Operační program Životní prostředí Verze 9

Transkript

1 Operační program Životní prostředí Verze 9

2 Obsah: 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Strategický rámec OP ŽP Analýza problémů a identifikace příčin a potřeb v oblasti životního prostředí v ČR Odůvodnění přidělení finančních prostředků POPIS PRIORITNÍCH OS OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 1: Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů: investicemi do vodního hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.1300/2013, čl. 4 odst. c) písm. ii)) Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod Specifický cíl 2: Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod Specifický cíl 2: Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů INVESTIČNÍ PRIORITA 2 prioritní osy 1: Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik podporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof (Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 čl. 4 odst. b) písm. ii) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 3: Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Specifický cíl 4: Podpořit preventivní protipovodňová opatření Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority

3 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 3: Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Specifický cíl 4: Podpořit preventivní protipovodňová opatření Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Výkonnostní rámec Další kvalitativní informace o stanovení výkonnostního rámce Kategorie zásahů PRIORITNÍ OSA 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 2: Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů přijímáním opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields)(včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku (Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 čl. 4 odst. c) písm. iv)) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 1: Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Specifický cíl 2: Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Specifický cíl 3: Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 1: Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Specifický cíl 2: Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek Specifický cíl 3: Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Výkonnostní rámec Další kvalitativní informace o stanovení výkonnostního rámce Kategorie zásahů PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie

4 2.3.3 INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 3: Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů investicemi do odpadového hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 čl. 4 odst. c) písm. i)) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 1: Prevence vzniku odpadů Specifický cíl 2: Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů Specifický cíl 3: Rekultivovat staré skládky Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 1: Prevence vzniku odpadů Specifický cíl 2: Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů Specifický cíl 3: Rekultivovat staré skládky Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů INVESTIČNÍ PRIORITA 2 prioritní osy 3: Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik podporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 čl. 4 odst. b) písm. ii)) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 4: Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 4: Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů INVESTIČNÍ PRIORITA 3 prioritní osy 3: Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení podporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 čl. 5 odst. 5 písm. b)) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 5: Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 5: Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů

5 Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Výkonnostní rámec Další kvalitativní informace o stanovení výkonnostního rámce Kategorie zásahů PRIORITNÍ OSA 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Fond, kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 4: Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů ochranou a obnovou biologické rozmanitosti a půdy a podporou ekosystémových služeb, včetně prostřednictvím sítě Natura 2000 a ekologických infrastruktur (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, čl. 5 odst. 6 písm. d)) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Specifický cíl 2: Posílit biodiverzitu Specifický cíl 3: Posílit přirozené funkce krajiny Specifický cíl 4: Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Podporované aktivity v rámci specifického cíle budou: Specifický cíl 2: Posílit biodiverzitu Specifický cíl 3: Posílit přirozené funkce krajiny Specifický cíl 4: Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Výkonnostní rámec Další kvalitativní informace o stanovení výkonnostního rámce Kategorie zásahů PRIORITNÍ OSA 5: Energetické úspory Odůvodnění pro vytvoření prioritní osy, která zahrnuje více než jednu kategorii regionů nebo více než jeden tematický cíl či fond Fond kategorie regionů a základ pro výpočet podpory Unie INVESTIČNÍ PRIORITA 1 prioritní osy 5: Podporování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích podporou energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 čl. 4 odst. a) písm. iii)) Specifické cíle odpovídající dané investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority

6 Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů INVESTIČNÍ PRIORITA 2 prioritní osy 5: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích podporou energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení (Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 čl. 5 odst. 4) písm. c)) Specifické cíle odpovídající investiční prioritě a očekávané výsledky Specifický cíl 2: Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority Popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, případně včetně určení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a druhů příjemců Specifický cíl 2: Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov Hlavní zásady pro výběr operací Plánované využití finančních nástrojů Plánované využití velkých projektů Ukazatele výstupů podle investiční priority a případně podle kategorie regionů Výkonnostní rámec Další kvalitativní informace o stanovení výkonnostního rámce Kategorie zásahů PRIORITNÍ OSA 6: Technická pomoc Odůvodnění stanovení prioritní osy, jež zahrnuje více než jednu kategorii regionů Fond a kategorie regionů Specifické cíle a očekávané výsledky Specifický cíl 1: Zajistit řádné a efektivní řízení a administraci Specifický cíl 2: Zajistit informovanost, publicitu a absorpční kapacitu Ukazatele výsledků Opatření, která mají být podpořena, a jejich očekávaný přínos ke specifickým cílům Popis opatření, která mají být podpořena, a jejich očekávaný přínos ke specifickým cílům Ukazatele výstupů, které by podle očekávání měly přispět k dosažení výsledků Kategorie zásahů Plán financování Finanční podpora z každého fondu a částky týkající se výkonnostní rezervy Celková výše finanční podpory z každého fondu a vnitrostátního spolufinancování (v EUR)

