NÁVRH POJISTNÉHO KRYTÍ RIZIK VYBRANÉHO SUBJEKTU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání NÁVRH POJISTNÉHO KRYTÍ RIZIK VYBRANÉHO SUBJEKTU Proposal of selected person s insurance coverage Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Autor: Veronika Kmoníčková Brno, duben 2007

Jméno a příjmení autora: Veronika Kmoníčková Název diplomové práce: Návrh pojistného krytí rizik vybraného subjektu Název v angličtině: Proposal of selected person s insurance coverage Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas Rok obhajoby: 2007 Anotace Předmětem diplomové práce Návrh pojistného krytí rizik vybraného subjektu je charakteristika rizik v činnosti vybraného subjektu a posouzení možností krytí těchto rizik pojištěním. Cílem diplomové práce je zhodnotit rizika firmy, provést analýzu potřeb firmy z hlediska pojištění, provést analýzu patřičných pojistných produktů a následně vytvořit návrh optimálního pojistného krytí rizik firmy. První část první kapitoly pojednává o riziku, jeho klasifikaci a o řízení rizika. Druhá část první kapitoly je zaměřena na pojištění, klasifikaci pojištění a blíže charakterizuje pojištění podnikatelů. Druhá kapitola zahrnuje charakteristiku vybrané firmy, analýzu rizik ohrožujících firmu a přehled současného pojištění firmy. Ve druhé části druhé kapitoly je provedena analýza pojistných produktů vztahujících se k rizikům firmy. Třetí kapitola je věnována návrhu optimalizace pojistného portfolia firmy. Annotation Object of diploma thesis Proposal of selected person s insurance coverage is an operational risk assessment and a risk insurance cover analysis within a particular subject. Objectives of diploma thesis are firm s risk assessment, insurance care concept analysis and evaluation, and subsequently, a customised concept of the risk insurance cover. The first part of the first chapter deals with risk, its classification and risk management. The second part of the first chapter is focused on insurance, its classification and gives a closer description of entrepreneurial insurance features. The second chapter contains the firm s specification, its threat s analysis and an overview of insurance products actually used within. The second part of the second chapter contains an analysis of insurance products related to firm s risks. The third chapter deals with the layout of a customised concept of the risk insurance cover. Klíčová slova: riziko, řízení rizika, analýza rizik ohrožujících firmu, analýza pojistných produktů, optimalizace pojistného portfolia Keywords: risk, risk management, analysis of risks threatened firm, analysis of insurance products, optimalization of insurance portfolio

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně, dne 24. dubna 2007 vlastnoruční podpis autorky

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatopluku Nečasovi za přínosné konzultace a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji manželům Krejčím, kteří umožnili spolupráci s jejich firmou K-invest a poskytli potřebné materiály a informace. Za spolupráci bych ráda poděkovala také zaměstnancům pojišťoven Česká pojišťovna, a.s., Kooperativa, pojišťovna, a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. a ČSOB Pojišťovna, a.s.

