Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení,

Sociální zabezpečení 2008

Vážení klienti České správy sociálního zabezpečení, víte, že je Vás téměř osm milionů a že třeba právě Vám ČSSZ vyplácí důchod? Víte, proč platíte pojistné na sociální zabezpečení? Zajímá Vás, na co máte nárok, když se ocitnete v nepříznivé životní situaci a jaké podmínky musíte splnit, abyste dostali dávku nemocenského nebo důchodového pojištění? To vše se dozvíte z publikace, kterou právě držíte v rukou. Sociální zabezpečení 2008 vydává Česká správa sociálního zabezpečení už potřetí. To kvůli Vám, milí klienti, kteří jste o ni v minulých letech projevili zájem. Navíc se mnohé v této oblasti změnilo. Abyste se s novinkami seznámili a v systému sociálního zabezpečení zorientovali, stačí jediné: začít číst. Ještě mi dovolte krátké doplnění: za prioritní ČSSZ považuje kvalitní, rychlé, moderně prováděné a dostupné služby veřejnosti. Proto i Sociální zabezpečení 2008 najdete v elektronické podobě na webu České správy sociálního zabezpečení na adrese www.cssz.cz. V klasické papírové podobě pak publikace vyšla v nákladu 50 000 ks a k dispozici je zdarma na všech 92 pracovištích ČSSZ v celé České republice. Informace o nemocenském a důchodovém pojištění, pojistném na sociální zabezpečení zaměstnanců i OSVČ, pravidla pro koordinaci sociálních systémů v Evropské unii aj. To vše je Sociální zabezpečení 2008. Nechybí ani příklady výpočtů jednotlivých dávek či potřebné kontakty. Zda se publikace stane Vaším pomocníkem, je nyní na Vás, milí čtenáři. Stačí jen otočit list. JUDr. Božena Michálková ředitelka České správy sociálního zabezpečení 1

1. Nemocenské pojištění 2 Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a při splnění zákonem stanovených podmínek. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem vstupu zaměstnance do zaměstnání a trvá až do jeho ukončení. Za den vstupu do zaměstnání se považuje i den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se plat nebo mzda nekrátí. Příklad 1: Vznik účasti na nemocenském pojištění Zaměstnankyni podle pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr 1. ledna 2008. Za tento den jí náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. Ve středu 2. ledna 2008 nepracuje, protože čerpá pracovní volno s náhradou mzdy kvůli pohřbu otce. Do zaměstnání nastoupí ve čtvrtek 3. ledna 2008. Účast na nemocenském pojištění však vznikne už 1. ledna 2008. 1.1. Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění zaměstnanců se vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vy rovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění, má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny. Zaměstnancům organizací s více než 25 zaměstnanci zajišťují výplatu dávek nemocenského pojištění jejich zaměstnavatelé. OSVČ je vyplácí místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze územ ní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně územní pracoviště Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ). Na stejná pracoviště se mohou lidé obracet o pomoc, pokud jim zaměstnavatel dávky nemocenského pojištění nevyplatí. Nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací (do 25 zaměstnanců) provádí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ. Místní příslušnost OSSZ/PSSZ/MSSZ se řídí sídlem malé organizace. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců malých organizací a OSVČ se od 1. července 2007 vyplácí z účtu České správy sociálního zabezpečení. Informace o vyplacených dávkách podávají zaměstnanci OSSZ/PSSZ/ MSSZ, kde byly dávky nemocenského pojištění vypočteny. Žádost o dávku podává zaměstnanec malé organizace u svého zaměstnavatele, který ji předá příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. 1.1.1. Nemocenské Nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti (karantény). První tři dny pracovní neschopnosti, během nichž nemocenské nenáleží, se nazývají karenční doba. Nemocenské se poskytuje nejdéle 1 rok od začátku pracovní neschopnosti. Toto období se nazývá podpůrčí doba. Starobním nebo plně invalidním důchodcům se nemocenské poskytuje nejdéle 81 kalendářních dnů a nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání (samostatná výdělečná činnost). Pokud poživatelé důchodů obdrží kvůli

1. Nemocenské pojištění 4 vzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle však 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. Jde-li o ženatého zaměstnance, který pečuje o dítě v případě, že se jeho manželce neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, poskytuje se mu peněžitá pomoc ode dne, kdy začal o dítě pečovat, a to 22 týdnů. V obou případech ne však déle, než dítěti bude osm měsíců. Peněžitá pomoc se poskytuje také zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří převzali do trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu. Pokud se jedná o dítě do 7 let, mají nárok na PPM po dobu 22 týdnů. Ženám i mužům, kteří převzali do trvalé péče dvě či víc dětí a starají se alespoň o dvě z nich, se poskytuje peněžitá pomoc 31 týdnů, ne déle než do osmi měsíců nejmladšího dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží uchazečům o zaměstnání. Ode dne porodu se jim poskytuje rodičovský příspěvek jako dávka státní sociální podpory. Pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí pojištěnka splňovat následující podmínky: alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před porodem být účastna nemocenského pojištění a nastoupit na mateřskou dovolenou buď za trvání tohoto pojištění, nebo v době trvání ochranné lhůty; OSVČ musí rovněž být v posled ních dvou letech před porodem účastna alespoň 270 dnů ne mocenského pojištění, z toho alespoň rok před porodem 180 dnů nemocenského pojištění OSVČ, její těhotenství skončilo porodem, nemít započitatelný příjem ze zaměstnání, ze kterého se tato dávka poskytuje, OSVČ musí mít zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění a nesmí po dobu poskytování PPM osobně vykonávat sa mostatnou výdělečnou činnost. 1.1.4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM) Poskytuje se zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství. Totéž platí pro zaměstnankyně do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyně, které kojí. Nárok na VPTM mají ty ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění. Nárok na něj naopak nemají zaměstnankyně pracující na dohodu o pracovní činnosti, studentky a žákyně a oso by samostatně výdělečně činné. Základní podmínkou pro pobírání VPTM je, že zaměstnankyně byla kvůli těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje nižšího výdělku bez svého zavinění. VPTM se vyplácí za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci. Poskytuje se do ná stupu ženy na mateřskou dovolenou a po ukončení mateřské do volené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. Ženě převedené na jinou práci kvůli kojení se tato dávka poskytuje po celou dobu kojení.

