Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl dotazníkového šetření... 3 3 Metodika... 3 3.1 Oslovení respondentů... 3 3.2 Návratnost dotazníků... 3 3.3 Struktura dotazníku... 4 4 Vyhodnocení... 4 4.1 Vznik NNO, dobrovolní členové... 4 4.2 Oblast působení... 5 4.3 Územní působnost... 6 4.4 Rozdělení NNO dle působení na věkové kategorie... 7 4.5 Informovanost o činnosti... 9 4.6 Zahraniční spolupráce NNO... 9 4.7 Materiálně technická vybavenost organizací NNO... 10 4.8 Financování činnosti NNO... 11 4.9 Koncepce rozvoje činnosti NNO a aktuální projektový záměr NNO... 13 4.10 Žádost o finance z Evropské unie (EU)... 14 4.11 Úspěšnost při získávání financí z různých dotací a grantů... 16 4.12 Priority rozvoje NNO... 16 4.13 Priority rozvoje města... 16 4.14 Překážky v rozvoji organizace... 18 4.15 Překážky v rozvoji města... 18 4.16 Přispění NNO v rozvoji města... 20 4.17 Role při tvorbě Strategie rozvoje města... 21 5 Závěr...22 6 Seznam tabulek... 24 7 Seznam grafů... 24 2
1 Úvod Pro tvorbu strategického plánu rozvoje města je nezbytné získat názory, podněty a připomínky všech aktérů, subjektů a zájmových skupin působících ve městě. Na základě těchto důležitých podkladů je možné tvořit strategický plán města, který odpovídá reálným požadavkům a potřebám pro komplexní rozvoj města. Z tohoto důvodu bylo pro objektivní posouzení stavu a podmínek pro působení neziskového sektoru ve městě realizováno dotazníkové šetření Průzkum neziskového sektoru. Dotazníkové šetření nevládních neziskových organizací (NNO) v Novém Městě nad Metují bylo realizováno koncem června a v červenci 2007. 2 Cíl dotazníkového šetření Výstupy z tohoto dotazníkového šetření nevládního neziskového sektoru mají usnadnit místní samosprávě rozhodování o zkvalitnění a hledání optimálních podmínek pro působení neziskového sektoru ve městě. Výstupy tohoto dotazníkového šetření mají tedy pomoci nasměrovat a zkoordinovat rozvojové aktivity a vytvořit žádoucí podmínky pro působení všech subjektů neziskového sektoru. Cílem dotazníkového šetření tak bylo zjistit autentický pohled na aktuální situaci neziskového sektoru, další názory, podněty a návrhy přímo od subjektů nestátních neziskových organizací. 3 Metodika 3.1 Oslovení respondentů Organizace byly osloveny na základě seznamu NNO, který byl vygenerován ze tří odlišných seznamů NNO poskytnutých od města Nové Město nad Metují. Na základě tohoto seznamu bylo osloveno celkem 82 subjektů NNO. Zodpovězeno bylo 48 dotazníků. Subjekty NNO byly osloveny e-mailem či poštou (poštou u NNO bez e-mailových kontaktů) ve dvou fázích. V první fázi byly kontaktovány NNO na konci června 2007 a přibližně 12 % organizací (do 10 NNO) do 3.7.2007. Před blížícím se termínem odevzdání vyplněných dotazníků, který byl stanoven na 16.7.2007, byla realizována druhá fáze kontaktování, jenž spočívala v telefonickém oslovení NNO. Město Nové Město nad Metují o dotazníkovém šetření NNO informovalo a zveřejnilo dotazník na webových stránkách města. 3.2 Návratnost dotazníků Z celkového počtu 82 oslovených neziskových organizací bylo zodpovězeno 48 dotazníků, což je 58,5 %. Dle zkušeností s podobnými dotazníkovými šetřeními je tato návratnost více než úspěšná. Při hodnocení návratnosti dotazníků je také nezbytné vzít v úvahu několik faktorů ovlivňujících realizaci dotazníkového šetření. Za důležitý faktor ovlivňující úspěšnost dotazníkového 3
šetření lze považovat načasování celkového šetření. Dotazníkové šetření mezi subjekty NNO probíhalo dle schváleného harmonogramu zpracování od konce června do července, tudíž částečně i v období letních prázdnin. Tento fakt mohl částečně ovlivnit aktivitu NNO při vyplňování dotazníků. Zpracovatel proto vícekrát urgoval některé NNO. Pro získání úplných, věcných a otevřených odpovědí byla všem osloveným subjektům NNO garantována anonymita. 3.3 Struktura dotazníku Pro potřeby šetření byl vypracován strukturovaný dotazník, který se skládá ze dvou částí. První část je úvodní vztahující se k typu a organizaci činností NNO. Druhá část se více zaměřuje na vlastní působení NNO, na konkrétní činnosti a s tím spojené financování, deklarované priority rozvoje NNO, role NNO a priority rozvoje města včetně problematických oblastí v rozvoji města z pohledu organizací NNO. Respondenti také měli možnost ke každé otázce sdělit další případné názory a podněty. 