ÚVOD...9 1 RIZIKO A POJIŠTĚNÍ...11 1.1 VELIKOST RIZIK... 12 1.2 KLASIFIKACE RIZIK... 13 1.2.1 Rizika pojistitelná a nepojistitelná... 13 1.2.2 Rizika subjektivní a objektivní... 14 1.2.3 Rizika způsobená lidskou činností a rizika přírodní... 14 1.3 ŘÍZENÍ RIZIKA A SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI... 14 1.3.1 Identifikace rizik... 15 1.3.2 Hodnocení rizik... 16 1.3.3 Finanční krytí rizik... 17 1.3.4 Prevence realizace rizik... 19 1.4 POJIŠTĚNÍ... 20 1.5 POJISTNÝ VZTAH A POJISTNÁ SMLOUVA... 21 1.6 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ... 23 1.6.1 Klasifikace podle formy vzniku pojištění... 23 1.6.2 Klasifikace podle pojistných odvětví... 24 1.6.3 Klasifikace podle délky trvání pojištění... 24 1.6.4 Klasifikace podle způsobu poskytnutí pojistného plnění... 25 1.6.5 Klasifikace podle předmětu pojištění... 25 1.6.6 Klasifikace podle typu pojištěného... 27 1.7 POJIŠTĚNÍ PODNIKATELŮ... 27 1.7.1 Majetková pojištění... 28 1.7.2 Pojištění odpovědnosti za škodu... 30 2 RIZIKA A POJIŠTĚNÍ FIRMY A ANALÝZA POJISTNÝCH PRODUKTŮ...33 2.1 FIRMA - JEJÍ CHARAKTERISTIKA A HISTORIE... 33 2.2 ANALÝZA RIZIK A POJIŠTĚNÍ FIRMY... 34 2.2.1 Rizika ohrožující firmu... 34 2.2.2 Kritéria firmy při výběru komerční pojišťovny... 35 2.2.3 Pojištění firmy v současnosti... 36 2.3 ANALÝZA POJISTNÝCH PRODUKTŮ VZTAHUJÍCÍCH SE K FIRMĚ... 38 2.3.1 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla... 38 2.3.2 Havarijní pojištění... 49 2.3.3 Úrazové pojištění... 52 2.3.4 Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatele... 57 3 OPTIMALIZACE POJISTNÉHO PORTFOLIA...60 3.1 NÁVRH OPTIMALIZACE POVINNÉHO RUČENÍ... 60 3.1.1 Scoring model pro povinné ručení... 62 3.1.2 Vyhodnocení scoring modelu pro povinné ručení... 64 3.2 NÁVRH OPTIMALIZACE HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ... 65 3.2.1 Scoring model pro havarijní pojištění... 66 3.2.2 Vyhodnocení scoring modelu pro havarijní pojištění... 67

3.3 NÁVRH OPTIMALIZACE ÚRAZOVÉHO POJIŠTĚNÍ... 67 3.3.1 Vyhodnocení produktů úrazového pojištění... 68 3.4 NÁVRH OPTIMALIZACE POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU PODNIKATELE... 68 3.5 CELKOVÝ PŘEHLED DOPORUČENÉHO POJISTNÉHO KRYTÍ... 68 ZÁVĚR...71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ...73 SEZNAM TABULEK...75 SEZNAM GRAFŮ...75 SEZNAM SCHÉMAT...76 SEZNAM PŘÍLOH...77

ÚVOD V České republice se na podnikatelské činnosti podílí více než 95 % drobní živnostníci. Stávají se jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v zemi. Vyšší vliv na zaměstnanost mají v celé Evropské unii pouze v Polsku. Při ekonomickém rozvoji České republiky tedy zaujímají živnostníci velice důležitou roli. Každá lidská činnost je ohrožena určitými riziky, která jsou dána druhem činnosti a dalšími okolnostmi. Výjimkou není ani činnost živnostenská. Případná realizace rizik znamená nečekané výdaje, které mohou v některých případech vést až k ukončení činnosti. Na řadu přichází finanční krytí rizik, které představuje tvorbu finančních zdrojů používaných k odstranění ztrát způsobených neočekávanou událostí. V současnosti je možné volit mezi více způsoby finančního krytí rizik. Nabízí se především samopojištění, úvěr nebo pojištění poskytované komerčními pojišťovnami. Samopojištění se využívá u předvídatelných a méně závažných škod. Samopojištění je vhodné zejména v případě, kdy nedochází k opakované realizaci rizika. Úvěr je metoda realizovaná následně, po vzniku škody. Sjednání úvěru je provázeno podmínkou splnění některých požadavků, což může být v daný okamžik obtížné. Navíc bývá tento způsob krytí rizik časově náročný. Pojištění nabízí rozložení rizika mezi více subjektů. Pojištění je jednou z možností, jak se vypořádat s nežádoucími dopady případné realizace rizik. Slouží podnikatelům jako stabilizátor jejich ekonomické úrovně. Komerční pojišťovny nabízí na pojistném trhu velké množství pojistných produktů. Podnikatel stojí často před nelehkým úkolem zvolit pojistný produkt, který bude nejlépe korespondovat s jeho potřebami a požadavky. Cílem této diplomové práce bude zhodnotit rizika vybraného subjektu, provést analýzu potřeb subjektu z hlediska pojištění, provést analýzu patřičných pojistných produktů a následně vytvořit návrh optimálního pojistného krytí rizik vybraného subjektu. Diplomová práce bude členěna na tři kapitoly. První kapitola bude teoretickým podkladem pro zbývající část diplomové práce, která bude spíše praktického zaměření. První kapitola bude pojednávat o riziku, pojištění a jejich diverzifikaci. Dále bude charakterizovat řízení rizik a související činnosti. V rámci řízení rizik bude charakterizovat pojištění jako jednu z možností finančního krytí rizik. Poslední část kapitoly bude zaměřena na pojištění podnikatelů, jeho členění a charakteristiku. 9

