209 S Y R E N A. Léto. 32 let SYRENY let KLUBU

- 1-209 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 41 let KLUBU 1972 2013 32 let SYRENY 1981 2013 Léto PRÁZDNINY 2011 2013 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 - Hromadné zásilky o procentně sníženém poštovném uhrazeném v hotovosti v letech 1932-1939 a 1945-1949. Napsat o této málo známé problematice mne vyprovokoval Jiří Král ve zpravodaji SYRENA č.194 na str.8. Byla tam zveřejněna zásilka poslaná z Varšavy 9.10.1938 do Zawiercia s červeným tiskem v místě pro nalepení poštovní známky. Tisk byl obdélníkový a na obrázku bylo označení % 50 DRUK 50 % a nápis Opłacono gotówką. Na zásilce je ještě vlevo dole vytištěn červený nápis Poufne! Zásilka je bez odesilatele. Autor se v Syreně č.194 ptá, co to je, že se mu dosud v Polsku nepodařilo zjistit, o co se vlastně jedná? Nevěděl to, aby poradil, ani tehdejší hlavní redaktor polského časopisu Filatelista pan Bronisław Rejnowski! To je ta záhadná zásilka ze Syreny č. 194 ze str. 8. Zde je vysvětlení záhady! Polská pošta zavedla 16.srpna 1932 novou tarifní kategorii pro hromadné zásilky. Jedná se o zásilky posílané hromadně jedním odesilatelem v počtu více jak 100 kusů. Tarifní sleva byla stanovena procentem z poštovného za podobnou tiskovinu poslanou samostatně, a to v závislosti na počtu posílaných zásilek. Procentní sleva byla stanovena stejně u zásilek soukromých či úředních. V meziválečném období rozlišujeme dvě tarifní období: Od 16.8.1932 do 30.9.1934 a od 1.10.1934 do vypuknutí II.světové války (1.9.1939). Tiskoviny v kusech od 16.8.1932 od 1.10.1934 100-500 ks 60 % - 500-1000 ks 50 % 70 % nad 1000 ks 40 % - 1000-5000 ks - 65 % 5000-10000 ks - 60 % nad 10000 ks - 50 % Stejné zásady, které platily pro tiskoviny, byly od 1.4.1934 rozšířeny i na hromadně posílané ukázky

- 3 - zboží a zásilky smíšené (mohly obsahovat tiskoviny + ukázky zboží). Tarify pro oba druhy těchto zásilek byly stejné: Zásilky v kusech od 1.4.1934 od 1.10.1934 100-500 ks 60 % 70 % 500-1000 ks 50 % 65 % více jak 1000 ks 40 % 60 % Poštovní předpisy nespecifikovaly, jak mají být tyto hromadné zásilky označeny. Odesilateli tak byla ponechána iniciativa v závislosti na jeho fantazii. To se projevilo zvláště v grafickém označení slevy poštovního tarifu. Prakticky se jednalo o označení druhu zásilky, o označení, že se jedná o platbu poštovného v hotovosti + eventuelně o vyznačení procentní slevy za hromadné zásilky. Nejdůležitější bylo označení, že se jedná o platbu v hotovosti. Je to označení poštovního tarifu. Podle teorie filatelie má toto označení charakter společný s poštovním označením známkou. I když toto označení pochází od odesilatele, vyplývá podle poštovního předpisu, že bez tohoto označení by zásilka nebyla přijata poštou k další expedici adresátovi. Forma těchto označení byla různorodá. Lze je rozdělit zhruba na následující skupiny: 1.)Ruční označení, vyskytuje se zřídka (viz.ilustrace č.1.). Ilustrace č.1. Jedná se o firemní zásilku poslanou do Lodže. Pod tiskem DRUK (tiskovina) je ručně dopsáno Opłacono gotówką (vyplaceno v hotovosti). Pošta na zásilku následně otiskla strojové, propagační razítko s textem: KUP KSIĘGĘ / KU CZCI / POLEGŁYCH / LOTNIKÓW (Kup knihu na počest zahynulých letců). Katal. č.32 108 (343) WARSZAWA 1/c, rozměr propagační části 45x20 mm, známá doba použití X/1932-V/1933. Datum na můstku razítka zásilky 9 XI 32 15. Vzácnost výskytu B (viz Katalog polských příležitostných razítek, sešit č.1, str.58-59, Andrzej Myślicki). Dále jsou zde katalogová čísla razítek uváděna již podle tohoto katalogu. 2.)Označení razítkem, někdy doplněno ručním dopsáním (viz ilustrace č.2-4). Ilustrace č.2 na následující straně nahoře. Červený otisk DRUKI a v rámečku Opłacono / gotówką (zaplaceno v hotovosti). Opět firemní zásilka poslaná do Dziedzic. Strojové, propagační razítko pošty

- 4 - KATOWICE 1/1Z s datem na můstku razítka -3 01 37 22. Katalogové číslo razítka 37 106 (587). Propagační nápis BUDUJEMY / SZKOŁY POLSKIE / ZA GRANICĄ (stavíme polské školy v zahraničí). Známá doba použití razítka I-II/1937 a I-II/1938. Rozměr propagační části razítka 45x27 mm, vzácnost výskytu B. Ilustrace č.3, dole. Firemní zásilka poslaná do Lodži. Expediční razítko pošty ZALESZCZYKI/ *c* s datem na můstku razítka -6 VII 33. V místě pro nalepení známky je otisk razítka DRUK opłacono gotówką, pod tím je vyznačena sleva v procentech 40 %. Vlevo dole je příchozí razítko ŁÓDŹ.

- 5 - Ilustrace č.4, dole. Zásilka měsičníku PANI DOMU. V místě pro nalepení známky je otisk razítka v hnědé barvě opłacono gotówką 60%. Zásilka je poslána z Varšavy do Puław. Strojové, propagační razítko pošty WARSZAWA 1/a s datem na můstku razítka 30 VII 34. Razítko katal.č. 34 103 (400). Propagační text / POCZTOWE ZLECENIA / INKASOWE PO 50 zł. / SĄ TANIM I SKUTECZ-/ NYM ŚRODKIEM INKASA (Poštovní inkasní doručenky po 50 zł. jsou laciným a účinným prostředkem inkasa). V levém dolním rohu zásilky je hnědý otisk razítka DRUK. 3).Označení je na zásilku vytištěno, bývá i doplněno ručně. (viz. Ilustrace č. 5-8). Ilustrace č.5, dole. Jedná se o firemní zásilku poslanou do Lodže. Strojové razítko pošty WAR- SZAWA 1/c s datem na můstku razítka 14 IV 34 21. V horní části je červené razítko DRUK, pod ním je červené razítko OPŁATA UISZCZONA GOTÓWKĄ 60%.

- 6 - Ilustrace č.6, dole. Firemní zásilka poslaná do Lodže. Expediční razítko pošty WARSZAWA 25/b s datem na můstku razítka 31 I 34 21. Označení razítkem DRUK (černě) je u levého okraje zásilky. Označení razítkem OPŁACONO GOTÓWKĄ 50% (černě) je v místě pro nalepení známek. Ilustrace č.7. Zásilka poslaná z Poznaně. Strojové, propagační razítko, katal.č.34 120, razítko pošty POZNAŃ 1 /*I* s datem na můstku razítka -1.III 38.13-17, propagační text: POCZTA / NAJLEPSZY INKASENT / KORZYSTAJCIE / ZE ZLECEŃ INKASOWYCH / do 2000 Zł. Známá doba použití razítka III/1935-IV/1936 a XI/1937-V/1938. Vzácnost výskytu razítka je B. Nahoře uprostřed zásilky je vytištěn nápis DRUK. V místě pro nalepení známky na zásilku je v rámečku 3-řádkový nápis Opłacono / gotówką / 50 %. Ilustrace č.8, následující strana nahoře. Zapůjčil nám ji pro pro Syrenu Mgr. ing. Karol MICZA. Zásilka již byla publikována v Syreně č.200 na str.8. Je to firemní zásilka poslaná do Katovic z Mikoło-

- 7 - wa. Na zásilku je otištěno expediční razítko pošty MIKOŁÓW /* s datem na můstku razítka 23 IX 36-9. V horní části zásilky je černě vytištěn nápis DRUKI. V místě pro nalepení známek je otisk obdélníkového razítka v červeno fialové barvě s textem Opłacono gotówką / 65 % (65 ručně). 4.) Grafická známka je na zásilku vytištěna nebo označena otiskem razítka. Známka je v barvě červené nebo fialové, někdy ale i černé. Jsou možné ale i jiné barvy. (viz.ilustrace č. 9-16). Ilustrace č.9. Služební zásilka poslaná z Varšavy do Kielc. Expediční razítko je strojové, pošty WARSZAWA 1/b s datem na můstku razítka 26 II 37-0. V místě pro nalepení známky je černě vytištěn nápis DRUK a pod ním je gumovým, fialovým razítkem otištěna symbolická známka s nápisem DRUK 60 % / OPŁACONO GOTÓWKĄ / DRUK 60 %.

