Univerzita Karlova v Praze. 1. lékařská fakulta. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví. Studijní obor: Adiktologie prezenční forma

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Adiktologie prezenční forma Bc. Kateřina Beranová, DiS. Užívání Nových Syntetických Drog (NSD) mezi problémovými uživateli distribuce NSD na otevřené drogové scéně ČR a jejich identifikace Abuse of new synthetic drugs among troubled users - distribution of NSD on open drug scene in the Czech Republic and their identification. Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Mgr. Vendula Běláčková Ph.D. Praha 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem řádně uvedla a citovala všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti kvalifikačních prací. V Praze, 21. 7. 2015 KATEŘINA BERANOVÁ

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce Ing. Mgr. Vendule Běláčkové Ph.D. za odborné vedení, vstřícnost a podnětné připomínky při zpracování diplomové práce.

Identifikační záznam: BERANOVÁ, Kateřina. Užívání Nových Syntetických Drog (NSD) mezi problémovými uživateli distribuce NSD na otevřené drogové scéně ČR a jejich identifikace. [Abuse of new synthetic drugs among troubled users - distribution of NSD on open drug scene in the Czech Republic and their identification]. Praha, 2015. 95 s., 2 přílohy. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika/Ústav 1. LF UK 2015. Vedoucí závěrečné práce, Ing. Mgr. Vendula Běláčková Ph.D.

Abstrakt: Nové syntetické drogy jsou novým fenoménem, který expanduje v mnoha zemích. Nové syntetické látky napodobují fenomenologické účinky tradičních drog, avšak si zachovávají punc legálních látek. Legální statut NSD je zapříčiněn tím, že tyto nové látky nejsou kontrolovány Jednotnou úmluvou OSN o omamných látkách z roku 1961 ani Úmluvou OSN o psychotropních látkách z roku 1971. Do České republiky se tento trend dostal o něco později než v okolních zemích a to především v roce 2010, kdy prodej NSD byl převážně v kamenných obchodech. Tento prodej byl ukončen v dubnu 2011, z důvodu zapsání 33 nových látek na seznam psychotropních a omamných látek a přesunul se převážně na internet. Složení NSD se velmi často mění, z důvodu zakázání přípravné látky, z toho vyplývá, že rizika spojená s užíváním NSD jsou nepředvídatelná. Cílem výzkumu této práce je zjistit získávání a distribuci NSD mezi problémovými uživateli a zároveň zmapovat nejužívanější NSD mezi touto populací. Hlavním smyslem výzkumu je přinést poznatky, co je NSD za výrobek (jak se jmenuje, jak vypadá, co obsahuje, kde a od koho se získává, kolik stojí). Výzkum byl tvořen polostrukturovanými rozhovory (kvalitativní část) a strukturovanými dotazníky (kvantitativní část). Respondenti byli klienty vybraných kontaktních center a terénních programů. Celkový počet respondentů byl 270, přičemž do kvalitativní části se dostalo 36 respondentů. Způsoby získávání NSD jsou mnohé, avšak díky polostrukturovaným rozhovorům se přišlo na specifický typ prodeje NSD, oproti tradičním drogám, a to tzv. telefonické srazy, kde cena NSD je stabilní oproti nákupu u dealera. Informace o složení NSD respondenti měli nedostatek, také mezi nimi kolují spekulace o možnosti obsahu jedů v NSD. Informace o balení NSD zcela absentuje, někteří respondenti uváděli nějaký typ informace na balení NSD z kamenných prodejen, než byly uzavřeny. Názvy NSD jsou různé a mění se i v závislosti na lokalitě, ovšem ve všech zařízeních se v různé míře objevoval název Funky. Legální statut NSD respondenti spíše věděli, ale zároveň tomu nepřikládali žádnou hodnotu. Klíčová slova: nové syntetické drogy, problémový uživatel, prevalence, prodej NSD, legislativa

Abstract: New synthetic drugs are a new phenomenon that is expanding in many countries. NSD mimic the effects of traditional drugs phenomenological, but retain the hallmark of legal substances. NSD legal status is due to the fact that theses new substances are controlled by the United Nations Single Convention on Narcotic Drugs of 1961 or the UN Convention on Psychotropic Substances, 1971. To the Czech Republic this trend came somewhat later than in neighboring countries, and especially in 2010, when sales NSD was mainly in shops. This sale was completed in April 2011 becouse of entering 33th NSD to the list of psychotropic and narcotic substances and moved mostly to the internet. NSD composition is often changing, due to disabling preparatory material, it follows that the risks associated with the use of NSD are unpredictable. The research objective of this study is to determine the acquisition and distribution of NSD between problem drug users and also to map the most widely used NSD among this population.the main purpose of the research is to bring knowledge (as it s called, how it look, what it contains, where and from whom it receives, how much it costs). The survey was made up of semi-structures interviews (qualitative part) and structured questionnaires (quantitative part). Respondents were selected clients on centers and outreach programs. The total number of respondents was 270, while in the qualitative part received 36 respondents. Ways of acquiring NSD are many, but thanks to semi-structured interviews came to a specific type of sales NSD, unlike traditional drugs, so-called. Telephone meetings, where the price is stable compared to NSD. NSD where the prices is stable compared to the purchase at the composition NSD respondents were short, also circulated among speculation about the possibility of poison content in NSD. Information about packing NSD entirely absent, some respondents reported some type of information on the packaging of NSD stone shops before they were closed. NSD names are different and vary as well depending on location, but in all devices with varying degrees appeared Funky name. Legal status NSD respondents knew more, but it did not set any value. Key words: New synthetic drugs, the problem user, prevalence, sales NSD, legislation.

Evidence výpůjček Prohlášení: Beru na vědomí, že odevzdáním této závěrečné práce poskytuji svolení ke zveřejnění a k půjčování této závěrečné práce za předpokladu, že každý, kdo tuto práci použije pro svou přednáškovou nebo publikační aktivitu, se zavazuje, že bude tento zdroj informací řádně citovat. V Praze, 21. 7. 2015 Podpis autora závěrečné práce Jako uživatel potvrzuji svým podpisem, že budu tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury. Jméno Ústav / pracoviště Datum Podpis

Obsah Úvod... 11 1 Background... 14 1.1 NSD o co se jedná... 14 1.2 Systém včasného varování (EWS)... 15 1.2.1 Situace v ČR... 16 1.3 NSD a chemické působení v mozku... 17 1.4 Účinky a dopady... 18 1.5 Specifika NSD... 19 1.5.1 Prodej NSD... 19 1.5.2 Internetový prodej NSD... 19 1.5.3 Situace v České republice... 22 1.6 Rozdělení NSD... 23 1.6.1 Syntetické kathinony... 24 1.6.2 Piperaziny... 25 1.6.3 Syntetické kanabioidy... 26 1.6.4 Tryptaminy... 27 1.6.5 Ostatní látky... 27 1.7 Uživatelé NSD, problémoví uživatelé NSD... 27 1.7.1 Injekční užívání NSD... 28 1.8 Prevalence... 29 1.8.1 Situace v ČR... 32 1.9 Předávkování/rizika/úmrtnost... 33 1.10 Legislativní opatření... 34 1.10.1 Situace v ČR... 36 2 Výzkumná část... 37 2.1 Cíl/účel výzkumu... 37 2.2 Výzkumné otázky... 37 2.3 typ studie: Terénní výzkum... 37 2.4 Metodika/metody... 38 2.4.1 Polostrukturované rozhovory... 41 2.4.1.1 Získávání dat... 42 2.4.1.2 Výzkumný vzorek kvalitativní části... 42 2.4.1.3 Zpracovávání dat... 45 2.4.1.4 Analýza dat... 45 2.4.1 Strukturované dotazníky... 46