4 Vyhodnocení 4.1 Vznik NNO, dobrovolní členové Neziskové organizace v Novém Městě nad Metují lze podle vzniku rozdělit do čtyř kategorií. Nejvíce NNO vzniklo v 90. letech 20. století. Po roce 2000 vzniklo 11 NNO, v 90. letech 20. století vzniklo 16 organizací, méně organizací udává dobu vzniku po r. 1945 do r. 1989, kdy vzniklo 13 NNO a koncem 19. století (do r. 1950) vzniklo 7 NNO. Jedna organizace na otázku neodpověděla. Dvě organizace, které uvedly dobu vzniku koncem 19. století, upřesňují dobu svého vzniku. Jedna NNO uvádí vznik 1871, nově vznik 1991, druhá NNO uvádí vznik 1893, zánik 1899 a znovuobnovení 1919. Jedna NNO také uvádí ke svému vzniku upřesňující informaci a to vznik 1912, obnovení činnosti 1989. Převažují neziskové organizace bez placených zaměstnanců (30 NNO). Celkem 18 NNO uvádí určitý počet placených zaměstnanců, z toho 11 NNO uvádí počet placených zaměstnanců do 10 a zbylé NNO (7 NNO) 11 40 placených zaměstnanců (přičemž 40 placených zaměstnanců uvádí pouze 1 NNO a údaj upřesňuje, že se jedná o 40 externích pracovníků). Počet dobrovolných členů se v jednotlivých organizacích liší. Ze 47 NNO (1 NNO na otázku neodpověděla) uvádí 36 subjektů NNO určitý počet dobrovolníků (jsou tedy NNO, které mají dobrovolné členy i placené zaměstnance zároveň), přičemž nejvíce dobrovolníků s počtem 101 200 je v 10ti organizacích NNO. V 18ti NNO je počet dobrovolníků od více jak 10ti do 100 dobrovolníků. Přesné počty ukazují následující dvě tabulky. 4
Tabulka 1: Organizace NNO podle počtu dobrovolných členů počet dobrovolných členů počet organizací nulový počet 11 do 10 4 11-20 9 21-100 9 101-200 10 201-300 3 301-více 1 neuvedeno 1 celkem organizací 48 Tabulka 2: Organizace NNO podle počtu placených zaměstnanců počet placených zaměstnanců počet organizací 0 30 do 10 11 více než 10 7 4.2 Oblast působení Neziskové organizace v Novém Městě nad Metují jsou různého charakteru, s rozmanitými oblastmi působení. NNO měly možnost vybrat své odpovědi z 16ti předdefinovaných oblastí (včetně oblasti jiné činnosti, kam se mohly zařadit ty NNO, které u nabídnutých 15ti oblastí nenašly svoji oblast působení). Většina organizací uvedla, že působí ve více oblastí zároveň. Nejvíce je zastoupena oblast volný čas (20,17 %), sport (15,97 %), následují s odstupem oblasti kultura (13,45 %) a vzdělávání a výzkum (15,13 %). Žádná NNO neuvádí působení v odborech. Nejméně NNO (0,84 %) zaměřuje svoji činnost v oblasti komunitní rozvoj a bydlení, náboženství a církve, hospodářská a profesní sdružení. Zanedbatelné zastoupení je také v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů, politika (1,68 %). Pouze jednou činností se zabývá 35,4 % NNO (17 NNO). Z toho tři organizace uvádějí za jedinou svoji činnost vzdělávání a výzkum (17,6 %). Po jedné NNO uvádí jako svoji jedinou činnost oblast působení volný čas, kultura, sociální služby, ochrana práv, obhajoba zájmů, ochrana životního prostředí. Mezi NNO, které uvádí jen jednu činnost ve svém působení je 5
hojně zastoupena oblast sportu a to u pěti organizací NNO (29,41 %). Oblast působení jiné činnosti je uvedena jako jediná činnost u čtyř NNO (23,5 %), kdy převažuje činnost školní stravování, u jedné NNO se jedná o zaměření na činnost vysílání a příjem na amatérských radiových pásmech. Zastoupení oblastí působení všech NNO je uvedeno v následujícím grafu. Graf 1: Zastoupení jednotlivých oblastí působnosti organizací NNO v % 25,00 20,00 20,17 15,00 13,45 15,13 15,97 10,00 7,56 5,00 0,00 3,36 5,04 5,04 0,84 1,68 2,52 3,36 0,84 0,84 0,00 4,20 Kultura Památky Volný čas Vzd.a výzkum Zdraví Soc.služby Ochrana život.prostř. Komun.rozvoj a bydl. Ochr. práv, obhaj.zájmů, pol. Filantropie a dobrovol. Mezin. aktivity Náboženství a církve Hospodářs.a profes.sdružení Odbory Sport Jiné činnosti 4.3 Územní působnost Územní působnost NNO je převážně v rámci jedné obce (35,4 % NNO) a o něco méně organizací působí v celém mikroregionu (18,8 %). 1 Mezinárodní působnost nemá žádný subjekt NNO. Nejméně je zastoupena působnost nadregionální (2,1 % NNO) a celorepubliková (4,2 % NNO). Viz následující graf. 1 Za obce jsou dle zákona o obcích č.128/2000 Sb. považována i města. 6
