Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Transkript

1 Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal

2 Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání v dospělém věku méně strmé více horizontální C umírání v pozdním dospělém věku více strmé více vertikální D umírání v seniorském věku více vertikální pravděpodobně vymizí

3 V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Vymírání kohorty ČR 1994 a 28 - intervalové úmrtnostní tabulky dx 1994 dx 28 lx 1994 lx 28 Lx počet přežívajících ze 1 narozených k danému věku pravá osa Dx počet zemřelých v daném roce života levá osa

4 V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Struktura úmrtí dle dg dx Zhoubné novotvary 2 Akutní infarkt myokardu 3 Cévní onemocnění mozku 4 Ostatní kardiovaskulární 5 Pohybová onemocnění 6 Fraktury a externí příčiny 7 Demence a retardace 9 ostatní onemocnění a stavy 2

5 V V5 V1 V15 V2 V25 V3 V35 V4 V45 V5 V55 V6 V65 V7 V75 V8 V85 V9 V95 V1 V15 Struktura úmrtí dle dg dx Zhoubné novotvary 2 Akutní infarkt myokardu 3 Cévní onemocnění mozku 4 Ostatní kardiovaskulární 5 Pohybová onemocnění 6 Fraktury a externí příčiny 7 Demence a retardace 9 ostatní onemocnění a stavy

6 V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 - ZN 12 Zhoubné novotvary Rok úmrtí, rok Pokles na 88%.

7 V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 - AMI 3 Akutní infarkt myokardu Rok úmrtí, rok Beze změny 99%.

8 V V4 V8 V12 V16 V2 V24 V28 V32 V36 V4 V44 V48 V52 V56 V6 V64 V68 V72 V76 V8 V84 V88 V92 V96 V1 V14 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 - CVO 7 Cévní onemocnění mozku Rok , rok Nárůst na 113%.

9 V V3 V6 V9 V12 V15 V18 V21 V24 V27 V3 V33 V36 V39 V42 V45 V48 V51 V54 V57 V6 V63 V66 V69 V72 V75 V78 V81 V84 V87 V9 V93 V96 V99 V12 V15 V18 Srovnání počtu úmrtí v 1994 a 28 ostatní KVO 2 Ostatní kardiovaskulární Rok úmrtí, Nárůst na 111%.

10 Dopad chorob na úmrtí a na závislost na cizí pomoci Rozložení chorob zdravotních problémů (Dg) je výrazně odlišné u příčin úmrtí a u příčin postižení, které vede k závislosti na cizí pomoci. Přibližně polovina zdravotních problémů, která vedou k závislosti na cizí pomoci se neuplatňuje významně v příčinách úmrtí demence, mentální retardace, smyslová postižení, většina neurologických onemocnění a pohybová postižení. Oddálení úmrtí do vyššího věku proto u osob se závislostí na cizí pomoci vede k prodloužení této závislosti. Většina úmrtí, která vedou k vymírání kohorty patří do skupiny kardiovaskulárních onemocnění, která jsou čím dále tím lépe řešena úmrtí se přesouvá do vyšších věkových kategorií a jejich podíl narůstá. POZOR nezaměňovat s počtem úmrtí v populaci nebo se standardizovanou úmrtností. podíl na úmrtích *podíl na závislosti 1 Zhoubné novotvary 26,27 2,69 2 Akutní infarkt myokardu 6,47,2 3 Cévní onemocnění mozku 11,13 13,3 4 Ostatní kardiovaskulární 32,21 17,2 5 Pohybová onemocnění,8 2,6 6 Fraktury a externí příčiny 5,8 2,81 7 Demence a retardace,54 16,34 9 ostatní onemocnění a stavy 17,49 27,22

11 Závislost na cizí pomoci V ČR je poskytován příspěvek na péči osobám, které jsou závislé na cizí pomoci. Rozlišují se 4 stupně. I lehká závislost II - středně těžká závislost III těžká závislost IV úplná závislost V rámci posuzování je lékařskou posudkovou službou určena i příčinná diagnóza. V současné době dokončován proces zpracování, který umožní epidemiologické sledování Dg příčin pro jednotlivé stupně. Epidemiologie vlastního stupně závislosti je už zpracovávána standardním způsobem. Věkové poměry závislosti mohou být mechanicky aplikovány na demografické projekce a tak získat představu o vlivu stárnutí populace.