2.4.2.1 Výběr výzkumného souboru... 46 2.4.2.2 Sběr dat a průběh... 47 2.4.2.3 Výzkumný vzorek kvantitativní části... 48 2.4.2.3 Zpracování a analýzy dat... 50 2.6 Odměna respondentovi... 50 2.7 Výzkumná validita a reprezentativita... 50 2.8 Limity výzkumu... 51 2.9 Etické aspekty výzkumu... 51 3 Výsledky... 53 3.1 Kvalitativní část... 53 3.1.1 Způsob opatřování NSD... 53 3.1.2 Cena, hmotnost NSD... 57 3.1.3 Legálnost NSD... 61 3.1.4 Informace o balení NSD... 63 3.1.5 Název NSD... 65 3.1.6 Průběžné výsledky kvalitativní části... 67 3.2 Kvantitativní část... 67 3.2.1 Způsoby opatřování NSD... 68 3.2.2 Cena NSD... 74 3.2.3 Legálnost NSD... 80 3.2.4 Název NSD... 84 3.2.5 Chemické složení NSD... 86 3.1.6 Průběžné výsledky kvantitativní části... 88 Diskuze... 89 Literatura... 91 Přílohy... 94 Příloha 1 Polostrukturovaný rozhovor... 94 Příloha 2 Strukturovaný dotazník... 94

Seznam zkratek EMCDDA Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost EU Evropská unie Euro-DEN - European Drug Emergencies Network EWS - systém včasného varování MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky LF UK lékařská fakulta Univerzity Karlovy NMS národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti NSD nové syntetické drogy OSN - organizace spojených národů PL psychotropní látky PUD problémový uživatel drog PUNL problémový uživatel návykových látek REITOX - evropská informační síť pro drogy a drogové závislosti Sb. sbírky WHO světová zdravotnická organizace

Úvod Nové syntetické drogy 1 jsou legální psychoaktivní substance, které se svými účinky vyrovnávají tradičním drogám (marihuana, pervitin, halucinogeny, heroin, apod.). Legální mohou být proto, že jejich výrobci NSD vyrábějí z legálních látek a legálních prekurzorů (z látek, které nejsou uvedené na seznamu omamných a psychotropních látek 2 ). Důvodem je, aby vyrobené látky byly legální a výrobci tak byly právně nepostižitelní. Díky takovéto výrobě, která velmi rychle reaguje na nově zapsané látky na seznam OPL, NSD nepodléhají kontrole dle mezinárodního práva a mohou být beztrestně prodávány (NMS, 2013). Nové syntetické drogy se na českém trhu začaly objevovat koncem roku 2010, kdy byly legálně prodávány v tzv. Amsterdam shopech jako upomínkové předměty, soli do koupele apod. Tento prodej byl ukončen 22. dubna 2011, kdy byl seznam OPL navýšen o 33 novách látek, z čehož 30 bylo NSD. Na tomto právním základě se nabízené zboží v kamenných obchodech stalo nelegálním. Po uzavření Amsterdam shopů se velké oblibě těšil prodej internetový a podpultový, převážně do r. 2013. Nové syntetické drogy či jejich prekurzory pocházejí z Indie a Číny a v koncové evropské zemi se buď vytváří, nebo jen balí k prodeji. Do ČR se ve velkém množství dostávaly z Polska, jelikož v Polsku došlo k zapsání nových látek na seznam OPL dříve než v České republice a tudíž se prodejci přesunuli k nám (do vedlejší země) 3. Výrobci NSD velmi pružně reagují na nově zapsané látky na seznam OPL a vždy se snaží vyrobit podobný produkt s podobnými účinky, ovšem s tím rozdílem, že žádná složka k výrobě NSD není uvedena na seznamu OPL a tudíž výrobek opět nabyde na legálnosti. Úměrně tomu však rostou rizika spojená s užíváním NSD, jelikož jejich účinky a rizika s nimi spojená nemohou být dlouhodobě monitorovány. Často se jejich mechanizmy účinku pouze předpokládají na základě fenomenologické podobnosti s jinými, lépe prozkoumanými látkami (Páleníček, 2005, s. 241). Informace se získávají z odborných studií, které se tomuto tématu ve 1 dále jen NSD 2 Dále jen OPL 3 http://prawo.gazetaprawna.pl/artykuly/826028,dopalacze-jak-narkotyki-za-ich-posiadanie-nawetwiezienie.html 11

větší intenzitě věnují posledních několik let a od samotných uživatelů NSD, kteří se o své zkušenosti podělí s pracovníky v různých typech služeb nejen na poli adiktologie. Takřka první zmínky o NSD se objevovali na internetových portálech od tzv. psychonautů 4, kteří své zážitky hojně popisovaly a radili potencionálním uživatelům/experimentátorům co dělat a nedělat (Páleníček, 2005). Aby se dalo předcházet mnohým negativním následkům spojených s prodejem, výrobou, užíváním atd. NSD, tak na tomto základě vznikl Systém včasného varování (early-warning system, EWS), který byl přijat dne 10. května 2005. Hlavním cílem Systému včasného varování je rychlá výměna informací a spolupráce na poli EU v oblasti NSD. Informace by měly být zprostředkované co nejkvalitněji a nejrychleji a měly by též obsahovat hodnocení rizik spojených s užíváním NSD a jejich kontrolu. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti 5, jakožto zástupce ČR, spolupracuje s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogové závislosti 6 od roku 2002, kdy se informace o NSD začaly objevovat ve větší míře. V r. 2003-4 proběhlo několik setkání s odborníky. Díky těmto setkáním se ČR k EWS připojila 15. července 2005. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky přijala dokument Systém včasného varování před novými drogami v České republice, který definuje cíle, zásady a pravidla spolupráce EWS (EWS, 2012). 7 ČR ustavila pracovní skupinu, která shromažďuje a vyhodnocuje data o výrobě, distribuci a užívání nových psychoaktivních látek v ČR, a zajišťuje rychlou výměnu informací jak na národní, tak mezinárodní úrovni. 8 Tato práce si klade za cíl zjistit získávání a cesty distribuce NSD mezi problémovými uživateli a zároveň zmapovat nejužívanější NSD mezi touto populací a identifikovat je. Práce je součástí projektu Nové drogy analýzy trhu, epidemiologie užívání a identifikace možností pro snižování škod. Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví ČR, č. NT-14064-33 vedoucí studie: MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D, díky němuž se data sbírala v několika zařízeních po celé ČR, a respondentů bylo 270. 4 jedinci, kteří amatérsky experimentují s psychedelickými zkušenostmi páleníček psychiatrie 5 Dále jen NMS 6 Dále jen EMCDDA 7 Systém včasného varování aj 12

Výzkum byl realizován jako terénní výzkum, přičemž byla použita jak metoda kvalitativní (polostrukturovaný rozhovor), tak i kvantitativní (strukturovaný dotazník). Na tomto základě jsou obsahem práce výzkumné otázky i hypotézy, které se prolínají a doplňují. Výsledky výzkumu jsou komentovány dle zadaných výzkumných otázek a hypotéz a poté komprimovány dohromady. Užité metody se tak protnout a vytvoří plastičtější obraz o povědomí NSD. Teoretická část práce je formou výzkumné rešerše odborných zdrojů, kdy se snaží jasně, avšak komplexně vystihnout daný problém. 13