- 8 - Ilustrace č.10. Opět firemní zásilka poslána z Varšavy do Lodže. Na zásilce je otisk strojového, propagačního razítka pošty WARSZAWA 2/*d* s datem na můstku razítka 18 IX 37 23. Katalogové číslo razítka 37 125 (644) s propagačním textem: POWSZECHNY FESTIWAL SZTUKI / POLSKIEJ w WARSZAWIE 2-10 / PAŻDZIERNIK 1937-ATRAKCJE / WIDOWISKOWE, ZNIŻKI KOLEJO- / WE, POCIĄGI POPULARNE ITD. Rozměr propagační části razítka je 45x28 mm. Známá doba použití razítka IX-X/1937. V pravém dolním rohu zásilky je otisk červeného razítka s nápisem DRUKI. V místě pro nalepení známky je červeně otištěná známka. V její horní části je nápis OPŁ. UISZCZ. GOT. uprostřed je v kruhu písmeno R. Dole je pak nápis RESKR. M.P.iT./ NR.P.W. 301/47/37 R. V levém dolním rohu zásilky je signatura nákladu tiskoviny Wzór 26-1000-1939.III. Ilustrace č.11, na následující straně nahoře.zásilka je poslána z Varšavy do Lodže. V místě pro nalepení známky je černě natištěno DRUK / Opłacono gotówką 50 %. Imitace známky je na zásilku otištěna červeně. Známka je podobná ilustraci 10, liší se trochu nápisy. Na známce je nahoře stejný nápis jak u ilustrace č.10. Dole se nápisy trochu liší. Je tam ZARZ.M.P.iT. / NR.P.W. 820/31/37. Na zásilce je otištěno propagační strojové razítko pošty WARSZAWA 1 s datem 28 1 36 17. Razítko má katalogové číslo 34 123 (444). Rozměr propagační části razítka je 46 x 25 mm. Známá doba použití razítka je XI/1935 až III/1936. Text propagační části je stejný jak u ilustrace č.7 (katal.č.34 120). Razítka se stejným propagačním textem jsou ještě od pošty ŁÓDŹ 1 (34 118 a 34 119), POZNAŃ 1 (34 120). POZNAŃ 3 (34 121), WARSZAWA 1 (34 122, 34 123 s 34 124) a pošty WARSZAWA 2 (34125 a 34 126). Ilustrace č.12, na následující straně dole. Zásilka je poslána z pošty LWÓW 2 do Lwowa. Natištěnou imitaci známky představuje podkova s nápisem Opłacone gotówką / 50 % / DRUK. Vlevo od natištěné imitace známky je otisk razítka se známkou ve fialové barvě. Podoba známky je stejná včetně nápisů, jako tomu je na ilustraci č.11. Strojové, propagační razítko je od pošty LWÓW 2/a, jeho katalogové číslo je 34 101 (398). V použí-

- 9 - vání bylo od VI do XII/1934 a následně od XI/1935 do III/1936. Datum na můstku razítka je 7 11 35 21. Rozměr propagační části razítka je 47x23 mm. Propagační text: POCZTOWE ZLECENIA / INKASOWE do 50 Zł. / SĄ TANIM i SKUTECZ- / NYM ŚRODKIEM INKASA. Razítka se stejným propagačním textem používaly i pošty ŁÓDŹ 1 (34 102), WARSZAWA 1 (34 103, 34 104), WARSZAWA 2 (34 105), POZNAŃ 1 (34 106), POZNAŃ 3 (34 107), KRAKÓW 2 (34 108).

- 10 - Ilustrace č.13. Zásilka je poslaná z Krakova do Pszczyny. Okénková obálka. Natištěná známka je zeleně černá, trochu jiného tvaru než v předcházejících případech. Nápis v horní části je stejný, v dolní části je nápis: ZARZ.M.P.i T. / NR.P.W 601/47/37r. na zásilce je otisk strojového, propagačního razítka pošty KRAKÓW 2/a s datem na můstku razítka -9 II 39 11. Razítko má katalogové číslo 39 102. Propagační nápisy mají oba rozměr (každý) 40x30 mm. Textová část: NARCIARSKIE / MISTRZOSTWA / ŚWIATA / 11-19.II 1939 / ZAKOPANE. Známá doba použití razítka je leden až únor I/1939. Četnost výskytu razítka je C.

- 11 - Ilustrace č.14, na předcházející straně dole. Zásilka je poslána z Varšavy do Żyrardowa. Natištěná známka je stejná jak na ilustraci č.11. Strojové, propagační razítko má katalogové číslo 39 116. Jeho text je: PAMIĘTAJ / O TERMINOWYM WPŁACENIU / RATY POŻYCZKI / OBRONY PRZECIWLOTNICZEJ. Razítko je od pošty WARSZAWA 2/h s datem na můstku razítka 28 V 39 14. Známá doba použití razítka je květen až červen / 1939. Rozměr propagační části razítka je 51x20 mm. Vzácnost výskytu razítka je B. Se stejným textem byla razítka pošt: BYDGOSZCZ 2 (39 108), GDYNIA 1 (39 109), KATOWICE 1 (39 110), KRAKÓW 2 (39 112), LWÓW 2 (39 113), ŁÓDŹ 1 (39 114), POZNAŃ 1 (39 115) a WARSZAWA 2 (39 116).

- 12 - Ilustrace č.15, na straně 11 nahoře. Zásilka je poslaná z Krakova do Nowego Sącza. Natištěná známka má opět trochu jinou podobu než ty na předcházejících zásilkách. Nahoře je 50 %, po bocích známky jsou nápisy: OPŁACONE (vlevo) a GOTÓWKĄ (vpravo). Dole je 2-řádkový nápis: ZARZ. M.P.i T / NR.P.W. 820/32/35. Známka je na zásilku otištěna černě. Na zásilce je otištěno strojové, propagační razítko katal.č.34 116. Razítko používala pošta KRAKÓW 2/b s datem 12 VI 37 17. Známé použití razítka je z října / 1936 až srpna / 1937. Rozměr propagačního textu je 46x28 mm. Vzácnost výskytu razítka je B. Propagační text: POCZTA NAJPEWNIEJSZY INKASENT./ KORZYSTAJCIE ZE ZLECEŃ INKASOWYCH / DO 2000 ZŁ. Ilustrace č.16. Na straně 11 dole. Zásilka je poslána z Varšavy do Varšavy. Natištěná známka je v barvě černé a má podobu známky z ilustrace č.14. Jedná se o firemní zásilku. Na zásilce je otisk strojového, propagačního razítka pošty WARSZAWA 2/d s datem na můstku razítka 31 V 38 21. Katalogové číslo razítka je 36 117. Propagační text razítka je ve dvou obdélnících po stranách expedičního razítka. Oba obdélníky mají rozměr 46x28 mm. Doba použití razítka je známa z období od VI/1937 do V/1938. Text propagačního nápisu vlevo je: WARSZAWA / PODZIELONA JEST NA/ 10 / DZIELNIC POCZTOWYCH. Text propagačního nápisu vpravo je: PODAWAJCIE / W SWOICH ADRESACH / NAZWĘ / DZIELNICY POCZTOWEJ / WARSZAWY. Mezi posledními zásilkami před vypuknutím II.světové války je na natištěné známce uprostřed písmeno R. Nahoře bývá nápis OPŁ. UISZCZ. GOT. Dole je nápis ZARZ. (nebo RESKR./M.P.i T. a ve druhém řádku číslo, například P.W. 820/31/35, P.W. 601/47/37r., ale i jiná čísla. Dlouho jsem nebyl schopen určit, co znamená písmeno R uprostřed známky. Pátrání po této záhadě i v Muzeu P.i T také nepřinášelo odpověď. Teprve tehdy mi bylo jasno, až jsem se dozvěděl o existenci firmy Reklama Pocztowa spol. s r.o. (Firma vznikla v r.1932), byla založena Ministerstvem P.i T. a měla v ní podíl 99% Polská Pošta. Podíl 1% mělo Polské Rádio. Společnost měla ve větších městech odesílat větší množství hromadných zásilek, a proto k tomuto účelu tiskla i obálky vlastního vydání. Tyto zásilky jsou charakteristické tím, že na přední straně zásilek není adresa odesilatele, je tam jen grafický znak (známka) pro zásilku vytištěná na přední straně zásilky. Na zadní straně zásilek bývá vytištěný text: V případě potřeby při nedoručitelnosti zásilky prosíme o její odeslání zpět do (město), poštovní schránka (číslo). Jsou uváděny adresy na které je třeba nedoručitelné zásilky vracet. Například: KRAKÓW, poštovní schránka č.328 nebo 461, LWÓW, poštovní schránka 91, Warszawa, poštovní schránka č.332 nebo 744. Někteří odesilatelé zásilek při tisku vlastních firemních obálek na ně tiskli sami známky - grafický znak Reklamní pošty (viz ilustrace č.12 a 16). Vrátíme-li se k zásilce publikované Jiřím Králem v Syreně č.194 ( viz str.2 této Syreny), můžeme konstatovat toto: je to hromadný tisk odeslaný v počtu 5000 až 10000 kusů, vyplacený v hotovosti. Červená známka je grafickým označením tarifu v hotovosti používaná odesilatelem. * * V období po II.světové válce byla činnost Polské pošty založena na stejných zásadách a předpisech jako před válkou. Asi proto hromadné zásilky s procentním výplatným se objevily v prvních čtyřech poštovních tarifech. Jednalo se o tarify ze dne 1.8.1945 (s platností od 1.9.1945), ze dne 24.11.1945 (s platností od 1.12.1945), ze dne 6.8.1946 ( s platností od 1.9.1946) a z 21.11.1947 (s platností od 1.1.1948 do 31.12.1949). Ve všech těchto tarifech procentní poplatek za hromadné zásilky byl stejný, měnila se pouze výše tarifu v závislosti od platného tarifu základních tarifních poplatků, které se pochopitelně s časem zvětšovaly. Dělo se tak přepočtem v procentech k tarifům jednotlivých zásilek, k tarifům za zkoušky zboží a k tarifům za smíšené zásilky. Bylo to u: Tiskovin posílaných najednou v počtu: 500-2000 kusů zásilek 70 % nad 2000 kusů zásilek 60 % Ukázky zboží posílané společně ve více jak 100 kusech 70 % Smíšené zásilky (jen tiskoviny + ukázky zboží ), posílané společně v počtu nad 100 kusů 70 %. Postupná přeměna státu na lidovou demokracii způsobila, že vláda prováděla záměrně politiku útisku a likvidace soukromých firem. V důsledku toho se počet uživatelů hromadných zásilek v poštovním provozu stále zmenšoval. Došlo to tak daleko, že od 1.ledna 1950 hromadné zásilky, jako samostatná tarifní kategorie přestaly existovat. Poštovní firma Reklama Pocztowa spol. s r.o. po II. světové válce dokonce ani neobnovila svoji činnost!!