Druhá kapitola se bude zabývat pojištěním vybraného subjektu a dále bude zahrnovat analýzu patřičných pojistných produktů. V první části kapitoly bude provedena charakteristika vybraného subjektu, identifikace rizik ohrožujících subjekt a bude uveden současný stav krytí těchto rizik formou pojištění. Druhá část kapitoly bude zahrnovat analýzu pojistných produktů, do které budou zahrnuty produkty vybraných komerčních pojišťoven. Výběr komerčních pojišťoven bude proveden s ohledem na kritéria zvolená vybraným subjektem. Návrh optimalizace pojistného portfolia bude uveden v závěrečné třetí kapitole. Optimalizace pojistného portfolia bude vycházet z analýzy pojistných produktů provedené v předchozí kapitole. Do optimalizace budou zahrnuta také existující pojištění rizik. Zohledněna budou kritéria výběru jednotlivých pojistných produktů stanovená vybraným subjektem. Při rozhodování s využitím více kritérií bude využit scoring model. V závěru kapitoly bude uvedeno celkové doporučené pojistné krytí rizik subjektu. Při psaní diplomové práce budou využity metody analýzy, syntézy, dedukce a komparace. Vlastní názory a hodnocení autorky budou v textu diplomové práce zvýrazněny kurzívou. 10

1 RIZIKO A POJIŠTĚNÍ Ten, kdo je ochoten podstoupit větší riziko, požaduje vyšší odměnu. Někdo má k riziku bližší vztah, jiný se riziku vyhýbá. Je ale jisté, že riziko provází život každého jedince. Není možné žít zcela bez rizik. Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě vymezuje pojistné riziko jako míru pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Pojistné nebezpečí definuje tento zákon jako možnou příčinu vzniku pojistné události. 1 Pojistné riziko je tedy možnost vzniku záporné odchylky od normálu. Je to riziko čisté. Čisté z důvodu, že může nastat pouze záporná odchylka. Naopak spekulativní riziko představuje možnost vzniku záporné, ale i kladné odchylky od normálu. Spekulativní riziko je nazývané také záměrné; je totiž podstupované dobrovolně. Představuje ho například sázení nebo spekulace na burze. Takové riziko je pojišťovnou nepojistitelné. Z hlediska realizace rizika jsou podstatné tři rozměry rizika: 2 okamžik realizace rizika - rozměr, který má každé riziko, protože není známo v jakém časovém okamžiku nastane náhodná událost (není jisté, kdy vypukne požár nebo kdy dojde k úmrtí); výskyt realizace rizika - rozměr typický pouze pro rizika s absolutní nahodilostí, tedy pro rizika, která mohou nastat, ale nemusí (není jisté, zda skutečně vypukne požár); rozsah realizace rizika - je součástí rizik, která se mohou realizovat plně, ale také částečně. Realizace rizika vede ke vzniku škody. Škody mohou mít různou povahu. Některé je možné peněžně vyčíslit, ale ne všechny. Se škodou přichází také potřeba jejího finančního krytí. Nabízí se možnost krytí prostřednictvím státu. Tato možnost je využívána například při krytí základních sociálních potřeb lidí. Další možností je individuální zabezpečení, které je představováno různými formami spoření. A v neposlední řadě pojištění, které znamená kolektivní tvorbu rezerv. 1 Pojem riziko je v diplomové práci používán v souladu s obecnou teorií rizika. 2 Zdroj: [5] 11

