Zemědělství ČR a jeho vliv na krajinu Faktory ovlivňující zemědělství České republiky Hodnocení kvality zemědělského půdního fondu Pěstování plodin Chov hospodářských zvířat Zemědělství a životní prostředí Zemědělství Literatura: GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M. Geografie zemědělství. Plzeň : ZČU. 1996. JANČÁK, V., GÖTZ, A. Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj. Praha : Přírodovědecká fakulta UK. 1997 BIČÍK, I., JANČÁK, V., Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha : Přírodovědecká fakulta UK. 2005. Zemědělství 2003 podíl počtu zaměstnaných v zemědělství - 3,4 % podíl na HDP činil 2,6 % zajišťuje výživu dodává suroviny (i paliva) utváří podobu krajiny Ekologicky bylo v roce 2003 obhospodařováno 4,6 % půdy, zatímco v roce 1995 jen 0,4 %. Krajina v roce 1000 Krajina v roce 1990 Diferenciace zemědělství na základě klimatické diferenciace půdní diferenciace
Podmíněnost zemědělství klimatickým podmínkám Podmíněnost zemědělství půdním podmínkám Zemědělské oblasti Atlas ČSSR (1966), Školní atlas Česká republika a Evropa (2005) 5 výrobních oblastí: kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko ovesná horská Zemědělské výrobní oblasti vznikly na podkladě 4 zemědělských výrobních typů (výzkum v 50. letech): kukuřičný řepařský bramborářský horský Výrobní typ kukuřičný rovina nebo mírně zvlněný terén do 200 m n.m. průměr. roční teplota - 9 C a více průměr. roční srážky do 500 mm pěstuje se obilí, kukuřice, zelenina vyskytuje se Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval Výrobní typ řepařský rovina nebo mírně zvlněný terén
do 350 m n.m. průměr. roční teplota 8-9 C průměr. roční srážky do 600 mm pěstuje se obilí, cukrová řepa, zelenina vyskytuje se Hornomoravský úval, Česká křídová tabule Výrobní typ bramborářský pahorkatina do 550 m n.m. průměr. roční teplota 6-8 C průměr. roční srážky 600-800 mm pěstuje se obilí, brambory, pícniny vyskytuje se část Českomoravské vrchoviny, vyšší polohy jižních a západních Čech, Výrobní typ horský vrchoviny nad 600 m n.m. průměr. roční teplota pod 6 C průměr. roční srážky nad 800 mm málo orné půdy, více luk a pastvin vyskytuje se nižší polohy hor Klasifikace zemědělských oblastí zpracovaná v 70. letech Zemědělské přírodní oblasti nížinné teplé (3 oblasti) nížinné (4 oblasti) pahorkatinné (4 oblasti) vrchovinné (3 oblasti) Klasifikace zemědělských oblastí zpracovaná v 70. letech Využita:
Atlas ČSSR. Praha : Geodetický a kartografický podnik. 1984 Česká republika, sešitové atlasy pro základní školy. Praha : Kartografie. 1993. Česká republika, sešitové atlasy pro základní školy. 2. vydání. Praha : Kartografie. 1995. Klasifikace zemědělských oblastí zpracovaná v 80. letech Využito hodnocení bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Výrobní oblasti kukuřičná řepařská obilnářská bramborářská pícninářská Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) vznikly na základě terénního půdoznaleckého průzkumu zemědělské pozemky byly rozděleny homogenní plochy tak, aby každé ploše mohla být přidělena hodnota BPEJ jsou popsány ve Vyhlášce Ministerstva zemědělství ze dne 15. prosince 1998 podle 8 odst. 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb. Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) Kód BPEJ 1 2 3 4 5 Ceny zemědělských pozemků podle BPEJ Kód BPEJ Kč/m2