Graf 2: Subjekty NNO dle územní působnosti v % mezinárodní 0,0 celorepubliková 4,2 nadregionální 2,1 krajská 14,6 okresní 10,4 mikroregionální 18,8 v několika obcích 14,6 v rámci jedné obce 35,4 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 4.4 Rozdělení NNO dle působení na věkové kategorie Nevládní neziskové organizace v Novém Městě nad Metují se ve své činnosti zaměřují nejen na práci s dětmi a mládeží, ale také na střední generaci a starší občany. Ze všech 48 NNO uvádí 24 NNO (50 % NNO) působnost pouze na jednu věkovou kategorii a to buď na děti a mládež do 18 let (20,8 % všech NNO), nebo převážně na střední generaci (2,1 % všech NNO), nebo převážně na starší generaci (6,25 % všech NNO) a nebo na dospělé, nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje (20,8 % všech NNO). Ostatní NNO (druhá polovina NNO) působí na více věkových kategorií zároveň. NNO měly možnost vybrat svoji odpověď z celkem 5ti předefinovaných věkových kategorií (viz níže v tabulce a grafu). Celkově bylo vybráno 77 možností (zaškrtnutých odpovědí) a byly vygenerovány kromě výše uvedené možnosti působení na jednu věkovou kategorii tyto další kombinace odpovědí. Zároveň na věkové kategorie děti a mládež do 18 let, převážně na mladé lidi (18-35 let) a převážně na střední generaci (36-60let) působí 5 NNO (10,4 % všech NNO). Na kategorie děti a mládež do 18 let a na dospělé, nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje působí shodně 13 NNO (27,1 % všech NNO). Celkem 4 NNO (8,3 % všech NNO) svoji činnost zaměřují shodně na děti a mládež do 18 let a převážně na mladé lidi (18-35 let). Na věkové kategorie děti a mládež do 18 let a převážně na starší generaci (lidé důchodového věku) uvádějí působnost celkem 2 NNO (4,2 % všech NNO). Tyto 2 NNO, které uvádějí činnost paradoxně buď na děti a mládež či na starší generaci, působí v oblasti kultury, vzdělávání a výzkum, sociální služby a ochrana práv, obhajoba zájmů, politika (1 NNO) a druhá NNO v oblasti stravování. 7
Celkově je ze všech věkových kategorií nejvíce zastoupena věková kategorie děti a mládež do 18 let (44,16 % všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí) a dospělí, nelze rozhodnout, která věková kategorie převažuje (29,87 % všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Nejméně je zastoupena věková kategorie starší generace (6,49 % všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Výběr dle předdefinovaných věkových kategorií je uveden v následující tabulce a grafu. Tabulka 3: Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie na práci s dětmi a mládeží do 18 let převážně na mladé lidi (18-35 let) převážně na střední generaci (36 60 let) převážně na starší generaci na dospělé, nelze rozhodnout, kt. věk. kateg.převažuje celkem počet vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí podíl vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí v % 34 9 6 5 23 77 44,16 11,69 7,79 6,49 29,87 100,00 8
Graf 3: Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie v % 100% 90% 80% 29,87 70% 60% 50% 6,49 7,79 11,69 40% 30% 20% 44,16 10% 0% na dospělé, nelze rozhodnout, kt.věk převažuje na starší generaci na střední generaci (36-60let) na mladé lidi (18-35 let) na práci s dětmi a mládeží do 18 let 4.5 Informovanost o činnosti Informovanost o činnosti své organizace mezi veřejností hodnotí většina NNO pozitivně. Polovina NNO (50 % NNO) uvádí, že existuje jisté povědomí u široké veřejnosti a téměř 42 % uvádí, že je velmi dobře informována široká veřejnost. O činnosti NNO ví jen poměrně malá skupina lidí v případě 6,3 % NNO (3 NNO) a o činnosti NNO vědí prakticky jen vlastní členové v případě 2,1 % NNO (1 NNO). 4.6 Zahraniční spolupráce NNO Na otázku, zda má NNO navázanou zahraniční spolupráci odpověděla většina NNO záporně (43,8 %). Zahraniční spolupráci navázanou s jedním subjektem má 6,3 % NNO. Jedná se o NNO z oblasti působení sociální služby, druhá NNO v oblasti kultura, volný čas, vzdělávání a výzkum, ochrana životního prostředí a sport a třetí NNO v oblasti vzdělávání a výzkum a volný čas. Poměrně velká část NNO (25 %) navazuje zahraniční spolupráci vždy na konkrétní akce. Jedná se o subjekty NNO, které působí v různých oblastech v oblasti sportu, kultury, památky, volný čas, ochrana životního prostředí. Přesný výběr z předdefinovaných kategorií možných odpovědí je uveden v následujícím grafu. 9