Člověk, který se chystá stanovat v přírodě ví, že mu hrozí nebezpečí v podobě klíšťat způsobujících nemoci ohrožující život. Kousnutí od klíštěte představuje pro člověka riziko, které dokáže přesně identifikovat. Jednoduchým řešením je pro stanaře očkování. Schopnost identifikovat přesně riziko umožní zabránit vzniku nepříjemných následků. I když k setkání s klíštětem dojde, naočkovaný člověk neonemocní. Stejně tak je možné zabránit následkům škod pomocí pojištění. Škoda je vyhodnocena a prostřednictvím pojistného plnění hrazena. 1.1 VELIKOST RIZIK Velikost rizika je dána především četností a závažností rizik. Četnost rizik je frekvence výskytu ve sledovaném období. Závažnost rizik je velikost škody spojená s realizací rizika. Následující čtyři kombinace potom stanoví, že: 3 se riziko realizuje zřídka a při realizaci vznikají malé škody, pokud je četnost nízká a závažnost rizika také nízká; dochází k časté realizaci rizika, ale s malými škodami v důsledku realizace rizika, pokud je vysoká četnost a nízká závažnost rizika; realizace rizika není častá, ale znamená vysokou škodu, pokud je nízká četnost a vysoká závažnost rizika; realizace rizika je častá a navíc je spojena s velkými škodami, pokud je vysoká četnost i závažnost. Rozhodnutí, zda sjednat pojištění či nikoliv, může být jednoduší s využitím charakteristik četnosti a závažnosti rizik. Graf č. 1 Vztah četnosti a závažnosti rizika na základě zkušeností z praxe četnost Zdroj: vlastní konstrukce na bázi [5] závažnost 3 Zdroj: [5] 12

Z grafu je patrné, že s rostoucí závažností škod klesá četnost výskytu rizika. Tento závěr vyplývá také z životních situací. Po silnicích jezdí mnoho aut se škrábanci nebo pomačkaným blatníkem, ale se závažnějšími nehodami se lidé tak často nesetkávají. 1.2 KLASIFIKACE RIZIK V následujícím textu jsou uvedeny jen některé možnosti klasifikace rizik vybrané z velkého množství existujících klasifikací. 4 Základní členění na rizika pojistitelná a nepojistitelná vyplývá ze skutečnosti, že pojišťovna není ochotna pojistit jakékoliv riziko. 1.2.1 RIZIKA POJISTITELNÁ A NEPOJISTITELNÁ V dnešní době hrají v životě člověka velice důležitou roli peníze. Mohlo by se zdát, že lidé, kteří disponují značným majetkem mohou pojistit, nač si vzpomenou, ale to není úplně pravda. Riziko, které nesplňuje čtyři základní kritéria je riziko nepojistitelné. Takové riziko není možné pojistit u žádné pojišťovny. Aby bylo riziko pojistitelné, musí splňovat tato kritéria: 5 musí být identifikovatelné; musí být vyčíslitelné; musí být ekonomicky přijatelné; a projev rizika musí být nahodilý. Je nutné identifikovat příčinu pojistné události a vzniklou ztrátu je třeba vyčíslit. Ekonomicky přijatelná jsou pro pojišťovnu ta rizika, která pojišťovnu nezatíží všechna v jednom okamžiku a v příliš velkém rozsahu. To znamená rizika, která jsou dobře časově a plošně rozložená. Nahodilost projevu rizika je nezbytná. Není možné pojistit riziko, u kterého je jisté, že se bude realizovat. Tato podmínka nahodilosti úzce souvisí s principy pojištění, kterými jsou neekvivalentnost, podmíněná návratnost a solidarita. 4 Zdroj: [8] 5 Zdroj: [4] 13