- 13 - Jedním z provozovatelů hromadných zásilek po II.světové válce byla filatelistická firma Jana Witkowskiego z Poznaně. Byl to Filatelistický dům Jan WITKOWSKI, Poznań I, Walki Młodych 18-1, Skrytka pocztowa 370. Ukázka zásilky DRUKI (Tiskoviny), expediční razítko pošty POZNAŃ 1/ 8B s datem na můstku razítka -1 VII 45 14. V místě pro nalepení známky je otisk razítka ve fialové barvě Opłacono / gotówką / %. Procentní sleva za zásilku ale není uvedena. Zásilka je poslána na velice známou osobu, na filatelisty Andrzej RUSZE. Pro publikaci v Syreně zapůjčil ing. Jiří Jan Král. Zdálo by se, že hromadných zásilek vzhledem k jejich posílanému množství by se mělo také hodně zachovat do dnešní doby. Ale není tomu tak! Důvodů pro to je ale více. Je to hlavně proto, že adresáti po obdržení zásilky vyhazovali jejich obálky. Na vině jsou ale i sami filatelisté! Pro ně zásilky bez poštovních známek byly sběratelsky nezajímavé. Bylo to ale také proto, že v meziválečném období byly celistvosti málo sbírané, zvláště pak nebyl zájem o celistvosti s běžnými frankaturami a běžnými razítky. Podařilo se mi v moji sběratelské kariéře nasbírat i trochu tiskovin s vyplácením v hotovosti. Jsou použity v tomto článku. Je zajímavé, že jsem dodnes netrefil na zásilky s ukázkou zboží, ale ani na smíšené zásilky (tiskovina + ukázka zboží). Pro Syrenu připravil Jerzy TOKAR, volně přeložil a upravil ing. Jiří Jan KRÁL Panu Jerzemu Tokarovi za zaslaný článek a reakci na ukázku v naší Syreně srdečně děkujeme. Zároveň jej touto cestou i srdečně zdravíme. Literatura: - Marek M.Zbierski, Polskie taryfy pocztowe 1918-1939, Poznań 2003. - Adam Kiełbasa-Schoemi a Stanisław Fołta, Taryfy i cenniki opłat Poczty Polskiej 1941-2010, Basilej - Gliwice 2011. ********************************************************************************** Silný posun doleva barvy červené a višňové na dopisnici Cp 729 z roku 1979. Dopisnice byla vydána 18.VII.1979 u příležitosti Filatelistické výstavy XII OWF Katovice. Na natištěné známce nominální hodnoty 1 zł. je barevný chybotisk známky Fi: 342 z vydání 1944/1945. Dopisnice Cp 729 byla vydána jen s jednou signaturou nákladu, a to P.P.T.i T. VIII.78.200.000. Označení signatury nákladu je na levé straně dopisnice dole pod kresbou v levé polovině dopisnice. Skutečný náklad dopisnice je uváděn ve výši 211.500 kusů. U běžné dopisnice je katalogový záznam za nerazítkovanou dopisnici 2 zł, za poštovně použitou 1 zł. Katalog Fischer II. díl z roku 2010 u této dopisnice ještě uvádí Cp 729s, to je dopisnice bez červené a višňové barvy. Za takovou dopisnici je uvedena katalogová cena 450 zł. (asi 2.950 Kč).

- 14 - Normální dopisnice Cp 729 se všemi tiskovými barvami (červená, višňová a černá). Dopisnice má soutisk barev normální, není na ní posun některých tiskových barev vůči sobě. Dopisnice Cp 729 s výrazným posunem červené a višňové barvy vlevo vůči barvě černé. Posun je patrný na natištěné známce i na reprodukci v levé polovině dopisnice. O tomto posunu barev vůči sobě se katalog Fischer II nezmiňuje, a proto ani neuvádí cenu dopisnice s tímto posunem barev. Posun barev je ale tak výrazný, že by na to měl specializovaný katalog Fischer reagovat. Pro publikaci v Syreně nám dopisnici s posunem barev zapůjčil Marian KAZIECZKO, skany jsme obdrželi od kolegy Michała. Srdečně je oba touto cestou zdravíme!

- 15 - Zajímavý je na dopisnici vpravo i tiskový křížek. Jeho výskyt na dopisnicích není běžný! Kdyby nedošlo na dopisnici k posunu červené a višňové barvy doleva, byl by tento křížek na pravé straně dopisnice, a to tak daleko vpravo, že by byl při normálním ořezu dopisnice zcela jistě odříznut!! ********************************************************************************** Provizorní zásilky s názvy pošt, pro které ještě nebyly definitivní razítka po osvobození v roce 1945 Pošta KLUCZBORK. Kluczbork leží asi 45 km severovýchodně od OPOLA. Je to okres Kluczborski, vojevodství (kraj) Opolské. Leží asi uprostřed na spojnici OPOLE-WIELUŃ. Německý název města byl KREUZBURG. V práci pana Majchrzaka o historii pošty Kluczbokru se uvádí: Vzhledem k přibližující se frontě bylo obyvatelstvo města 17.ledna 1945 evakuováno.19.ledna 1945 Rudá armáda překročila předválečnou hranici Polska s Německem. Útok byl veden od Gorzowa Śląskiego. Rudá armáda se objevila u Kluczborku 22.ledna 1945. Ve městě v 9.00 hodin ráno byl vypnut elektrický proud, byl odstaven vodovod a plynovod. Byla uzavřena i pošta, která byla v provozu do poslední chvíle. Byla to neděle. Téhož dne sovětská vojska obsadila opuštěné a nezničené město. Dobová pohlednice z Kluczborku. Název v horní části (razítko) je jednou variantou polského názvu po skončení války v roce 1945. Sovětský velitel města předal město 18.března 1945 pod polskou správu. Ještě v dubnu 1945 trvaly v okolí města vojenské operace. V poštovní budově na nově pojmenované ulici Mickiewicza byla znovu zprovozněna pošta. Tato pracovala zpočátku ve velice primitivních podmínkách. Vzhledem k nedostatku poštovních známek se zásilky zpočátku vyplácely v hotovosti. Kořistní, německá poštovní razítka byla znárodněna, to je německé názvy byly z razítek odstraněny jejich vypilováním. Takto vzniklo i tak zvané němé razítko (bez názvu pošty). Provizorní razítko (gumové, jednořádkové) bylo otiskováno vedle němého razítka, a to v barvě fialové. Zajímavý byl vývoj jednořádkového, gumového razítka s polským názvem. Kolegovi Lehmanovi se podařilo několik těchto původních návrhů shromáždit. Nakonec byl přijat polský název KLUCZBOREK. Ale i na tuto variantu byly jiné návrhy, než ten, který byl použit.

