VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Typologie rekreačních středisek regionu Železné hory z hlediska realizace outdoorových aktivit Bakalářská práce Autor: Petra Mrázková Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2013

Abstrakt MRÁZKOVÁ, Petra. Návrh outdoorového programu pro návštěvníky rekreačních středisek v oblasti Železné hory. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 66 stran. Cílem bakalářské práce je návrh několikadenního programu, složeného z outdoorových aktivit (cykloturistiky, vodáctví, pěší turistiky, plavání, apod.) jako prostředek zlepšení návštěvnosti rekreačních středisek v oblasti Železné hory. Klíčová slova: Železné hory. Cykloturistika. Vodáctví. Rekreační středisko. Outdoor.

Abstract MRÁZKOVÁ, Petra. The proposal outdoor program for visitors to resorts in the Iron Mountains. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Jaromír Fuchs. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2013. 66 pages. Aim of bachelor work is to propose several days program, consisting of outdoor activities (biking, boating, hiking, swimming, etc.) as a means a improvement of visits in recreation resorts in Iron Mountain. Keywords: Iron Mountain. Biking. Canoeing. Recreation Center. Outdoor.

Poděkování Ráda bych poděkovala panu Mgr. Jaromíru Fuchsovi, vedoucímu mé bakalářské práce, který mi poskytl cenné rady a odborné vedení v průběhu zpracování této práce. Také bych ráda poděkovala všem majitelům rekreačních středisek, kteří mě poskytli informace a udělali čas na strukturovaný rozhovor.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Seznam použitých zkratek CHKO MTZ MTB RS ČPV KČT Chráněná krajinná oblast Materiálně-technická základna Mountain bike (horské kolo) Rekreační středisko Český pohár vodáků Klub českých turistů

Obsah Abstrakt... 8 Poděkování... 10 Prohlášení... 11 Podpis... 11 Seznam použitých zkratek... 12 CHKO Chráněná krajinná oblast... 12 1 Úvod... 10 2 Teoretická část... 12 2.1 Charakteristika turistické oblasti Železné hory... 12 2.2 Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Železné hory... 13 2.2.1 Geomorfologie... 13 2.2.2 Klima... 14 2.2.3 Hydrologie... 14 2.2.4 Biologie... 15 Chráněná krajinná oblast Železné hory... 17 2.3 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Železné hory 18 2.3.1 Kulturní památky a architektura v turistické oblasti Železné hory... 18 Významné hrady a zámky v oblasti Železných hor... 20 2.3.2 Kulturní zařízení (muzea, galerie) v turistické oblasti Želné hory... 21 2.3.3 Kulturní akce v turistické oblasti Železné hory... 23 2.4 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Železné hory... 23 2.4.1 Doprava v oblasti Železné hory... 24 2.4.2 Rekreační střediska v oblasti Železných hor... 24 2.5 Outdoorové aktivity v oblasti Železných hor... 25 2.5.1 Pěší turistika v oblasti Železných hor... 26 2.5.2 Cykloturistika v oblasti Železných hor... 28 2.5.3 Koupání v oblasti Železných hor... 29 2.5.4 Vodáctví v oblasti Železných hor... 30 2.5.5 Horolezectví v oblasti Železných hor... 31 2.5.6 Lyžování v oblasti Železných hor... 31 2.6 Historie outdoorových aktivit... 32 2.6.1 Historie vodáctví... 32

2.6.2 Historie cyklistiky... 32 2.6.3 Historie pěší turistiky... 33 2.6.4 Historie horolezectví... 34 3 Praktická část... 35 3.1 Otázky a odpovědi strukturovaného rozhovoru v tabulkách... 36 3.2 Shrnutí výsledků strukturovaného rozhovoru... 42 3.2.1 Rekreační střediska z hlediska realizace outdoorových aktivit... 43 RS Pláž v Seči... 43 RS Tesla v Horním Bradle... 43 RS Rvasice u Luže... 44 RS Sluníčko v Trhové Kamenici... 44 RS Ranč v Kovářově... 44 RS Konopáč v Heřmanově Městci... 44 RS U letadla v Seči... 45 3.2.2 Výsledek strukturovaných rozhovorů... 45 3.3 Program outdoorových aktivit prodlouženého víkendu... 45 3.3.1 Itinerář outdoorového prodlouženého víkendu... 46 3.3.2 Program outdoorového prodlouženého víkendu... 47 První den... 47 Druhý den... 48 Zámek Žleby... 48 Třetí den... 50 Čtvrtý den... 51 4 Závěr... 52 Seznam použité literatury... 53 Seznam příloh... 59 Příloha A Mapy... 59 Příloha B Obrázky rekreačních středisek... 59 Příloha C Strukturovaný rozhovor... 59 Příloha A Mapy... 60 Příloha B obrázky rekreačních středisek... 61 Příloha C - Strukturovaný rozhovor... 65

1 Úvod K vypracování mé bakalářské práce jsem si vybrala téma Typologie rekreačních středisek regionu Železné hory z hlediska realizace outdoorových aktivit. Důvodem vybrání právě tohoto regionu bylo to, že v této oblasti bydlím již od narození a myslím si, že ji znám víc, než jakoukoli jinou oblast. Také jedním z důvodů vybrání tohoto tématu je, že ráda provozuji outdoorové aktivity. Toto téma považuji za to, že je mi velice blízké, tudíž se mi tato práce bude snáze psát. V této práci Vás nejdříve seznámím s vybranou oblastí, a to s oblastí Železné hory. Píši zde jaké jsou zde klimatické podmínky, jelikož počasí hraje u dovolené a provozování outdoorových aktivit velkou roli. Co se týče přírodních předpokladů, nejedná se jen o počasí, ale i o přírodní památky, se kterými Vás v této práci také seznámím. Do přírodních zajímavostí také patří chráněná krajinná oblast Železné hory. Dovolená není, ale jen o sportu, někteří lidé také rádi poznávají historii a kulturu, proto Vás seznámím s kulturními památkami, které se na tomto území nacházejí. Do místa rekreace se člověk musí nějakým způsobem dostat. V mé práci nejdete informace o veškeré dopravě, která v této oblasti funguje. V další části práce se dozvíte veškeré informace o outdoorových aktivitách, které se v této oblasti mohou provozovat a hlavně kde se především tyto aktivity provozují. Vypsala jsem pro Vás seznam turisticky značených tras, cyklotrasy a také řeky, na kterých se provozuje vodáctví. Zmiňuji se také o zimních sportech v této oblasti. Abych Vám podala přesný obraz outdoorových aktivit, napsala jsem pár řádků o historii těchto sportů. V praktické části se dozvíte, jak jsou na tom rekreační střediska z hlediska vybavenosti a realizace outdoorových aktivit. Najdete zde tabulky s otázkami strukturovaného rozhovoru, který jsem provedla s majiteli daných rekreačních středisek. Na základě těchto sebraných informací vytvářím vhodný návrh několikadenního programu, který je složený právě ze zmiňovaných outdoorových aktivit. Jedná se o takové shrnutí stavu rekreačních středisek z hlediska provozování outdoorových aktivit. Tuto oblast nenavštívit, bych považovala za chybu, jelikož je to krajina složená z mozaiky lesů, luk, polí, malebné údolní nivy a mohutných údolí řek. Jen tak se o této 10

oblasti neříká, že je na první pohled všední, na pohled druhý krásná, na pohled třetí zajímavá a hodna obdivu na pohled čtvrtý. Určitě si tato oblast zasluhuje naši pozornost. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 5) 11

2 Teoretická část Nejdříve bych vás ráda seznámila s charakteristikou oblasti Železné Hory. Jaké jsou zde podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, a to jak z pohledu přírodních předpokladů, tak z pohledu kultury a kulturního dění. Zde se tedy věnuji analýze dané oblasti. Uvádím zde přírodní památky, kulturní památky a akce, které se zde konají. 2.1 Charakteristika turistické oblasti Železné hory V této kapitole je cílem charakterizovat řešenou oblast turistickou oblast Železné hory. Železné hory tvoří severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny, vybíhající z Hlinecka a táhnoucí se severozápadně směrem k Týnci nad Labem. Na severu se pozvolna sklánějí do Polabské nížiny, na jihozápadě se výrazným hřebenem prudce zvedají nad Čáslavskou kotlinu. Nadmořská výška tohoto hřebene se od Týnce nad Labem zvyšuje k nejvyšším vrcholům Železných hor Spálavě a Vestci. Jsou horopisným podcelkem Českomoravské vrchoviny, na rozdíl od ní však mají některá specifika. Například jako jediná součást Českomoravské vrchoviny dosahují a překračují Labe, a jejich geologické a geomorfologické utváření povrchového reliéfu je mnohem pestřejší než ostatní části vrchoviny. Díky příkrosti svahů hlavního hřebene, který místy dosahuje horského charakteru (např. svahy v okolí hradu Lichnice), název hory tuto oblast vystihuje. Přívlastek Železné nese tato oblast díky velkému rudnému bohatství, které se zde nacházelo a těžilo. Mezi nejnápadnější znaky oblasti patří zlomový hřeben, hluboká údolí, říční nivy, lesní celky, louky a pole. Tyto přírodní prvky spolu se sídly na tomto území dotváří krajinný ráz typický pro tuto oblast. Spolu s dlouhou historií, která v sobě nese stopy od doby Keltů až po architekturu dneška, vznikl jedinečný a neopakovatelný přírodní prostor. Na rozloze 748 km 2 se může oblast pochlubit nejsložitější geologickou skladbou v rámci Evropy. Podporu pro vznik rozdílných společenstev rostlin mělo pestré podloží a různorodost povrchů, spolu s mnoha dalšími vlivy. V lesích se tu setkáme s bučinami, bukojedlinami, olšinami a jasaninami. Bory se nacházejí na skalních výchozech. V nejnižších částech jsou dubiny a dubohabřiny. Na mnoha místech jsou tyto původní 12

lesní typy nahrazeny smrčinami. Co se týče živočichů, ti zde obývají všechny typy prostředí. Nejcennější části Železných hor jsou chráněny ve 24 zvláště chráněných územích. Některá z těchto území jsou přístupná pouze po značených cestách a pěšinách, jiné jsou volně přístupné, avšak je nutné respektovat omezení, např. ve sběru přírodnin, nenarušování skalních výchozů, rušení hnízdišť. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 7); (Bárta, Stehlík 2001, s. 3); [1] 2.2 Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Železné hory Do přírodních předpokladů zařadím v této práci informace z hlediska geomorfologie, klimatu, hydrologie a biologie, jelikož jsou tyto prvky velkou motivací pro návštěvu dané oblasti. 2.2.1 Geomorfologie Svým horninovým složení patří Železné hory k nejpestřejším pohořím České republiky a to zejména díky tomu, že zde jsou zastoupeny téměř všechny známé geologické formace od starohorních až prahorních po útvary čtvrtohorní. Tvorba těchto formací z hlediska časového představuje asi 2,5 miliardy let. Vyhraněný geomorfologický celek klínovitého tvaru je na ploše 748 km 2 a Sečská vrchovina je geomorfologickým podcelkem Železných hor. Železné hory byly vyzdviženy ve třetihorách, nejvyšším vrcholem tohoto území je vrch Vestec (668 m n. m.). Na území se nacházejí významné skalní útvary a erozní tvary, které jsou většinou předmětem ochrany a vznikly působením erozních procesů ve čtvrtohorách během střídání ledových a meziledových dob. Na tomto území je dominantním prvkem Železnohorský hřeben, který se zvedá z Čáslavské kotliny a Chotěbořské pahorkatiny. Také nesmíme opomenout výrazné údolí řeky Chrudimkys příznačným ohybem u Seče. A také významné jsou pro tuto oblast kaňonovitá údolí, jako je například Krkanka a na ní navazující Strádovské Peklo. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 7-11); [2] 13