1. Nemocenské pojištění 1.2. Ochranná lhůta Ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků například v době, kdy mění zaměstnání. V praxi to znamená, že určitou dobu zaměstnanec dostává dávky nemo cenského pojištění z již ukončeného zaměstnaneckého poměru, pokud jeho pracovní neschopnost vznikla v určité době po skončení zaměstnání. Obdobně je chráněna i OSVČ po skončení nemo cenského pojištění. Ochranná lhůta v roce 2008 je 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Neplyne však ze skončeného zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti starobních důchodců a nevzniká z ní nárok na podporu při ošetřování člena rodiny. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 6 měsíců. 1.3. Výpočet dávek nemocenského pojištění Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají u zaměstnanců a u OSVČ z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku, u OSVČ pak součet měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění v předchozím kalendářním roce, dělený počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů. 1.3.1. Výpočet nemocenského Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského se určitým způsobem redukuje. Částka do 550 Kč se po celou dobu započítává z 90 %, částka od 550 Kč do 790 Kč se započítává ze 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Od 1. ledna 2008 jsou zavedeny pro stanovení výše nemocenského nové procentní sazby, jejichž výše závisí na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Při krátkodobém nemocenském, tj. do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, je sazba nižší, při delší dočasné pracovní neschopnosti se ve srovnání se situací do 31. prosince 2007 zvýšila. Procentní sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu tak v roce 2008 jsou: 60 % od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, 66 % od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, 72 % od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. Příklad 2: Výpočet nemocenského v roce 2008 při průměrné mzdě 21 560 Kč měsíčně Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 258 720 Kč. Neredukovaný vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 365 dní: 258 720 : 365 = 708,82 Kč. Redukovaný denní vyměřovací základ je 550 x 0,90 + 158,82 x 0,60 = 495 + 95,292 = 590,292 Kč. Denní výše nemocenského za prvních třicet dní pracovní neschopnosti bude 60 % redukovaného 5

1. Nemocenské pojištění 6 denního vyměřovacího základu, tj. 591 x 0,60 = 354,60. Výše nemocenského se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tj. v tomto případě 355 Kč. Při 14denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 3 905 Kč. Při 30denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 9 585 Kč. Příklad 3: Výpočet maximálního nemocenského v roce 2008 Zaměstnanec v rozhodném období dosáhl započitatelného příjmu 288 350 Kč. Denní vyměřovací základ se u tohoto zaměstnance vypočítá tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost, tj. 288 350 : 365 = 790 Kč. Redukovaný denní vyměřovací základ je 550 x 0,90 + 240 x 0,60 = 495 + 144 = 639. Denní výše nemocenského za prvních třicet dní pracovní neschopnosti bude 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, tj. 639 x 0,60 = 383,4. Výše nemocenského se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, tj. v tomto případě 384 Kč. Při 14denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 4 224 Kč. Při 30denní pracovní neschopnosti bude nemocenské činit 10 368 Kč. Dostane ho ta osoba, jejíž hrubé příjmy v posledních 12 kalendářních měsících činily nejméně 288 350 Kč, tedy alespoň cca 24 000 Kč měsíčně hrubého. 1.3.2. Výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění Při výpočtu podpory při ošetřování člena rodiny se postupuje stejně jako při výpočtu nemocenského, tj. částka dříve zmiňovaného denního vyměřovacího základu do 550 Kč se po celou dobu započítává z 90 %, částka od 550 Kč do 790 Kč se započítává ze 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se POČR stanoví jako nemocenské do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti (tj. 60 % denního vyměřovacího základu). Dávka ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu se poskytuje už od prvního dne. U peněžité pomoci v mateřství se částka do 550 Kč započítává plně, částka od 550 Kč do 790 Kč se započítává ze 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Dávka se poskytuje už od prvního dne ve výši 69 % denního vyměřovacího základu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného před převedením na jinou práci a průměru započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení. Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako u peněžité pomoci v mateřství, a to ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci. Průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po převedení zaměstnankyně na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci. Příklad 4: Výpočet peněžité pomoci v mateřství v roce 2008 Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Vyměřovací základ v rozhodném období byl 288 350 Kč. Vydělením této částky 365 získáme denní vyměřovací základ 790 Kč. Částka denního vyměřovacího základu 790 Kč (2. redukční hranice) se redukuje. A to tak, že se od ní nejdřív odečte částka 1. redukční hra nice 550 Kč (která se do denní výše PPM započítává plně) a rozdíl mezi 550 Kč

