UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VLIV PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NA VYUŽÍVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY V DOMECH S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU AN IMPACT OF SOCIAL BENEFIT ON USING OF DAY CARE IN DOMILICARY SERVICES HOUSES Bakalářská diplomová práce Gabriela Gavlasová Vedoucí bakalářské diplomové práce: Mgr. Bc. Zbyněk Vočka Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. Ve Sviadnově dne.. vlastnoruční podpis

ANOTACE Cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda příspěvek na péči ovlivňuje dostupnost pečovatelské služby u obyvatel domů s pečovatelskou službou. V první části práce jsem se zaměřila na legislativní ukotvení příspěvku na péči a sociální služby, v dalších částech se zabývám vnitřními pravidly pro přijetí žádosti a následné přijetí do domů s pečovatelskou službou. V poslední části práce jsem se zaměřila na rozbor informací z dotazníkového šetření realizovaného mezi obyvateli domů s pečovatelskou službou v Novém Jičíně, jehož účelem bylo ověření využívání pečovatelské služby těmito obyvateli a zjištění, jak toto využívání ovlivňuje příspěvek na péči.

ANNOTATION The aim of the thesis is to discover if the care benefit has an impact on the availability of day care for people living in domiciliary services houses. The first part focused on the care benefit and social services in term of law system. Other parts deal with internal rules for receiving request for admission to the domiciliary services houses and taking rules. The last part brings the information analysis comes from the surveys which had been done with people in domiciliary services houses in Nový Jičín. The aim of this survey was to prove the use of day care by inmates and the detection of the impact on the care benefit.

OBSAH ÚVOD... 1 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 2 2 PŘÍSPĚVEK NA PÉČI... 5 2.1 Podmínky nároku na příspěvek na péči... 5 2.2 Okruh oprávněných osob... 6 2.3 Stupně závislosti... 8 2.4 Úkony péče o vlastní osobu a úkony péče soběstačnosti... 9 2.4.1 Hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti... 10 3 VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI... 12 4 NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU... 13 4.1 Vznik nároku na příspěvek a jeho výplatu... 13 4.2 Změna nároku na příspěvek a jeho výplatu... 13 4.3 Zánik nároku na příspěvek a jeho výplatu... 15 4.4 Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu... 15 4.5 Postoupení srážky... 16 5 VÝPLATA PŘÍSPĚVKU NA PÉČI... 17 5.1 Způsob výplaty... 17 5.2 Příjemce příspěvku... 17 5.3 Zvláštní příjemce... 17 6 POVINNOST ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK NA PÉČI, OPRÁVNĚNÉ OSOBY A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU... 19 6.1 Povinnosti žadatele o příspěvek... 19 6.2 Povinnosti příjemce příspěvku... 19 6.3 Povinnosti poskytovatelů pomoci... 20 6.4 Přeplatky... 20 7 ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU... 22 7.1 Náležitosti žádosti... 22 7.2 Podklady pro vydání rozhodnutí... 23 7.2.1 Sociální šetření... 23 7.2.2 Posouzení stupně závislosti... 24 7.2.3 Dožádání... 24 7.2.4 Přerušení řízení... 25 7.2.5 Exekuce... 25 7.2.6 Odvolání... 25 7.2.7 Zpětvzetí žádosti... 26 7.2.8 Překážka řízení... 26 8 NÁKLADY NA VÝPLATU PŘÍSPĚVKU NA PÉČI... 27 8.1 Předpokládané náklady na výplatu příspěvku na péči na rok 2007... 27 8.2 Náklady na výplatu příspěvku na péči v roce 2008... 29 8.3 Náklady na výplatu příspěvku na péči v roce 2009... 32 9 SOCIÁLNÍ SLUŽBY... 33 9.1 Právní úprava sociálních služeb... 33 9.1.1 Základní druhy sociálních služeb... 35 9.1.2 Formy poskytování sociálních služeb... 36 9.1.3 Registrace poskytovatelů sociálních služeb... 36 9.1.4 Financování sociálních služeb... 36 9.1.5 Smlouva o poskytnutí sociální služby... 37 9.2 Kvalita sociálních služeb... 37

10 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA... 38 10.1 Pečovatelská služba v Novém Jičíně... 38 10.2 Domy s pečovatelskou službou... 40 10.2.1 Podmínky pro podání žádosti v domě s pečovatelskou službou... 40 10.2.2 Seznam žadatelů o byt v domě s pečovatelskou službou... 41 10.2.3 Pořadníky na byty v domě s pečovatelskou službou a na jejich přidělení... 42 10.2.4 Obyvatelé domů s pečovatelskou službou... 43 10.2.5 Úhrada za úkony pečovatelské služby... 45 11 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 47 ZÁVĚR... 62 SEZNAM ODBORNÉ LITERATURY... 64 PŘÍLOHY... 66 SEZNAM GRAFŮ... 73