1 Background 1.1 NSD o co se jedná Termínem nové syntetické drogy 9 by bylo logické chápat látky nebo skupiny látek, které jsou nové na drogové scéně, drogových trzích. Pravdou ovšem je, že tyto látky jsou známy již řadu let, resp. je znám jejich psychotropní potenciál. (Páleníček, 2004). Jako nové je tedy můžeme nazývat proto, že v posledních letech se rapidně zvýšil jejich výskyt jak mezi dlouhodobými uživateli návykových látek, tak ale i experimentátory. Historicky se NSD říkalo designer drugs, ačkoliv toto označení je odborně nepřesné. Designer drugs se tak používalo pro označení drog syntetického původu. (Páleníček, 2004). Tyto jsou vyráběny tak, aby jejich účinky napodobovaly, a napodobují či převyšují účinky tradičních drog, nicméně jejich výrobní postup upravuje molekulární struktury tak, aby nebyly postižitelné stávajícími drogovými zákony. (Sacco, L. N. et al. 2014). Výraz nové (NSD) tak neznamená, že NSD byly nově objeveny, ale měl by se chápat jako látky nově k dispozici či nově zneužitelné látky (Cary, P. L. 2014). Nyní bychom tyto dva pojmy mohli chápat jako synonyma i z toho důvodu, že NSD i designer drugs jsou fenomény, které se snaží díky svému jedinečnému složení setrvat na legálním drogovém poli. Může se tak dít, díky jejich složení, které se snaží obsáhnout pouze legální substance či jejich prekurzory a tím se tak vyhnout nelegálnímu zařazení (Gallagher, 1986). Termín designer drugs se již moc nevyskytuje a nahradil jej termín legal highs (legální opojení). Na tomto je patrné, že názvosloví k tomuto fenoménu patří více než k tradičním nelegálním drogám a můžeme o názvech hovořit klidně jako o specifiku NSD. Legal highs (legální opojení) je zastřešující termín pro psychoaktivní látky, které nepodléhají kontrole podle protidrogových právních předpisů (EMCDDA, 2011a). Další část definice NSD se zaměřuje na jejich legálnost, kdy se NSD rozumí nová omamná nebo psychotropní droga, v čisté formě nebo ve směsích, která není řízena Jednotnou úmluvou Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 nebo Úmluvou Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971. (EMCDDA, 2006b). 9 Dále jen NSD 14

Nejobsáhlejší definici NSD, která obsahuje vesměs všechny zmíněné aspekty, uvádí Páleníček (2004) a to, že NSD je látka: a) která se aktuálně nevyskytuje v žádném ze seznamu PL Úmluvy OSN o psychotropních látkách z roku 1971 (přestože může být zapsána v některém z národních seznamů PL v jedné či více zemích EU) a zároven b) představuje podobně vážné nebezpečí pro veřejné zdraví jako látky zařazené do Seznamů I nebo II Úmluvy OSN o psychotropních látkách a zároven c) má omezené terapeutické využití. (Páleníček, 2004 s. 9) 1.2 Systém včasného varování (EWS) Systém včasného varování (Early warning system) reaguje na trend zrychlujícího se tempa drogových trhů v celé Evropě, ale i napříč celým světa, který je díky modernizaci a globalizaci propojenější než kdykoliv předtím. EWS tak byl vyvinut především z důvodů dynamičnosti problémů, které vznikají nebo by mohly vznikat díky NSD a je proto velmi důležité, aby nástroje dohledu a systémy sledování těchto látek byly co nejefektivnější, komplexní a hlavně vzájemně propojení. (NMS, 2014) EWS tak představuje mechanismus pro rychlou výměnu informací o výrobě, šíření a rizicích NSD s cílem minimalizovat negativní zdravotní dopady užívání NSD (NMS, 2011, s. 7). Byl vytvořen převážně jako mechanismus rychlé reakce na objevení NSD (Úřední věstník, 2005, s. 32 in EMCDDA, 2012). EWS byl zřízen Rozhodnutím Rady 10 dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek, kdy vytváří mechanismus pro rychlou výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, které mohou představovat hrozbu pro veřejné zdraví a sociálních hrozeb, včetně zapojení organizovaného zločinu. (EMCDDA, 2012). V souladu s ustanoveními 1961 Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách a úmluvu z roku 1971 OSN o psychotropních látkách, Rozhodnutí Rady stanovilo jasná opatření pro každý členský stát, tak, aby byla realizovatelná i na NSD a to z důvodu rizik, která jsou s těmito látkami spojena (EMCDDA, 2012). 10 Rozhodnutí Rady 2005/387 / SVV 15

Koordinaci EWS zajištují národní instituce v rámci EU a to Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Europol a Reitox. Informační potenciál systému je oboustranný. Získané informace na národní úrovni jsou předávány a shromažďovány Národními monitorovacími středisky, poté jsou přeposílány evropským koordinačním centrům (viz výše) a odsud jsou rozeslané všem členům mezinárodní sítě EWS. (Páleníček 2004). EWS začal NSD monitorovat v r. 2005, kdy bylo zaznamenáno 14 nových látek. Tento trend postupně narůstal a stále expanduje, jak ukazuje graf č. 1. Poslední souhrnná data ukazují, že systém zachytil 101 NSD v r. 2014. EMCDDA (2015) v současné době eviduje 450 nových psychoaktivních látek (EMCDDA, 2012). Graf č. 1 Počet NSD zaznamenaných EWS v letech 120 100 80 60 40 20 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 ostatní země EU 14 7 15 13 24 41 49 73 81 101 ČR 35 18 48 1.2.1 Situace v ČR Česká republika je zapojena do systému sběru dat od r. 2002, kdy informace sbírala síť Reitox (která pomáhala dosáhnout srovnatelnosti dat o drogách v jednotlivých zemích). EWS na síť Reitox zcela navazuje a rozšiřuje ji. ČR naplnila veškeré náležitosti, které musejí být splněné, aby se daná země mohla plně zapojit do EWS. Jednotlivé složky EWS v ČR (EMCDDA, 2015): - Poradní výbor pro sběr dat o drogách - Terénní složky - Nízkoprahové programy, Ústav farmakologie 3. LF UK, Oddělení soudních lékařství - toxikologické laboratoře, Záchranné služby. 16

