193 S Y R E N A IV. 39 let KLUBU let SYRENY čtvrtletí

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 39 let KLUBU let SYRENY IV. PRÁZDNINY 2011 čtvrtletí 2011 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Provizorní, expediční razítko Jablunkova z r podruhé! O problematice jsme psali v Syreně č. 189 na str. 26. K článku jsme dostali dvě připomínky. Jednu od kolegy Otíka Ńrubaře s informací, že o razítku psal ve svém katalogu v r J. Sikora a razítko tam vedl pod katal. č. 17 s datem 29.XII.1945 (reprodukce razítka je vlevo). Hezká informace, ale já ten katalog nemám a nevěděl jsem o tom. A nevědět vńe není přece hřích! Dále se kolega zmiňuje o tom, že razítko kdysi viděl s datem 3.X Měl také připomínku k tomu, že razítko přirovnáváme k razítkům pruského typu, ta ale byla dvoukruhová. Navrhuje razítko označit názvem provizorní, jednookruhové rarazítko s prodlouženým můstkem. Budiž, za připomínku děkujeme. Smyslem článku v Syreně č.189 bylo ale něco docela jiného. Ńlo o to, zda pońta v Jablunkově používala i jako jiné pońty provizorní razítko dvoukruhové s můstkem a datem na můstku jen s rokem 1945 (případně 1946). Druhá otázka, která nás zajímala byla ta, zda razítko bylo opravdu i s rokem 1946, jak to uvádí Hans-Curt Graf von Sponek. Ten uvádí razítko s datem 3.I Toto pochopil autor druhé připomínky, která nám dońla i se spoustou hezkých ukázek, a to nejen k této problematice. Byl to kolega Mgr.Bohdan Heyduk. Poslal nám zásilku i s dvoukruhovým razítkem s datem 1945 na můstku i s nańim jednookruhovým. Jedna zásilka s datem 22.I.1946 je dokonce poslaná letecky do GENEVY. Doporučená zásilka poslaná na Československý červený kříž do Prahy. Provizorní R-nálepka původně německá pońty Skřečoň (Skrzeczon / űber Oderberg / (Oberschles)). R a rámeček je červený, potisk černý.přes R-nálepku je otisk dvouřádkového provizorního razítka pońty v Jablunkově (Pońtovní úřad/ JABLUNKOV), otisk fialový. Frankatura celkem 4,20 Kč (2x 10h a 2x 2 Kč). Toto odpovídá platnému tarifu za doporučenou, vnitrostátní zásilku v dalńí přepravě váhy do 20g. Tarif platil pro české země od osvobození do Přes známky jsou dva otisky provizorního, dvoukruhového razítka s můstkem JABLUNKOV *** Tato expediční razítka jsou doplněna datumovkou s datem 25.VIII Toto razítko tedy bylo používáno i na pońtě v Jablunkově. Kolega Mgr.Heyduk uvádí používání tohoto razítka zatím jen do srpna Proč bylo toto razítko nahrazeno tím nańim, jednookruhovým, to se již dnes asi nedozvíme.

3 - 3 - Dvě doporučené zásilky již s nańim provizorním razítkem s daty 21.IX.1945 a 22.IX.1945 poslané ve vnitrostátní, dalńí, pońtovní přepravě. Provizorní R-nálepky původně německé, stejné jako na předcházející straně, přetińtěné dvouřádkovým, provizorním razítkem pońty Jablunkov (Poštovní úřad / JABLUNKOV). Frankatura obou zásilek je ve výńi každá 4,20 Kč, což odpovídá vnitrostátnímu tarifu v dalńí přepravě pro zásilky do 20g. V září pońta v Jablunkově používala stejně jako na ukázce v Syreně č.189, str.26 jeńtě původně německé R-nálepky pońty Skřečoň s přetiskem.

4 - 4 - Zásilky poslané do Českého Těńína. Nahoře obyčejná zásilka, frankatura i platný tarif 1,20 Kč (vnitrostátní v dalńí přepravě do 20g). Dole doporučená zásilka. Provizorní, původně německá R- nálepka pońty Oderberg / (Oberschles) /a s přetiskem provizorním, tentokráte jednořádkovým razítkem pońty Jablunkov. Horní zásilka je s datem -5.X. 1945, dole s datem 24.XI Frankatura i platný tarif dolní zásilky je 4,20 Kč (vnitrostátní v dalńí přepravě do 20g). Pońta v Jablunkově nahradila nedostatek R-nálepek německou R-nálepkou, ale již z pońty z Bohumína, ne ze Skřečoně, jak tomu bylo u předcházejících zásilek. Expediční razítka stále jednookruhová s můstkem na němž je datum. V dolní části razítka je název pońty JABLUNKOV.

5 - 5 - Doporučená zásilka poslaná do Návsí 29.XI Pro doporučenou zásilku je použit opět jiný typ R- nálepky. Ta je němá, potisk černý. Na R-nálepce je otisk provizorního, jednořádkového razítka Jablunkov, otisk ve fialové barvě. Pro zásilku je použita původní, německá obálka s vyznačeným obvodem pońtovních úřadů, které používaly za okupace instradační číslo 9a (něco jako dneńní, pońtovní, směrovací číslo). R-nálepka je nalepena přes německý text pod reprodukcí. Pod R-nálepkou je otisk fialového, jednořádkového razítka pońty z období okupace, německý text Jablunkau. Ńikmo přes německý text pod reprodukcí je jeńtě jeden otisk jednořádkového razítka s českým textem Jablunkov. Toto razítko je ale provedením jiné, než razítko na R-nálepce. Vlevo nahoře je otisk jednořádkového razítka odesilatele, Jablunkovská spořitelna. Stejný otisk razítka je otińtěn ńikmo přes reprodukci pońtovního obvodu vytińtěnou v levé polovině obálky. Na tom je nalepena dobírková, trojúhelníková nálepka červené barvy s německo-českým černým textem, Nr./Čís. / Nachnahme / Dobírka. Dobírková částka 10,80 Kč je vyznačena nahoře fialovou barevnou tužkou. Je zvýńena o částku 20 Kč, zřejmě poplatek za vybrání dobírky?? Jelikož nemáme platné tarify z té doby za dobírky, nevíme, zda je to skutečně částka za vybrání dobírky!? K vybrání bylo tedy celkem od adresáta pana Václava Nováka 30,80 Kč. Zásilka je známkami vyplacena jen jako doporučená zásilka ve vnitrostátní, dalńí dopravě za zásilku do 20g ve výńi 4,20 Kč, což odpovídá opět tehdy platnému pońtovnímu tarifu. Vńechny otisky provizorních řádkových razítek jsou ve fialové barvě, otisky expedičních razítek jsou v barvě černé. Zásilka na následující straně nahoře je opět doporučená. Je poslána do Českého Těńína 21.XII R-nálepka zásilky je jako ta na horní zásilce na této straně němá, potisk černý. Přes R-nálepku je otisk provizorního, jednořádkového razítka pońty Jablunkov. Otisk je velice slabě proveden, proto je i ńpatně čitelný. Je vidět, že v období dońly pońtě asi původní, používané, německé R-nálepky cizích pońt a pońta začala používat již jen R-nálepky němé. Od dońlo ke změně tarifů pro celé území republiky. Pońtovní tarif za dopis ve vnitrostátní, dalńí, pońtovní přepravě byl ve výńi 2,40 Kč, příplatek doporučeně 5 Kč, celkem 7,40 Kč. Frankatura zásilky odpovídá zvýńenému tarifu od Na následující straně dole je dnes již poslední ukázka zásilky s nańim jednookruhovým provizorním razítkem, ale s datem 22.I.1946! Tím se údaj von Sponka posouvá z o 19.dnů později!