Graf 4: Subjekty NNO dle realizovaného typu zahraniční spolupráce v % 14,6 43,8 25,0 6,3 10,4 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 45,0 50,0 Nemáme, ale v budoucnu máme zájem o navázání zahr.spol. Nemáme ani jsme neměli navázanou zahr.spol. Zahr.spol.navazujeme vždy na konkrétní akce Zahr.spol.máme navázanou s jedním subjektem Zahr.spol.máme navázanou s několika subjekty 4.7 Materiálně technická vybavenost organizací NNO Materiálně technické vybavení je v polovině organizací NNO dostačující. NNO vybíraly svoji odpověď z předefinovaných tří možností odpovědí, které jsou uvedeny v následujícím grafu. Poměrně velká část NNO uvádí, že mají nedostatečné vybavení, organizace však funguje. Nedostatek vybavení bránící plnému chodu organizace uvádí 2,1 % NNO (1 NNO). 10
Graf 5: NNO dle materiálně technického vybavení v % 60,0 50,0 40,0 50,0 47,9 30,0 20,0 10,0 0,0 2,1 Ano, dostatečné vybavení pro působení org. Ne, nedostatek vybavení, org.funguje Ne, nedostatek vybavení bránící plnému chodu org. 4.8 Financování činnosti NNO Pro neziskové organizace v Novém Městě nad Metují je typické vícezdrojové financování. Většina NNO uvádí, že svoji činnost financuje z více zdrojů zároveň. Jeden zdroj financování své činnosti uvádí 14,6 % NNO (7 NNO). Z těchto NNO uvádějících jeden zdroj financování převažuje financování chodu organizace z členských příspěvků (4 NNO). Jedná se o NNO v oblasti působení v kategorii jiné činnosti (vysílání a příjem na amatérských radiových pásmech), druhá NNO v oblasti volný čas, třetí NNO v oblasti kultura, volný čas, vzdělávání a výzkum, zdraví a ochrana životního prostředí. Poslední z těchto 4 NNO uvádějících financování své činnosti z členských příspěvků působí v oblasti volného času a ochrany životního prostředí. V jednom případě NNO financující svoji činnost z jednoho zdroje se jedná o financování od obce. Tato NNO působí v oblasti kultura, památky a v oblasti vzdělávání a výzkum. Dalším jediným zdrojem financování činnosti jedné organizace, která uvádí svoji působnost v oblasti kultura, sociální služby, ochrana životního prostředí, filantropie a dobrovolnictví a náboženství a církve, je zdroj drobní dárci (fyzické osoby, sbírky). Jedna NNO vybrala za jediný zdroj financování kategorii výběru ostatní zdroje. Do této kategorie NNO řadí platby svých členů. Nejedná se zde ovšem o členské příspěvky, neboť v tomto případě nejsou tyto platby členů povinné a hradí se jimi konkrétní pořádaná akce (každý, kdo se akce účastní zaplatí za sebe poplatek finančně odpovídající dané hodnotě pořádané akce). Tato NNO působí v oblasti kultura, památky, volný čas, vzdělávání a výzkum a zdraví. Ostatní NNO uvádějí financování z více zdrojů. Převládá zdroj financování od obce (22,7 % vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí), následují členské příspěvky (19 % vybraných 11
možností/zaškrtnutých odpovědí). Dále je hojně zastoupeno financování z vlastní činnosti (12,3 % vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Nejméně jsou NNO financovány z českých i zahraničních nadací (0,6 % vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí) a z fondů EU (2,5 % vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí). Tabulka 4: Podíl zastoupení zdrojů financování činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zdrojů financování počet vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí podíl vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí v % členské příspěvky 31 19,0 z vlastní činnosti 20 12,3 od obce 37 22,7 od kraje 19 11,7 ministerstva a státní fondy 11 6,7 fondy EU 4 2,5 nadace čes. i zahr. 1 0,6 firem.dárci,sponzoring 19 11,7 drobní dárci (fyz.o., sbírky) 13 8,0 ostatní zdroje 8 4,9 celkem vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí 163 100,0 12
Graf 6: Struktura financování neziskových organizací 0,6 19,0 12,3 od obce; 22,7 11,7 6,7 2,5 11,7 8,0 4,9 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% členské příspěvky od obce ministerstva a státní fondy nadace čes. i zahr. drobní dárci (fyz.o., sbírky) z vlastní činnosti od kraje fondy EU firem.dárci,sponzoring ostatní zdroje 4.9 Koncepce rozvoje činnosti NNO a aktuální projektový záměr NNO Koncepci rozvoje činnosti organizace má zpracovanou velká část NNO (47,8 %), přesto o 4 procentní body převládají NNO, které nemají zpracovanou rozvojovou strategii své organizace (52,1 % NNO). Většina NNO nemá zpracovaný ani aktuální projektový záměr (58,3 %). Aktuální projektové záměry NNO (41,7 % NNO) se ve 45 % týkají stavebních činností (rekonstrukce, dostavby, přístavba), dále se jedná o projektové záměry z oblasti kultury, mezinárodní spolupráce, ochrany životního prostředí, ochrany práv. Jedná se o tyto konkrétní projektové záměry (z důvodu dodržení anonymity, jež byla subjektům NNO garantována, nebudou uváděny konkrétní názvy organizací): Zkvalitnění sportovního areálu Přestavba a modernizace budovy Vybudování nového lyžařského areálu Rekonstrukce přístřešku a likvidace odpadních vod Rekonstrukce a modernizace tělocvičny, výstavba umělé lezecké stěny 13
