Metodický postup aplikace případových studií do výuky pravidla simulačních her Pro zdárný úspěch inovace výuky je nezbytné její metodické zpracování. Následující kroky provedou pedagoga jednotlivými postupnými kroky simulační hry. Protože každý studijní obor má specifické zaměření, musí také příslušná metodika simulačních her (aplikace případových studií) tomuto zaměření odpovídat. Absolventi oboru 3945 budou zastávat pozice především v Hasičském záchranném sboru. Jejich činnost spočívá zejména v represi, tedy řešení vzniklých mimořádných událostí a krizí. Naopak absolventi oborů 3932, 3928, 3931 budou zastávat pozice krizového managementu především v rámci státní správy. Jejich náplň práce bude spočívat v tvorbě krizových plánů a v případě nastalých krizí pak jejich řešení tím, že budou pracovat například v Krizovém štábu a nebo bezpečnostní radě. Ačkoliv jsou některé metodické kroky identické, pro větší přehlednost jsou uvedeny úplně pro jednotlivé zaměření studijních oborů. I) Metodický postup aplikace případových studií do výuky oboru TECHNIKA POŽÁRNÍ OCHRANY A PRŮMYSLOVÁ BEZPEČNOST 3945 1) Příprava případových studií Protože případové studie budou východiskem pro mimořádné události (krizové situace) a následně pro simulace jejích dalších vývojů, bude nezbytné studie zpracovat a připravit tak, aby byly použitelné pro simulační hru. Za klíčovou lze považovat otázku chronologie dílčích událostí a řídících zásahů vedoucího hry. Pro ilustraci, příloha č. 4. uvádí příklad připravené studie pro výuku. 2) Příprava studentů Zda zařazení případových studií na bázi simulačních her bude úspěšné, je závislé nejen na kvalitní přípravě pedagoga, materiálně technickém zabezpečení výuky, ale také na přijetí této inovace studenty. Lze říci, že právě studenti podstatně ovlivní svým přístupem a zaujetím pro hru kvalitu výuky. Domníváme se proto, že klíčovou otázkou je seznámení studentů s cíli simulační hry, její metodikou a hodnocením. Simulační hra si klade tyto cíle: osvojit si praktické zkušenosti z oblasti krizového řízení naučit se rozhodovat a velet naučit se a prohloubit týmovou práci
týmovou prací rozvíjet komunikační schopnosti, flexibilitu a kreativitu studentů naučit se hodnotit a odměňovat spolupracovníky V rámci přípravy studentů je nezbytné studenty seznámit s náplní jednotlivých funkcí a činnostmi. Domníváme se, že jako zajímavé se jeví využití metodického nácviku, tedy nechat studenty, aby si hru odzkoušeli na nečisto. 3) Sestavení týmů Studenti budou rozděleni do sedmičlenných týmů. Nejprve pedagog vedoucí cvičení vylosuje velitele zásahu a operačního důstojníka. Velitel zásahu vylosuje členy svého štábu Členové štábu si pak vylosují svou funkci, kterou budou zastávat. Velitelé zásahu losují v abecedním pořadí. Každý student si pak připne kartičku s funkcí, kterou bude ve hře zastávat, viz. příloha č. 5. Samotný počet studentských týmů bude závislý na pedagogickém zajištění hry. Řešitelský kolektiv považuje za nezbytné pro dosažení cílů hry zajištění kvalifikované zpětné vazby ve formě odborného dozoru nad týmem. 4) Funkce účastníků hry Vedoucí hry Velitel zásahu pedagog garantující výuku, je zodpovědný za zdárný průběh hry (metodické vedení, materiálně technické zabezpečení, hodnocení) student, který je určen losem a který v místě mimořádné události (krizové situace) řídí a organizuje záchranné a likvidační práce; losuje členy štábu, hodnotí členy štábu; vypracovává hlášení o události. Operační důstojník student, který je určen losem a který přijímá a vyhodnocuje žádosti o poskytnutí pomoci, přiřazuje a vysílá zásahové jednotky podle obsahu tísňové zprávy a podporuje řízení zásahu. Člen štábu student, který je vylosován a losuje svou pozici ve štábu. Pracuje ve štábu a je zodpovědný za vypracování úkolů spadajících do kompetence jeho funkce. Štáb tvoří: Náčelník štábu Člen štábu pro spojení Člen štábu pro týl Člen štábu pro analýzu situace na místě zásahu
Člen štábu pro nasazení sil a prostředků Popisy jednotlivých funkcí a činnosti jsou uvedeny v příloze č. 6 (Metodické listy) 5) Zdolání mimořádné události Okamžikem ohlášení události na operační středisko se spouští aktivní část hry. Operační důstojník příjme zprávu a postupuje plně v souladu s metodikou (pro činnost operačního důstojníka, operační středisko), vyhlašuje poplach a vysílá jednotku, případně jednotky k místu události. Na místě události se velitel první přijíždějící jednotky stává velitelem zásahu. Seznamuje se s událostí a po provedeném průzkumu vydá první rozkazy a pokyny. Určí stanoviště štábu (je-li nutné štáb ustanovit, jmenuje štáb velitele zásahu). Pro komunikaci se zásahovými jednotkami a s operačním důstojníkem používá vysílací radiostanici (běžnou komunikační techniku). Důležitá je evidence činnosti štábu, kterou má na starosti člen štábu pro spojení. V průběhu zdolávání a likvidace mimořádné události vedoucí hry bude simulovat problémy. Pro ilustraci uvádíme následující problémy: Potřeba speciálních hasebních látek Nedostatek speciálních hasebních prostředků Chybí norné stěny Posilové jednotky nedorazí Výskyt sudů s neznámým obsahem Prostřednictvím komunikačních kanálů (e-mail, telefon, radiostanice) budou veliteli zásahu zasílány změny situace a velitel zásahu bude nucen na ně reagovat. Aby byla zachována jistá autenticita, operační důstojník a velitel zásahu se svým štábem budou působit v odlišných učebnách. 