Podpora integrace cizinců v ČR pokračování projektu v roce 2002

Podpora integrace cizinců v ČR pokračování projektu v roce 2002 II. fáze projektu: Potřeba a spotřeba zdravotní péče Ukrajinci žijícími dlouhodobě nebo trvale v ČR závěrečná zpráva Tato publikace vznikla ve spolupráci Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, Ministerstva zdravotnictví ČR a Komise ministra vnitra ČR pro integraci cizinců, která projekt financovala. Institut zdravotní politiky a ekonomiky Kostelec nad Černými lesy Červen 2003

Tato publikace vznikla ve spolupráci Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, Ministerstva zdravotnictví ČR a Komise ministra vnitra ČR pro integraci cizinců, která projekt financovala. Autoři projektu: Mgr. Naděžda Křečková Tůmová, PhD. Mgr. Karolína Dobiášová MUDr. Libuše Nesvadbová, CSc. MUDr. Petr Háva, CSc. Mgr. Petr Šebek Technická redakce: Luděk Šišák Kamila Tomášková 2

Obsah: Seznam grafů a obrázků... 4 Seznam tabulek:... 5 1. Úvod... 6 1.1 Výzkumné otázky... 6 2. Zpráva realizátora sběru dat o průběhu výzkumu... 7 2.1 Cíl výzkumu... 7 2.2 Metody a techniky realizace výzkumu... 7 2.3 Konstrukce výběrového souboru... 7 2.4 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce... 11 2.5 Časový harmonogram realizace výzkumu... 11 2.6 Respondence... 11 3. Výsledky výzkumu a jejich interpretace... 12 3.1 Podmínky života Ukrajinců v ČR... 12 3.1.1 Délka a důvod příjezdu do ČR a pobytu v ČR... 12 3.1.2 Zajištění pobytu v ČR... 15 3.1.3 Pracovní aktivity v ČR... 15 3.1.4 Pracovní aktivity na Ukrajině... 19 3.1.5 Podmínky bydlení v ČR...21 3.2 Zajištění zdravotní péče v ČR... 22 3.2.1 Vstupní zdravotní prohlídka... 22 3.2.2 Zdravotní pojištění... 23 3.2.3 Informace z oblasti zdravotní péče... 26 3.2.4 Falešné zdravotní pojištění... 27 3.3 Zkušenosti s čerpáním zdravotní péče na území ČR... 29 3.3.1 Zdravotní obtíže v průběhu pobytu... 29 3.3.2 Návštěvy u lékařů a hospitalizace... 30 3.3.3 Dlouhodobé zdravotní problémy... 33 3.3.4 Obavy při čerpání zdravotní péče v ČR... 34 3.3.5 Hrazení zdravotní péče v ČR... 35 3.3.6 Zkušenosti se zdravotní péčí v ČR a hodnocení zdravotnického systému... 36 3.4 Zdravotní stav Ukrajinců v ČR... 38 3.4.1 Intenzita zdravotních problémů... 40 3.4.2 Nové zdravotní problémy... 41 3.4.3 Kouření a alkoholismus... 42 3.4.4 Pracovní podmínky v ČR a jejich vazba na potřebu zdravotní péče... 44 3.4.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci... 49 4. Závěry... 50 5. Literatura... 52 6. Přílohy... 53 6.1 Příloha I. Tazatelský arch v českém jazyce... 53 6.2 Příloha II. Tazatelský arch v ukrajinském jazyce... 64 6.3 Příloha III. Tazatelský arch v ruském jazyce... 75 3

Seznam grafů a obrázků Graf č. 1: Délka pobytu v ČR (pouze dokončené roky) N = 645, údaje v %...12 Graf č. 2: Plánovaná délka pobytu v ČR, N = 645, údaje v %...13 Graf č. 3: Plánovaná délka pobytu v ČR v letech (pouze dokončené roky), N = 126, údaje v %...13 Graf č. 4: Důvody pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí 715...14 Graf č. 5: Důvody příjezdu do ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 803...14 Graf č. 6: Zajištění pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 733...15 Graf č. 7: Zajištění práce v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 673...16 Graf č. 8: Pracovní aktivity v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 668...16 Graf č. 9: Profese v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 601...17 Graf č. 10: Odvětví práce v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 599, počet odpovědí = 629...18 Graf č. 11: Profese na Ukrajině, N = 645 (údaje v %)...19 Graf č. 12: Odvětví práce na Ukrajině, N = 645 (údaje v %)...19 Graf č. 13: Charakter bydlení v ČR, N = 645, údaje v %...21 Graf č. 14: Počet společně žijících osob, N = 645, údaje v %...21 Graf č. 15: Vstupní zdravotní prohlídka, N = 645, údaje v %...22 Graf č. 16: Uhrazení vstupní zdravotní prohlídky, N = 291, údaje v %...23 Graf č. 17: Zdravotní pojištění, N = 645, údaje v %...23 Graf č. 18: Způsob případné úhrady zdravotní péče, N = 224, údaje v %...24 Graf č. 19: Výše částky za zdravotní pojištění ve vztahu k příjmu v ČR, N = 421, údaje v %...25 Graf č. 20: Zdroje informací o zdravotní péči v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 698...26 Graf č. 21: Hodnocení informací z oblasti zdravotnictví ČR, N = 645, údaje v %...26 Graf č. 22: Oblasti, kde informace nejvíce chybí (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 110027 Graf č. 23: Povědomí o falešném zdravotním pojištění (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 672...27 Graf č. 24: Osobní zkušenost s falešným zdravotním pojištěním, (možnost označit více odpovědí), N = 199, počet odpovědí = 201...28 Graf č. 25: Výše ceny falešného zdravotního pojištění...29 Graf č. 26: Zdravotní obtíže v průběhu pobytu v ČR, N = 645, údaje v %...29 Graf č. 27: Zdravotní obtíže v jednotlivých obdobích pobytu v ČR...30 Graf č. 28: Frekvence návštěv u lékařů, N = 645 (údaje v %),...31 Graf č. 29: Průměrný počet návštěv u lékařů dle pohlaví, N=645, N muži 359, N ženy =286...31 Graf č. 30: Hospitalizace v ČR, N = 645 (údaje v %)...32 Graf č. 31: Dlouhodobé zdravotní problémy v ČR, N = 645 (údaje v %)...33 Graf č. 32: Obavy z návštěvy lékaře nebo z hospitalizace v ČR, N = 645 (údaje v %)...34 Graf č. 33: Obavy z návštěvy lékaře nebo hospitalizace (kladné odpovědi) dle délky pobytu v ČR, N = 645...34 Graf č. 34: Důvody obav z čerpání péče v ČR, (možnost označit více odpovědí), N = 181, počet odpovědí = 292...35 Graf č. 35: Hrazení zdravotní péče čerpané v ČR, (možnost označit více odpovědí), N = 238, počet odpovědí = 289...35 Graf č. 36: Zkušenosti z čerpání zdravotní péče v ČR, N = 238 (údaje v %)...36 Graf č. 37: Orientace v systému zdravotnictví ČR, N = 645 (údaje v %)...36 Graf č. 38: Orientace v systému zdravotní péče ČR dle délky pobytu, N = 645...37 Graf č. 39: Orientace v systému zdravotní péče ČR dle vzdělání, N = 645 (průměr)...37 Graf č. 40: Zkušenosti se zdravotnictvím ČR, N = 645 (údaje v %)...38 Graf č. 41a: Aktuální zdravotní stav...39 Graf č. 41b: Aktuální zdravotní stav a vzdělání...39 Graf č. 42: Frekvence subjektivně vnímaných zdravotních obtíží, N = 645...40 Graf č. 43: Průměrná měsíční frekvence subjektivně vnímaných zdravotních obtíží, N = 645...41 Graf č. 44: Nové zdravotní problémy, N = 645 (údaje v %)...41 Graf č. 45: Kouření, N = 645 (údaje v %)...42 Graf č. 46: Konzumace alkoholu dle pohlaví, N = 645 (údaje v %)...43 Graf č. 47: Průměrný počet odpracovaných hodin za den, N = 599 (údaje v %)...44 Graf č. 48: Počet pracovních dní, N = 599 (údaje v %)...45 Graf č. 49: Průměrná čistá hodinová mzda...46 Graf č. 50: Strach o peníze vydělané v ČR, N = 599 (údaje v %)...47 Graf č. 51: Ohodnocení náročnosti práce v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině, N = 599 (údaje v %)...48 Graf č. 52: Ohodnocení nebezpečnosti práce v ČR ve srovnání s prací na Ukrajině, N = 599 (údaje v %)...48 Graf č. 53: Školení o bezpečnosti práce, N = 599 (údaje v %)...49 Graf č. 54: Zajištění ochranných pomůcek a prostředků, N = 599 (údaje v %)...50 4