- 16 - Dole jsou 4 návrhy na provizorní, gumové razítko s názvem pošty. Dole je na pohlednici poslané do Krakova ještě jedna varianta názvu města, a to KLUCZPORD. Na známce je otisk němého razítka pošty s datem 15.6.45. Je vidět, že různé varianty názvu se objevily i na zásilkách poštovně prošlých. Zásilka má vlevo od známky ještě otisk vojenské cenzury Sprawdzono przez / cenzurę wojskową / 1949. Je to první, poválečná cenzura a její typ č.10. Rozlišení jsme uvedli v Syreně č.110 na straně 4-6. Charakteristické pro typ č.10 jsou písmena W, která jsou dole zakončena do špičky a horní část W je bez vodorovného zakončení. Číslice 1 mají dole základnu a nahoře mají zobáček. Číslo cenzury 1949 na zásilce je známo. Čísla cenzury ve stovce (od 1901 do 2000) mají všechna typ cenzury č.10. Viz Syrena č.110. První známá zásilka z Kluczborku je ze 17.4.1945. V březnu 1946 byla na vlakovém nádraží zprovozněna druhá pošta s názvem KLUCZBOREK 2. První známá zásilka z této pošty je s datem 25.března 1946. Původní pošta ve městě dostala název KLUCZBOREK 1. Obě pošty postupně používaly místo němého razítka s dodatkem jednořádkového otisku gumového razítka již nová, polská, normalizovaná razítka KLUCZBOREK 1 a KLUCZBOREK 2. Pošta na nádraží postupně pužívala i razítka vlakových pošt, a to pro směry: - Kluczborek 2 - WROCŁAW, - Kluczborek 2 POZNAŃ, - Kluczborek 2 KĘDZIERZYN, - Kluczborek 2 KATOWICE. Ve druhé dekádě října 1946 došlo k úřední změně názvu města na KLUCZBORK. Přejmenovány byly i obě pošty. Stejně byly přejmenovány i výše uvedené vlakové pošty, Poštovní úřad ve městě byl KLUCZBORK 1 Poštovní úřad na vlakovém nádraží byl KLUCZBORK 2

- 17 - R-zásilka poslaná do Varšavy 30 8 45 - -8 s němým razítkem pošty spolu s gumovým, jednořádkovým provizorním razítkem. Vlevo je R-razítko pošty s podacím číslem zásilky 1071 vepsaným do razítka ručně. R-zásilka poslaná do Varšavy 3 12.45 - -8. Známky jsou znehodnoceny jen němým razítkem. Provizorní, gumové, jednořádkové razítko nebylo použito asi proto, že název pošty je již obsažen v R- razítku. R-razítko s ručně dopsaným podacím číslem 104. Použité ukázky jsou od Jerzego Lehmanna a Jiřího Jana Krále. Za zaslané věci od Jerzego Lehmanna

- 18 - mu srdečně děkujeme a touto cestou jej i srdečně zdravíme! Když jsme se na něj v této záležitosti obrátili, ochotně a pohotově nám vyhověl. Inu je to syn našeho starého, již nežijícího kamaráda Józefa Lehmanna, který s námi kdysi spolupracoval a problematikou provizorních zásilek po roce 1945 se intenzivně zabýval. Syn se tedy potatil. Je z něj dobrý filatelista, juryman a dokonce funkcionář. ********************************************************************************** Zpravodaj sběratelů polských známek v Německu. Jako u nás vychází zpravodaj Syrena, tak v Německu sběratelé a příznivci polských známek vydávají svůj zpravodaj. Hlavička č.74 z července 2010 je na reprodukci nahoře. Pracovní skupina Polska je členem Svazu německých filatelistů. Zpravodaj je opravdu nabitý zajímavými články o polských známkách, Číslo 74, jehož hlavička je nahoře, obsahuje 75 stran textu při kterém ten, kdo rozumí němčině se nebude opravdu nudit. ********************************************************************************** Zajímavé polonikum vydané v Německu. Strojové razítko německé pošty používané Polským konsulátem v Hamburku. Nominál 0,35 EUR. Datum 10.06.10. V levé polovině je motiv ke 100. výročí narození Fryderyka Chopina. Zásilka byla publikována právě ve zpravodaji, jehož hlavička je v horní části předcházející strany. Zásilka je adresována na kolegy Stefana Petriuka, jehož zásilky s polskými cenzurami korespondence v letech 1918-1922 občas publikujeme i v naší Syreně. **********************************************************************************

- 19 - Vojenská cenzura Polských Legionů ve Wilnie z prosince 1920. Zásilka je poslána do Sosnowce. Expediční razítko je dvoukruhové s můstkem WILNO 2 /*a* s datem - 7.XII.20. Útvarové razítko Polských Legionů je dvouřádkové, otisk fialový 3 Pułk Art.Pol.Leg. / 5 Baterja (3 pluk dělostřelectva Polských regionů / 5 baterie). Razítko cenzury je na zásilku otištěno mezi adresou a expedičním razítkem, a to v barvě černé. Otisk je Bohužel nekvalitní! Tato cenzura je v publikaci o Polské cenzuře korespondence z let 1918-1922 vedena na str. 152 mezi třemi cenzurami ze Střední Litvy (Litwy Środkowej). Rozměr razítka cenzury je 60x30 mm, jen rámek kolem nápisu Cenzurowane má rozměr 54x15 mm. Známá barva razítka je buď šedě černá nebo fialová. Doba použití razítka je velmi krátká, jen prosinec 1920 až leden 1921. Publikace oceňuje zásilku s tímto razítkem zkratkou c.a. (cena amatorska), čili cena záliby (prostě, co je kdo ochoten za zásilku zaplatit, závisí to na domluvě mezi prodávajícím a tím, kdo chce zásilku získat). Je to tedy určitě RARITA! Za zapůjčení k publikaci do Syreny děkujeme kolegovi Stefanovi Petriukovi do Německa. Zajímavé je to, že výše uváděná publikace o cenzurách reprodukci zásilky s touto cenzurou vůbec neuvádí. Uvádí jen dvě reprodukce zbývajících cenzur Střední Litvy. Rovněž zbývající dvě cenzury jsou oceněny v práci zkratkou c.a.. ********************************************************************************** Zásilky internovaných Poláků v Maďarsku a na Maďary zabraném Slovenském území od září 1939 do 19. března 1944. 17. září 1939, když bylo jasné, že Polsko bude Německem poraženo, vydalo vrchní velení Polské armády rozkaz, aby jednotky, které se nacházejí poblíž Maďarska a Rumunska přešly na území těchto států. Údaje o tom, kolik polských vojáků a civilistů přešlo do Maďarska se liší. Jeden údaj hovoří o 45.000 vojáků, ale jiný až o 100.000 (!). Jeden údaj hovoří o 88 internačních táborech, druhý o

