Územní plán velkého územního celku STŘEDNÍ POLABÍ

Územní plán velkého územního celku STŘEDNÍ POLABÍ prosinec 2006

pořizovatel: Krajský úřad Středočeského kraje odbor regionálního rozvoje Zborovská 11 150 21 Praha 5 zhotovitel: AURS, spol. s r. o. Hládkov 920/12 169 00 Praha 6 zpracovatelský tým: Koordinace Ing. arch. Milan Körner, CSc. Urbanismus Ing. arch. Milan Körner, CSc. Ing. arch. Miroslav Tůma Ing. arch. Věra Soukeníková Ing. arch. Blanka Almásyová Sociálně ekonomická problematika Prof. RNDr. Martin Hampl, DrSc. RNDr. Zdenka Hamplová Doprava Ing. Josef Smíšek Vodní hospodářství Ing. Martin Horejš (HW PROJEKT, s. r. o.) Ing. Pavel Křeček (Komprin, s. r. o.) Energetika, spoje Václav Perný Věra Haltufová Přírodní podmínky, životní prostředí Ing. Vladimír Mackovič (U-24, s. r. o.) Ing. Miloš Andrš (U-24, s. r. o.) Ing. Miroslav Kubový RNDr. Libor Krajíček (Atelier T-plan, s. r. o.) Digitální zpracování - Hydrosoft Veleslavín, s. r. o. Ing. Jindřich Poláček Mgr. Josef Beneš Luboš Klíma Barbora Janásková Spolupráce Jarmila Sodomová Ing. Lenka Pacalová 2

OBSAH Textová část: A. Základní údaje 1. Hlavní cíle řešení... 5 2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD... 6 3. Vyhodnocení, jak bylo splněno zadání a souborné stanovisko... 7 4. Vyhodnocení souladu s cíly územního plánování... 8 B. Řešení územního plánu 5. Vymezení řešeného území podle katastrálních území... 9 6. Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot... 15 6.1. Poloha a vazby... 15 6.2. Členění území... 17 6.3. Přírodní podmínky... 17 6.4. Vybrané faktory životního prostředí... 19 6.5. Ochrana přírody... 20 6.6. Kulturní hodnoty... 25 6.7. Osídlení, obyvatelstvo a bytový fond... 27 7. Návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů... 32 7.1. Velikostní struktura obcí... 32 7.2. Administrativní funkce sídel... 32 7.1. Sídelní struktura... 32 7.1. Vazby v území... 33 8. Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu a případně území speciálních zájmů... 35 8.1. Uspořádání území... 35 8.2. Vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu... 36 8.3. Vymezení území speciálních zájmů... 37 8.4. Rekreace, cestovní ruch... 37 8.5. Zemědělství... 38 9. Limity využití území nadmístního významu, včetně stanovených záplavových území... 40 10. Návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu... 43 10.1. Doprava... 43 10.2. Vodní hospodářství.... 51 10.3. Energetika... 61 10.4. Ropovody a ostatní dálkovodné potrubní sítě hořlavých kapalin... 63 10.5. Spoje... 64 10.6. Odpadové hospodářství... 67 11. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění... 69 12. Návrh regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability... 71 13. Vymezení koridorů veřejně prospěšných staveb... 73 14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení a jeho vlivů na životní prostředí... 76 14.1. Důsledky ekonomicko sociální... 76 14.2. Důsledky na kulturní hodnoty a zařízení kultury... 77 14.3. Územně technické důsledky... 77 14.4. Vyhodnocení vlivu na přírodní složky území (vč. záborů půdního fondu)... 77 14.5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí... 83 15. Návrh řešení požadavků civilní ochrany... 85 16. Návrh lhůt aktualizace... 89 3

Přílohy C. Závazná část ve formě regulativů (separát) Grafické přílohy volné 1. Hlavní výkres (1 : 50 000) 2. Doprava (1 : 50 000) 3. Vodní hospodářství (1 : 50 000) 4. Energetika a spoje (1 : 50 000) 5. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES (1 : 50 000) 6. Veřejně prospěšné stavby (1 : 50 000) 7. Ochrana půdního fondu (1 : 50 000) 8. Širší vztahy (1 : 200 000) vložené do textové části: vymezení území širší vztahy ochrana přírody památky obvody obcí II. a III. stupně zónování území silniční doprava železniční, letecká a vodní doprava zásobování vodou a významné ČOV zásobování elektrickou energií zásobování plynem a teplem, produktovody nerostné suroviny ÚSES 4

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Hlavní cíle řešení Hlavními cíli rozvoje území jsou ekonomická prosperita, vytvoření podmínek pro snížení nezaměstnanosti, zlepšení kvality života jeho obyvatel, příznivé životní prostředí a ochrana přírodních a kulturních hodnot. Územní plán velkého územního celku (dále ÚP VÚC) Střední Polabí bude pro tyto hlavní cíle vytvářet podmínky především návrhem uspořádání území, vymezením významných rozvojových ploch a hlavních koridorů dopravní a technické infrastruktury. Území ležící ve východní části Středočeského kraje je z podstatné části součástí nejvýznamnějšího urbanizačního koridoru České republiky, který propojuje Pražský region s Hradecko-pardubickou aglomerací. Ve středočeském prostoru představuje mimo území Pražského regionu nejvýznamnější koncentraci osídlení. Území vždy v minulosti mělo ve středočeském prostoru významnou roli, je zde mimořádná koncentrace historických měst. Polabí se vyznačovalo vysokou úrovní zemědělské produkce a v industriální etapě i nadprůměrným soustředěním průmyslových kapacit. K rozvoji průmyslu přispívala dopravní poloha na řece Labi (splavněné v celém rozsahu po Chvaletice) a na hlavních železničních i silničních trasách, vedoucích z Prahy východním směrem. Po roce 1990 došlo k významným změnám v ekonomické základně území (útlum řady nosných odvětví), a tím i k výraznému zvýšení vyjížďky za prací (zejména ve směru na Prahu) i k poměrně vysoké nezaměstnanosti. V současné době je v těžišti území, na severním okraji Kolína, největšího města v území, rozvíjena zóna Kolín Ovčáry s dominantním programem výroby automobilů. Tato investice je generátorem rozvoje dalších ekonomických aktivit, a to i v širším územním kontextu. Po letech odkladů pokračuje výstavba dálnice D11, umožňující nejen propojení Prahy s Hradecko-Pardubickou aglomeraci a dále na Polsko (směr Wroclaw), ale i přenesení silničních dálkových vazeb z Olomoucka a Ostravska na Prahu, z dálnice D1 na koridor D11 a R35. Území disponuje ve své jihozápadní části (střední Posázaví) významným rekreačním potenciálem, který přesto, že tato část území je dobře přístupná z dálnice D11, zatím neprošel závažnější transformací. 5

2. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD Pro řešené území nebyla dosud zpracována (s výjimkou koridoru D11) dokumentace charakteru ÚP VÚC. Poslední studie zabývající se regionální problematikou bylo společné zájmové území Kolín - Kutná Hora, která byla zpracována koncem 70. let. Stav územních plánů velkých územních celků v navazujícím území: Pražský region - schválen 12/2006 okresu Benešov - schválen 12/2006 Mladá - územní plán schválený vládou ČR v roce 1994, schválena Změna č. 1 03/2004 Mladoboleslavsko - zpracována a projednána územní prognóza (12/2002), Pardubický kraj - schválen 12/2006 Stav územně plánovací dokumentace (dále ÚPD) v úrovni obcí je v jednotlivých okresech rozdílný; rozhodující ÚPD představují územní plány pěti největších měst. Území okresu Kolín je z velké části pokryté schválenou a rozpracovanou ÚPD. Západní část okresu (Českobrodsko Černokostelecko) má výrazné vazby k hlavnímu městu Praze a je proto integrální součástí Pražského regionu, není součástí ÚP VÚC Střední Polabí. Okres Kutná Hora patří stavem ÚPD k horším územím. Územní plán však mají schválený všechna města. Okres Nymburk patří k územím, která jsou nejméně pokryta územními plány obcí. Součástí okresu je Lysecko Milovicko, které je řešené samostatným ÚP VÚC Mladá. Málo pokryta ÚPD obcí je rozsáhlá severovýchodní část okresu. 6