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Složení výběrového souboru dle pohlaví... 8 Tabulka č. 2: Složení výběrového souboru dle věku... 8 Tabulka č. 3: Složení výběrového souboru dle vzdělání... 9 Tabulka č. 4: Složení výběrového souboru dle rodinného stavu... 9 Tabulka č. 5: Složení výběrového souboru dle kraje... 9 Tabulka č. 6: Složení výběrového souboru dle místa původu... 10 Tabulka č. 7: Pracovní aktivity podle roku příjezdu do ČR... 17 Tabulka č. 8: Profese v ČR dle vzdělání... 18 Tabulka č. 9: Profese v ČR a na Ukrajině... 20 Tabulka č. 10: Typ bydlení a počet společně bydlících osob... 22 Tabulka č. 11: Vstupní zdravotní prohlídka dle roku příjezdu... 22 Tabulka č. 12: Zdravotní pojištění dle roku příjezdu... 23 Tabulka č. 13: Zdravotní pojištění a pracovní aktivita v ČR... 24 Tabulka č. 14: Částky falešného zdravotního pojištění... 28 Tabulka č. 15: Minimum, maximum a průměrná cena falešného zdravotního pojištění... 28 Tabulka č. 16: Důvody návštěv lékaře... 32 Tabulka č. 17: Důvody hospitalizace... 33 Tabulka č. 18: Dlouhodobé zdravotní problémy... 34 Tabulka č. 19: Průměrná, střední a nejčastěji uváděná hodnota aktuálního zdravotního stavu... 38 Tabulka č. 20: Nově vzniklé zdravotní problémy v ČR... 42 Tabulka č. 21: Kouření dle pohlaví... 43 Tabulka č. 22: Počet pracovních hodin dle pohlaví... 44 Tabulka č. 23: Počet pracovních dnů a hodin... 45 Tabulka č. 24: Průměrná, střední a nejčastěji uváděná hodinová mzda... 46 Tabulka č. 25: Průměrná hodinová mzda dle pohlaví... 47 Tabulka č. 26: Fyzická náročnost práce dle pohlaví... 48 Tabulka č. 27: Nebezpečnost práce dle pohlaví... 49 5

1. Úvod IZPE v roce 2001 realizovalo projekt na téma "Poskytování zdravotní péče cizincům na území ČR - analytický materiál a informační brožura". Projekt byl řešen ve dvou fázích. V první, analytické, fázi byl vytvořen komplexní materiál popisující současný stav v poskytování zdravotní péče cizincům v ČR. Ve druhé fázi bylo provedeno empirické šetření mezi cizinci a odborníky, kteří při své práci přicházejí s cizinci do styku. Na základě získaných poznatků tým odborníků IZPE vytvořil informační brožuru pro cizince, která jim má napomoci lépe se orientovat v současném systému poskytování zdravotní péče v ČR. V průběhu řešení projektu v roce 2001 se ukázalo, že jednou ze skupin, na kterou je třeba se v rámci integrační politiky cíleně zaměřit, jsou Ukrajinci. Ukázalo se totiž, že tyto osoby, které do ČR z velké míry přijíždějí za prací, často žijí a pracují v nevyhovujících podmínkách. Navíc se v nemalé míře stávají oběťmi nelegálních praktik, jako je například falešné zdravotní pojištění. Z tohoto důvodu bylo do projektu pro rok 2002 zařazeno empirické šetření zaměřené na potřebu a spotřebu zdravotní péče Ukrajinci dlouhodobě nebo trvale žijícími v České republice. Toto šetření se zaměřilo nejen na důvody příjezdu a pobytu v ČR a na podmínky života a práce zde, ale také na zdravotní stav Ukrajinců a na možné faktory v ČR, které na zdravotní stav těchto osob mohou mít vliv. Dále se výzkumné aktivity zaměřily na jejich znalost systému českého zdravotnictví a na zkušenosti při čerpání zdravotní péče v ČR. Pozornost byla věnována také falešnému zdravotnímu pojištění. Snaha výzkumníků byla zaměřena na možný odhad počtu osob, které se s tímto pojištěním setkaly a počtu osob, které se staly přímo jeho obětí. Toto empirické šetření přineslo řadu zajímavých zjištění, která vyvolávají otázky pro další výzkumné aktivity a jsou dobrým východiskem pro projekty pro rok 2003 zaměřené na integraci cizinců v ČR. 1.1 Výzkumné otázky Závěry analytické části projektu Integrace cizinců v ČR z roku 2001 ukázaly, že Ukrajinci jsou jednou z nejvíce problematických skupin z hlediska čerpání zdravotní péče v ČR. Na základě výsledků již dříve realizovaných kvalitativních šetření jsme pro kvantitativní výzkum stanovili následující okruhy pro tvorbu výzkumných otázek. nejčastější důvod pobytu Ukrajinců v ČR je práce často trvající i několik let, nezanedbatelná část Ukrajinců v ČR není v zaměstnaneckém poměru, ale pracuje na vlastní živnostenský list, to jim přináší povinnost samostatně se pojistit (často na dlouhý časový úseku dopředu), což při výši jejich příjmů představuje velké finanční zatížení, často pracují v odvětvích s vyšším výskytem pracovních úrazů (stavebnictví, zemědělství) a bývají neúměrně pracovně zatěžováni (pracují více dní v týdnu a více hodin denně, než je obvyklé), přestože často pracují v rizikových odvětvích nebývají dodržovány předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ukrajinští migranti žijí často v nedůstojných podmínkách (bydlení) a ve strachu, že přijdou o prostředky, které si v ČR vydělali, což představuje zvýšené zdravotní riziko, vyskytují se i případy, kdy se Ukrajinci stávají obětí falešných zdravotních pojišťoven, čímž při čerpání zdravotní péče způsobují velké ztráty zdravotnickým zařízením v ČR, vzhledem k tomu, že veškeré náležitosti spojené s pracovním pobytem na území ČR za Ukrajince vyřizují často zprostředkovatelské firmy, jsou tito jednou z nejméně informovaných skupin cizinců v ČR. 6