- 20-150.vojenských a 114 civilních internačních táborech. Asi 1/5 těchto táborů byla na Slovenském území, které Maďarsko zabralo v listopadu 1938 na základě vídeňské arbitráže. Vojáci byli evakuováni směrem do Jugoslávie, proto většina internačních táborů byla přechodná a trvala někdy i jen několik týdnů. Údaj, který uvádí 100.000 uprchlíků píše, že ze 150 táborů bylo na krátkou dobu využito 126. V září 1940 bylo v Maďarsku již jen asi 15.000 polských uprchlíků a do jara 1941 to bylo již jen 6000. Táborů zbylo do konce roku 1939 jen 32. Když se dostal v Maďarsku k moci Szálasi (19.3.1944), likvidoval polské internační tábory a polské zajatce převezl do koncentračních táborů v Německu. V té době bylo v Maďarsku již jen 20 táborů. Od podzimu 1939 mohli internovaní posílat a přijímat korespondenci. Psali domů, do světa, ale i v rámci Maďarska. Pošta internovaných byla zadarmo, ale mnozí používali i maďarské korespondenční lístky s natištěnou známkou nebo zásilky frankovali i známkami, a to nejen doporučené nebo letecké. Mnohdy jejich zásilky byly posílány z jiných míst než byl jejich internační tábor. -V prvním období korespondence byly zásilky s razítky bélligérant interné (internovaný voják). -V listopadu byla zavedena razítka táborová a cenzurní. -Expediční razítko ne vždy bylo z místa, kde se nacházel tábor. -Posílaly se většinou pohledy a dopisnice a to různé, byly i táborové lístky pro internované. Ojediněle se nacházejí i lístky pro válečné zajatce, jejich použití bylo ale omylem. Literatura uvádí i výkaz internačních táborů. Údaje pocházejí z Biblioteki Historii Wojennej (Knihovna válečné historie). Nejsou to jen seznamy táborů, ale i data jejich vzniku a ukončení jejich činnosti. V poště internovaných najdeme zásilky vnitrostátní, zahraniční, mezitáborové a vnitrotáborové. Existují i zásilky doporučené, cenná psaní, dopisy z nemocnic a expresní zásilky. K 60. výročí vzniku internačních táborů byla vydána specielní publikace. Máme z ní některé údaje, ale neznáme přesně její název a kdo ji napsal a kde a kdo ji vydal. Mimo toto vydání vyšel k problematice článek v časopise Filatelie, ročník 1980 č.21, str.663. V Lodžském Biuletynu Filatelistycznym vyšel k problematice článek Jana Danielského, (ročník 1972, č.1. str.44-50). Zásilka ze sověty obsazeného LWOWA poslaná do Košic (Kassa) do internačního tábora polských zajatců (Lator=tábor). Psáno na sovětském korespondenčním lístku, frankatura sovětskými známkami 10 + 20 kop. V horní části je otisk razítka maďarské cenzury (zelené razítko ELLENÖRIZVE) s otiskem červené datumovky 5 Marz 1940. Na známkách je otisk průchozího razítka pošty

- 21 - BUDAPEST 82 s datem 940 MAR.20 13 (20.března 1940). Na zásilce jsou otisky razítek Červeného kříže Maďarska a Švýcarska (Ženeva). Pisatelka ze Lwowa děkuje za vyžádanou informaci, která jí byla poslána. Internační tábor byl v provozu od září / říjen 1939 do dubna 1940. Podle Istvána Gazdy (maďarský autor) v něm bylo internováno 40 Poláků V horní části zásilky je táborové razítko, otisk fialový M. kir. tiszti gyűjtötabor parancsnoksag, Csiz (velitelství král. maďarského, sběrného tábora důstojníků, Csiz). Byl to sběrný tábor č.55. Dole je rovněž fialový otisk razítka Dijmentes / Belligérrant interne (informační razítko, že se jedná o internační tábor vojáků). Uprostřed šikmo od EGER je otisk jednořádkového, fialového razítka maďarské cenzury Ellenörizve. Razítko je velice slabě čitelné. Zásilka je poslána do Eger (Cheb), Sudety, Německo. Pod reprodukcí v levé polovině dopisnice je odesilatelova adresa v internačním táboře Csiz. CSIZ leží asi 20 km severně od Budapešti. Natištěná známka na dopisnici je oražena razítkem pošty Miskolcz s datem 939 DEC 4 10 (4.12.1939). Zásilka je podle data v textu psána 1.12.1939. Tábor v Csiz byl v provozu od září / října 1939 do dubna / května 1940. Bylo v něm internováno 399 Poláků (údaj Gajda). Na následující straně je doporučená zásilka poslaná z pošty IPOLYPASZTO (Pastovce) do Nadwornej v General Gouvernamentě. Tábor byl na bývalém slovenském území zabraném v listopadu 1938 Slovensku Maďarskem na základě vídeňské arbitráže. Pastovce leží asi 20 km severně od Štúrova. Je to okres Levice, kraj Nitranský. Nadwornou nejde na mapě na internetu najít. I na automapě Polska taková obec není. Na následující straně je nahoře přední část zásilky a pod ní je i zadní část zásilky. Zásilka je poslána doporučeně, R-nálepka s perforací, rámek červeně, název pošty černě, podací číslo pošty 591 zeleně. Zásilka je vyplacena pěti maďarskými známkami o celkové nominální hodnotě 71 f (3x20 + 8 + 3). Známky jsou oraženy 3x razítkem pošty IPOLYPASZTO s datem na můstku razítka 40 VIII 2 (??). Na zásilce je otisk červeného razítka cenzury. Razítko je obdélníkové, trojjazyčné Ellenörizve / Zensuriert / Censuree (maďarsky, německy a francouzsky). Razítko bylo ještě podobné, názvy

- 22 - složené jen z velkých písmen v pořadí jazyků: maďarsky, francouzsky a německy. V razítku je červené p, asi, že se to týkalo Poláků?! Vedle adresy je červeně číslo 339352, asi číslo cenzury. Zásilka byla německou cenzurou otevřena, na zálepce německé cenzury je nápis geeffnet (otevřeno) a otisky cenzury Oberkommando der Wehrmacht. Na zálepce je ještě přes sebe otisk dvou červených cenzurních razítek německých, ale text na razítkách nelze přečíst. Vedle zálepky na zadní straně je černě číslo 1209, asi od cenzora. Na zadní straně je ještě adresa odesilatele a příchozí razítko pošty NADWORNA s datem 10 8 40 19 (??). V obálce se zachovaly 4 strany strojopisu psaného odesilatelem polsky. Jedná se tedy s největší pravděpodobností o to, že zásilku psal internovaný Julian Hanus z internačního tábora Poláků. Tábor byl v provozu od listopadu / prosince 1939 do 20.dubna 1940. Tábor byl následně znovu otevřen ještě v období od května 1942 do října až listopadu 1944 (údaj Gajda), údaje o počtu internovaných Poláků v tomto táboře maďarský autor neuvádí.

- 23 - Zásilka poslaná z TARNOWA v GG do Tápiószele Selekta, Maďarsko. Internační tábor Tápiószele Selekta ležel asi 60 km východně od Budapešti. Pro zásilku je použita původně polská dopisnice Cp 81 jako Cp 4I (Fischer 2010, str.196). Nominál 12/15 Gr. na polské Cp 81. Dopisnice, přetiskové vydání z r.1940, přetisk typografický, s původním polským nápisem KARTKA POCZTOWA (bez německého přetisku POSTKARTE). Propagační nápis P (TELEGRAMY NA OZDOBNYM BLANKIECIE SĄ MILE WIDZIANE). SN: P.P.T.T. (X-38 20.000) 12/15 gr. Cena dopisnice: poštovně nepoužitá 60 zł., poštovně použitá 80 zł. (asi 400 a 540 Kč. Zelené razítko ELLENÖRIZVE je maďarské cenzurní razítko používané maďarskými cenzory. Podél levého okraje dopisnice je červené, strojové razítko německé cenzury Oberkommando der Wehrmacht / Geprűft. Expediční razítko na natištěné známce je dvoukruhové s můstkem TARNÓW 2 /b s datem na můstku razítka 7.5.40.-18. Počty Poláků v internačních táborech rychle klesaly. Část vojáků se přesunula do Jugoslávie, aby dále bojovali u západních spojenců proti Němcům. Část jich uprchla do zahraničí, část se vrátila domů do okupovaného Polska (hlavně vojáci, ne důstojníci). Část, i když zůstala v Maďarsku, bydlela mimo tábory, jednalo se o ty, co pracovali v zemědělství. To, co zůstalo v táborech po obsazení Maďarska Německem bylo po 19.3.1944 posláno do německých koncentračních táborů. Ing. Mirko BACHRATÝ a Ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Provizorní razítko z roku 1945 KOŃCZYCE WIELKIE. Obec leží asi 4 km na jihovýchod od Karviné, asi 2 km od státní hranice. Okres Cieszyn, wojewodství (kraj) Slezské (dříve Katovice). Obec leží severně od města Hażlach. Provizorními razítky ve wojwodství se zabývá publikace Pocztowe Stemple Prowizoryczne 1945-1947 Katowickie). Autor Marian Kościelniak. Vydání KAW RSW Prasa, Książka, Ruch, Warszawa 1976, náklad 2000 + 200 kusů. Provizorní razítko KOŃCZYCE WIELKIE má v publikaci katalogové číslo 129. Je to jednořádkové razítko s velkými písmeny vysokými 4 mm, malá písmena mají výšku 3 mm. Rozměr celého razítka je 40x4 mm. Otisky jsou známy jen v šedě černé barvě. Katalog dokumentuje razítko na doporučené zásilce s ručně vepsaným datem. Datum se tedy na zásilky vpisovalo ručně. Dnešní ukázka je na následující straně nahoře.