Dostavba a modernizace školských zařízení a jídelny Vybudování nové ČOV, rekonstrukce klubovny Příhraniční kulturní spolupráce Účast souborů a sborů na soutěžích a přehlídkách v Evropě Mezinárodní spolupráce škol Propojení Evropy čistými jezery, říčními toky, mořskými zálivy Prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce (matky s dětmi) - slučitelnost rodinného a profesního života 4.10 Žádost o finance z Evropské unie (EU) Co se týče využití možností financování z EU lze konstatovat, že velká část NNO se k tomu faktu staví negativně. Do kategorie nepředpokládáme, že bychom někdy žádali o finance z EU se zařadilo 33,3 % NNO. Velká část subjektů NNO uvádějí, že nemají dostatek informací o možnostech financování, žádost o finance z EU však nevylučují. Žádali o finance z EU a neuspěli v žádosti uvedly 4,2 % NNO (2 NNO). Předmět činnosti neúspěšných NNO v žádání o finance z EU je v případě první NNO sport a v případě druhé NNO se jedná o kulturu, volný čas a sport. Jedna organizace NNO se zařadila do kategorie jiné, kde uvádí, že již o finance žádali a nyní čekají na vyjádření, zda byli s žádostí úspěšní/neúspěšní. Tato NNO uvádí svoji působnost v kategorii jiné činnosti konkrétně se jedná o oblast stravování. Naopak úspěšné organizace NNO (celkem 5 úspěšných NNO) v žádání evropských prostředků byly organizace zaměřené na vzdělávání a výzkum a volný čas (3 NNO), na kulturu, volný čas a vzdělávání a výzkum (1 NNO) a poslední NNO zaměřená na ochranu životního prostředí (1 NNO). Předmět projektu u úspěšných NNO se týkal vzdělávacích a jazykových výměnných programů, vytváření partnerství mezi městy v zahraničí a oblasti životního prostředí. Kategorie výběru odpovědí včetně počtu a podílu NNO jsou uvedeny v následující tabulce a grafu. 14
Tabulka 5: Podíl organizací dle jejich možného využití financování z EU počet NNO podíl NNO v % Žádali a uspěli 5 10,4 Žádali a neuspěli 2 4,2 Nežádali, budeme žádat v brzké době 7 14,6 Nežádali, budeme žádat ve vzdálené budoucnosti 4 8,3 Nemáme dostatek info.o možnostech financování, nevylučujeme 11 22,9 Nepředpokládáme, že bychom někdy žádali 16 33,3 Jiné 1 2,1 Nezodpovězeno 2 4,2 Celkem 48 100 Graf 7: Podíl organizací dle využití možností financování z EU v % Žádali a uspěli 2,1 4,2 10,4 Žádali a neuspěli 4,2 Nežádali, budeme žádat v brzké době 33,3 14,6 8,3 Nežádali, budeme žádat ve vzdálené budoucnosti Nemáme dostatek info.o možnostech financování, nevylučujeme Nepředpokládáme, že bychom někdy žádali 22,9 Jiné Nezodpovězeno 15
4.11 Úspěšnost při získávání financí z různých dotací a grantů Na otázku týkající se úspěšnosti či neúspěšnosti v získávání dotací z různých zdrojů (na kterou měly dle zadání odpovídat ty organizace, které žádaly o finanční prostředky v minulosti vícekrát) odpovědělo celkem 11 NNO (22,9 % NNO). Většina z těchto 11ti NNO odpověděla na tuto otázku velmi příznivě (úspěšnost velmi vysoká či vysoká). Z těchto 11ti NNO uvedly 4 NNO (tj. 36,3 % z organizací odpovídajících na tuto otázku, 8,3 % všech NNO), že jejich úspěšnost je velmi vysoká (vyšší než 70 %) a 4 NNO, že jejich úspěšnost je vysoká (vyšší než 50 %). Jako střední úspěšnost ohodnotily své žádosti o dotace 2 NNO (18,1 % z organizací odpovídajících na tuto otázku, 4,2 % všech NNO). Nízkou úspěšnost uvedla pouze 1 NNO (9,1 % z organizací odpovídajících na tuto otázku, 2,1 % všech NNO). NNO vybraly ze 4 předefinovaných kategorií odpovědí-důvodů neúspěšnosti- tyto důvody střední či nízké úspěšnosti: naše organizace podává poměrně kvalitní projekty, ale ve většině případů existuje velký převis poptávky, konkurence je velmi silná, neexistují programy financující naši činnost a nedostatečné kapacity na zpracování kvalitních projektů. Nebyla vybrána kategorie odpovědi naše organizace podává kvalitní projekty, ale jiné organizace dostávají přednost kvůli nerovným podmínkám a lobby. Jedna organizace uvedla ještě jiné důvody neúspěšnosti a to, že je v současné době vypisováno velmi málo dotačních programů na krajské úrovni, které by bylo možno využít. 