2. Zpráva realizátora sběru dat o průběhu výzkumu 2.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je spotřeba a potřeba zdravotní péče čerpané občany ukrajinské národnosti pobývajícími trvale nebo dlouhodobě na území České republiky, včetně nalezení rizikových faktorů ovlivňujících zdravotní stav. Cílem výzkumu je rovněž na základě zjištěných skutečností definovat nejvíce problémové oblasti při kontaktu ukrajinských migrantů se zdravotnickým systémem ČR. 2.2 Metody a techniky realizace výzkumu Předkládaná kapitola této zprávy podává informaci o metodách a technikách realizovaného výzkumu, způsobu provedení terénního šetření a jeho průběhu a konstrukci a charakteristikách výběrového souboru. Pro potřeby sběru dat byla aplikována technika standardizovaného rozhovoru tazatele s respondentem. Rozhovor byl veden v ukrajinštině nad tazatelským archem v tomto jazyce (viz příloha). K dispozici tazatelům i respondentům byly rovněž jazykové mutace tazatelského archu v ruštině a češtině (viz příloha). Před realizaci vlastního terénního šetření byla metodika ověřena v předvýzkumu. Tím byla eliminována rizika event. metodologických a metodických nedostatků. Tazatelský arch byl zpracován tak, aby z něj bylo patrné, že jde o výzkum přísně anonymní. Tazatelé respondentům zdůraznili, že výsledky výzkumu budou zpracovány souhrnně. To znamená, že se nikdo nedoví, jak na položené otázky odpovídal ten který respondent. V úvodu rozhovoru bylo rovněž uvedeno, že vyplněné tazatelské archy se nedostanou do rukou cizím osobám a budou k dispozici pouze pracovníkům, realizujícím výzkum. Zároveň byl výzkum prezentován jako součást aktivit, zaměřených na zjišťování různých aspektů poskytování zdravotní péče, určené občanům ukrajinské národnosti dlouhodobě pobývajícím v České republice s cílem dosáhnout jejího zlepšení. Respondentům tedy byla garantována anonymita a jejich účast ve výzkumu byla dobrovolná. Pro zpracování matematicko statistické analýzy pro potřeby zprávy o průběhu výzkumu bylo využito baterie programů typu SASD statistické analýzy sociálních dat. Spolu s absolutními a relativními četnostmi byly provedeny výpočty středních hodnot modus, medián a vážený aritmetický průměr. 2.3 Konstrukce výběrového souboru Výběrový soubor byl konstruován na základě určených parametrů tak, aby byl tvořen občany ukrajinské národnosti, kteří: 1). pobývají v České republice déle než jeden rok nebo 2). bylo jim uděleno povolení k pobytu na území ČR (trvalý pobyt nebo vízum k pobytu nad 90 dní) nebo 3). byl jim udělen azyl nebo 4). pobývají na území ČR za účelem sloučení rodiny (pokud cizinec, se kterým se slučují, pobývá na území ČR dlouhodobě legálně). Celková velikost výběrového souboru byla projektována na cca 500 osob. Vzhledem k tomu, že nebyly známy parametry základního souboru, to je četnost a struktura všech občanů ukrajinské národnosti, pobývajících dlouhodobě na území České republiky, nebylo možné konstruovat výběrový soubor tak, aby splňoval požadavky reprezentativnosti vůči základnímu souboru. 7

Aby se struktura výběrového souboru co nejvíce přiblížila struktuře základního souboru, byl zvolen následující postup. 1) Ve všech krajích České republiky byly vybrány instituce s žádostí o poskytnutí informací o pobytu občanů ukrajinské národnosti v příslušném regionu. Na základě poskytnutých informací byly sestaveny seznamy, obsahující spolu se jménem a příjmením i hlášené místo pobytu. 2) Ze seznamů bylo prostým náhodným výběrem vybráno 623 občanů ukrajinské národnosti v počtu, stanoveném kvótou. Ta byla odvozena od počtu občanů ukrajinské národnosti, které se v jednotlivých krajích podařilo zařadit do seznamů. Takto vybraní respondenti tvořili prvotní výběrový soubor. 3) Ukázalo se, že seznamy sestavené na základě informací vybraných institucí jsou velmi neúplné a nepřesné. Více než polovina vybraných respondentů (347) v udaném místě nepobývala a nebylo známo ani jejich nové místo pobytu. Proto byl v těchto případech vydán tazatelům pokyn, aby oslovili ty občany ukrajinské národnosti, kteří se v navštíveném místě nacházeli a v případě potřeby od nich získali kontakty na další. Tazatelé zároveň dostali pokyn, aby se pokusili dodržet alespoň základní strukturu z hlediska pohlaví. Tímto způsobem se podařilo vytvořit výběrový soubor, převyšující četností zadaný požadavek, v němž byli zastoupeni občané ukrajinské národnosti pobývajících ve všech krajích ČR. Struktura výběrového souboru a způsob jeho konstrukce je patrný z následujících tabulek. Tabulka č. 1: Složení výběrového souboru dle pohlaví N % MUŽI 358 55,5 ŽENY 286 44,3 NEODPOVĚDĚL 1 0,2 CELKEM 645 100,0 V rámci výběru respondentů pro výzkum se podařilo dosáhnout relativně vyváženého zastoupení mužů a žen ve výběrovém souboru. Tabulka č. 2: Složení výběrového souboru dle věku N % DO 20 LET 28 4,3 21-30 LET 250 38,8 31-40 LET 220 34,1 41-50 LET 102 15,8 51-60 LET 29 4,5 60 A VÍCE LET 9 1,4 NEODPOVĚDĚL 7 1,1 CELKEM 645 100,0 Nejpočetněji je ve výběrovém souboru zastoupená věková skupina 21-30 let, s přibývajícím věkem počet respondentů klesá. 8

Tabulka č. 3: Složení výběrového souboru dle vzdělání N % ZÁKLADNÍ 97 15,0 VYUČEN 238 36,9 MATURITA 208 32,2 VYSOKOŠKOLSKÉ 95 14,7 NEODPOVĚDĚL 7 1,1 CELKEM 645 100,0 Z hlediska vzdělání jsou ve výběrovém souboru nejvíce zastoupeni respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni. Poměrně vysoký je rovněž podíl těch, kteří absolvovali střední školu a ukončili studium maturitou. Skupina s vysokoškolským vzděláním tvoří cca 15 % dotázaných. Tabulka č. 4: Složení výběrového souboru dle rodinného stavu N % SVOBODNÝ/Á 235 36,4 ŽENATÝ/VDANÁ 293 45,4 ROZVEDENÝ/Á 99 15,3 VDOVEC/VDOVA 10 1,6 NEODPOVĚDĚL 8 1,2 CELKEM 645 100,0 Z hlediska složení dle rodinného stavu je ve výběrovém souboru nejvyšší podíl ženatých/vdaných a svobodných. Tato skutečnost nepřímo odpovídá již uvedené věkové struktuře. Tabulka č. 5: Složení výběrového souboru dle kraje N % PRAHA 117 18,1 STŘEDOČESKÝ 18 2,8 JIHOČESKÝ 42 6,5 PLZEŇSKÝ 14 2,2 KARLOVARSKÝ 20 3,1 ÚSTECKÝ 36 5,6 LIBERECKÝ 58 9,0 KRÁLOVÉHRADECKÝ 87 13,5 PARDUBICKÝ 23 3,6 VYSOČINA 18 2,8 JIHOMORAVSKÝ 38 5,9 OLOMOUCKÝ 62 9,6 ZLÍNSKÝ 21 3,3 MORAVSKOSLEZSKÝ 91 14,1 NEODPOVĚDĚL 0 0,0 CELKEM 645 100,0 Pozitivně lze hodnotit rovněž skutečnost, že se v rámci výzkumu podařilo dosáhnout toho, aby ve výběrovém souboru byli zastoupeni občané ukrajinské národnosti, působící ve všech krajích České republiky. Nejpočetněji jsou zastoupeni Ukrajinci pobývající v Praze, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. 9

Tabulka č. 6: Složení výběrového souboru dle místa původu N % ZAKARPATTYA 187 29,0 LVIV 87 13,5 KYIV 66 10,2 IVANO-FRANKIVSK 47 7,3 ODESA 31 4,8 VOLYN 30 4,7 TERNOPIL 23 3,6 KHARKIV 23 3,6 DNIPROPETROVSK 18 2,8 ZHITOMIR 16 2,5 ZAPORIZHZHYA 14 2,2 DONETSK 13 2,0 RIVNE 13 2,0 SUMY 12 1,9 POLTAVA 10 1,6 KIROVOGRAD 9 1,4 CHERNIGIV 8 1,2 NEODPOVĚDĚL 7 1,1 KHERSON 6 0,9 MYKOLAIV 5 0,8 CHERNIVTSY 5 0,8 VINNITSA 4 0,6 LUGANSK 4 0,6 KHMELNITSKY 4 0,6 CHERKASY 3 0,5 CELKEM 645 100,0 Ve výběrovém souboru jsou zastoupeni respondenti ze všech regionů Ukrajiny. Pochopitelně je největší podíl těch regionů, které jsou geograficky nejblíže České republice (Zakarpatská oblast). 10

