Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Podobné dokumenty
Připravovaný zákon o změně důchodového věku a jeho důsledky

Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém

Stárnu, stárneš, stárneme, důchodový systém to ustojí

DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÝ VĚK A JEHO ZMĚNY Mgr. STANISLAVA JAKEŠOVÁ, JUDr. Mgr. SIMONA URBÁNKOVÁ

Stárnutí obyvatelstva

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

ODHAD VÝVOJE FINANČNÍHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČESKÉ REPUBLIKY PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE

VÝVOJ INDEXU ZÁVISLOSTI SENIORŮ PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH VÝVOJE PLODNOSTI ŽEN V ČR

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Projekce romské populace v České republice a na Slovensku

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013)

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

V kolika půjdeme do důchodu aneb co lze vyčíst z demografického vývoje?

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

VÝVOJ EKONOMICKÉHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

Aktuální populační prognózy ČR srovnání vstupních předpokladů

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Platné znění právních předpisů s vyznačením navrhovaných změn

Porovnání výsledků aktuálních populačních prognóz České republiky

1. Velikost pracovní síly

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

STÁRNOUCÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY A NÁKLADY NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V DLOUHODOBÉ PERSPEKTIVĚ

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

2. pracovní tým (PT2) Odborné komise pro důchodovou reformu. Zpráva o činnosti. Konference Důchodová reforma jak dál Praha,

Citlivostní analý za dů chodový vě k

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Parametr důchodového věku v základním systému důchodového zabezpečení situace v ČR a doporučení ze strany EU

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Demografická analýza a prognóza okresu Beroun pro rok 2001

1. Velikost pracovní síly

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ NA TŘEBÍČSKU KULATÝ STŮL

Demografické charakteristiky krajů České republiky

VIII. PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY DO ROKU 2065

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů

Specifické míry úmrtnosti podle pohlaví, věku, úrovně vzdělání a rodinného stavu v ČR

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Úbytek obyvatel v Kyjově Co s tím? Petr Mazouch katedra ekonomické statistiky Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze

Hlavní demografické změny

1. Důchodové pojištění 1

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

dvouměsíčník/ročník

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec Šmeralova Praha - Bubeneč

První prorůstová a propopulační důchodová reforma.

Obyvatelstvo a bydlení

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. březen 2019 Národní rozpočtová rada

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 (Projekce krajů 2013)

Parametrické úpravy kombinované varianty

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Globální problémy-růst lidské populace

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA A SO ORP HRADEC KRÁLOVÉ NA OBDOBÍ

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury obce Jesenice do roku 2030

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

EKONOMICKÉ DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE ČESKÉ REPUBLIKY 1

1. Důchodové pojištění

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

Zlínský kraj - statistické údaje

DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA PRO LÉTA

VÝVOJ EKONOMICKÉ AKTIVITY A STÁRNUTÍ POPULACE 1

Rychlý růst vzdělanosti žen

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEHO VYBRANÝCH ÚZEMNÍCH SOUČÁSTÍ NA OBDOBÍ

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Věková struktura obyvatel podle dat sčítání lidu

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Socioekonomické souvislosti populačního vývoje světa

Zápis z jednání 2. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu (OK)

Senioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i

PŘEDPOKLÁDANÝ POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY V OBDOBÍ DO ROKU 2050

Odhady nákladů příspěvku na péči v návaznosti na stárnutí populace. Úřad Národní rozpočtové rady

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

Podklad pro jednání Odborné komise pro důchodovou reformu, pracovního týmu 2. Potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

1. Demografický vývoj

Transkript:

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Důchodový věk v ČR od roku 948 Zákon o národním pojištění z roku 948 (Zákon 99/948 Sb.): Nárok na starobní důchod měl pojištěnec, který dosáhl věku alespoň 60 let a byl pojištěn minimálně 20 let, eventuálně pojištěnec 65letý a starší bez požadované doby pojištění Důchodový věk mužů na úrovni 60 let zůstal až do konce roku 995 zachován, s výjimkou snížení důchodového věku pro zaměstnance vybraných pracovních kategorií (např. letci, horníci). Důchodový věk žen byl od roku 957 snížen na 55 let O osm let později byl diferencován podle počtu vychovaných dětí: od 53 let (5 a více dětí) do 57 let (žádné dítě). Důchodový věk 55 let byl zachován pro ženy, které vychovaly 2 děti. V dalších letech se až do konce roku 995 důchodový věk žen neměnil. 2