1.2.2 RIZIKA SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ Velkou část života má člověk ve svých rukou. Musí se rozhodovat, plánovat, jednat určitým způsobem. V životě každého, ale nastávají situace a události, které samotný člověk ovlivnit nedokáže. Rizika subjektivní vznikají na základě jednání a chování lidí. Rizika objektivní vznikají na základě objektivně daných skutečností (povodně, zemětřesení a jiná). 1.2.3 RIZIKA ZPŮSOBENÁ LIDSKOU ČINNOSTÍ A RIZIKA PŘÍRODNÍ Toto členění má hodně společného s předcházejícím. Rizika způsobená lidskou činností jsou způsobená samotnými lidmi, konkrétně jejich činností, ale také prostředky, které při své činnosti užívají. Jsou členěna na rizika čistá a spekulativní. Dále mohou být rizika způsobená lidskou činností členěna na úmyslná a neúmyslná. Rizika přírodní jsou daná přírodními silami. Jsou špatně předvídatelná a absolutně neovlivnitelná. Navíc jsou poměrně častá a postihují v různé míře a podobě všechny kontinenty. Například tsunami mohou být předpovídány seismologickými observatořemi. Jejich vývoj může být sledován satelity a mnoho měst, kterým hrozí má výstražný systém. Jsou ale příliš rychlé a často se vrací v různých časových intervalech. Není možné je zastavit a následky jejich výskytu jsou strašlivé. 1.3 ŘÍZENÍ RIZIKA A SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI Nárůst hrozby katastrof, terorismu, internetových virů a podobných událostí s potenciálně velkým dopadem na hospodaření ekonomických subjektů vede k důslednému seznamování se s riziky a vytváření určitých možností předejít jejich realizaci nebo alespoň omezit jejich dopad. V prostředí, kde jsou rizika stále výraznější, je třeba prokázat větší porozumění rizikům, kterým jsou subjekty vystaveny. Řízení rizik, všeobecně nazývané risk management, se tak stává základním procesem stojícím v centru řízení každého podniku. 6 6 Zdroj: [4] 14

Risk management spočívá v prevenci a minimalizaci vzniklých přímých i nepřímých škod. Prevence je charakterizována jako minimalizace pravděpodobnosti vzniku náhodné události. Hlavní úlohou risk managementu je soustavná analýza ekonomické činnosti z hlediska zřetelných, potenciálních i skrytých rizik. Cílem risk managementu je dosažení maximálního bezpečí pro činnost podniku při minimálních nákladech. Řízení rizika je možné rozdělit do čtyř činností, v následujícím pořadí: identifikace rizik, hodnocení rizik, finanční krytí rizik, prevence. 7 1.3.1 IDENTIFIKACE RIZIK Tato činnost představuje seznámení se z rizikem. Zmapování celkové situace podniku s důrazem na škody, které mohou vzniknout na lidském zdraví nebo na majetku. Při seznamování se z rizikem vyjmenuje podnik veškeré budovy v areálu, posoudí jejich konstrukční provedení, posoudí technologické náročnosti jednotlivých výrob a provozů především s ohledem na protipožární zabezpečení, popíše všechny budovy a přírodní prostory v blízkosti areálu firmy, posoudí destrukční dopady a ekologické následky případné havárie na okolí firmy a nakonec ohodnotí výše rizik určitou stupnicí. Tak se bude podnik lépe rozhodovat, která rizika zahrnout do pojištění. Na stanovení předpokládané škody má podnik k dispozici několik metod. 8 Metoda PML (Probable Maximum Loss pravděpodobná maximální škoda) Podstatou metody PML je stanovení pravděpodobné maximální škody v závislosti na konstrukčním provedení staveb. Tedy v úvahu je třeba brát ty části stavby, ve kterých může dojít k největší škodě. Metoda zohledňuje opatření požární ochrany, jako jsou protipožární stěny, stropy odolné proti požáru a podobně. Metoda umožňuje šetřit na pojistném, při optimální pojistné ochraně daného objektu. 7 Zpracované podle [3] 8 Zdroj [3] 15

Metoda MPL (Maximum Possible Loss - možná maximální škoda) Možná maximální škoda může nastat v případě, že se setkají nejnepříznivější okolnosti. To znamená, že škodní událost nemůže být zcela zdolána, zastaví se jen o nepřekonatelnou překážku, nebo dojde k samouhašení z důvodu nedostatku hořlavého souboru. Metoda EML (Estimated Maximum Loss - odhadovaná maximální škoda) Škoda, která se může přihodit při běžném provozu, při funkčnosti instalovaných požárních systémů, je odhadovaná maximální škoda. Metoda EML nepředpokládá mimořádné okolnosti, které by mohly výrazně ovlivnit riziko. Naopak zohledňuje automatické požární hlásiče, hasící zařízení, zásah podnikových požárních sborů a funkčnost záložních systémů a hlídací služby. 1.3.2 HODNOCENÍ RIZIK Hodnocení rizika představuje funkci pravděpodobnosti vzniku škody, její velikosti a frekvence. Na základě běžných životních zkušeností je například pro automobilovou nehodu typické rozbité světlo, pomačkaný blatník nebo poničený lak. Nehod, u nichž dojde k vážnějším škodám, je výrazně méně. To znamená, že ve většině případů je vyšší četnost u malých rizik a u rizik velkých četnost nižší. Tuto skutečnost ukazuje Heinrichův trojúhelník. Znázorňuje, že na jednu událost, při které dojde k velkému pracovnímu úrazu, se stane kolem 30 událostí, při kterých dojde k malým úrazům, a asi 300 událostí bez úrazu. Schéma č. 1 Heinrichův trojúhelník Pramen: [3] 16