- Policejní a trestněprávní sféra Kriminalistický ústav, NMS 11, Národní korespondent EWS v ČR, SAP 12, Národní jednotka Europolu, Inspektorát pro omamné a psychotropní látky MZ ČR. V r. 2013 bylo systémem hlášeno 48 NSD v ČR, z čehož 12 bylo hlášeno do EWS poprvé, i když se o jejich výskytu vědělo a 3 NSD byly ohlášeny s tím, že se jednalo o jejich úplně první výskyt v EU. V r. 2012 bylo ohlášeno 18 NSD a v r. 2011 35 NSD, s tím, že 21 z těchto látek byly zachyceny v ČR poprvé. Viz graf č. 1 (NMS, 2013). 1.3 NSD a chemické působení v mozku Účinky NSD a to jak interagují v mozku je jedním z témat, které není moc dobře prozkoumáno, kvůli častým změnám ve složení NSD (z důvodu legálnosti dané látky viz dále). Nicméně NSD jsou podobného charakteru jako amfetaminy 13 a to značí, že výrazně mozek stimulují. Může to být způsobeno zvýšením koncentrací neurotransmiterů monoaminů (jako je dopamin, serotonin a noradrenalin) v mozkových synapsích. Páleníček (2005) dále rozpracovává tyto účinky a to, že NSD účinkují většinou přímo na úrovni synapsí, a to třemi základními mechanizmy vyplavují monoaminy do synaptické štěrbiny, jsou agonisty jednotlivých receptorů a/nebo v některých případech mají i aktivitu inhibitorů monoaminooxidáz (Páleníček, 2005, s. 241). Na základě výzkumů v této oblasti se dá předpokládat, že účinky NSD budou velmi podobné jako u jiných stimulačních drog, z čehož dále vyplývá, že návykový potenciál a zvýšená tolerance u častých uživatelů návykových látek je nevylučitelná. (Paillet-Loilier et al., 2014 in Cary, P. L (2014). Vědecký výbor EMCDDA se domnívá, že NSD by mohly být ještě škodlivější než tradiční drogy, kterým se NSD svými účinky snaží přibližovat. Bohužel došlo i k úmrtím zapříčiněním NSD a to v 18 případech ve Velké Británii a 8 úmrtí bylo evidováno v Maďarsku. Ve většině úmrtí byla NSD kombinována s jinými návykovými látkami. (Drug Net NPS, 2014). 11 Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti 12 Společné analytické pracoviště Národní protidrogové centrály a Generálního ředitelství cel 13 Tato práce je především zaměřena na NSD se stimulačním účinkem. Nicméně rozdělení NSD dle jejich účinků je také v práci obsaženo v kapitole 1.6. 17

1.4 Účinky a dopady Jak již bylo výše zmíněno, NSD jsou vyráběny s úmyslem napodobení účinků tradičních drog (v tomto případě stimulancií), tudíž se předpokládá, že účinky a dopady budou podobného charakteru. Páleníček (2004) tyto účinky označuje jako sympatomimetické (sympatikus stimulující) 14, jelikož jsou součástí mimovolní regulace několika fyziologických funkcí organismu. Sympatikus hraje výraznou roli v regulaci funkce srdce a cév, trávicí soustavy, tělesné teploty, spánku apod. Většinou se jedná o účinky ve smyslu plus (např. zvyšuje tepovou frekvenci, krevní tlak apod.) Páleníček, 2004, s. 17. V r. 2004 byly popsány nežádoucími účinky NSD jako zvýšená tělesná teplota, zvýšená tepová frekvence, zvýšení krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu, pocení, nauzea, průjmy a bolesti hlavy Páleníček 2004. O rok později autor přidává další negativní účinky a to mydriázu, nystagmus, svalovou spasmu a anorektické účinky. Negativní účinky se též projevují v imunitním a humorálním systému (Páleníček, 2005) Nežádoucí účinky byly v dalších letech popsány, a navýšeny o výčet viz výše, jako rozrušení, hypertermie, problémy s dýcháním a srdeční zástava. (Drug Net NPS, 2014).). Další studie ukazují na negativní dopady po užití NSD v podobě bolesti na hrudi, zvýšeného krevního tlaku a tepové frekvence, agitaci, halucinace, záchvaty paniky, extrémní paranoiu, přeludy a nedostatek spánku díky vyvolané psychóze. Studie dále uvádí, že pozitivní i negativní účinky jsou ale stále neznámé, díky rychle se měnícímu charakteru NSD (Sacco, L. N. el al. 2014). Páleníček (2004) uvádí, že uživatelé NSD vyhledají odbornou pomoc minimálně a to hlavně z toho důvodu, že užívání NSD nevnímají jako vážný problém, který by jim mohl způsobit nějaké zdravotní potíže. Dále dodává, že účinky NSD narůstají v případě kombinací s jinou návykovou látkou či záměnou za tradiční drogu a uvádí příklad z r. 2004, kdy v domnění užití MDMA dva muži užili NSD a způsobili si tak těžkou otravu, jeden z dotyčných na následky zemřel. (Páleníček, 2004). NSD mohou zapříčinit rozvinutí latentních či již existujících psychických onemocnění u psychicky nemocných jedinců (např. emoční nestabilita jedince či přítomnost psychiatrické anamnézy v rodině dotyčného). V neposlední řadě je nasnadě uvést fakt, že NSD mohou 14 Sympatikus je souèástívegetativníhonervovéhosystému,kterýsepodílí na mimovolní regulaci øady fyziologických funkcí organism Páleníček 2004, s 17) 18

ovlivňovat zdravý úsudek jedince a tím může docházet k rizikovému způsobu chování jako je například nechráněný pohlavní styk nebo řízení motorových vozidel (Páleníček, 2004). 1.5 Specifika NSD NSD se od tradičních drog v mnohém liší, i když se velmi snaží o jejich duplikaci. Tyto odlišnosti jsou pro ně specifické a u jiných návykových látek se s nimi v takové míře nesetkáváme. Hlavní odlišností je rychlost výrobců NSD, kteří hbitě reagují na legislativní opatření a díky tomu přizpůsobují výrobu tak, aby jejich produkt byl i nadále vyráběn pouze s legálních prekurzorů a byl tak trestněprávně nepostižitelný. Další rozdíl můžeme spatřovat v prodeji NSD, kde se uplatňuje internetový prodej, prodej v kamenných obchodech a prodejní telefonické srazy (viz výsledky). Marketing při prodeji NSD hraje také důležitou roli a je opět kreativnější než u tradičních drog. S tím se váže i nedostatek informací a nejasnost účinků NSD. V poslední řadě je specifická motivace k užívání NSD, která se hlavně spojuje s dostupností, cenou a hmotností NSD oproti např. pervitinu. Jednotlivé body budou rozebrány v jiných kapitolách, nicméně je určité vhodné, specifika nastínit takto společně. 1.5.1 Prodej NSD Fenomén NSD má řadu specifik, jak již byl řečeno výše. K hlavním specifikám jistě patří jejich prodej. Získání a nákup NSD se především prováděl pomocí internetových on-line shopů, ale též prodej probíhal v kamenných obchodech, kde nabídka NSD byla také vysoká a tento způsob prodeje byl velmi oblíbený. Proběhlo již několik výzkumů, které se zabývaly právě tímto způsobem nákupu NSD, většinou jsou to výzkumy nereprezentativní, avšak dávají nám nahlížet na tuto problematiku a tím se stávají cennými. 1.5.2 Internetový prodej NSD NSD, ale i tradiční návykové látky, jsou již několik let nabízeny on-line formou a to jak na běžném uživatelském internetu, tak ale především na hlubokém webu, což je část internetu, která je skrytá běžným uživatelským vyhledávačům. Na těchto hlubokých webech se NSD (ale 19