3. Vyhodnocení, jak bylo splněno zadání a souborné stanovisko Hlavní požadavky zadání byly směřovány do oblastí: - širších vazeb v území - stabilizace demografické, sociální a ekonomické situace; vč. návrhu vymezení velkých rozvojových ploch - ochranu přírodních a kulturních hodnot - vymezení koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu. Do území se promítají dva problémové dopravní záměry, a to zlepšení plavebních podmínek na Labi (součást propojení Dunaj Odra - Labe) a vedení vysokorychlostních tratí (VRT) z Prahy východním směrem (Brno). Zatím nejsou k dispozici dostatečné průkazy o potřebnosti těchto záměrů ani posouzení jejich důsledků na životní prostředí. Případné vedení VRT by znamenalo i závažné, převážně negativní důsledky na osídlení. Nepochybně existují systémové varianty dálkové železniční dopravy, využívající ve značném rozsahu stávajících koridorů; jedná se však o celorepublikovou, nejen regionální koncepci. V ÚP VÚC je navržen koridor pro VRT a koncepce územního řešení zlepšení plavebních podmínek na Labi s využitím podkladů Ministerstva dopravy ČR. Pro ČR je závazná Evropská dohoda o hlavních vnitrostátních vodních cestách mezinárodního významu AGN (č. 163/1995 Sb.). Tyto záměry jsou převzaty jako informace, resp. územní rezervy, nejsou však sledovány v rámci návrhového období, a tudíž nejsou zahrnuty do návrhu veřejně prospěšných staveb. Požadavky obsažené v zadání byly v konceptu v celém rozsahu splněny. Z hlediska širších vazeb území je navrženo nové propojení jádrového území Kolín Kutná Hora na Pardubice a výrazné zlepšení propojení Kolína ve směru na dálnici D1 a Vlašimsko Benešovsko (součást koncepce propojení středočeských regionálních center). Navržená struktura osídlení může společně se zlepšením dopravních vazeb vytvářet předpoklady ke stabilizaci osídlení. Navrhované záměry nejsou kolizní s ochranou kulturních a přírodních hodnot. V rámci konceptu byl doplněn ÚSES regionální a nadregionální úrovně. Významné dopravní koridory byly v některých případech řešeny variantně, nad rámec zadání byly ověřovány některé další dopravní záměry. Tyto záměry vycházely z rozpracované územně plánovací dokumentace některých měst a obcí. Souborné stanovisko ke konceptu ÚP VÚC Střední Polabí schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 60-11/2006/ZK ze dne 24. 4. 2006. Souborné stanovisko jednoznačně určilo varianty dopravních záměrů pro návrh ÚP VÚC. Na základě dopracované ÚPD obcí byly v některých případech modifikovány obchvaty sídel. Dokončené, resp. rozestavěné úseky nadřazené silniční sítě již nejsou sledovány jako návrhy a byly proto vypuštěny ze seznamu veřejně prospěšných staveb (dále VPS). Velké rozvojové plochy byly na základě souborného stanoviska z návrhu vypuštěny. Rozhodující areály, tj. zóna Kolín-Ovčáry a Nymburk-sever jsou z velké části realizovány. V návrhu byly aktualizovány údaje o zvláště chráněných územích a prvcích územního systému ekologické stability; do řešení byla zahrnuta i vyhlášená území soustavy Natura 2000. Dle nových požadavků bylo aktualizováno mimo jiné vodní hospodářství (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje) vč. aktualizace databáze ochranných pásem vodních zdrojů a záplavových území. Textová části byla dokumentace dle pokynů souborného stanoviska byla zredukována. Je možno konstatovat, že požadavky kladené souborným stanoviskem byly splněny s výjimkou 2 bodů části D. 6 a, b, které požadovaly jevy nerelevantní měřítku ÚP VÚC. 7

4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Navržené řešení ÚP VÚC je v souladu s cíli územního plánování, odpovídá měřítku podrobnosti 1 : 50 000. Požadavek na zajištění předpokladů pro zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot řešeného území naplňuje ÚP VÚC následovně: 1. Závazná část ÚP VÚC je v souladu s ustanovením 18 vyhl. č. 135/2001 Sb.: a) vymezuje koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby na úseku dopravy, energetiky, vodního hospodářství s cílem vytvořit územní předpoklady pro nezbytný rozvoj těchto funkčních systémů a pro minimalizaci jejich vlivů na životní prostředí, nadregionální a regionální systém ekologické stability pro posílení ekostabilizačních funkcí krajiny b) formuluje limity využití území na úseku ochrany přírody a krajiny pro zajištění ochrany přírodních hodnot řešeného území. 2. Vlivy navrženého řešení na životní prostředí byly posuzovány v rámci hodnocení koncepce (konceptu) řešení ÚP VÚC dle 14 zákona č. 244/1992 Sb. a jeho závěry byly promítnuty do návrhu ÚP VÚC. 3. Ochrana hlavních složek životního prostředí půdy, vody a ovzduší - je dále zohledněna takto: a) navržené záměry jsou v území lokalizovány s ohledem na minimalizaci záborů nejkvalitnějších půd v řešeném území b) v hlavním výkresu ÚP VÚC jsou zobrazena ochranná pásma všech významných vodních zdrojů jako limity využití území c) ÚP VÚC nenavrhuje nové zdroje znečištění ovzduší. Vytvoření územních předpokladů pro rozvoj plynofikace území umožní další omezování lokálních zdrojů znečištění. 4. Rozvoj areálu letiště Čáslav je sledován dle dokumentace tohoto areálu. 5. Navržená koncepce umožňuje rozvoj strategických průmyslových zón (Usnesení vlády ČR č. 110/2005) v lokalitách Kolín Ovčáry, Nymburk sever a vybrané investiční zóny Kutná Hora Na Rovinách (Program rozvoje Středočeského kraje). 6. Navržená koncepce je úzce koordinována s koncepcemi sousedních územních celků, zejména Pražského regionu a Pardubického kraje, které navazují v hlavní ose osídlení, propojující hl. m. Prahu s Hradecko-Pardubickou aglomerací. 8