4.12 Priority rozvoje NNO Lze konstatovat, že každá NNO má priority rozvoje pro svoji organizaci. Dle zadání měly NNO uvést maximálně 5 priorit. Většina NNO této možnosti využila a uvedla celou škálu svých priorit, které souvisejí s charakterem a typem NNO a oblastí, ve které působí. Uvedené priority rozvoje jsou specifické pro každou danou organizaci NNO a nelze je zjednodušeně generalizovat. Společným rysem všech NNO je však potřeba finanční stability a více finančních prostředků pro své rozvojové záměry a plány. 4.13 Priority rozvoje města Při výběru prioritních oblastí rozvoje města vycházely NNO z 8 kategorií oblastí rozvoje, které byly městem Nové Město nad Metují s ohledem na současný stav priorit ve městě předdefinovány. NNO měly z těchto 8 kategorií oblastí rozvoje vybrat dle svého uvážení maximálně 3 oblasti rozvoje a přiřadit jim významnost/důležitost (1-nejméně důležité, 2-střední důležitost, 3-nejdůležitější). Pro NNO je za nejdůležitější prioritu rozvoje města považována oblast sportu, kultury a volného času. Lze tak usuzovat z faktu, že tato oblast působení je v NNO nejvíce zastoupena (viz graf 1). Za další prioritní oblasti pro rozvoj města považují NNO bydlení 16
a investování ve městě. Za nejméně důležité považují NNO dopravní infrastrukturu a cestovní ruch (ubytování pro turisty). Výsledné hodnocení dle metody váženého průměru je uvedeno v následující tabulce a grafu. Tabulka 6: Výsledky hodnocení výběru prioritních oblastí rozvoje města dle váženého průměru prioritní oblast výsledná průměrná hodnota pracovní příležitosti 2,1 bydlení 2,3 sociální služby občanům 2 sport,kultura,volný čas 2,5 dopravní infrastruktura 1,6 životní prostředí 2,1 investování ve městě 2,2 cestovní ruch 1,4 Graf 8: Prioritní oblasti rozvoje města dle váženého průměru 2,7 2,4 2,1 2,1 2,3 2 2,5 2,1 2,2 1,8 1,5 1,6 1,4 1,2 0,9 0,6 0,3 0 pracov.příležitosti bydlení soc.služby občanům sport,kultura,volný čas doprav.infrastruktura život.prostředí investování ve městě cestovní ruch 17
4.14 Překážky v rozvoji organizace Neziskové organizace v Novém Městě nad Metují měly dle zadání dotazníku uvést maximálně 5 překážek pro rozvoj své organizace. Uvedené překážky jsou specifické pro danou NNO a korespondují s charakterem, typem a oblastí působení dané NNO. Uváděné překážky jsou tedy typu: stárnutí členské základny, nedostatek nástupců, špatný demografický vývoj (nedostatek dětí a mládeže), nadměrná byrokracie, nevyhovující prostory, nezájem spoluobčanů apod. Přesto lze vymezit jednu společnou překážku pro všechny NNO. Jedná se o nedostatek financí. Nedostatek financí pro rozvoj své organizace vidí jako překážku téměř všechny odpovídající NNO. Nedostatek financí je ostatně obsažen i v jiných typech odpovědí, které s financemi úzce souvisejí (nevhodné prostory, nedostatečné vybavení apod.). 4.15 Překážky v rozvoji města Město Nové Město nad Metují nadefinovalo dle současného stavu problémových oblastí ve městě celkem 7 kategorií-oblastí možných překážek pro rozvoj města. NNO měly dle zadání otázky v dotazníku vybrat jednu překážku/problémovou oblast. Celkem 4 NNO však vybraly více překážek než jednu. Tyto odpovědi jsou též započítány a podíl vybraných odpovědí je činěn z celkového počtu vybraných možností/zaškrtnutých či uvedených odpovědí. Vzhledem k tomu, že dle zadání nepostupovaly přesně pouze 4 NNO (kdy 3 NNO zaškrtly 2 překážky a 1 NNO zvolila 3 překážky), což představuje velmi malou odchylku (8,3 %), představuje výsledek uvedený níže v tabulce a grafu vysokou vypovídací hodnotu. Přesto je nezbytné vzít tento faktor na vědomí. Dle odpovědí NNO byly navíc vygenerovány dvě kategorie žádná překážka a neví (v tabulce oddělené dvojitou čarou), neboť 4 NNO uvedly, že nevidí žádnou překážku pro rozvoj města. Odpověď nevím byla získána od 1 NNO. Celkem 3 NNO na tuto otázku vůbec neodpověděly. Dle výše uvedeného bylo tedy získáno celkem 50 odpovědí možností/ zaškrtnutých či uvedených odpovědí. NNO, které uvedly, že nevidí žádnou překážku pro rozvoj města působí v oblasti sportu (1 NNO), v oblasti kultury (1 NNO), v oblasti stravování (1 NNO) a poslední čtvrtá NNO v oblasti kultury, vzdělávání a výzkum, sociální služby a ochrana práv, obhajoba zájmů, politika. Jako největší problém/překážku vidí NNO průtah silnice I/14 centrem města (26 % z 50ti uvedených odpovědí) a nedostatek pracovních příležitostí (20 % z 50ti uvedených odpovědí). Dalšími překážkami pro rozvoj města hojně zastoupenými jsou mezilidské vztahy a nedostupné bydlení (shodně u obou překážek 14 % z 50ti uvedených odpovědí). Za nejmenší překážku je považován nedostatek parkovacích míst a kategorie jiné (shodně 4% z 50ti uvedených odpovědí). V rámci kategorie jiné uvedly celkem 2 NNO tyto překážky: nedostatek finančních prostředků na uskutečnění rozvojových záměrů města a malé investice ze strany vedení města do rozvoje města. 18