i jiné návykové látky apod.) prodávají i jednotlivcům, ti se k tomuto způsobu prodeje dostávají pomocí šifrovacího softwaru. Hluboký internet tak zaručuje velmi vysokou míru anonymity pro nakupující, i z tohoto důvodu je možné, že je tento nákup tak oblíbený. Tento typ prodeje NSD je většinou nazýván jako o šedý trh (EMCDDA, 2015). Nicméně nákup NSD se neprovádí jen na takto zabezpečených webech. V r. 2013 EMCDDA provedla průzkum internetového prodeje a nabídky NSD na evropských webech, kdy přišla na 651 internetových stránek, které prodávaly NSD (tzv. legal highs). V r. 2014 bylo zjištěno, že přes on-line nákup, jdou koupit NSD i po kilogramech. (EMCDDA, 2015). Výsledky výzkumů, které se snažily monitorovat internetový prodeje NSD, zaznamenáváme od r. 2010 ve světě a z r. 2011 jsou již data i z České republiky. Z výzkumů souhrnně vyplývá, že internetové stránky propagovaly NSD nejvíce pod soubornými názvy jako herbal highs (rostlinné opojení) nebo research chemicals (chemikálie pro výzkum) než v souladu s pojmem legal high (legální opojení), jak bylo řečeno v úvodu. Celkový počet on-line obchodů ve členských státech EU, které nabízeli alespoň jedu NSD byl v r. 2010 170 on-line obchodů (leden), v r. 2011 314 on-line obchodů (leden) a 630 on-line obchodů monitorovaných v červenci téhož roku. V lednu 2012 bylo objeveno na 690 on-line obchodů. (EMCDDA, 2012). Tento velký nárůst může být způsoben díky otevírání více kamenných prodej, které v nabídce služeb měly též on-line nákup. Dále je z výzkumů patrné, že uživatelé NSD (experimentátoři i dlouhodobí uživatelé) takto NSD nakupovali především kvůli snadné dostupnosti a nízkým cenám, ve srovnání s tradiční drogou podobných účinků a také kvůli nedostatku (viz např. Maďarsko a Rumunsko) či špatné čistotě a kvalitě tradičních drog na černém trhu. Punc legálních drog, vyvolával větší pocit bezpečí a tím se prodej NSD mohl také rapidně zvyšovat, převážně u mladší populace. Velmi důležité je také zmínit mediální popularizaci, která byla nedílnou součástí odvysílaných reportáží s nově se rozmáchajícím trendem nových, legálních drog (EMCDDA, 2014). Z internetové studie, prováděné v Německu v r. 2011 s 860 respondenty, vyplynulo, že dotazující nakupují v on-line obchodech legal highs a to převážně pod názvy jako chemical research (chemikálie pro výzkumné účely) a koupelové soli (EMCDDA, 2012. Monitoring NSD se též provádí testovacími nákupy (tzv. mystery shoppinng), kdy se tímto zjišťuje, zda prodávané produkty obsahují NSD (odborná analýza vzorků), (EMCDDA, 2012). 20

Jako velmi složité se jeví zjištění země původu, kde se on-line obchod nachází a kde má případě své sklady produktů, které zasílá svým zákazníkům. Zjišťování se děje pomocí relativně snadno zjistitelných atributů (pokud jsou někde uvedeny) a to především kontaktní údaje o online obchodě, internetové doméně, informace o dopravě nakoupeného zboží a pomocí měny. Díky těmto informacím bylo v r. 2011 zjištěno, že nejužívanějším jazykem v on-line obchodech je anglický jazyk a to z 83%. A dále, že výše zmíněné atributy, poukazují nejvíce na Velkou Británii (viz obr. 1) 15. Obr 1 Přehled zemí původu NSD Kamenné prodejny, které byly také velmi rozšířené, co do nákupu NSD, byly většinou prodejny typu smart shop nebo head shop (tyto termíny se do českého jazyka nepřekládají). Avšak některé země si název obchodu přizpůsobily, příkladem může být Rumunsko, kde se 15 Obrázek byl zkopírován z výroční zprávy EMCDDA, jelikož nebylo možné dohledat jednotlivá číselná data. 21

počet NSD prodávaly v Dream shopech nebo v České republice to bylo převážně v Amsterdam shopech (EMCDDA, 2014). Produkty v kamenných prodejnách byly prodávány pod různými obchodními názvy (př. z ČR Funky, Magic, El Magico, El Padríno aj.) či pod chemickými zkratkami. Velmi rozsáhlým jevem byl nedostatek informací o produktu na výrobcích. Na druhou stranu informace, že výrobek není určen k lidské spotřebě, či že se jedná o hnojivo na rostliny nebo koupelovou sůl, byly velmi rozšířené (EMCDDA). Veškeré tyto iniciace ze strany prodávajících byly hlavně z důvodu obejití možných kontrol a zamezení tak případného zákazu prodeje. 1.5.3 Situace v České republice V České republice byl rozmach kamenných prodejen s NSD monitorován převážně od konce r. 2010. V letech 2012 a 2013 se prodej NSD převážně přesunul do internetového prodeje a též byly zjištěny i tzv. podpultové prodeje NSD. Amsterdam shopy, jak se prodejny nazývaly v ČR, byly většinou spojeny s e-shopem, který NSD též nabízel a prodával. V r. 2011 bylo monitorováno 21 kamenných prodejen (přelom května/června). V březnu téhož roku bylo zjištěno 20 prodejen. V r. 2012 (srpen) bylo evidováno Policií ČR 10 kamenných prodejen (viz graf 2), (Mravčík, b.r.) z toho je jasně patrné, že kamenné prodejny ustupovaly. K tomuto vývoji došlo převážně z toho důvodu, že byla 22. dubna 2011, přijata novela zákona 167/1998 Sb., o návykových látkách, která zařadila na seznam omamných a psychotropních látek dalších 33 nových látek, což znamená, že nedovolené nakládání s nimi je stíháno jako trestný čin, či přestupek (NMS, 2013). Graf 2: počet kamenných prodejen v ČR v letech 25 20 15 10 5 0 počet kamenných prodejen březen 2011 květen/červe n 2011 2012 20 21 10 22

počet Internetový prodej v ČR V českém jazyce bylo v r. 2014 evidováno 26 on-line obchodů, které nabízely NSD, přičemž 5 z nich se na NSD výhradně specializovalo. Tento trend výrazně narůstá, od začátku monitorování on-line prodeje NSD se tento zvýšil více než o polovinu. V r. 2013 bylo zmapováno 19 internetových prodejen, totéž i v r. 2012. Stejně jako nárůst on-line prodejen, narůstá i počet nabízených látek. v r. 2012 bylo zjištěno 12 různých druhů NSD, v r. 2013 42 druhů a v r. 2014 64 nových látek. Pro přehled jsou čísla uvedena souhrnně v grafu 3. (NMS 2013, 2012, 2011 ) Graf 3: počet nabízených NSD v ČR 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 počet nabízených NSD 2012 2013 2014 12 42 64 počet prodejen 19 19 26 1.6 Rozdělení NSD Snahou NSD je kopírování účinků tradičních drog. Je proto jasné, že i jejich rozdělení bude podobného charakteru. NSD můžeme rozdělit na látky s tlumivým, stimulačním, entaktogenním, halucinogenním či disociativním účinkem. Zvláštní skupinu tvoří syntetické kanabinoidy, které však svým účinkem spadají spíše k halucinogenům. (Terner, 2013). McElrath a O Neill (2011) NSD označují za značně nesourodé látky a rozdělují je na tři základní skupiny, podle jejich účinku a to na halucinogeny, stimulanty a tlumivé látky. Páleníček (2005) rozděluje NSD podle jejich struktury na tři základní látky, které jsou odvozeny od fenylethylaminu, tryptaminu a piperazinu. Ternerovo rozdělení účinků, tak doplňuje o jednotlivé látky, které účinek zastupují. Syntetické fenylethylaminy a tryptaminy mají nejčastěji entaktogenní, stimulační či halucinogenní účinky, piperaziny patří většinou mezi entaktogeny a stimulancia (Páleníček, 2005, s. 241). 23