1. Nemocenské pojištění a 790 Kč se vynásobí 60 %, tedy: 550 + 240 x 60 % = 694 Kč. Získaných 694 Kč vyná sobíme 69 % = 478,86 a zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Denní výše PPM je 479 Kč. Za třicet kalendářních dnů tak PPM v tomto případě bude 14 370 Kč. 1.4. Kontroly dodržování léčebného režimu 1.4.1. Kdo a jak kontroluje Práce neschopný zaměstnanec je povinen dodržovat stanovený léčebný režim, řídit se pokyny ošetřujícího lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení jeho pracovní schopnosti. Rovněž musí umožnit kontrolu dodr žování léčebného režimu. Kontroly provádí pověření pracovníci jednotlivých pracovišť České správy sociálního zabezpečení, tedy zaměstnanci OSSZ/PSSZ/MSSZ. Prokazují se oprávněním ke kon trole. Práce neschopní jsou povinni jim předložit doklad o pracovní neschopnosti, do kterého pracovník zaznamená da tum, čas kontroly a svůj podpis. Kontroly dodržování léčebného režimu se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé nebo ti, k jejichž kontrole dá podnět ošetřující lékař, úřad práce či posudkový lékař ČSSZ. Podnět ke kontrole může dát také zaměstnavatel, který má podezření, že jeho zaměstnanec, pobírající nemocenské, nedodržuje léčebný režim. Pokud práce neschopný poruší ošetřujícím lékařem stanovený léčebný režim, může mu příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ nemocenské snížit nebo odejmout, a to i za dobu, za kterou bylo vyplaceno, nejdříve však ode dne porušení léčebného režimu. Pokud již nemocenské bylo vyplaceno, považuje se odejmuté nemocenské nebo jeho část, o kterou se sníží, za přeplatek. Pojištěnec je povinen ho vrátit. 1.5. Přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění (P/O) 1.5.1. K čemu slouží P/O O účasti na nemocenském pojištění je nutné informovat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to pomocí předepsaného tisko pisu Přihláška k nemocenskému pojištění odhláška (P/O). Za zaměstnance jej podává organizace a malá organizace, tedy zaměstnavatel. OSVČ se k účasti na nemocenském pojištění přihlašuje sama. Informace z P/O jsou součástí registru pojištěnců, který vede ČSSZ. 1.5.2. Povinnosti zaměstnavatelů Zaměstnavatelé mají povinnost příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit zaměstnance k nemocenskému pojištění pomocí uvedeného tiskopisu P/O, a to do osmi kalendářních dnů od jeho nástupu do zaměstnání. Při ukončení zaměstnaneckého poměru je povin ností zaměstnavatele zaměstnance z nemocenského pojištění odhlá sit, a to také do osmi kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Pro přihlašování i odhlašování zaměstnanců se organizace s více než 25 zaměstnanci může písemně dohodnout s příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ na jiné lhůtě. To je výhodné zejména pro organizace s velkým pohybem pracovních sil. Dohodnutí jiné lhůty se netýká malých organizací. Pokud dojde ke změně údajů uvedených na P/O, musí je organizace písemně nahlásit příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to rovněž do osmi kalendářních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla. 7

1. Nemocenské pojištění 1.5.3. Způsoby podání P/O Přihlášky/odhlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění mohou organizace a malé organizace podávat: elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy (PVS), elektronicky na datovém médiu (disketa 3,5 /1,44 MB, CD), na předepsaném tiskopisu ČSSZ. ČSSZ jednoznačně preferuje elektronické podání (tzv. e - Podání), nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Informace o všech předpokladech a postupech při e - Podání lze získat na webových stránkách ČSSZ, pracovištích ČSSZ a na Portálu veřejné správy. 1.6. Další povinnosti organizací v nemocenském pojištění Organizace s více než 25 zaměstnanci mají v nemocenském pojištění ještě další povinnosti, mimo jiné: přijímat žádosti o dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, posuzovat splnění podmínek pro nárok na dávky nemocenského pojištění, vyplácet dávky nemocenského pojištění zaměstnancům ve stanovených termínech. O e - Podání ČSSZ byla vůbec první organizací veřejné správy, která umožnila elektronické podání (e - Podání) doku mentů prostřednictvím Portálu veřejné správy. První e - Podání se týkalo organizací od roku 2005 mohou elektronicky podávat ELDP popsané v části 2.7.1. a 2.7.2. této publikace. Následovalo e - Podání přihlášek a odhlášek zaměstnanců k nemocenskému pojištění (P/O) a počínaje rokem 2006 také e - Podání Přehledů o příjmech a výdajích OSVČ zmiňované v části 4.4. této publikace. Koncem ledna 2008 už ČSSZ přijala víc než 22,13 milionů dokumentů elektronicky, z toho bylo cca 9,16 milionů ELDP a cca 12,96 milionů P/O. e - Podání ČSSZ ilustruje jednotné logo. Jeho motivem jsou spojené ruce. Symbolizují výhodnost elektronických služeb nejen pro ČSSZ, ale především pro její klienty. Detailní informace k e - Podání najdete na webových stránkách ČSSZ na adrese http://www.cssz.cz/cz/e-podani/. 8