Tabulka 7: Výsledky výběru překážek/problémových oblastí v rozvoji města počet možností/zaškrtnutých či uvedených odpovědí podíl možností/zaškrtnutých či uvedených odpovědí v % nedostatek prac.příležitostí 10 20,0 průtah silnice I/14 centrem města 13 26,0 nedostatek parkovacích míst 2 4,0 mezilidské vztahy 7 14,0 omezená možnost získání prostředků z EU 4 8,0 nedostupné bydlení 7 14,0 jiné 2 4,0 žádná překážka 4 8,0 neví 1 2,0 celkem vybraných možností/zaškrtnutých či uvedených odpovědí 50 100,0 19
Graf 9: Překážky v rozvoji města dle odpovědí NNO v % 2,0 4,0 4,0 8,0 8,0 14,0 14,0 20,0 26,0 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 nedostatek prac.příležitostí nedostatek parkovacích míst omezená možnost získání prostředků z EU jiné průtah silnice I/14 centrem města mezidlidské vztahy nedostupné bydlení žádná překážka neví 4.16 Přispění NNO v rozvoji města Odpovědi NNO týkající se jejich možného přispění v rozvoji města souvisejí s charakterem a typem NNO a jsou kompatibilní s činností působení dané NNO. Na otázku jak a čím by mohla Vaše organizace přispět k rozvoji města lze odpovědi rozdělit do několika kategorií dle působnosti dané NNO. NNO by mohly přispět v rozvoji města: podporou kvalitního trávení volného času podporou sportu poskytnutím prostor pro sportovní a kulturní vyžití prezentací a propagací města v rámci pořádání kulturních a sportovních akcí pořádáním kulturních a vzdělávacích akcí podporou kvalitního životního prostředí poskytováním sociálních služeb zdravotně postiženým občanům a seniorům humanitárními sbírkami/dobročinnými akcemi - podpora sociálně slabým spoluobčanům podporou cestovního ruchu rozšířením stravování pro veřejnost - pro důchodce a pro maminky s dětmi Na tuto otázku neodpovědělo 7 NNO (14,6 % všech NNO). 20
4.17 Role při tvorbě Strategie rozvoje města Ze strany NNO je zaznamenán velký zájem o proces tvorby Strategie rozvoje. Na otázku jakou roli chcete mít při tvorbě Strategie rozvoje odpověděla většina NNO, že chtějí být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby (57,7 % všech odpovědí). Poměrně vysoce je také zastoupena kategorie odpovědi chceme aktivně vznášet návrhy (23,1 % všech odpovědí). O proces tvorby Strategie rozvoje není zájem ve 3,8 % všech odpovědí (negativně odpověděly 2 NNO). 1 NNO na otázku neodpověděla a uvedla, že ze zkušeností ví, že podněty ze zdola mají malou váhu. Vynakládané finanční prostředky na tyto projekty poté chybí na potřebnějších místech. Za současného stavu politického i hospodářského života a stavu mezilidských vztahů nelze očekávat nějakou kvalitativní změnu. Z předdefinovaného výběru odpovědí byla téměř všemi NNO vybrána/zaškrtnuta jedna varianta odpovědi vyjma 4 NNO, které vybraly/zaškrtly 2 varianty zároveň. 1 NNO na otázku neodpověděla. Takto bylo získáno celkem 51 odpovědí, ze kterých jsou činěny podíly. Tabulka 8: Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města Chceme aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních Chceme aktivně vznášet návrhy Chceme být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby Je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme Jiné celkem odpovědí počet zaškrtnutých odpovědí 8 11 30 2 0 51 podíl zaškrtnutých odpovědí v % 15,7 21,6 58,8 3,9 0,0 100,0 21
Graf 10: Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města v % 70,0 60,0 58,8 50,0 40,0 30,0 20,0 15,7 21,6 10,0 0,0 3,9 0,0 Chceme aktivně vznášet návrhy a být účastni na projednáváních Chceme aktivně vznášet návrhy Chceme být pravidelně informováni o probíhajícím procesu tvorby Je nám to jedno, příliš se o to nezajímáme Jiné 5 Závěr Nevládní neziskové organizace v Novém Městě nad Metují, jejichž územní působnost je převážně v rámci jedné obce, jsou různého charakteru, s různými činnostmi ve svém zaměření. Většina organizací se zabývá více činnostmi zároveň, převládající oblastí působení je volný čas, následuje vzdělávání a výzkum a sport. V působnosti NNO dle věkových kategorií převažuje