2.2.2 Klima V této oblasti se klima významně neliší od klimatu ostatních vrchovin podobných nadmořských výšek v ČR. Území patří klimaticky do oblasti teplé a mírně vlhké. U okrajových části území mají vliv sousední oblasti, na severu teplé a na jihu chladnější. Průměrná roční teplota klesá s nadmořskou výškou o 0,63 C na 100 metrů. V údolních polohách v ranních a odpoledních teplotách nastávají větší rozdíly. Roční úhrn srážek se zvyšuje v průměru o 50 mm na 10 výškových metrů, to znamená rozmezí mezi 700-860 mm srážek ročně. Červenec je nejteplejším měsícem (15-17 C) a naopak nechladnějším měsícem je leden (-4,4 až -1,9 C). Co se týče ještě srážek, nejvíce jich spadne v měsíci červenci a nejméně v lednu. Pokud se budeme bavit o sněhové pokrývce, ta leží v nejnižších polohách průměrně 35 dní v roce a dosahuje výšky kolem 20 cm. V nejvyšších polohách se sněhová pokrývka drží průměrně 100 dní v roce a dosahuje výšky kolem 50 cm a nejvyšších hodnost dosahuje sněhová pokrývka v měsíci únoru. Důvodem tvorby závějí jsou převládající větry vanoucí se severozápadu. Větry z jihu a východu jsou jen výjimečné, ale obvykle způsobují kalamity v lesích i problémy na komunikacích. Přívalové deště nejsou vzácné v období letních měsíců. Jelikož mají Železné hory malou nadmořskou výšku, nevytvářejí se zde typické mrakovité inverze, ale pouze mlhové inverze v údolích. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 11); [3] 2.2.3 Hydrologie V této oblasti je říční síť značně komplikovaná. Celá popisovaná oblast spadá do povodí řeky Labe, ale jen její severní část a malé kousky území u Jetonic a Vápeného Podola jsou odvodňovány do Labe přímo. Řekou Železných hor je bezesporu řeka Chrudimka. Tato řeka pramení u Filipova ve Žďárských vrších, třetina její celkové délky, která je 108 km, protéká CHKO Železné hory a odvodňuje celou jejich střední a severní část. Do mnou popisovaného území tato řeka vtéká od východu u Trhové Kamenice, u Seče se prudce mění její směr téměř o 180, obtéká ostroh se zříceninou hradu Oheb a teče k Bojanovu. Ve skalnatém údolí Krkanka a Peklo mění opět svůj směr o 90 k severu. 14

Tato řeka opouští oblast u Práčova, kde ztrácí svůj horský ráz s stéká do Slatiňan a Chrudimi. Odtud pak pokračuje do Pardubic, kde se vlévá do Labe. Na této řece byly také vybudovaný dvě soustavy přehrad Seč Hořeleč a Křižanovice Práčov. Sečská přehrada má plochu 194 ha a objem 22 mil. m 3. Hlavním důvodem výstavby této přehrady byla ochrana před povodněmi, dnes má přehrada nejen vodohospodářský význam, ale i význam rekreační. Tato přehrada se může pochlubit svým přivaděčem vody pro elektrárnu, který je zhotoven z dřevěných dýh, stažených ocelovými obručemi. Toto potrubí se již málokde vidí. Druhá přehrada Křižanovice je poměrně menší, její rozloha je jen 31,8 ha a má vyznám pouze pro vodohospodářství. Nesmíme také zapomenout na řeku Doubravu, která protéká jihozápadní částí Železných hor. Tato řeka má pramennou oblast u Radostína v masivu Ranského Babylonu. Na této řece byla postavena přehrada Pařížov a to z důvodu ochrany před povodnemi. Ostatní toky, které pramení na území Železných hor, jsou zpravidla krátké a většinou se vlévají do výše uvedených dvou řek. Jelikož jsou tyto řeky krátké, dochází k jejich velkému znečištění, a tak jsou domovem pro mnoho organismů. Některé toky také díky nedostatku srážek vysychají. Nalezneme zde i významné prameny podzemních vod. Jsou zde využívány pro vodovody Chotěboře, Havlíčkova Brodu, Vilémova. Drobnější prameny slouží jako místí zdroje. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 11, 12); [4] 2.2.4 Biologie V Železných horách bylo zjištěno přes 1200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1000 druhů přirozeně se vyskytujících. V této oblasti patří k ohroženým druhům např. mečík střechovitý, vrba borůvkovitá, prstnatec listnatý i bezový, kruštík bahenní, ostřice Davalova. Tyto jednotlivé druhy nerostou samostatně, ale ve společenstvích dalších druhů a jejich výskyt je vzájemné provázán také s místem, na němž rostou. Díky cílené ochraně a managementu nejcennějších ploch se daří tyto druhy udržet a u mnoha druhů i zvyšovat jejich početnost. V CHKO Železné hory se nachází památný strom Klokočovská lípa, která je považována za nejstarší lípu v Čechách. 15

Co se týče lesní vegetace Železných hor, jejich stav se značně odchýlil od přirozeného stavu lesa. Původní stav lesní vegetace byl velmi pestrý a bohatý, současný stav lesů můžeme z biologického, ekologického a funkčního hlediska považovat za neuspokojivý. Lužní lesy patří k nejvýznamnějším rostlinným společenstvím Železných hor. Tyto lesy jsou podmíněné periodicky se opakujícími záplavami podzemní vody, jejíchž hladina je leží těsně pod povrchem. Na ně vázán výskyt významnějších druhů rostlin, např. mokrýše vstřícnolistého, blatouchu bahenního a také jarmanky obecné. Vegetace luk je zde velmi pestrá na vlhkých a svěžích půdách, mezi nejcennější patří květnaté pcháčové louky v nejnižších polohách území. Bohatá jsou zde i bylinná území teplých oblastí. Především druhy středoevropské temperátní oblasti tvoří květenu Železných hor. Menší rašeliniště a rašelinné louky zastupují v této oblasti mokřady. Z rašelinných stanovišť na lesní půdě převládají olšiny s pomístním přimíšením smrku. Také nesmíme zapomenout na rákosiny a vysoký ostřic, tyto druhy patří do vegetace vod. Silně poznamenaná je lesní fauna, a to zavedením monokulturních porostů smrku. Druhy vázané na čisté pramenité vody zmizely, jde především o perlorodku říční a raka kamenáče. Naopak se objevily druhy vázané na stepní stanoviště a lidská sídla, zde se jedná o živočichy vlaštovka obecná a skřivan polní. Se škeblí rybničnou se můžeme setkat v některých rybnících na tomto území. Měkkýši jsou významnou indikační skupinou živočichů v této oblasti. V minulosti bylo zjištěno celkem 75 druhů a dnes jsou objevovány další nové druhy. U většiny těchto nálezů se potvrzuje to, že mají Železné hory výjimečné postavení. Na území byl zaznamenán výskyt 283 druhů obratlovců a také množství bezobratlých, jejichž počet se díky intenzivnímu výzkumu v oblasti stále zvyšuje. Třicet jedna, to je počet zjištěných druhů ryb v Železných horách, a to je včetně uměle vysazovaných a v rybnících chovaných. Obojživelníků žije v této oblasti 13, z nichž 11 patří mezi chráněné. Čolek velký, blatnice skvrnitá a skokan štíhlý se vyskytuje velmi vzácně, častěji se setkáme s čolkem obecným. Co se týče plazů, těch žije na tomto území 7 druhů. Jedná se o užovku obojkovou, ještěrku živorodou, ještěrku obecnou, slepýše křehkého a zmiji obecnou, kterou si můžeme snadno splést s užovkou hladkou. 16

Nejpočetnější skupina obratlovců jsou ptáci se svými 158 zjištěnými druhy, z nichž 112 druhů v této oblasti hnízdí a další jen protahují nebo zde pouze zimují. U savců bylo zjištěno v Železných horách 47 druhů. Los evropský patří mezi největší savce této oblasti. Kriticky ohroženým druhem, a to i v rámci celé Evropy, je vápenec malý. Velmi vzácný je netopýr severní. A po mnoha letech se sem vrátila vydra říční. Výskyt jednotlivých druhů živočichů zjišťuje správa CHKO a na jeho základě prosazuje jejich ochranu, stejně tak je to i u jejich stanovišť. V posledních letech tak byla zabezpečena zimoviště netopýrů, podpořeny hnízdní možnosti holuba doupňáka a drobných pěvců. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 12-15); [5, 6, 7] Chráněná krajinná oblast Železné hory Na území Železných hor byla v roce 1991 zřízena stejnojmenná chráněná krajinná oblast. Tato oblast nemá totožnou rozlohu jako oblast celých Železných hor. Chráněná krajinná oblast má rozlohu 284 km 2. Nejvyšším vrcholem, stejně jako u celé oblasti Železných hor, je Vestec (668 m n. m.) a naopak nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan. Mají shodnou nadmořskou výšku 268 metrů. CHKO zaujímá centrální část Železných hor. Hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Dobravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem, je velice nápadným útvarem této oblasti. Vedle četných vrcholů v tomto hřebeni, jsou zde i nápadné rokle, z nichž nejkrásnější je Lovětínská a Hedvikovská. Pokud vezmeme severní stranu CHKO, zde je nejnápadnější Bučina, což je kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi. A také v severní části oblasti najdeme jedinou rokli, která v této oblasti je. Je to rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Pohlédneme-li jižně od hlavního hřebene, najdeme zde nižší část zvanou Dlouhá mez, z ní je nápadný kopec Hradiště u Libice nad Dobravou. Budeme-li pokračovat dále na jih, narazíme na kaňonovité údolí řeky Dobravy mezi městy Bílkem a Chotěboří. Posláním chráněné krajinné oblasti je uchovat přírodní krásy a krajinu Železných hor a v dalším rozvoji podpořit šetrné využití území, včetně výstavby, která zohledňuje venkovské typy, tvary a proporce. To nejcennější z Železných hor je chráněno ve 24 zvláštně chráněných územích. V některá tato území jsou přístupná pouze po značených 17

cestách a pěšinách. Jiná území jsou volně přístupná, avšak je třeba respektovat omezení, např. ve sběru přírodnin, nenarušování skalních výchozů, rušení hnízdišť. Na rozloze 284 km 2 je nejsložitější geologická skladba v rámci Evropy. Horniny předprvohorního stáří leží na západní straně. Celá střední část patří různě starým metamorfovaným horninám. Pro tuto oblast jsou typické ruly a žuly, ojediněle se tu vyskytuje gabro a hadec. U Vápenice a Javorky se uchovaly čočka vápence. U Kraskova jsou usazeniny permokarbonského stáří. Také se tu vytvořily spraše, a to v době ledové. Co se týče maloplošných zvláště chráněných území v CHKO, najdeme zde jednu národní přírodní rezervaci, 10 přírodních rezervací a 10 přírodních památek. V této chráněné krajinné oblasti nalezneme naučné stezky. Poznávání přírody je prvním krokem k pochopení ochrany přírody, proto se tyto stezky v této oblasti budují. Jsou to trasy, které vedou přírodními i kulturně zajímavými místy, kde jsou umístěné tabule s informacemi. Jsou značeny šikmým zeleným pruhem uvnitř bílého čtverce.[8] 2.3 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Železné hory Tyto předpoklady souvisejí s historickým vývojem daného území a vyplívají z výsledků tvořivosti člověka. Předmětem, který jeví zájem u návštěvníků a motivuje je k návštěvě dané oblasti jsou architektonické památky, kulturní zařízení (muzea, galerie), technické památky, archeologické lokality, významné parky i památky lidové architektury. (Drobná, Morávková, 2004, s. 21) 2.3.1 Kulturní památky a architektura v turistické oblasti Železné hory V této kapitole bych vás chtěla seznámit s hrady a zámky, které se na řešeném území vyskytují. Také cílem této kapitoly je, informovat vás o lidové a městské architektuře v dané oblasti. Nalezneme zde poměrně velké množství kulturněhistorických památek, jelikož jsou Železné hory územím s velmi dlouhou a zajímavou historií. Lichnice patří k těm 18