00100 12,52 00411 4,70 12113 1,92 12252 2,21 Výrobní zemědělské oblasti vytvořené pomocí BPEJ Konstrukce oblastí: pomocí BPEJ se modeluje produkční schopnost území se zařazují do produkčních tříd podle produkční schopnosti půd kukuřičná, řepařská, obilnářská, bramborářská, pícninářská Výrobní zemědělská oblast kukuřičná pěstování - kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilná zelenina, teplomilné ovoce, vinná réva charakteristika suma teplot na 10 C 2800 roční průměrná teplota na 9 C 30 40 % pravděpodobnost suchých období nadmořská výška do 250 m n.m. Půdy černozemě, nivní půdy Znojmo, Hodonín, Břeclav Výrobní zemědělská oblast řepařská pěstování - cukrovka, obilí, zelenina, ovoce, charakteristika suma teplot na 10 C 2400-2800 roční průměrná teplota na 8-9 C 10 60 % pravděpodobnost suchých období nadmořská výška 250 350 m n.m. půdy černozemě, hnědozemě 20 % území - Prostějov, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Kolín, Nymburk, Jičín, Vyškov, Brno venkov, Mladá Boleslav, Mělník, Litoměřice Výrobní zemědělská oblast obilnářská pěstování - obilí, řepka, chmel charakteristika
není klimaticky vyhraněna nadmořská výška 350 500 m n.m. půdy černozemě, hnědozemě 25 % území - Rakovník,Třebíč, Plzeň jih, Plzeň sever, Beroun, Písek, České Budějovice, Domažlice, Semily, Zlín, Trutnov, Svitavy, Výrobní zemědělská oblast bramborářská pěstování - brambory, řepka, len charakteristika Mírně teplá až mírně chladná roční průměrná teplota na 8-9 C 5 15 % pravděpodobnost suchých období nadmořská výška 400 600 m n.m. půdy hnědé půdy na krystaliniku 12 % území Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Tábor, Pelhřimov, Jihlava, Klatovy Výrobní zemědělská oblast pícninářská Extenzivní chod dobytka, pěstování brambor charakteristika chladný klimatický region vyšší sklonitost půdy kamenité, hnědé půdy 4 % území Český Krumlov, Prachatice, Klatovy, Jablonec, Trutnov, Ústí nad Orlicí, Šumperk, Vsetín Využití zemědělského půdního fondu (ZPF) ZPF 4,3 mil. ha, 54 % území Struktura ZPF Regionální diferenciace
Vývoj ZPF Zemědělství před r. 1990 Na zemědělské půdě hospodaří jednotná zemědělská družstva státní statky vojenské statky soukromý sektor - nepatrný Transformace zemědělství Majetkoprávní transformace 1991/92 rehabilitace a restituce 1992/93 transformace zemědělských družstev 1994/95 privatizace státního majetku Zemědělství pěstování plodin chov hospodářských zvířat Pěstování plodin Změny v pěstování plodin Intenzita rostlinné výroby Obiloviny pšenice ječmen žito oves žitovec triticale kukuřice
Obiloviny alternativní zemědělství Pšenice jednozrnka Pšenice dvouzrnka Pšenice špalda Obiloviny alternativní zemědělství Nahý ječmen Nahý oves Obiloviny alternativní zemědělství Proso seté Pohanka setá Laskavec Amarant Merlík chilský Luskoviny hrách čočka fazole krmné luskoviny Okopaniny brambory cukrová řepa Olejniny
řepka slunečnice hořčice mák sója Další plodiny Přadné rostliny len Léčivé rostliny námel heřmánek máta peprná Další plodiny Kořeninové rostliny kmín fenykl majoránka Další plodiny Ostatní technické plodiny tabák čekanka Krmiva na orné půdě Pícniny jednoleté kukuřice luskoobilní směsky krmný bob Pícniny víceleté jetel vojtěška
jetelotravní směsi Krmné okopaniny krmná kapusta tuřín Zelenina a ovoce Zelenina mrkev, zelí, kapusta, květák, kedlubny, celer, cibule, česnek, okurky, rajčata, papriky, pórek Ovoce jablka, hrušky, švestky, třešně, višně, vlašské ořechy, rybíz, jahody meruňky, broskve Vinná réva a chmel Vinná réva Jižní Morava úpatí Českého středohoří Mostecko Chmel Žatecko Úštěcko Tršicko Vývoj zemědělské produkce Chov hospodářských zvířat Skot Prasata Ovce Koně Drůbež Ostatní zvířata Stavy hospodářských zvířat
