důsledku jejího roztržení, vzniku výdutě nebo jejího vrozeného zúžení; vyloučeny jsou operace na větvích aorty nebo bypassy vystupující z aorty a vedoucí krev do periferního řečiště (např. aortofemorální bypass) a operační výkony na aortě provedené v důsledku úrazu. Mezi operace aorty též nepatří cévní intervence jako angioplastika, zavedení stentů. Operační výkon musí být doložen lékařskou zprávou z Kardiocentra. Povinnost pojistitele plnit vzniká dnem provedení operace, pokud k ní došlo na území členských států Evropské unie a po uplynutí 3měsíční čekací doby od počátku pojištění. 16.3.7. Slepota a těžká slabozrakost úplná a nevratná nebo téměř úplná nenávratná ztráta zraku obou očí v důsledku nemoci, úrazu nebo intoxikace. Téměř úplná ztráta zraku je definována jako minimální zbytkové vidění s maximální zrakovou ostrostí nižší než 3/60 (0,05) nebo koncentrické zúžení zorného pole pod 15 stupňů. Diagnóza musí být klinicky potvrzena odborným lékařem. Pojistnou událostí není snížení visu (ostrosti zraku) nižšího stupně. Stav nelze změnit žádným lékařským zákrokem. Datum vzniku škodní události je lékařskou zprávou z klinického pracoviště potvrzená slepota. 16.3.8. Hluchota úplná, trvalá ztráta sluchu nebo úplná, trvalá těžká nedoslýchavost obou uší v důsledku onemocnění nebo úrazu trvající déle než 12 měsíců. Diagnóza musí být ověřena odborným lékařem pojistitele dle audiometrického vyšetření s výsledkem, kde sluchový práh je vyšší než 80 db. Pojistnou událostí není snížení sluchu nižšího stupně. Stav nelze změnit lékařským zákrokem. Datum vzniku škodní události je lékařskou zprávou potvrzená hluchota. 16.3.9. Kóma je definováno jako stav trvalého hlubokého bezvědomí bez reakce na vnější či vnitřní podněty, kvantifikovaného 0-8 body dle Glasgowské stupnice kómatu, které vzniklo následkem trvalého prokazatelného poškození centrálního nervového systému a musí trvat minimálně 6 měsíců. Diagnóza trvajícího kómatu musí byt potvrzena specializovaným klinickým pracovištěm. Vyloučeno je kóma vzniklé následkem požití nadměrného množství alkoholu nebo aplikace návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky. Dále pojistitel neplní za kóma vzniklé na podkladě úrazu při požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky. Vyloučeno je též umělé kóma (dlouhodobá narkóza) navozené medikamentózně pro léčebné účely. Datem škodní události je datum diagnostikování kómatu. 16.3.10. Demence včetně Alzheimerovy demence je definována jako výrazný úbytek nebo úplná ztráta mentálních a sociálních schopností důsledkem nevratného selhání funkce mozku vyžadující trvalý dohled při splnění kritérií standardní DSM-IV klasifikace. Diagnóza musí být potvrzena odborným klinickým psychiatrickým pracovištěm. Vyloučena je demence v důsledku zneužívání alkoholu Strana 6 ze 16

nebo aplikace návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky, demence v důsledku choroby AIDS. Datem škodní události je datum stanovení výše definovaného stadia demence vaskulárního nebo Alzheimerova typu. 16.3.11. Parkinsonova nemoc je definována jako progredující neurologické onemocnění způsobené úbytkem buněk produkujících přenašeč dopamin, jehož důsledkem jsou charakteristické příznaky nemoci (rigidita svalů, poruchy držení těla, svalový třes, zpomalení volních pohybů). Příznaky Parkinsonovy nemoci musí splňovat následující kritéria: trvalá přítomnost: akinese plus rigoru, klidového tremoru nebo posturální instability s klinickým stupněm závažnosti kvantifikované dle stadia 4-5 dle Hoehn a Yahr stupnice. Diagnóza musí být potvrzena neurologickým klinickým pracovištěm včetně provedeného L-dopa testu, nebo CT nebo MRI. Vyloučeny z plnění jsou sekundární Parkinsonské příznaky, nesplňující výše uvedené podmínky. Datem škodní události je datum stanovení výše definovaného stadia Parkinsonovy nemoci. 