- 24 - Naše zásilka má ručně vepsané datum 22/VIII /45 (22.8.1945.). Tarif za dopis v mimo místní přepravě činil do váhy 20 g ke dni expedice zásilky 1 zł. (od 1.1.1945 do 31.8.1945). Zásilka je poslána do Katovic na finanční úřad. Frankatura známkou Fi:358, vydání z 9.3. až 1.7.1945. Platnost známky skončila 1.10.1945. Mgr. ing. Karol MICZA ********************************************************************************** Razítko BIELITZ, I.varianta na korespondenčním lístku ze 7.8.1879. Zásilka poslaná na korespondenčním lístku s natištěnou známkou 2 kr., potisk hnědě červený,potisk je německo-český. Razítko Bielska podle Mgr. Manteryse je 1. varianty,konce písmen B a Z na

- 25 - úrovni dělící čáry mezi dnem a měsícem. Datum na razítku je 7/8 79 (7.8.1879). Vlevo nahoře je první varianta razítka, známé použití od 13.6.1874 do 22.11.1894. Známé hlavně na recepisech. Průměr razítka 24,5 mm. U druhé varianty je nápis BIELITZ hodně v horní části razítka (nad dělící čárou mezi daty). Známé použití od 5.9.1885 do 6.5.1887. Vlevo na dopisnici je příchozí razítko pošty HOLLESCHAU. Razítko je typu E 1, datum jen den a měsíc (7/8). (Viz Monografie díl 13 str. 303-304, katal. č. 811/3). Ing. Milan CHMEL ***************************** Doporučená zásilka poslaná z pošty WITKOWITZ do Místku 22.9. 1874. (Reprodukce zásilky vlevo). Jedná se o Vítkovice u Jilemnice (Monografie díl 14, katal.č.2656/2). Razítko je typu E 71, průměr 19 mm. Otisky černé od r.1870, modré od r. 1874. WITKOWITZ, datum 22.9. 1874. Frankatura zásilky rakouskými známkami Mi: 37, 5 kr. a Mi: 39, 15 kr. Rekomandační razítko RECOM (vlevo od nápisu Mistek) je typu A 40 č.2656, otisk černý 24x4 mm. (Monografie Díl 14 str.254-256). Na zadní straně zásilky je tranzitní razítko ostravské nádražní pošty MÄHRISCH OSTRAU BAHN- HOF / OSTRAVA MORAVSKÁ NÁDRAŽÍ. Razítko je typu E 171. Je to vlastně ODERFURT-PŘÍ- VOZ, (katal.č. 1689/3, Monografie Díl 13 str.530). V Monografii je u tohoto razítka uvedeno datum 18.. Teď již lze s určitostí uvést 22.9. 1874. Na zadní straně zásilky je ještě otisk příchozího razítka pošty MISTEK, razítko je typu E 1, průměr 23 mm. V datu je jen den a měsíc 23/9. (Monografie Díl 13, str.468, katal.č.1434/3). Ing. Milan CHMEL --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

- 26 - Služební, poštovní a telegrafní razítka pošt ve Frýdku. Přední a zadní strana korespondenčního lístku pro služební účely (poštovného prostý), poslaný z pošty FRIEDEK (od 1.5.1896 FRÝDEK 1) na poštu do Frýdku 2. Expediční razítko pošty FRIEDEK s datem 12/3 96. Totéž datum je na zadní straně zásilky v textu. Razítko je typu E 76, v používání bylo od r. 1887, (katal.č.567/8). Jelikož zásilka je z března 1896, je pošta FRIEDEK bez 1! Razítko je otištěno na přední i na zadní straně zásilky K.K.POST u.telegrafen / AMT FRIEDEK.

- 27 - Zásilka je poslána na druhou frýdeckou poštu,v té době K.K.POST u.telegrafen / AMT FRIE- DEK-MISTEK / BAHNHOF /*- název od 15.11.1894. Od 1.5.1896 změna názvu pošty na FRÝDEK 2 / FRIEDEK 2. Razítko bez čísla pošty (bez 2 ), ale s MISTEK a BAHNHOF. Toto razítko je na přední stranu zásilky na předcházející straně otištěno dole vlevo. Jiný, úřední dokument z 15.9.1902, již s označením pošty FRÝDEK 1, razítko K.K.POST u TELEGRAFENAMT / FRIEDEK 1 / C.K.POŠTOVNÍ A TELEGRAFNÍ ÚŘAD / FRÝDEK 1.

- 28 - Na předcházející straně dole je úřední dokument z 9.9.1905 s jiným typem razítka pošty Frýdek 2. Razítko K.k.Post-u.Telegraphenamt FRIEDEK 2 * C.k. poštovní a telegrafní úřad / FRÝDEK 2 /a. Razítko je s rozlišením a, bylo asi minimálně i b. Ing. Milan CHMEL -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vlaková pošta WIEN-ODERBERG 1 (od 1.8.1850) a WIEN-ODERBERG-KRAKAU 1 od 1858. Katal. č. 3170/3 K.K.POST AMBULANCE 1. Razítko typu E 266, v použití od r. 1866. Zásilka č.1 poslaná do Vídně. Byla podána ve vlaku, kde byla úředníkem ručně znehodnocena známka škrtem (X) a doplněna místem podání a datem Holleschau 22/2 88 (Viz Monografie Díl 14 str.427). Dodatečně pak byla známka ještě oražena razítkem typu E 266, katal.č.3170/3 (Monografie Díl 14 str.397). Datum na razítku 22/2/88. Zásilka č.2, opět poslaná do Vídně na stejnou adresu jak zásilka č.1. Byla podána opět ve vlaku a zne-

- 29 - hodnocena úředníkem opět škrtem přes známku (X). Tentokráte ale nebyla již následně oražena, jen v horní části zásilky bylo označeno místo podání a datum Holleschau 11/4 88. Zásilka č.3. Rovněž poslaná do Vídně na stejnou adresu jak zásilky č.1 a 2. Úředník ve vlaku nejprve znehodnotil ručně známku na zásilce škrtem (X). Do horní části zásilky ručně vepsal místo podání zásilky a datum Holleschau 22/9 1888. Následně byla zásilka ještě znehodnocena němým razítkem. Možná ještě ve vlaku, ale spíše na poště ve Vídni, protože ve vlaku by bylo na zásilku otištěno asi razítko vlakové pošty. Dole zadní strana zásilek. Ing. Milan CHMEL Zásilka č.1 Zásilka č.2 Zásilka č.3 Proč to dvojí označování zásilek? (Škrtem a razítkem)? Jelikož přes Holešov vlak do Vídně nejezdil, na přijaté zásilce v Holešově byla škrtem znehodnocena známka a v horní části zásilky bylo napsáno místo a datum přijetí zásilky od odesilatele. Zásilka byla následně dopravena do Hulína (pravděpodobně), kde byla vlakem do Vídně teprve označena třetím razítkem vlp. č,1, které bylo používáno od října 1886 asi do roku 1893? Následující den byly zásilky již ve Vídni! Tak tomu bylo určitě asi u první zásilky. Druhá zásilka nebyla vlp. č.1. asi označena vůbec a jak třetí zásilka přišla k němému razítku, to se již dnes nedokáže! --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

- 30 - Sdělení ředitelství C.K.Poštovního a telegrafního pro Moravu a Slezsko, nóta o poštovní jízdě, (volný překlad). Se schválením vysokého zemského ministerstva se bude dosavadní poštovní jízda mezi Frýdkem a Těšínem na Horní Tošanovice od 1.června tohoto roku počínaje dotýkati také poštovního místa Místek. Tato jízda bude odjíždět z Frýdku v 6.hodin ráno a přes Místek a Horní Tošanovice dorazí přesně v 9.30 hoď. ráno do Těšína. Z Těšína bude odjíždět teprve ve 2,30 hoď. odpoledne a přes Horní Tošanovice a Místek se zase vracet v 6,00 hodin odpoledne do Frýdku. Prostřednictvím této jízdy budou dopravovány vedle všech dopisů a jiných poštovních zásilek také cestující, a to poslední na účet poštmistra ve Frýdku. O tom klade si za čest C.K.Poštovní a tegrafní ředitelství dáti zprávu slavnému C.K.Okresnímu hejtmanství za účelem dalšího laskavého oznámení. V Brně 27.května 1885, vrchní poštovní ředitel Šafařík.