EMCDDA (EMCDDA, 2011) popisuje rozdělení NSD na základě monitorovaných záchytů těchto látek Systémem včasného varování (EWS) a uvádí tak 6 hlavních kategorií NSD viz obr. 2. Obr. 2 rozdělení NSD dle jednotlivých skupin Zdroj: EMCDDA, 2011 Tato práce se hlavně zabývá NSD se stimulujícím účinkem, nicméně záhodné je stručně popsat všechny zmíněné kategorie NSD. 1.6.1 Syntetické kathinony Kathinon je jeden z alkaloidů, který je možné získat z čerstvých listů Catha Edulis neboli rostliny známé jako Khat. Tento alkaloid se svými účinky velmi podobá amfetaminu (ACMD, 2010). Syntetické kathinony zahrnují řadu látek, které se používají nebo se používaly jako aktivní farmaceutické složky léčivých přípravků (např. amfepramon) (EMCDDA, 2015). Od r. 2000 se objevily na evropském trhu rekreačních drog, přičemž největší zástupce byly mefedron, MDPV, methylon, methedron a PPP (EMCDDA, 2011c). I přes to, že jsou tyto látky z farmakologického hlediska nedostatečně zmapovány, účinky známy jsou a přiřazují se k účinkům amfetaminu, kokainu nebo MDMA (Winstock et al., 24

2010). Podle některých studií je pravděpodobné, že stimulační účinky jsou silnější než u zmiňovaných tradičních drog (Coppola a Mondola, 2012) Syntetické kathinony byly prodávány přes on-line obchody nebo přímo v kamenných prodejnách. V dubnu 2010 začaly probíhat kontrolní opatření (t.č. ve Velké Británii), která minimalizovala prodej a výskyt syntetických kathinonů (EMCDDA). 1.6.2 Piperaziny Piperaziny obsahují cyklickou piperazinovou jádrovou strukturu a jedná se o organické sloučeniny. Piperazin v čisté formě není psychoaktivní a jeho deriváty lze najít např. v antidepresivech, antipsychotikách, antihistaminikách či ve Viagře (NMS, 2010). Nejrozšířenější z piperazinů dle NMS (2010) jsou: 1-Benzylpiperazin (BZP) 1-Metyl-4-benzylpiperazin (MBZP) 1,4-Dibenzylpiperazin (DBZP) 3-Chlorofenylpiperazin (mcpp) 3-Trifluorometylfenylpiperazin (TFMPP) 3,4-Metylenedioxy-1-benzylpiperazin (MDBZP) 4-Bromo-2,5-dimetoxy-1-benzylpiperazin (2C-B-BZP) 4-Fluorofenylpiperazin (pfpp) 4-Metoxyfenylpiperazin (MeOPP). Velmi často jsou konečné produkty z piperazinů označovány jako párty pilulky ( party pills ). Tyto se začaly užívat převážně od r. 2004 a to na Novém Zélandu a poté expandovaly do zbytku Evropy. (Sheridan a Butler, 2007). Piperaziny mají povzbuzující účinek, kde se odhaduje, přibližně 10% potence d-amfetaminu (EMCDDA) BZP byl v r. 2008 zařazen mezi kontrolované látky, díky vydanému rozhodnutí Evropské rady 16. Toto rozhodnutí zapříčinilo distribuci nového produktu pod názvem BZP-free party 16 Rozhodnutí Evropské rady pod číslem 2008/206/JHA 25

pills, kde bylo výzkumy zjištěno, že účinky jsou značně toxičtější než zakázaný produkt (Hillebrand et al., 2010). V r. 2006 se odhadovalo, že 10% ze všech prodaných tablet extáze obsahovalo piperazin mcpp, který tak byl rozšířenější než BZP. Průzkumy jednotlivých členských států EU ukazují, že v r. 2009 se tento výskyt zvýšil až o 50%. S největší pravděpodobností je to z důvodu používání mcpp jako výchozího materiálu při syntéze některých antidepresiv (př. Trazodon), tudíž je nejspíše snadno dostupný pro výrobce NSD. Údaje o prevalenci piperazinů jsou značně omezené, nicméně výsledky z Velké Británie, kde probíhal v r. 2010 výzkum na parties scéně, ukazují, že téměř 26% respondentů BZP užilo někdy v životě a 12% užilo v posledním roce. Opakovaný průzkum v r. 2011 ukázal pokles užívání a to, 17% respondentů užilo někdy v životě a 5% v posledním roce. (Mixmag online průzkum 2011 in Winstock, 2011,). 1.6.3 Syntetické kanabioidy Syntetické kanabioidy jsou řazeny do chemických skupiny naftoylindolů (JWH-sloučeniny), fenylacetylindolů (JWH-250 a JWH-203), cykloheylfenolů (CP-sloučeniny) a tzv. klasických kanabinoidů, avšak synteticky vyrobených. (EMCDDA, 2012). Syntetické kanabioidy byly vyvinuty převážně jako činidla pro léčbu bolesti. Svými účinky (halucinogenní, sedativní a tlumivý) jsou podobné THC (Δ9-tetrahydrokanabinol) a váží se tak na stejné kanabinoidních receptory v mozku. Tyto psychoaktivní účinky nešly oddělit od požadovaných vlastností vyvinuté látky a i proto, si našly cestu na drogový trh. (EMCDDA, 2009d). Tyto látky jsou především obsaženy v bylinných směsích, které dostaly souhrnný název spice ( koření ) a prodávají se převážně prostřednictvím e-shopů a kamenných prodejen zvaných head shop. V r. 2008 byly tyto látky evidovány jako bylinné směsi, kadidla, nebo pokojové vůně. Nejrozšířenější názvy těchto spice produktů byly Spice Gold, Silver a Spice Yucatan Fire (EMCDDA) Prevalence užívání je opět nedostatečně prozkoumána, nicméně v r. 2009 byl v Německu proveden výzkum mezi studenty (n=1 463) ve věku 15-18 let, kde se zjistilo, že 6% respondentů užilo spice alespoň jednou za život (EMCDDA). 26

1.6.4 Tryptaminy Hlavními představiteli této skupiny jsou dimetyltryptamin (DMT), psilocin a psilocybin (přítomné v halucinogenních houbách) a dále polosyntetický dietylamid kyseliny lysergové (LSD), tyto látky se převážně vyskytují přirozeně. (EMCDDA, 2011) Páleníček (2005) toto rozdělení více specifikuje a to, psilocin (a jeho fosfátová sůl psilocybin), N,N-diethylamid kyseliny lysergové (LSD-25; často řazený i do užší skupiny ergolinů) a dimethyltriptamin (DMT; společně s harminem jsou obsaženy v halucinogenním nápoji Ayahuasca) (Páleníček 2005). Většina tryptaminů má halucinogenní účinky, avšak s různou potencí, je proto pravděpodobné, že kombinace s inhibitory MAO a s jinými drogami jsou potenciálně velmi nebezpečné (NMS, 2004). Mechanismus účinku těchto látek v CNS je převážně agonismus na serotoninových 5-HT2A receptorech. Avšak nejsou zjištěna rizika s užíváním těchto látek a stejně tak ani jejich toxicita. (NMS, 2010) 1.6.5 Ostatní látky Pod názvem ostatní látky na grafu, jsou myšleny látky, které byly nahlášeny do Systému včasného varování (EWS), avšak svou chemickou strukturou se nehodí do výše zmíněných kategorií. Ostatní látky zahrnují jak rostlinné, tak i syntetické psychoaktivní látky (př. indany, benzodifuranyly, narkotická analgetika, syntetické deriváty kokainu, deriváty ketaminu a fencyklidinu), (EMCDDA2011) 1.7 Uživatelé NSD, problémoví uživatelé NSD Dospělá populace užila NSD někdy v životě ve 2%, v mladších věkových kategoriích to bylo ve 4% případů. Studie Flash Eurobarometer pro Evropskou komisi, prováděná v r. 2014, se také zaměřovala na NSD, které se snaží napodobit účinky tradičních drog. Studie byla prováděna s cílovou skupinou 15-24 let a v ČR se jí zúčastnilo 500 respondentů. Výsledky ukázaly, že 4% respondentů NSD užili někdy v životě a 2% v posledních 12 měsících. V celé EU (data se sbírala v každém členském státě) užilo NSD 8% respondentů. (NMS, 2013). 27