ÚVOD Od ledna 2007 je účinný zákon o sociálních službách, který zásadním způsobem změnil podmínky pro poskytování sociálních služeb a přinesl novou dávku příspěvek na péči. Tento zákon, na rozdíl od dřívějších právních úprav, staví do aktivní role osoby v nepříznivé sociální situaci. Osoba je motivována, aby se rozhodovala, vyvíjela vlastní aktivitu a řešila situaci. Těmto osobám je v případě potřeby k zajištění pomoci při péči o vlastní osobu a soběstačnost, za splnění zákonných podmínek poskytovaná dávka příspěvek na péči, výše odpovídá rozsahu potřeb. K výběru tohoto tématu mě motivovalo to, že sama pracuji s touto tématikou. Aby však mohl být čtenář plně seznámen s touto problematikou, nejdříve vymezím základní pojmy tohoto tématu. Na právní úpravu příspěvku na péči se zaměřuji v první části bakalářské práce. Následně uvádím statistické údaje o nákladech na výplatu příspěvku na péči ze státního rozpočtu. V další části bakalářské práce se zaměřuji na právní úpravu sociálních služeb. Zaměřuji se na pečovatelskou službu a konkrétně na domy s pečovatelskou službou a jejich obyvatele. Uvádím vnitřní pravidla pro podání žádosti a následného přijetí do domu s pečovatelskou službou. Porovnávám úkony a ceníky v roce 2006 a následné období po 1. lednu 2007. Pokud potřebnou pomoc a péči poskytuje pečovatelská služba, osoba si sama rozhoduje v jakém rozsahu rozsah je stanoven ve smlouvě o poskytnutí sociální služby. Cílem bakalářské diplomové práce je porovnat poskytování pečovatelské služby v domě s pečovatelskou službou v období před účinnosti zákona o sociálních službách tj.rok 2006 a v období po účinnosti zákona rok 2009. Zjišťuji jak ovlivnil příspěvek na péči zájem o poskytování pečovatelské služby. Náhodně jsem oslovila 60 obyvatel domu s pečovatelskou službou a s nimi formou řízeného rozhovoru vyplnila dotazník. Zjištěné skutečnosti zpracuji do tabulek a grafů. 1

1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ V úvodu bych chtěla vymezit některé klíčové pojmy, které tvoří základní linii celé mé bakalářské práce. Vymezení níže uvedených pojmů považuji za velmi důležité, neboť pochopení může čtenáři pomoci k lepší orientaci celého daného tématu. Sociální politika Pojem sociální politika je využíván v každodenním životě zcela běžně. Užívá se v mnoha významech a neexistuje jednoznačná definice tohoto pojmu. Sociální politika jako sociální praxe je praktickou činností, politickým procesem. Zároveň je ovšem předmětem odborného zájmu sociální politiky jako vědního oboru. Sociální politiku lze tedy vymezit rozlišením na praktickou aktivitu a vědní disciplínu. 1 Sociální politika jako praktická aktivita formuje vztah jedinců a sociálních podmínek jejich života. Každý je nějak účasten sociální politiky, nějakým způsobem ji spoluutváří, ať už jde o něj samotného, o život jeho rodiny, o život společenství. Zároveň je však každý vystaven sociálním podmínkám, které nemá ve své moci, které jsou pro něj až na další.. jistou objektivní daností, něčím vnějším. 2 Sociální politika jako vědní obor je zkoumáním sociální politiky jako praktické aktivity, tj. analýzou procesů tvorby a realizace politik dotýkajících se vztahů občanů a sociálních podmínek jejich života. 3 Sociální služby Sociální služby se částečně překrývají s širší kategorií veřejných služeb. Veřejné služby jsou služby poskytované v zájmu veřejnosti. Na rozdíl od služeb komerčních jsou financovány z veřejných rozpočtů, jsou podrobněji definovány legislativou než jiné služby a díky tomu jsou více závislé na politickém rozhodování státu, krajů a obcí. Sociální služba však může být poskytovaná i jako 1 Potůček, M., Sociální politika.: 1. vydání Praha: Sociologické nakladatelství, 1995, ISBN 80-85850- 01-X, s. 30 2 Potůček, M., Sociální politika.: 1. vydání.praha: Sociologické nakladatelství, 1995, ISBN 80-85850- 01-X, s. 30 3 Potůček, M., Sociální politika.: 1. vydání.praha: Sociologické nakladatelství, 1995, ISBN 80-85850- 01-X, s. 33 2

služba komerční, a to na základě obchodního kontraktu mezi poskytovatelem a uživatelem. 4 Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je v maximální možné míře do společnosti začlenit, nebo společnost chránit před riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli. Sociální služby proto zohledňují jak osobu uživatele, tak jeho rodinu, skupiny, do nichž patří, případně zájmy širšího společenství. 5 Nepříznivá sociální situace Oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. 6 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a jež omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. 7 Přirozené sociální prostředí Přirozeným sociálním prostředím se rozumí rodina a domácnost osoby a dále místo, kde osoba pracuje, vzdělává se a realizuje běžné sociální aktivity. 8 Pečovatelská služba Pečovatelská služba je tradiční sociální službou, která je jako terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, 4 Matoušek, O., a kol., Sociální služby: 1. vydání Praha: Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-310-9, s. 9 5 tamtéž 6 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, 3 7 tamtéž 8 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 52 3

chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Pečovatelskou službou jsou zajišťovány jednotlivé úkony v předem dohodnutém časovém úseku, a to zejména v domácnostech osob nebo v zařízeních sociálních služeb, například v centrech denních služeb. 9 Dům s pečovatelskou službou Pečovatelská služba je rovněž zajišťována v domech s pečovatelskou službou. Tyto domy však nejsou zařízení sociální péče. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány na základě nájemní smlouvy podle obecných právních předpisů o nájmu bytů. Podle 10 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, mají byty v domech s pečovatelskou službou charakter bytů v domech zvláštního určení. Podle 10 odst. 2 citovaného zákona smlouvu o nájmu bytu v domech zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na základě písemného doporučení toho, kdo takový byt zřídil nebo jeho právního zástupce. Pokud byl výše zmiňovaný byt zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, smlouvu lze uzavřít na doporučení obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obyvatel domů s pečovatelskou službou musí mít uzavřenou nájemní smlouvu na užívání bytu, na jejím základě platí nájemné a další poplatky související s užíváním bytu. Pokud obyvatel domů s pečovatelskou službou využívá pečovatelskou službu, musí mít uzavřenou smlouvu o poskytování pečovatelské služby podle 91 zákona o sociálních službách. 10. 9 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 74 10 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 74 4

2 PŘÍSPĚVEK NA PÉČI V této kapitole se budu věnovat podrobněji podmínkám nároků na příspěvek na péči. Vysvětlení těchto podmínek považuji za důležité, neboť blíže specifikuji okruh oprávněných osob a poskytovatelé pomoci, rovněž vymezuji stupně závislosti a samotné úkony péče o vlastní osobu, úkony soběstačnosti a hodnocení těchto úkonů, což charakterizuje vlastní příspěvek na péči. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby (dále jen osoba ). Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc a to buď v rámci rodiny, nebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociálních služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby stanovené zákonem nebo kombinací těchto forem. 11 2.1 Podmínky nároku na příspěvek na péči Podle 7 zákona o sociálních službách má nárok na příspěvek na péči oprávněná osoba (kdo je považován za oprávněnou osobu, vymezuji v následujícím odstavci), která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při zajištění soběstačnosti a při péči o vlastní osobu v rozsahu, který je stanoven stupněm závislosti. Potřebnou pomoc podle zákona musí zajišťovat někdo z níže uvedených: a) osoba blízká Okruh osob blízkých, vymezuje 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 11 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 14 5

b) jiná fyzická osoba Dle 83 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů se jedná o osobu, která nepotřebuje registraci a nevykonává tuto činnost jako podnikatel. Příkladem je sousedská výpomoc. c) poskytovatel sociálních služeb registrovaný podle 85 odstavec 1 zákona o sociálních službách d) speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu podle 22 a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 340/2006 Sb., poskytující léčbu osobám v terminálním stádiu Nárok na příspěvek na péči má oprávněná osoba také po dobu, po kterou je jí poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Nárok na příspěvek na péči má osoba starší jednoho roku. Pro rozhodování o příspěvku na péči je věcně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Náklady na příspěvek na péči jsou hrazeny ze státního rozpočtu. 2.2 Okruh oprávněných osob Okruh oprávněných osob je v 4 zákona o sociálních službách vymezen společně jak pro poskytování příspěvku, tak i pro poskytování sociálních služeb. Příspěvek se za splnění podmínek stanovených zákonem poskytuje: a) osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zákona č. 133/200 Sb., o evidenci obyvatel nebo podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Cizinci vydává Policie České republiky průkaz o povolení k pobytu. b) osobě, které byl udělen azyl podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu má azylant na území České republiky trvalý pobyt. Azylantovi vydává Policie České republiky průkaz povolení k pobytu azylanta. 6

c) cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva. Touto smlouvou se rozumí pro účely poskytování sociálních služeb Evropská sociální charta. Pro účely příspěvku není toto ustanovení relevantní. d) občanovi členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody přímo z použitelného předpisu Evropských společenství; za stejných podmínek je oprávněnou osobou i rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie. S ohledem na právo Evropských společenství a judikaturu Evropského soudního dvora ve věcech dávek dlouhodobé péče je příspěvek považován za dávku v nemoci, která podléhá koordinaci ve smyslu nařízení Rady (EHS) 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Uvedené nařízení je přímo použitelným předpisem Evropských společenství, který má přednost před vnitrostátními předpisy členských států Evropské unie. Pro určení, zda občan členského státu Evropské unie může mít při splnění dalších podmínek stanovených zákonem nárok na příspěvek, je vzhledem k charakteru dávky rozhodující, zda tento občan je českým zdravotním pojištěncem. Nárok na příspěvek nemůže vzniknout ani občanu České republiky s trvalým pobytem na území České republiky, pokud není zdravotním pojištěncem (například, jde-li o nepracujícího rodinného příslušníka osoby, která pracuje v jiném členském státě Evropské unie). Vzhledem k uvedenému nařízení je příspěvek dávkou exportovatelnou do ciziny. Nárok na příspěvek má proto občan členského státu Evropské unie, který je českým zdravotním pojištěncem, bez ohledu na místo trvalého pobytu. Podmínka hlášení na území České republiky po dobu delší než 3 měsíce se vztahuje pouze na občana členského státu Evropské unie, který není osobou krytou uvedeným nařízením ( například osobou, která nikdy nepracovala a není ani rodinným příslušníkem pracující osoby). e) cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., 7

o pobytu cizinců na území České republiky, po dobu delší než 3 měsíce. Jedná se o státní příslušníky třetích zemí, kterým bylo na území jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Podle směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, mají tyto osoby právo na rovné zacházení v oblasti sociální ochrany. Těmto osobám vydává Policie České republiky průkaz o povolení k pobytu, který obsahuje záznam, že se jedná o povolení k pobytu dlouhodobě pobývajícího rezidenta. 12 2.3 Stupně závislosti Zákon o sociálních službách v 8 stanovuje čtyři stupně závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby. Stupeň závislosti je vždy vymezen počtem úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti, při nichž osoba potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenní pomoc nebo dohled. Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, 12 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 17,18 8