2.4 Výběr a příprava tazatelů a kontrola jejich práce Do výzkumu byli vybráni tazatelé, ovládající ukrajinský jazyk a nejzkušenější tazatelé Lékařského informačního centra. Vzhledem ke specifičnosti zkoumané problematiky bylo v případech, kdy kmenový tazatel neovládal dostatečně dobře ukrajinštinu přistoupeno k vytváření tazatelských dvojic a ke kmenovému tazateli byl přidružen tazatel ukrajinské národnosti. Školení tazatelů pro potřeby výzkumu proběhlo ve dvou etapách. V první etapě byly zpracovány písemné pokyny ke konstruování výběrového souboru a ke způsobu provedení terénního šetření. Ty byly zaslány spolu s první variantou tazatelského archu tazatelům v průběhu srpna 2002. Druhá etapa proběhla v podobě instruktáží v týdnu od 2. září do 7. září 2002. Supervize práce tazatelů proběhla dle metodiky SIMAR a ESOMAR. Tazatele oznámili bezprostředně po sjednání do centra termíny a místa provádění řízených rozhovorů a pracovníci Lékařského informačního centra prováděli jejich namátkovou kontrolu. Ta byla provedena ve 112 případech (cca 17 % provedených rozhovorů) rovnoměrně ve všech regionech. 2.5 Časový harmonogram realizace výzkumu Projekt výzkumu včetně první varianty instrumentů byl zpracován v období květen červen 2002. Předvýzkum a dopracování instrumentů bylo provedeno v srpnu 2002. V průběhu srpna byl rovněž proveden výběr tazatelů a zabezpečena jejich písemná instruktáž. Druhé kolo, tentokrát ústních instruktáží tazatelů proběhlo ve dnech 2. 7. září 2002, vlastní terénní šetření (sběr dat) od 8. do 23. září 2002. Optická, logická kontrola a vkládání dat bylo provedeno ve dnech 24. 30. září 2002, základní matematicko statistická analýza a zpracování zprávy o průběhu výzkumu bylo realizováno ve dnech 1. října 16. října 2002. 2.6 Respondence V rámci terénního šetření bylo tazateli osloveno celkem 875 náhodně vybraných občanů ukrajinské národnosti dlouhodobě pobývajících v České republice s žádostí o rozhovor ke zkoumané problematice. Rozhovor odmítlo poskytnout 230 respondentů, t.j. 26,3% všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 645 respondentů, t.j. 73,7% oslovených. Vyšší byl podíl odmítnutí mezi muži (147 respondentů, t.j. 63,9%), ženy ukrajinské národnosti naopak odmítaly účast ve výzkumu méně (83 respondentů, t.j. 36,1%). Podíl odmítnutých rozhovorů je ve srovnání s výzkumy podobného typu nízký a neohrožuje vypovídací hodnotu získaných dat. Ze zpráv tazatelů vyplynulo, že z hlediska důvodů bylo nejčastější příčinou odmítnutí účasti ve výzkumu strach a obavy z poskytování informací tohoto charakteru (31,0%) a nedůvěra oslovených příp. jejich nezájem o výzkum (22,6%). Část oslovených respondentů nesplňovala podmínky pro zařazení do výzkumu (pobyt kratší než 1 rok - 8,3%, příp. neoprávněný pobyt na území ČR - 13,1%), dalších 11,9% účast ve výzkumu odmítlo z důvodu nedostatku času. Zbývající účast odmítli proto, že jim to zakázal jejich zaměstnavatel (6,0%), nebo důvod neuvedli (7,1%). Samotné téma výzkumu jako příčina odmítnutí nebylo respondenty uvedeno. 11

3. Výsledky výzkumu a jejich interpretace Pro potřeby analýzy dat bylo pracováno s programem SPSS. Základem statistického zpracování je třídění prvního a druhého stupně. 3.1 Podmínky života Ukrajinců v ČR 3.1.1 Délka a důvod příjezdu do ČR a pobytu v ČR Na úvod dotazníkového šetření mezi Ukrajinci pobývajícími minimálně po dobu jednoho roku legálně v ČR byla položena otázka na dosavadní a také na plánovanou délku pobytu v ČR. Ukázalo se, že průměrná délka pobytu je 3,9 roku. Nejvíce Ukrajinců pobývá v ČR do šesti let. Graf č. 1: Délka pobytu v ČR (pouze dokončené roky) N = 645, údaje v % Součástí výzkumu byla také otázka, jak dlouho hodlají Ukrajinci v České republice ještě zůstat. Z výsledků vyplynulo, že pro necelé tři pětiny Ukrajinců není tato otázka zcela dořešena a oni nejsou schopni odpovědět. Více než pětina z nich je naopak rozhodnuta, že se v ČR usadí trvale. Osoby, které v ČR nechtějí zůstat trvale, ale přesto mají představu o délce pobytu zde, chtějí v ČR zůstat v průměru ještě 3,2 roku. 12

Graf č. 2: Plánovaná délka pobytu v ČR, N = 645, údaje v % Graf č. 3: Plánovaná délka pobytu v ČR v letech (pouze dokončené roky), N = 126, údaje v % Nejčastějším důvodem příjezdu Ukrajinců do České republiky a pobytu zde je zlepšení finanční situace a tudíž práce. Nezanedbatelná pětina Ukrajinců však do ČR přijíždí proto, že se zde chce usadit natrvalo a desetina v touze najít si zde partnera. Mezi zajímavosti mezi odpověďmi na tuto otázku patří i některé výroky, které byly zařazeny do kategorie jiné. Patří sem například dvě osoby, které odpověděly, že v ČR pobývají proto, že chtějí později vycestovat do Anglie nebo čtyři osoby, které v ČR hledají novou vlast a chtějí zde žádat o azyl. Jeden člověk zde pobývá dle vlastních slov z politických důvodů. 13

Mezi zajímavá zjištění patří fakt, že ženy chtějí v ČR zůstat trvale jednou tak častěji než muži a jako důvody příjezdu do ČR také častěji uvádějí touhu usadit se zde natrvalo a najít v ČR partnera. U mužů je nejčastějším důvodem příjezdu do ČR zlepšení finanční situace a jejich pobyt v ČR je ve větší míře než u žen plánován jako dočasný. Rozdíly v důvodech příjezdu se ukázaly být také mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami. Zatímco osoby se základním vzděláním a vyučené uvádějí častěji než ostatní jako důvod příjezdu zlepšení finanční situace, osoby s maturitou a vysokoškolským vzděláním naopak touhu usadit se v ČR natrvalo. Podrobněji vypovídají o odpovědích na otázky týkající se důvodů příjezdu a pobytu v ČR následující grafy. Graf č. 4: Důvody pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí 715 Graf č. 5: Důvody příjezdu do ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 803 14