nejstarším a zároveň nejpůsobivějším. Lichnice je zřícenina hradu, který má trojúhelníkový půdorys, byl vybudován na výrazném hřebeni a dnes tvoří charakteristickou dominantu krajiny Železných hor. Další zajímavou památkou je opět zřícenina hradu. Jedná se o zříceninu hradu Oheb, která se tyčí na romantickém místě, na skalnatém ostrohu vysoko nad Sečskou přehradou. Hned vedle, u hráze nalezneme nepatrné zbytky gotického hradu Vildštejn. Když se pojedeme o kus dál směrem na Chrudim, u Rabštejnské Lhoty nalezneme zříceninu opuštěného hrádku Rabštejn (Rabštejnek). V Železných horách nejsou jen zříceniny hradů, nejdeme zde překvapivě vysoký počet větších či menších zámků, které většinou vznikly přestavbou starších tvrzí nebo hradů a v minulosti sloužily jako venkovská sídla české šlechty. Nejvýznamnějším zámkem je dnes bezesporu státní zámek Žleby. Mezi další významnou památku patří zámek Slatiňany, jehož interiéry jsou úzce spjaty s expozicí hipologického muzea. K dalším významným zámkům na tomto území patří zámek v Nasavrkách, zámek v obci Choltice, malečský zámek, zámek v obci Běstvina. Dnes domov důchodců v Heřmanově Městci je novogotický zámek. Pokud se budeme bavit o městské architektuře v oblasti Železných hor, města v této oblasti mají za sebou dlouhý historický vývoj a utvářela se podobně. Většinou šlo o místo staršího osídlení při zemských obchodních cestách a bylo obehnáno hradbami. Požáry a útoky vojsk jejich rozvoj komplikovaly. Významnými průmyslovými a obchodními centry se stala města v 19. století a ve století 20. byla zaznamenána panelová výstavba. Dnes centra měst tvoří náměstí, která jsou obklopená měšťanskými domy a dominantou je většinou významný kostel. Některé města mají i svá specifika, např. židovské památky v Heřmanově Městci a Golčově Jeníkově či zámek ve Slatiňanech. Typickou strukturou vesnic, osad a jednotlivých sídel v Železných horách je, že jsou ve většině případů stavěna kolem nějakého výjimečného prvku, ať už přírodního (potok, rybník, strom atd.) nebo umělého (hrad, kostel aj.). Nízkopodlažnost obytných i hospodářských staveb je charakteristikou pro venkovskou architekturu. Lidová architektura je nejčastěji zastoupena původně zemědělskými usedlostmi, které byly stavěny ze dřeva již od raného středověku. Později se začaly stavět i z opracovaného dřeva v podobě klád jako tzv. srubové domy. Domy z kamene a cihel se začaly stavět až 19

v průběhu 19. století a některé ozdobné architektonické článkování v podobě ostění u dveří a oken se dochovalo dodnes. Vesnice také doplňují drobné architektonické stavby, jako jsou zvoničky, kapličky, Boží muka, někdy i zajímavé hasičské zbrojnice, památníky. Tyto stavby vytvářejí charakteristický obraz jedinečnosti každého sídla. Za stavby, které nám ukazují technickou zdatnost našich předků a existenci řemesel, jsou považovány mlýny, pily, valchy a další. V osadě Veselý Kopec najdeme nepůsobivější ukázky lidové architektury. Můžeme zde vidět sýpky, stodoly, ovčín, vodní pilu, olejnu. Tato osada je součástí Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina. Památkovou zónou lidové architektury byly vyhlášeny obce Zubří, Svobodmé Hamry a Možděnice. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 20, 22, 23) Významné hrady a zámky v oblasti Železných hor Zámek Slatiňany Pokud hledáte odpočinek a aktivní vyžití, zámek ve Slatiňanech je k tomu jak dělaný. Kde jinde, než tady najdete na pár hektarech zámek, hřebčín, krásný a rozlehlý anglický park, rekreační lesy s množstvím sportovišť. Zámek je sice nejproslulejší díky hřebčínu a svými starokladrubskými vraníky, ale najdeme zde v oboře i muflony a jeleny. U zámku je jak třešňová alej, tak i alej jedlých kaštanů. Zámek je se svými hipologickými sbírkami národní kulturní památkou. Zámek je spravován Národním památkovým ústavem a územní památkovou správou na Sychrově. Zámek bylo moderní sídlo rodiny Auerspergů. Tato rodina vlastnila zámek po dvě staletí až do svého vymření v roce 1942. Můžete zde vidět příběhy z života knížecího a seznámíte se s šlechtickým prostředím i s prostředím pro personál. Můžete navštívit reprezentační a společenské pokoje a naproti tomu také můžete vidět stroze vybavenou kuchyň a kotelnu zámku. [9] Zámek Nasavrky Zámek Nasavrky je dominantou města, má nepravidelný obdélníkový půdorys a v průčelí vchodu je pískovcový portál s bohatou reliéfní výzdobou. Fasáda zámku je zdobena sgrafity, tzv. psaníčka, tento znak je typický pro renesanci. Válená klenba je velice cennou výzdobou vstupní přízemní haly. Stará sklepení s těžkým žalářem se 20

nacházejí pod zámkem, sklepení jsou ale dnes uzavřena. Prostory zámku se dnes využívají ke kulturním účelům. Konají se zde svatby, můžeme si sem zajít na některý z mnoha hudebních večerů a probíhají zde i výstavy tzv. Nasavrcké palety.[10] Zřícenina hradu Lichnice Tento hrad je oficiálně přístupny od května do října, ale kolem brány se dá po cestičce projít, a tak hrad lze navštívit kdykoli. Hrad byl vybudován na ostrohu nad městem Třemošnice. Hrad byl vybudován ve 12. století. Pokud Lichnici navštívíte, můžete to vždy spojit s příjemným výletem po okolí. Blízko této zříceniny se nachází Lovětínská rokle, Žižkův dub a Krkanku. V hlavní sezóně je v jedné hradní budově umístěno malé hradní muzeum s výkladem. Tradiční je Zimní táboření na Lichnici, které se koná vždy první únorový víkend.[11] Zřícenina hradu Oheb Zřícenina hradu Oheb jistě patří mezi tři nejkrásnější místa, které můžeme v Železných horách najít. Umístění tohoto hradu nemůže být lepší. Hrad se nachází nad kolmou stěnou sečské nádrže a tím pádem poskytuje návštěvníkům krásný pohled na ostrůvek ve vodní nádrži. Toto jméno nese z důvodu toho, že dříve toto slovo znamenalo ostrou zatáčku a také toto jméno dostal podle řeky ohebky (dnes Chrudimka), která zde před postavením vodní nádrže protékala. Ohebská skála je chráněnou přírodní rezervací.[12] 2.3.2 Kulturní zařízení (muzea, galerie) v turistické oblasti Želné hory Nejvíce stojí za zmínku Regionální muzeum v Chrudimi, Chrudim sice už nespadá do Železných hor, ale je to velice blízké okolí. V tomto muzeum můžeme najít mimo jiné i velký společenský sál. V současné době jsou zde tři stálé expozice Plakáty a. Muchy, Umělecké řemeslo a Mozaika z dějin regionu. [13] Tabulka č. 1 otevírací doba Regionálního muzea Chrudim PO ZAVŘENO Út - Ne 9:00-12:00 13:00-17:00 Zdroj: www.muzeumcr.cz 21

Stále zůstaneme v Chrudimi, kde můžeme ještě navštívit Muzeum loutkářských kultur. Je umístěno v překrásných prostorách Mydlářovského domu. Expozice dokumentuje české i zahraniční loutkářství od počátku a po současnost. [14] Tabulka č. 2 otevírací doba Muzea loutkářských kultur Chrudim út, čt ne: Každou středu prodloužená otevírací doba Zavřeno každé pondělí, 1. ledna, 24. 26. prosince, 31. prosince Zdroj: www.puppets.cz 9:00 18:00 hodin 13:00 20:00 hodin Muzeum, které stojí za to navštívit je také určitě hipologické muzeum ve Slatiňanech. Muzeum sídlí v prostorách zámku a seznamuje návštěvníky s vývojem koně od pravěku, dokumentuje anatomii a fyziologii koní a upozorňuje na problematiku jeho chovu. Expozice ukazuje koně jako nepostradatelného pomocníka poutavou formou představuje koně ve vojenství, poště, dopravě, zemědělství, ve sportu a i ve zdravotnictví. Můžeme zde vidět i expozici sedel a postrojů a podkovářskou sbírku. Tabulka č. 3 otevírací doba hipologického muzea Slatiňany duben so, ne, svátky 10:00 16:00 květen út ne 10:00 15:00 o víkendech do 16:00 červen út ne 10:00 16:00 červenec út ne 10:00 17:00 srpen út ne 10:00 17:00 září út ne 10:00 15:00 o víkendech do 16:00 říjen so, ne, svátky 10:00 15:00 Mimo návštěvní dobu jsou prohlídky možné po předchozí domluvě. Zdroj: www.hipologickomuzeumslatinany.cz Expozice byla zpřístupněna veřejnosti již 1. října 1950, toho dne navštívilo muzeum 207 hostů. [15] Gallery Cyrany je muzeum v Heřmanově Městci. Je umístěné v prostorách židovské školy a synagogy. Shromažďuje sbírku východočeských malířů a sochaří 20. století. V Ronově nad Dobravou můžeme navštívit Galerii Antonína Chittussiho. Dále pak najdeme Městské muzeum v Chotěboři s pamětní síní malíře Jindřicha Průchy a spisovatele Ignáta Hermana. Muzeum je umístěno v prostorách zámku. O geologii, paleontologii a pravěkém osídlení se dozvíme více z expozic Městského muzea v Chrasti. Zajímavé výstavy se v letních měsících konají v Muzeu v Hlinsku a Nasavrkách. O historii těžby vápence se dozvíme v Muzeu vápenictví Berlova 22

vápenka v Závratci u Třemošnice. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 23, 24) 2.3.3 Kulturní akce v turistické oblasti Železné hory Kulturních akcí, které se na tomto území konají a pravidelně se každoročně opakují, je spousta. Mezi nejznámější kulturní akcí je Mála a Velká cena Nasavrk. Jedná se o běžecký závod, kterého se vždy zúčastňuje mnoho sportovců a ještě víc diváků. Tento závod se koná vždy v měsíci květnu. Na přelomu července a srpna se každoročně v Nasavrkách koná festival keltské kultury Lughnasad. K další kulturní akci, která je velice známá a stojí určitě za návštěvu je Léto s Rychtářem. Jde o takový festival hudby, koná se v areálu pivovaru a vystřídá se zde spoustu velice známých hudebních skupin (Chinaski, Divoký Bil apod.). Na tomto území můžeme také navštívit spoustu akcí, ke kterým se váží tradice. Ve spoustě větších obcí se každoročně konají masopustní průvody, které stojí za zmínku a určitě i stojí za návštěvu. Běžné jsou tu také soutěže v požárním útoku. Tyto akce můžeme považovat za ty nejzajímavější v oblasti Železných hor. Samozřejmě se tu koná spoustu jiných akcí. Výstavy výtvarného umění, tradičního řemesla, které se k této oblasti váže. Návštěvníci se nemusí bát, že se v této oblasti budou tzv. nudit. Mají určitě veliký výběr z kulturního vyžití. [16,17] 2.4 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v oblasti Železné hory Tyto předpoklady umožňují účastníkům dostavit se do míst, které využívají k pobytu, rekreaci a dalším aktivitám. Do těchto předpokladů zařadím v mé práci dopravu a MTZ. Co se týče MTZ, tam se zaměřím na ubytovací zařízení a to zejména na rekreační střediska jako jsou kempy, ale také zde zmapuji celkové možnosti ubytování v dané oblasti. Samozřejmě do MTZ patří i stravovací, zábavní, sportovní a kulturní zařízení. (Drobná, Morávková, 2004, s. 22) 23