7 3.3 Rozdělení plánu financování podle prioritní osy, fondu, kategorie regionů a tematického cíle Integrovaný přístup k územnímu rozvoji Nástroje k zajištění komunitně vedeného místního rozvoje Integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst Integrované územní investice (ITI) Ujednání pro meziregionální a nadnárodní opatření v rámci operačního programu s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státu Přínos plánovaných opatření programu k realizaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti v závislosti na potřebách programové oblasti určených příslušným členským státům Koordinace s makroregionální strategií Strategie EU pro Podunají Specifické potřeby zeměpisných oblastí nejvíce postižených chudobou nebo cílových skupin, jimž nejvíce hrozí diskriminace nebo sociální vyloučení Specifické potřeby zeměpisných oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami Orgány a subjekty odpovědné za řízení, kontrolu a audit a úloha příslušných partnerů Příslušné orgány a subjekty Zapojení příslušných partnerů Opatření přijatá k zapojení příslušných partnerů do přípravy operačního programu a úlohy partnerů při provádění, monitorování a hodnocení operačního programu Zkušenosti z programového období Koordinace mezi fondy, EZFRV, ENRF a dalšími unijními a vnitrostátními finančními nástroji a s EIB Předběžné podmínky Předběžné podmínky Popis opatření ke splnění předběžných podmínek, odpovědných subjektů a harmonogramu Snížení administrativní zátěže pro příjemce Horizontální zásady Udržitelný rozvoj Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Rovnost mezi muži a ženami Seznam zkratek Samostatné prvky Velké projekty, které mají být během programového období realizovány Výkonnostní rámec pro operační program Seznam příslušných partnerů zapojených do přípravy operačního programu

8 1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti 1.1 Strategie, na jejímž základě bude operační program přispívat ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Hlavním cílem Operačního programu Životní prostředí (dále OP ŽP ) je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky (dále ČR ), podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zmírňování dopadů změny klimatu. Na základě analýz dosavadního vývoje a trendů byly stanoveny následující priority: Priorita 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, Priorita 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, Priorita 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, Priorita 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu, Priorita 5: Energetické úspory. OP ŽP je v souladu se strategickými dokumenty EU (viz tab. č. 1 Příloha 1), bere v potaz koncept zeleného růstu a mezinárodní závazky ČR, a podporuje směřování k inteligentnímu a udržitelnému růstu a ke zvýšení ekonomické, sociální a územní koheze. OP ŽP reaguje na aktuální výzvy, spojené zejména s rostoucím rizikem změny klimatu, a klade proto velký důraz na opatření v oblastech mitigace i adaptace na očekávané dopady změny klimatu. OP ŽP je koordinován s relevantními operačními programy, zejména s Integrovaným regionálním operačním programem (IROP), Operačním programem Doprava (OP D), Programem rozvoje venkova (PRV) a Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). OP ŽP zároveň navazuje na prioritní oblasti PO 2 Podpora udržitelnější energetiky, PO 4 Obnovení a udržení kvality vod, PO 5 Řízení rizik pro životní prostředí a PO 6 Ochrana biologické rozmanitosti, krajiny, kvality ovzduší a půdy makroregionální strategie Strategie EU pro Podunají. 8

9 OP ŽP se soustředí zejména na ty problémy, kdy ČR nedodržela ve stanovených termínech závazky plynoucí z právních předpisů ES/EU, nebo kde bylo riziko budoucího nedodržení závazků identifikováno: Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší, Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Doplňující informace (tabulky, obrázky a grafy, na které je v dalším textu odkazováno) jsou uvedeny v nepovinné Příloze Strategický rámec OP ŽP V širším měřítku je OP ŽP zacílen na příspěvek k dosažení základních cílů strategie Evropa 2020 v oblasti životního prostředí, tedy na snižování emisí, zvyšování energetické účinnosti a zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů, a dále k dosažení cílů její stěžejní iniciativy Evropa účinněji využívající zdroje. OP ŽP se opírá o základní principy, stanovené Smlouvou o fungování EU (článek 191), a směřuje k naplňování vybraných prioritních cílů 7. Akčního programu pro životní prostředí (Rozhodnutí 1386/2013/EU) : chránit, zachovávat a rozvíjet přírodní bohatství EU, změnit EU v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje, chránit občany EU před environmentálními tlaky a riziky ovlivňujícími jejich zdraví a dobré životní podmínky, maximalizovat přínos právních předpisů EU v oblasti životního prostředí na základě jejich lepšího provádění, zlepšit znalostní a faktickou základnu pro politiku EU v oblasti životního prostředí, zajistit investice pro politiku v oblasti životního prostředí a klimatu a zabývat se environmentálními externalitami, zlepšit začlenění problematiky životního prostředí a soudržnost politik, posílit udržitelnost měst EU, zvýšit efektivnost EU při řešení mezinárodních problémů v oblasti životního prostředí a klimatu. 9