3.1.2 Zajištění pobytu v ČR Co se týče zajištění pobytu v ČR (vízum, doprava, ubytování), spoléhají se Ukrajinci nejvíce na pomoc někoho z rodiny, přátel či známých. Této pomoci využila necelá polovina z oslovených. Třetina se při zajišťování pobytu v ČR spolehla na vlastní síly a po 11 % využilo služeb zprostředkovatelské firmy na Ukrajině nebo v ČR. Mezi těmi, kteří zvolili variantu jiné, se objevila i odpověď, že se zajištěním pobytu v ČR pomohla ukrajinská mafie. Mezi pohlavími, věkovými nebo vzdělanostními kategoriemi nebyly zjištěny ve způsobu zajištění pobytu v ČR významné statistické rozdíly. Graf č. 6: Zajištění pobytu v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 733 3.1.3 Pracovní aktivity v ČR Také při zajištění práce se Ukrajinci pobývající v ČR spoléhají nejčastěji na pomoc někoho z rodiny, přátel či známých. Zhruba třetina při zajištění práce spoléhá na vlastní síly. Osob, které pro zprostředkování práce využívají služeb zprostředkovatelských firem, ať již v ČR nebo na Ukrajině, je zhruba stejně, tedy po desetině. Stejně je také těch, kterým práci v ČR zprostředkoval zaměstnavatel nebo škola. V případě této otázky se vyskytly 2 osoby, které využily možnosti zvolit také jinou odpověď. V prvním případě se zprostředkováním práce pomohl úřad práce v ČR. Ve druhém případě se dotyčný obrátil na služby ukrajinské mafie. Ani v případě zajištění práce nebyly zjištěny velké rozdíly mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami. Výjimkou je pouze poznatek, že pomoci rodiny, přátel či známých využívají při hledání práce častěji ženy a osoby mladší 25 let. Závěry zjištěné v této otázce zhruba odpovídají zjištěním Mgr. Zdeňka Uherka a kol., která učinil v rámci terénního šetření provedeného na Zakarpatské Ukrajině v srpnu roku 2001 1. Výzkumný tým zde došel k závěrům, že mezi nejdůležitější zdroje informací o práci a mezi nejčastější způsoby jejího získávání patří známí nebo příbuzní, příp. zprostředkovatelé na Ukrajině nebo v ČR. 1 Více k tomu viz Uherek, Z a kol.: Rekonstrukce vybraných podmínek života pracovní migrace z Ukrajiny v ČR na základě šetření na Zakarpatské Ukrajině - případová studie. In: Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, Kostelec nad Černými lesy 2001, str. 93-103. 15

Graf č. 7: Zajištění práce v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 673 Pracovně právní vztahy Mezi Ukrajinci pracujícími v ČR převládají zaměstnanci s řádnou pracovní smlouvou. Alarmující je však zjištění, že téměř pětina Ukrajinců zde pracuje bez pracovní smlouvy. Dá se předpokládat, že se ve většině těchto případů jedná o práci tzv. načerno. Mezi námi oslovenými Ukrajinci byly také osoby samostatně výdělečně činné a v malé míře také podnikatelé zaměstnávající další osoby a studenti. Zajímavé je, že mezi osobami, které odpověděly, že se zde zabývají jinou činností, se objevili pouze důchodci (5 osob) a jedna žena na mateřské dovolené, což jsou skupiny, u kterých jsme předpokládali sebezařazení do kategorie ekonomicky neaktivní. Pravděpodobným důvodem pro tento postoj je buď porozumění označení ekonomicky neaktivní ve smyslu osoby nezaměstnané nebo chápání sebe sama jako osoby aktivní, a to i přesto, že nevykonává práci nebo zaměstnání v běžném slova smyslu. Mezi muži a ženami nebyly v otázce pracovně-právních vztahů zjištěny významné statistické rozdíly. Ty se však ukázaly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Mezi osobami do 25 let je nejvíce osob pracujících bez pracovní smlouvy a naopak nejméně osob samostatně výdělečně činných. Zaměstnanců bez pracovní smlouvy je také nejvíce mezi osobami se základním vzděláním (čtvrtina). Graf č. 8: Pracovní aktivity v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, počet odpovědí = 668 16

Ukrajinců, kteří v ČR pracují bez řádné pracovní smlouvy, je nejvíce mezi osobami, které přicestovaly v roce 2001 a s délkou pobytu jejich počet klesá. Opačný trend jsme zaznamenali v případě osob samostatně výdělečně činných. Tabulka č. 7: Pracovní aktivity podle roku příjezdu do ČR v % Do roku 1995 1996-97 1998 1999 2000 2001 a později Zaměstnanec se smlouvou 67 57 65 59 61 56 Zaměstnanec bez smlouvy 4 13 16 19 22 30 OSVČ 19 13 15 9 7 5 Podnikatel 7 7 4 5 0 1 Student 0 1 2 3 3 1 V ČR nepracuje 7 7 2 8 8 9 Jiná činnost 0 3 0 0 2 0 celkem 100 100 100 100 100 100 Profese a odvětví pracovní činnosti U osob, které uvedly, že se v ČR zabývají některou z pracovních činností, jsme se zajímali o vykonávanou profesi a o odvětví, ve kterém pracují. Téměř tři čtvrtiny Ukrajinců vykonávají v ČR dělnické profese, a to častěji na pozici pomocných a nekvalifikovaných dělníků. 15 % pracuje ve službách a obchodě. Pouze malá část zastává kvalifikovanou nebo odbornou práci. Mezi muži je významně více kvalifikovaných dělníků a řemeslníků, mezi ženami naopak více provozních pracovníků ve službách a obchodě. Počty pomocných a nekvalifikovaných dělníků klesají s věkem a nejvíce jich je mezi osobami se základním vzděláním. Ve výzkumu se podařilo ověřit, že práci pomocných a nekvalifikovaných dělníků v ČR zastávají v řadách Ukrajinců i osoby vysokoškolsky vzdělané. Týká se to pětiny vysokoškolsky vzdělaných Ukrajinců žijících v ČR, které pracují jako pomocné a nekvalifikované dělnické síly. Středoškoláci a vysokoškoláci významně častěji než ostatní vzdělanostní kategorie vykonávají profese provozních pracovníků ve službách a obchodě. Graf č. 9: Profese v ČR (možnost označit více odpovědí; údaje v %), N = 599, počet odpovědí = 601 17

Tabulka č. 8: Profese v ČR dle vzdělání Profese vykonávaná v ČR (dle vzdělání) údaje v % základní vyučen střední nebo středoškolské s maturitou vysokoškolské Pomocný a nekvalifikovaný dělník 67 42 24 19 Dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník 20 27 20 11 Dělník pro obsluhu strojů a zařízení 7 21 19 13 Kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník 5 1 2 0 Provozní pracovník ve službách a obchodě 4 9 24 24 Odborný pracovník s VŠ vzděláním 0 0 0 26 Vedoucí a řídící pracovník 0 0 6 6 Technik, střední zdravotnický pracovník, 0 0 5 5 vychovatel Nižší administrativní pracovník 0 1 1 1 Neví 0 1 3 0 Ekonomicky neaktivní 0 0 0 1 Celkem 100 100 100 100 Také zde se nám potvrdila zjištění Mgr. Uherka a kol. o tom, že pro Ukrajince jsou typické dělnické profese, a to častěji pozice pomocných a nekvalifikovaných dělníků a že není výjimkou, že na těchto pozicích v ČR pracují i osoby s vysokoškolským vzděláním (srovnej viz Analýza zdravotní péče o cizince v ČR, p. 93-103). Co se týče odvětví práce v ČR, převládá stavebnictví, průmysl a služby. Zanedbatelně zastoupeni jsou zde pracovníci ve vědě a výzkumu nebo zaměstnanci ve státní správě. Ve stavebnictví pracuje statisticky významně více mužů než žen. Ty jsou naopak více zastoupeny ve službách. Stavebnictví je odvětvím, kde častěji nalézají uplatnění lidé se základním vzděláním a vyučení. Středoškoláci a vysokoškoláci pracují naopak častěji v průmyslu a ve službách. Podrobněji hovoří o výsledcích následující graf. Graf č. 10: Odvětví práce v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 599, počet odpovědí = 629 18