6 - 6 - Zásilka dole je poslána do Ńvýcarska, je poslána podle poznámky modrou tužkou v levém dolním rohu zásilky Par avion letecky. Tarif za zahraniční obyčejnou zásilku činil v období od do

7 Kč. Podle frankatury známkami ve výńi 7 Kč by měl letecký příplatek být 7-4 = 3 Kč. Nemůžeme to ověřit, nemáme k dispozici výńi leteckých příplatků z té doby. Na výńi příplatku uvažujeme jen z rozdílu frankatury a platného tarifu za zahraniční zásilku. Ukázky kolegy Mgr.Bohdana Heyduka dokazují, že skutečně byla provizorní razítka i na pońtě v Jablunkově dvojkruhová s datem na můstku jen Dále, že neobvyklé, jednookruhové, provizorní razítko bylo v použití jeńtě 22.ledna A o to nám ńlo!! Za ukázky Mgr.Heydukovi děkujeme a srdečně jej touto cestou zdravíme! Tarify podle Příručky pro sběratele čs.známek a celin, vydání Praha Otík Ńrubař ve své připomínce uvažuje o tom, zda v horní úseči razítka neměl být nápis Pońtovní úřad. Vńechny otisky na reprodukovaných zásilkách ale dokazují, že tomu tak nebylo. Horní úseč razítka byla opravdu bez potisku! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL První příležitostné poštovní razítko pošty Orlová po osvobození v r Razítko je dvojkruhové se silně ohraničeným můstkem. Razítko mělo pevně nastavené datum 16.IX V horní části mezikruží je název pońty *ORLOVÁ*, v dolní části mezikruží je ve dvou řadách nad sebou nápis: OTEVŘENÍ ČESKÝCH ŠKOL / MA TĚŠÍNSKU PO OSVOBOZENÍ. Tři otisky razítka jsou na doporučené zásilce. R-nálepka je němá, potisk černý. Přes R-nálepku je otińtěno 2-řádkové provizorní razítko pońty v Orlové, Poštovní úřad / ORLOVÁ. Jelikož se jedná o zásilku v místní přepravě, tarif za zásilku činil ke dni expedice: pońtovné za zásilku váhy do 20g 80 h., příplatek DOPORUČENĚ 3 Kč, celkem 3,80 Kč. Zásilka je o 40 h. přeplacena, je vyplacena jako vnitrostátní v dalńí přepravě, tarif 4,20 Kč. Ing. Jiří Jan KRÁL Ještě znovu Orlovská doplatní provizoria z období Polského záboru O problematice jsme již v Syreně několikrát psali. Bylo to: v Syreně č.22, str.19-20, v Syreně č.27,str , v Syreně č.113, str.4-6, v Syreně č.139, str.26-28, v Syreně č.143, str.36 a v Syreně č.180, str S doplatními provizorii jsme publikovali zásilky i výstřižky. Orlovská pońta byla zabrána Polskem V období záboru používala polská razítka s rozlińením a, b, c, e, f, i. Zásilky se vńemi těmito razítky jsme již v Syreně publikovali. V minulosti jsme také psali, proč a jakým způsobem tato doplatní provizória vznikla. Bylo to v důsledku nedostatku doplatních známek na této pońtě. Doplatní provizória nařídil zhotovit přímo

8 - 8 - tehdejńí polský vedoucí pońty. Ke zhotovení byla použita československá razítka pro označování nedostatečně vyplacených zásilek, byla to gumová razítka T a T Kč. Doplatní provizoria vznikla v počátečních dnech po polském záboru, později byly i na tuto pońtu doplatní známky v dostatečném množství dodány. Zásilka je poslána do Orlové ze ŻYRARDOWA 13.X,1938. Expediční razítko je v místě pro nalepení známky ŻYRARDÓW *a* 13 X 38. Żyrardów leží asi 35 km jihozápadně od Varńavy, Jednalo se o Tiskoviny (DRUKI). Na zásilku bylo původně otińtěno vpravo nahoře jednořádkové razítko opłacone gotówką (vyplaceno v hotovosti). To je ale růžovou tužkou ńkrtnuto a růžově dopsáno T- 1O, čili doplatné 10gr. V Orlové byla zásilka Na zásilku byly vylepeny dvě doplatní známky s přetiskem T. Známky byly následně znehodnoceny expedičním razítkem pońty v Orlové ORŁOWA *a* s datem 15 X V levém horním rohu pak někdo jeńtě otiskl československé služební razítko *POŠTOVNÍ ÚŘAD* / ORLOVÁ a jeńtě jednou i expediční razítko pońty v Orlové. Vlevo je jeńtě výstřižek s doplatním provizoriem Orlové na známce také nominální hodnoty 5gr. se stejným datem, jaké je na zásilce nahoře. Výstřižek je ale z jiné zásilky, náhodou se stejným datem i časovým rozlińením. Za ukázku výstřižku děkujeme Mgr.ing.Karolowi MICZOWI za ukázku zásilky nahoře Jaroslavu TEREŃKOVI. Zásilka poslaná z Olomouce do Karviné a vrácená zpět do Olomouce. Protože Karvinou mezitím obsadilo již Polsko, je zásilka československými orgány cenzurována. Zásilka na následující straně dopisnice polní pońty s expedičním razítkem polní pońty POLNÍ POŠta 19 ***/b s datem -6.X Odesilatel ji poslal z divizní nemocnice č.7 v Olomouci, polní pońta č.19. Zásilka je poslána do Karviné-Sovince (dnes Karviná-Doly) obsadili Karvinou Poláci. Jelikož byla zásilka z nějakého důvodu nedoručitelná, bylo na zásilku dopsáno Retour Olomouc. Zásilka do okleńtěné ČSR byla tedy poslána zpět již ze zahraničí a jeńtě k tomu z nepřátelsky nastaveného Polska, byla na zpáteční cestě cenzurována. Viz červené cen-

9 - 9 - zurní razítko cenzurované. Červenou pastelkou cenzora. bylo navíc dopsáno Cenzurované + podpis Za ukázku této zajímavé zásilky děkujeme příteli ing.mirko Bachratému z Bratislavy. Ten k zásilce poznamenává, že.. zásilku cenzurovali v Trenčíně a ne v Brně. Zřejmě to bylo do Olomouce z Trenčína blíž!! Šnejdárkovo tažení, zásilka z , Československá polní pošta č.75. Zásilka je psána v Třinci Je poslána do Chrástu u Plzně. Expediční razítko ČESKOSLO- VENSKÁ POLNÍ POŠTA * 75*, datum na můstku razítka až 10.II.19. Odesilatelem je des. Valenta

10 M. Českosl. střel. pluk 35/11 rota, polní pońta č.22. Proč, když má odesilatel polní pońtu č.22, je zásilka oražena razítkem polní pońty č.75?? Odesilatel lístku píńe: Milý švagře a sestro! Přijměte ode mne srdečný pozdrav a milou vzpomínku na Vás. Jsem zdráv a mám se zde dobře. Jsme teď u Těšína ve vesnici Třinci. Těšín jsme obsadili bez boje. Myslím, že za několik dní zde bude pokoj, tak přijedu na dovolenou. Pište brzy.s pozdravem M.. Teodor WILCZEK, Karviná Proč jen razítko pošty DZIEĆMOROWICE z Polského záboru má blokádu časového údaje? Nahoře je vrátné potvrzení odběru zásilky s expedičním razítkem pońty DZIEĆMOROWICE *a* s datem na můstku razítka 24 XII 38. Místo časového údaje v razítku je začerněno. Razítko potvrzuje obdržení soudní zásilky soudu ve Fryńtátě panem Bedřichem Szotkem z Dětmarovic. Zásilka byla do Dětmarovic poslána podle otisku razítka pońty FRYSZTAT *C* dne 22 XII U razítka Fryńtátu ani u žádného jiného razítka z pońt obsazených na české části Těńínského Slezska v období blokádu časového údaje razítka nenajdete! Blokáda časového údaje se nachází jen u otisků razítek dětmarovické pońty z období záboru. V Syreně jsme dosud publikovali z Dětmarovic z polského záboru jen výstřižek se dvěma otisky expedičního razítka, a to z 10 X 38. Den 10.X.1938 byl dnem záboru Dětmarovic Polskem. Na obou otiscích razítka na výstřižku je blokáda časového údaje. Navíc je u otisků razítek na výstřižku dalńí zajímavost. Písmeno D na otisku obou razítek má uprostřed bříńka vodorovnou čárku, a proto vypadá ne jako D, ale jako B. Uvažovali jsem o tom, že to může být vada razítka, ale doposud jsme tuto čárku v D nenańli u žádného jiného otisku razítka (na jiné zásilce). Pońta v Dětmarovicích měla v období polského záboru expediční razítko jen s rozlišením a. V Syreně jsme dosud nepublikovali z této pońty doporučenou zásilku, ani jsem ji nikde jinde neviděl! Doporučená zásilka z této pońty není známa ani autorovi článku o této tématice ve Filatelii č.13, Filatelistické seńity str.199, Jiřímu Neumannovi. Na následující straně je dalńí, zpětné potvrzení odběru zásilky opět ze soudu ve Fryńtátě adresované na pana Ludvika Gajowského z Dětmarovic. Dětmarovické razítko DZIEĆMOROWICE *a * je na tomto dokladu s datem 13 I 39. I zde je blokáda časového údaje!!