10 Základní vazby mezi prioritními osami OP ŽP a prioritními cíli definovanými v hlavních strategiích EU jsou uvedeny v tabulce č. 1 v Příloze 1. Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, že investiční strategie OP ŽP alespoň částečně přispívá k řešení všech prioritních cílů stanovených hlavními strategickými dokumenty EU. Základní Strategický rámec OP ŽP na národní úrovni je dán Dohodou o partnerství. Širší strategický rámec je tvořen vládou schválenými dokumenty: Národním programem reforem ČR 2013, Strategií mezinárodní konkurenceschopnosti ČR a Strategickým rámcem udržitelného rozvoje ČR. Podrobný strategický rámec OP ŽP je určen Státní politikou životního prostředí ČR , schválenou vládou ČR dne , která stanovuje následující priority: zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin, ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí, snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny, snížení úrovně znečištění ovzduší, efektivní a k přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie, ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot, zlepšení kvality prostředí v sídlech, předcházení rizik, ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami. Pro každou z uvedených priorit jsou stanoveny cíle a pro každý ze stanovených cílů jsou navržena konkrétní opatření, včetně termínu realizace, odpovědnosti orgánů státní správy (zejména relevantních ministerstev) za implementaci a indikátorů Analýza problémů a identifikace příčin a potřeb v oblasti životního prostředí v ČR Priorita 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní Aktuální stav Problémy Prioritou je dosažení cílů Směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politikya související legislativy, tedy dosažení dobrého stavu vod, popsaného ekologickým stavem (resp. ekologickým potenciálem pro silně ovlivněné vodní 10

11 útvary) a chemickým stavem. Dobrý stav vod lze dosáhnout opatřeními v rámci jednotlivých povodí, v nichž byly identifikovány významné problémy nakládání s vodami, zejména významné látkové zatížení vod, morfologické změny vodních toků a potenciální nedostatek vody. Prioritou je dále dosažení cílů Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, tedy omezení rizika nepříznivých dopadů povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Z hodnocení, uvedeného v obrázcích č. 1 a 2 v Příloze 1, vyplývá, že z hlediska ekologického, a do určité míry také chemického stavu povrchových vod v ČR, nebylo dosud v řadě vodních útvarů dosaženo dobrého stavu. Významným rizikem pro kvalitu povrchových i podzemních vod jsou kromě vypouštěného znečištění z bodových zdrojů také znečištění z plošných (difuzních) zdrojů a staré ekologické zátěže (staré skládky odpadu, kontaminovaná území). V současnosti představuje počet lidí zásobovaných nezávadnou pitnou vodou 93 % obyvatelstva. V blízké budoucnosti se očekává vzhledem ke změně klimatu problém s kvalitou i kvantitou současných vodních zdrojů určených k zásobování obyvatelstva. V ČR je značný problém s vodním režimem krajiny, protože snížená retenční schopnost krajiny a urbanizace území podél vodního toku má významný vliv na vznik a průběh povodní, které se v poslední dekádě často opakují. Podle Směrnice 2007/60/ES bylo vymezeno 298 oblastí s významným povodňovým rizikem (ASPFR) (viz obr. 3 v Příloze 1). Aktuální stav Příčiny Jednou z hlavních příčin znečištění vod je vypouštění odpadních vod z bodových zdrojů. V r vypršelo přechodné období pro splnění požadavků Směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, tzn. vyřešení čištění a odkanalizování u všech aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel (dále EO ). V ČR bylo identifikováno 633 aglomerací, zároveň je celá ČR vyhlášena jako citlivá oblast, což vyžaduje terciární čištění odpadních vod u aglomerací nad EO. V minulých letech byla z prostředků fondů EU a národních zdrojů realizována výstavba a rekonstrukce kanalizací a ČOV u většiny aglomerací (viz graf č. 1 v Příloze 1). Všechny aglomerace nad EO mají zajištěno terciární čištění, ne všechny však plní požadavky na jakost vypouštěných odpadních vod; nejproblematičtější zůstává ústřední čistírna odpadních vod Praha. Ke konci r chyběly odpovídající ČOV u 11 aglomerací mezi 2000 a EO (Byšice Liblice, Bánov, Dolní Újezd, Hať, Týnec nad Labem, Horní Jiřetín, Zlechov, Dětmarovice, Hrádek u Sušice, Hroznová Lhota Tasov, Píšť). Náklady se odhadují na 0,5 mld. Kč. Očekává se, že do konce r budou tyto aglomerace splňovat požadavky Směrnice 91/271/EHS. Přetrvávají problémy s eutrofizací povrchových vod, způsobené zejména nadměrným množstvím nutrietů z různých zdrojů, která působí problémy s využitím vody pro lidskou potřebu výrobu pitné vody a koupání. V ČR se 50 % zdrojů pitné vody čerpá z povrchových vod. 11