2.4.1 Doprava v oblasti Železné hory S dopravou v oblasti Železných hor není žádný problém. Jelikož se Železné hory nacházejí téměř ve středu České republiky jsou přístupné ze všech světových stran. Oblastí procházejí silnice 1. třídy, které jsou pro tuto oblast velikou výhodou. Jedná se o hlavní tahy, jako je silnice vedoucí z Čáslavi na Chrudim přes Heřmanův Městec, dále pak silnice vedoucí z Chrudimi do Ždírce nad Dobravou přes Slatiňany, Nasavrky a Trhovou Kamenici a přes Chotěboř vede silnice z Golčova Jeníkova na Čáslav. Tyto cesty považuji v této oblasti za velice důležité, jelikož procházejí každým větším městem. I přesto, že má popisovaná oblast poměrně dost kopcovitý terén, je zde silniční síť hustá. Město Seč je považován za tzv. komunikační uzel. Kříží se tu totiž silnice, které vedou z Čáslavi, Žlebů, Ronova nad Doubravou, poté silnice které vedou z Hlinska, Trhové Kamenice a spojují Seč s Chrudimí. Také sem vedou cesty z Heřmanova Městce a z Nasavrk. Po silnicích, které jsem zmiňovala na začátku jako hlavní tahy oblasti, jezdí velmi často spoustu linkových autobusů. Lidé se do této oblasti dostanou i z našich největších měst Prahy a Brna. Co se týče místních linek, ty pokrývají spolehlivě většinu obydleného území a jejich provoz je častý. S železniční sítí je to v této oblasti o něco horší. Tato síť není tak hustá. Na tomto území můžeme brát v úvahu jen trať, která spojuje Chrudim a Ždírec nad Doubravou, trať která spojuje Čáslav s Třemošnicí a dále pak trať spojující Přelouč a Prachovice, která vede přes Heřmanův Městec. Tratě procházejí oblastí jen okrajově a neprocházejí tolika městy v této oblasti. Lidé, kteří chtějí tuto oblast navštívit, se nemusí obávat, že by se sem nedostali, ale v zimě jsou horší podmínky, proto by si měli dávat větší pozor. Jinak bych dopravní síť v oblasti hodnotila za dostačující a poměrně kvalitní. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 19, 20) 2.4.2 Rekreační střediska v oblasti Železných hor S cestovním ruchem je samozřejmě spojené i ubytování. Ubytovací zařízení jsou odlišného charakteru. V této oblasti se můžeme ubytovat v luxusním hotelu, ale také jen 24

v běžném kempu. Najdeme zde hotely, penziony, kempy, ale můžeme se ubytovat i v soukromých chalupách. Také jsou zde velice oblíbené chatové osady. V Železných horách převažuje ubytovací zařízení charakteru penzionu. Jen kolem Sečské přehrady jich je pět. Pokud budeme hledat levnější ubytovaní, ale nebudu chtít do kempu, najdeme zde i turistické ubytovny. Co se týče kempů, kempy jsou v této oblasti na dobré úrovni. Kempy jsou zde dobře vybavené a návštěvníci zde zažijí spoustu zábavy a mají mnoho možností sportovního vyžití. Pro ty náročnější jsou zde velice dobře vybavené a luxusní hotely. Určitě stojí za zmínku hotel Jezerka, který troufnu si říct nemá v této oblasti žádnou konkurenci. Zkrátka a dobře, z ubytovacího hlediska si tu každý přijde na své. A konec konců kempům v této oblasti se budu velice podrobně věnovat v praktické části této práce. Samozřejmě s cestovním ruchem a ubytováním je spjato i stravování. Je tu velký výběr ze stravovacích zařízení. Najdeme zde cukrárny, kavárny, čínské restaurace, rychlá občerstvení, fastfoody, ale také klasické restaurace. Každý hotel, penzion má svojí vlastní restauraci a kempy nám také nabízejí určitou formu stravování. [18] 2.5 Outdoorové aktivity v oblasti Železných hor Outdoorové aktivity je označení pro všechny aktivity, které se provádí mimo uzavřený prostor. V mé práci se zaměřují právě na tyto aktivity. Outdoorových aktivit je veliká spousta, jedná se o sporty jako je fotbal, tenis, golf, jachtaření, plavání, pěší a cykloturistika, geocaching, horolezectví, jízda na koni, vodáctví, tábornictví, paragliding, kanoistika apod. Samozřejmě, že daná oblast nám nenabízí veškeré aktivity, které jsem v předchozí větě vypsala. Já se v mé práci zaměřím na outdoorové aktivity, které nám daná oblast umožňuje provádět. K nejběžnějším aktivitám v této oblasti patří pěší turistika, cykloturistika, jízda na koni, vodáctví, koupání a teď velice moderní a hodně rozšířený geocaching. V některých případech můžeme provádět i fotbal, tenis apod., ale není tomu tak všude. V tomto případě záleží na vybavenosti rekreačního střediska pro tyto sporty. 25

2.5.1 Pěší turistika v oblasti Železných hor Popisovanou oblastí prochází mnoho turisticky značených tras. Abychom se v tom lépe vyznali, můžeme danou oblast rozdělit do čtyř částí. Pokud se budeme bavit o první části, zde je výchozím bodem Horní Bradlo a okolí Sečské přehrady. V této části Železných hor stojí za zmínku všechny turistické trasy. Zde si mohou turisti vybrat z devíti značených tras. Kolem tisícileté lípy k přehradě je trasa, která začíná v Horním Bradle, vede do Klokočova k tzv. tisícileté lípě a končí v Hoješíně. Kaňkovy Hory je trasa, kde vyjdeme z Hoješína směrem k sečské přehradě, půjdeme přes Javorku a skončíme v Hedvikově. Na hrad Oheb je trasa vedená od Horního Bradla při levém břehu řeky Chrudimky až k sečské přehradě, kde se nachází zřícenina hradu Oheb, poté se dostaneme k Hořelci a do Bojanova. Z Železných hor do Žďárských vrchů je krásná trasa vedená z Horního Bradla přes Polom a Zubří až do Hlinska, do skanzenu Veselý kopec. Za přírodními krásami Vršova opět vychází z Horního Bradla, přes PP Vršovská olšina až do Bojanova. Ze Seče přes hřeben Kaňkových hor trasa vedená od sečské přehrady, přes náměstí města Seč až do Horních Počátek, kde se dostaneme na lesní cestu vedenou přes zalesněný hřeben Kaňkových hor. Na keltské oppidum jedna z nejzajímavějších turistických tras. Jedná se o Keltskou stezku Železnými horami. Vychází se opět z Horního Bradla a končí v Hradišti. Přes hlavní hřeben Železných hor opět vychází z Horního Bradla, vede přes vrcholy Spálava a Vestec a klesá k údolí řeky Doubravy. Od přehrady k rybníkům v Pekle trasa vedená od zříceniny hradu Vildštejna, kolem sečské přehrady do Horních Počátek a poté do Pekla. Za velice zajímavou část považuji severovýchod Železných hor i v této části stojí určitě za zmínku všechny turistické trasy. Jelikož se jedná o oblast mezi městy Heřmanův Městec, Chrudim, Slatiňany a Nasavrky. Také tuto oblast zmiňuji za zajímavou proto, že jsou v této části ty nejkrásnější zámky a velice známé keltské oppidum. Začnu trasou Od Chrudimského úpatí na vrchy Železných hor, tato trasa vede z Chrudimi přes Rabštejnskou Lhotu do Vápeného Podola. Trasu Krajem Chrudimky můžeme považovat za velice zajímavou, jelikož vede z Chrudimi kolem řeky Chrudimky do Slatiňan a poté pokračuje přes PP Louka u Libáně a PP Rašelinná louka u Drahotic až do Nasavrk. Další velice zajímavou trasou je trasa Od zámku k zámku, jelikož zde můžeme navštívit zámek Slatiňany, Kočičí hrádek, Rabštejnek a zámek v Heřmanově 26

Městci. Pokud budeme chtít vycházet opět ze Slatiňan, nabízí se nám trasa Ze zámku na keltské oppidum. Můžeme navštívit zámek ve Slatiňanech a dále pokračovat přes Kochánovice až do Hradiště na keltské oppidum. Pokud je návštěvník zapálený do nádherných výhledů, trasa Malebnou krajinou s nádhernými výhledy je pro něj jako stvořená. Vede od Konopáče u Heřmanova Městce přes Locoměřice a Březinku do obce Semteš. Mezi lesem, poli a loukami může návštěvník vidět krásné výhledy na krajinu Železných hor. Z Heřmanova Městce na Lichnici je trasa vycházející z Heřmanova Městce přes Konopáč, kde je krásně udělané přírodní koupaliště a dále pokračuje k Lovětínskému rybníku a končí na zřícenině hradu Lichnice. Třetí částí je oblast kolem města Třemošnice. Všechny trasy v této oblasti mají jedno společné a to zříceninu hradu Lichnice. Taky tyto trasy spojuje Hedvičino údolí, většina tras přes toto údolí vede. A na těchto trasách můžeme také navštívit Lovětínskou rokli s Lovětínským rybníkem. Mluvíme např. o trase Přes Hedvičino údolí k zřícenině hradu Lichnice, Hedvičiným údolím do Pekla a Lovětínská rokle. Kraj mezi Chotěboří a Ždírcem na Dobravou je částí čtvrtou a zároveň již poslední. V této části si turisti mohou vybrat ze šesti turisticky značených tras. Trasa Údolí Doubravy nás vede z Chotěboře kolem skal zv. Koukalky k Mariánskému údolí. Od Točitého víru až do Bílku můžeme na této trase sledovat tok Doubravy a když se vyhneme vojenskému výcvikovému prostoru v Sopotském polesí dorazíme k Pobočenskému rybníku. Opět budeme vycházet z Chotěboře, a když budeme pokračovat přes Štěpánov, Sobíňov a přes obec Hlínu, dostaneme se po lesní silnici až k Ranským jezírkům. V tomto případě se jedná o trasu Z Chotěboře k Ranským jezírkům. Samozřejmě ale můžeme také projít trasy, jako jsou Z Chotěboře kolem Zkamenělé řeky k vodní nádrži Pařížov, Z údolí Doubravy na vrch Spálava, Vysočinou do Zubří, Z Chotěboře do Klokočova u Sečské přehrady. U těchto tras již z názvů poznáme, kudy tyto trasy vedou a co můžeme na těchto trasách vidět. Návštěvníci Železných hor se nemusí obávat, že by si nevybrali z tolika turisticky značených tras. Samozřejmě se nemusí řídit stále podle jedné trasy, kterou si vyberou. Trasy se dají po jednotlivých úsecích kombinovat. Proto jsou trasy odlišovány barvami, jako je červená, zelená, modrá a žlutá. Co se týče pěší turistiky v Železných horách, tato aktivita je s touto oblastí velice spjata. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 28-34) 27

2.5.2 Cykloturistika v oblasti Železných hor Pro cyklistické výlety je kraj Železných hor jako stvořený. Tu nejvhodnější trasu, jak náročností, tak délkou si tu najde každý nadšený cyklista. V letních měsících (zhruba od poloviny května do konce září) jezdí díky společnosti CONNEX Východní Čechy a.s. speciální víkendové linky, které jsou vybavené na přepravu kol. Tyto linky propojují cyklistické trasy a turisticky exponovaná místa Železných hor. Linky těchto cyklobusů si cyklisti hodně chválí, jelikož jim slouží těm, kteří se nechají ráno vyvézt do zajímavých míst a odpoledne se vrátit, aniž by museli překonávat velice frekventované a pro cyklisty hodně nebezpečné silnice. Cyklobus projíždí města Pardubice, Chrudim, Slatiňany, Nasavrky, Trhová Kamenice, Libice nad Dobravou, Horní Bradlo, Seč, Běstvina, Kněžice, Třemošnice, Prachovice, Heřmanův Městec a opět Pardubice. S klidem můžeme říct, že je tato oblast dobře pokryta linkami cyklobusů. A pokud se začneme bavit o cyklistických trasách, v této oblasti jich je devatenáct. Samozřejmě je v mé práci vypíši a o těch, co považuji za ty nejzajímavější napíši něco víc, aby ti, kteří rádi jezdí na kole nebo teprve začít chtějí, měli představu, jak mohou spojit sport s poznáním. Okolo Chrudimi východním okruhem přes Hrochův Týnec tento okruh je 27 km dlouhý, je určený spíše pro silniční kolo a je označen za lehký letní okruh. Okruh vede přes města a obce Chrudim, Presy, Slatiňany, Tři Bubny, Kočí, Nabočany, Hrochův Týnec, Dvakačovice, Úhřetice, Tuněchody, Vestec a opět se vrací do Chrudimi. Okolo Chrudimi západním okruhem přes Heřmanův Městec okruh je 26 km dlouhý, také je označován jako letní lehký okruh pro silniční kolo, trekking. Okruh vede přes Chrudim, Sobětuchy, Stolany, Morašice, Chotěnice, Heřmanův Městec, Klešice, Rozhovice, Třibřichy, Medlešice a opět Chrudim. Z Chrudimi na Sečskou přehradu je kratší okruh, který má 16 km a je spíše pro silniční kolo. Okruh začíná v Chrudimi a vede přes Rabštejnskou Lhotu, Petříkovice, Hrbokov, Kovářov až do Seče. Do přírody u Slatiňan jižní okruh je 21 km dlouhý výletní okruh, trekking, MTB. Výjezd je v Chrudimi a jede se přes Podhůrku, Řiště, Hůru, Tyrolský domek, Křižovatku cest u Kochánovic, Trpišov, Práčov, Svídnici, Škrovád, Slatiňany, Presy a končí opět v Chrudimi. 28