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 5. Vymezení řešeného území podle katastrálních území Řešené území zahrnuje celý současný okres Kutná Hora a více jak dvě třetiny okresů Kolín a Nymburk. Západní část okresu Kolín (Českobrodsko, Černokostelecko) je řešena ÚP VÚC Pražského regionu. Západní část okresu Nymburk (Lysecko - Milovicko) je řešena ÚP VÚC Mladá. Území jižně Labe (v koridoru dálnice D11) je řešeno obdobně jako navazující část území okresu Kolín v ÚP VÚC Pražského regionu. Řešené území zahrnuje celkem 225 administrativních obcí, z toho za okres: Nymburk 68 obcí Kolín 69 obcí Kutná Hora 88 obcí Řešené území (vč. obcí v koridoru D11) má rozlohu 2 160 km 2 a k 1. 3. 2001 zde žilo 211,4 tis. obyvatel. Seznam obcí, zahrnuje následující obce a jejich katastrální území: obec katastrální území Adamov Adamov u Tupadel Barchovice Barchovice, Hryzely, Radlice u Barchovic Bečváry Bečváry, Červený Hrádek u Bečvár, Hatě, Horní Jelčany, Poďousy, Zadní Hrádek Bělušice Bělušice Bernardov Bernardov Běrunice Běrunice, Běruničky, Slibovice, Velké Výkleky, Vlkov nad Lesy Bílé Podolí Bílé Podolí, Lovčice, Zaříčany Bludov Bludov v Čechách Bobnice Bobnice, Kovansko Bohdaneč Bohdaneč u Zbraslavic, Dvorecko, Kotoučov, Prostřední Ves, Řeplice Brambory Brambory Bratčice Bratčice u Potěh Břežany I Břežany I, Chocenice u Břežan I Budiměřice Budiměřice, Rašovice u Nymburka, Šlotava Býchory Býchory Cerhenice Cerhenice, Cerhýnky Církvice Církvice u Kolína Církvice Církvice u Kutné Hory, Jakub Čáslav Čáslav, Filipov u Čáslavi Čejkovice Čejkovice u Zbýšova Černíny Bahno, Černíny, Hetlín, Předbořice, Zdeslavice u Černín Červené Janovice Červené Janovice, Chvalov u Červených Janovic, Vilémovice u Červených Janovic, Zhoř u Červených Janovic Červené Pečky Bohouňovice I, Bořetice u Kolína, Červené Pečky, Dolany u Červených Peček, Opatovice Čestín Čenovice, Čestín, Kamenná Lhota u Čestína, Kasanice, Kněž u Čestína, Polipsy Čilec Čilec Činěves Činěves Dlouhopolsko Dlouhopolsko Dobrovítov Dědice u Zbýšova, Dobrovítov 9

obec Dobřichov Dobšice Dolní Chvatliny Dolní Pohleď Dománovice Drahobudice Drobovice Dvory Dymokury Grunta Hlízov Horka I Horka II Horky Horní Kruty Horušice Hořátev Hostovlice Hraběšín Hradčany Hrubý Jeseník Chabeřice Chleby Chlístovice Chotěšice Chotusice Chotutice Choťánky Choťovice Chroustov Jestřabí Lhota Jíkev Jizbice Kácov Kamenné Zboží Kbel Klášterní Skalice Kluky Kněžice Kněžičky Kobylnice Kolaje Kolín Konárovice Kořenice katastrální území Dobřichov Dobšice u Žehuně Dolní Chvatliny, Horní Chvatliny, Mančice Dolní Pohleď Dománovice Drahobudice Drobovice Dvory u Nymburka Černá Hora u Dymokur, Dymokury, Svídnice u Dymokur Grunta Hlízov Horka u Žehušic Horka nad Sázavou, Hrádek nad Želivkou Horky u Čáslavi Bohouňovice II, Dolní Kruty, Horní Kruty, Újezdec u Horních Krut Horušice Hořátev Hostovlice u Čáslavi Hraběšín Hradčany u Žehuně Hrubý Jeseník Chabeřice Chleby Chlístovice, Chroustkov, Kralice, Vernýřov, Všesoky, Zdeslavice u Chlístovic, Žandov Břístev, Chotěšice, Malá Strana u Chotěšic, Nouzov u Dymokur, Nová Ves u Chotěšic Chotusice Chotutice Choťánky Choťovice Dvořiště, Chroustov Jestřabí Lhota Jíkev Jizbice u Nymburka Kácov, Zderadinky, Zderadiny Kamenné Zboží Kbel u Ratboře Klášterní Skalice Kluky u Čáslavi, Nová Lhota, Olšany u Čáslavi, Pucheř Dubečno, Kněžice u Městce Králové, Osek Kněžičky Kobylnice nad Doubravou Kolaje Kolín, Sendražice u Kolína, Štítary u Kolína, Zibohlavy Konárovice Chotouchov, Kořenice, Pučery 10

obec katastrální území Košice Košice u Nepoměřic Košík Doubravany, Košík, Sovolusky u Košíku, Tuchom Kostelní Lhota Kostelní Lhota Kostomlátky Doubrava u Kostomlat nad Labem, Kostomlátky Kostomlaty nad Labem Hronětice, Kostomlaty nad Labem, Lány u Kostomlat nad Labem Kouřim Kouřim Kouty Kouty u Poděbrad Kovanice Chvalovice u Nymburka, Kovanice Krakovany Božec, Krakovany Krchleby Chedrbí, Krchleby u Čáslavi Krchleby Krchleby u Nymburka Křečhoř Křečhoř, Kutlíře Křečkov Křečkov Křesetice Bykáň, Chrást u Křesetic, Křesetice, Krupá u Křesetic Křinec Bošín, Křinec, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice, Zábrdovice u Křince Krychnov Krychnov Kutná Hora Kaňk, Kutná Hora, Malín, Neškaredice, Perštejnec, Poličany, Sedlec u Kutné Hory Ledečko Ledečko Libenice Libenice Libice nad Cidlinou Libice nad Cidlinou Libodřice Libodřice Lipec Lipec Lošany Lošánky, Lošany Loučeň Loučeň, Patřín, Studce Malešov Malešov, Polánka u Malešova, Týniště u Malešova Malotice Lhotky u Malotic, Malotice Mcely Mcely Městec Králové Městec Králové, Vinice u Městce Králové Milčice Milčice u Peček Miskovice Bylany u Kutné Hory, Hořany u Kutné Hory, Mezholezy u Kutné Hory, Miskovice, Přítoky Močovice Močovice Nebovidy Nebovidy Němčice Němčice u Kolína Nepoměřice Miletice u Nepoměřic, Nepoměřice Netřebice Netřebice u Nymburka Nová Ves I Nová Ves I Nové Dvory Nové Dvory u Kutné Hory Nový Dvůr Nový Dvůr u Oskořínka Nymburk Drahelice, Nymburk Odřepsy Odřepsy Ohaře Ohaře Okřesaneč Okřesaneč Okřínek Okřínek, Srbce u Okřínka Onomyšl Křečovice u Onomyšle, Miletín u Onomyšle, Onomyšl, Rozkoš u Onomyšle Opatovice I Opatovice I 11

obec katastrální území Opočnice Opočnice Opolany Kanín, Opolánky, Opolany, Oškobrh Oseček Oseček Oskořínek Oskořínek Ovčáry Ovčáry u Kolína Paběnice Paběnice Pašinka Pašinka Pátek Pátek u Poděbrad Pečky Pečky, Velké Chvalovice Pertoltice Chlístovice u Pertoltic, Laziště u Pertoltic, Machovice, Milanovice, Pertoltice u Zruče nad Sázavou Petrovice I Hološiny, Michalovice, Petrovice I, Senetín, Újezdec Petrovice II Losiny, Staré Nespeřice Písková Lhota Písková Lhota u Poděbrad Písty Písty u Nymburka Plaňany Blinka, Hradenín, Plaňany, Poboří Pňov-Předhradí Klipec, Pňov, Předhradí Poděbrady Kluk, Poděbrady, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad, Velké Zboží Podmoky Podmoky u Městce Králové Podveky Ježovice, Podveky Polepy Polepy u Kolína Polní Chrčice Polní Chrčice Polní Voděrady Polní Voděrady Potěhy Potěhy Radim Radim u Kolína Radovesnice I Radovesnice I Radovesnice II Radovesnice II, Rozehnaly Rašovice Jindice, Mančice u Rašovic, Rašovice u Uhlířských Janovic Rataje nad Sázavou Malovidy, Mirošovice u Rataj nad Sázavou, Rataje nad Sázavou Ratboř Ratboř, Sedlov Ratenice Ratenice Rohozec Rohozec u Žehušic Rožďalovice Hasina, Ledečky, Podlužany, Podolí u Rožďalovic, Rožďalovice, Zámostí u Rožďalovic Řendějov Řendějov Sadská Sadská Samopše Samopše, Talmberk Sány Sány Schořov Schořov Seletice Seletice Semtěš Semtěš u Bílého Podolí Senice Senice Skvrňov Skvrňov Slavošov Hranice u Slavošova, Slavošov u Zruče nad Sázavou Sloveč Kamilov, Sloveč, Střihov Soběšín Soběšín Sokoleč Sokoleč 12

