PŘEHLED ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK Seminární práce Voda jako zdroj a riziko - čištění odpadních vod Katedra environmentálních studií Fakulta sociálních studií Masarykova univerzta Jan Kodytek, 1. ročník Podzim 2006
Úvod Voda je jednou ze základních podmínek existence života na Zemi. Je nejhojněji zastoupenou součástí všech organismů. Starořečtí filozofové považovali vodu za jeden ze čtyř elementárních prvků (voda, vzduch, země, oheň). Voda vždy limitovala rozvoj lidských sídlišť, osídlení se vždy vyskytovala v blízkosti zdrojů vody. Je strategickou surovinou zásadního významu. Význam a závažnost vody pro život na Zemi si lidé již dlouho uvědomují, přesto nejsou vody dosud důsledně chráněny a omezené vodní zdroje jsou mnohdy trestuhodně devastovány. Závažnost problematiky a možné přístupy ukazuje Evropská vodní charta, vyhlášená dne 6. 5. 1968 ve Strasbourgu. Šetrné a racionální využívání všech vodních zdrojů a šetrné a důsledné čištění vod odpadních je jedinou možnou cestou pro budoucnost (etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=128) Odpadní vody Odpadní vody rozlišujeme podle původu na vody splaškové, srážkové, průmyslové (kam můžeme zařadit i odpadní vodu ze zemědělství), balastní a městské. Vody splaškové jsou veškeré vody z domácností, sociálních zařízení, kuchyní, restaurací a podobně. Vody srážkové jsou vody odváděné do kanalizace z ulic, střech, veřejných prostranství a různých nezpevněných ploch. Vody balastní vnikají do kanalizace díky netěsnostem v potrubí a vody městské jsou směsí všech předešlých (tedy v případě, že nemají průmyslové podniky vlastní zařízení na čištění vody). Čištění odpadních vod Při navrhování čistírny odpadních vod se bere v potaz pro kolik lidí, či pro jak velký podnik bude čistírna fungovat. Souhrnnou jednotkou pro určení kapacity čistírny je takzvaný ekvivalentní obyvatel, někdy kvocient - EO či EQ. Tato jednotka byla stanovena na základě dlouhodobých sledování a jedná se o množství znečištění na jednoho obyvatele (400g znečištění na jednoho obyvatele za den) (www.priroda.cz/clanky.php?detail=139). V čistírnách odpadních vod probíhají shodné procesy jako při samočištění vody v přírodních tocích. Tyto děje jsou však v čistírnách vod mnohem intenzivnější a rychlejší, protože jsou soustředěny do menších prostorů a podmínky pro jejich 2
průběh jsou uměle podporovány. Většina odpadních vod je čištěna v městských (komunálních) čistírnách odpadních vod. Čistírny rozdělujeme na malé (kam je připojeno do 5000 EO), střední (5000 20000 EO) a velké (nad 20000 EO). Nejvyšší podíl obyvatel připojených na kanalizaci je v Praze (99,5 %) a Karlovarském kraji (91,4 %), nejnižší podíl je ve Středočeském kraji (61,6 %), s odstupem následuje kraj Pardubický (67,5 %)(Modrá zpráva). Proces čištění odpadních vod v čistírnách může mít 3 stupně: 1. mechanické čištění 2. biologické čištění 3. fyzikálně - chemické dočištění Mechanické čištění slouží k odstranění nerozpuštěných látek z vody. K realizaci nám slouží zařízení, pracující na různých fyzikálních principech: lapák štěrku, česle, lapáky písku a plovoucích látek, usazovací nádrže. Usazovací nádrže se používají k oddělení primárního organického znečištění. Vzniklý kal se nazývá primární a je z nádrže čerpán do směšovací jímky. Usazovací nádrže (většinou) pracují kontinuálně. Nádrže s přerušovaným provozem se nazývají dekantační. Biologické čištění Procesy biologického čištění odpadních vod probíhají v biologickém reaktoru působením mikroorganismů (baktérie, mikromycety, plísně, kvasinky, bezbarvé sinice, bičíkovci, měňavky a mnohobuněční: háďátka, vířníci, červi nebo roztoči). V současné době se používá několik technologií: aktivace, biofiltry a rotační diskové reaktory. Poslední dvě jmenované technologie mají využití především v malých a domácích čistírnách. V současné době je neužívanější technologií čističek aktivace. Technologie aktivace využívá mikroorganismů, které se volně pohybují v nádrži a živí se znečištěním, které se v odpadní vodě vyskytuje a tímto ji čistí. Mikroorganismy potřebují stálý přísun vzdušného kyslíku, proto musí být nádrž neustále provzdušňována. 3