Tedy čím je menší výše škody, tím je větší frekvence událostí. Za rok 2006 došlo celkem k 187 965 nehodám na českých silnicích. Statistika ukazuje, že se jedná o první pokles od roku 2002. Na celkových nehodách se samotní řidiči podílejí 92,7 %. Následující obrázek znázorňuje, že v České republice při autonehodách během roku 2006 zemřelo 956 osob, 3 990 osob bylo těžce zraněno a 24 231 osob lehce zraněno. Schéma č. 2 Heinrichův trojúhelník v praxi Pramen: vlastní konstrukce na bázi [11] Situace, kdy dochází k ohrožení zdraví a lidských životů nejsou příliš časté. Když se takové situace naskytnou, jsou většinou škody velice vysoké. Tyto události bývají také velice medializované právě pro svoji ojedinělost a následky. Typické jsou letecké havárie. Heinrichův trojúhelník počítá na jeden velký pracovní úraz asi 30 malých úrazů a asi 300 událostí bez úrazu. V tomto případě poměr usmrcených, těžce zraněných a lehce zraněných neodpovídá teoretickému modelu. Přesto je patrný rostoucí trend, který je podstatný. 1.3.3 FINANČNÍ KRYTÍ RIZIK Finanční krytí rizik představuje tvorbu finančních zdrojů, které se použijí k odstranění ztrát způsobených neočekávanou událostí. Podnik si volí z několika metod finančního krytí takovou, která nejlépe vyhovuje. Bude volit především v závislosti na frekvenci a velikosti rizika z následujících možností: 9 samopojištění, úvěr, pojištění v komerční pojišťovně. 9 Pramen: [5] 17

Samopojištění představuje tvorbu vlastních rezerv na krytí rizika. Vyplatí se v případě, kdy krytí škod bude i v delším časovém období méně nákladné, než přenesení rizika na pojišťovnu. Předpokládá se využití u rizik předvídatelných, u méně závažných škod a v případě, kdy podnik neočekává často se opakující škody, při kterých by došlo k vyčerpání rezerv. Tato metoda umožní ušetřit na administrativních nákladech a zisku pojišťovny. Volné prostředky mohou být investovány a podnik si ponechá úrok. Úvěr je metoda finančního krytí rizika realizovaná až po vzniku škody. Z toho vyplývá, že tato metoda nepředstavuje systematické řízení rizika. Problém může nastat v případě zamítnutí poskytnutí úvěru, nebo se může poskytnutí úvěru opozdit a způsobit další nepříjemnosti. Navíc cenou úvěru jsou úroky, které nepředstavují zanedbatelnou částku. Jsou ale lidé, kteří i přes nevýhody toto řešení upřednostní. Třeba jen proto, že věří ve své štěstí a jsou přesvědčeni, že jim žádné škody nehrozí. Pojištění představuje rozložení rizika na více subjektů. Nákladem pojištění je pojistné. Pojištění přináší některé výhody a také určitou jistotu. 10 Následující obrázek ukazuje, kdy je vhodné na základě vztahu frekvence a velikosti rizika sjednat pojištění a kdy využít raději samopojištění. Ukazuje také situace, kdy naopak není pojištění nutné a kdy je činnost příliš riziková. Schéma č. 3 Vztah frekvence a velikosti rizika četnost vysoká samopojištění odstoupení od projektu střední nízká není nutné pojištění pojištění nízká střední vysoká závažnost ztrát Pramen: [5] 10 Pramen: [5] 18