obec Souňov Staňkovice Starkoč Starý Kolín Sudějov Suchdol Svatý Mikuláš Svojšice Šebestěnice Štipoklasy Tatce Toušice Třebešice Třebestovice Třebětín Třebonín Třebovle Tři Dvory Tupadly Týnec nad Labem Uhlířská Lhota Uhlířské Janovice Úmonín Úmyslovice Úžice Vavřinec Velenice Veletov Velim Velký Osek Veltruby Vestec Vidice Vinaře Vlačice Vlastějovice Vlkaneč Vlkov pod Oškobrhem Vodranty Volárna Vrbčany Vrbice katastrální území Souňov Smilovice u Staňkovic, Staňkovice u Uhlířských Janovic Starkoč u Bílého Podolí Starý Kolín Sudějov Dobřeň u Kutné Hory, Malenovice u Kutné Hory, Solopysky u Kutné Hory, Suchdol u Kutné Hory Lišice u Sulovic, Sulovice, Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše, Svatý Mikuláš Bošice u Kouřimi, Svojšice u Kouřimi Šebestěnice Štipoklasy u Černín Tatce Mlékovice, Toušice Třebešice Třebestovice Hostkovice u Třebětína, Třebětín, Víckovice Třebonín Hlaváčova Lhota, Miškovice u Kouřimi, Třebovle Tři Dvory Tupadly u Čáslavi Lžovice, Týnec nad Labem, Vinařice u Týnce nad Labem Rasochy, Uhlířská Lhota Bláto, Janovická Lhota, Kochánov u Mitrova, Mitrov u Uhlířských Janovic, Opatovice II, Uhlířské Janovice Březová u Úmonína, Korotice, Lomec u Úmonína, Úmonín Ostrov u Poděbrad, Úmyslovice Čekanov, Mělník nad Sázavou, Radvanice nad Sázavou, Smrk u Úžic, Úžice u Kutné Hory Chmeliště, Vavřinec, Žíšov Velenice Veletov Veletov Velim, Vítězov Velký Osek Hradišťko I, Veltruby Vestec nad Mrlinou Roztěž, Tuchotice, Vidice u Kutné Hory Vinaře Vlačice Březina nad Sázavou, Kounice nad Sázavou, Milošovice, Pavlovice u Vlastějovic, Vlastějovice, Volavá Lhota Kozohlody, Přibyslavice u Vlkanče, Vlkaneč Vlkov pod Oškobrhem Vodranty Volárna Vrbčany Vrbice u Poděbrad 13

obec Vrbová Lhota Vrdy Všechlapy Záboří nad Labem Záhornice Zalešany Zásmuky Zbizuby Zbraslavice Zbýšov Zruč nad Sázavou Zvěřínek Žabonosy Žáky Ždánice Žehuň Žehušice Žitovlice Žiželice Žleby katastrální území Vrbová Lhota Dolní Bučice, Horní Bučice, Vrdy, Zbyslav Všechlapy u Nymburka Habrkovice, Záboří nad Labem Záhornice u Městce Králové Přebozy, Zalešany Doubravčany, Nesměň u Zásmuk, Sobočice, Vršice, Zásmuky Makolusky, Vlková, Vranice, Zbizuby Hodkov, Krasoňovice, Lipina u Zruče nad Sázavou, Malá Skalice u Zbraslavic, Ostrov u Bohdanče, Rápošov, Útěšenovice, Velká Skalice, Zbraslavice Březí u Šebestěnic, Damírov, Chlum u Zbýšova, Klucké Chvalovice, Krchlebská Lhota, Opatovice u Zbýšova, Zbudovice, Zbýšov v Čechách Nesměřice, Zruč nad Sázavou, Želivec Zvěřínek Žabonosy Žáky Ždánice u Kouřimi Žehuň Bojmany, Žehušice Pojedy, Žitovlice Hradišťko II, Končice, Kundratice u Žiželic nad Cidlinou, Loukonosy, Žiželice nad Cidlinou Zehuby, Žleby 14

6. Základní podmínky vývoje území a ochrany jeho přírodních, civilizačních a kulturních hodnot 6.1. Poloha a vazby 6.1.1. Širší vztahy Podstatná část území Středního Polabí je součástí nejvýznamnějšího koridoru osídlení České republiky, který zahrnuje Dolní Polabí a Dolní Povltaví (vč. hlavního města Prahy) a Střední Polabí (v širším pojetí vč. Hradecko-pardubické aglomerace). Tento koridor pokračuje (v nižší intenzitě osídlení) východním směrem na Olomoucko a Ostravsko-Těšínsko. Řešené území má silné vazby na hlavní město Prahu, v rámci Středočeského kraje však představuje relativně autonomní území. Města Nymburk, Poděbrady, Kolín, Kutná Hora a Čáslav nejvýznamnější aglomeraci osídlení ve středočeském prostoru (mimo Pražského metropolitního areálu). Specifikem této aglomerace je tangenciální uspořádání (v koridoru silnice I/38) a orientace vůči hl. městu Praze. Radiální vazby k hl. městu Praze jsou zabezpečovány dvěma železničními tratěmi: kolínskou, která v úseku Praha-Česká Třebová je součástí tzv. tranzitního koridoru (vazby na Brno a Olomouc - Ostravu) lyseckou, která umožňuje spojení Nymburka a Poděbrad do Prahy, východním směrem pak z V. Oseka pokračuje na Chlumec n. C. a Hradec Králové V silniční dopravě jsou vazby hlavních center ku Praze zabezpečovány dálnicí D11 (Praha Poděbrady - Hradec Králové) a silnicí I. třídy: 12 (Praha - Kolín) Jižní část řešeného území -Posázaví - má vazby k hl. městu Praze prostřednictvím dálnice D1, v železniční dopravě pak posázavskou tratí (Světlá nad Sázavou - Čerčany), která navazuje na trať benešovskou. Významným (vůči Praze) tangenciálním dopravním koridorem je silnice I/38, umožňující propojení Středního Polabí na Mladou Boleslav (severním směrem) a Havlíčkův Brod a Jihlavu (jižním směrem). Tato trasa umožňuje severozápadním směrem (přes Českou Lípu a Rumburk) vazby na východní Sasko a jihovýchodním směrem (přes Znojmo) vazby na Vídeň. Součástí tohoto koridoru je i železniční trať, která zejména v úseku Kolín - Havlíčkův Brod má i nadregionální význam. Pro tranzitní vazby (z Prahy ve směru na Krkonoše) je významná silnice I/32 Poděbrady Jičín, navazující na D11. Z komunikací vedoucích jižním směrem (vazba na Benešovsko) je nejvýznamnější silnice II/125, která vede z Kolína přes Uhlířské Janovice na Kácov, kde překonává Sázavu, v mimoúrovňové křižovatce (dále MÚK) Psáře kříží D1 a dále vede na Vlašim a Mladou Vožici. Jako II/137 pokračuje na Tábor. Problematické je vedení trasy v prostoru Vlašimi a průchod Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Blaník. 6.1.2. Poloha, regionální organizace a rozvojový potenciál území Řešené území má plošný rozsah 2 160 km 2 a podle výsledků sčítání lidu v r. 2001 zde trvale žilo 211 410 obyvatel. Z administrativního hlediska zahrnuje Střední Polabí celý okres Kutná Hora a převážnou část okresů Kolín a Nymburk (celkem 225 administrativních obcí). Západní okraje okresů Kolín a Nymburk byly hodnoceny v rámci ÚP VÚC Pražského regionu a Mladá. Jedná se o prostory s dominantní regionální spádovostí přímo k Praze. Jejich vyloučení přispívá ke zvýšení organičnosti řešeného území. To lze charakterizovat jako poměrně silně integrovaný prostor, jehož sídelní páteří je osa tvořená pěti největšími středisky: Nymburk - Poděbrady - Kolín - Kutná Hora - 15