3.1.4 Pracovní aktivity na Ukrajině Analýza dat o pracovních aktivitách na Ukrajině ukazuje, že necelá polovina Ukrajinců pobývajících dlouhodobě nebo trvale v České republice pracuje v domovské zemi v dělnických profesích. Mezi Ukrajinci žijícími v ČR se však objevují také pracovníci ve službách a obchodě, technici, zdravotníci a vychovatelé a v nezanedbatelné míře také odborní pracovníci s VŠ vzděláním a osoby ve vedoucích nebo řídících funkcích. Mezi odvětvími vykonávanými na Ukrajině převládá stavebnictví, průmysl a služby. Graf č. 11: Profese na Ukrajině, N = 645 (údaje v %) Graf č. 12: Odvětví práce na Ukrajině, N = 645 (údaje v %) 19

Pro zjišťování potřeby a spotřeby zdravotní péče Ukrajinci v České republice je nutné pracovat také s údaji o pracovních aktivitách těchto Ukrajinců v domovské zemi a o případných rozdílech mezi profesemi vykonávanými zde a na Ukrajině. Rozdíly mezi prací vykonávanou zde a na Ukrajině mohou být, především v případě profesní degradace, zdrojem sociální deprivace a s tím souvisejících nově vznikajících zdravotních problémů. Ve výzkumu se podařilo prokázat, že u Ukrajinců pracujících v ČR funguje v nejčastěji vykonávaných profesích minimálně třetinová profesní stabilita. To znamená vykonávání stejné profese v ČR i na Ukrajině. Přesto se nezřídka objevují případy, kdy osoba vykonávající na Ukrajině vysoce kvalifikovanou práci v ČR zastává pozici pomocného dělníka. Zajímavá zjištění přináší i podrobnější pohled na osoby na Ukrajině ekonomicky neaktivní. Ukazuje se, že polovina takových osob pracuje v ČR na pozicích pomocných a nekvalifikovaných dělníků a pětina ve službách a obchodě. Podrobněji informuje následující tabulka. Tabulka č. 9: Profese v ČR a na Ukrajině v % ČR Ukrajina pomocný a nekvalifikovaný dělník dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník dělník pro obsluhu strojů a zařízení provozní pracovník ve službách a obchodě odborní pracovník s VŠ vzděláním vedoucí a řídící pracovník technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník ekonomicky neaktivní nižší administrativní pracovník pomocný a nekvalifikovaný dělník dělník a řemeslník, kvalifikovaný dělník dělník pro obsluhu strojů a zařízení provozní pracovník ve službách a obchodě odborní pracovník s VŠ vzděláním vedoucí a řídící pracovník technik, střední zdravotnický pracovník, vychovatel kvalifikovaný lesní a zemědělský dělník ekonomicky neaktivní nižší administrativní pracovník 88,9 1,6 7,9 3,2 0 0 0 3,2 0 0 31,0 51 13,5 4,5 0,6 1,3 0 0,6 0 0 34,0 16,0 44,0 6,0 0 0 0 0 0 0 38,9 12,5 6,9 33,3 2,8 2,8 2,8 0 0 1,4 17 10,6 4,3 29,8 36,2 4,3 2,1 0 2,1 0 9,1 18,2 18,2 9,1 9,1 36,4 0 0 0 0 22,2 7,4 40,7 13,0 0 0 13,0 0 0 1,9 29,4 29,4 17,6 0 0 5,9 5,9 17,6 0 0 50,8 9,2 7,7 18,5 1,5 3,1 3,1 1,5 0 3,1 17,9 5,1 25,6 35,9 2,6 5,1 0 5,1 0 2,6

3.1.5 Podmínky bydlení v ČR Významným ukazatelem kvality života Ukrajinců v České republice je také úroveň a podmínky jejich bydlení. Z našich výsledků se ukazuje, že většina Ukrajinců pobývá v ČR na ubytovně nebo v pronajatém bytě. Desetina bydlí u přátel či známých. Těch, kteří bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je jen malá část. Osoby, které zvolily odpověď jinde, bydlí v jednom případě na studentské koleji a v jednom případě v městském bytě. Co se týče společně bydlících osob, bydlí společně v průměru 3 osoby. Z výsledků se ukázalo, že muži přebývají častěji než ženy na ubytovně a ženy naopak častěji v pronajatých bytech. Ženy také častěji žijí společně se dvěma osobami, pro muže je typičtější soužití více spolubydlících (nejčastěji tří). Členění podle vzdělání respondentů ukázalo, že osoby vyučené žijí častěji než ostatní vzdělanostní kategorie na ubytovnách, osoby s maturitou nebo vysokoškoláci častěji než ostatní v pronajatých bytech. Mezi vysokoškoláky je pětina osob, které žijí ve vlastním domě nebo bytě. Graf č. 13: Charakter bydlení v ČR, N = 645, údaje v % Graf č. 14: Počet společně žijících osob, N = 645, údaje v % 21

Třídění podle typu bydlení a společně bydlících osob napovídá o životních podmínkách Ukrajinců v ČR. Podařilo se prokázat případy, kdy spolu jeden byt či pokoj sdílí větší množství osob. Nejvíce alarmující je situace v případě ubytoven a pronajatých bytů. Není totiž výjimkou, že jeden pokoj na ubytovně nebo jeden byt společně sdílí 6 a více osob. Podrobnější informace jsou v následující tabulce. Tabulka č. 10: Typ bydlení a počet společně bydlících osob % (počet osob) Pronajatý byt Pokoj na ubytovně 1 osoba 2 osoby 3 osoby 4 osoby 5 osob 6 osob 7 a více osob 9,1 (22) 31,8 (77) 31,8 (77) 16,5 40) 2,9 (7) 3,7 (9) 4,1 (10) 4,5 (11) 41,3 (102) 23,5 (58) 19,8 (49) 3,6 (9) 6,1 (15) 1,2 (3) 3.2 Zajištění zdravotní péče v ČR 3.2.1 Vstupní zdravotní prohlídka Pouze necelá polovina Ukrajinců žijících v ČR absolvovala po svém příjezdu vstupní zdravotní prohlídku. Vzhledem k tomu, že vstupní zdravotní prohlídku by měly absolvovat všechny osoby při nástupu do zaměstnání (60 %) a při sjednávání smluvního zdravotního pojištění také všechny osoby samostatně výdělečně činné, příp. podnikající (což je v našem vzorku celkem 15 %), se lze domnívat, že tato povinnost není vždy dodržována. Graf č. 15: Vstupní zdravotní prohlídka, N = 645, údaje v % Počet osob, které po svém příjezdu absolvoval vstupní zdravotní prohlídku, klesá s datem příjezdu, a to tak, že čím pozdější je příjezd, tím je počet osob se vstupní zdravotní prohlídkou nižší a naopak narůstá počet osob, které tuto povinnost zanedbaly. Tabulka č. 11: Vstupní zdravotní prohlídka dle roku příjezdu v % Do roku 1995 1996-97 1998 1999 2000 2001 a později Ano 56 53 50 42 40 37 Ne 35 35 35 46 54 59 Neví 8 12 15 12 6 4 celkem 100 100 100 100 100 100 Tuto prohlídku si většina osob, které ji absolvovaly, uhradila sama. Necelé třetině ji uhradil zaměstnavatel v ČR nebo zaměstnavatel na Ukrajině. Ve vzorku se objevily také dvě osoby, které tuto zdravotní prohlídku neuhradily vůbec. 22