12 Vodní režim krajiny je ovlivněn technickými úpravami vodních toků, nevhodným obhospodařováním zemědělské půdy a nárůstem zastavěných ploch, kdy není řešena otázka výrazného zvýšení průtoku vody. Mnoho obcí převádí dešťové vody ze zpevněných ploch kanalizací přímo do vodoteče a urychluje tím odtok. Tyto faktory významně zhoršují retenční schopnost krajiny, která není schopna reagovat na výkyvy počasí, například přívalové deště v letním období nebo dlouhotrvající srážky (jak tomu bylo u povodní v roce 2009, 2010 a 2013). Povodně jsou navíc faktorem výrazně zvyšujícím riziko svahových nestabilit vedoucích k sesuvům půdy či skalním řícením. Nutné je soustředit se jak na preventivní opatření, tak i na realizaci přírodě blízkých opatření a technických opatření (včetně sanace svahových nestabilit) či jejich kombinaci v intravilánu obcí a měst i ve volné krajině. Ve městech ležících na významných vodních tocích jsou ve velké míře vybudovány lokální varovné systémy a řeší se lokální protipovodňová opatření. Tyto systémy však stále chybí v obcích, které jsou ohroženy přívalovými povodněmi; toto nebezpečí je vyjádřeno kritickými body (viz obr. 4 v Příloze č. 1). Hodnocení věcného přínosu OP ŽP OP ŽP byl zaměřen na zlepšení vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Mezi hlavní cíle patřilo snížení znečištění vod jako naplnění přechodného období vyjednaného pro implementaci Směrnice 91/271/EHS a naplnění požadavků Směrnice 2000/60/ES. Podporovány byly projekty výstavby, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV v aglomeracích nad 2000 EO, výstavba a dostavba stokových systémů v aglomeracích nad 2000 EO a jejich kombinace. Stejné aktivity byly podporovány v aglomeracích pod 2000 EO, které se nacházely v územích vyžadujících zvláštní ochranu (např. národní parky a CHKO). Do konce října 2014 bylo vybudováno 130 čistíren odpadních vod a km kanalizačních sítí, k vyhovujícím ČOV bylo nově připojeno obyvatel. Odstraněné znečištění v parametru BSK v r činilo 5 53 tun, v parametru CHSK tun. Intervence OP ŽP představují více než 50 % celkové změny na národní úrovni a jsou proto rozhodující. Ke konci října 2014 bylo dále vybudováno 289 km vodovodních sítí a k vodovodům nově připojeno téměř obyvatel. Intervence OP ŽP představují cca 5 % celkové změny na národní úrovni. Strategický přístup Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní (dále jen PO 1 ) je formulována v souladu s Plánem na ochranu vodních zdrojů Evropy, který v rámci opatření doporučených k financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zahrnuje: opatření pro přirozené zadržování vody, opatření k maximalizaci opětovného využití vody a snížení úniků vody, opatření k implementaci rámcové směrnice o vodě, směrnic o standardech kvality vod, prioritních látkách, dusičnanech, o čištění městských odpadních vod a o průmyslových emisích. Na národní úrovni je PO 1 formulována v souladu se Státní politikou životního prostředí ČR , která stanovuje pro oblast ochrany vod a oblasti související následující cíle: 12

13 zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity, dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice, snižování ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí, zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu, obnovení vodního režimu krajiny, zajištění šetrného hospodaření s vodou v sídelních útvarech, předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, skalní řícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a methanu). Pro každý z cílů jsou navržena konkrétní opatření včetně termínu realizace, odpovědnosti orgánů státní správy (zejména relevantních ministerstev) za implementaci a indikátorů. Strategický rámec PO 1 je upřesněn Plánem hlavních povodí ČR, přijatým vládou ČR v r. 2007, který je dlouhodobou koncepcí v oblasti vod integrující záměry a cíle ústředních vodoprávních úřadů. Navazujícími jsou plány národní části mezinárodní oblasti povodí a plány oblastí povodí včetně programů opatření (období do ), respektive plány pro zvládání povodňových rizik a národními plány povodí včetně programů opatření (období od ). Příspěvek k řešení v rámci OP ŽP V zájmu příspěvku OP ŽP k řešení výše specifikovaných problémů jsou v rámci PO 1 navrženy následující specifické cíle (SC): SC 1.1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod, SC 1.2: Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství, SC 1.3: Zajistit povodňovou ochranu intravilánu, SC 1.4: Podpořit preventivní protipovodňová opatření. Vazby mezi identifikovanými problémy, jejich příčinami a specifickými cíli PO 1 jsou uvedeny v tabulce č. 2 v Příloze 1. Druhý plánovací cyklus je zaměřen na dořešení přetrvávajících vodohospodářských problémů. Podpora z OP ŽP bude problémy identifikované v rámci aktualizace plánů povodí respektovat a bude tedy zacílena především do problematických vodních útvarů. Stanovení prioritních opatření bude zohledňovat aktualizované plány povodí, které budou v souladu se směrnicí 2000/60/ES dokončeny a zveřejněny v průběhu trvání OP ŽP