Čáslav. Vzájemná propojenost těchto měst, vyjádřená intenzivní pracovní i obslužnou dojížďkou spolu s centrální pozicí nejvýznamnějšího střediska Kolína, sjednocuje celý prostor a zajišťuje jeho částečnou autonomii. Z hlediska postavení v širším systému osídlení má pro Střední Polabí primární význam blízkost hlavního města a dále také poloha na jedné z nejvýznamnějších celostátních rozvojových os Praha Hradec Králové/Pardubice. Důsledkem této pozice je nejen zcela jednoznačná vyšší regionální orientace celého území na Prahu, ale i mimořádný rozvojový potenciál většiny řešeného území. To lze proto hodnotit i jako součást širšího pražského metropolitního regionu. Velikostní diferenciace hlavních středisek, jejich vzájemná poloha a především jejich poloha vůči Praze podmiňují jak vnitřní regionální organizaci řešeného území, tak i uspořádání vnějších vazeb. Všech pět hlavních středisek si vytváří relativně autonomní mikroregiony integrované intenzivní pracovní a obslužnou dojížďkou obyvatelstva mezi jádrem a zázemím. Této skutečnosti odpovídá i jejich schválení jako obcí III. stupně (tj. obcí s rozšířenou působností) a relativně souhlasné vymezení příslušných správních obvodů s vymezením přirozených mikroregionů (za částečně problematické je možné označit jen nerespektování přirozené střediskové působnosti Čáslavi přes krajské hranice na subregion Golčova Jeníkova). Pokud jde o vnitřní diferenciaci pěti výše sledovaných mikroregionů, resp. obvodů obcí III. stupně, je možné vycházet z rozlišení obvodů obcí II. stupně (obce s pověřeným obecním úřadem). Tyto obvody zhruba odpovídají subregionům, tj. částečně organickým malým územním celkům s přirozeným vztahem především obslužným ke střediskům lokálního významu.tyto jednotky jsou sice slaběji integrované než mikroregiony, ale citlivěji vyjadřují územní rozrůznění a mají rovněž určitý správní i sídelně funkční význam. Jednotek této úrovně je v rámci ÚP VÚC Střední Polabí celkem 12, z toho pouze ve dvou případech nezahrnuje řešené území jejich celé obvody: nejsou sledovány 4 obce z obvodu Sadská (Hradišťko, Chrást, Velenka a Hořany) a 2 obce z obvodu Nymburka (Straky a Zbožíčko). Střediska osídlení Mikroregionální středisko vyššího stupně: Kolín s maximálním regionem (včetně Kutnohorska a Čáslavska) o populační velikosti 166,1 tis. obyvatel. Kolín jako výrazně nejsilnější centrum v rámci řešeného území, je vhodné charakterizovat i z hlediska postavení v hierarchii středisek v celé ČR: podle počtu obyvatelstva zaujímal sice až 36. místo, podle pracovních příležitostí však již 28. místo a velikostí své regionální působnosti dokonce 15. místo. Mikroregionální střediska středního stupně: Kutná Hora (81,2 tis. obyv. v regionu zahrnujícím i Čáslavsko) a Nymburk (66,4 tis. obyv. v regionu zahrnujícím i Poděbradsko). Mikroregionální střediska nižšího stupně: Čáslav (35,0 tis. obyv. v regionu) a Poděbrady (27,7 tis. obyv. v regionu). Mikroregionální střediska jsou obcemi s rozšířenou působností (obce III. stupně). Subregionální střediska: Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem na Kolínsku; Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou na Kutnohorsku; Městec Králové a Sadská na Nymbursku. Subregionální střediska jsou obcemi s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně). Z významové hierarchie středisek a především jejich polohy v širším systému osídlení je možné odvozovat i základní charakteristiky rozvojového potenciálu jak samotných středisek, tak i jejich regionů. Vazby okrajových částí území v některých případech neodpovídají vymezením dosavadních okresů ani novému správnímu uspořádání (obvody obcí II. a III. stupně). 16

Prostor Žiželic bude zřejmě směřovat k blízkému městu Chlumec nad Cidlinou (trasa D11 oddělí Žiželice od Týnce n. Labem). Obce Hlavečník a Labské Chrčice mají lepší spojení do Týnce nad Labem než k centrům na území Pardubického kraje. Naopak obce Bernardov a Horušice mají lepší spojení do Chvaletic než ke Kutné Hoře, resp. Čáslavi. Problematické je zařazení území Posázaví, a to jak části území do obvodu II. stupně Uhlířských Janovic, tak údolní části Posázaví (Rataje nad Sázavou, Kácov, Zruč nad Sázavou) ke střediskům Kutná Hora a Čáslav. Přirozený spádový obvod města Sázava, které přešlo do okresu Benešov, má převažující vazby k městu Benešov a spádový obvod města Zruč nad Sázavou má lepší vazby k Vlašimi. Vzhledem k rekreačnímu charakteru Posázaví má toto území prostřednictvím dálnice D1 velmi intenzivní vazby k hl. m. Praze. 6.2. Členění území Vymezení řešeného území v ÚP VÚC Střední Polabí bylo ovlivněno dřívějším zpracováním ÚP VÚC Pražského regionu a Mladé. Prostor Lysá nad Labem Milovice lze považovat za integrální součást Pražského metropolitního areálu. Zařazení obcí Straky a Zbožíčko (do území těchto obcí zasahuje areál letiště Milovice-Boží Dar) k Nymburku je problematické. Z hlediska reálných vnitroregionálních vazeb by bylo možné uvažovat o korekci vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Nymburk, Sadská). Reforma veřejné správy vymezuje v území 5 obvodů obcí (měst) s rozšířenou působností. S výjimkou Nymburska tyto správní obvody nepřesahují vymezené území. Dostupnost správních středisek III. stupně je s výjimkou prostoru Posázaví vyhovující. Největší město v tomto území Zruč nad Sázavou (cca 5 tis. obyv.) má velmi malé spádové území (+ 2,7 tis. obyv.), nesplňuje předpoklady pro zařazení do vyšší kategorie. Možné je zařazení do obvodu města Vlašimi. Významnější než administrativní členění je však reálné zónování území. Koridor zahrnující 5 největších měst je možné charakterizovat jako území vysoce urbanizované, které na severozápadě (Nymburk, Sadská, Pečky) integrálně navazuje na urbanizované území Pražského regionu (Lysá nad Labem Milovice Český Brod). Druhým výrazným územím je Posázaví, které představuje značně členitý terén s vysokým zastoupením lesů. Toto území má rozsáhlý rekreační potenciál; vzhledem k větší vzdálenosti od hl. m. Prahy však nelze předpokládat rozsáhlejší transformaci rekreační zástavby na trvalé bydlení. Mezilehlé území představuje zemědělskou krajinu. Úpadek významu zemědělské výroby významně ovlivňuje perspektivu tohoto území. U velikostní kategorie měst ve Středním Polabí nelze předpokládat výraznější suburbanizační trendy, s výjimkou Kouřimska, které leží nejblíže Praze a nelze předpokládat ani rozšíření vlivu hl. města. Specifickým, značně periferním územím je severovýchodní část okresu Nymburk, která rovněž představuje výraznou zemědělskou oblast. Rekreační potenciál mají jen menší zóny v tomto území (pás lesů od Loučně přes Rožďalovice a Dymokury, sahající až k Městci Králové). 6.3. Přírodní podmínky 6.3.1. Morfologie a geologie Střední Polabí je z hlediska přírodních charakteristik vymezeno prstencem lesů od Vlkavy přes Rožďalovice po Městec Králové, které korespondují s terénní terasou (Mrlinská tabule), rozdělenou tokem Mrliny na dvě části. Západní část s nejvyššími kopci Hlavňov (257 m n. m.) a Ostrá Hůrka (287 m n. m.) je rozvodím mezi Jizerou a Labem. Nejvyšším místem východní části této tabule je vrch Na Pískách (severovýchodně Městce Králové). Východně vymezuje území na severu Chlumecká tabule a jižně Labe Železné hory (mimo řešené 17