Graf č. 16: Uhrazení vstupní zdravotní prohlídky, N = 291, údaje v % 3.2.2 Zdravotní pojištění Celá čtvrtina Ukrajinců žijících minimálně rok v ČR není pro pobyt v naší republice zdravotně pojištěna. Mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami nejsou v existenci zdravotního pojištění významné rozdíly. Graf č. 17: Zdravotní pojištění, N = 645, údaje v % Osob, které nejsou pro pobyt v ČR zdravotně pojištěny, přibývá s rokem příjezdu do ČR. To znamená, že nejvíce jich je mezi těmi osobami, které přicestovaly v roce 2000 a 2001. Tabulka č. 12: Zdravotní pojištění dle roku příjezdu v % Do roku 1995 1996-97 1998 1999 2000 2001 a později Ano 82 77 63 63 60 54 Ne 17 20 25 29 32 32 Neví/neodpověděl 1 4 12 8 9 14 celkem 100 100 100 100 100 100 Osoby, které nejsou pojištěny nebo o tom, zda jsou pojištěny podle vlastního vyjádření nevědí, hodlají v případě potřeby zdravotní péče v 28 % případů platit v hotovosti, 7 % přiznává, že nehodlá tuto péči zaplatit vůbec a 9 % by v tomto případě odjelo za léčením zpět na Ukrajinu. Překvapující a zároveň zarážející je podíl osob, které zde nepojištěné pobývají v přesvědčení, že se jim nic nestane a nebudou zdravotní péči potřebovat a podíl osob, které o možné potřebě zdravotní péče v průběhu pobytu v ČR zatím vůbec nepřemýšlely. 23

Graf č. 18: Způsob případné úhrady zdravotní péče, N = 224, údaje v % Analýza zdravotně nepojištěných osob přinesla zajímavé zjištění, protože se v této kategorii objevili i zaměstnanci s řádnou pracovní smlouvou, kteří musí být svým zaměstnavatelem přihlášeni ke zdravotnímu pojištění. Těchto osob bylo 17 %. Zčásti může jít o neznalost zaměstnanců o povinnosti zaměstnavatele odvádět za něj pojistné a zčásti o případy, kdy zaměstnanec nemá uzavřenu řádnou pracovní smlouvu, ale dohodu o provedení práce, kterou za řádnou pracovní smlouvu pokládá. Nelze vyloučit ani případy, kdy je zaměstnavatelem povinnost odvádět za zaměstnance pojistné i přes vědomí zaměstnanců obcházena. Tabulka č. 13: Zdravotní pojištění a pracovní aktivita v ČR v % Je v ČR zdravotně pojištěn Není v ČR zdravotně pojištěn Neví Zaměstnanec s řádnou pracovní smlouvou 78 17 5 Zaměstnanec bez pracovní smlouvy 20 64 16 OSVČ 78 19 3 Podnikatel zaměstnávající jiné osoby 72 12 16 Student 50 50 0 Jiná činnost 67 17 17 V ČR nepracuje 52 31 17 Tato otázka ukázala také na další skupiny osob, které mají ze zákona povinnost zdravotně se pojistit, ale dle svého vyjádření zde pojištěny nejsou. Jedná se o 19 % zdravotně nepojištěných osob samostatně výdělečně činných a 12 % podnikatelů zaměstnávajících jiné osoby. Zanedbávání této povinnosti těmto skupinám umožňuje absence kontroly a nepropojenost orgánů státní správy, neboť v praxi v současnosti neexistuje vazba mezi zdravotní pojišťovnou a živnostenským úřadem. Při vystavení živnostenského listu, živnostenský úřad v praxi oznamuje tuto skutečnost finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení, ne však zdravotní pojišťovně, a to i přesto, že ze zákona č. 455/ 1991 Sb., o živnostenském podnikání ( 48) vyvstává živnostenskému úřadu ve vztahu k orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, oznamovací povinnost. Finanční úřad také nekontroluje, zda je podnikatel zdravotně pojištěn. Při ohlášení začátku živnosti v ČR neexistuje pro cizince zákonem stanovená povinnost doložit existenci zdravotního pojištění 2, a to i přes zákonem stanovenou povinnost ohlásit zdravotní pojišťovně začátek provozování samostatné výdělečné činnosti 3. 2 Viz zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ( 6, 45-46). 3 Viz zákon 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ( 10). 24

Zcela bez povšimnutí nelze nechat ani existenci velmi silné skupiny osob, které v ČR pracují bez řádné pracovní smlouvy (tedy ve většině případů tzv. načerno ) a z nichž jsou dvě třetiny zdravotně nepojištěných. Důvodem pro jejich počínání je u osob bez trvalého pobytu, které nejsou účastny veřejného zdravotního pojištění, cena smluvního zdravotního pojištění, která je pro ně nepřiměřeně vysoká a často nad jejich finanční možnosti 4 (dle zjištění z rozhovorů realizovaných v rámci projektu Integrace cizinců v roce 2001). Navíc toto pojištění mohou uzavřít pouze osoby do 70 let věku, a to pouze u VZP. Dá se předpokládat, že zdravotně nepojištěných osob je mezi Ukrajinci žijícími v ČR ještě o něco více, než se nám podařilo výzkumem prokázat. V obavě z možné sankce se tito lidé s velkou pravděpodobností částečně skryli také do odpovědi nevím. Jedním z důvodů, proč v ČR pobývá takové množství zdravotní nepojištěných Ukrajinců, je částka, kterou je třeba na zdravotní pojištění vynaložit. Tato představuje zvláště pro osoby pojištěné v rámci smluvního zdravotního pojištění velké finanční zatížení. Proto jsme se u osob zdravotně pojištěných zajímali, jak ony samy tuto částku vzhledem k výši příjmu hodnotí. Ukázalo se, že pro dvě pětiny zdravotně pojištěných Ukrajinců je částka potřebná na zdravotní pojištění vysoká. Necelá třetina ji hodnotí jako odpovídající a pouze zanedbatelné procento jako nízkou. Poměrně významný je podíl osob, které výši částky na zdravotní pojištění vzhledem k výši výdělku nejsou schopné ohodnotit. Tyto osoby tvoří více než čtvrtinu všech Ukrajinců tohoto vzorku. Graf č. 19: Výše částky za zdravotní pojištění ve vztahu k příjmu v ČR, N = 421, údaje v % 4 Sazebník dlouhodobého smluvního zdravotního pojištění cizinců na území ČR. Věk Muži - sazba v Kč/měsíc Ženy sazba v Kč/měsíc 0 17 1200/750 při pojištění všech dětí v rodině 1200/750 při pojištění všech dětí v rodině 18 29 1 150 1 350 30 32 1 200 1 500 33 35 1 260 1 670 36 38 1 330 1 850 39 41 1 500 2 030 42 44 1 680 2 200 45 47 1 910 2 360 48 50 2 160 2 510 51 53 2 480 2 680 54 56 2 820 2 800 57 59 3 120 2 930 60 62 3 470 3 160 63 64 3 560 3 230 65 67 4 000 3 600 68 70 4 300 3 900 Zdroj: Centrum informací VZP ČR 25

3.2.3 Informace z oblasti zdravotní péče Mezi nejčastější zdroje informací o zdravotní péči v ČR patří zaměstnavatel, rodina, přátelé či známí. Pouze malé procento Ukrajinců čerpalo tyto informace v knize nebo příručce a zanedbatelná část využila pro vlastní informovanost o zdravotní péči v ČR jiných zdrojů, jako jsou zdravotní pojišťovny nebo azylová centra. Více než pětina osob dokonce uvedla, že o zdravotní péči v ČR nemá vůbec žádné informace. Graf č. 20: Zdroje informací o zdravotní péči v ČR (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 698 O tom, že informovanost Ukrajinců o zdravotní péči v ČR nelze v žádném případě pokládat za uspokojivou, svědčí i výsledky následující otázky. O dostatečnosti tohoto druhu informací je přesvědčena pouhá třetina Ukrajinců žijících v ČR. Téměř polovina je opačného názoru a informace o zdravotní péči v ČR rozhodně za dostačující nepokládá. Zajímavé je zjištění, že mezi Ukrajinci se objevuje pětina osob, které nedovedou dostatečnost tohoto typu informací posoudit. Graf č. 21: Hodnocení informací z oblasti zdravotnictví ČR, N = 645, údaje v % Mezi oblasti, ve kterých Ukrajincům informace o zdravotní péči v ČR nejvíce chybí, patří možnost čerpat bezplatně péči na základě mezinárodních smluv, které uzavřela ČR s vybranými zeměmi. Ukrajina mezi tyto země nepatří a podle výsledků lze usoudit, že i tato informace Ukrajincům zatím uniká. Další z oblastí, kde je informovanost nejnižší, je hrazení zdravotní péče čerpané v ČR a práva a povinnosti osob při čerpání této péče. Ve vzorku se však ukázala i skupina, které žádné informace podle vlastního vyjádření nechybí. Tyto osoby tvoří z celkového počtu Ukrajinců v ČR necelou pětinu. 26