Z obrázku vyplývá, že při nízké frekvenci a nízkém riziku není nutné pojišťovat. V případě narůstající velikosti rizika a nízké frekvenci je vhodné sjednat pojištění. Této situaci odpovídá například havarijní pojištění. Podnik zpravidla sjedná tento typ pojištění, pokud vlastní služební automobily. V případě vysoké frekvence a nízké velikosti rizika je nejvhodnějším řešením samopojištění, které předpokládá tvorbu určitých vlastních rezerv. V pravém horním rohu jsou vyznačena katastrofální rizika projevující se vysokou četností a velikostí rizika. Nejvhodnější je odstoupení od činnosti, která přináší tak velká rizika. 1.3.4 PREVENCE REALIZACE RIZIK Zábranná, neboli preventivní činnost komerčních pojišťoven je založena na eliminaci možnosti vzniku škod. Pojišťovna může vyžadovat po klientovi například určitý typ zabezpečení nebo poplašných zařízení, než přistoupí na uzavření pojistné smlouvy. Pravdou totiž je, že je levnější škodám předcházet, než je řešit. Navíc zábranná činnost umožní zmírnit následky škod. Při provádění preventivní činnosti mohou být využívána opatření technického a organizačního charakteru. Technickými opatřeními se rozumí zavádění nových moderních technologických zařízení a strojů, které mají vysokou míru bezpečnosti ve vztahu k vlastnímu zařízení, ale i k okolí. To znamená, že se vyznačují malou poruchovostí, jsou lépe využitelné, zajišťují větší bezpečnost práce, jsou ekologicky šetrnější, a podobně. Dále rozumíme technickými opatřeními doplňková zařízení aktivní a pasivní bezpečnosti. Jsou jimi například hasící zařízení, zábranná zařízení pro případ vniknutí neoprávněných osob do chráněného prostoru nebo elektronická signalizační zařízení. Opatření organizačního charakteru jsou veškerá školení k bezpečnosti práce, cvičení, která simulují nebezpečné situace, únikové a evakuační plány. Tato preventivní opatření mohou v některých případech zabránit realizaci rizika, nebo alespoň snížit velikost vzniklých škod. 19

1.4 POJIŠTĚNÍ Život každého člověka provází spousta nebezpečí, která mohou nepříznivě ovlivnit jeho konání. Různá nebezpečí se týkají různých činností. Nevyhýbají se nikomu a nikdo by na ně neměl zapomínat. I podnikatelé by měli vyhodnotit, která nebezpečí se jich dotýkají a pokusit se jim předejít, popřípadě zmírnit rozsah jejich škodlivých následků. Nejistotu z výsledku v určité situaci představuje riziko. Podnikatel může předpokládat, ale nemůže s jistotou určit, jak se bude vyvíjet jeho podnikatelská činnost. A tak se stává pojišťění důležitou součástí existence podniku. Pojištění je ekonomická kategorie a právní institut tvořící součást finančních a právních vztahů, prostřednictvím kterého se vytvářejí technické rezervy. Tyto rezervy potom slouží na předcházení a náhradu škod způsobených náhodnými událostmi. Pojištění je vlastně způsob, jakým je možné čelit negativnímu dopadu životních událostí, nehod a podobně. Je to prostředek, kterým se ztráty některých pojištěných rozloží na všechny pojištěné. Právě tento způsob rozdělování pojistných rezerv utváří pojistné vztahy, charakteristické třemi principy pojištění. Jsou jimi princip solidárnosti, podmíněné návratnosti a neekvivalentnosti. 11 První z principů vyjadřuje, že všichni pojištění přispívají pojistným na pojistné rezervy, ale pojistná plnění jsou vyplácena jen těm pojistníkům, kteří měli pojistnou událost. Pojistníci jsou tedy vůči sobě solidární. Princip podmíněné návratnosti říká, že pojistné plnění bude vyplaceno jen za podmínky, že nastane pojistná událost taková, která byla sjednána v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách. Skutečnost, že pojistné plnění nemusí svojí výší odpovídat pojistnému doposud zaplacenému vyjadřuje neekvivalentnost. Kromě zmíněných tří základních principů pojištění jsou významné další tři principy pojištění. Jsou jimi princip materiální zainteresovanosti, princip maximálního odškodnění a princip dobré víry. Princip materiální zainteresovanosti vyjadřuje shodné zájmy pojistitele a pojistníka. Ani jeden z nich nemá zájem na pojistné události, protože dochází ke vzniku škody. 11 Pramen: [2] 20

