Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace
Voda jako zdroj
Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké vody 2,6 % množství dostupné sladké vody 0,3 % (= 3,6 x 106 km 3 ) množství skutečně použitelné 0,003 % Globální koloběh vody: Stabilní roční odtok: cca 40 000 km 3 z toho jako přívalové deště cca 26 000 km 3 vodními toky v neobydlených oblastech cca 5 000 km 3 zbývá pro využitíčlověkem cca 9 000 km 3 Současná celková lidská spotřeba 3 4 000 km 3 Ale pozor: Tento výpočet je zavádějící, protože mnohá molekula vody je na své cestě k moři využita opakovaně.
Využití vody jako zdroje mimo tok v toku - zavlažování v zemědělství - odstranění odpadů - průmysl - doprava (plavba) - obyvatelstvo - vodní energetika - energetika (chlazení) - rekreace - rybářství apod. - ekosystémové funkce Hodnocení přírodních podmínek oblasti z hlediska zásobování vodou denní odtok na osobu a rok > 2 000 m 3 - dostatek vody 1 2 000 m 3 - zásobovací situace napjatá < 1 000 m 3 - nedostatek vody (v 90. letech 26 zemí s cca 232 mio. obyvatel, z toho 11 zemí s 140 mio. v Africe)
Využití vody jako zdroje: nedostatek vody ve světě (fyzická a ekonomická nedostupnost)
Využití vody jako zdroje: nedostupnost nezávadné pitné vody ve světě
Urychlováním odtoku zapečetěním povrchu země je snižováno sycení zásob podzemní vody, komplikován provoz čistíren odpadních vod (hydraulický šok), zvyšováno riziko záplav
Vodohospodářské změny v krajině Přirozeně meandrující dolní tok řeky Napřímení toku a zpevnění břehů
Vodohospodářské změny v krajině 1828 1872 (Tula) 1963 Regulace Rýna u Karlsruhe Regulace Rýna u Breisachu
Vodohospodářské změny v krajině Regulace Moravy (pod Veselí nad Moravou)
Vodohospodářské změny v krajině Před 1868 Po 1973 Korekce vodních toků v Juře, CH (horní obrázek ukazuje stav před zahájením prací, spodní stav po 2. etapě, která byla konečná)
Altmühltal - průplav Rýn-Mohán-Dunaj Narovnání vedlejšího ramena Mississipi Přehrady: Lipno na Vltavě Přehrady: Slapy na Vltavě
Povodně: přírodní katastrofy umocněné některými vodohospodářskými opatřeními Praha, 2002 Protržení hráze na Labi, Německo, 2002 Okolí Novomlýnských nádrží, Jižní Morava, 2006
Aralské jezero: zmenšování vodní plochy od roku 1960 vodní plocha objem v % obsah soli
Aralské jezero: zasolení, dezertifikace, a boj proti nim vysazováním vegetace
Využití vody různými sektory ČR SRN USA Veřejné vodovody (domácnosti atd.) 39 % 9 % 10 % Teplárny a elektrárny (chlazení) 35 % 66 % 38 % Průmysl 25 % 22 % 11 % Zemědělství (vč. zavlažování) < 1 % 3 % 41 %
Využití vody v ČR podle spotřebitelských sektorů (dle údajů z konce 80. let)
Staré spolkové země Nové spolkové země (bývalá NDR) Denní spotřeba pitné vody na 1 obyvatele v SRN (v litrech), údaj pro rok 2000 odpovídá staré prognóze, realná spotřeba v r. 2000 cca. 130 l
Denní měrná spotřeba pitné vody ( v litrech na 1 obyvatele) rok Česká republika Bavorsko 1960 220 185 1970 292 207 1980 375 230 1985 387 248 1989 401 144 (1991, 1989: 146 průměr SRN) 1998 260 136 2003/2004 104 135 (127 průměr SRN) Srovnání: Praha (CZ) Vídeň (A) Mnichov (D) 1960 230 295 325 1970 304 325 282 1980 441 285 285 1985 533 270? 1990 209?? 2000 (stará prognóza!) 575 300 300 2000 143 cca. 170 260 2006 129?? Údaje pro období od r. 1990 z různých zdrojů, není vždy jasné, zda spotřeba zahrnuje veškeré dodávky přes vodovodní síť (event. vč. ztrát), nebo pouze skutečnou spotřebu domácností (viz další snímek - příklad Bavorska ).
Vývoj spotřeby pitné vody v Bavorsku (1979-2001)
Vývoj spotřeby pitné vody v Praze (1994-2003) Srovnání spotřeby pitné vody v různých evropských velkoměstech (2003)
Zvodeň: pásmo podloží obsahující podzemní vodu
NO 2- v podzemních vodách 2003 1990 1985
NO 2- v podzemních vodách: Norma pro pitnou vodu 2003 1990 1985
TOC v podzemních vodách: 2003 TOC: Total Organic Carbon - Celkový organický uhlík vyšší hodnoty zpravidla způsobeny znečištěním ropnými látkami. Norma pro pitnou vodu (obsah TOC)
Opatření doporučovaná k dosažení udržitelného hospodaření s vodními zdroji: 1) Efektivnější využívání 2) Přechod od Supply Management k Demand Mgmt (místo neustálého hledání technických řešení k uspokojení rostoucí poptávky tuto potávku raději usměrňovat, kontrolovat spotřebu) 3) Překonání problém oceňování (odstranění množstevní slevy ) 4) Ochrana kvality (čistoty) toků a zachování dostatečných průtoků 5) Vyřešení otázky rozdělení zdroje (mezi státy, podniky, občany)