Graf č. 22: Oblasti, kde informace nejvíce chybí (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 1100 3.2.4 Falešné zdravotní pojištění Jedním ze zajímavých a závažných faktů, na který jsme se ve výzkumu zaměřili, je falešné zdravotní pojištění. Podařilo se dokázat, že zkušenost s falešným zdravotním pojištěním není ojedinělá, ale že se týká poměrně silně skupiny Ukrajinců žijících v ČR, konkrétně třetiny z nich. V tom, zda se Ukrajinci s falešným zdravotním pojištěním setkávají zde v ČR nebo ještě na Ukrajině, není větší rozdíl. Poměrně silná je zde také skupina osob, které si nevzpomínají, zda o falešném zdravotním pojištění slyšely. Předpokládáme, že falešné zdravotní pojištění je zkušeností, na kterou se nezapomíná a proto máme důvod se domnívat, že tuto odpověď volily v hojné míře také osoby, které se ke své zkušenosti s tímto typem zdravotního pojištění bály přiznat. O falešném zdravotním pojištění slyšeli častěji muži než ženy, a to v ČR i na Ukrajině. Zajímavé také je, že o tomto typu pojištění slyšely v ČR i na Ukrajině ve srovnání s ostatními častěji osoby starší 46 let. Graf č. 23: Povědomí o falešném zdravotním pojištění (možnost označit více odpovědí), N = 645, poč. odpovědí = 672 Další z otázek se pokusila odhalit kolik osob, které o falešném zdravotní pojištění slyšely, se s falešným zdravotním pojištěním přímo osobně setkalo. Ukázalo se, že je to zhruba polovina z osob, které o něm slyšely. Mírně častější je tato zkušenost z České republiky, než z Ukrajiny. Ve výzkumu se podařilo učinit také hrubý odhad počtu obětí tohoto podvodu. Jedná se přibližně o každého sedmadvacátého Ukrajince dlouhodobě nebo trvale žijícího v ČR nebo o každého čtvrtého Ukrajince, který se s tímto pojištěním osobně setkal. 27

Graf č. 24: Osobní zkušenost s falešným zdravotním pojištěním, (možnost označit více odpovědí), N = 199, počet odpovědí = 201 Co se týče přibližné ceny za toto pojištění, pohybuje se průměr na úrovni částky 1859 Kč za měsíc. Nejvíce osob uvádělo částku 1500,-; 1800,- a 2000 Kč. Nejčastější uváděnou hodnotou je částka 2 000 Kč a střední hodnotou je částka 1 500 Kč. Po vypuštění extrémních hodnot, tedy 5000, 10000 a 20000 Kč činí průměrná cena falešného zdravotního pojištění za měsíc 1475 Kč. Tabulka č. 14: Částky falešného zdravotního pojištění Částka % (N = 69) 250 Kč 1 320 Kč 1 400 Kč 1 500 Kč 4 600 Kč 1 700 Kč 1 800 Kč 7 1 000 Kč 10 1 200 Kč 6 1 280 Kč 1 1 500 Kč 20 1 600 Kč 1 1 800 Kč 14 2 000 Kč 22 5 000 Kč 1 10 000 Kč 1 20 000 Kč 1 Tabulka č. 15: Minimum, maximum a průměrná cena falešného zdravotního pojištění Částka falešného zdravotního pojištění N Valid 72 Missing 573 Mean 1838.6806 Median 1500.0000 Mode 2000.00 Std. Deviation 2483.0348 Minimum 250.00 Maximum 20000.00 28

Z následujícího grafu byly vypuštěny extrémně vysoké hodnoty, tedy 5 000 Kč a vyšší. Graf č. 25: Výše ceny falešného zdravotního pojištění 2500 2400 2300 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 N = 72 èástka falešného zdr 3.3 Zkušenosti s čerpáním zdravotní péče na území ČR 3.3.1 Zdravotní obtíže v průběhu pobytu Jak ukazuje následující graf, ze všech respondentů mělo 34% v průběhu pobytu v České republice nějaké zdravotní obtíže. 54 % dotázaných uvedlo, že žádné obtíže nemělo a 12 % Ukrajinských občanů zařadilo svou odpověď do kategorie nevzpomínám si. Častěji měly zdravotní obtíže ženy (39 % ze všech žen) než muži (30% ze všech mužů). Muži naopak častěji než ženy uváděli, že si nevzpomínají, zda měli nějaké zdravotní problémy v průběhu svého pobytu v ČR (14 %, resp. 10%). Počet kladných odpovědí stoupal se vzrůstajícím věkem i se stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco jen 24 % respondentů se základním vzděláním uvedlo, že měli nějaké zdravotní obtíže, u vysokoškoláků se do této kategorie zařadilo 49 %. Podobně tomu bylo i u věkových kategorií, kdy z dotázaných ve věku 25 let a mladších se vyjádřilo kladně 26 % zatímco ve věkové kategorii 46 let to bylo již 51%. Graf č. 26: Zdravotní obtíže v průběhu pobytu v ČR, N = 645, údaje v % 29

Následující graf znázorňuje intenzitu obtíží v jednotlivých letech pobytu v ČR pro skupiny ukrajinských migrantů rozdělené dle délky jejich pobytu v ČR (2 roky pobytu 6 let pobytu). Otázka byla koncipována tak, že každý respondent vyznačil na škále (viz. otázka č. 26 v dotazníku v příloze) intenzitu svých zdravotních obtíží v jednotlivých obdobích svého pobytu v ČR. Graf č. 27: Zdravotní obtíže v jednotlivých obdobích pobytu v ČR Jak můžeme pozorovat na grafu č.27, zdravotní obtíže se u většiny respondentů plynule zvyšují do konce druhého roku pobytu v ČR, kdy nastává zlom a v následujících letech se zdravotní obtíže plynule snižují. Z toho vyplývá, že maximum subjektivně vnímaných zdravotních potíží vykazují ukrajinští migranti ve druhém roce svého pobytu v ČR a v průběhu dalších let jich pozvolna ubývá. Vzhledem k tomu, že jde o obtíže ve velké většině neurotické nebo somatoformní s psychickou pohodou související, jak vyplývá z odpovědí na otázku č. 40 (viz dotazník v příloze) dalo by se předpokládat, že tyto jsou zapříčiněny životními podmínkami, v nichž se ukrajinští migranti nacházejí.jedná se o v literatuře často zmiňovaný tzv. kulturní šok, který provází složitý proces sociální adaptace a socializace v cizí zemi, kdy migranti jsou prakticky každodenně vystaveni problémům lingvistickým, sociálním a kulturním. 5 3.3.2 Návštěvy u lékařů a hospitalizace Z grafu č.28 je patrné, že dotázaní Ukrajinci nejčastěji navštívili za dobu svého pobytu stomatologa a praktického lékaře.pokud sledujeme průměrný počet návštěv připadajících na jednoho respondenta, z těch, kteří lékaře dané odbornosti navštívili, je nejčastěji navštěvován gynekolog (průměr 2,8 návštěv na jednu ženu), dále praktický lékař a stomatolog (shodně 2,7 návštěv na jednu osobu) a nakonec ambulantní specialisté (2,4 návštěv). (viz. graf č.28) Statisticky významný je rozdílný počet návštěv ve vztahu k pohlaví (viz. graf č.29), kdy ženy navštěvují lékaře častěji než muži. 5 Taran, A.P.: Migration, health and human rights, Migration and health newsletter No 2 2002 30