- 31 - Tyto jízdy ale netrvaly dlouho, neboť dokončením meziměstské dráhy v r.1888 mezi V. Meziříčím a Těšínem byly zrušeny. Ing. Milan Chmel -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Podací lístek na zásilku odeslanou z Frýdku 18.3.1886. Podací lístek na zásilku váhy 3900 g (asi balík) poslanou z Frýdku 18.6.1886. Expediční razítko pošty FRIEDEK je jen s německým textem s datem 18/3 86 (18 března 1886). Typ razítka je E 76 (Katal.č. 567/8, Monografie Díl 13 str.244). Monografie uvádí použití tohoto razítka od r.1887. Zde je však evidentně otisk razítka z r.1886. Na podacím lístku je zálepka okresního zastupitelství ve Frýdku. Ing. Milan Chmel -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Recepis na cennou zásilku poslanou z Místku do Brna. Recepis na zásilku s cenou 12 fl. 50 fr., poslanou do Brna z Místku 6.ledna 1870. Razítko MISTEK, typu A.1., otisk černý. Podle Monografie Díl 13, (viz str.468) bylo toto razítko, katal. č. 1434/2 použí-

- 32 - váno od r.1850. Bylo známo s otisky v černé a modré barvě. Pošta v Místku byla v provozu od 15.března 1849. Razítko na recepise je psáno německy, je jednořádkové. Ing. Milan Chmel Za dnešní ukázky děkujeme Ing. Chmelovi, který nám zásilky zapůjčil do Syreny. Zároveň děkujeme ing. HAGEROVI za to, že nám materiál od ing. Chmele zaslal, protože ing. Chmel je již v současné době po smrti. Bohužel! ********************************************************************************** Vlaková pošta RÖWERSDORF-HOTZENPLOTZ č.2156 (Třemešná ve Slezsku- Osoblaha). Třemešná ve Slezsku leží asi 4,5 km severně od Města Albrechtice. Osoblaha pak od Třemešné asi 12 km severovýchodně, skoro na hranici s Polskem. Byla to poměrně krátká, lokální trať na severu Moravy. Jedná se o korespondenční lístek (odpovědní) poslaný na C.K.Okresní soud do Osoblahy. Jelikož se jedná o úřední zásilku, je porta prostá a není proto vyplacena známkou. Razítko je od vlakové pošty č.2156 RÖWERSDORF-HOTZENPLOTZ. Zásilka je z června 1918. Poštovní služba byla na trati zavedena roku 1898. Na tomto směru bylo ještě stejné razítko s č. 2152. V Opačném směru to byla čísla 2151 a 2155. Používala razítka typu E 272 (Viz Monografie Díl 14 str. 458). V popřevratové době po r.1918 to byla vlaková pošta č.2152. Používala razítko typ 7 (Monografie Díl 16/2 str. 360). V období 1919-1927 jezdila na trati VP 745 OSOBLAHA-TŘEMEŠNÁ * HOTZENPLOTZ- RÖWERSDORF * 745/a + v opačném směru. Používala razítka typu V 23. V období 1927-1938 to byla vlaková pošta č.745 OSOBLAHA-TŘEMEŠNÁ ***/745/a. Používala razítka typu V 22. (Viz Monografie Díl 17/2 str. 491). Vlaková pošta na této trati asi jezdila i za okupace, ale nemáme o ní údaje. Není známo, zda byla provozována i po osvobození po roce 1945. Ing. Svatopluk PETR ********************************************************************************** Uherská vlaková pošta ODERBERG-BUDAPEST a BUDAPEST-ODERBERG č. 37. Na této trati jezdily vlakové pošty č.21., č.22., č.27., a č.37. O vlakové poště č.37 jsme psali jen krátce, když jsme publikovali výstřižek s razítkem této vlakové pošty v Syreně č.102 na str.36. Vlakovou poštu č.37 vede Monografie Díl 15 na str.461 pod katalogovým číslem 1442. Vlaková pošta č.37 používala celkem 3 typy razítek, a to typ G 512, typ E 501 a typ G 529. VP č.37 zahájila provoz v r.1878. Prví razítko, které používala bylo razítko typu 512. Tento typ razítka je na následující straně pro VP č.21 na stejné trati.

- 33-1442/1 BUDAPEST/ODERBERG 37, v použití od r.1878. Existují 3 razítka, která se od sebe liší malými detaily. Typ razítka G 512. 1442/2 ODERBERG-BUDAPEST 37, v použití od r.1878. Existují 3 razítka, která se od sebe liší malými detaily. Typ razítka G 512. Typ G 512 Typ E 501 Typ G 529 Typ razítek G 512 a E 501 je stejný i pro razítka VP Budapešť Oderberg č. 21 1442/3 BUDAPEST-ODERBERG / +37 SZ+, v použití od r. 1891. Typ razítka E 501. 1442/4 ODERBERG-BUDAPEST / +37 SZ+, v použití od r. 1891. Typ razítka E 501. 1442/5 BUDAPEST-ODERBERG / A 37 A, B 37 B, C 37 C, D 37 D, v použití od r. 1908. Typ razítka G 529. 1442/6 ODERBERG-BUDAPEST / A 37 A, B 37 B, C 37 C, D 37 D, v použití od r. 1908. Typ razítka G 529. Razítko 1442/1 BUDAPEST-ODERBERG 37 s datem na můstku razítka 78 VI 27 (27.6.1878). Typ G 512. Zásilka na maďarské dopisnici s natištěnou známkou, potisk červený. Zásilka je poslána ze železniční, telegrafní stanice ABOS, slovensky Obisovce, dnes Kysak Obysovce. Adresována je do Kostelce nad Orlicí. Příchozí razítko této pošty je v levém horním rohu zásilky. Jedno kruhové razítko Typu E 171, katal. číslo 5/3 ADLER KOSTELETZ / KOSTELEC NAD ORLICÍ s datem 29 6 78. Razítko má název nad Orlicí správně. Existuje razítko s chybným názvem nad ORLICÉ místo ORLICÍ. Razítko železniční telegrafní stanice ABOS není uvedeno v Monografii Díl 15.

- 34 - Razítko č.1442/1 BUDAPEST-ODERBERG 37, Typ G 512, datum na můstku 83 XII 15 (15.12. 1883). Zásilka je poslána do Frýdku. Příchozí razítko je nahoře s datem?/12 1883, katal.č.567/7, Typ E 99, v použití od r. 1880. Vedle je asi skoro nečitelné průchozí razítko Teschen. Dopisnice s natištěnou známkou maďarská. Razítko č.1442/2 ODERBERG-BUDAPEST 37, Typ G 512, datum na můstku 903 IX 23 (23.9. 1903). Zásilka je poslána do BREZNÓBÁNYA (Brezno). Příchozí razítko pošty adresáta je uprostřed zásilky nahoře. Na následující straně nahoře je razítko č.1442/6 ODERBERG-BUDAPEST c 37 c, datum na můstku 912?? 31 N10 (v textu 1912 XIII 30). Razítko s časovým údajem N 10 (odpoledne 10 h). Razítko je Typu G 529.Zásilka je poslána do Liptó-Teplicska /Liptovská Teplička. Příchozí razítko pošty adresá-

- 35 - ta zásilky je otištěno vedle expedičního a je zcela nečitelné. Frankatura maďarskou známkou 5 filler, zelená. Razítko č.1442/6 ODERBERG-BUDAPEST B 37 B s datem na můstku razítka 915-Jul 13.-?2 (13.7. 1915. Razítko je Typu G 529. Zásilka je poslána do Budapešti, známka je znehodnocena železničním razítkem KÖRMÖCZBÁNYA P.U. (Kremnica). Razítko je Typu C 523 48x10 mm, v používání bylo od r.1913, otisk je v barvě černé. Za ukázky děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI, Ing. Milanovi CHMELOVI a Ing. Mirko BACHRATÉMU. Razítko VP č.37 Typu E 501 na zásilce zatím Bohužel nemáme. Má je někdo? Pošlete! Monografie Díl 15 má u razítka E 501 chybné označení G 501.

- 36 - Strojové, propagační razítko používané na poště v Gdaňsku k propagaci Mezinárodní, letecké výstavy konané v Gdaňsku 23.-31.7.1932. Zásilka poslaná do Prahy se strojním propagačním razítkem pošty DANZIG. Propagační část razítka: BESUCHT U. BESCHICKT / die /Internationale Luftpost- / Austellung / DANZIG 23.-31.JULI 1932. Expediční razítko DANZIG / *5b s datem a časovým rozlišením 19 7 32 / 19-20. Oválná část razítka je s nápisem nahoře LUFTPOST a dole DANZIG. Uprostřed oválu jsou symbolická dvě letadla. Teodor WILCZEK, Karviná ********************************************************************************** Dvojjazyčné R-nálepky česko-polské z roku 1920 na doporučených zásilkách.