Z Pardubic přes Chrudim, Slatiňany a Heřmanův Městec do Třemošnice tento okruh je náročný, 48 km dlouhý, trekking, MTB. Tato trasa začíná v Pardubicích a pokračuje Ostřešany, Vestec, Chrudim, Presy, Slatiňany, Škrovád, Svídnice, Práčov, Trpišov, Křižovatka cest u Kochánovic, Rabštejn, Čejkovice, Janovice, Morašice, Heřmanův Městec, Konopáč, Vyžice, Sušice, Míčov, U Rudova, Podhrádí a končí v Třemošnici. Ze Žlebů do Nasavrk tato trasa je středně náročná, je 28 km dlouhá a vede napříč Železnými horami, trekking, MTB. Trasa začíná ve Žlebech a následuje Ronov nad Doubravou, Třemošnice, Kraskov, Seč, Bojanov, Hradiště a končí v Nasavrkách. Ale můžeme si také vybrat i z jiných tras. Máme tu na výběr trasy: Z Nasavrk do Vysokého Mýta, Vraclav do Proseče, Na sever od Hlinska, Za tradiční architekturou a řemesly hlinecka, Kolem Trhové Kamenice, Železnými horami, Okolo Toulovcových a Městských maštalí, Okolo Sečské přehrady, Do Borových lesů, Mezi Chrudimí a Vysokým Mýtem, Západní Trasa, Železné hory na horském kole a Okolí Doubravy. Tyto trasy jsou délkou náročnější. Jejich délka je kolem 40 km. Veliký nadšenci do cykloturistiky i ti, kteří s cykloturistikou začínají, si tu přijdou na své. Železné hory jsou pro výlety na kole jako stvořené. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 35, 36) [19] 2.5.3 Koupání v oblasti Železných hor Okolí Sečské přehrady je jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí Železných hor. Nejlepší koupání na Sečské přehradě je v autokempu v Seči, na Ústupkách, v Horní Vsi a v Čáslavské zátoce. Návštěvníci zde mohou provozovat i jiné vodní sporty. Najdeme tu půjčovny loděk, šlapadel. Koupaliště Konopáč u Heřmanova Městce je velice oblíbené a hodně navštěvované koupaliště. Za vysokou návštěvnost toto koupaliště vděčí toboganu, který do přírodního koupaliště vede. Koupaliště je tak vhodné pro všechny tipy návštěvníků, pro mladé, pro rodiny s dětmi, pro seniory. Zkrátka zde si najde zábavu i sportovní vyžití každý. V letních měsících si můžeme také zaplavat na koupališti v Chrudimi, kde najdeme i spoustu jiného sportovního vyžití. Co se týče vodního vyžitý, je zde skokanské prkno, skluzavka, tobogan, divoká řeka a najdeme tu i vířivku. Při návštěvě tohoto koupaliště 29

můžeme vodní vyžití spojit i s jinými outdoorovými aktivitami. V areálu si můžeme zahrát volejbal, plážový volejbal, stolní tenis. Pokud by jsme si sem jeli zaplavat v zimě, je zde k dispozici krytý plavecký bazén. Dále se také máme možnost v létě vykoupat na koupališti ve Slatiňanech, v Horním Bradle, Třemošnici a trochu vzdálenější Čáslavi. V areálu všech těchto koupališť si máme možnost zahrát volejbal a nohejbal a v Horním Bradle je dokonce možnost tenisu. V oblasti Železných hor je také veliká spousta rybníku, ale tyto rybníky slouží spíše rybářům. V některých rybnících se koupaní nedoporučuje. Samozřejmě návštěvníci se můžou vykoupat v každém z nich, ale je to na vlastní nebezpečí. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 36) 2.5.4 Vodáctví v oblasti Železných hor Zde budeme hovořit o dvou řekách, které lze doporučit vodákům, a to je řeka Chrudimka a Doubrava. Obě dvě řeky protékají územím CHKO, proto se tu musí dodržovat určité zásady ochrany přírody a omezit táboření. Pokud se budeme bavit o řece Chrudimce, nejčastěji sjízdné úseky jsou z Trhové Kamenice, v případě vyššího stavu vody z Hlinska nebo Hamrů a od Seče do Mezisvětí a pod Práčovem. Pro víkendovou plavbu je horní tok, je to úsek z Kamenice, který trvá i 5 hodin. Řeka zde teče rychlým proudem a pěkným, zalesněným údolím, pod Klokočovem se vplouvá na hladinu Sečské přehrady. Pro rychlejší plavbu je úsek pod Sečí s velkým spádem v kamenitém údolí, tento úsek trvá cca 2 hodiny. Tento úsek je splavný jen výjimečně, jelikož spádu využívá elektrárna. Ze Svídnice lze plavbu uspěchat za den. V nížinnou lučinatou louku se Chrudimka mění pod Chrudimí. Na řece Doubravě se horní tok sjíždí od obce Horní Sokolovec, ale za velké vody se může sjíždět až z Bílku. Zde řeka protéká hlubokým a kamenitým údolím. Řeka meandruje a prodírá se balvanitým řečištěm k Pařížovské přehradě. Za touto přehradou je klasický úsek do Ronova (2 hodiny). K nejobtížnější části patří asi 2 km dlouhý úsek pod Mladoticemi. Pokud sjíždíme nížinnou část řeky, musíme počítat s nesjízdnými jezy u česly u Žehušické obory. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 37, 38) 30

2.5.5 Horolezectví v oblasti Železných hor S horolezectvím je to v Železných horách o něco horší. Předpoklady pro tento sport Železné hory nemají. Jediné co zde můžeme najít a co stojí za zmínku a určitě i za návštěvu je nově vybudované lanové centrum Podhůra u Chrudimi. Adrenalinový zážitek můžou návštěvníci zažít v korunách stromů v lanovém parku. Najdete zde sportovní vyžití pro celou rodinu. Lanový park je zavěšen ve výšce 3 10 metrů a tvoří ho 21 překážek v celkové délce 250 metrů. Můžete si zde vybrat ze dvou tras, které se liší obtížností. Tzv. červený okruh vede po celém obvodu parku a je doporučován těm, kteří chtějí vyzkoušet svoji fyzickou kondici kvalitním sportovním zážitkem. Druhý okruh je tzv. modrý a je méně náročný, je určen pro ty, kteří si to chtějí vyzkoušet poprvé a překonat své obavy z výšek. U tohoto lanového parku stojí také nově vybudovaná rozhledna Bára. Výšková kóta této rozhledny je 346,5 m.n.m., celková výška rozhledny je 29,8 metrů a výška vyhlídkové plošiny je 16,95 metrů. Autor a architekt rozhledny o této rozhledně prohlásil, že je rozhledna svou atypickou a unikátní konstrukcí tvaru trojbokého komolého jehlanu ojedinělá nejen v Evropě, ale pravděpodobně i na celém světě. Pokud se návštěvníci rozhodnou navštívit lanový park Podhůra, rozhledu Báru z této návštěvy nemůžou vynechat. [20] 2.5.6 Lyžování v oblasti Železných hor Oblast je především vhodná pro klasické lyžování. Nabízí nám mnoho variant pro krátké, dlouhé i středně dlouhé trasy v oblasti Hlinecka. Jde především o jižně ležící část této oblasti. Běžecké tratě vedou až na území Vysočiny. Pokud si budeme chtít zalyžovat na sjezdovce, nabízí se nám lyžařský areál v Hlinsku se třemi vleky a umělým zasněžováním a se dvěma vleky se nabízí areál v Trhové Kamenici. (Dibelková, Bárta, 2004, s. 38) 31

2.6 Historie outdoorových aktivit 2.6.1 Historie vodáctví Počátky tohoto sportu se datují do druhé poloviny 19. století. První kanoistický klub v Evropě byl založen v roce 1866 a na české vody vyplula první kanoe v roce 1875. Rychlým tempem se začal kanoistický sport rozvíjet po vzniku československa. Rozvíjela se vodní turistika, byly založeny tábořiště, byly pořádány první závody, spíše teda maratónského charakteru. Roku 1933 se konalo první kanoistické mistrovství Evropy. Sjelo se zde 58 závodníků z 10 zemí. Toto mistrovství také dopomohlo k zařazení tohoto sportu na program olympijských her již v roce 1936. KČT má velkou zásluhu na propagaci turistického vodáctví. V roce 1924 bylo v KČT registrováno 253 vodáků. Také velkou zásluhu na propagaci vodáctví mělo skautské hnutí a turistické oddíly. Pro splouvání řek si upravily rybářskou pramici, zvýšili boky, příď pokryly vlnolamem a místo vesel začaly používat pádla. Plavidlo bylo levné a zároveň bezpečné. Boom ve vodáctví byl také tramping. Trampové měli totiž vždy k přírodě nejblíže a také nejvíce jejich osad leželo právě přímo na řekách. Skládací kajaky byly veliký krok ve vodáctví. Zpřístupnily nové, techniky náročnější a hůře přístupné toky. Začaly se pořádat závody, slalomy, dálkové jízdy, vydává se první kilometráž českých řek. Pro vodáctví bylo velkou ranou postavení Vltavské kaskády údolních přehrad, jelikož se přehrady nejlépe staví ve zúžených místech údolí. Tím pádem zanikly mnohdy nejpeřejnatější a nejzajímavější úseky řek. V době totality byly útěky do přírody jediným řešením, jak se před tímto režimem schovat. Navíc také nebylo možné cestovat mimo rámec východního bloku. Vedlo to k zakládání vodáckých oddílů a klubů. Začaly se jezdit tzv. ČPV český pohár vodáků. Jelikož se vodáci chtěli bavit, sjíždělo se na čemkoli, na co nestačila laminátka, tam se vzal tehdejší raft, tehdy upravený vojenský nafukovací člun zvaný Matylda. [21] 2.6.2 Historie cyklistiky S vývojem kola je na počátku úzce spjat rozvoj cyklistiky a historie jízdního kola se začíná roku 1818. Tehdy Karl Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais von Sauerbronn přihlásil patent na své řiditelné běhací kolo. Později bylo toto kolo pojmenováno drezína. Dvě kola o stejné velikosti nedosahovaly takové rychlosti, proto se začaly rozvíjet proslulá vysoká kola. Toto vysoké kolo bylo poprvé postaveno 32