11 Za zapůjčení skanu reprodukce zpětného potvrzení odběru na předcházející straně děkuji příteli ing.mirko Bachratému. Je zajímavé, že jedno potvrzení je na bílém a druhé na růžovém papíru. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Zásilka poslaná ze Stěbořic u Opavy na Ministerstvo financí do Bratislavy

12 Pońta STIEBROWITZ / TROPAU (Stěbořice, PSČ dnes ), leží asi 4 km západně od Opavy. Za okupace toto území patřilo do Říńe. Dopisnice použitá pro zásilku je proto německá. Potisk červeně fialový. Dopisnice je s propagačním textem v levé polovině dole. Text je 4-řádkový. Ve volném překladu zní: Vůdce zná jen válku, práci a starosti.převezmeme po něm tu část, kterou nejlépe umíme. Zásilka je poslána soukromou osobou na Slovensko ( zahraničí ) na Ministerstvo financí do Bratislavy na 5.oddělení. Toto po obdržení dopisnice na ni v levé části orazilo své evidenční razítko s datem 12.III Expediční razítko je na zásilku otińtěno 2x STIEBROWITZ / űber / TRO- PAU/a s datem na můstku razítek Zásilka byla cenzurována německou cenzurou. Svědčí o tom otisky dvou kulatých cenzurních razítek ZENSURSTELLE / GEPRŰFT. Razítka jsou spojena dvěmi linkami mezi sebou (asi nějaké strojové provedení). Vpravo dole na dopisnici jsou dvě čísla. Ručně napsáno 989 a otisk razítka s číslem Mají také souvislost s cenzurou? Miroslav MUCHA, Olomouc Doporučená, provizorní, zahraniční zásilka poslaná z Varšavy do Brna s první polskou poválečnou cenzurou č.1454 z 13.VIII Zásilka je poslána do Brna z Varńavy. R-razítko i expediční razítka pońty Warszawa 23 jsou provizorní, jejich otisky jsou v barvě modrofialové. Expediční razítka WARSZAWA 23/a s datem na můstku razítka 13.VIII Expediční razítka jsou dvoukruhová, průměry 32 a 21 mm. Tarif za dopis váhy do 20g od do činil 2zł., příplatek Doporučeně od do činil 2zł. Celkem tarif 4zł. Frankatura známkami: Fi: 363 1zł. a Fi: 359 3zł. Platnost známky Fi: 363 do , známky Fi: 359 do Známky byly vydány v březnu a dubnu Na zásilce je otińtěno černé razítko první, polské, poválečné cenzury zásilek Cenzurní razítko je Typu 10, velký orel, střed orla je nad levým okrajem o (wdzo..). Nápis má rozměr 36x7 mm, čárka nad číslem cenzury má levý okraj pod levým okrajem r (cenzur..), pravý okraj pod levou polovinou s (wojsk..).výńka razítka je mm. Písmeno w má dole ostré zakončení a horní část w je bez vodorovného zakončení. Číslice 1 v čísle cenzury je s patkou, nahoře je 1-ka zakončena zobáč-

13 kem směřujícím doleva. Rozlińení typů prvního poválečného razítka cenzury je v Syreně č.110, str.6. R-razítko je provizorní, R / Warszawa 23 / Nr. Rozměr 55x20 mm. Vńechny cenzury od č.1400 po 1500 jsou typu 10. Razítko s číslem cenzury 1454 je známo (kolem něj je neznámo č.1453 a 1457). Informace o první poválečné polské cenzuře je v Syreně 110 na str Autor článku o cenzurách je Janusz Zbigniew Piekut. Tento můj přítel a kamarád Bohužel zemřel. Označení zásilky jako doporučené (POLECONY) je v horní části zásilky gumovým, provizorním razítkem. Provizorní expediční razítka pońty Warszawa 23 jsou na rozdíl od ostatních provizorních razítek pońt zajímavě provedena. Podle materiálu Teodora WILCZKA připravil ing. Jiří Jan KRÁL Několik poznámek k zásilce s kolaborantským razítkem Frýdku Wir sind Frei! / Friedek ze Syreny č.185, str.10. Měl jsem chvíli čas, a tak jsem si listoval v Syrenách. V čísle 185 na str.10 je korespondenční lístek z Frýdku ze 14.III s kolaborantským, přídavným razítkem Wir sind Frei! / Friedek. V textu je věta: Datum je den před obsazením zbytku tehdy již Česko-Slovenska Německem. To je sice pravda z celostátního hlediska, ale z hlediska regionálního je třeba se na to podívat podrobněji. Je známo, že ve Frýdku a v Místku byli Němci již odpoledne a v Ostravě k večeru. Nemohu si momentálně vzpomenout na přísluńnou literaturu o tom, třeba o boji čs.posádky v Čajánkových kasárnách v Místku a dalńí. Z této skutečnosti by mohla zobrazená celistvost být i v pořádku, alespoň z časového hlediska, zejména pokud je časový údaj v expedičním razítku 19 hodin. Přídavné, kolaborantské razítko vńak jistě neměla pońta připraveno předem. Dalo by se vůbec tak narychlo vyrobit? Asi těžko, když téměř stejné razítko ( Wir sind frei! / Oderfurt ) bylo použito i v Ostravě-Přívoze. Tam byli Němci také již Nejspíńe byly tyto celistvosti tímto razítkem opatřeny až o něco později. Dalńí možnost je ta, že si okupanti z propagačních důvodů razítko přivezli již sebou!!? To dnes již asi nezjistíme! Berte to jen jako poznámku k ukázce z té pohnuté doby. Možná, že na zásilkách s tímto razítkem neměli zájem jen kolaboranti ale i filatelisté nebo spíńe filatelističtí obchodníci!!? ing.svatopluk Petr Další kolaborantské razítko, tentokráte z 31.října 1938 z Hanušovic. Razítko na zásilce je jako expediční a propagační zároveň. Je jednookruhové se zdvojeným ohraniče-

14 ním. Text razítka je Hannsdorf in der Befreiungstagen / 31. OKT. 38. / Hannsdorf (Hanuńovice) leží asi 15 km severně od Ńumperku na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Hanuńovice jsou dnes významnou železniční křižovatkou a sídlem pivovaru Holba. Mají dnes asi 3500 obyvatel. Leží mezi Jeseníkem a Ńumperkem. Hanuńovice v rámci Sudet připadly v roce 1938 Německu. Frankatura zásilky je proto 2x známky 10 fen. Hindenburg (hnědá). Jelikož je zásilka poslána již ze zahraničí do okleńtěné republiky, proto zásilka podléhala cenzuře. Proto je na zásilce otisk červeně fialového razítka v obdélníkovém rámečku s textem cenzurováno. Miroslav MUCHA, Olomouc Ještě kolaborantské razítko Bistritz ist Frei (Bystřice nad Olzou). Zásilku jsme kdysi publikovali v Syreně č. 108, str.5-6. V její horní části je otisk provizorního, jednořádkového razítka, které pońta používala na počátku okupace. Bystřice nad Olzou se stala po okupaci součástí Říńe stejně jako celé Těńínské Slezsko (česká i polská část). Toto území nebylo po začleněno do GG, ale přímo do Říńe! Ńkoda, že zásilka nemá vedle provizorního razítka pońty i datumovkou vyznačené datum, jak to bylo v té době zvykem. Razítko Bistric ist frei mělo zde na zásilce propagační charakter. Známka na zásilce měla být správně znehodnocena provizorním razítkem a propagační razítko mělo být použito vedle. Zatím je to opačně. Asi byla v Bystřici nad Olzou silná (nebo alespoň zviditelnění chtivá) německá skupina obyvatel, když si toto razítko objednali. Takových pońt bylo v oblasti v té době jen několik! Kolaborantské příležitostné razítko Bystřice nad Olzou vede ve své práci i von Hans-Curt Graf von Sponek (Mnichov). Jeho práce byla zpočátku první snahou soustředit vńechna razítka Těńínska i Opavského Slezska od počátku do 50 let. V nańem článku v Syreně č.108 jsme vyzvali nańe čtenáře, kteří toto razítko na nějaké celistvosti mají, aby se přihlásili a kopii zásilky nám poslali. Do dneńního dne tak nikdo ale neučinil, ale jak uvidíte dále, přece se tak nedávno stalo. Na následující straně nahoře je pohled - blahopřání ke jmeninám, s expedičním, jednořádkovým razítkem Bistritz (Oberschlesien). Na zásilce není uvedeno opět žádné datum. Není na ní obvyklý otisk datumovky, jak bylo v té době zvykem, datum neuvádí odesílatel zásilky ani v textu. Zásilka je bez propagačního razítka. Za obě zásilky děkujeme příteli Mgr.Januszowi Manterisowi. Nedávno nám pro publikaci v Syreně zapůjčil hezký dopis s propagačním razítkem Bystric ist frei kolega ing.svatopluk Petr.Dopis na následující straně dole je poslaný do Vlčnova u Uherského Brodu,

15 Morava, Protektorát. Dopis má otisk propagačního razítka Bistric ist frei přes známku. V horní části je otisk expedičního, provizorního, jednořádkového razítka pońty Bistric (Oberschlesien). Na zásilce opět schází otisk datumovky, proto se nedá přesně určit doba expedice zásilky. Frankatura zásilky je německou známkou (červená) 12 fen. Hindenburg. Je to přímo luxusní zásilka! Bylo by dobré zjistit, od kdy pońta v Bystřici nad Olzou začala používat definitivní, kovová razítka a do kdy používala razítka propagační Bistric ist frei?? Dalším kolaborantským razítkem z regionu Těšínského Slezska je razítko z Nového Bohumína. I toto razítko jsme již v Syreně publikovali. Bylo to v Syreně č.113 na str.2. Jednalo se tehdy o zásilku polní pońty doplněnou otiskem propagačního razítka, ale s datem v textu. Expediční razítko polní pońty mělo datum Zásilka obsahovala pozdrav a podpisy německých vojáků okupantů.