14 Opatření na snížení rizika povodní budou v souladu se směrnicí 2007/60/ES zohledňovat mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik, které budou dokončeny a zveřejněny v průběhu trvání OP ŽP Opatření financovaná z OP ŽP povedou k dosažení požadavků právních předpisů EU a zároveň k naplňování Plánu na ochranu vodních zdrojů Evropy, zejména v oblastech dosažení dobrého stavu vod, a opatření pro přirozené zadržování vody. Priorita 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Aktuální stav - Problémy Nevyhovující kvalita ovzduší je zásadním plošným problémem ČR. Dlouhodobě dochází k překračování stanovených imisních limitů, a to navzdory tomu, že regulované zdroje znečišťování dodržují v plném rozsahu emisní limity a další technické požadavky na provoz v souladu s národní i evropskou legislativou. Jde především o překračování imisních limitů pro částice PM 2,5 a PM 10 a pro benzo(a)pyren (BaP). Opakovaně dále dochází k lokálnímu překračování imisního limitu pro NO 2 a k plošnému překračování imisních limitů pro přízemní ozon. Z analýzy dat za období vyplývají následující závěry: v oblastech s nadlimitní roční průměrnou koncentrací PM 10 žilo více než 5 % obyvatel na necelém 1 % území, v oblastech s nadlimitními hodnotami 24hodinových koncentrací PM 10 žilo 29 % obyvatel na více než 10 % území (viz obr. 5 v Příloze 1), v oblastech s nadlimitní roční průměrnou koncentrací PM 2,5 žilo více než 10 % obyvatel na cca 2 % území, na více než 12 % území republiky byl překračován imisní limit pro průměrnou roční koncentraci BaP (1ng/m 3 ), přičemž v těchto oblastech žilo ve sledovaném období více než 53 % obyvatel (viz obr. 6 v Příloze 1). Nejvyšší naměřené koncentrace BaP překračují imisní limit více než desetinásobně (průmyslově zatížená lokalita Ostrava-Radvanice). Plošná expozice obyvatelstva vysokým koncentracím znečišťujících látek, zejména částic PM 10 a jemných částic PM 2,5, černých uhlíkatých částic (black carbon) a BaP představuje značná zdravotní rizika. Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že v ČR zemře ročně předčasně vlivem spolupůsobení suspendovaných částic přibližně osob (stav v roce 2012). Rozložení znečištění částicemi PM 10 a BaP je patrné z obrázků 5 a 6 v Příloze 1, které tak zároveň zobrazují prioritní územní oblasti intervencí. Z kampaňových měření navíc vyplývá, že k překračování limitu pro BaP dochází v podstatně větším počtu sídel, než by vyplývalo z prostorové interpretace na základě měření ve stacionární síti, uvedené na obr. 6 v Příloze 1. Dosahované koncentrace znečišťujících látek jsou srovnatelné s vysoce zatíženými průmyslovými oblastmi. Tato skutečnost je ve vymezení územních priorit zohledněna. Z hlediska kvality ovzduší jsou tedy prioritními znečišťujícími látkami částice PM 10 a PM 2,5, prekurzory sekundárních částic (oxidy síry, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky (VOC)), černé uhlíkaté částice (black carbon) a BaP. 14

15 ČR dodržela k r národní emisní stropy stanovené Göteborským protokolem. Revize protokolu z r stanovuje národní závazky snížení emisí platné od r (o 45 % v případě SO 2, o 35 % v případě NO x, o 18 % v případě VOC, o 7 % v případě NH 3 a o 17 % v případě PM 2,5 oproti r. 2005), která je rovněž součástí balíčku EU k čistotě ovzduší z (nově navrhované směrnice o snižování národních emisí). Národní emisní projekce generované modelem GAINS indikují pro r vysoké riziko nedodržení nově stanovených národních závazků snížení emisí pro částice PM 2.5 a NH 3. Interpretace dat, která slouží i k plánování intervencí, je zatížena různou mírou nejistoty, v některých případech velmi vysokou, a to z důvodu relativně malého počtu měření (monitorovacích stanic), a tedy nízkému počtu vstupních dat, zejména u BaP. Vzhledem k rozložení zdrojů emisí BaP, kterými jsou zejména lokální topeniště, plošně na celém, geograficky velmi rozmanitém území ČR a omezenému počtu měřících lokalit tak neexistuje dostatečné informační zázemí pro zacílení intervencí a jejich následné vyhodnocení. Pro účinnější popis kvality ovzduší, identifikaci zdrojů znečišťování i následné vyhodnocení účinnosti přijatých opatření je nutno podpořit a rozšířit jak monitoring kvality ovzduší, a souvisejících meteorologických parametrů, tak i monitoring dopadů znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, posílit informační systémy inventarizace emisí, a dále zpřesňovat emisní bilance. Rozšíření monitoringu lze očekávat i v souvislosti s očekávanými legislativními požadavky (balíček EU k čistotě ovzduší, návrh směrnice o snižování národních emisí). Aby bylo možné reagovat na změny ve vývoji tak, aby nedošlo vlivem vnějších okolností k ohrožení plnění závazků ČR, je rovněž nezbytné významněji podpořit schopnost ČR predikovat budoucí vývoj emisí i kvality ovzduší (krátkodobé i dlouhodobé projekce). Důležitým aspektem je také dostupnost získaných údajů o stavu a vývoji imisní zátěže. Mezi příjemce těchto informací patří státní i samosprávné orgány, odborná i laická veřejnost. Naměřená data o kvalitě ovzduší (z automatických stanic) budou k dispozici online pro všechny uživatele, zajištěna bude i mezinárodní výměna dat včetně jejich prezentování v near real time módu. Akce budou připraveny tak, aby mezinárodní výměna dat o kvalitě ovzduší probíhala nad rámec minimálních požadavků, stanovených směrnicí 2008/50/ES a prováděcím rozhodnutím 2011/850/EU. Příprava opatření vedoucích ke zlepšování kvality ovzduší však nespočívá jen v identifikaci zdrojů znečišťování, které v konkrétní situaci vyvolávají zvýšené koncentrace znečišťujících látek v atmosféře. Je nutné zohledňovat také podmínky pro jejich šíření ve spodních vrstvách atmosféry i mechanizmy interakcí znečišťujících látek s atmosférou. Mezi meteorologické parametry, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek v ovzduší patří zejména monitoring proudění a teplotního zvrstvení atmosféry a dalších souvisejících charakteristik, přičemž nutnou podmínkou jejich využitelnosti je, stejně jako u imisních měření, zajištění homogenity a vysoké kvality dat. Proto je kladen velký důraz na budování a obnovu měřících systémů, jejich kalibraci, zpracování dat a jejich archivaci v koordinaci se sítí AQUILA i na rozvoj systémů pro modelování procesů v atmosféře v souladu s přístupem FAIRMODE a se zohledněním výsledků projektů LIFE a FP7. Aktuální stav - Příčiny 15