Chov skotu Chov skotu 1,4 mil. skotu, z toho 570 tis krav (ČSU, Praha 1.3.2005) dlouhodobá tradice v minulosti kromě produkce mléka a hovězího masa byla využívána i jeho tažná síla v 70. a 80. letech 20. stol. zprůmyslnění chovů dnes je rozšiřováno několik desítek masných plemen skotu intenzita chovu počet ks skotu na 100 ha ZP Intenzita chovu skotu Plemena skotu v ČR mléčná chov v zemědělských výrobních oblastech kukuřičné, řepařské, obilnářské masná - chov v méně příznivých oblastech (Less Favoured Areas LFA) kombinovaná Mléčná plemena skotu Masná plemena skotu Kombinovaná plemena skotu Chov prasat chov 2,88 mil. prasat, z toho 233 tis. prasnic tradiční odvětví krmivo - obilí, brambory 70. - 80. léta 20. stol zprůmyslnění chovů intenzita chovu počet ks prasat na 100 ha OP
Intenzita chovu prasat Plemena prasat Chov ovcí a koz Ovce horské a podhorské oblasti 140 tis. Tradiční valaška, šumavka Kozy chov se rozšiřuje 12 tis. dříve jako tažná síla v druhé polovině 20. století výrazný pokles 1950 400 tis. koní 1996 18 tis. koní Chov pro lesní práce současný stav chov pro rekreační účely, koně pro sport Chov koní hřebčíny a hřebčince Kladruby nad Labem, Xaverov, Písek, Netolice, Nemošice, Nové Dvory, Slatiňany, Pohořelice, Tlumačov, Albrechtovec, Napajedla Chov drůbeže Chov ostatních zvířat králíci kožešinová zvířata pštrosi Včelařství v našich podmínkách potřeba 700 tisíc včelstev rovnoměrně rozmístěných na území republiky k zajištění opylení entomofilních druhů rostlin zajišťují malovýrobci český med kvalita, vývoz
problém dovoz levných medů (Argentina, Čína) Včelařství Rybolov (2005) chov ryb na 24 tisících rybníků o celkové ploše 52 tisíc ha produkce 20 tis. tun ryb ročně chovné ryby kapr - 84 % tolstolobici a amur bílý (5%) pstruh duhový a siven americký candát obecný, štika obecná, sumec velký, lín obecný ostatní Rybolov zájmoví rybáři sdruženi v Českém a Moravském rybářském svazu. mohou lovit ryby na více než 50 000 ha rybářských revírů pstruhového a mimopstruhového charakteru v roce 2004 nalovili 5 000 tun ryb Myslivost 5 697 honiteb na celkové výměře honební plochy 68111 km 2, z toho: 176 obor s výměrou 436 km 2 265 bažantnic s výměrou 920 km 2 průměrná výměra honitby je 1196 ha Myslivost Zemědělství ovlivňuje krajinu Ovlivnění krajiny zemědělstvím Méně příznivé oblasti Environmentální opatření v oblasti zemědělství vytvořit podmínky pro rozvoj multifunkčního zemědělství; posilovat mimoprodukční funkce půdy, zlepšovat možnosti rekreačního využití zemědělské krajiny (vyšší rozmanitost druhů hospodářských zvířat a zemědělských plodin, lepší prostupnost, péče o pozemky); podporovat komplexní pozemkové úpravy zlepšující ekologickou stabilitu krajiny; podporovat ekologicky šetrné způsoby hospodaření (ekologické a integrované zemědělství), s cílem zvýšit podíl plochy zemědělského půdního fondu, na kterém je provozováno ekologické zemědělství do roku 2010 minimálně na 10% zejména ve zvláště chráněných územích a chráněných oblastech přirozené akumulace vod;
optimalizovat zastoupení jednotlivých druhů pozemků v závislosti na přírodních a stanovištních podmínkách; podporovat zvýšené využívání zemědělské biomasy jako obnovitelných surovin a pro energetické účely, aniž by docházelo k nežádoucímu rozšíření invazních druhů rostlin; omezit plošné i bodové znečištění povrchových a podzemních vod, zejména kontrolou dodržování správné zemědělské praxe při skladování a aplikaci agrochemikálií a statkových hnojiv;