území). V území severně Labe jsou přírodními dominantami vrch Homole (279 m n. m.) u Býchor a Kozí Hůra (272 m n. m.) u Žehuně. Jižní část území Kutnohorsko je morfologicky různorodější. Zahrnuje Kutnohorskou plošinu a Hornozásavskou pahorkatinu. Nadmořská výška v této části se pohybuje okolo 400 m n. m., nejvyšší kopce překračují 500 m n. m.: Čihadlo severně Zruče nad Sázavou (531 m n. m.), Březina (554 m n. m.), Kopaniny (552 m n. m.). Na západní straně vymezuje (v jižní části) řešené území od Pražského regionu terénní zlom s nejvyššími kótami Osička (436 m n. m.) a Ždánice (400 m n. m.). Z regionálně geologického hlediska řešené území zasahuje do několika geologicky zcela odlišných jednotek.. Zjednodušeně lze říci, že jižní část území leží v oblasti s převládajícími metamorfovanými a magmatickými horninami moldanubika, kutnohorského krystalinika a železnohorského proterozoika, menší enklávu tvoří sedimentární výplň okraje blanické brázdy. Ve střední části řešeného území převažují v povrchové vrstvě kvartérní eolické sedimenty. Váté sedimenty částečně zakrývají kontakt krystalinika s okrajem české křídové pánve, tvořící celou severní část řešeného území. Tato pánev je nejvýznamnějším zdrojem podzemních vod na území ČR. Jižním okrajem pánve se táhne údolní deprese Labe, vyplněná recentními nezpevněnými říčními sedimenty, z nichž ojediněle vystupují suky krystalinika či křídových hornin. 6.3.2. Vodní toky Nejvýznamnějším tokem je Labe, které do území vstupuje u Týnce nad Labem a opouští jej pod Kostomlaty nad Labem. Nejvýznamnějšími pravostrannými přítoky jsou Cidlina a Mrlina (již mimo území Vlkava) a levostrannými Doubravice, Vrchlice, Výrovka a Šembera. Tok Sázavy v podstatě vymezuje území oproti Benešovsku. Pravostrannými přítoky (z řešeného území) je několik menších potoků. 6.3.3. Podzemní vody Území jako celek nemá vlivem geologického složení vhodné podmínky pro tvorbu větších zásob podzemní vody. Velmi důležitý zdroj přírodní minerální vody je v poděbradském prostoru, jde o artéskou podzemní vodu, uzavřenou v cenomanských pískovcích. 6.3.4. Podnebí Území patří k dvěma odlišným podnebným oblastem, z nichž hlavním kriteriem jsou teplotní poměry. Severní část, kterou zaujímají Česká tabule a okolí Kutné Hory je teplejší než jižní, v podstatě posázavská část. Teplotně lze území charakterizovat celkově jako mírně teplé až teplé, srážkově sušší, severní část jak teplou a jižní část jako mírně teplou. Sněhové srážky a sněhová pokrývka a jsou v řešeném území velmi rozdílné vlivem nadmořské výšky a tvářnosti povrchu. Směr větru odpovídá všeobecným poměrům v Čechách. 6.3.5. Biogeografie V řešeném území se nacházejí tyto bioregiony: 1.5 Českobrodský, 1.6.Mladoboleslavský, 1.7 Polabský, 1.22 Posázavský, 1.48 Havlíčkobrodský. Na východní hranici řešeného území zcela nepatrně zasahují bioregiony 1.8 Pardubický a 1.9 Cidlinsko-Chlumský. 6.3.6. Les (pozemky určené k plnění funkcí lesa) Výměra a rozložení lesů v území, lesnatost: území podíl lesa z celkové výměry VÚC Střední Polabí 18,60 % Středočeský kraj 27,67 % ČR 33,46 % Z porovnání průměrných hodnot je ve VÚC Polabí patrný výrazně nižší podíl lesů. Přitom se ještě v 18

území vyskytuje řada zcela bezlesých katastrů. Nízký podíl lesů se projevil i v nízké hodnotě koeficientu ekologické stability, která má ve VÚC Polabí hodnotu 0,41. Tato hodnota řadí území do kategorie 0,3 1,00, která je slovně charakterizována následujícím způsobem: "Území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou. Oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie". Kapitoly členění lesů podle kategorií a věková a druhová skladba jsou uvedeny v etapě průzkumů a rozborů. Z těchto důvodů nejsou opakovány. Vybrané údaje o lesích, které lze graficky vyjádřit, byly promítnuty do problémového výkresu. Vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (dle pokynů Směrnice MZe č. 31/2000) je uvedeno dále v kapitole 14. 6.4. Vybrané faktory životního prostředí 6.4.1. Ovzduší Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. V řešeném území je kvalita ovzduší sledována na 4 stacionárních měřících stanicích ČHMÚ a ZÚ (1596 a 1494 Kutná Hora, 1337 Rožďalovice a 1191 Kolín SAZ). Zákonem č. 86/2002 Sb. jsou definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jako prováděcím právním předpisem vymezená část území (zóna) nebo sídelní seskupení (aglomerace), kde je překročena hodnota jednoho nebo více imisních limitů nebo cílového imisního limitu pro ozon nebo hodnota jednoho či více imisních limitů zvýšená o příslušné meze tolerance. V aktualizovaném seznamu OZKO (za rok 2004) není uvedena žádná obec (oblast) na území VÚC Střední Polabí. Hlavní cíle programu snižování emisí Středočeského kraje - dosáhnout do roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky (VOC) a amoniak - dosáhnout cestou omezování emisí příslušných látek plnění imisních limitů, které jsou na území kraje překračovány (suspendované částice frakce PM 10, arsen, nikl a oxidy dusíku) - zajistit omezení až vyloučení rizika budoucího překračování imisních limitů, které nejsou v současné době na území kraje překračovány (oxid siřičitý, oxid dusičitý, olovo, kadmium, rtuť, amoniak, benzen a benzo(a)pyren - dosáhnout cestou omezování emisí dusíku a VOC cílových imisních limitů pro ozón 6.4.2. Povrchové vody Jakost vody je na území VÚC dlouhodobě sledována na 5 profilech státní sítě sledování jakosti povrchových vod (dle ukazatelů biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, celkový fosfor a saprobní index makrozoobentosu): Labe profil: 3013 Nymburk ř. km: 58,47 (třídy čistoty III, základní klasifikace III) Labe profil: 1010 Veletov ř.km: 91,15 (třídy čistoty III až IV, základní klasifikace IV) Sázava profil: 1063 Sázava ř. km: 54,8 (třídy čistoty I až III, základní klasifikace III) Mrlina profil: 1032 Nymburk ř. km: 1,04 (třídy čistoty I až IV, základní klasifikace IV) Cidlina profil: 4002 Sány ř. km: 6,8 (třídy čistoty I až III, základní klasifikace III) (třída I neznečištěná voda: ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích, třída II mírně znečištěná voda: ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému, třída III znečištěná voda: ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému, třída IV silně znečištěná voda: ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému,třída V velmi silně znečištěná voda: 19

ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému) Všechny toky přitékají na území VÚC znečištěny vlivem zdrojů v horních částech povodí. Hlavním zdrojem znečišťování jsou nečištěné, nebo nedostatečně čištěné odpadní vody z obcí a průmyslu. Středočeský kraj vykazuje velmi malý podíl obyvatelstva s napojením na kanalizaci a ČOV (49,7 %), okresy Kolín (41,2 %), Kutná Hora (45,7 %) a Nymburk (48,7 %) jsou v tomto ohledu v rámci kraje pod průměrem (celá ČR 73,5 %). K roku 2010 je žádoucí v řešeném území dosáhnout úrovně cca 60 % a v roce 2020 cca 75 % obyvatel připojených na ČOV. 6.4.3. Hluk a vibrace Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Hluková mapa okresů, nebo jiný komplexní materiál o úrovni hluku ve vnějším prostředí není pro řešené území k dispozici. U měst Kolín, Kutná Hora, Nymburk lze předpokládat zasažení hlukem 20 30 % obyvatel. Specifickým prostorem je okolí letiště Čáslav. 6.4.4. Geofaktory - Radonové riziko Podle odvozené mapy radonového rizika (radonového indexu) jsou na území VÚC Střední Polabí zastoupeny oblasti 1 a 2 (s nízkým a středním radonovým rizikem). Na Kutnohorsku je několik rozsáhlých oblastí s předpokládanou redistribucí uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a četné tektonické poruchy, které mají na uvolňování radonu rovněž výrazný vliv. Kategorie Objemová aktivita 222 Rn [kbq.m -3 ] 1. nízké riziko < 30 < 20 < 10 2. střední riziko 30-100 20-70 10-30 3. vysoké riziko > 100 > 70 > 30 propustnost podloží nízká střední vysoká S ohledem na možné zdravotní důsledky ozáření z radonu je u nás i v řadě dalších zemí snahou státu ozáření obyvatel z radonu regulovat. Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku. 6.5. Ochrana přírody Územní plány velkých územních celků se zabývají regionální a vyšší úrovní. Vzájemně koordinují záměry nadmístního významu a zajišťují územní ochranu lokalitám a krajinným segmentům zvýšeného zájmu ochrany přírody a krajiny. V navazujících řízeních a dokumentacích je nutné respektovat území lokalit výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Toto omezení využití území vyplývá z ustanovení 49 a 50 zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny v platném znění, v případě výskytu zvláště chráněných druhů rostlina živočichů (uvedených v přílohách č. II. a III. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona). Do ÚP VÚC Střední Polabí byly zapracovány z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. zvláště chráněná území 20

2. přírodní parky 3. územní systém ekologické stability (dále viz kapitola 12) 4. lokality NATURA 2000 Jevy ochrany přírody a krajiny, které se nacházejí v řešeném území v době zpracování, jsou uvedeny v následujících přehledech. 21

Zvláště chráněná území a) národní přírodní rezervace Libický luh (1985) 410,33 ha; k. ú. Libice nad Cidlinou, Oseček (okres Nymburk), Velký Osek (okres Kolín) Nejrozsáhlejší souvislý komplex lužních lesů se sítí starých ramen v různém stádiu zazemnění na středočeském Labi. Čtvrtě (1989) 95,29 ha; k. ú. Mcely (okr. Nymburk) Lesní společenstva s přírodě blízkou druhovou skladbou i prostorovou strukturou a výskytem jinak již vzácných taxonů flóry a fauny, charakteristické pro polabské pahorkatinné lesy. Žehuňská obora (1948) 941,45 ha; k. ú. Běrunice, Kněžičky (okr. Nymburk), Ochrana porostů dubu pýřitého a význačné teplomilné a slatinné květeny. Žehuňský rybník (1948) 511,46 ha; k. ú. Choťovice, Žehuň (okr. Nymburk) Rozsáhlá vodní nádrž s pásem pobřežních rákosin, vlhkých luk s řadou vzácných rostlinných, významné hnízdiště a tahová zastávka vodního ptactva. b) národní přírodní památka Kaňk (1933) 0,53 ha; k. ú. Sedlec (okr. Hutná Hora) Ochrana zbytku příbojového útesu příbojového moře s hojnými zkamenělinami v opuštěném lomu. Světově nejproslulejší paleontologická lokalita svrchní třídy v ČR. Rybníček u Hořan (1985) 2,01 ha; k. ú. Hořany (okr. Kutná Hora) Ochrana porostu rdestice hustolisté V malém rybníčku. Zachování údolíčka s pramenem a lesními porosty, které podmiňují existenci rdestice na jediné lokalitě v ČR. V jezírkách (1987) 2,90 ha; k. ú. Velim (okr. Kolín) Vodní a mokřadní ekosystém s kolísající hladinou vody a se zvýšeným obsahem minerálních solí. c) přírodní rezervace Lhotecká stráň (1985) 13,63 ha; k. ú. Nová Lhota (okr. Kutná Hora) Ochrana rostlinných a živočišných společenstev vřesovišť a smilkových luk, s výskytem ohrožených druhů rostlin z čeledi vstavačovitých. Velká a malá olšina - (1982, 1985) - 4,96 ha; mj. k. ú. Chlum (okr. K. Hora) Ochrana staré olšiny s výskytem bledule jarní. Přirozený tok potoka s výskytem ohroženého druhu střevle potoční. Na hornické (2002) 42,15 ha; k. ú. Sv. Kateřina u Sv. Mikuláše, Záboří n. L. (okr. K. Hora) Soubor společenstev lužního lesa, vodní a mokřadní společenstva zarůstajících tůní a mrtvých ramen a společenstva střídavě vlhkých luk, s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Dománovický les (1988) 74,89 ha; k. ú. Dománovice, Radovesnice II (okr. Kolín) Přirozený dubový les s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Louky u rybníka Proudnice (1994) 17,85 ha; k. ú. Hradišťko II (okr. Kolín) Vlhké slatinné louky a rákosiny, které jsou biotopem četných ohrožených druhů rostlin, významná ornitologická lokalita. Stráně u splavu (1951) 0,63 ha; k. ú. Vrbčany (okr. Kolín) Společenstva skalních stepí s výskytem kriticky ohrožených a o hrožených druhů rostlin. Týnické mokřiny les (1987) 77,99 ha; k. ú. Týnec nad Labem (okr. Kolín) Ochrana mokřadu s četnými tůněmi, rákosinami, druhově bohatými vlhkými loukami a vrbinami, ukázka bezlesých ekosystémů labské nivy, významná ornitologická lokalita. Veltrubský luh (1985) 98,81 ha; k. ú. Veltruby, Nová Ves (okr. Kolín) Komplex přirozených lužní lesů a starých labských tůní v různých stádiích zazemnění s četnými vodními a mokřadními společenstvy. Výskyt ohrožených druhů rostlin. Stráň u Chroustova (1951) 3,13 ha; k. ú. Radim (okr. Kolín) Společenstva skalních stepí s výskytem kriticky ohrožených a o hrožených druhů rostlin. 22