2. Důchodové pojištění ČSSZ rozhoduje o dávkách důchodového pojištění podle zá kona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Jde o důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. 2.1. Starobní důchod V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro muže a ženy u žen závisí mimo jiné také na počtu vychovaných dětí. Potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu je nejméně 25 let. Pokud se jedná o osobu starší 65 let, pak je potřebná doba pojištění 15 let. 2.1.1. Důchodový věk Zjednodušeně se dá říci, že u mužů je 60 let, u žen od 53 do 57 let podle počtu vychovaných dětí. Tento důchodový věk ale platí pouze pro ty pojištěnce, kteří daného věku dosáhli do 31. 12. 1995. Od té doby se věková hranice pro odchod do důchodu pravidelně zvyšuje u mužů o 2 kalendářní měsíce a u žen o 4 kalendářní měsíce za každý započatý rok po 31. 12. 1995. A to tak, aby po 31. 12. 2012 byl důchodový věk u mužů 63 let a u žen od 59 až 63 let opět podle počtu vychovaných dětí. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách ČSSZ. 2.1.2. Výpočet starobního důchodu Starobní důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny druhy důchodů a v roce 2008 činí 1 700 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového zákla du je třeba znát osobní vyměřovací základ. Ten zjednodušeně řečeno tvoří měsíční průměr ročních příjmů dosažených v roz hodném období (zpravidla od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku, kdy se důchod přiznává). Průměr ročních příjmů se navyšuje o koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců. Koeficienty stanovuje kaž dý rok vláda. Osobní vyměřovací základ se určitým způsobem redukuje. Redukční hranice v roce 2008 jsou : plně se započítává částka do 10 000 Kč, z částky od 10 000 do 24 800 Kč se započítává 30 %, z částky nad 24 800 Kč se započítává 10 %. Kromě příjmů má na procentní výměru starobního důchodu vliv také celková doba důchodového pojištění. Za každý rok důchodového pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. Za dobu pojištění po vzniku nároku na důchod pak 1,5 % (do 30. června 2001 to bylo 1 %) za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Nejnižší procentní výměra je 770 Kč měsíčně. Příklad 5: Výpočet starobního důchodu v roce 2008 Muž narozený 1. května 1946 požádal o starobní důchod podle 29 zákona č. 155/1995 Sb. Jeho důchodový věk je 61 let a deset měsíců. Tohoto věku dosáhne 1. března 2008 a do této doby získá celkem 45 roků pojištění. Osobní vyměřovací základ muže za rozhodné období 1986 2007 činí 23 890 Kč. Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu 23 890 Kč následujícím způsobem: 9

2. Důchodové pojištění 10 částka 10 000 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 23 890 Kč a částkou 10 000 Kč (2. redukční hranice je 24 800 Kč) = 30 % z 13 890 Kč tj. 4 167 Kč. Výpočtový základ činí celkem 14 167 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 45 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 67,5 % výpočtového základu tj. 9 562,725, zaokrouhleno na celé koruny nahoru = 9 563 Kč. Procentní výměra starobního důchodu tedy bude 9 563 Kč, základní výměra 1 700 Kč. Starobní důchod tak bude celkem 11 263 Kč. 2.1.3. Starobní důchod před dosažením důchodového věku Pokud lidé chtějí, mohou požádat o důchod před dosažením důchodového věku. Existují dva druhy předčasného starobního důchodu podle 30 či 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Nárok na předčasný starobní důchod podle 30 (SD) mají: poživatelé částečného invalidního důchodu mohou požádat o přiznání starobního důchodu až dva roky před dovršením důchodového věku, osoby, které pobíraly alespoň pět let nepřetržitě plný invalidní důchod a ten jim byl kvůli zlepšení zdravotního stavu odejmut mohou požádat o starobní důchod až pět roků před dovršením důchodového věku. V obou případech je podmínkou získání 25 let pojištění. Tento typ předčasného starobního důchodu je dočasně krácený, a to o 1,3 % za každých i započatých 90 kalendářních dní do dosažení důchodového věku. Podmínky nároku pro přiznání tohoto důchodu bylo nutné splnit do 31. 12. 2006. Požádat o jeho přiznání však může občan i od pozdějšího data. Na předčasný starobní důchod podle 31 (ST) mají nárok prakticky všichni lidé, kteří získali 25 let pojištění. Mohou odejít do důchodu až tři roky před dosažením důchodového věku. Tento důchod je trvale krácený. Ke krácení dochází za každých i započatých 90 kalendářních dní ode dne přiznání do dovršení důchodového věku procentní výměra důchodu se snižuje o 0,9 % výpočtového základu. Procentní výměra však nesmí klesnout pod 770 Kč měsíčně. Je tedy jasné, že čím blíže k důchodovému věku dotyčný má, tím nižší krácení ho čeká. Příklad 6: Výpočet předčasného starobního důchodu (ST) v roce 2008 Zaměstnanec byl účasten důchodového pojištění nepřetržitě od 1. 1. 1968 do 31. 12. 2007 a získal tak celkem 40 let pojištění. Jeho výpočtový základ byl 12 000 Kč. K 1. 1. 2008, tedy 3 roky před dosažením důchodového věku, odejde do předčasného starobního důchodu. Tyto 3 roky znamenají 12 celých a 1 započaté období 90 kalendářních dnů, tj. ztrátu 13 x 0,9 % = 11,7 %. Důchod se v tomto případě vypočítá následujícím způsobem: základní výměra stejná pro všechny důchody = 1 700 Kč, procentní výměra = za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu, tj. 1,5 % x 40 x 12 000, tj. 7 200 Kč. Výsledná částka se snižuje o 0,9 % i za každých započatých 90 kalendářních dnů z doby před dosažením důchodového věku, tj. o 0,9 % x 13 x 12 000. 7 200 Kč se tedy snižuje o 1 404 Kč a procentní výměra starobního důchodu je 5 796 Kč. Celkem tak bude starobní důchod tohoto občana 7 496 Kč.