u nás bratry Josefem a Františkem Kohoutem. Také toto kolo dostalo jméno kohoutovka. Poté se zjistilo, že díky své velikost jsou pády z těchto kol velice nebezpečné, tím toto kolo ztratilo počáteční význam. První šlapací kolo s poháněným zadním kolem bylo postaveno ve Francii roku 1868. Nejdůležitějším pokrokem však bylo použití řetězového pohonu k zadnímu kolu roku 1879. Ke konci 19. století se přišlo s volnoběžným nábojem a zpětnou brzdou. Poté přišly konstrukce se směnitelnými převody a roku 1909 byly na takové úrovni, že tyto převody měli tři. Tak jak se vyvíjelo kolo, začaly se objevovat i první závody. První závody na vysokých kolech se konaly roku 1868 na trase Paříž-Rouen. Od prvních her je cyklistika součástí olympijského programu. První ročník Tour de France se konal roku 1893 a roku 1909 se konal první závod Giro d Italial. Mistrovství světa v dráhové cyklistiky bylo roku 1893 a první mistrovství v silniční cyklistice bylo roku 1921. [22] 2.6.3 Historie pěší turistiky Již v období renesance najdeme myšlenkový počátek pěší turistiky. Usilovalo se o zavádění tělesných cvičení v přírodě, pobytu v přírodě pro přirozený vývoj člověka. V období romantismu zájem o přírodu také vzrostl. Procházky divokou přírodou byly považovány za rozvoj lidské fantazie. Putování bylo především záliba šlechticů, o čemž svědčí také fakt, že jedním z prvních slavných turistů v Čechách byl právě básník Karel Hynek Mácha. Železnice byla hlavním hybatelem v pěší turistice, jelikož umožnila přístup do vysokohorských oblastí či do vzdálenějších míst, kde poté začaly vznikat turistické ubytovny a hotely. Kartografie se také zasloužila o velký rozvoj pěší turistiky, byl to nárůst informačních prostředků a následný vznik organizací a hnutí, které organizovaly pěší výlety a další formy pohybu a pobytu v přírodě. Sokol byl první českou organizací propagující tělesný pohyb. Když byl roku 1888 založen KČT, začala se psát oficiálně historie turistiky. Hlavními aktivitami KČT byly výstavba chat, rozhleden, úprava značení turistických tras. O první vlně bouřlivého rozvoje turistiky, cestování, i odvětví, jemuž dnes říkáme turistický průmysl můžeme hovořit po první světové válce, kdy nastaly zřetelné změny ve formě pěší turistiky. Turistika se stala vyhledávanou aktivitou ve volném čase, díky tomu se rozšířila skautská a trampská hnutí. Činnost KČT byla silně omezena během druhé světové války, ale neustala. Po roce 1945 svou činnost plně obnovila a můžeme mluvit o druhé vlně bouřlivého rozvoje turistiky. [23] 33

2.6.4 Historie horolezectví Od jak živa lidstvo fascinovaly hory. Toto je vedlo k tomu, že je chtěli pokořit, podobně jako všechno ostatní. Horolezectví bylo záležitostí jen jistého okruhu lidí, a to až do konce 18. století. Jednalo se o okruh lidí, kteří na tuto činnost měli prostředky a čas. Další vrstvy obyvatel se horolezectvím začaly zabývat až později. Na začátku 19. století se začaly rozlišovat 2 směry. Bylo to horolezectví a lezení, dnes je to sportovní lezení po skalách. Průlomem v horolezectví v západním světě byl považován výstup na Mt. Blanc v roce 1786. O tento výstup se zasloužili Balmet a Paccard. V roce 1857 vznikl vůbec první horolezecký klub a nesl jméno Alpine Club. Jako sport se horolezectví začalo uznávat až někdy od poloviny 19. století. Dvacáté století bylo ve znamení velkého rozmachu techniky a tím i horolezecké výstroje. V roce 1950 byla zdolána první osmitisícová hora. Nejvyšší hora světa Mt. Everest byla zdolána roku 1953. Tuto horu pokořil E. Hillarym. Poté už se zdolávaly všechny vrcholy osmitisícových hor na světě. [24] 34

3 Praktická část V praktické části vyhodnocuji strukturovaný rozhovor. Strukturovaný rozhovor byl proveden s majiteli rekreačních středisek. Rozhovor byl zaměřený na vybavenost střediska. Rozhovory nám ukazují, jak dobře jsou vybavené, a na základě výsledků navrhuji vhodný program pro návštěvníky střediska. Do své praktické části jsem si zvolila sedm rekreačních středisek, které se v Železných horách nacházejí. Podrobně se zde věnuji analýze, která nám ukáže, jak jsou rekreační střediska zařízená z pohledu realizace outdoorových aktivit. Odpovědi na otázky ze strukturovaného rozhovoru uvedu v následujících tabulkách a poté tyto výsledky podrobně rozeberu. 35

3.1 Otázky a odpovědi strukturovaného rozhovoru v tabulkách Tabulka č. 4 - Byl proveden na počátku při budování RS nějaký průzkum trhu? 1 RS Pláž průzkum trhu nebyl potřeba 2 RS Tesla průzkum trhu se dělat nemusel 3 RS Rvasice nebyl proveden žádný průzkum 4 RS Sluníčko nebyl, nebylo to potřeba 5 RS Ranč Kovářov nebyl průzkum, ale zkušenosti z jiného střediska stejného typu 6 RS Konopáč průzkum trhu nebyl potřeba 7 RS U letadla průzkum trhu nebyl potřeba Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 5 -Jaký důvod vedl k vybudování RS? 1 RS Pláž prudký nárůst rodinné a podnikové rekreace 2 RS Tesla dříve byl prudký rozvoj turistiky v ČR (uzavřené hranice) 3 RS Rvasice koupě chalupy byl prioritní důvod, chatičky byly součásti objektu 4 RS Sluníčko dříve velký rozvoj rodinné dovolené a dětských táborů 5 RS Ranč Kovářov láska ke koním, spojení hobby se zaměstnáním 6 RS Konopáč prudký rozvoj rodinné dovolené v ČR 7 RS U letadla prudký rozvoj turistiky v ČR Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 6 - Jaký druh klientely RS navštěvuje? 1 RS Pláž rodiny s dětmi, mládež 2 RS Tesla mládež, rodiny s dětmi, skupinová rekreace 3 RS Rvasice rodiny s dětmi 4 RS Sluníčko především pro děti a mládež, sportovní soustředění 5 RS Ranč Kovářov klientela je různorodá 6 RS Konopáč rodiny s dětmi, mládež, i senioři 7 RS U letadla rodiny s dětmi, mládež, skupinová rekreace Zdroj: vlastní zdroj 36

Tabulka č. 7 - Zda-li se RS na nějaký určitý druh klientely specializuje? 1 RS Pláž na rodinou rekreaci 2 RS Tesla tábory, soustředění, běžná rekreace, zážitkové kurzy 3 RS Rvasice rodiny s dětmi 4 RS Sluníčko děti, tábory, soustředění 5 RS Ranč Kovářov nejdem se specializovat, jezdit na koni může každý 6 RS Konopáč rodiny s dětmi a mládež 7 RS U letadla není určitá specializace, je jedno, kdo nás navštíví Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 8 - Spolupracujete s nějakými jinými středisky? 1 RS Pláž Junior centrum a Plynostav 2 RS Tesla ne nespolupracujeme 3 RS Rvasice nespolupracují s žádnými středisky 4 RS Sluníčko nespolupracují s žádnými středisky 5 RS Ranč Kovářov Ranč LL 6 RS Konopáč Nespolupracují s žádnými středisky 7 RS U letadla Ranč Kovářov Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 9 - Jaký je váš největší konkurent na trhu a proč tomu tak je? 1 RS Pláž RS Vranov, Rozkoš, Pasohlávky, Sedmihorky, specializace na stejnou klientelu 2 RS Tesla ne, v blízkosi takovéto středisko není, necítíme se ohroženi 3 RS Rvasice žádného konkurenta majitel nevidí 4 RS Sluníčko konkurence je každé ubytování, ale široko daleko se na tábory nespecializují 5 RS Ranč Kovářov v blízkosti není podobné středisko, nejsme ohroženi 6 RS Konopáč v blízkosti je kemp Pláž a U letadla na Seči 7 RS U letadla velkou konkurencí je kemp Pláž v Seči a Konopáč Heřmanově Městci Zdroj: vlastní zdroj 37

Tabulka č. 10 - Je zázemí střediska ideální? 1 RS Pláž není, ale postupně se snažíme vybudovat 2 RS Tesla určitě je 3 RS Rvasice ano, přírodu považuji za ideální zázemí 4 RS Sluníčko spíše ano, je to v přírodě 5 RS Ranč Kovářov zázemí je určitě ideální, jak pro koně tak pro návštěvníky, je to naše priorita 6 RS Konopáč ano je, považuji zázemí za velice dobré 7 RS U letadla není to nejlepší, není to blízko vody Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 11 - Má RS potencionál k případnému rozvoji a plánuje se do budoucna nějaký rozvoj? 1 RS Pláž ano, chceme tu mít bazén 2 RS Tesla ano, wellnes, nové kurty a plážový volejbal 3 RS Rvasice ano má poteniciál k rozvoji, ale zatím se naplánuje 4 RS Sluníčko neplánují žádný rozvoj 5 RS Ranč Kovářov ano je, rozšiřují se zde stáje a prostory pro koně, je to důležité 6 RS Konopáč ano je, ale zatím se nic neplánuje 7 RS U letadla ano, chtěli bychom vybudovat bazén Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 12 - Jaké služby jsou návštěvníkům v RS nabízeny? 1 RS Pláž stravování, ubytování, outdoorové aktivity, kulturní akce 2 RS Tesla ubyotvání, stravování, outdoorové aktivity 3 RS Rvasice ubytování, stravování, outdoorové aktivity 4 RS Sluníčko ubytování a stravování, organizované programy pro děti 5 RS Ranč Kovářov ubytování, stravování, vyjížďky na koních, dětské tábory 6 RS Konopáč ubytování, stravování, outdoorové aktivity, letní kino 7 RS U letadla ubytování, stravování, outdoorové aktivity Zdroj: vlastní zdroj 38

Tabulka č. 13 - Jaké má RS vybavení pro outdoorové aktivity? 1 RS Pláž paintball, volejbal, lodičky, wakeboard, koně, zorbing, cyklistika 2 RS Tesla tenis, plavání, fotbal, volejbal, cyklistika, pěší turistika 3 RS Rvasice volejbalové a nohejbalové hřiště, bazén, cyklistika 4 RS Sluníčko volejbalové, fotbalové hřiště, cyklistika, pěší turistika 5 RS Ranč Kovářov hippoturistika 6 RS Konopáč bazén, cykloturistika, nohejbalové, volejbalové hřiště 7 RS U letadla lukostřelba, čtyřkolky, ping pong Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 14 - Najdeme v RS zařízení, jako je půjčovna kol, lodiček apod.? 1 RS Pláž ano, půjčovna lodí 2 RS Tesla nemají půjčovnu 3 RS Rvasice žádná půjčovna tu není 4 RS Sluníčko nemáme žádnou půjčovnu 5 RS Ranč Kovářov ne, nespecializujeme se na to 6 RS Konopáč ano, půjčujeme kola 7 RS U letadla možnost zapůjčení čtyřkolky Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 15 - Jsou návštěvníci spokojeni s vybavením RS nebo co jim tu chybí? 1 RS Pláž chybí bazén, prádelna, přípojky pro karavany, fakultativní výlety 2 RS Tesla dle průzkumu wellnes, ale už se buduje 3 RS Rvasice ano, protože se sem návštěvníci rádi vracejí 4 RS Sluníčko chybí tu možnost koupání 5 RS Ranč Kovářov dle průzkumu jsou spokojeni 6 RS Konopáč dle průzkumu je spokojenost 7 RS U letadla chybí koupání, není přímo u přehrady a nemáme bazén Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 16 - Jsou návštěvníci spokojeni se současným stavem veškerého vybavení, co se jim nelíbí? 1 RS Pláž dle průzkumu je 90% spokojenost 2 RS Tesla dle průzkumu jsou návštěnvníci v drtivé většině spokojeni 3 RS Rvasice v případě připomínek se snažíme všechny věci napravit 4 RS Sluníčko po průzkumu jsou návštěvníci ve většině případů spokojeni 5 RS Ranč Kovářov ano jsou, jsou spokojeni s umístěním střediska 6 RS Konopáč většinou ano, ale vždy je co zlepšovat 7 RS U letadla některé zařízení je zastaralé, je co zlepšovat Zdroj: vlastní zdroj 39