16 Kolaborantské razítko z Nového Bohumína je 4-řádkové s textem: NEU ODERBERG / 1.SEPT / Tag der / Befreiung (Nový Bohumín / 1.září 1939 / den / osvobození). Po stranách razítka jsou hákové kříže. Zásilka je poslána do Protektorátu, do Frýdku. Jedná se o zásilku Feldpostku, proto na zásilce nejsou vylepeny známky. Razítko otińtěné na zásilce je opět luxusní. Otisk je v černě fialové barvě. Razítko, jelikož je s datem 1.září 139, sloužilo zároveň k propagaci i jako expediční. V levém horním rohu zásilky je česko-německý název reprodukce pohlednice Nový Bohumín- Nemocnice. Je možné, že odesilatel byl při osvobozování Bohumína raněn a z nemocnice posílá pozdrav. Toto je ale podle adresáta (Okresní nemocniční komise) asi jen spekulací! Propagační razítko z Nového Bohumína vede ve své publikaci i von Hans-Curt Graf von Sponek. Stejně tak vede i propagační razítko výńe uvedené z Frýdku. Za ukázku děkujeme ing.svatopluku PETROVI Ještě jednou zásilka z oslav 10.výročí Bitvy u Zborova.

17 Jinou zásilku pohlednici z oslav 10.výročí bitvy u Zborova jsme publikovali v Syreně č.170 na str.18. Byl na ní pomník legionářů, kteří padli v bitvě pod Cecovou, která je více známa jako bitva u Zborova. Byla to zásilka poslaná do Prahy. Dnes na reprodukci na předcházející straně je Zborov, spojovací zákop, kde byl zabit praporčík Vilímek 23.VI Pohlednice byla vydána nákladem České besedy ve Lvově. Dneńní ukázka je poslána do Berehova na Podkarpatské Rusi na velitele četnického oddělení. Jedná se o pozdrav, asi bývalému legionáři, který působí na Podkarpatské Rusi. Frankatura známkou 20gr. Fi:katal.č.211, vydání ze srpna Tarif do Československa (sleva), od do činil 20gr. za pohlednici. Expediční razítko podle polské typologie razítek je typu VIII s můstkem přesahujícím mezikruží. Razítko pońty ZBORÓW / *b* s datem na můstku razítka -2 VII 27 XII-. Jedná se o zásilku u příležitosti 10.výročí bitvy 2.VII Zborov se nachází na území, které bylo Polsku odebráno po válce a připojeno k SSSR stejně, jak to bylo s Podkarpatskou Rusí, která v meziválečném období patřila Československu. Za ukázku děkujeme příteli Edwardovi WILCZKOWI z Górek Wielkich Razítka na podacích lístcích, na podacích stvrzenkách a na zpátečních stvrzenkách. Používaly se tiskopisy s názvy: - Aufgabschein podací lístek, - Aufgabsrecepisse podací stvrzenka na doporučenou zásilku, - Retourrecepisse zpáteční stvrzenka potvrzená příjemcem zásilky o tom, že ji obdržel. Za potvrzení podacích lístků a podacích stvrzenek se poplatky nevybíraly. Za zpáteční stvrzenky se poplatky vybíraly. Jejich výńe byla závislá na době realizace. Po zavedení známek se na zpáteční stvrzenky nalepovaly známky a tyto byly znehodnoceny expedičními razítky pońty. Někdy vedle těchto razítek najdeme i otisk razítek pońty, která zásilku doručila. Bylo to pro kontrolu. Na výńe uvedené doklady se otiskovaly otisky razítek. Razítka byla dvojí : - pro tento účel zvláńtě vyrobená, často se podobala razítkům pro normální listovní pońtu i když jimi nejsou, - razítka místní, která sloužila zároveň pro orážení známek, - byly ale i případy, že na těchto dokladech není otińtěno razítko ani první, ani druhé.příkladem toho je recepis bez razítka na následující straně nahoře. Od r.1867 se používala razítka jen místní i když i to nebyla vždy pravda. Razítka měla údaj o dni, měsíci a roku, někdy to byl jen den a měsíc a rok se dopisoval ručně.

18 Zpáteční stvrzenka na zásilku poslanou do Jablunkova , příjem je potvrzen Na stvrzence není žáden otisk razítka odesílací pońty. Podací stvrzenka na zásilku poslanou doporučeně do Olomouce Na stvrzence je otisk razítka těńínské pońty. Razítko bylo zhotoveno právě pro označování stvrzenek. Nebylo to expediční razítko pońty. Razítko je jednořádkové TESCHEN, otisk v černé barvě. Proto je v Monografii ani mezi expedičními razítky pońty nenajdeme. Prvním expedičním razítkem pońty je razítko typu C 74 z r Je elipsovitého tvaru s vodorovným názvem pońty uvnitř. Nad a pod názvem pońty je ozdobný ornament. Viz Monografie Díl 14 str.212, katal.č. razítka 2147/1 Dalńí ukázka razítka zhotoveného pro pońtu v Těńíně na označování stvrzenek je na reprodukci na následující straně nahoře. Je to opět jednořádkový otisk razítka TESCHEN. Písmena jsou ale trochu jiná i celý nápis je jiný. Otisk razítka je opět v černé barvě. Jedná se o podací lístek na zásilku poslanou do Opavy Třetí ukázkou je podací lístek na zásilku do Frýdku (?) zásilka byla poslána opět z pońty v Těńíně, do-

19 konce až 16.4.(?)1875. Razítko těńínské pońty je opět jednořádkové, TESCHEN, otisk černý. Název pońty se směrem k okrajům razítka zužuje. I toto razítko je určeno jen pro orážení stvrzenek a není expedičním razítkem pońty. Mnohdy je problém správně přečíst údaje na stvrzenkách, protože rukopis některých úředníků pońty je skoro nečitelný a třeba si mnohdy i hodně domyslet. Existují ale i výjimky, což třeba objektivně přiznat! Ukázka na následující straně nahoře je podací stvrzenka na zásilku poslanou z Těńína do Frýdku. Na stvrzence je tentokráte již razítko, které je expedičním razítkem pońty v Těńíně. Jedná se o razítko pońty podle Monografie Díl 14, str.212, katal.č. razítka 2417/5. Razítko je dvouřádkové TESCHEN / 31.DEZ. (TĚŠÍN / 31.PROS.). Rok je doplněn ručně na Razítko bylo používáno pońtou od r.1838 (černý otisk) a od r.1943 ( i červený otisk). Nańe ukázka má otisk razítka v barvě černé. Následující ukázky již mají otisky jen expedičních razítek pońty. Razítka jsou Typu E 186, Monografie Díl 14 str.213, katal.č.2417/10. Razítko bylo v použití od r.1875.

20 Razítka typu E 186 mají mimo názvu pońty a data jeńtě expediční údaj. Je to označení E expedice (expedicion) a její přísluńné číslo označené římskými číslicemi (I., II., III., IV.). Na nańí ukázce to je II. Expedice. Byla to poselná doprava na přísluńný pońtovní úřad. Expedicí mohlo být i několik za den. Údaj se objevil postupně od r.1870 na větńích pońtách a od 90 let to měly zavedeno vńechny pońty. Existovaly i jiné expediční zkratky: F Frűh = ráno, V Vormittag = dopoledne, M Mittag = poledne, N Nachmittag = odpoledne, A nebo ABS Abend = večer. V průběhu 7 vydání pońtovních známek se změnil název Retourrecepisse na Rűckschein (návratný recepis). Vyplácení známkami a jejich znehodnocování expedičními razítky zůstalo beze změny. Od r.1907 se zavedly zpáteční lístky Empfangsanzeige = oznámení o příjmu. Známky se pak již nelepily na formulář, ale přímo na R-zásilku.