- 37 - Na filatelistické aukci v Praze, konané dne 12. 11. 2011, byl dražen dopis do Vídně R+Ex čtyř známková frankatura, vyfrankováno přetiskovými známkami Pof. SO 15, SO 12, SO 8A, SO 4A. Frankatura ve výši 1,60,- Kčs, zkoušeno Tribuna. Přeplaceno, tarif od 15.5.1919 do 31.7.1920 za dopis do 20g 50 hal., příplatek DOPORUČENĚ 50 hal., celkem 1,00 Kč. Dvojjazyčná, stříhaná R nálepka Komorní Lhota - Ligotka Kameralna. Expediční razítko Typ M 44, KOMORNÍ LHOTA * LIGOTKA KAMERALNA * Č.S.P./a (1920-1925), s datem 6. VII. 20. Zajímavé je to, že název Komorní Lhota / Ligotka Kameralna byl v roce 1925 přejmenován na Komorní Lhotka/ Kameralna Ligotka. Vyvolávací cena této celistvosti byla 2800,- Kč a dosažena cena 4800,- Kč. Viz reprodukce zásilky na str. 36 dole. Doporučený dopis opět poslaný do Vídně. Frankatura známkami s přetiskem SO / 1920, známky Pofis SO 9, přetisk známky žlutoolivové/červený a Pofis SO 17, přetisk známky hnědé/černý. Frankatura zásilky je 130 hal. celkem. Zásilka je opět přefrankována, tentokráte o 30 hal. Na poště v Komorní Lhotě jim asi tarify dělaly problémy!! Expediční razítko je opět Typu M 44, razítko je stejné jako u předcházející zásilky.r-nálepka je opět stříhaná, R a rámeček je červený, ostatní nápisy jsou v barvě modré. Dosud jsme v Syreně publikovali na R-nálepkách dvojjazyčné, česko-polské názvy pošt z popřevratového období: - Syrena 168 str.16-17, pošty Karvín 1 a Bohumín 1, - Syrena 197 str.14, pošta Dolní Bludovice - Syrena 199 str.2, pošta Pudlov, - Syrena 203 str.26-27, pošta Poremba, Slezsko (Poruba u Orlové). Jsou ale i jiné, postupem času se je pokusíme zveřejnit. Na zásilku z aukce BURDA nás upozornil kolega Teodor WILCZEK, druhou zásilku nám do Syreny na ukázku zapůjčil ing. Jan KYPAST. ********************************************************************************** Další zásilka z období tak zvaného Šnejdárkova tažení na Polsko v roce 1919. Expediční razítko je na zásilce z pošty Jablunkov. Jedná se o zásilku polní pošty poslanou z Jablunkova do Prahy-Nuslí. Odesilatelem je Štěpán Šedivý, Československý, střelecký pluk č.28 III, polní setnina, oddělení ručních kulometů, polní pošta Jablunkov. Útvarové razítko je jednořádkové, otisk fialový, Československý střelecký pluk č.28.

- 38 - Rozměr 87 x 3 a 5 mm. Zásilka je psána v Písku u Jablunkova 7/2 19. Odesilatel posílá Františkovi a Václavu Šedivému pozdrav a vzpomínku, ptá se, co doma dělají a jak se jim daří. Sám píše, že se mu daří obstojně. Stěžuje si ale na smutný kraj a při tom dosti zimy a sněhu.. Doufá, že se zde dlouho nezdrží. Pod útvarovým razítkem je ručně tužkou poznámka Četl a podpis. Toto asi patří cenzorovi. Jedná se o barevnou pohlednici s ukázkou pěti míst v Jablunkově s nápisem Jablunkau /Österr.Schles. Expediční razítko je od pošty JABLUNKOV. Katalogové číslo 847/3 (Monografie Díl 16/I str.219). Razítko je Typu M 10 JABLUNKAU,SCHLES./JABŁONKÓW,ŚLĄSK/c. Původní rakouské razítko, po roce 1918 používané polskou i československou poštou v období 1918-1920. Razítko je o Ø 30 mm. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití od 10.7. 1916 do 20.6.1920. Razítko bylo ještě s rozlišením d. Vlevo je reprodukce razítka Typu M 10 ale s jiným datem. Na ukázce nahoře je na můstku expedičního razítka datum 9. II 19 11. Zásilky z tak zvaného Šnejdárkova tažení mají expediční razítka většinou z pošty CIESZYN 1 nebo Moravská Ostrava 1. Vyjímečně s expedičními razítky pošty CIESZYN 2, Kończyce nebo Jablunkov, jak je vidět na naší ukázce. Pro Syrenu zásilku zapůjčil Mgr. ing. KAROL MICZA, který dal za ni nedávno původnímu majiteli 1.800 Kč! ********************************************************************************** Zásilka s tak zvanými přetisky vydání gnieźniańského,vydání z 2.10.1919. Jedná se o přetisky 5 a 10 fen. na známkách série Germánie Mi: 102 a 99. Přetisk je typografický, Fi 71: přetisk 5/2 fen. na světle olivové známce (5-ka). Rozeznáváme 4 barevné varianty přetisku: ** * razítkovaná na zásilce - světle hnědočervený 2600 800 500 1000 - hnědočervený 2600 800 500 1000 - červeně hnědý 2800 1000 600 1200 - tmavě červeno hnědý 2800 1000 600 1200

- 39 - Fi:72 přetisk 10/7½ fen. na pomerančové známce (10-ka). Rozeznáváme 4 barevné varianty přetisku: ** * razítkovaná na zásilce - světle zelená 1400 600 400 900 - zelená 1400 600 400 900 - světle olivově zelená 1200 500 350 800 - olivově zelená 1200 500 350 800 Série 3800 1300 850 Ceny ve zlotých (1 zł. je asi + - 6,3-6,50 Kč). Známka Fi: 71 existuje s obráceným přetiskem. * 80000 **150000. Svislá spojka (c.a. cena záliby). Filatelistické zásilky, série známek na nich použitá za 1200 zł. Je-li na zásilce celý a zřetelný otisk razítka pak + 10%. Náklad známek asi 20.000 kusů každé známky. Platnost známek do vyčerpání, maximálně do konce roku 1919. Doporučená zásilka poslaná z Ostrzeszowa (Schildberg) do Poznaně 4.10.1919. R-nálepka je německá Schildberg / Bz.Posen / 447. R a rámeček je červený, potisk černý. Schildberg leží severozápadně od Poznaně mezi Kaliszem a Wrocławí, okres Ostrzeszowski, wojewodství Velkopolské. Expediční razítko polské OSTRZESZÓW / *** s datem na můstku razítek -4.10.19 6-3. Frankatura zásilky 50 fen. (tarif za zásilku do zahraničí) vnitrostátní zásilka do 20g 20 feniků + příplatek Doporučeně 30 fen., celkem tarif 50 fen. Tarif platný od 1.10.1919. Za ukázku děkujeme příteli Stefanovi Petriukowi z Německa. ********************************************************************************** Pošta ve Velkopolsku do 14. 4. 1920. Zásilka, zálepka poslaná ze ŚRODY do Poznaně (Posen), Velkopolsko. Środa leží jihovýchodně asi 30 km od Poznaně. Okres Średzki, vojevodství Velkopolské. Expediční razítko pošty ŚRODA / *** je s polským textem (německy SCHRODA). Razítko je německého typu s datem na můstku razítka a časovým údajem. Razítko přesahuje mezikruží. Datum expedice na razítku je -6.10.19 8-90. Německá zálepka je s natištěnou známkou GERMÁNIE, barva hnědě červená, nominální hodnota 15 fen. Papír zálepky je zelený, kartón, potisk jen německý v barvě hnědě červené.

- 40 - Tarif za dopis váhy do 20 g přepravený ve vnitrostátní poštovní přepravě činil ke dni expedice zásilky 20 fen. Tarif platil od 1.10.1919. Zásilka je do tarifu dofrankována polskou známkou 5 fen., vydání z 27.1.1919 (vydání v markové valutě). Známka katal. č. Fi: 86 B (perforovaná). Zásilku nám pro Syrenu zapůjčil kolega Stefan Petriuk z Německa. **************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BO-BEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA, Kazimierz WENGLORZ a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno v den Sv. Martina 11. listopadu 2012 (uplynulo 94. let od vzniku nového Polska po skončení I. světové války v r. 1918!). Číslo bylo vytištěno dne 18. 05. 2013. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 209! Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + příslušné číslo Syreny. Navštivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od našich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k našemu zpravodaji. Kontakt: syrena@seznam.cz, tel. +420 595 173 869. ********************************************************************************** M á t e l i p ř í t e l e, f i l a t e l i s t u, k t e r ý s b í r á p o l s k é z n á m k y, u p o z o r n ě t e j e j n a n á š z p r a Syrena v o 209 d a j S Y R E N A!