2. Důchodové pojištění 2.2. Invalidní důchod 2.2.1. Plný invalidní důchod Občan, který nemůže pracovat a je nemocný či má špatný zdra votní stav, může požádat o plný invalidní důchod. Zdravotní stav posuzují lékaři České správy sociálního zabezpečení. Nárok na plný invalidní důchod má občan, pokud je plně inva lidní a získal potřebnou dobu pojištění. Či se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění se nevyžaduje v případě, že plná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu (choroby z povolání). Plně invalidní je občan tehdy, jestliže jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, a proto mu poklesla výdělečná schopnost nejméně o 66 %. Nebo ten občan, který je z důvodu svého zdra votního postižení schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. I pro přiznání invalidního důchodu je nutné splnit podmínku doby pojištění, která je: u pojištěnce do 20 let méně než 1 rok, u pojištěnce od 20 do 22 let 1 rok, u pojištěnce od 22 let do 24 let 2 roky, u pojištěnce od 24 let do 26 let 3 roky, u pojištěnce od 26 do 28 let 4 roky, u pojištěnce nad 28 let 5 roků. Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity. U občana staršího 28 let je to z posledních 10 let před vznikem plné invalidity. Plný invalidní důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč měsíčně, procentní výměra je za každý celý rok pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku) 1,5 % výpočtového základu. Nejnižší procentní výměra plného invalidního důchodu je 770 Kč měsíčně. Příklad 7: Výpočet plného invalidního důchodu v roce 2008 Muž narozený 18. 3. 1947 požádal o přiznání plného invalidního důchodu podle 39 zákona č. 155/1995 Sb. Plně invalidním byl uznán od 7. 1. 2008. Před vznikem invalidity získal 34 let pojištění. Pro stanovení výše plného invalidního důchodu se hodnotí také dopočtená doba od vzniku plné invalidity do dosažení důchodového věku, tj. v tomto případě doba od 7. 1. 2008 do 18. 3. 2008. Pro výši důchodu má celkem započtených 35 let pojištění. Osobní vyměřovací základ daného muže za rozhodné období, tj. od roku 1986 do roku 2007, je 26 218 Kč. Z něj se vypočítá výpočtový základ, a to následujícím způsobem: částka 10 00 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 24 800 Kč a částkou 10 000 Kč, tedy 30 % z 14 800 Kč, což je 4 440 Kč, dále se přičte 10 % rozdílu mezi částkou 24 800 Kč a výší osobního vyměřovacího základu, která činí 26 218 Kč, tedy 10 % z 1 418 Kč, tj. 141,8, zaokrouhleno 142 Kč. Výpočtový základ činí celkem 14 582 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu tzn., že za 35 let pojištění činí procentní výměra plného invalidního důchodu (35 x 1,5 %) 52,5 % výpočtového základu, tj. 7 656 Kč. Procentní výměra plného invalidního důchodu tedy bude 7 656 Kč. Spolu se základní výměrou 1 700 Kč tak daný muž dostane plný invalidní důchod 9 356 Kč. 11

2. Důchodové pojištění 12 2.2.2. Částečný invalidní důchod Částečně invalidní je občan, jestliže mu z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu trvajícího déle než jeden rok po klesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Nebo ten občan, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Nárok na částečný invalidní důchod má občan, který se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Nárok vzniká i v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu. Částečný invalidní důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč měsíčně, procentní výměra je za každý celý rok pojištění a dopočtené doby (tedy období od vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku) 0,75 % výpočtového základu. Nejnižší procentní výměra částečného invalidního důchodu je 385 Kč měsíčně. Příklad 8: Výpočet částečného invalidního důchodu v roce 2008 Žena narozená 11. 9. 1974 požádala o částečný invalidní důchod. Od 11. 2. 2008 byla uznána částečně invalidní. Pro stanovení výše částečného invalidního důchodu má započteno celkem 40 let pojištění včetně doby dopočtené, která se zjišťuje z doby od vzniku částečné invalidity do dosažení důchodového věku, tj. do 11. 9. 2037. Celkem se jedná o 40 let pojištění. Osobní vyměřovací základ dané ženy za rozhodné období, tj. od roku 1993 (tedy roku následujícího po dosažení osmnáctého roku věku) do roku 2007, je 12 510 Kč. Výpočtový základ se stanoví takto: částka 10 000 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 30 % rozdílu mezi částkou 12 510 Kč a částkou 10 000 Kč, tedy 30 % z 2 510 Kč, což je 753 Kč. Výpočtový základ činí celkem 10 753 Kč. Za každý rok pojištění náleží 0,75 % výpočtového základu tzn., že za 40 let pojištění je procentní výměra částečného invalidního důchodu (40 x 0,75) 30 % výpočtového základu, tzn. 3 226 Kč. K této částce se připočítá základní výměra důchodu 1 700 Kč. Celkem tak žena dostane částečný invalidní důchod 4 926 Kč. 2.3. Pozůstalostní důchod 2.3.1. Vdovský a vdovecký důchod Pokud zemře manžel a jsou splněny zákonem stanovené pod mínky, pozůstalé manželce náleží vdovský důchod. V případě, že zemřela manželka, pak pozůstalý manžel dostává vdovecký důchod. Aby pozůstalá osoba po zemřelém členu rodiny dosta la vdovský nebo vdovecký důchod, musel mít zemřelý nárok na starobní nebo plný či částečný invalidní důchod. Nebo zemřelý musel ke dni smrti získat dobu pojištění potřebnou pro plný inva lidní důchod (viz předchozí), či splnit podmínky pro nárok na sta robní důchod nebo zemřít následkem pracovního úrazu. Vdovský nebo vdovecký důchod ČSSZ vyplácí jeden rok od smrti manžela či manželky. Po jeho uplynutí tento typ důchodu i nadále dostává pouze ta pozůstalá osoba, která: pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II