21 Na této stránce jsou na podacích lístcích razítka typu E 186, obě z II. Expedice. Podací lístek nahoře je na zásilku poslanou do Opavy Podací lístek dole je na zásilku poslanou rovněž do Opavy, ale z roku 1876 (29.4.). Výstřižek vpravo je rovněž razítko typu E 186 z listovní zásilky s datem Zásilka je rovněž ze II. Expedice. Je vidět, že toto razítko bylo používáno jeńtě v roce Razítko Typu E 186 má průměr 26 mm. Mgr.Manterys uvádí jemu známé použití razítka s označením II. Expedice v období od do , což je opravdu náhodou, že to odpovídá datu na nańem výstřižku. Inu, i náhody se stávají.

22 Podací lístek nahoře je na zásilku poslanou do Místku. Datum na razítku je z Následují dva podací lístky jsou s razítky III. Expedice. Dole je to podací lístek s razítkem, které má datum , je na zásilku poslanou z Těńína do Opavy. Na následující straně nahoře je podací lístek s razítkem s datem , je na zásilku poslanou z Těńína do Místku. I razítka s označením III. Expedice mají průměr 26 mm. Mgr.Manterys ve své práci uvádí, že toto razítko je mu známo z období od do Přesto, že jsme zde nepublikovali razítka z I. Expedice je namístě se o nich aspoň zmínit. I razítka I. Expedice mají průměr 26 mm a Mgr.Manterys uvádí mu známé použití z období od do Existují i razítka Těńína typ E 186 ze IV. Expedice. Ta mají stejně průměr 26 mm a Mgr.Manterys uvádí u nich mu známou dobu použití od do S jiným označením expedice uvádí Mgr. Manterys tato razítka:

23 s označením expedice místo římských, arabskými číslicemi (1 E, 2 E, 3 E a 4 E). Výskyt razítek je vzácný, prakticky uvádí autor jen výskyt 2 E a 3 E, obě známy s datem , průměr 26 mm, -s označením 5-9 A Abend (večer). výńka číslic 3,9 mm a ńířka písmene N 2,5 mm, známá doba použití od do s označením 12-4 N Nachmittag (odpoledne) výńka číslic 4 mm, ńířka písmene N 2,9 mm, známá doba použití od do s označením 6-9 F Frűh (ráno), výńka číslic 4,3 mm, ńířka písmene N 2,5 mm, známá doba použití od do s označením NACHM Nachmittag (odpoledne), razítko bylo o průměru 26 mm. Podle Mgr. Manterys bylo razítko používáno na znehodnocování doplatních známek. Autor uvádí mu známou dobu použití od do Dole je použití razítka dokonce ze !! Nahoře je důkaz, že razítko s označením NACHM. Nebylo používáno jen na orážení doplatních známek, ale i na orážení zpátečních stvrzenek. Ukázka nahoře je zadní stranou zpáteční stvrzenky, její reprodukci přináńíme na následující straně. Nańe razítko s označením NACHM je s datem Zpáteční stvrzenka byla poslána na Pavla Twardzika z Ropice. Ten zásilku převzal a toto potvrdil

24 v Ropici Následující den byla stvrzenka již v Těńíně, což potvrzuje otisk razítka na zadní straně. Proč byla zásilka zaevidována 16.listopadu 1893 a razítko pońty v Jablunkově na zadní straně stvrzenky je až z ? To již dnes těžko vysvětlíme! Razítka typu E 186 jsou i na normálních zásilkách, nejen na stvrzenkách. Dopis do Lvova, razítko E 186 I. Expedice z

25 Zásilka poslaná z Těńína do Nymburku nad Labem, (dnes jen Nymburk) , razítko s II. expedicí. Korespondenční lístek poslaný z Těńína do Vídně Razítko typu E 186 je z III. expedice. Výstřižky s razítky typu E 186, zcela vlevo razítko z III. expedice s datem a vlevo ze IV. expedice s datem Data souhlasí na data uváděná v práci mgr. Manteryse. Na následující straně je korespondenční lístek poslaný do Brna Časové rozlińení na razítku je 12-5 N (odpoledne). Razítko s tímto rozli-

26 ńením uvádí ve své práci Mgr. Manterys od do Na nańí zásilce je to datum z Je to tedy použití o tři roky dříve. Znovu opakujeme, že to není ńkodolibost, když se najde zásilka s jiným datem než uvádí některá literatura a my to sdělujeme. Autor publikace uvedl, co mu bylo známo v době, když na publikaci pracoval. Je proto třeba ocenit zvláńtě to, že se někteří kolegové jako Mgr.Manterys pustí do tak náročné a pionýrské práce. Je třeba také brát v úvahu, že práce výńe uvedená byla vydána v r.2002 a dnes máme již rok 2011! Podle celistvostí a dokumentů kolegů Otíka ŃRUBAŘE z Českého Těńína, mgr. ing. Karola MICZE z Pszczyny a Mgr. Janusza Manteryse z Bielska-Białej pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Doporučený, Exprés dopis poslaný z Těšína do Vídně v době Šnejdárkova tažení , frankatura čs.známkami.

27 Dopis je poslán v době Ńnejdárkova tažení na Polsko v lednu-únoru 1919 z pońty Těšín 1 (TESCHEN 1/ CIESZYN 1). Je to pońta v dneńním Cieszynie na polské straně hranice (na náměstí). Zásilka je poslána do Vídně DOPORUČENĚ, (žlutá, rakouská R-nálepka, potisk černý), a jeńtě Express (nálepka bílý papír, potisk červený). Frankatura zásilky je československými, stříhanými známkami série Hradčany, nominální hodnoty 3, 5, 10, 25, 30, 40 a 80 haléřů. Celkem frankatura 193 hal. Kdyby byla frankatura podle čs. tarifu, ten podle Spec.příručky pro sběratele čs.známek z r.1988 platil pro zahraničí (vč.rakouska) stejný, jak vnitrostátní (vnitrostátní tarif od do byl za dopis do 20g 20 hal, příplatek DOPORUČENĚ 25 hal.). Toto platilo do Příplatek Express uvádí publikace jen u zásilek v užńím, doručovacím okruhu (30 hal.), v ńirńím doručovacím okruhu tento příplatek věstníky neuváděly. Za dopis ostatní zahraničí do 20 g je tarif 25 hal., příplatek Doporučeně 25 hal. Spěńnostní příplatek pro zahraničí publikace neuvádí s poznámkou, že tento nebyl ve věstníku uveden. Příloha Spomyńelských aktualit č.4/2007 uvádí jen vnitrostátní tarify. V období do uvádí tarif za dopis váhy do 20g 20 hal., příplatek Doporučeně 25 hal. Spěńnostní příplatek v užńím doručovacím okruhu 60 hal., v ńirńím doručovacím okruhu 2,00 K. Polský tarif pro zahraniční zásilky od do činil za dopis do 20g 20 hal., příplatek Doporučeně také 20 hal. Spěńnostní příplatek tabulka tarifů pro zahraničí neuvádí. Tak podle čeho se poplatek určoval???! Expediční razítka jsou s textem TESCHEN 1 /CIESZYN 1 / 2b. Razítka jsou typu G 134 (Monogr.14 díl), katal.č.2417/17). Razítko bylo v použití rakouskou pońtou od r Datum na můstku razítek je 18.II Za týden ( ) se československá vojska z polského území stáhla na novou, demarkační linii. Materiál pro Syrenu zapůjčil ing. Svatopluk PETR. Zásilka poslaná z pošty Těšín 2 poslední den okupace polského území čs. vojskem za Šnejdárkova tažení proti Polsku v lednu-únoru Pońta Těńín 2 byla v době Ńnejdárkova tažení proti Polsku dočasně pod čs. správou se

28 musela podle dohody čs.vojska stáhnout na novou demarkační linii. Zásilka poslaná do Prahy a frankovaná čs. známkami série Hradčany (2x20 hal.) byla tedy poslána v poslední den okupace. Právě dońlo ke stažení čs.vojska na novou demarkační linii a celý Těńín se dostal opět pod polskou správu, aby následně po část města na levém břehu Olzy byla připojena k ČSR až do obsazení české části Těńínského Slezska v říjnu Pońta Těńín 2 leží v dneńní části Českého Těńína (u vlakového nádraží). Jedná se zde o obyčejnou zásilku. Tarif podle tabulek z předcházejícího článku je přeplacen (měl by být jen 20 hal.). Kdo ale ví, jak to tehdy počítali a čím se na pońtě řídili. Expediční razítko na zásilce je rakouské, typ G 134, TESCHEN 2/CIESZYN 2/b, katal.č.2418/4. Za zajímavou ukázku děkujeme příteli Svatoplukovi PETROVI. Peněžní poukázka na 97K 27h poslaných z pošty Bohumín 2 do Fryštátu v době dočasného obsazení části polského území čs. vojskem za Šnejdárkova tažení v lednu-únoru Po první světové válce prozatímní úmluvou mezi ČSR a Polskem (z ) připadl Bohumín i Fryńtát Polsku. Ńnejdárkovo tažení a dočasné obsazení části polského území čs.vojskem začalo 23.ledna 1919 a čs.vojska přeruńila postup 27.ledna ledna 1919 byl obsazen Bohumín i Fryńtát. Pońta na čs.vojskem obsazeném území fungovala pod dočasnou čs. správou dále. Peníze poslané z Bohumína do Fryńtátu byly tedy poslány již pod dočasnou čs. správou obou pońt. Expediční razítka na peněžní průvodce jsou rakouská ODERBERG 2/ BOGUMIN 2 /a. Razítko je typu G 134, katal.č.1688/4. Poslání peněz je vyplaceno v hotovosti (30 h, červeně podtrženo). Dole je na peněžní průvodce otisk okresního razítka pońty Bohumín 2, XI/129. Po stažení čs.vojsk na novou demarkační