Mydlovarský luh (1989) 168,70 ha; k. ú. Kostomlaty n. L., Ostrá (okr. Nymburk) Ochrana lužního lesa a podmáčené olšiny s řadou periodicky zaplavovaných depresí, s tůněmi a meandry Farského potoka. Výskyt ohrožených druhů rostlin lužního lesa a mokřadů. Tonice Bezedná (1985) 6,94 ha; k. ú. Velký Osek, Veltruby (okr. Kolín) Soustava labských tůní, mokřadů a druhově bohatých luk ve starém korytě Labe. Lžovická jezera návrh na PP nebo PR; k. ú. Týnec nad Labem (okr. Kolín) Významná ornitologická lokalita - významné hnízdiště a tahová zastávka vodního ptactva, mokřadní rostlinná společenstva d) přírodní památka Kamajka (1933) 0,92 ha; k. ú. Chotusice (okr. Kutná Hora) Bohaté a světově proslulé naleziště zkamenělin mořských živočichů ze svrchní křídy. Skalka u Žehušic (1945) 0,67 ha; k. ú. Žehušice (okr. Kutná Hora) Druhohorní mořský útes, na kterém jsou patrné účinky abraze. Je zde i bohaté naleziště křídových zkamenělin. Starkočský lom (1985) 0,61 ha; k. ú. Bílé Podolí osada Starkoč (okr. Kutná Hora) Naleziště svrchnokřídových zkamenělin a minerálů především granátu almandinu. Zbyslavská mozaika (1977) 2,52 ha; k. ú. Zbyslav (okr. Kutná Hora) Rulová skála se stopami příboje křídového moře. Objektem ochrany je slepenec s vápnitým tmelem tzv. Zbyslavská mozaika, který se zachoval na ploše 4 m 2. Žehušická obora (1920, 1993) 242,30 ha; k. ú. Žehušice, Bojmany (okr. K. Hora) Parkově upravená krajina s pásy přirozených lužních hájů, chovem bílých jelenů a řadou zachovaných polopřírodních stanovišť v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině. Na Černé rudě (2001) 0,95 ha; k. ú. Malešov (okr. Kutná Hora) Podzemní prostory opuštěného magnetitového dolu, představující významné zimoviště netopýrů, především populace netopýru černého. Jánský potok (2001) 4,24 ha; k. ú. Dobrovítov (okr. Kutná Hora) Soubor vodních a lučních ekosystémů s výskytem významných a zvláště chráněných rostlin i živočichů, především populace střevle potoční. Kolínské tůně (1985) 4,5 ha; k. ú. Kolín (okr. Kolín) Ochrana slepého labského ramene s přilehlými břehovými porosty, rozptýlenou zelení a lužním lesem. Významné hnízdiště ptactva. Lom u Červených Peček (1977, 1990) 0,11 ha; k. ú. Červené Pečky (okr. Kolín) Ukázka příbřežních facií svrchnokřídového moře. Lom u Radimi (1977) 0,12 ha; k. ú. Radim (okr. Kolín) Ukázka příbojové činnosti křídového moře, bohaté naleziště zkamenělin. Lom u Nové Vsi, resp. Klínový potok (1977, 1990) 2,14 ha; k. ú. Nová Ves I (okr. Kolín) Ukázka příbřežních facií a fauny svrchnokřídového stáří Lůmek u Bečvár (1986) 0,25 ha; k. ú. Bečváry (okr. Kolín) Lomovou činností byla odryta lokalita petrografického významu, Vyskytuje se zde vzácná hornina griquait, což je ultrabazická hornina eklogitického složení, která se skládá z českého granátu (pyrop) a pyroxenu. Skalka u Velimi (1986) 0,1 ha; k. ú. Velim (okr. Kolín) Těžbou bylo odkryto bohaté naleziště zkamenělin. Jedná se o mořské uloženiny svrchního cenomanu a spodního turonu v křídových kapsách. Sládkova stráň (1987) 0,88 ha; k. ú. Dobřichov (okr. Kolín) Ochrana travinných společenstev s výskytem bradáčku vejčitého, vstavače kukačky a prvosenky jarní. Stébelnatá rula (1977, 1990) 0,03 ha; k. ú. Doubravčany (okr. Kolín) Výskyt stébelnaté formy ruly kutnohorského krystalinika ve stěně opuštěného lůmku. 23

Váha (1982) 0,73 ha; k. ú. Volárna (okr. Kolín) Ochrana vzácné a ohrožené bažinné a vodní květeny, zejména růžkatce potopeného. Báň (1972) 10,58 ha; k. ú. Hradčany (okr. Nymburk) Biotop polabských slínitých strání České křídové tabule. Největší zachovalá bílá stráň v části Polabí. Výskyt xerotermních druhů rostlin a bezobratlých. Písečný přesyp u Osečka (1989) 0,85 ha; k. ú. Oseček (okr. Nymburk) Zbytek písečných přesypů středního Polabí. Výskyt pískomilných hub, bylin a živočichů. Písečný přesyp u Píst (1951) 3,70 ha; k. ú. Písty (okr. Nymburk) Lokalita geomorfologického významu. V době vyhlášení byl modelovým písečného přesypu ve středních Čechách. Dnes mu hrozí pozvolný zánik. Vinný vrch (1973) 0,4 ha; k. ú. Vrbice (okr. Nymburk) Lokalita s význačnými teplomilnými rostlinnými společenstvy s bělozářkou liliovitou. Chotuc (1999) 28,57 ha; k. ú. Křinec (okr. Nymburk) Výskyt přírodně cenných rostlinných společenstev xerotermního typu. Přírodní parky Do řešeného zasahuje část přírodního parku Kersko. Nachází se na území obcí Kostomlátky, Písty, Sadská, Třebestovice a Zvěřínek (okres Nymburk). Na okrese Nymburk byl dále vyhlášen přírodní park Jabkenicko (na území obcí Mcely, Seletice). Na okrese Kutná Hora ve fázi návrhu je přírodní park s pracovním názvem Údolí Vrchlice. V rámci konceptu ÚP VÚC byl u orgánu ochrany přírody prověřen návrh na vyhlášení přírodních parků Loučeňsko a území mezi Kolínem a Klavarským jezem. Tyto parky zatím dosud nejsou zpracovány ani v návrhové podobě. Lokality Natura 2000 Evropsky významné lokality kód lokality název lokality dotčené obce CZ0213014 Dlouhopolsko Kněžičky CZ0213042 Losinský potok Kácov CZ0213048 Mydlovarský luh Kostomlaty nad Labem CZ0213051 Oškobrh Odřepsy CZ0213061 Týnecké mokřiny Týnec nad Labem CZ0213067 Sázava Horka II CZ0213068 Dolní Sázava Ledečko CZ0213089 Žehuň Žehuň CZ0213090 Žehuň - obora Hradčany CZ0213612 Loučeň - hotel Jivák Loučeň CZ0213613 Malešov Malešov CZ0213792 Kačina Svatý Mikuláš CZ0213796 Kolín - letiště Pašinka CZ0214009 Libické luhy Opolany CZ0214010 Dománovický les Žiželice CZ0214016 Želivka Zruč nad Sázavou CZ0520009 Perna Chotěšice 24