Vývoj poměru počtu osob v důchodovém a produktivním věku 3

4 Příčiny stagnace indexu pro roce 970 Změny věkové struktura obyvatelstva ČR: Důchodového věku dosáhly generace narozených během. světové války, početně velmi slabé. Hospodářská krize ve 30. letech přinesla další pokles porodnosti. Početně silné generace seniorů narozených na konci 9. či na začátku 20. století postupně vymíraly. Do produktivního věku začaly navíc postupně vstupovat početně silné generace narozené po 2. světové válce. Praktické zastavení poklesu úmrtnosti v ČR v 60. 80. letech, týkalo se i úmrtnosti seniorské generace. Střední délka života mužů v přesném věku 60 let teprve v roce 993 překročila hodnotu z roku 960, střední délka života žen ve věku 55 let v roce 990 byla jen o necelý rok vyšší než v roce 960.

Vývoj ve světě a situace v ČR V řadě evropských zemí v té době zvyšování důchodového věku na 65 let (někdy i více). Demografické prognózy předpovídají v ČR nárůst poměru seniorů ku produktivním na přelomu století Do důchodového věku se blíží silné protektorátní a poválečné generace, klesá počet dětí. Nový zákon o důchodovém pojištění (Zákon č. 55/995 Sb.) proto zavedl mimo jiné postupné zvyšování důchodového věku pro muže o 2 měsíce, pro ženy o 4 měsíce pro každý další ročník narození. Původně jen pro několik generací, postupně prodlužováno, Nakonec zvyšování bez omezení, bez horní hranice, Od roku 209 zvyšování u žen o 6 měsíců (místo 4) pro každý další ročník narození. 5

Důchodový věk (v letech) 6 Důchodový věk v ČR podle současné právní úpravy 75 74 73 muži 72 7 70 69 ženy podle počtu dětí 68 67 5+ 3-4 66 2 65 64 0 63 62 6 60 59 58 57 56 55 205 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 200 Rok

Kritika současného stavu a návrhy reformy Neomezený růst, mechanické zvyšování Nereflektuje demografický vývoj ani pokles pracovních schopností s věkem. Teoreticky by mohla nastat situace, že by se důchodu dožívalo stále méně lidí a ve stále horším zdravotním stavu. Rada Evropské unie doporučuje České republice Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejného důchodového systému, a to konkrétně rychlejším zvyšováním zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu a následně jasnějším provázáním tohoto věku se změnami ve střední délce života Vzhledem k předpokládanému růstu délky života minimálně do konce století Není trvalé zastropování důchodového věku na určité hranici v souladu s tímto doporučením 7

Kritika současného stavu a návrhy reformy Jak provázat důchodový věk s vývojem délky života? Diskutováno v Odborné komisi pro důchodovou reformu Stabilizace (absolutní) doby pobírání důchodu Určit důchodový věk např. jako okamžik, kdy člověku v průměru zbývá 20 let života. Při růstu délky života by rostla roste doba ekonomické aktivity, relativní doba pobírání důchodu by klesala Odmítnuto Stabilizace relativní doby pobírání důchodu Určit důchodový věk např. jako okamžik, kdy člověku v průměru zbývá zhruba 25 % života (meze 24-26 %) Při růstu délky života by rostla nejen doba ekonomické aktivity, ale úměrně tomu i doba pobírání důchodu. Navrženo jako kritérium po roce 2030, do té doby beze změny. 8

Návrhy novely zákonů Změna zákona 55/995 Sb. o důchodovém pojištění Dosavadní zvyšování důchodového věku se zastaví na hranici 65 let. Změna zákona 582/99 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ČSÚ vypracuje Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to do 3. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8. Součástí zprávy bude pro všechny 25-54leté Výpočet podílu očekávané doby pobírání důchodu z celkové délky jejich života Pokud pro nějakou generaci leží tento podíl mimo hranici 24-26 %, Mělo by se uvažovat o úpravě důchodového věku, aby to bylo 25 %. 9

Výpočet průměrné doby zbývajícího života osoby ročníku narození g v určitém věku x Rozhodně nelze použít střední délku života při narození, (která udává průměrnou délku života všech osob, zahrnuje i osoby zemřelé v nízkém či velmi nízkém věku, to snižuje hodnotu průměru). Čím starší osoba, tím větší průměrná délka celého života. V seniorském věku poměrně velký rozdíl, zejména pro muže. Podle úmrtnostních tabulek ČR pro muže z roku 205 Střední délka života při narození: 75,8 roku Zdánlivě by 65letý měl pobírat důchod jen necelých let. Střední délka (zbývajícího) života ve věku 65 let: je ale 6,0, Tedy průměrná délka celkového života 65letého muže není 75,8, ale 83,5 roku