29 čáru již pońta Bohumín 2 zůstala v ČSR a pońta Fryńtát, byla Polsku vrácena zpět. Pońta Fryńtát připadla ČSR až po Obě pońty v r.1938 v říjnu znovu obsadilo Polsko. Peněžní průvodka je z daného období dočasného obsazení části polského území ( ) opravdu vzácná, vždyť kolik jich tehdy bylo na obsazeném území Polska použito a kolik se jich do dneńních dnů zachovalo?? Ukázku pro Syrenu zapůjčil ing. Svatopluk PETR. První polská poválečná CM z roku Nahoře je přední, dole je zadní strana první polské Cartes Maximum. Námětem je polská známka z roku 1981, katal č. Fi: 2592, Wrocłav kolem r.1470, podle dřevorytu z knížky Hartmana Schedla

30 vydané v Norymberku r CM č.1 je vydána v Muzeu Pońty a Telekomunikací. Známka na přední straně CM je opatřena příležitostným razítkem pońty WROCŁAW 1- M P i T s datem Zájemci o tuto CM se mohou přihlásit u předsedy Klubu polské známky a CM jim bude zdarma zaslána spolu s nejbližńí zásilkou Syreny. Máme několik kusů této CM. Zájemci budou uspokojeni v pořadí, jak se přihlásí až do vyčerpání zásoby. Korespondence člena císařsko-habsburkského rodu, osvobozená od poštovného. Doporučená zásilka poslaná z pońty Żywiec do Vídně na Císařsko-královského vrchního fotografa. Odesílatelem je podle dvouřádkového razítka s rodovým erbem Carl Stefan (Habsburk-Lotrinský). Razítko je dvouřádkové s textem Hof Dienstbrief / Sr.K.u.k.Hoheit d durchl.herren Erzh.Carl Stefan. (dvorní, služební zásilka jeho císařské a královské výsosti, nejjasnějńího pána arciknížete Carla Stefana). V horní části razítka je rodový znak (erb) Carl Stefana (Habsburka- Lotrinského). Expediční razítko je dvojjazyčné, německo-polské SAYBUSCH / ŻYWIEC /ab s datem 2/12/ 3. Expediční razítko je na zásilku otińtěno Bohužel velice slabě. Překvapuje na zásilce nalepená doporučená R-nálepka jen s polským textem. Je na žlutém papíru, potisk černý. Zásilka je zřejmě proto, že ji posílá člen habsburkského rodu, osvobozena jako služební od poplatků. Carl Stefan (Habsburk-Lotrinský) byl vlastníkem panství v Żywcu. Obálka, jak dále uvidíme má na zadní straně na klopě korunku a dvouřádkový text SCHLOS SAYBUSCH / GALIZIEN (modrý tisk), což je zámek Żywiec /Galicie. Syn Carl Stefana (Habsburka-Lotrinského) a jeho manželky Marie Terezy (Habsburk-Toskánské) byl později známý v císařsko královské armádě a po r.1918 i v armádě nového Polska. Během svého života používal různá jména: - Karl Albrecht rakouský (K.u.k Erzherzog Karl Albrecht Nicolaus Leo Gratianus von Österreich - později Karl Albrecht Habsburk-Lotrinský - od r.1919 Karol Olbracht Habsburk-Lotrinský - od r.1949 Karl von Habsburk- Altenburg

31 Narodil se ve městě Pola, zemřel v Östervih u Stockholmu ve Ńvédsku. Byl po rodičích vlastníkem panství v Żywcu, plukovníkem císařsko-královského dělostřelectva a později Polské armády. Po složení maturity studoval od r.1907 na Vojenské, technické akademii ve Vídni. Po ukončení akademie v r.1910 začal vojenskou kariéru u 2. Pluku polních houfnic v hodnosti podporučíka. V roce 1912 byl přeložen ke 2.Divizi koňského dělostřelectva, kde byl povýńen na poručíka. V té době se začalo jeho přátelství s generálem Franciszkem Kleebergem. V době I.světové války bojoval nejprve na východní frontě a následně v Tyrolsku. V r.1916 velel 14. Pluku polních houfnic a byl rychle povýńen na majora. Na podzim r.1916 převzal velení nad 8. Plukem polních houfnic. Na podzim r.1917 byl povýńen na plukovníka a velel 23. Brigádě pěchoty. Po skončení I.světové války pokračoval ve vojenské kariéře v Polské armádě. Jelikož se cítil být Polákem, přihlásil se v r dobrovolně do Polské armády, kde začal sloužit v hodnosti plukovníka. Od byl velitelem 16. Brigády dělostřelectva 16. Pomořské divize pěchoty. Byl současně velitelem pevnosti Grudziądz. Bojoval v polsko-sovětské válce. V roce 1920 jej marńálek Piłsudski vyznamenal Válečným křížem a později i Řádem obrození Polska. V roce 1924 se stal důstojníkem zálohy 21. Pluku polního dělostřelectva. V následujících letech se zabýval správou svého panství v Żywcu. V roce 1939 se hlásil znovu dobrovolně do Polské armády, kde ale nebyl přijat. Po porážce Polska v r.1939 se vrátil do Żywca, kde byl v listopadu 1939 zatčen a do konce války vězněn ve věznici v Těńíně. Odmítl podepsat německou národnostní přísluńnost. Jeho majetek tak propadl pod nucenou správu Třetí říńe. Jeho manželka, Alice Ancarcrona (původem Ńvédka) byla vdovou po synovi hraběte Kazimíra Ludvíka Bádenského. Němci ji za II.světové války zatkli a byla internována ve Wisle. V době války udržovala spojení s AK (Armija Krajowa), za co byla po válce vyznamenána Válečným křížem. Karl Olbracht-Habsburk Lotrinský dosáhl v Polské armádě hodnosti generál majora. Po I.světové válce byl dokonce kandidátem na Polského krále Kongresového Polska. Po II.světové válce se usadil v Krakově. V roce 1946 jej jeho manželka jako těžce nemocného převezla do Ńvédska. Zadní strana zásilky s příchozím razítkem 6/1 WIEN 37 / BESTELLT s datem na můstku razítka 4.XII.03 VIII.

32 Manželství arciknížte Karla Olbrachta nebylo podle pravidel habsburského domu rovnoprávným manželstvím. Potomci z tohoto manželství byli vyloučeni z nároku na rakouský trůn. Dostali titul knížat z Altenburku. Pro Poláky ale členové této rodiny byli a zůstali Habsburky. Dcera Marie Kristýna údajně bydlí dodnes v Żywcu. Syn Karl Stefan uzavřel v prosinci 2006 smlouvu s Pivovarem v Żywcu ve sporu o užívání rodového znaku Habsburků pivovarem. Se služební zásilkou císařsko-královského rodu Habsburků jsme se dosud nesetkali a něco takového vidíme poprvé. Jejich razítko použité na zásilce zpředu i zezadu jsme nikde nenańli. K zveřejnění v Syreně nám zásilku zapůjčil Vladimír Mjalovský z Teplic. Děkujeme mu za ni a touto cestou jej srdečně zdravíme. Na informace o rodině ńlechty z Żywce nás odkázal na internetové stránky náń přítel ze Ńvýcarska Adam Kiełbasa-Schoemi. Pro Syrenu připravil ing.jiří Jan Král Pro článek čerpáno z internetové adresy: Olbracht Austriacki Proč byla zásilka do Polska zatížena doplatným? Zásilka byla poslána do Polska podle expedičních razítek pońty KARVINÁ 1 ***, rozlińení Odesílatel podle jeho svědectví tehdy posílal do zahraničí celkem asi 15 zásilek. V zásilkách byla vánoční blahopřání. Vńechny zásilky byly vylepeny známkami nominální hodnoty po 20 Kč každá. Jen do zásilky nahoře vložil odesílatel těsně před odesláním navíc několik fotografií z výstavy k 200.výročí Fryderyka Chopina, která se konala v říjnu v Městské knihovně v Karviné- Fryńtát. Zásilku podával odesílatel jako první. Viděl, že paní u okénka na ni napsala 38g, proto se ptal, zda bude něco doplácet. Mezitím paní u okénka orazítkovala ostatní zásilky. Znovu se jí ptal, zda je to v pořádku a zda něco doplácí? Bylo mu řečeno, že nic! Zřejmě byla paní u okénka v předvánočním pońtovním shonu unavena a na ńpatně vyplacenou zásilku, kterou sama označila 38g, asi zapomněla. Během dalńí manipulace se zásilkami někdo přińel na to, že je zásilka nedostatečně vyplacena. Nańe pońta proto označila zásilku doplatným T 500 / 2500 (schází 500 hal. z pońtovného za zásilku 2500 hal.). Aby se vysvětlilo, proč je zásilka označena 38g a je za ni vybráno jen jako za zásilku do 20g, bylo na zásilku dopsáno ručně vybráno ze skřínky. Zásilka neměla na obálce vyznačeného odesilatele (jinak by ji pońta vrátila odesilateli a vybrala scházející pońtovné), a proto byla poslána