2. Důchodové pojištění (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), je plně invalidní, dosáhla věku 55 let, jde-li o ženu, nebo 58 let, jde-li o muže. Vdovský i vdovecký důchod se rovněž skládá ze základní a pro centní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč měsíčně. Procentní výměra je 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla nebo by měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní nebo starobní důchod. 2.3.2. Sirotčí důchod Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, kterému zemřel rodič či osvojitel, nebo osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů a dítě na ní bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče. Aby pozůstalé dítě dostalo sirotčí důchod, musel být zemřelý ke dni smrti poživatelem starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu. Nebo zemřelý musel ke dni smrti získat dobu pojištění potřebnou pro plný invalidní důchod, či splnit podmínky pro nárok na starobní důchod nebo zemřít následkem pracovního úrazu. Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů, nebo po osobě, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Sirotčí důchod se rovněž skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra stejná pro všechny důchody je 1 700 Kč měsíčně. Procentní výměra je 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měla nárok zemřelá osoba v době smrti. Nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku pro nárok na plný invalidní či starobní důchod. Příklad 9: Výpočet sirotčího důchodu v roce 2008 Sirotek požádal o přiznání sirotčího důchodu po otci, který pobíral plný invalidní důchod 8 563 Kč. Základní výměra plného invalidního důchodu otce byla 1 700 Kč, procentní výměra pak 6 863 Kč. Sirotčí důchod se stanoví jako 40 % procentní výměry vypláceného plného invalidního důchodu, tedy jako 40 % z 6 863 Kč, což je 2 746 Kč. K této částce se připočítá základní výměra 1 700 Kč. Sirotčí důchod daného dítěte tak bude 4 446 Kč. 2.4. Souběh důchodů a jejich výplata Někdy se může stát, že občan má nárok na více důchodů najed nou. V případě, že jsou splněny současně podmínky nároku na výplatu více důchodů stejného druhu nebo výplatu starobního důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalid ního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Existuje však případ, kdy si může občan zvolit, který důchod chce mít vyplácen, a to pokud současně splnil podmínky nároku na vý platu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu ve stejné výši. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu 13

2. Důchodové pojištění 14 starob ního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu, anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polo vina procentní výměry. Přijde-li dítě o oba rodiče, má nárok na výplatu sirotčího důchodu po každém z nich. V tomto případě náleží z vyššího důchodu základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra. Příklad 10: Výpočet vdovského důchodu v roce 2008 a jeho výplata v souběhu se starobním důchodem Žena pobírá starobní důchod 8 130 Kč, z toho je 6 430 Kč procentní výměra a 1 700 Kč základní výměra. Její manžel, který dosud pobíral starobní důchod 10 000 Kč, zemřel. Při úmrtí manžela, starobního důchodce, má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod, který činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela. Základní výměra náleží vždy pouze jed nou. Protože dojde k souběhu dvou důchodů (žena bude současně pobírat svůj starobní důchod a po manželovi důchod vdovský), pro centní výměra důchodu se upraví: vyšší procentní výměra důchodu bude náležet v plné výši a z nižší procentní výměry polovina. To znamená, že v tomto případě bude ženě přiznán vdovský důchod 2 075 Kč (10 000-1 700 = 8 300, z toho 50 % = 4 150, pro souběh s vyšší procentní výměrou starobního důchodu se procentní výměra vdovského důchodu krátí na polovinu, tj. na 2 075 Kč). Žena tak včetně svého starobního důchodu (8 130 Kč) bude pobírat celkem 10 205 Kč. 2.5. Informativní osobní listy důchodového pojištění Jednou ročně mohou občané požádat Českou správu sociálního zabezpečení o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). K 31. prosinci 2005 totiž zanikla povinnost organizací požádat pro své zaměstnance nejpozději dva roky před dovršením nároku na sta robní důchod o výpis dob pojištění z evidence ČSSZ v rámci předstihového řízení. IOLDP v praxi znamená výpis dob pojištění z evidence (registru) ČSSZ, kde má každý klient své individuální konto pojištěnce (IKP). IOLDP obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění a od roku 1986 také přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá klientovi IOLDP do 90 dnů od doručení jeho žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu, na kte rou bude informativní osobní list zaslán. Lze ji podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronic kým podpisem. 2.6. Podání žádosti o důchod a jeho výplata Všechny žádosti o důchod sepisují jednotlivé OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. Žádost o důchod je možné sepsat nejdříve tři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci předložené v písemné formě. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání

2. Důchodové pojištění žádosti o důchod. Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení (například o výchově nezle tilých dětí, o pobírání dávek nemocenského pojištění, o dobách odpracovaných od ukončení povinné školní docház ky, o náhradních dobách pojištění apod.), které nemusí detailně znát, je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat pouze výjimečně. Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z dů vodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a také potvrzení lékaře, že zdravotní stav osobě pro svou závaž nost neumožňuje žádost o dávku sepsat. Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan zvolí způsob výplaty důchodu bezhotovostní na účet u bankovního ústavu nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty. Kdykoli později je možné požádat ČSSZ o změnu způsobu výplaty. Důchod se vyplácí osobě oprávněné nebo jejímu zákonnému zástupci či tzv. zvláštnímu příjemci. V souladu s platnou právní úpravou se důchody vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky. 2.7. Povinnosti organizací v důchodovém pojištění 2.7.1. Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) ELDP jsou dokumenty, které vedou organizace za své zaměstnance. Na ELDP jsou uvedeny doby pojištění, výše výdělku a vyloučené doby (dny pobírání nemocenských dávek). Z těchto údajů se vychází při výpočtu důchodových nároků jednotlivých občanů, proto je důležité, aby veškeré údaje v nich vykazované odpovídaly skutečnosti. Každý doložený rok pojištění znamená pro občana zápočet 1,5 % výpočtového základu do výše procentní výměry důchodu. Dříve ELDP organizace uzavíraly poté, co u nich zaměstnanec ukončil pracovní poměr a pak je předávaly ČSSZ. Od 1. ledna 2004 musí organizace uzavřít ELDP při ukončení pra covního poměru nebo, trvá-li pracovní poměr, vždy k 31. prosinci daného roku. ELDP pak musí organizace předat ČSSZ a stejnopis dát zaměstnanci. Občané tak mají průběžnou kontrolu nad svým pojištěním. Informace z ELDP jsou součástí dříve zmíněných individuálních kont pojištěnců. 2.7.2. Způsoby podání ELDP Evidenční listy důchodového pojištění předkládají organizace ČSSZ prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ, v jejímž obvodu je útvar organizace, který vede evidenci mezd. ELDP je možné podávat: elektronicky prostřednictvím Portálu veřejné správy, elektronicky na datovém médiu (disketa 3,5 /1,44 MB, CD), na předepsaném tiskopisu ČSSZ. Způsoby podání ELDP lze kombinovat. ČSSZ jednoznačně preferu je elektronické podání (tzv. e - Podání), nejlépe prostřednictvím Portálu veřejné správy. Výhody e - Podání jsou: dostupnost 24 hodin 7 dní v týdnu, možnost okamžité opravy a nového podání, není nutné řešit problémy vznikající při tisku do tiskopisů ČSSZ, zejména složitě nastavovat tiskárny, vysoká míra zabezpečení přenosů. 15