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. 13 2.4 Úkony péče o vlastní osobu a úkony péče soběstačnosti Zákon o sociálních službách vymezuje v 9 odst. 1 a 2 celkem 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti. 1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) příprava stravy b) podávání, porcování stravy c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu d) mytí těla e) koupání nebo sprchování f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny h) vstávání z lůžka, ulehání, změna poloh i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě j) stání, schopnost vydržet stát k) přemísťování předmětů osobní potřeby l) chůze po rovině m) chůze po schodech nahoru a dolů n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání p) orientace v přirozeném prostředí q) provedení si jednoduchého ošetření r) dodržování léčebného režimu 13 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, 8 9

2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: a) komunikace slovní, písemná, neverbální b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi d) obstarávání osobních záležitostí e) uspořádání času, plánování života f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku g) obstarávání si potravin a běžných předmětů /nakupování/ h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla i) mytí nádobí j) běžný úklid v domácnosti k) péče o prádlo l) přepírání drobného prádla m) péče o lůžko n) obsluha běžných domácích spotřebičů o) manipulace s kohoutky a vypínači p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti 14 Jednotlivé úkony jsou taxativně vymezeny v příloze č. 1 Vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 2.4.1 Hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti Úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí jako celek podle 9 odst. 3 a 4 zákona o sociálních službách. Posuzuje se, zda je osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonů, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem 14 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, 8 10

a kontrolovat správnost provádění úkonů. Hodnotí se funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat jednotlivé úkony. Musí být prokázáno, že neschopnost zvládnout některý z úkonů je důsledkem nepříznivého zdravotního stavu. Činnosti pro hodnocení schopnosti zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti jsou stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky č.505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Úkon se považuje za nezvládnutý pokud osoba zvládne jen některou ze stanovených činnosti v rámci úkonu: - pokud osoba zvládne jen některou ze stanovených činnosti v rámci úkonu - pokud osoba stanovené činnosti zvládne jen s pomocí nebo dohledem jiné osoby Pokud osoba potřebuje k zvládání úkonu kompenzační pomůcku, např. opěrnou pomůcku, hodnotí se tento úkon za zvládnutý jen v případech, kdy je to stanoveno v prováděcí vyhlášce. Zákon o sociálních službách vymezuje v 10 odlišný způsob hodnocení úkonů u osob do 18 let věku. Tyto osoby nejsou schopny zvládat vyhláškou vymezené úkony bez pomoci a dohledu z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícího stavu vývoje tělesných, smyslových a duševních funkcí a praktických dovedností nezbytných pro péči o vlastní osobu a soběstačnost. Zákon rovněž vymezuje úkony, při kterých osoba mladší 18 let potřebuje mimořádnou pomoc, z důvodu zdravotního postižení, a to i úkonů, u kterých se nepřihlíží k pomoci a dohledu z důvodu věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Zákon mimořádnou pomoc definuje jako pomoc, která rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje pomoc poskytovanou osobě téhož věku. 11

3 VÝŠE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI Výše příspěvku je stanovena v 11 zákona o sociálních službách a je odstupňována do čtyř stupňů, které odpovídají stupni závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu zákona o sociálních službách. Výše příspěvku je rozdílná pro osoby mladší 18 let věku a pro osoby nad 18 let věku. 1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost), b) 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost), c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost), d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). 2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let věku činí za kalendářní měsíc a) 2 000 Kč, jde-li o stupeň I /lehká závislost/, b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II /středně těžká závislost/, c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III /těžká závislost/, d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV /úplná závislost/. 15 Výše příspěvku ve stupni IV (úplná závislost) byla zvýšena z 11 000 Kč na 12 000 Kč s účinností od 1. 8. 2009, zákonem č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. 15 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, 11 12