6) Hodnocení Jakoukoli řídící práci si nelze představit bez zpětné vazby. Zpětnou vazbou v naší hře je hodnocení jejich účastníků. Hodnotit nebude pouze vedoucí hry, ale také samotný velitel zásahu, který vypracuje písemné hodnocení jednotlivých členů štábů. Navíc zpětná vazba je v procesu učení důležitá pro poznání, co je děláno správně a v čem jsou ještě rezervy.v rámci hry proběhnou tato hodnocení: a) hodnocení velitele zásahu b) hodnocení operačního důstojníka
c) hodnocení členů štábu d) hodnocení provedené velitelem zásahu Aby hodnocení bylo spravedlivé a navíc srovnatelné uvádí tabulka č. 3 hodnotící kritéria. Pozice Hodnotitel Hodnotící kritérium Velitel zásahu Vedoucí hry - zdolání mimořádné události - schopnost přijmout správné rozhodnutí - schopnost koordinovat práci štábu i složek IZS Operační důstojník Vedoucí hry - příjem a vyhodnocení tísňového volání - správné vyslání sil a prostředků k likvidaci MU - plnění úkolů velitele zásahu - informační podpora Člen štábu Vedoucí hry - plnění úkolů vyplývajících ze zařazení ve štábu velitele zásahu Operační důstojník Velitel zásahu - plnění úkolů vyplývajících z funkce operačního důstojníka Člen štábu Velitel zásahu - plnění úkolů vyplývajících ze zařazení ve štábu velitele zásahu Tabulka č. 3: Hodnotící kriteria Aby hodnotitelé mohli provést hodnocení, budou rozhodování i činnosti celého štábu zaznamenávána pomocí technických prostředků. Záznam pak bude vyhodnocen a rozebrán vedoucím hry. Závěry pak budou významné nejen pro vlastní hodnocení, ale stanou se východiskem pro diskusi s jednotlivými veliteli i jeho štábem. II) Metodický postup aplikace případových studií do výuky oboru BEZPEČNOST PRŮMYSLU A KRIZOVÝ MANAGEMENT. 1) Příprava případových studií Příprava případových studií pro zařazení do výuky je logickým východiskem celé inovace. Protože případové studie budou sloužit jako námět krizové situace, bude nezbytné studie zpracovat a připravit tak, aby byly použitelné pro simulační hru. Z případových studií je nutno
vytvořit zadání pro studentské týmy. Pochopitelně i v tomto kroku lze uplatnit kreativitu a tak v příloze č. 4 jsou uváděny možné typy zadání. 2) Příprava studentů Zda zařazení případových studií na bázi simulačních her bude úspěšné, je závislé nejen na kvalitní přípravě pedagoga, materiálně technickém zabezpečení výuky, ale také na přijetí této inovace studenty. Lze říci, že právě studenti podstatně ovlivní svým přístupem a zaujetím pro hru kvalitu výuky. Domníváme se proto, že klíčovou otázkou je seznámení studentů s cíli simulační hry, její metodikou a hodnocením. Simulační hra si klade tyto cíle: osvojit si praktické zkušenosti z oblasti krizového řízení naučit se a prohloubit práci týmu týmovou prací rozvíjet komunikační schopnosti, flexibilitu a kreativitu studentů naučit se hodnotit a odměňovat spolupracovníky 3) Sestavení týmů Studenti budou rozděleni do pětičlenných týmů. Nejprve pedagog, vedoucí cvičení, vylosuje vedoucí týmů. Vedoucí týmů pak budou losovat zbývající čtyři členy svých týmů. Vedoucí týmů losují v abecedním pořadí. 4) Funkce účastníků hry Vedoucí hry Vedoucí týmů Člen týmů pedagog garantující výuku, je zodpovědný za zdárný průběh hry (metodické vedení, materiálně technické zabezpečení, hodnocení) student, který je určen losem a který vede krizový tým; losuje členy týmu a je zodpovědný za vypracování scénáře krizové situace v požadované kvalitě a v požadovaném čase; hodnotí členy týmu a má pravomoc delegovat úkoly na členy týmu student, který je vylosován a pracuje v týmu a je zodpovědný za vypracování úkolů, které jsou požadované vedoucím týmů. 5) Tvorba scénáře a krizového plánu Vedoucí týmu vylosuje námět krizové situace. Součástí námětu budou parametry situace jako např. velikost území, počet obyvatel, kapacita příjezdových cest, struktura průmyslu atd. Na základě námětu studenti vypracují scénář krizové situace a následně krizový plán. Vedoucí hry stanoví termín odevzdání. Domníváme se, že asi v polovině termínu by měl proběhnout kontrolní den, kdy vedoucí týmu bude obhajovat dosud zpracované úkoly.