16 Emisní inventury indikují pro období klesající trend emisí prakticky u všech hlavních sledovaných látek SO 2, NO x, VOC, NH 3, TZL, PM 10, PM 2,5. V důsledku v minulosti dosaženého úspěšného omezení emisí z energetických a průmyslových zdrojů nabývají na významu zdroje, vypouštějící emise do nižší vrstvy atmosféry ( dýchací zóny ), zejména lokální vytápění a silniční doprava. Podle údajů grafu 2 v Příloze 1 je nejvýznamnějším původcem emisí PM 10 sektor lokální vytápění domácností (37,6%). Podíl tohoto sektoru na celkových emisích primárních částic PM 10 vzrostl z 29 % v r na téměř 38 % v r a na téměř 41 % v roce Podíl sektoru lokální vytápění domácností na celkových emisích PM 2.5 činil v roce 2012 více než 59 %. Z údajů, uvedených v grafu 3 v Příloze 1 vyplývá, že sektor lokální vytápění domácností je rovněž dominantním zdrojem emisí BaP; jeho podíl na celkových emisích stoupl z 64 % v roce 2007 na 78 % v r a na téměř 90 % v roce ČR identifikovala prioritní znečišťující látky (částice PM 10 a PM 2,5, prekurzory sekundárních částic, BaP) a nejvýznamnější kategorie zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vnášeny do ovzduší. Nejzásadnější podíl na emisích prioritních znečišťujících látek mají lokální topeniště na pevná paliva. Podle Sčítání lidí, bytů a domů (2011) je v ČR přibližně 560 tisíc jednotlivých malých spalovacích zdrojů, často starých více než 20 let, s nízkou účinností (cca 60 %), v nichž jsou navíc často spalována nevhodná pevná paliva a v některých případech dokonce domovní odpad. Více než 80 % z nich splňuje pouze 1. emisní třídu. Odhaduje se, že přibližně 50 % kotlů je odhořívacího typu, přibližně 35 % prohořívacího typu a pouze 10 % zplyňovacích kotlů na dřevo a 5 % automatických kotlů na pelety nebo uhlí. Přibližně ve 2/3 těchto spalovacích zdrojů je spalována biomasa a v 1/3 uhlí. V ČR nejsou v tomto sektoru využívány žádné dodatečné emise snižující technologie. Kromě informací z emisních inventur je nutné při řízení kvality ovzduší zohlednit některé významné zdroje znečišťování ovzduší, které nejsou v inventurách dosud zahrnuty, a rovněž příspěvky jednotlivých kategorií zdrojů k lokálnímu znečištění území. Emisní inventury nezahrnují tzv. fugitivní emise zejména prachových částic z některých technologií, z manipulace se sypkými materiály a emise z těžební činnosti. Tyto zdroje mohou v lokálním měřítku představovat, spolu s resuspenzí, zásadní příspěvek k celkovým koncentracím (až desítky procent). Sektor veřejná energetika a výroba tepla spolu se sektorem dopravy jsou nejvýznamnějším zdrojem prekurzorů sekundárních částic (dohromady generovaly v r % celkových emisí NO X a 60 % celkových emisí SO 2) a nezanedbatelným zdrojem emisí částic primárních. Tyto zdroje mají menší lokální vliv, avšak významně přispívají k národní pozaďové úrovni koncentrací jemných částic. 16