16.3.12. Roztroušená skleróza je definována jako chronické progresivní onemocnění centrálního nervového systému vyvolané úbytkem myelinu provázené poškozením pohybových a smyslových funkcí s průkazem typických nálezů při vyšetření centrální nervové soustavy (CNS) magnetickou rezonancí (MRI). vzniká, pokud byla nemoc jednoznačně diagnostikována a dokumentována lékařskou zprávou z klinického neurologického pracoviště při dosažení standardních McDonaldových kritérií dle klinické prezentace a doplňujících paraklinických informací. Za pojistnou událost se nepovažuje první akutní projev tohoto onemocnění nebo roztroušená skleróza v diferenciální diagnóze. Datem škodní události je den, ke kterému byla neurologickým klinickým pracovištěm stanovena diagnóza roztroušené sklerózy ve smyslu výše uvedené definice. 16.3.13. Encefalitida je definována jako infekční zánět mozku vyvolaný viry nebo bakteriemi, který vede k závažnému neurologickému poškození s trvalou ztrátou mentálních nebo fyzických schopností v kvantitě, která podstatně omezuje klienta v běžné denní aktivitě. Zánět mozkové tkáně může být provázen reakcí mozkových plen nebo být rozšířen na míchu (encefalomyelitida). Pro plnění je nutná přítomnost minimálně 3 z následujících příznaků: trvalé vícečetné kognitivní poruchy, poruchy sluchu, řeči, epilepsie, deficit v motorice, ochrnutí mozkových nervů, demence. Podmínkou vzniku pojistné události je minimální 12měsíční doba přítomnosti příznaků. Vyloučeno je postižení vzniklé následkem infekce způsobené virem HIV. Diagnóza musí být potvrzena lékařskou zprávou z klinického neurologického pracoviště včetně uvedení nálezů paraklinických vyšetřovacích metod (vyšetření moku, CT, MRI nebo EEG). Datem škodní události je datum stanovení diagnózy encefalitidy klinickým pracovištěm. 16.3.14. Těžké popáleniny jsou zranění způsobená termickými, elektrickými nebo chemickými látkami způsobující popáleniny třetího stupně na minimálně 20 % povrchu těla (měřeno podle Pravidla 9 Lundovy Browderovy mapy povrchu těla), nebo popáleniny třetího stupně na 50 % obličejové části. Popáleninami třetího stupně se rozumí popáleniny v plné tloušťce epiteliálních prvků kůže vyžadující štěp. Diagnóza musí být potvrzena lékařskou zprávou z klinického pracoviště včetně procentuální kalkulace popálenin třetího stupně. Datem škodní události je datum úrazu, při kterém došlo k těžkým popáleninám ve smyslu uvedené definice. 16.3.15. Náhrada srdeční chlopně protézou je definována jako kardiochirurgický zákrok na území ČR nebo EU, kdy je nahrazena původní chlopeň klienta protézou jedné či více srdečních chlopní z důvodu vad nebo abnormalit původní srdeční chlopně. Pojistná ochrana se nevztahuje na veškeré nekardiochirurgické zákroky nebo výměny již dříve implantovaných chlopňových protéz. Diagnóza náhrady srdeční chlopně musí potvrzena lékařskou zprávou z Kardiocentra a echokardiografickou zprávou lékaře kardiologa. Datem škodní události je datum provedení operace. 16.3.16. Koronární bypass je definován jako kardiochirurgický zákrok v kardiocentru ČR nebo EU, kdy je provedeno našití přemosťující cévy na jednu nebo více zúžených nebo uzavřených věnčitých (koronárních) tepen. Diagnóza bypassu musí potvrzena lékařskou zprávou z kardiocentra včetně evidence nálezu významného zúžení v koronárním řečišti dle předoperačně provedené koronární angiografie, který byl důvodem provedení výše uvedeného kardiochirurgického výkonu. Pojistná událost však nenastává, pokud zprůchodnění srdečních (věnčitých) tepen je provedeno pomocí intraarteriálních katetrů s následnou intrakardiální intervencí: angioplastika, stent, rotablace, laserové techniky nebo jakékoli jiné podobné procedury. Datem škodní události je datum provedení operace. 