2. Důchodové pojištění 2.7.3. Další povinnosti organizací v důchodovém pojištění Kromě vyhotovování a předkládání ELDP je povinností organizací mimo jiné: vést podkladovou evidenci nezbytnou pro účely důchodového pojištění (identifikační údaje zaměstnanců, vznik a skončení pracovněprávního vztahu, vyměřovací základy, doby dočasné pracovní neschopnosti apod.), vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je na výzvu OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo ČSSZ ve lhůtě určené tímto orgánem, případně do 8 dnů od doručení výzvy (například, zda zaměstnavatel provádí z příjmu žadatele o důchod srážky na základě soudního či správního rozhodnutí, zda trvá pracovněprávní vztah žadatele k požadovanému datu přiznání důchodu či zda k tomuto datu jsou žadateli vypláceny dávky nemocenského pojištění), oznamovat OSSZ/PSSZ/MSSZ nebo ČSSZ změny v těchto skutečnostech, a to do osmi dnů ode dne, kdy nastaly, ve stanovených případech na předepsaném tiskopise ohlásit nástup do zaměstnání poživatele starobního, plného invalid ního nebo částečného invalidního důchodu. O Národním pojištění Pravidelné informace nejen o důchodovém pojištění přináší časopis Národní pojištění. Podrobněji se s tímto odborným měsíčníkem, který vydává Česká správa sociálního zabezpečení, můžete seznámit v 8. části této publikace na straně 28. 16

3. Pojistné Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku pojistného. Částka, kterou ČSSZ na pojistném vybere, tvoří víc než třetinu příjmů státního rozpočtu. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 3.1. Platba pojistného Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok. Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou: u zaměstnavatele 26 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % příspěvek na státní poli tiku zaměstnanosti, u OSVČ 29,6 %, z toho 28 % na důchodové pojištění, 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti a 4,4 % na nemocenské pojištění, pokud se k tomuto pojištění dobrovolně přihlásila, u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 %, nejnižší měsíční dobrovolné důchodové pojištění je od 1. ledna 2008 celkem 2 800 Kč. Příklad 11: Výpočet pojistného v malé organizaci (do 25 zaměstnanců) Malá organizace stanoví vyměřovací základ za kalendářní měsíc u každého jednotlivého zaměstnance a vypočte z něj pojistné ve výši 8 %. Výslednou částku pojistného u každého jednotlivého zaměstnance zaokrouhlí na celé Kč směrem nahoru. Z úhrnu zúčtovaných příjmů všech zaměstnanců, který je vyměřovacím základem malé orga nizace, vypočte pojistné za sebe ve výši 26 %. Výslednou částku pojistného zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Poté sečte pojistné za sebe a pojistné za všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet OSSZ/PSSZ/MSSZ u České národní banky. U firmy s dvaceti zaměstnanci s průměrným příjmem 20 000 Kč činí pojistné na sociální pojištění: a) za 1 zaměstnance: 8 % z 20 000 Kč = 1 600 Kč, b) za všech 20 zaměstnanců: 20 x 1 600 Kč = 32 000 Kč, c) za zaměstnavatele: 26 % z 20 x 20 000 Kč = 26 % ze 400 000 Kč = 104 000 Kč. Celkové pojistné malé organizace bude 136 000 Kč za měsíc. 3.1.1. Vyměřovací základ zaměstnance Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného (tedy také částkou rozhodnou pro výpočet dávek nemocenského a důchodového pojištění) je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a zaměstnavatel je zaměstnanci zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje: náhrada škody podle zákoníku práce, 17