12 Projekce obyvatel ve struktuře stupňů závislosti Struktura obyvatel - všechny věkové kategorie St4 St3 St2 St1 St 4 Struktura obyvatel St4 St3 St2 St1 St

13 Projekce obyvatel dle věkových kategorií 12 Projekce obyvatel dle věku _pl 65_84 45_64 2_44 _19 29 celkem _19 7,38 5,84 4,7 9,56 15,13 2_44 8,97 5,43 9,52 12,22 13,29 45_64 13,24 12,74 15,23 13,13 1,15 65_84 42,45 48,42 43,13 36,81 31,49 85_pl 27,95 27,56 27,42 28,28 29, celkem _19 1,9 1,59 1,24 2,39 3,41 2_44 1,75 1,11 1,88 2,32 2,34 45_64 3,18 3,18 3,71 3,7 2,22 65_84 24,94 29,95 25,4 2,85 16,76 85_pl 68,22 64,16 67,77 71,37 75,28

14 , Projekce indexy Indexy závislosti,9,8,7,6,5,4,3,2,1, A B C D počet osob 65+ na počet osob 2 až 64 bez ohledu na stupeň závislosti A počet osob se závislostí všech věkových kategorií na počet osob bez závislosti ve věku 2 a více let B počet osob se závislostí všech věkových kategorií na počet osob bez závislosti ve věku 65 a více let C počet osob se závislostí 65+ na počet osob bez závislosti ve věku 65 a více let D počet osob se závislostí 65+ na počet osob bez závislosti ve věku 65 až 74 let

15 Problém stárnutí Problém stárnutí je z pohledu závislosti a potřeby dlouhodobé péče spíše artefakt plynoucí ze zaměňování kalendářního věku s biologickým věkem. Při použití míry počtu osob se závislostí na cizí pomoci vůči osobám bez závislosti se poměry v hodnocení budoucího vývoje výrazně mění. Největší problém je v tom, že neumíme zužitkovat nově vytvářená potenciál zdraví ve vyšších věkových kategoriích tedy jejich biologického omlazování. Dalším problémem je to, že dlouhodobá péče je každodenní a vyžaduje každodenní výdaje. Ty se skládají nejenom ze zdravotnických, ale hlavně z personálních nákladů na poskytování péče, která kompenzuje ztrátu soběstačnosti. Řešení příspěvků k úhradě každodenních nákladů je zásadně odlišné od úhrady nákladů spojených s epizodou péče (náhodnou událostí akutní onemocnění) a od nákladů spojených s plánovaným řešením postižení (operace katarakty, ortopedické operace, neurochirurgické )

16 Implikace demografických změn

17 Životní podmínky 21 EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions) Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí zařadil ČSÚ v letošním roce do šetření také otázky týkající se domácí péče poskytované osobám, které se bez ní v běžném životě neobejdou, tj. starým, nemocným, zdravotně handicapovaným. Cílem je získat rámcový přehled o počtu osob a objemu práce, který je v domácnostech vázán na zdravotní a zdravotně sociální oblast.

18 Provázanost s důchodovou reformou V seniorském věku dosahují příspěvky a zdravotní pojištění 1/3 až ½ výše důchodů Jedná se o přerozdělení z veřejných prostředků Je lépe je dávat na zdravotní pojištění nebo na důchody (spoluúčast z důchodů)??? Muži z Zdr pojištění péče 16 ostatní 14 3b Zdr pojištění Léky a 12 PZT 1 3a Zdr pojištění 8 LTC, RHB, domácí 6 2 Příspěvky Důchody Ženy

19 V V5 V1 V15 V2 V25 V3 V35 V4 V45 V5 V55 V6 V65 V7 V75 V8 V85 V9 V95 V1 V15 V V6 V12 V18 V24 V3 V36 V42 V48 V54 V6 V66 V72 V78 V84 V9 V96 V12 V Odchod do důchodu odchod %dožití doba pobírání roků 84,57 18, roků 89,4 2,94 rozdíl 4,47 2, roků 77,33 14, roků 83,35 17,19 rozdíl 6,1 2, %dožití 28 doba pobírání roků 67,33 11, roků 75,83 13,64 rozdíl 8,5 2,19 Bilance veřejných rozpočtů závisí i na tvaru křivky vymírání kohorty. Její ovlivnění je v rukou domácností, zdravotníků a poskytovatelů sociálních služeb. Ale dokud se nenaučíme využít nově vytvářeného potenciálu zdraví, tak to bude protichůdné se zájmy správců veřejných rozpočtů.

20 Odkazy ČSÚ: Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29), ČSÚ: Zemřelí podle seznamu příčin smrti, pohlaví a věku v ČR, krajích a okresech v letech 1994 až Human Mortality Database. University of California, Berkeley (USA), and Max Planck Institute for Demographic Research (Germany). Available at or (data downloaded on ) Projekt Kulatý stůl zpracování dat z agendy Příspěvků na péči, MPSV, ÚZIS Praha