33 dále na adresu do Polska. V Polsku podle českého záznamu T 500/2500 vyznačili na zásilku svoje doplatné T 1,80 a zásilku doručili adresátovi k doplacení trestné sazby, již ve zlotých (1,80 zł.). Zásilku do Polska posílal náń kolega Teodor WILCZEK z Karviné, a proto nám mohl i poskytnout vysvětlení, jak se celá záležitost se zásilkou udála. Německo-česká zálepka poslaná z Frýdlantu u Místku do Karviné Zálepka je na ńedavém papíru. Její text je německo-český. Natińtěná známka je červená, nominál 5 kreuzer. Expediční razítko pońty FRIEDLAND B. MISTEK / FRÝDLANT U MÍSTKU s datem 3/4/99. Razítko je typu E 171 a na pońtě bylo používáno od r Razítka pońty ve Frýdlantu jsou v Monografii 13.Díl pod katal.číslem 570 (str.245). Nańe razítko je v seznamu razítek pońty jako třetí.

34 Pońta ve Frýdlantu za Rakouska používala celkem 5 razítek (Typ E14, E82, E171, G121 a G139). Podle příchozího razítka v Karviné byla zde zásilka až 8/4/99. Karvinská rakouská razítka jsou v Monografii 13.Díl na str.350 pod katal.číslem 970. Nańe razítko na zásilce je mezi razítky Karviné jako druhé, katal.č.970/2 KARWIN. Razítko je typu E 76, na pońtě bylo používáno od r Karvinská pońta ( byla ve staré, dnes již skoro neexistující Karviné, dnes městská část Karviná-Doly) byla v provozu od Nańe razítko typu E 76 existuje ve třech variantách s nepatrnými rozdíly. Pońta v Karviné za Rakouska používala celkem 5 razítek (Typ E70, E76, F.3, G137 a G134). Později rozvojem města se stala pońtou KARVINÁ 1. S dneńní pońtou KARVINÁ 1 nemá nic společného. Ta se nachází v městské části Karviná-Fryńtát (dříve jen Fryńtát). Podle zapůjčeného materiálu od Teodora WILCZKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Vlaková pošta Krakov-Vídeň č.203. před I.světovou válkou. Zatím jsme psali na této trati z období před I.světovou válkou o vlakové pońtě č.1 (Syrena 94/str a Syrena 191/str.31) a o vlakové pońtě č.6 (Syrena 186/str.39-40). Vlakovou pońtu č.203 WIEN-KRAKAU a KRAKAU-WIEN uvádí Monografie Díl 14 na str.469 pod katal.číslem Byla v provozu od / /2. KRAKAU-WIEN / 203, razítko typu E 272, v provozu od r.1900, 3422/3. WIEN-KRAKAU / 203, razítko typu E 273, v provozu od r.19.., 3422/4. KRAKAU-WIEN / 203, razítko typu E 273, v provozu od r.19.. Razítka typu E 272 mají číslo vlakové pońty v razítku nad datem, razítka typu E 273 mají číslo vlakové pońty pod datem v razítku. Nahoře je zásilka přepravena vlakovou pońtou KRAKAU-WIEN / 203 do Nové vsi u Uherského Ostrohu. Známka 10 hal. červená, císař je oražena razítkem vlakové pońty 3422/4, razítko typu E 273 (číslo vlakové pońty je pod datem 12.XII.06.). Na stejné trati jezdila od r.1900 i vlaková pońta č.202. U této vlakové pońty v obou směrech je známo jen razítko typu E 273. Existence razítka typu E 272 se ale předpokládá! Vlaková pońta WIEN- KRAKAU č.202 má katalogové číslo 3421 (Monografie Díl 14 str.469). Zásilku pro Syrenu zapůjčil ing. Svatopluk PETR, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

35 Razítko vlakové pošty FRIEDEK-MISTEK-MÄHR.OSTRAU-ODERFURT č. 430 ze Toto číslo vlakové pošty na této trati v Monografii Díl 14 není! Monografie Díl 14 pod číslem vlakové pońty 430 uvádí vlakovou pońtu STAUDING-STRAMBERG (viz str.483). Vlakovou pońtu na trati FRIEDEK-MISTEK-MÄHR.OSTRAU- ODERFURT uvádí jen s číslem vlakové pońty č.440! (Katal.č.3517/4). Monografie uvádí provoz vlakové pońty na této trati až od Na nańí zásilce poslané do Bučovic (v textu 14.II.1914), je datum na expedičním razítku !! V monografii je tedy uvedeno jiné číslo vlakové pońty na této trati, ale i datum zahájení provozu vlakové pońty na této trati neodpovídá údajům z doložené zásilky! Zásilku pro Syrenu zapůjčil ing. Svatopluk PETR, připravil ing. Jiří KRÁL Zajímavá filatelistická literatura, dar našich přátel Klubu polské známky. Dostali jsme od nańich přátel z Częstochové darem zajímavou publikaci. Je to Historie pońty a filatelie na Częstochovském území. Vlevo je úvodní stránka publikace s věnováním. Věnování zní ve volném překladu: Váženým čtenářům zpravodaje Syrena k rukám kolegy Jiřího Krále s prosbou o milé přijetí. Za PZF, výbor Obvodu Częstochová, předseda Jerzy Maciej NOWAK. Níže je razítko používané k jubileu 30.let Obvodu PZF v Częstochové, datum 15.prosince Tímto darem jsme byli mile překvapeni, kolegovi Jerzemu Maciejowi Nowakowi jsme upřímně poděkovali. Po prostudování obsahu publikace jsme zjistili, že je tam celá řada zajímavých článků, které by určitě zajímaly i nańe čtenáře Syreny. Zeptali jsme se kolegy Nowaka, zda by bylo možné některé věci z publikace zařadit v překladu i do nańí Syreny. Bylo nám sděleno, že ano, máme uvést o co máme zájem. Předběžně jsme požádali o souhlas s publikací článku o Enklávě Jasna Góra z období I.světové války. Problematiku jsme již

36 dříve v nańí Syreně nakousli, ale proto, že se jedná o velice vzácný materiál, dnes prakticky již nedostupný, museli jsme zůstat jen při konstatování, že něco takového existovalo. Jakmile dostaneme souhlas k publikaci a přísluńné skany reprodukcí, připravíme o problematice článek do Syreny. Vlevo je čelní strana publikace. Publikace má celkem 262 stran, formát A5. Jedná se o vydání Polského svazu filatelistů Częstochovského obvodu. Vydáno v roce 2010 v rámci 30.let Obvodu PZF Częstochowa. Publikace obsahuje zajímavé články celkem od deseti významných filatelistů s vazbou na problematiku Częstochovského regionu. Publikace byla vydána za podpory Městského úřadu v Częstochowie a za přispění skupiny soukromých sponzorů. Jedná se o publikaci na křídovém papíru, tisk je jen černobílý. Ńkoda, že není aspoň částečně v barvě.toto je jediné, co lze vydavateli připomínkovat. Darovaná publikace nańemu klubu bude dostupná vńem z nańeho klubu, kteří o problematiku projeví zájem. Stačí si o ni napsat a hlavně ji v dohodnutém termínu včas a v pořádku vrátit! Články v publikaci jsou od prvopočátku filatelie až po současnost. Zájemcům budou na požádání podány podrobnějńí informace. Použití známek s přetiskem SO/1920 na poště KARVÍN 1 ještě 14 dnů po skončení jejich platnosti. 953/1 typ M /2 typ M /3 typ M 41