Výpočet průměrné doby zbývajícího života osoby ročníku narození g v určitém věku x Obvykle publikované úmrtnostní tabulky navíc popisují úroveň úmrtnosti v daném roce. Střední délka udává délku zbývajícího života za předpokladu, že se v dalších letech již nebude úmrtnost snižovat, ale zůstane na úrovni roku tabulek Pro korektní výpočet se musí použít generační úmrtnostní tabulky, které reflektují předpokládané další snižování úmrtnosti na základě scénáře nějaké projekce budoucího vývoje Podle (průřezových) úmrtnostních tabulek z roku 205 Střední délka (zbývajícího) života ve věku 65 let: 6,0 roku Podle generačních tabulek pro ročník narození 950 Střední délka (zbývajícího) života ve věku 65 let: 8,5 roku Pro osoby narozené později to bude ještě více

Otázka kvalitních demografických prognóz Vhodný by byl kompetitivní způsob Kromě ČSÚ by prognózy vypracovala další pracoviště Vzájemné posouzení, diskuse, zdůvodnění eventuálních odlišností Určení definitní prognózy použité pro výpočty Použití stávajících úmrtnostních tabulek (bez prognózy) Je to také prognóza a velice špatná Předpokládá, že se v budoucnu úmrtnost již nebude měnit

Určení důchodového věku osoby ročníku narození g Důchodový věk musí být stejný pro muže i ženy Při předpokládaném odchodu do důchodu ve věku x se průměrná doba pobírání důchodu určí jako průměr střední délky života muže a ženy z úmrtnostních tabulek pro daný ročník narození e ( g ) x e ( M, g ) x kritérium pobírání důchodu čtvrtinu života tedy předpokládá Zvolit pro ročník narození g důchodový věk x tak, aby platilo x e ( g ) x ( g ) ex 2 e ( Ž, g) x 0,25 nebude celočíselný, provede se interpolace mezi dvěma sousedními celočíselnými hodnotami

Výpočty na základě projekce úmrtnosti ČSÚ z roku 203

střední délka života (v letech) Předpokládaný vývoj střední délky života podle projekce ČSÚ z roku 203 92 9 ženy 90 89 88 87 86 85 muži 84 83 82 8 80 79 78 77 76 75 203 208 2023 2028 2033 2038 2043 2048 2053 2058 2063 2068 2073 2078 2083 2088 2093 2098 rok 92 9 90 89 88 87 86 85 84 83 82 8 80 79 78 77 76 75

Doba pobírání důchodu (v letech) Průměrná doba pobírání důchodu podle projekce ČSÚ 203 28 27 ženy důchodový věk 65 let 26 25 24 celkem 23 22 muži 2 20 9 8 7 6 současná právní úprava 5 950 955 960 965 970 975 980 985 990 995 2000 2005 200 205 2020 Ročník narození

Podíl doby pobírání důchodu (v % délky celého života) Relativní doba pobírání důchodu podle projekce ČSÚ 203 32 3 30 ženy důchodový věk 65 let 29 celkem 28 27 26 25 24 23 muži 22 2 20 9 8 současná právní úprava 7 950 955 960 965 970 975 980 985 990 995 2000 2005 200 205 2020 Ročník narození

Důchodový věk (v letech) Důchodový věk zajišťující dobu pobírání důchodu čtvrtinu života 70 70 69 současná právní úprava zvyš. 2 měs. 24 % 69 68 68 67 67 66 26 % 66 65 65 64 63 25 % po roce 2030 (od roč. 966) zvyš. o měs. do roku 2040 (do roč. 974) zvyš. o 2 měs. další generace zvyš. o /2 měs. strop 65 let 64 63 62 62 6 6 60 950 955 960 965 970 975 980 985 990 995 60 Ročník narození

Počet osob v poproduktivním věku na 00 osob v produktivním věku Index závislosti seniorů při různých variantách demografického vývoje a vývoje důchodového věku 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 úhr. plod. 2,0 migr. 5 tis. DV 75 úhr. plod. 2,0 migr. 5 tis. DV 25 % úhr. plod. 2,0 migr. 5 tis. DV 65 úhr. plod.,6 migr. 35 tis. DV 75 úhr. plod.,6 migr. 35 tis. DV 25 % úhr. plod.,6 migr. 35 tis. DV 65 20 205 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 200 Rok

fiala@vse.cz