16.3.17. Ztráta řeči je definována jako úplná, trvalá a léčebně nezvratná ztráta schopnosti řeči v důsledku nemoci nebo úrazu hlasivek. Diagnóza musí být potvrzena lékařskou zprávou z klinického pracoviště otorinolaryngologie ORL, která musí potvrzovat poranění či chorobu hlasivek způsobující ztrátu řeči. Pojistná ochrana se nevztahuje na ztrátu řeči v důsledku neurologického nebo psychiatrického onemocnění. Stav ztráty řeči musí být neléčitelný lékařským zákrokem a musí přetrvávat nepřežitě po dobu 12 měsíců. Datem škodní události je datum diagnostikování ztráty řeči ve smyslu uvedené definice. 16.3.18. Ochrnutí (paralýza) je definováno jako trvalá a úplná ztráta motorických funkcí nejméně jedné celé horní a/nebo celé dolní končetiny zapříčiněné onemocněním postihující mozek a/nebo míchu, kdy přes náležitou léčbu nelze očekávat zlepšení. Podmínkou vzniku pojistné události je minimální doba ochrnutí 6 měsíců. Diagnóza musí být potvrzena lékařskou zprávou z klinického neurologického pracoviště. Pojistná ochrana se nevztahuje na ochrnutí, které vzniklo jako důsledek luetické infekce nebo infekce HIV nebo důsledek konzumace alkoholu nebo užívání návykových látek. Datem škodní události je datum diagnostikování paralýzy lékařem specialistou. 16.3.19. HIV diagnóza onemocnění specifikovaná v následujících bodech: Onemocnění HIV získané při transfuzi krve Onemocněním HIV získaným při transfuzi krve se pro účely pojištění rozumí prokázání viru HIV (virus lidské imunodeficience) v séru, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: infekce byla prokazatelně do organismu pojištěného přenesena krevní transfuzí provedenou na území států Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska, USA, Kanady, Austrálie nebo Nového Zélandu v době platnosti doplňkového pojištění, pojistiteli je předloženo buď písemné uznání odpovědnosti instituce, která provedla transfuzi, nebo soudní rozhodnutí s doložkou právní moci, které takovou odpovědnost potvrzuje, pojištěný netrpí hemofilií. Pojištěný je povinen předložit pojistiteli všechny výsledky krevních testů a podstoupit na žádost pojistitele vyšetření, které provede zdravotnické zařízení pověřené pojistitelem. však nenastává, pokud byla infekce do organismu pojištěného přenesena jakýmkoli jiným způsobem než krevní transfuzí nebo ke dni oznámení pojistné události je známa účinná léčba onemocnění. Onemocnění HIV získané při výkonu povolání Onemocněním HIV získaným při výkonu povolání se pro účely pojištění rozumí prokázání viru HIV (virus lidské imunodeficience) v séru, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) infekce byla prokazatelně do organismu pojištěného přenesena při výkonu běžných pracovních úkolů souvisejících s povoláním pojištěného, které je uvedeno na seznamu níže, nebo při manipulaci s krví nebo jinou tělní tekutinou, která s tímto povoláním pojištěného souvisí, v době platnosti doplňkového pojištění, b) k sérokonverzi došlo během 6 měsíců následujících po přenosu infekce, c) pojištěný doložil negativní výsledky vyšetření přítomnosti viru HIV a protilátek proti viru HIV; vyšetření musí být provedeno nejpozději 5 dnů po přenosu infekce, d) pojištěný doložil přítomnost viru HIV nebo protilátek proti viru HIV nejpozději 12 měsíců po přenosu infekce, e) pojištěný doložil dokumentaci prokazující, že onemocnění HIV je nemocí z povolání. Seznam povolání, při jejichž výkonu může nastat pojistná událost: a) lékař nebo zubní lékař, Strana 7 ze 16