17 Hodnocení věcného přínosu OP ŽP Ke konci října 2014 vedly intervence OP ŽP ke snížení emisí tuhých látek ze stacionárních zdrojů o tun ročně, emisí SO 2 o téměř tun ročně a emisí NO X o cca 900 tun ročně. Strategický přístup Nastavení Prioritní osy 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech (dále jen PO 2 ) zohledňuje, vedle nutnosti dodržet imisní limity stanovené směrnicí 2008/50/ES, také návrh balíčku k čistotě ovzduší, zejména pak návrh Programu Čisté ovzduší pro Evropu a návrh Směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, a soustřeďuje se proto na přijetí opatření k zajištění dodržování stávajících standardů kvality ovzduší, omezení negativních dopadů znečištění ovzduší v dlouhodobém horizontu a dosažení snížení národních emisí SO 2, NO X, VOC, NH 3 a PM 2.5 k r dle revize Göteborského protokolu. Na národní úrovni je PO 2 formulována v souladu se Státní politikou životního prostředí ČR , která stanovuje pro oblast ochrany ovzduší následující cíle: zlepšení kvality ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržení kvality v územích, kde imisní limity nejsou překračovány, plnění národních emisních stropů platných od r a snížení celkových emisí SO 2, NO X, VOC, NH 3 a částic PM 2.5 do r ve shodě se závazky ČR, udržení emisí těžkých kovů a POP s pod úrovní r a dále je snižovat, zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k r při současném snížení emisí NO X, VOC a PM 2.5 z dopravy, zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do r Pro každý z cílů jsou navržena konkrétní opatření včetně termínu realizace, odpovědnosti orgánů státní správy (zejména relevantních ministerstev) za implementaci a indikátorů. Strategické zacílení PO 2 je dále upřesněno Střednědobou strategií (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR, rámcovým strategickým dokumentem k řízení kvality ovzduší v ČR, který zastřešuje Národní program snižování emisí ČR a programy zlepšování kvality ovzduší pro zóny a aglomerace. Národní program snižování emisí, jehož příprava je uložena zákonem o ochraně ovzduší a vyplývá rovněž z legislativy EU, analyzuje stav ovzduší, příčiny znečištění, podíly jednotlivých sektorů ekonomiky na znečišťování a dodržování závazků ČR. Program obsahuje opatření k plnění imisních limitů na celém území ČR a k plnění národních závazků snížení emisí k roku 2020 a stanovuje prioritní znečišťující látky (primární částice PM 10 a PM 2.5, BaP a prekurzory sekundárních částic), prioritní zdroje znečišťování (lokální topeniště, silniční doprava) a prioritní lokality (aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Praha, Brno, Kladensko a část Ústeckého kraje). Program obsahuje opatření ke snižování emisí na národní úrovni, která jsou 17

18 ukládána napříč jednotlivými odvětvími hospodářství, implementační nástroje (dílčí strategie a politiky, legislativa, operativní nástroje, finanční programy) a opatření podpůrná. Program zpracovaný ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady je schvalován vládou formou usnesení, které závazně ukládá úkoly vyplývající z programu relevantním resortům. Programy zlepšování kvality ovzduší, připravované pro zóny a aglomerace, kde došlo k překročení některého z imisních limitů, analyzují kvalitu ovzduší, identifikují významné zdroje znečišťování ovzduší a navrhují konkrétní opatření. Programy jsou vydávány MŽP formou opatření obecné povahy v režimu správního řádu, a mají tedy obecnou platnost a jsou závazné pro rozhodování regionálních a lokálních orgánů. Střednědobá strategie je zastřešující dokument, propojující uvedené programy do koncepčního celku. Cíle Strategie zahrnují především dodržení národních závazků snížení emisí pro SO 2, NO x, VOC, NH 3 a PM 2.5 k r a zásadní snížení podílu obyvatel exponovaných nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek (zejména suspendované částice PM 10 a PM 2,5 a BaP). Důraz je rovněž kladen na synergie s ochranou klimatu. Součástí Strategie jsou scénáře s opatřeními (WM) a s dodatečnými opatřeními (WaM) v horizontu r a s výhledem do r a jejich ekonomické vyhodnocení. Strategie bude předložena ke schválení vládě do konce r Příspěvek k řešení v rámci OP ŽP V zájmu příspěvku OP ŽP k řešení výše specifikovaných problémů jsou v rámci PO 2 navrženy následující specifické cíle (SC): SC 2.1: Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek, SC 2.2: Snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek, SC 2.3: Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Vazby mezi identifikovanými problémy, jejich příčinami a specifickými cíli PO 2 jsou uvedeny v tabulce č. 3 v Příloze 1. Prioritní důraz je kladen na specifický cíl 1. Lokální topeniště jsou zdrojem přibližně 41 % veškerých emisí PM 10 (2012), více než 59 % emisí PM 2.5 (2012) a téměř 90 % emisí BaP (2012). Plánovanou intervencí OP ŽP bude dosaženo snížení celkových emisí PM 10 o cca 7 % a cca 13 % celkových emisí BaP, a to v tzv. respirační zóně, která je z pohledu účinků znečištění ovzduší na lidské zdraví nejzásadnější. Pro účinné zlepšení kvality ovzduší je nezbytné zohlednit územní aspekt znečištění ovzduší a kromě hlavních identifikovaných sektorů intervenovat lokálně vhodnými opatřeními na místně významných průmyslových a v nízké výšce emitujících energetických stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší. Mezi místně významné stacionární zdroje patří jak průmyslové, tak střední energetické zdroje (do 50 MW), které významně přispívají ke zhoršené kvalitě ovzduší a jsou identifikovány v rámci programů zlepšování kvality ovzduší. U těchto zdrojů 18