kategorie působnosti na práci s dětmi a mládeží do 18 let. Většina NNO nemá navázanou zahraniční spolupráci. Materiálně technické vybavení má dostatečné polovina všech NNO a téměř stejná část nemá dostatek vybavení pro své působení, některé organizace mají nedostatečné vybavení bránící plnému chodu organizace. Pro NNO v Novém Městě nad Metují je typické financování z různých zdrojů. Většina NNO je financována z několika typů zdrojů zároveň. Převládá financování od obce a z členských příspěvků. Následuje s větším procentuálním odstupem financování z vlastní činnosti. Společným problémem NNO je nedostatek finančních prostředků na realizaci rozvojových plánů či na plný chod organizace. Převládají NNO, které nemají zpracovanou rozvojovou strategii své organizace a většina NNO také nemá zpracovaný aktuální projektový záměr. 22
Co se týče využití možnosti žádat o finance z EU velká část NNO nepředpokládá, že by někdy o finance z EU žádaly. Problémem velké části NNO také je nedostatek informací o možnostech financování z EU, jinak by nevylučovaly využít možnosti žádat o finance. Na otázku úspěšnosti při získávání finančních prostředků z různých dotací a grantů odpovědělo velmi málo organizací NNO (22,9 % všech NNO). Z těchto odpovídajících NNO převažují úspěšné organizace v žádání o finance z různých dotačních titulů a grantů (na celkovém počtu všech NNO to je však jen nepatrná část a to 1,6 % úspěšných NNO ze všech 48 NNO). Ze strany NNO je vytýkáno, že je na úrovni kraje vypisováno velmi málo dotačních programů, které by mohly NNO využít. Priority rozvoje své organizace a překážky v rozvoji jsou specifické pro každou NNO. Souvisejí s činností, s charakterem a typem dané organizace. Společným rysem všech NNO je však potřeba finanční stability, jež byla uváděna v prioritách rozvoje i jako překážka v rozvoji při nedostatku financí. Podpora sportu, kultury a volného času je z pohledu NNO nejdůležitější prioritou pro rozvoj města. Tato preference úzce souvisí s převládajícími NNO, jež svoji činnost zaměřují právě na volný čas, sport a kulturu. Dalšími velmi podporovanými prioritními oblastmi jsou podpora bydlení a investování ve městě. Naopak jako překážky v rozvoji města vidí NNO průtah silnice I/14 centrem města a nedostatek pracovních příležitostí. Organizace NNO také vidí velkou překážku v mezilidských vztazích a v nedostupném bydlení. NNO považují své působení a své činnosti jako užitečné v rámci rozvoje města. Pozitivní skutečností je velký zájem ze strany NNO o proces tvorby Strategie rozvoje města, kdy více jak polovina NNO chce být informována o probíhajícím procesu tvorby a téměř čtvrtina NNO chce aktivně vznášet návrhy. 23
6 Seznam tabulek Tabulka 1: Organizace NNO podle počtu dobrovolných členů... 5 Tabulka 2: Organizace NNO podle počtu placených zaměstnanců... 5 Tabulka 3: Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie... 8 Tabulka 4: Podíl zastoupení zdrojů financování činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zdrojů financování... 12 Tabulka 5: Podíl organizací dle jejich možného využití financování z EU... 15 Tabulka 6: Výsledky hodnocení výběru prioritních oblastí rozvoje města dle váženého průměru... 17 Tabulka 7: Výsledky výběru překážek/problémových oblastí v rozvoji města... 19 Tabulka 8: Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města... 21 7 Seznam grafů Graf 1: Zastoupení jednotlivých oblastí působnosti organizací NNO v %... 6 Graf 2: Subjekty NNO dle územní působnosti v %... 7 Graf 3: Podíl zastoupení věkových kategorií v činnosti NNO na celkovém počtu všech vybraných možností/zaškrtnutých odpovědí týkajících se zaměření na věkové kategorie v %.. 9 Graf 4: Subjekty NNO dle realizovaného typu zahraniční spolupráce v %... 10 Graf 5: NNO dle materiálně technického vybavení v %... 11 Graf 6: Struktura financování neziskových organizací... 13 Graf 7: Podíl organizací dle využití možností financování z EU v %... 15 Graf 8: Prioritní oblasti rozvoje města dle váženého průměru... 17 Graf 9: Překážky v rozvoji města dle odpovědí NNO v %... 20 Graf 10: Role NNO při tvorbě Strategie rozvoje města v %... 22 24
Zpracovalo: Centrum evropského projektování Regionální rozvojová agentura Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové 2 Tel.: +420 495 817 191 Fax: +420 495 817 380 www.cep-rra.cz e-mail. info@cep-rra.cz Řešitelský tým: Mgr. Jana Kuchyňková Mgr. Kateřina Pourová 25