4 NÁROK NA PŘÍSPĚVEK A JEHO VÝPLATU V této kapitole se budu věnovat vniku, změně, zániku a přechodu nároku na příspěvek na péči a jeho výplatu. Na konci kapitoly se zmíním o postoupení srážky. 4.1 Vznik nároku na příspěvek a jeho výplatu Podle 13 zákona o sociálních službách vzniká nárok na příspěvek v den, kdy byly splněny podmínky, které jsou uvedeny v 7 a 8 výše jmenovaného zákona. Tyto podmínky jsem již specifikovala v předchozích kapitolách své práce. Při splnění podmínek je příspěvek vyplácen od počátku měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku, pokud není jednání zahájeno z moci úřední. Nárok na výplatu příspěvku vzniká dnem podání žádosti o příspěvek a při splnění zákonných podmínek, je vyplácen od počátku měsíce, ve kterém byla žádost podána, respektive bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku. 4.2 Změna nároku na příspěvek a jeho výplatu Nápravu chybných rozhodnutí vymezuje 14 odst. 1a 2 zákona o sociálních službách. Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností po nabytí právní moci rozhodnutí zjistí, že příspěvek byl vyplacen v nižší částce, než v jaké náleží nebo byl neprávem odepřen, popřípadě byl přiznán od pozdějšího data, pak musí příspěvek na péči zpětně zvýšit od data, kdy k pochybení došlo. Jestliže se po nabytí právní moci rozhodnutí o příspěvku zjistí, že byl přiznán nebo vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se odejme nebo se jeho výplata zastaví popřípadě sníží od prvního dne následujícího kalendářního měsíce, kdy byl příspěvek vyplacen. Změní-li se rozhodné skutečnosti pro výši příspěvku podle 14 odst. 3 a 4 zákona o sociálních službách v případě: má-li být příspěvek zvýšen, provede se zvýšení příspěvku od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala 13

má-li být příspěvek snížen, provede se snížení příspěvku od prvního dne následujícího měsíce v němž změna nastala. Podle 14a odstavec 1 zákona o sociálních službách je nově stanovena podmínka nároku na výplatu příspěvku od 1. 1. 2008. Pokud je oprávněná osoba v ústavní péči zdravotnického zařízení po celý kalendářní měsíc, je výplata příspěvku na péči zastavena, nejde-li o poskytování sociálních služeb podle 52. Tato podmínka neplatí pokud je s oprávněnou osobou do zdravotnického zařízení přijata jako průvode fyzická osoba, která je uvedena jako poskytovatel pomoci. Podmínka celého kalendářního měsíce se nepovažuje za splněnou, pokud oprávněná osoba nastoupila ústavní léčbu první den v kalendářním měsíci nebo pokud byl pobyt v léčebném ústavu ukončen poslední den v kalendářním měsíci. Za ústavní péči ve zdravotnickém zařízení se podle 23 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů považuje péče v nemocnici a odborných léčebných ústavech. Za odborné léčebné ústavy jsou podle 36 zákona č. 20/1966Sb., o péči a zdraví lidu mimo jiné považovány psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných a lázeňské léčebny. U lázeňských pobytů se výplata příspěvku zastavuje v případech, kdy je poskytována komplexní lázeňská péče a pobyt je plně hrazen ze systému veřejného zdravotního pojištění nebo když je poskytována příspěvková lázeňská péče, kde je hrazeno pouze vyšetření a léčení. Výplata příspěvku se nezastavuje, pokud si oprávněná osoba lázeňský pobyt hradí sama. Rozhodnou skutečností pro nárok na příspěvek na péči a jeho výši je u dětí dosažení určitého věku a 18 let věku. V prováděcí vyhlášce je u většiny úkonů stanovena věková hranice, od které se u dítěte hodnotí schopnost zvládat takový úkon. S přibývající věkem roste počet hodnocených úkonů. Například při dosažení 3 nebo 7 let věku může ovlivnit stanovení stupně závislosti. V těchto případech je na zvážení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zda je důvodné zahájit nové řízení o příspěvku na péči z moci úřední nebo zda tuto situaci nechá na zvážení zákonných zástupců dítěte. Pro osoby mladší 18 let věku je stanoven jiný rozhodný počet úkonů pro účely stanovení stupně závislosti, než pro osoby starší 18 let věku. Rovněž je stanovena jiná výše příspěvku. 14

Další rozhodnou skutečností, ovlivňující nárok na příspěvek a jeho výplatu, je časové omezení platnosti posudku o stupni závislosti, vyhotoveného okresní správou sociálního zabezpečení, do 31. 7. 2009 úřadem práce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí z moci úřední nové řízení o příspěvku. Při posuzování stupně závislosti pak postupuje standardním způsobem. 4.3 Zánik nároku na příspěvek a jeho výplatu Podle 15 zákona o sociálních službách nárok na příspěvek nezaniká uplynutím času. Nárok na výplatu příspěvku zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, od kterého příspěvek náleží. Vzhledem k tomu, že příspěvek je měsíční pravidelně se opakující dávkou, jednoroční preklusivní lhůta se počítá vždy od každé splátky příspěvku. Tato lhůta však není v případech, kdy se zjistí, že příspěvek byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží nebo byl neprávem odepřen anebo přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží. Pro tyto případy je stanovena tříletá preklusivní lhůta. 16 4.4 Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu Podle 16 odstavec 1 zákona o sociálních službách zemře-li žadatel o příspěvek před vydáním pravomocného rozhodnutí o příspěvku, vstupují do řízení o příspěvku pečující osoby, které jsou označeny v žádosti o příspěvek nebo zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle 52, speciální lůžkové zařízení hospicového typu. Účastníkem řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby, které poskytovaly žadateli pomoc ode dne podání žádosti do dne jeho smrti. Za pečující osoby, na které přechází nárok na příspěvek a jeho výplatu jsou považovány: osoba blízká 16 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 35 15