19 budou vyžadovány přísnější požadavky na snížení emisí, než by odpovídalo právně závazným emisním limitům. Rozhodnutí o podpoře budou zohledňovat výsledky analýz nákladů a přínosů. Podpora bude vždy poskytována výhradně v souladu s pravidly veřejné podpory. Důraz je kladen na aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT) a nově vznikajících technik ve všech relevantních případech s cílem dosažení nejlepších emisních parametrů s ohledem na technické možnosti zdrojů. Všechna opatření k naplnění specifických cílů budou zaměřena individuálně v souladu se závěry Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR a programy zlepšování kvality ovzduší pro jednotlivé zóny a aglomerace. Tyto programy také stanovují místní emisní stropy pro definované skupiny jednotlivých stacionárních zdrojů. Opatření v sektoru dopravy nejsou zahrnuta do OP ŽP a jsou součástí Operačního programu Doprava (OP D) a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jejichž cíle jsou provázány se Střednědobou strategií zlepšení kvality ovzduší v ČR. Přínosy relevantních opatření z jiných operačních programů budou hodnoceny za použití indikátoru Snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic tak, aby byl zřejmý podíl finančních prostředků ESIF na plnění cílů Střednědobé strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR a Státní politiky životního prostředí. U relevantních opatření realizovaných v prioritní ose 2 za účelem zlepšení kvality ovzduší se budou zároveň sledovat a hodnotit i jejich přínosy ke zvýšení energetické účinnosti a k energetickým úsporám, a to prostřednictvím ENVI indikátoru Snížení konečné spotřeby, hodnoceného na úrovni projektů. V rámci horizontálního pojetí kvality ovzduší deklarují partnerské operační programy IROP, OP D a OP PIK soulad se Střednědobou strategií zlepšení kvality ovzduší v ČR a v rámci jejich podpory budou zvýhodněny Strategií vyhodnocené prioritní projekty z hlediska zlepšení kvality ovzduší. Priorita 3: Odpady, ekologické zátěže a rizika Aktuální stav Problémy Směrnice 2008/98/ES o odpadech definuje závaznou hierarchii nakládání s odpady, která je v ČR reflektována v zákoně o odpadech a rovněž i ve schváleném Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) Strategické dokumenty EU (7. Akční program EU pro životní prostředí, iniciativa Evropa účinněji využívající zdroje, Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci, Iniciativa v oblasti surovin, Program nulového odpadu pro Evropu) požadují změnit orientaci nakládání s odpady směrem k tzv. oběhovému hospodářství, tedy využívat odpady jako zdroje surovin a podporovat inovativní řešení omezující vznik odpadů. Na skládky odpadů by mělo být ukládáno minimum odpadů. Z analýzy současného stavu nakládání s odpady v ČR vyplývají v porovnání s výše popsanou hierarchií následující problémy: 19

20 nízká úroveň recyklace ve vztahu k cíli dle čl. 11 směrnice 2008/98/ES (do r zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci), nedostatečný odklon biologických odpadů od skládkování ve vztahu k cíli dle směrnice 1999/31/ES (do r omezit množství BRKO ukládaných na skládky na 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vyprodukovaných v r. 1995), vysoký podíl skládkování komunálních odpadů, nedostatečná prevence vzniku odpadů. Popsané problémy brání plné implementaci hierarchie nakládání s odpady a naplňování cílů stanovených v právních předpisech a strategiích EU. Ke splnění závazných cílů EU přispěje nově schválený POH ČR , jehož strategické cíle zahrnují předcházení vzniku odpadů, snižování produkce odpadů, minimalizaci nepříznivých účinků vzniku odpadů, přiblížení se k evropské recyklační společnosti, maximální využití odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Strategické cíle nového POH ČR plně reagují na identifikované problémy. Dalším problémem jsou staré ekologické zátěže, které jsou rizikem ohrožení lidského zdraví nebezpečnými karcinogenními a toxickými látkami při kontaminaci širšího okolí (vodních zdrojů, ovzduší či půdy). Starou ekologickou zátěží se rozumí závažná kontaminace představující reálná rizika pro zdraví osob či stav ekosystémů v případech, kdy není znám původce kontaminace, nebo původce již neexistuje. Rizikem pro zdraví osob se rozumí především míra pravděpodobnosti vzniku toxického nebo karcinogenního účinku u osob ohrožených v důsledku existence kontaminace zejména v horninovém prostředí nebo stavebních konstrukcích budov. Sanace kontaminovaných a rizikových lokalit má tedy za úkol snížení zdravotních rizik odstraněním nejrizikovějších kontaminantů z podzemních vod a horninového prostředí, navíc má přínos pro revitalizaci krajiny jako celku, pro obnovení dobrého stavu životního prostředí a regeneraci přirozených vazeb v ekosystémech. Přestože v ČR probíhají sanační zásahy k odstranění starých zátěží na kontaminovaných lokalitách po několik desetiletí, stále je na jejím území velké množství lokalit, u nichž znečištění představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Oblast průmyslového znečištění, havárií a chemických látek znamená rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Hlavní problémy jsou spojeny s nedostatečným environmentálním povědomím mezi podniky, státní správou a veřejností, komplikovanou legislativou, nedostatečným institucionálním zázemím, nedostatkem prostředků na zavádění nových environmentálně přínosných technologií, nedostatečnou aplikací principu prevence a nedostatečnou osvětou. Aktuální stav - Příčiny Celková produkce všech odpadů v ČR mezi lety 2003 a 2012 výrazně poklesla (o 16,8 %), v posledních 3 letech má pak stagnující až mírně klesající trend, což je ovlivněno především změnami ve struktuře průmyslové výroby. (Zdroj dat MŽP) 20