Princip maximálního odškodnění vyjadřuje skutečnost, že pojistné plnění nesmí přesáhnout výši škody. Nakonec princip dobré víry znamená povinnost pojistníka a pojistitele vzájemně se informovat o změnách, které se týkají sjednaného pojištění. 1.5 POJISTNÝ VZTAH A POJISTNÁ SMLOUVA Pojištění se uskutečňuje prostřednictvím pojistné smlouvy (popř. na základě právního předpisu). Vzniká tak pojistný vztah, jehož obsahem je pojistná ochrana klienta. Následující schéma ukazuje pojistný vztah, který vzniká mezi pojistníkem a pojistitelem a také další vztahy s tím související. Schéma č. 4 Vztah subjektů pojištění pojistník pojistitel pojištěný poškozený oprávněná osoba obmyšlený Pramen: [2] Pojistitel je osoba vykonávající pojišťovací činnost. S pojistitelem uzavírá pojistník pojistnou smlouvu. Povinností pojistníka je platit pojistné. Ten, na jehož rizika se pojištění sjednává, je pojištěný. Pojištěný má právo na pojistné plnění, pokud dojde k pojistné události. Oprávněná osoba je osoba oprávněná k převzetí pojistného plnění. V důsledku pojistné události jí vzniká právo na pojistné plnění. Je to typické pro pojištění odpovědnosti za škodu. Obmyšlený je osoba, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. Tato osoba je uvedena v pojistné smlouvě. Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách. Je dvoustranným právním vztahem mezi pojistníkem a pojistitelem. Pro obě strany vyplývají ze smlouvy určitá práva a povinnosti. Jsou vymezeny v zákoně o pojistné smlouvě (zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné 21

smlouvě). Uvedeny jsou v 12 až 16. Je dobré se s nimi důkladně seznámit. V případě potřeby uplatňovat svá práva a naopak dostát svým povinnostem. To nejpodstatnější z paragrafů pojednávajících o právech a povinnostech vyplývajících z pojistné smlouvy je obsaženo v následujícím textu. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu. Pojistná smlouva stanoví podmínky na základě kterých má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistiteli náleží také právo na postih a snížení pojistného plnění. Po oznámení pojistné události má pojistitel povinnost bez zbytečného odkladu zahájit šetření, jehož úkolem je zjistit výši pojistného plnění. Šetření musí pojistitel ukončit do 3 měsíců po tom, co mu byla událost oznámena. Popřípadě poskytnout přiměřenou zálohu v případě, že není schopen lhůtu dodržet. Dále má povinnost splatit pojistné plnění do 15 dnů po ukončení šetření. Pojistník má právo na pojistné plnění splacené nejpozději do 15 dnů po skončení šetření, nebo právo vyžadovat přiměřenou zálohu. Pojistník je povinen odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Jestliže dojde ke změně, či zániku pojistného rizika musí pojistník informovat pojistitele. Dále má povinnost oznámit, že nastala pojistná událost a to bez zbytečného odkladu. V 19 až 25 definuje zákon o pojistné smlouvě skutečnosti, které vedou k zániku pojištění. Jsou jimi: uplynutí pojistné doby, nezaplacení pojistného, dohoda mezi pojistitelem a pojistníkem, výpověď, kdy se jedná o jednostranný právní úkon bez povinnosti odůvodnění a druhá strana nemůže s výpovědí nesouhlasit; odstoupení od smlouvy, zánik rizika a změna vlastníka. Každá z možností je blíže definována zákonem. Podmínky zániku pojištění musí být obsaženy také v pojistných podmínkách. Stejně tak podmínky vzniku a trvání pojištění, vymezení pojistné události, výluky z pojištění, způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. S pojistnými podmínkami musí být pojistník prokazatelně seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Bez souhlasu pojistníka je není možné měnit. 22