3. Pojistné 18 odměna vyplácená podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšova cího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havá rie nebo jiné mimořádně závažné události, odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce), odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů, např. podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb., plnění poskytnuté poživateli starobního a plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je od 1. ledna 2008 částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (21 560 Kč), tj. 1 034 880 Kč pro rok 2008. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, nebude platit pojistné. Zavedlo se tedy stropování pojistného. Částka nad maximální vyměřovací základ, z níž zaměstnanec nebude platit pojistné, se nezahrnuje ani do vyměřovacího základu zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u dvou a více zaměstnavatelů a úhrn jeho vyměřovacích základů v kalendářním roce ze všech zaměstnání přesáhne maximální vyměřovací základ, může zaměstnanec požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ o vrácení přeplatku na pojistném ve výši 8 % z rozdílu úhrnu vyměřovacích základů a maximálním vyměřovacím základem. K žádosti je třeba přiložit potvrzení všech zaměstnavatelů o vyměřovacích základech v jednotlivých zaměstnáních, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě se však vracení přeplatku na pojistném nevztahuje na jednotlivé zaměstnavatele. 3.1.2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné Vyměřovací základ pro odvod pojistného OSVČ je 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Takto stanovený vyměřovací základ OSVČ však nesmí být nižší, než-li je zákonem stanoven v tzv. absolutním minimu. Uvedené platí pro ty OSVČ, které jsou účastny důchodového pojištění. Maximálním vyměřovacím základem OSVČ je stejně jako u zaměstnanců 48násobek průměrné mzdy, v roce 2008 tedy 1 034 880 Kč. Výše příjmů má vliv i na stanovení výše měsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné. Minimálně činí měsíční vyměřovací základ v roce 2008 (po podání Přehledu za rok 2007) pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 5 390 Kč, pro OSVČ vykonávající vedlejší SVČ pak 2 156 Kč. V případě, že měsíční vyměřovací základ OSVČ přesáhne částku 86 240 Kč, tedy 4násobek průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. I pro OSVČ platí dříve zmiňované stropování pojistného. Například pokud OSVČ, která je v roce 2008 účastna důchodového pojištění také jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhne maximálního vyměřovacího základu, nebude povinna platit zálohy od kalendářního měsíce roku 2008, v němž to oznámí a doloží příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.

3. Pojistné 3.1.3. Vyměřovací základ osoby účastné dobrovolného důchodového pojištění Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro stanovení výše pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu, platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. Od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008 činí nejnižší vyměřovací základ 10 000 Kč. 3.2. Penále Pokud organizace či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatila pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatila v nižší výši než měla, stává se dlužníkem a je povinna platit penále. Za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/ PSSZ/MSSZ o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ povolí, penále z takového dluhu se vždy ode dne první splátky dluhu stanoví jako 0,025 % dluž né částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. Penále se neplatí: za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, za dobu, kdy organizace nebo malá organizace není již organi zací ani malou organizací, z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění, za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti, za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,* za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace, za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl pro nedostatek majetku zamítnut návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka plátce pojistného, nebo usnesení soudu o povolení vyrovnacího řízení, pokud je v řízení vydáno rozhodnutí o vyrovnání*. 3.3. Sankce za neplnění povinností v sociálním zabezpečení Za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností v sociálním zabezpečení může být uložena organizaci, malé organizaci i osobě samostatně výdělečně činné pokuta 20 000 Kč, v některých případech až 100 000 Kč. V případě opětovného neplnění či porušení povinností se může jednat o pokutu až 500 000 Kč. Pokutu lze uložit například, pokud organizace, malá organizace či OSVČ: se bez předchozí omluvy nedostaví v určeném termínu na místo kontroly, neposkytne součinnost při kontrole účetních a dalších dokladů rozhodných pro výši pojistného, nenahlásí ve stanovené lhůtě změnu sídla, názvu, změnu dne * od 1. 1. 2008 je třeba počítat také s aplikací zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění. 19

3. Pojistné určeného pro výplatu mezd a platů, změnu sídla útvaru, v kterém je vedena evidence mezd, nenahlásí ve stanovené lhůtě rozhodnutí o likvidaci, příp. nenahlásí návrh na prohlášení konkurzu, neplní úkoly při poskytování dávek nemocenského pojištění, evidence, kterou vede o svých zaměstnancích, neobsahuje potřebné údaje, nevydává zaměstnanci, kterému zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky nemocenského pojištění, jejich poskytování a výplatu, neplní povinnost přihlásit a odhlásit své zaměstnance do (z) registru pojištěnců (k pojištění) a nehlásí změny údajů vedených v tomto registru, nepřijímá žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění a neprodleně je nepředává OSSZ/PSSZ/MSSZ k poskytnutí těchto dávek, neprovádí úschovu příslušných záznamů, nepředkládá stanovené údaje na předepsaném tiskopise, při nedodržení povinností plátců pojistného uschovávat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají aj. Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se OSSZ/PSSZ/MSSZ dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nebo kdy OSSZ/PSSZ/ MSSZ zjistila neplnění nebo porušení povinnosti. Nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. O pracovištích ČSSZ Organizační struktura ČSSZ odpovídá krajskému uspořádání. Ústředí ČSSZ sídlí v Praze. Tvoří ho pět úseků složených z celkem 21 odborů a jednoho samostatného oddělení a dále šest organizačních útvarů přímo řízených ředitelkou ČSSZ. Kromě toho ředitelka řídí celkem 15 krajských správ sociálního zabezpečení (KSSZ) pro Jihočeský kraj, pro Jihomoravský kraj, pro Karlovarský kraj, pro Královéhradecký kraj, pro Liberecký kraj, pro Moravskoslezský kraj, pro Olomoucký kraj, pro Pardubický kraj, pro Plzeňský kraj, pro Středočeský kraj, pro Ústecký kraj, pro kraj Vysočina a pro Zlínský kraj. Pro pražské klienty je k dispozici Pražská správa sociálního zabezpečení, pro brněnské Městská správa sociálního zabezpečení Brno (MSSZ). V působnosti krajských správ sociálního zabezpečení jsou okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). PSSZ a MSSZ mají na starosti územní pracoviště (ÚP). ÚP PSSZ je dvanáct, ÚP MSSZ jsou dvě. Služby veřejnosti tak poskytuje celkem 92 pracovišť ČSSZ v rámci celé České republiky. 20