Tabulka č. 17 - Je v blízkosti RS k dispozici jiné vyžití?(kultura, příroda)? 1 RS Pláž ano 2 RS Tesla ano jsou 3 RS Rvasice ano jsou 4 RS Sluníčko ano je 5 RS Ranč Kovářov ano je 6 RS Konopáč určitě 7 RS U letadla ano určitě je Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 18 - Jaká je přístupnost k RS, dostanou se k vám návštěvníci snadno? 1 RS Pláž ano 2 RS Tesla ano snadná přístupnost 3 RS Rvasice ano 4 RS Sluníčko snadná přístupnost 5 RS Ranč Kovářov ano snadná přístupnost 6 RS Konopáč ano, dobře značené, máme hodně ukazatelů 7 RS U letadla ano dostanou se k nám snadno Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 19 - Jak je to s bezpečnostními prvky v RS, záchranná služba, nemocnice? 1 RS Pláž VSZ přímo v kempu, HZS cca 100 metrů a nemocnice v Chrudimi 2 RS Tesla nejblíže je pohotovost Hlinsko 3 RS Rvasice nemocnice je ve Vysokém Mýtě a Chrudimi 4 RS Sluníčko zdravotní středisko v Trhové Kamenici, zdravotník přímo v areálu 5 RS Ranč Kovářov nemocnice v Chrudimi a HZS v Seči 6 RS Konopáč nemocnice v Chrudimi 7 RS U letadla HZS cca 1 km, VSZ u konkurence (kemp Pláž Seč) a nemocnice v Chrudimi Zdroj: vlastní zdroj 40

Tabulka č. 20 - Jakým způsobem se středisko zviditelňuje na trhu (reklama, propagace)? infocentra, webové stránky, seznam.cz, výstavy, propagační 1 RS Pláž materiály 2 RS Tesla webové stránky a tištěná inzerce 3 RS Rvasice webové stránky a letáky 4 RS Sluníčko webové stránky a letáky 5 RS Ranč Kovářov cedule při silnicích, webové stránky a letáky 6 RS Konopáč webové stránky, tištěná propagace, cedule 7 RS U letadla webové stránky, infocentra, letáky Zdroj: vlastní zdroj Tabulka č. 21 - Jsou vaši zaměstnanci řádně vyškoleni k práci, kterou vykonávají? 1 RS Pláž snažíme se, aby byli 2 RS Tesla u většiny pracovníků to není potřeba 3 RS Rvasice ano jsou 4 RS Sluníčko práce s dětmi, mají pedagogické vzdělání 5 RS Ranč Kovářov je potřeba, aby byli vyškoleni a řádně vzděláni v tomto oboru 6 RS Konopáč ano, zaměstance školíme 7 RS U letadla většinou ne Zdroj: vlastní zdroj 41

3.2 Shrnutí výsledků strukturovaného rozhovoru Na základě strukturovaného rozhovoru provedeného se sedmi majiteli rekreačních středisek jsem dospěla k těmto výsledkům. Vybraná rekreační středisku působí na trhu již řadu let. Všechna tato střediska byla vybudována za komunistů. Průzkum trhu se již v této době nedělal, jelikož to nebylo v této době potřeba. V této době byly hranice téměř zavřeny, za hranice se málo kdo dostal, tudíž se rozmohla rekreace u nás. Byl tu prudký rozvoj rodinné dovolené v těchto rekreačních střediscích. Střediska se shodují v tom, že nejvíce jsou navštěvovány rodinami s dětmi a mládeží. A většinou se na tuto klientelu i střediska specializují, jen RS Kovář se nespecializuje na určitou klientelu, jelikož na koni může jezdit úplně každý. A RS U letadla se také nespecializuje, jelikož jsou rádi úplně za každého návštěvníka tohoto kempu. Málo které rekreační středisko z mého výběru spolupracuje s jinými středisky, vystačí si sami. Jen RS Pláž Seč spolupracuje s RS Ranč Kovářov, toto rekreační středisko zařizuje pro RS Pláž vyjížďky na koních. Pokud se budeme bavit o konkurenci, všichni majitelé středisek prohlásili, že se cítí na trhu neohrožení, jelikož se v blízkosti nevyskytuje žádné podobné středisko stejného typu. Jen na Seči se vyskytují dvě rekreační střediska, které si navzájem konkurují, ale RS U letadla je v horší situaci, není přímo u vody a vybavení tohoto kempu je o něco horší. RS Pláž se snaží vše rekonstruovat a rozvíjet. Co se týče zázemí rekreačních středisek, všichni majitelé zázemí považují za velice dobré. I dostupnost je na velice dobré úrovni. Do každého rekreačního střediska této analýzy se dostaneme velice snadno. A k potencionálnímu rozvoji, všechna střediska až na RS Sluníčko plánují rozvoj nebo rekonstrukci. Buď chtějí budovat další hřiště, bazény nebo rozšiřovat další kapacitu. Všechna tato rozhodnutí jsou na základě toho, co návštěvníkům v kempech chybí. Ve všech střediscích nám nabízejí samozřejmě ubytování, poté stravovaní a možnost sportovního vyžití. U některých středisek je vybavení pro outdoorové aktivity o něco horší, ale vždy tady ta možnost je. Konkrétněji se budu outdoorovým aktivitám věnovat v další kapitole. 42

Rekreační střediska provádějí průzkum, zda jsou jejich návštěvníci spokojení, jak s personálem, tak se současným stavem vybavení. Také zjišťují, co návštěvníkům ve střediscích chybí. Na základě těchto průzkumu mi bylo řečeno, že jsou v průměru z 80% návštěvníci spokojeni. Ale vždycky se najde někdo, komu se nebude líbit nikdy nic, i kdyby se personál snažil sebe víc. S personálem v těchto střediscích problémy nejsou a střediska se snaží zaměstnávat lidi, kteří mají s tímto oborem více společného. Řádně tyto zaměstnance proškolují. S bezpečnostními prvky v těchto střediscích není problém. Většina má své vlastní plavčíky. V některých je přímo svaz záchranářů. Nemocnice je od těchto středisek vždy vzdálena do 20 kilometrů. 3.2.1 Rekreační střediska z hlediska realizace outdoorových aktivit Ze strukturovaných rozhovorů jsem zjistila, jak jsou rekreační střediska vybavena na outdoorové aktivity a v této kapitole se touto problematikou budu zabývat. V této kapitole konkrétně rozepisuji možnosti sportovního vyžití v daných rekreačních střediscích. RS Pláž v Seči Outdoorového vyžití je v tomto kempu spousta. Můžeme si zde zajít na paintball. Můžeme si zahrát volejbal. Nově se zde vybudovalo zařízení na wakeboard. Středisko spolupracuje s rančem v Kovářově, tudíž si zde návštěvníci mohou vyjet na koni. Také je tu zorbing. Co se týče půjčoven, v tomto středisku půjčují pouze lodičky. Středisko je na dobrém místě, kolem je spousta cyklotras a turisticky značených tras pro pěší turistiku. Jedinou nevýhodou je, že tu nenajdeme bazén, ten tu návštěvníkům opravdu chybí. RS Tesla v Horním Bradle Toto středisko je velice dobře zařízené pro outdoorové aktivity. Najdeme zde pět tenisových kurtů a do budoucna chce majitel ještě tento počet rozšířit. Jelikož je středisko v Horním Bradle, má výhodu v cyklistice, z tohoto místa vychází velká spousta cyklistických tras. Středisko má i hřiště na volejbal a fotbal. Také zde můžeme 43

využít bazén. Toto středisko nemá žádnou půjčovnu, kola nepůjčují jelikož se to nevyplatí. RS Rvasice u Luže U tohoto střediska je to s outdoorovými sporty o něco horší. Najdeme tu jen volejbalové a fotbalové hřiště a bazén. Jiné sporty toto středisko neposkytuje. Samozřejmě sem návštěvníci mohou přijet s vlastními koly a využít cyklistických tras v okolí. Neposkytují zde žádné půjčování kol, lodiček apod. Toto středisko není ani blízko vody, mají jen bazén na plavání. RS Sluníčko v Trhové Kamenici Toto středisko se více specializuje na mládež, nepůjčují kola ani lodičky. Mají zde zařízení pro outdoorové sporty, jako jsou fotbal, volejbal. Problém v tomto středisku je s koupáním. Není zde bazén a ani toto středisko není blízko vody, je to velká nevýhoda tohoto střediska. Možnosti pro outdoor tu nejsou moc pestré. RS Ranč v Kovářově Toto středisko se specializuje pouze na jednu outdoorovou aktivitu a tou je hippoturistika. Samozřejmě si sem návštěvníci mohou přivést svá kola a využít místních cyklistických tras, ale s tímto sportem středisko nemá nic společného. Středisko zařizuje pouze vyjížďky na koních a dětské tábory spojené s hippotiristikou, o jiné aktivity se toto středisko nestará a nezajišťuje. RS Konopáč v Heřmanově Městci V tomto středisku máme velký výběr z outdoorových aktivit. Je zde přírodní bazén, můžeme si zde zaplavat a využít i vodní zábavy, najdeme zde tobogán. Mají zde volejbalové a nohejbalové hřiště. Půjčují zde kola a v okolí je mnoho cyklistických tras. Pěší turistika je samozřejmostí, tato aktivita se může provozovat všude. Toto středisko je pro outdoorové aktivity vhodné, je na dobré úrovni. 44

RS U letadla v Seči Úroveň outdoorovývh aktivit v tomto středisku není moc dobrá. Můžeme si zde zastřílet z luku, zahrát si venku ping pong, ale jiné zařízení zde nenajdeme. Středisko nemá bazén, což je považováno za velkou nevýhodu a to také z toho důvodu, že středisko není přímo u přehrady. Návštěvníci toto středisko berou jako dobré východisko pro cykloturistiku. Jediné středisko tohoto šetření provozuje půjčovnu čtyřkolek, jinak se toto středisko musí hodně zdokonalovat po stránce outdoorových sportů. 3.2.2 Výsledek strukturovaných rozhovorů Všechny majitelé se shodují v tom, že v dnešní době návštěvníci touží a požadují více organizované služby. Je veliký zájem o fakultativní výlety a zájezdy. Problém je v tom, že žádné ze sledovaných středisek tyto služby nenabízejí. Střediska se spoléhají na to, že návštěvníci využijí jen zařízení pro outdoorové aktivity, které se nacházejí přímo v areálu. Návštěvníci ale chtějí poznat i něco jiného a také chtějí, aby o ně bylo více pečováno. Jsou zvyklý z jiných dovolených, že se o ně hezky starají a nabízejí se jim služby různého druhu. Na základě tohoto zjištění vypracuji týdenní program outdoorových aktivit, o který by mohl být potencionální zájem. 3.3 Program outdoorových aktivit prodlouženého víkendu V této kapitole vytvářím program prodlouženého víkendu, který je složený z outdoorových aktivit. Je to návrh outdoorového týdne pro rekreační středisko Autokemp Pláž Seč. Je to jen příklad prodlouženého víkendového programu, který by mohl potencionálně rozvíjet toto středisko. 45

3.3.1 Itinerář outdoorového prodlouženého víkendu Tabulka č. 22 itinerář outdorového prodlouženého víkendu 1. den - čtvrtek nájezd do kempu (dopoledne) oběd v restaraci v kempu odpolední vyjížďka na koních návrat do kempu večeře večerní program 2. den - pátek snídaně odjezd na kolech na celodenní výlet návštěva zámku Žleby oběd odjezd na Lichnici návštěva zříceniny Lichnice návrat do kempu večeře večerní program 3. den - sobota snídaně dopolední sportovní vyžití (painball) oběd v kempu odjezd na sjezd Doubravy sjezd řeky Doubravy návrat do kempu večeře večerní program 4. den - neděle snídaně dopolední turnaj ve volejbale oběd v kempu odpoledne vyklízení odjezd z kempu Zdroj: vlastní zdroj 46

3.3.2 Program outdoorového prodlouženého víkendu První den První den je naplánován nájezd do kempu v dopoledních hodinách. Návštěvnici mají zařízený oběd v AK restauraci v kempu. Po obědě je v plánu odpolední vyjížďka na koních. Tato akce je domluvená s Rančem v Kovářově a je vedená odborníky. Návštěvníci se nemusí ničeho bát a mohou si užívat pohled z koňského hřbetu. Tyto pracovníci jsou na tuto práci řádně školeni. Po projížďce na koních se klienti vrátí do kempu, kde mají domluvenou večeři. Večeři si mohou dát v restauraci DASI, jelikož zde mohou ochutnat pochoutky z grilu. Po večeři mohou využít individuálního volného času. Mohou si zajít poslechnout živou hudbu. Obrázek č. 1 hippoturistika v Kovářově 47