Problémový uživatel drog 17 je taková osoba, která užívá heroin a další opiáty, kokain, amfetamin, pervitin, či injekční uživatel jakékoliv jiné drogy. (EMCDDA). PUD se v roce 2013 odhadovalo na 44,9 tisíc v České republice. Z toho injekčních uživatelů 42,7 tisíc. Praha a Ústecký kraj se opětovně setkaly s nejvyšším počtem PUD. Meziroční počet odhadovaných PUD se v roce 2013 navýšil o 8,7%. S NSD má zkušenost až třetina PUD v Praze, avšak nehlásí se k novým drogám jako k primární droze. (NMS, 2013). 1.7.1 Injekční užívání NSD Znepokojivým trendem se jeví být intravenózní aplikace NSD, což se může jevit jako paradox, jelikož intravenózní aplikace návykových látek v Evropě celkově klesá. Intravenózní aplikace NSD je velmi riziková a to především z důvodů nejasných, chybných či zcela absentujících informací o dané látce. Uživatelé pouze velmi zřídka vědí, co NSD obsahuje a jaké účinky látka bude mít. I přes tyto nejasnosti uživatelé velmi často kombinují NSD s jinými návykovými látkami, což může vést k rizikům či úmrtím. Informace o intravenózním užívání jsou opět omezené, z důvodu novosti NSD a malému počtu provedených výzkumů (EMCDDA, 2014). Intravenózní aplikace NSD je na evropské úrovni relativně na nízké úrovni a většinou se jedná o lokalizovaný jev u určité skupiny obyvatelstva, v tomto případě u vysoce rizikových uživatelů drog (problémových uživatelů drog). Země s nižší koncentrací intravenózní aplikace NSD jsou Belgie, Česká republika, Francie, Irsko, Německo, Polsko, Rakousko, Španělsko a Velká Británie. Z dostupných informací Maďarsko a Rumunsko vykazuje užívání vyšší. NSD jde užít perorálně i sniffingem. Intravenózní aplikace NSD představuje velmi znepokojující jev, který byl prvně zpozorován u intravenózních uživatelů tradičních drog (pervitinu, heroinu). Další informace jsou o dlouhodobých exuživatelích (převážně opiátů), kteří si začali nově aplikovat nitrožilně NSD. Reitox 18 (evropská informační síť pro drogy a drogové závislosti) dále uvádí i zmínky o mladých lidech, kteří užili NSD intravenózně jako svou úplně první drogu. (EMCDDA, 2014). V r. 2010 byl proveden průzkum u klientů protidrogové léčby v Rakousku, kde bylo zjištěno, že 60% z dotázaných (n=27), užilo NSD intravenózně. V r. 2011 bylo ve Finsku (resp. v Helsinkách) zjištěno 54 případů (n=100) užití NSD v posledním měsíci a z těchto 17 Dále jen PUD 18 Réseau Européen d Ínformation sur les Drogues et les Toxicomanies 28

intravenózně užilo NSD 96%. V r. 2012 Irsko provádělo průzkum v nízkoprahových výměnných programech, kde se prokázalo, že 6% respondentů užilo v posledním měsíci NSD a z těchto užilo 95% intravenózně. (EMCDDA, 2014). V r. 2013 probíhal průzkum v České republice mezi nízkoprahovými programy, kde bylo zjištěno, že 95% uživatelů návykových látek si aplikuje intravenózně a z toho 10,5% takto užili NSD v posledním roce. (NMS, 2014). Polský výzkum realizovaný v r. 2012 v nízkoprahových zařízeních ukázal, že 12% užilo NSD v posledním měsíci a z těchto 15% klientů uvedlo NSD jako jejich neproblematičtější návykovou látku. (EMCDDA, 2014). V r. 2014 v Barceloně probíhal výzkum v zařízeních zabývajících se Harm Reduction programy a bylo zjištěno, že 46% respondentů užili NSD někdy v životě přičemž téměř polovina intravenózně. Data dále ukázala, že téměř všech 46% respondentů, kteří NSD užili, toto kombinovali s heroinem (Aranda et al., 2014 in EMCDDA, 2014). Kombinování NSD s heroinem uvádí i velká Británie (Chadd, 2013 in EMCDDA, 2014). 1.8 Prevalence Je zapotřebí uvést, že data k určení prevalence NSD jsou velmi omezená a reprezentativnější výzkumy se buď zatím neprovedly nebo se data o NSD stále sbírají. Nicméně i přes tento fakt, je několik údajů z různých zemích, které se již NSD zabývají, jelikož vzrůstají obavy např. veřejnosti, ale i samotných uživatelů NL. Obavy jsou na místě, jelikož NSD jsou fenoménem rychle se rozrůstajícím, přičemž informace o rizicích či způsobených škodách jsou mizivé a zaostávají tak za samotným užíváním NSD. Limitem níže zmíněných studií a jejich výsledků jsou mnohdy nereprezentativní a statisticky nevýznamná data, avšak mohou zhruba nastínit situaci ohledně NSD. Dalším limitem se může zdát nejasná definice NSD, což může zapříčiňovat špatné dotazování a užití NSD tak může být respondenty nepřiznáno, jelikož si nejsou jistí, kam by tyto látky zařadily. Nejvíce vypovídající údaje, co se týká provázanosti jednotlivých členských států EU, poskytuje Eurobarometr, jehož limitem je věk respondentů, jelikož se zaměřuje pouze na mladé lidi ve věku 15-24 let. Z výsledků studie vyplývá, že počet respondentů, kteří NSD užili alespoň jednou v životě, je ve všech zemích EU velmi nízký. (EMCDDA, 2015). 29