37 Zásilka podnikové pońty poslaná z Larischova ředitelství v Karviné na Uhelný inspektorát do Moravské Ostravy. Zásilka je frankována 2 známkami s přetiskem SO/1920 (červený přetisk, žlutoolivové, stříhané, 30 hal., Pofis č.9) a známkou s přetiskem SO/1920 (černý přetisk, modrozelená, stříhaná, 20 hal., Pofis č.6). Československé známky s přetiskem SO/1920 byly vydány Pońtovní platnost měly mít jen na plebiscitním území a tím Karviná byla. Po r.1918 připadla Karviná Polsku. Za Ńnejdárkova tažení byla Karviná na jednom ze směrů vedeného útoku proti Polsku (Karviná a Bohumín). Československým vojskem byla Karviná obsazena již Po stažení čs.vojska z okupovaných polských území již Karviná zůstala v nově dohodnutých hranicích Československu. Byla tak územím, na kterém měl být vyhláńen plebiscit. Platily zde československé známky s přetiskem SO/1920. Jejich platnost skončila na československé straně dnem dohodnutí definitivní hranice, to je Jak je ale vidět, známky s přetiskem se používaly jeńtě 14 dnů po oficielním skončení jejich platnosti (24.VIII.20). Asi jich byly zásoby na pońtách a bylo je třeba vypotřebovat?! Monografie Díl 17/I uvádí následující razítka používaná na pońtě KARVIN 1 po vzniku nové republiky. Razítka mají katal.č.953 (str ) /1 KARVIN 1 * KARWINA 1* Č. S. P., doba použití Razítko bylo česko - polské, v českém názvu bylo krátké I! Razítko bylo typu M /2 KARVÍN 1 * KARWINA 1 * Č. S. P./b, doba použití Razítko bylo česko polské, v českém názvu bylo dlouhé Í! Razítko bylo typu M /3 KARVINNÁ 1 *Č. S. P., rozlińení a ( ), b ( ), c ( ), d ( ) e ( ). Razítko bylo jen s českým názvem a výraz KARVINNÁ měl dvě N. Razítko bylo typu M 41. Na zásilce nahoře je otisk razítka 953/2 KARVÍN 1 * KARWINA 1 * Č.S.P. typ M 44. Pońta později používala i razítka - typu M 45, 953/4 KARVINNÁ 1 *** s rozlińením a, d, f, -typu M 50, 953/5, KARVINNÁ 1 * KARWINA 1 * s rozlińením a, b, c, d, e f (1938) a -typ RM 17 KARVINNÁ 1 *** ( ).

38 Ke dni podání zásilky byl platný tarif za zásilku do 20 g ve vnitrostátní přepravě 60 hal. Za každých dalńích 20 g se doplácelo 20 hal. Jednalo se o podnikovou korespondenci, proto byla asi těžńí než 20g, a proto je zde frankatura celkem 80 hal. Za povńimnutí stojí i to, že na rakouské, firemní obálce je začerněno slovo GRAFLICH (hraběcí) I Poláci si zřejmě nedělali težkou hlavu s platností jejich známek SO / 1920! Zásilka nahoře je vyplacena polskými známkami s přetiskem SO/1920 (2x50 fen. Fi:SO 5, a 1x 15 fen. Fi:SO 3). Zásilka je poslána z pońty BIELSKO 2 do Českého Těńína ! Jedná se tedy o zahraniční zásilku. Platný tarif za dopisnici od do činil 1 Mk. (Ńkolící seńity PZF, seńit č.11, tabulka tarifů TAB.II.B, vydání Warszawa 1988). Zásilka je tedy přeplacena o 15 fen. Polské známky s přetiskem SO/1920 byly vydány Jejich oficielní platnost skončila o měsíc později než u československých známek s přetiskem SO/1920, to je I zde jsou polské známky použity na zásilce dva dny po oficielním skončení jejich platnosti. Zřejmě i na polských pońtách si v té době nedělali problémy s platností známek. Tak jako jsou známy případy použití známek s přetiskem SO/1920 po skončení oficielní doby jejich platnosti, tak je stejně známé použití těchto známek dokonce před oficielním dnem jejich vydání. Známky s přetiskem SO/1920 měly být použity jen na plebiscitním území, přesto jsou známy případy, že polské i československé byly použity i na některých pońtách mimo plebiscitní území. Přesto zásilky s polskými i československými známkami s přetiskem SO/1920 jsou dosti vzácné a sběrateli vyhledávané. Na zásilce je otisk expedičního, rakouského razítka BIELITZ, ÖSTERR. SCHLES. 2 / 4a s datem na můstku razítka 12.IX V textu je datum Expediční razítko má průměr 30 mm a podle Mgr.Manteryse je známé jeho používání z období Kresba razítka, ale s jiným datem, je nahoře. V práci Mgr.Manteryse má razítko katal.číslo Za ukázku děkujeme ing.svatoplukovi PETROVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL.

39 Kdysi byla poštovní schránka skoro na každém rohu! Kolega Władysław Owczarzy nám zapůjčil více jak 90 let starý snímek obchodu (konzumu) jeho babičky a dědečka Zofie a Józefa Owczarzy s pońtovní schránkou. Je na ní patrná jeńtě rakouská orlice. Obchod se nacházel v domě, který stojí jeńtě dnes skoro na samotné hranici mezi Polskem a ČR v obci Ráj (dnes Karviná-Ráj) č.domu 115 (dnes 149/135). Stojící zleva: nějaká paní Konečná, v tmavé sukni babička kolegy Zofia Owczarzy, bosý chlapec vedle ní je otec nańeho kolegy, Józef Owczarzy, tehdy 5-6 letý (ročník 1912). Vedle něj je rovněž bosá Emilia Owczarzy, později Brodová, dcera bratrova dědečka kolegy a zcela vpravo matka Emílie Owczarzy, Zofia Owczarzy. Prarodiče nańeho kolegy si dům postavili v r.1906, v jeho levé části byl tehdy obchod (konzum) se skladem, v pravé části prarodiče kolegy bydleli. Dnes v domě náń kolega Władysław bydlí. Snímek je z roku 1917 nebo 1918, tedy z období Rakousko-Uherska. Obec Ráj tehdy neměla mnoho obyvatel, ale měli tam pońtovní schránku, vhodně umístěnou na místě, kde okolní chodili do obchodu nakupovat. Dnes je pońtovní schránka vzácností. Kdyby chtěl kolega dnes poslat dopis, musel by sejít s kopce více jak kilometr na nejbližńí pońtu a pak se vrátit stejnou cestou do kopce. Jelikož v obci tehdy nebyla pońta (nejbližńí pońta byla až ve Fryńtátě, asi 3 km, odkud chodili listonońi do Ráje roznáńet pońtu), schránku asi vybíral listonoń při pochůzce. Za zapůjčení snímku pro Syrenu kolegovi děkujeme. Doporučená zásilka poslaná do Benátek Doporučená zásilka, jejíž reprodukce je na následující straně, je poslána do Itálie, do Benátek. Zásilka je frankovaná třemi kusy modrých známek, každá nominální hodnoty 10 krejcarů, s portrétem císaře. Expediční razítko je jednokruhové, BIAŁA s datem 20/3/83 (20.března 1883). Pońta BIAŁA byla tehdy samostatným městem. Dnes je součástí Bielska-Białej. V době, kdy byla zásilka z pońty BIAŁA expedována, leželo BIELSKO územně úplně na hranici Těńínského Slezska a BIAŁA již ležela na území tehdejńí GALICIE. Mezi těmito tehdejńími obcemi procházela tehdy hranice mezi Těńínským Slezskem a Galicií. Dnes tvoří Bielsko s Białou jeden městský komplex. Otisky razítka na zásilce jsou podle nańí Monografie díl 13 typu E 75. Podle práce Mgr.Manteryse se jedná o razítko typu F 8. Jednookruhové razítko má průměr 24,5 mm. Nejedná se o tzv. náprstkové razítko (ta jsou jen o průměru mm). V publikaci Mgr. Manterys se razítko nenachází (Biała nebyla na území Těńínského Slezska, kterým se práce zabývá). Jedná se o doporučenou zásilku, což je vyznačeno vpravo nahoře otiskem razítka RNr. Razítko se pou-

40 žívalo v Rakousku v období pro vnitřní i pro zahraniční pońtovní styk. V Monografii č.14 má toto razítko katal.č.3051, je typu A 54 (viz str.365). Byla rekomandační razítka i s pouhým R (katal.č.3050 typ A 54). Tato razítka se v pońtovním provozu používala na označení doporučených zásilek jen krátce než byla nahrazena R-nálepkami. Za ukázku děkujeme Mgr. Januszowi MANTE- RYSOWI. Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KA- RZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č.154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 12. června Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 193. Děkujeme vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese pod heslem SYRENA + přísluńné číslo Syreny. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Kontakt : syrena@seznam.cz, tel Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpravodaj S Y R E N A