Voda dál putuje do dosazovací nádrže, kde je třeba oddělit kal (mikroorganismy) od vyčištěné vody. Oddělený kal (sekundární kal) je opět čerpán do směšovací jímky. Voda je odtud buď vypuštěna do toku, nebo ještě následuje 3. fáze - dočištění. Dočištění se používá tehdy, vyžadují-li okolnosti vyšší nároky na čistotu vody. Jedná se především o speciální fyzikálně chemické procesy, například odstranění dusíku a fosforu, sedimentace, filtrace, flotace, magnetická separace, hydrocyklon, odlučování na hladině, zvětšení částic pomocí koagulantů, ultrafiltrace, neutralizace, srážení, chemická oxidace a redukce, elektrochemické procesy (elektrolýza, anodická oxidace), ionexové technologie, difuzní procesy (adsorpce, extrakce a desorpce) a membránové separační postupy (elektrodialýza, reversní osmóza). Druh procesu záleží na tom, jak velké částice chceme z vody separovat. Kromě samotného čištění odpadní vody je nutno v čistírně řešit také zneškodnění kalů a shrabků (hrubé nečistoty oddělené z vody ve fázi mechanického čištění). Primární a sekundární kal je ze směšovací nádrže čerpán do nádrže vyhnívací a zde vzniká (za teploty okolo 55 C a za anaerobních podmínek) bioplyn. Bioplyn může být jímán a po přefiltrování energeticky dále využíván v teplárnách a elektrárnách (např.: ústřední čistírna odpadních vod v Praze 6 Bubenči vyprodukuje denně 41000 m 3 bioplynu). Kořenové čistírny odpadních vod Kořenové čistírny jsou uměle vytvořený komplex zvodnělého nebo mělce zaplaveného zemního lože, vegetace, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. V kořenových čistírnách probíhají naprosto stejné procesy jako v přirozených mokřadech, a proto je možno zkušenosti získané při studiu přirozených mokřadů aplikovat na kořenové čistírny. Všeobecně se doporučuje používat kořenové čistírny pro zdroje znečištění do 500, případně 1000 EO s příslušnou plochou kořenových polí okolo 2500 resp. 5000 m 2.V současné době je v provozu na území ČR kolem 120 kořenových čistíren a dalších 40 jich je ve fázi projektu nebo výstavby. Do toho počtu není zahrnuta řada menších většinou domovních čistíren (cistirna.hyperlink.cz). 4
Největší kořenová čistírna je v provozu v Dánsku a má plochu 13000 m 2 a je určena jako dočišťovací stupeň pro 6000 EO. V ČR je největší kořenová čistírna (splaškových vod) v Zásadě (okr. Jablonec nad Nisou, 1100 EO). Ideální rostliny pro kořenové čističky jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd. Tyto rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život bakteriím a řasám. Mikroorganismy rozkládají částice odpadu ve vodě na živiny, které jsou spotřebovávány bahenními rostlinami. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku. Technologické čistírny s tím často mají potíže. I odbourávání fosforu je jednodušší u vegetačních čistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k růstu, a nadzemní části rostlin se dají minimálně 1x ročně sklidit a zkompostovat (http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663). 5
Seznam použité literatury a zdrojů: 1. etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=128 2. http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=139 3. Modrá zpráva - ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2004 4. Jiří X. Doležal. Hovno pluje. Reflex, 3. 7. 2003 5. HLAVÍNEK, Petr, ŘÍHA, Jaromír. Jakost vody v povodí. 1. vyd. Brno : FAST, VUT, 2004. 209 s. 6. cistirna.hyperlink.cz/ 7. www.fsid.cvut.cz/cz/u218/pedagog/predmety/5rocnik/tov/studmat/pdf/odpadniv.pdf 8. http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663 6