% V r. 2011 byl realizován evropský průzkum ohledně postojů k návykovým látkám. Respondenty tvořily mladí dospělí (15-24 let) a zúčastnilo se jich 12 tisíc. Z výzkumu vyplynulo, že až 5% oslovených Evropanů NSD vyzkoušelo. Nejpočetněji na tom bylo Irsko se 16% a dále s téměř 10% Lotyšsko, Polsko a Velká Británie. Polovina zemí EU se pohybovala okolo 3-5% (Gallup, 2011 in EMCDDA, 2012). V Irsku se v letech 2010-2011 prováděl souběžně průzkum domácností zaměřený na NSD, kde věk respondentů byl 15-65 let a výzkumný vzorek se skládal z více než 7,5 tisíce respondentů. Celoživotní prevalenci vykazovaly 2% a užití NSD v posledním roce 1% respondentů, přičemž mladí dospělí v tomtéž vzorku (15-24 let) vykazovali hodnoty vyšší než starší populace a to 6%. (EMCDDA, 2012). Anglický (resp. londýnský) časopis Mixmag, prováděl v r. 2011 internetový průzkum ohledně NSD mezi návštěvníky nočních tanečních klubů. Zúčastnilo se 15 500 respondentů, jak z Velké Británie, tak ale i z jiných zemích (nejen evropských). Výsledky ukázaly, že respondenti užili NSD v posledním roce ve 30% a v posledním měsíci z 13%. Mixmag tato data porovnal s respondenty, kteří kluby nenavštěvují, výsledky byl téměř 3x nižší a to 10% (celoživotní prevalence NSD) a 3% (30 denní prevalence), (Mixmag, 2012). Internetový průzkum byl proveden i v České republice, kdy se ho účastnilo 1 091 uživatelů internetu ve věkovém rozložení 15-34 let. Z těchto užilo NSD 4,5% účastníků výzkumu (EMCDDA, 2012). Graf č 4 ukazuje sestupný trend roční prevalence NSD mezi dospělou britskou populací v %. (EMCDDA, 2014). 1.5 1 0.5 0 2010/2011 2011/2012 2013 % 1.4 1.1 0.5 Dle EMCDDA (2014) se snižující se trend užití NSD v posledních 12 měsících potvrzuje dalším provedeným průzkumem mezi návštěvníky nočních klubů. I přesto však NSD je 4 nejčastěji užívanou návykovou látkou ve Velké Británii, což odpovídá prevalenci extáze (3,3%), obé ve věkovém rozmezí 15-64 let. (EMCDDA, 2013). 30

% Reprezentativní polská studie, mezi studenty, z r. 2008, které se účastnilo 1 250 mladých dospělých ve věku 18-19 let zjistila, že celoživotní prevalence se pohybuje okolo 3,5%. Tatáž studie byla provedena v r. 2010 na stejném výzkumném souboru a celoživotní prevalence vzrostla na 11,4%. V letech 2008 a 2010 byli hlášeny prevalence u studentů za užití NSD v posledních 12 měsících, kdy se v r. 2008 jednalo o 2,6% studentů a v r. 2010 o 7,2% studentů. Graf č. 5 prevalence užití NSD u polských studentů 16 14 12 10 8 6 4 2 0 výzkum hlášení 2010 11.4 7.2 2008 3.5 2.6 Což je více než v r. 2008, kdy bylo hlášeno 2,6% studentů, kteří někdy v životě NSD vyzkoušeli, viz graf č. 5. Tento vzestup může být zapříčiněn rozsáhlou sítí prodejních míst s NSD. Další polská studie byla provedena v letech 2009 a 2010 a je na ní jasně patrné uzavření prodejních míst s NSD. Studie byla prováděna na vzorku 1 000 respondentů ve věkovém rozpětí 15-75 let. Zatímco v r. 2009 celoživotní prevalence užití NSD dosahovala 6%, v roce 2010 to již byly 3%. Prevalence užití NSD v posledních 12 měsících se též snížila, v r. 2009 dosahovala 5% a v r. 2010 méně než 2% viz graf č. 6. 31

% Graf č. 6 prevalence užití NSD mezi polskou populací během uzavírání kamenných prodejen 12 10 8 6 4 2 0 užití NSD v posledních 12 měsících 2009 2010 5 2 celoživotní prevalence 6 3 1.8.1 Situace v ČR V České republice jsou zmínky o NSD i z dřívějších let, a to zejména z r. 2004, kdy Páleníček (2004) ve své práci hovořil o celoživotní prevalenci užití NSD, která se pohybovala v desetinách procent, nicméně to značilo to, že NSD se začaly vyskytovat na území ČR. V České republice byly provedeny 3 reprezentativní průzkumy, všechny v roce 2012, které se zabývaly prevalencí návykových látek, což zahrnovalo i užívání NSD u obyvatel. Zkoumání NSD později, než v případě již zmíněných výzkumů, je nejspíše zapříčiněno tím, že se NSD na český drogový trh dostaly o něco později než tomu tak bylo v ostatních zemích (převážně těch evropských). V r. 2012 byl proveden Národní výzkum užívání návykových látek (NMS & SC&C in Mravčík et al. 2013). Výsledky uvádí, že 0,4% respondentů užilo NSD někdy v životě a v posledních 12 měsících užilo NSD 0,1% dotazovaných. Další výzkum prováděla agentura PPM factum ve spolupráci s Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti (in Mravčík et al. 2013), kde vyšly výsledky o něco vyšší než u předešlého výzkumu. Celoživotní prevalence NSD uvedlo 0,6% respondentů a užití v posledních 12 měsících 0,5% respondentů. Z posledního Výzkumu občanů 2012 (NMS & INRES-SONES in Mravčík et al. 2013) vyplývá, že celoživotní prevalence je 1,2% a roční 0,5%, výzkum byl prováděn ve věkové kohortě 15-64 let. Z Výzkumu občanů 2012 vyplynula nejvyšší míra užití NSD, viz graf č. 7 Provázanost s ostatními zeměmi (resp. s Velkou Británií) je ta, že větší zkušenost s NSD je ve věku 15-34 let, kdy respondenti uvedli, že alespoň jednou v životě NSD vyzkoušeli v 1,4% a v posledních 12 měsících v 0,9% případech. (EMCDDA, 2015). 32

% Graf č. 7 Výzkumy prováděné v ČR užití v posledních 12 měsících celoživotní prevalence 1.8 1.6 1.4 1.2 0.8 1 0.6 0.4 0.2 0 NMS & SC&C NMS &PPM factum NMS & INRES SONES 0.1 0.5 0.5 0.4 0.6 1.2 1.9 Předávkování/rizika/úmrtnost Opět je důležité přihlédnout k nízkému počtu dat, vzhledem k novosti tohoto fenoménu. Polemizování nad předávkováním či úmrtím díky užití NSD je na místě. Forenzní studie, prováděné EMCDDA prokázaly, že obsah NSD, stejného druhu, není jednotný. To znamená, že každý koupený vzorek se může lišit svou koncentrovaností, potencí, ale i obsahem účinných látek. Taktéž může být NSD prodávána pod různými názvy. (EMCDDA, 2012). Též se stává, že tradiční drogy jsou úmyslně nahrazovány NSD s podobným účinkem, avšak jejich potence či čistota může být odlišná od tradičních drog (klidně i vyšší). (EMCDDA, 2014). NSD tak jsou spojovány s narůstajícím počtem hlášených poškození uživatelů NSD, stejně tak jako s nárůstem hospitalizací a úmrtí v důsledku NSD (EMCDDA, 2015) Výroční zpráva NMS uvádí, že v České republice, v r. 2012 v důsledku užití či předávkování NSD nebylo nahlášeno žádné úmrtí. (NMS, 2013). EU díky mechanismu, který zjišťuje, hodnotí a případně kontroluje NSD v celé Evropě může provádět hodnocení rizik jednotlivých NSD (EWS). Rozhodla se tak díky narůstajícím důkazům o škodách NSD, které byly spojovány s 20 úmrtími v krátkém časovém horizontu. V r. 2012 bylo provedeno zhodnocení rizik u 1 produktu, taktéž i v r. 2013. v r. 2014 se hodnotila rizika u 4 produktů. (EMCDDA, 2014). Výroční zpráva z r. 2015 uvádí, že v roce 2014 bylo zhodnoceno 6 NSD a pro 4 z nich byla zavedena kontrolní opatření v celé Evropě. (EMCDDA, 2015). 33