jiná fyzická osoba než osoba blízká, která péči neposkytuje jako podnikatel domovy pro seniory, domovy se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem zdravotnická zařízení poskytující sociální služby podle 52 zákona hospic Tyto osoby nabývají nárok na výplatu příspěvku za kalendářní měsíc, ve kterém pomoc poskytovaly. Pokud v kalendářním měsíci poskytovalo pomoc více poskytovatelů, nabývají nárok na částku rovným dílem, pokud nepředloží obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží případě, že žadatel zemřel ve zdravotnickém zařízení a byl hospitalizován od prvního kalendářního měsíce do dne smrti. Podle 16 odstavec 2 zákona o sociálních službách zemře-li příjemce příspěvku na péči a nebyly mu vyplaceny splatné částky příspěvku, přechází nárok na výplatu fyzické nebo právnické osobě, která poskytovala péči. Posouzení, kdo se považuje za fyzickou a právnickou osobu, a podmínky pro výplatu příspěvku jsou stejné jako v předcházejícím odstavci, tedy když zemře žadatel. Nárok na příspěvek není předmětem dědictví. 17 4.5 Postoupení srážky Podle 17 zákona o sociálních službách nárok na příspěvek nelze postoupit na jinou osobu rovněž jej nelze dát do zástavy k zajištění pohledávky. Příspěvek nemůže být předmětem dohody o srážkách a nepodléhá výkonu rozhodnutí. 17 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, 16, odst. 3 16

5 VÝPLATA PŘÍSPĚVKU NA PÉČI V této kapitole se budu věnovat způsobu výplaty příspěvku a podmínkám kdo může být příjemcem příspěvku, v závěru kapitoly se zmíním o zvláštním příjemci. 5.1 Způsob výplaty Podle 18 zákona o sociálních službách je příspěvek na péči vyplácen oprávněné osobě (zákonnému zástupci) příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží. Způsobu výplaty označí již žadatel v žádosti o příspěvek. Vyplácí se v české měně, a to v hotovosti nebo na účet, který si určí žadatel. Pokud příjemce příspěvku požádá o změnu způsobu výplaty dávky, je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen změnu výplaty provést od následujícího kalendářního měsíce. 5.2 Příjemce příspěvku Podle 19 zákona o sociálních službách může být příjemcem příspěvku: osoba, jíž byl příspěvek přiznán zákonný zástupce osoby, jíž byl příspěvek přiznán (u nezletilých dětí jsou to rodiče, u osvojených dětí to jsou osvojitelé) zákonný zástupce, kterému byl příspěvek přiznán u osob, jež jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo u nichž je omezena způsobilost k právním úkonům osoba zmocněná příjemcem příspěvku (zmocnění musí být úředně ověřeno nebo provedeno formou úředního zápisu) zvláštní příjemce 5.3 Zvláštní příjemce Podle 20 zákona o sociálních službách obecní úřad s rozšířenou působností, který vyplácí příspěvek na péči, ustanovuje svým rozhodnutím zvláštního příjemce, 17

pokud oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nemůže příspěvek přijímat, zejména z důvodu svého zdravotního stavu nebo nevyužívá příspěvek k zajištění potřebné pomoci. Příjemce příspěvku musí s ustanovením zvláštního příjemce souhlasit. Výjimkou z tohoto pravila je případ, kdy příjemce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, podle písemného vyjádření ošetřujícího lékaře, nemůže tento souhlas dát a případ, kdy příspěvek není využíván k zajištění potřebné pomoci. Fyzická osoba musí s tím, že bude ustanovena zvláštním příjemcem souhlasit a její zájmy nemůžou být ve střetu se zájmy oprávněné osoby. Povinností zvláštního příjemce je používat příspěvek ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený v případě, že příjemce příspěvku nemůže příspěvek přijímat zejména z důvodu svého zdravotního stavu, používá příspěvek podle pokynů oprávněné osoby. Výjimku tvoří osoby, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (musí být písemně vyjádřeno ošetřujícím lékařem), nemůžou tyto pokyny udělovat. Zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněné osoby nebo na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností podat písemné vyúčtování příspěvku, který mu byl vyplacen, a to do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti. Pokud odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven nebo jestliže zvláštní příjemce neplní stanovené povinnosti, rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce se zruší. 18

6 POVINNOST ŽADATELE O PŘÍSPĚVEK NA PÉČI, OPRÁVNĚNÉ OSOBY A JINÉHO PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU V této kapitole se zmíním o povinnostech žadatele a příjemce příspěvku na péči, rovněž o povinnostech poskytovatele pomoci. V závěru kapitoly se zaměřím jak podle zákona postupovat, vznikne-li přeplatek. Povinnosti žadatele a příjemce příspěvku vymezuje 21 zákona o sociálních službách. 6.1 Povinnosti žadatele o příspěvek Podrobit se sociálnímu šetření. Podrobit se lékařskému vyšetření zdravotního stavu lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, popřípadě, určí-li lékař jiné specializované vyšetření, podrobit se lékařskému vyšetření ve zdravotnickém zařízení. Doložit všechny skutečnosti rozhodné pro nárok, výši a výplatu příspěvku na péči. Dát písemný souhlas k ověření skutečností rozhodných pro nárok, výši a výplatu příspěvku na péči. Do 8 dnů písemně nahlásit obci s rozšířenou působností změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o příspěvek, např. změnu pečující osoby. 6.2 Povinnosti příjemce příspěvku Do 8 dnů ohlásit změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok, výši a výplatu příspěvku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a tyto skutečnosti osvědčit na základě jeho výzvy, a to taktéž do 8 dnů, pokud tento obecní úřad neurčí jinak, např. v případě hospitalizace ve zdravotnickém zařízení po dobu celého kalendářního měsíce nebo při změně místa trvalého eventuelně hlášeného pobytu. 19