Druhý den Druhý den je ráno pro návštěvníky zajištěna snídaně v AK restauraci v kempu, jelikož jiné restaurace v tomto kempu snídaně nedělají. Po snídani čeká návštěvníky celodenní výlet na kolech. Tento kemp nemá půjčovnu kol, pokud by tento kemp chtěl provozovat podobné fakultativní výlety, půjčovna kol by bylo velice dobré řešení. Jinak by si návštěvníci, kteří by o tento výlet měli zájem, museli vzít kola svá, a ten kdo nejezdí často a tomuto sportu se nevěnuje, mohl by to pro něj být problém. Po snídani vyjedou účastníci na kolech směrem do Žlebů, kde je čeká prohlídka krásného zámku a po prohlídce mají volno na oběd v některých zdejších restauracích. Výběr restaurace je čistě na nich. Po obědě se vyráží zpět, ale po cestě je naplánovaná zastávka na zřícenině hradu Lichnice, zde je naplánováno individuální volno na prohlídku zříceniny a okolí. Po této prohlídce je návrat na Seč do kempu. V kempu na návštěvníky opět čeká večeře, výběr restaurace necháváme opět na návštěvnících a po večeři mohou využít individuálního volna. Zámek Žleby Zámek je původně gotický hrad pánů Lichtenburka, po zničení husity před polovinou 15. století byl znovu postavený. Zámek prošel renesančními a barokními úpravami a dnešní podobu má romantickou, ztvárněnou Karlem Auerspergem podle anglických předloh. V interiérech zámku můžeme vidět historické památky z dobovými prvky a starožitnosti dovezenými z celé Evropy. Můžeme zde najít kožené tapety, sbírky vytráží, mnohé obložení stěn, přepychové vybavení a dobové dokumenty uchovaly do dnešní doby zámek jako jakousi užitnou sbírku starožitností s jedinečnou atmosférou a neopakovatelnou malebností. [25] 48

Tabulka č. 23 Otevírací doba na zámku Žleby období od do začátek poslední prohlídky přístupné prohlídkové okruhy DUBEN 09.00 16.00 16.00 I., III. dny soboty, neděle a svátky objednané skupiny: úterý neděle KVĚTEN 09.00 16.00 16.00 I., II., III. úterý neděle ČERVEN 09.00 16.00 16.00 I., II., III. úterý neděle ČERVENEC 09.00 17.00 17.00 I., II., III. úterý neděle SRPEN 09.00 17.00 17.00 I., II., III. úterý neděle ZÁŘÍ 09.00 16.00 16.00 I., II., III. úterý neděle ŘÍJEN 09.00 16.00 16.00 I., III. Zdroj: www.zamek-zleby.cz soboty, neděle a svátky objednané skupiny: úterý neděle Obrázek č. 2 zámek Žleby 49

Třetí den Třetí den začíná snídaní v AK restauraci v kempu. Po snídaně je pro návštěvníky připraven turnaj v paintballu. Samozřejmě tato účast v turnaji je čistě dobrovolná, ale možnost vybít se u tohoto sportu tu je. Po tomto turnaji je zařízený oběd v kempu, opět v AK restauraci v kempu. Po obědě se návštěvníci sejdou a všichni najednou se přesunou k řece Doubravě. Tady na ně čeká sjezd řeky Doubravy na kanoích a raftech. Tato akce probíhá pod dozorem vyškolených pracovníků a samozřejmě jsou zde k dispozici i záchranáři. Tento sport si tedy mohou vyzkoušet i úplní začátečníci. Po sjezdu řeky je naplánován opět organizovaný a hromadný odjezd do kempu. Po návratu do kempu si mohou návštěvníci dojít na večeři nebo mohou využít možnosti táboráku a opéct si nějakého toho buřtíka. Posedět u ohně a poslechnout si a popřípadě si i zazpívat tradiční táborákové písně. Obrázek č. 3 sjezd řeky Doubravy 50

Čtvrtý den Poslední den je pro návštěvníky opět zařízena snídaně v AK restauraci v kempu. Po snídaně je pro návštěvníky zorganizován dopolední volejbalový turnaj. Zde se mohou aktivně vybýt milovníci míčových sportů. Pro účastníky jsou připraveny menší ceny. Po skončení tohoto turnaje mají návštěvníci volno určené na vyklizení chatiček. Po vyklizení je pro návštěvníky ještě zařízen oběd. Po obědě je naplánován odjezd a odhlášení z kempu. Obrázek č. 4 ukázka volejbalu 51

4 Závěr Teoretická část Vás seznámila s oblastí Železné hory. Uvedla jsem v této části přírodní zajímavosti. Kulturní památky, které stojí za to navštívit. Podrobněji jsem Vás seznámila s otevíracími dobami v muzeích a na zámcích na tomto území. Některé nejvýznamnější památky jsem popsala podrobněji pro úplnou představu návštěvníků. Nejvíce jsem se věnovala outdoorovým sportům v této oblasti. Uvedla jsem zde historii vybraných sportů, jak tyto sporty vznikaly a známá jména, která jsou se sporty spojena. Popsala jsem zde turisticky značené trasy a cyklotrasy, které mohou návštěvníci této oblasti využít. Popsala jsem zde chráněnou krajinnou oblast Železné hory, a že pohyb v této oblasti je jiný a musejí se zde dodržovat určitá pravidla. Popsala jsem zde možnosti dopravy, ubytování a stravování. Představila jsem zde podrobně několik rekreačních středisek. U rekreačních středisek jsem se zaměřila na realizaci outdoorových aktivit. Zjistila jsem zde možnosti provozování těchto sportů v daných rekreačních střediscích. Popsala jsem zde nejen cyklotrasy, ale i turisticky značené trasy pro pěší turistiku, které se na tomto území nacházejí. V práci jsem se také zmínila o možnosti sjíždění řek Doubravy a Chrudimky. Na základě zjištěných informací o outdoorových sportech na tomto území a o zjištěném stavu vybavenosti rekreačních středisek pro tyto sporty jsem v práci vytvořila outdoorový program na prodloužený víkend. Zvážila jsem zde všechny možnosti, které mohou návštěvníci této oblasti využít z hlediska realizace outdoorových sportů. V dnešní době lidé touží po tom, aby se o ně hodně pečovalo. Touží po fakultativních a organizovaných akcích, proto jsem v této práci zvolila návrh outdoorového programu na prodloužený víkend. Lidé jsou rádi, že za ně někdo nějakou tu akci zorganizuje, dnešní doba je příliš uspěchaná a lidé na takové to věci nemají čas. Rádi přijdou k hotovému. Návrh programu jsem připravila pro Autokemp Pláž v Seči, kde mají účastníci zajištěné ubytování a stravování. Všechny akce jsou navrženy tak, že je organizuje dané rekreační středisko. Tyto fakultativní výlety by mohly do budoucna nějakým způsobem pomoct v potencionálním rozvoji daného rekreačního střediska. Myslím si, že by lidé tyto služby v rekreačních střediscích využívali. V dnešní uspěchané době je relax a sportovní vyžití velmi moderní a u lidí velice žádané. 52

Seznam použité literatury DIBELKOVÁ, Irena. Železné hory: Průvodce po České republice. 2004. vyd. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-835-0. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. Čestlice: Fortuna, 2007. ISBN 80-1247-07. HESKOVÁ, Marie a Jaromír BERÁNEK. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. [1] Charakteristika oblasti. CHKO Železné hory: Charakteristika oblasti [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zeleznehory/o-sprave-chko [2] Charakteristika oblasti: Geomorfologie. Charakteristika oblasti: Geomorfologie [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zeleznehory/o-sprave-chko [3] Charakteristika oblasti: Klimatické poměry. Charakteristika oblasti: Klimatické poměry [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zeleznehory/o-sprave-chko 53

[4] Charakteristika oblasti: Vodopis. Charakteristika oblasti: Vodopis [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zeleznehory/o-sprave-chko [5] Charakteristika oblasti: Flóra a fauna. Charakteristika oblasti: Flóra a fauna [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zeleznehory/o-sprave-chko [6] O Železných horách: Flóra a fauna. O Železných horách: Flóra a fauna [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/o-zeleznych-horach/ [7] Chráněná krajinná oblast Železné hory: Flóra a vegetace. Chráněná krajinná oblast Železné hory: Flóra a vegetace [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=flora&site=chko_zelezne_hory _cz [8] Chráněná krajinná oblast Železné hory: Charakteristika. Chráněná krajinná oblast Železné hory: Charakteristika [online]. 2004 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz 54

[9] Zámek Slatiňany. Zámek Slatiňany [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zamek-slatinany.cz/ [10] Nasavrky: Zámek Nasavrky. Nasavrky: Zámek Nasavrky [online]. 2010 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.nasavrky.cz/script/main.php?ac=stranka&id=33&menu=33 [11] Hrad Lichnice: Zřícenina hradu Lichnice. Hrad Lichnice: Zřícenina hradu Lichnice [online]. 2000 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.pruvodce.com/lichnice/ [11] Zřícenina hradu Oheb. Zřícenina hradu Oheb [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/zricenina-hradu-oheb/ [13] Regionální muzeum Chrudim. Regionální muzeum Chrudim [online]. 2009 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.muzeumcr.cz/index.php?option=com_content&view=category&layo ut=blog&id=37&itemid=63 55

[14] Muzeum loutkářských kultur Chrudim. Muzeum loutkářských kultur Chrudim [online]. 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.puppets.cz/index.php?page=muzeum [15] Hippologické muzeum Slatiňany. Hippologické muzeum Slatiňany [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.hippologickemuzeumslatinany.cz/navstevni-dobahippologickeho-muzea-a-vstupne [16] Hlinsko - turista: Kalendář akcí. Hlinsko - turista: Kalendář akcí [online]. 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky [17] Nasavrky: Pro turisty. Nasavrky: Pro turisty [online]. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.inasavrky.cz/pro-turisty.php [18] Turista: Ubytování. Turista: Ubytování [online]. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistikapamatky/ubytovani 56

[19] Cyklotrasy: Seznam cyklotras Železné hory. Cyklotrasy: Seznam cyklotras Železné hory [online]. 2009 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.czh.cz/mikro/seznamcyklo.htm [20] Městské lesy Chrudim: Lanový park Podhůra. Městské lesy Chrudim: Lanový park Podhůra [online]. 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://lesychrudim.cz/lanovy-park/lanovy-park-podhura/ [21] Povoda: Krátká historie vodáctví v Čechách. Povoda: Krátká historie vodáctví v Čechách [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.povoda.cz/clanky/1354326586/kratka-historie-vodactviv-cechach.html [22] Kolemkola: Historie cyklistiky. Kolemkola: Historie cyklistiky [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.kolemkola.cz/historie-cyklistiky.html [23] Pěší turistika: Historie pěší turistiky. Pěší turistika: Historie pěší turistiky [online]. 2010 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js11/turistika/web/t_historie.htm 57

[24] Horolezectví: Historie horolezectví. Horolezectví: Historie horolezectví [online]. 2009 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.horolezectvi24.cz/historie-horolezectvi-24 [25] Zámek Žleby. Zámek Žleby [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.zamek-zleby.cz/ 58

Seznam příloh Příloha A Mapy Příloha B Obrázky rekreačních středisek Příloha C Strukturovaný rozhovor 59

Příloha A Mapy Obrázek č.5 mapa Železných hor Obrázek č. 6 cyklotrasy Železných hor 60

Příloha B obrázky rekreačních středisek Obrázek č. 7 autokemp Pláž Seč Obrázek č. 8 Rekreační středisko Tesla v Horním Bradle 61

Obrázek č. 9 Rekreační středisko Rvasice Obrázek č. 10 Rekreační středisko Sluníčko v Trhové kamenici 62

Obrázek č. 11 Rekreační středisko Ranč v Kovářově Obrázek č. 12 Rekreační středisko Konopáč v Heřmanově Městci 63

Obrázek č. 13 Rekreační středisko U letadla v Seči 64