Práce týmu se bude odehrávat na týmových poradách. Součástí týmových porad budou také programy jednotlivých porad i jejich zápisy. Protože vypracování krizového plánu je obsahově i časově náročné, vedoucí týmu bude nucen delegovat vypracování dílčích úkolů na ostatní členy týmů. Proto týmovou poradu bude svolávat jak vedoucí týmu, tak člen týmu pověřený dílčím úkolem, bude-li třeba. 6) Úprava scénářů Aby mohla proběhnout další fáze hry, zvládání krizových či mimořádných událostí, vedoucí hry připraví varianty vývoje scénáře a to v duchu: a) Změny v povětrnostních a klimatických podmínkách b) Problémy komunikace porucha spojení c) Výpadek elektrické energie d) Výskyt epidemie chřipky e) Závažná dopravní nehoda f) Porušení plynového vedení a následný únik plynu g) Výpadek v zásobování vodou h) Výskyt epidemie u hospodářských zvířat 7) Sestavení týmů pro řešení krize Pro zdolávání krizové či mimořádné události bude sestaven nový tým studentů krizový štáb. Vedoucí štábu i členové štábu budou určeni stejným způsobem jako v bodě 3. Je vhodné, aby došlo k výměně vedoucích týmů. Samotný počet studentských týmů bude závislý na pedagogickém zajištění hry. Řešitelský kolektiv považuje za nezbytné pro dosažení cílů hry, zajištění kvalifikované zpětné vazby ve formě odborného dozoru nad týmem. 8) Řešení krize Po vytvoření nových týmu již nebrání nic tomu, aby se krizový štáb ujal své funkce a začal řešit mimořádnou událost. Krizový štáb bude používat všechny komunikační prostředky pro zjišťování informací i jejich vydávání. V průběhu zdolávání krize vedoucí hry bude měnit podmínky a situaci tak, aby prověřil schopnosti týmu.
9) Hodnocení týmu Jakoukoli řídící práci si nelze představit bez zpětné vazby. Zpětnou vazbou v naší hře je hodnocení jejich účastníků. Hodnotit nebude pouze vedoucí hry, ale také vedoucí jednotlivých krizových týmů. V rámci hry proběhnou tato hodnocení: a) hodnocení vedoucího týmu b) hodnocení členů štábu c) hodnocení provedené vedoucím týmu Aby hodnocení bylo spravedlivé a navíc srovnatelné uvádí tabulka č. 4 hodnotící kritéria. Pozice Hodnotitel Hodnotící kritérium Vedoucí týmu Vedoucí hry - zdolání mimořádné události - schopnost řídit práci týmu - věcnou i formální správnost zadaných úkolů - dodržení termínů zpracování Člen štábu Vedoucí hry - věcnou i formální správnost zadaných dílčích úkolů - dodržení termínů zpracování Člen štábu Vedoucí týmu - přínos pro tým - aktivní účast na poradách - dodržení určených termínů zpracování dílčích úkolů - věcná i formální správnost dílčích úkolů Tabulka č. 4: Hodnotící kriteria Jednotlivá hodnocení vypracují hodnotitelé písemnou formou. Navíc zpětná vazba je v procesu učení důležitá pro poznání, co je děláno správně a v čem jsou ještě rezervy. Aby hodnocení bylo možné, bude činnost celého štábu zaznamenávána. Záznam se pak stane východiskem rozboru a následné diskuse. Činnost bude zaznamenávána pomocí technických prostředků, viz kap. 6.