Ohlásit změnu poskytovatele pomoci, a to na určeném tiskopise Oznámení o poskytovateli pomoci, na němž poskytující osoba podpisem vyjádří svůj souhlas s poskytováním pomoci. Využívat příspěvek na zajištění pomoci při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, a to prostřednictvím některého z poskytovatelů pomoci (vymezeno v kapitole Podmínky nároků na příspěvek na péči). Pokud žadatel nebo příjemce příspěvku nesplní některou z výše jmenovaných povinností, může obecní úřad obce s rozšířenou působností příspěvek nepřiznat nebo ho může zcela odejmout, případně zastavit výplatu, a to po předchozím písemném upozornění. Pokud oprávněná osoba nebo jiný příjemce příspěvku nevyužívá příspěvek na zajištění potřebné pomoci, může obecní úřad s rozšířenou působností přistoupit k stanovení zvláštního příjemce (viz. přecházející odstavec) místo rozhodnutí příspěvek odejmout, nepřiznat či zastavit výplatu, a to s ohledem na okolnosti případu. 6.3 Povinnosti poskytovatelů pomoci Mají ohlašovací povinnost tehdy, jestliže tuto povinnost nemůže splnit sám příjemce příspěvku, například vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, a to za stejných podmínek jako oprávněná osoba. Oznámit úmrtí oprávněné osoby, a to do 8 dnů ode dne úmrtí. Nesplnění této povinnosti, případně nesplnění ve stanovené lhůtě, je ze zákona sankcionováno. 6.4 Přeplatky Podle 22 zákona o sociálních službách je příjemce příspěvku na péči povinen vrátit přeplatek, a to pokud vědomě přijal příspěvek nebo jeho část, jež byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší finanční částce, než v jaké náleželo. Podle zákona je stanoven nárok na vrácení přeplatků do tří let ode dne výplaty. Tato doba neplyne po dobu řízení o nápravném prostředku (rozhodnutí o přeplatku) nebo po dobu 20

žaloby podané u soudu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který příspěvek vyplácí, popřípadě naposledy vyplácel, vydává rozhodnutí o přeplatku. Příjemci příspěvku nevniká povinnost vrátit přeplatek, pokud tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč. Ze zákona může obecní úřad s rozšířenou působností rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit přeplatek v každém jednotlivém případě, jde-li o částku do 20 000 Kč, nad tuto částku pak se souhlasem ministerstva v každém jednotlivém případě. Vrácené finanční částky z přeplatků příspěvku na péči jsou příjmem do státního rozpočtu. 21

7 ŘÍZENÍ O PŘÍSPĚVKU Podle 23 odst. 1 a 4 zákona o sociálních službách se zahajuje řízení podáním písemné žádosti na předepsaném tiskopise Žádost o příspěvek na péči u místně příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností. Pokud žadatel o příspěvek na péči není schopen jednat samostatně a nemá zástupce, zahájí příslušný obecní úřad podle 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, řízení z moci úřední. Na návrh příjemce příspěvku nebo z moci úřední zahájí místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení o změně výše přiznaného příspěvku, o zastavení jeho výplaty, případně o jeho odnětí. Příjemce příspěvku na péči může podat na tiskopisu Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči návrh na změnu výše přiznaného příspěvku. V řízení o příspěvku na péči zastupuje nezletilé osoby a osoby se změnou způsobilosti k právním úkonům zákonný zástupce. Zákon o sociálních službách vymezuje v 23 odst. 2 a 3 odlišnosti v zastoupení nezletilých osob. Jestliže je nezletilé dítě na základě rozhodnutí svěřeno do péče jiné fyzické osoby, tato osoba zastupuje dítě v řízení o příspěvku na péči. Jestli nezletilé dítě využívá pobytovou sociální službu v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, je zastupováno tímto zařízením v řízení o příspěvku v případech, kdy není znám pobyt zákonného zástupce, popřípadě fyzické osoby, které bylo dítě svěřeno do péče. Na základě 23 odst.5 je osobě, která dle vyjádření ošetřujícího lékaře vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopna jednat samostatně, ustanoven obecním úřadem obce s rozšířenou působností opatrovník pro řízení o příspěvku. 7.1 Náležitosti žádosti Podle 24 zákona o sociálních službách musí žádost o příspěvek na péči obsahovat náležitosti vymezené v 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Musí být uveden poskytovatel pomoci na příslušném tiskopisu Oznámení o poskytovateli pomoci a musí být uveden způsob, jakým má být příspěvek vyplácen. 22

7.2 Podklady pro vydání rozhodnutí 7.2.1 Sociální šetření Sociální pracovník obce s rozšířenou působností provádí pro účely stanovení stupně závislosti podle 25 odst. 1 zákona o sociálních službách sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí žadatele. Zjišťuje, do jaké míry je žadatel schopen samostatného života z hlediska soběstačnosti a z hlediska péče o vlastní osobu. Sociální šetření je podkladem pro rozhodování o závislosti oprávněné osoby a má dvě součásti, bezprostřední osobní kontakt s žadatelem a písemný záznam v příslušné spisové dokumentaci. Záznam je třeba vést tak, aby měl širší vypovídací schopnost. Je třeba uvést, z jakých zjištění byly jednotlivé poznatky čerpány, např. ze sdělení žadatele či pečující osoby, osobním pozorováním sociálního pracovníka apod. Do důvodů závislosti je vhodné uvést, v jakém rozpoložení se při příchodu sociálního pracovníka žadatel nacházel, co právě dělal, co řekl o svých potížích sám a co uvedla pečující osoba, pokud byla přítomna. Jedná-li se o mobilního žadatele, rozsáhleji popsat přirozené prostředí, aby bylo možno posoudit, jaké překážky musí v běžném každodenním životě s ohledem na svůj zdravotní stav překonat. Je vhodné zaznamenat, z čeho vycházel sociální pracovník při hodnocení úkonů péče o vlastní osobu, zda byly úkony demonstrovány nebo zda pracovník vycházel ze sdělení žadatele, případně pečující osoby. U úkonů soběstačnosti popsat, zda je žadatel orientován v čase a prostoru a v jakém rozsahu zvládá či nezvládá běžné životní situace. Pokud jde o zajištění péče, zaznamenat, kdo a v jakém rozsahu zajišťuje potřebnou péči, zda poskytuje pomoc pouze pečující osoba, popřípadě také registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Sociální pracovník musí zachovávat diskrétnost a ke každému žadateli přistupovat individuálně. Pokud soba žije v zařízení sociálních služeb, provádí se sociální šetření v tomto zařízení. Jsou-li osobě poskytovány sociální služby ve zdravotnickém zařízení podle 52 zákona provádí se sociální šetření v tomto zdravotnickém zařízení. 18 18 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 52 23

7.2.2 Posouzení stupně závislosti Podle 25 odstavce 2 až 4 zákona o sociálních službách místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupně závislosti na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Součástí žádosti musí být písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti o příspěvek. Kopie žádosti nebude přiložena v případě, že řízení o příspěvku na péči bylo zahájeno z moci úřední. Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu posuzované osoby. Stupně závislosti posuzuje okresní správa sociálního zabezpečení od 1.7. 2009, do tohoto data posuzoval úřad práce. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledků vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. 19 Okresní správa sociálního zabezpečení sdělí výsledek posouzení stupně závislosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. V posouzení jsou uvedeny úkony, které posuzovaná osoba není schopna zvládnout. Toto posouzení musí být uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání příspěvku, které obdrží oprávněná osoba. Podle 25 odstavec 4 zákona o sociálních službách v souladu s ustanoveními 67 až 70 a 72 správního řádu všechna rozhodnutí o příspěvku na péči místně příslušný obecní úřad obce rozšířenou působností vyhotovuje písemně a oznamuje se žadateli o příspěvek. Sociální pracovník obce s rozšířenou působností podle 25 odstavec 5 zákona o sociálních službách provádí sociální šetření pokud o to požádá okresní správa sociálního zabezpečení. Jde o případy, v nichž provádí kontrolu původního posouzení zdravotního stavu oprávněné osoby. 7.2.3 Dožádání Podle 13 správního řádu se sociální šetření musí provést v místě skutečného pobytu oprávněné osoby, které není ve správním obvodě místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Sociální pracovník tohoto úřadu nemůže provést sociální šetření ve správním obvodu jiného obecního úřadu. V těchto 19 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 53 24

případech usnesením dožádá o provedení sociálního šetření místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde například o případ, kdy jsou oprávněné osobě poskytovány pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb. 7.2.4 Přerušení řízení Obecní úřad obce s rozšířenou působností podle 26 zákona o sociálních službách přeruší řízení o příspěvku na péči po dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti oprávněné osoby. Řízení se rovněž přerušuje po dobu, po kterou je oprávněné osobě poskytována zdravotní péče formou ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, pokud nebylo do dne hospitalizace oprávněné osoby provedeno sociální šetření. 7.2.5 Exekuce Exekuce v souvislosti s příspěvkem na péči přichází v úvahu v případě vymáhání přeplatků na příspěvku. Exekučním správním orgánem je v souladu s 106 odst. 2 správního řádu obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává rozhodnutí o přeplatku. Ustanovení 27 zákona o sociálních službách není odchylkou od správního řádu. 20 7.2.6 Odvolání Podle 28 zákona o sociálních službách rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností krajský úřad. Pro účely odvolacího řízení posuzuje stupeň závislosti na žádost krajského úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání nemá odkladný účinek. 20 Králová, J., Rážová, E.: Sociální služby a příspěvek na péči. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009, ISBN 978-80-7263-559-7, s. 58 25

7.2.7 Zpětvzetí žádosti Podle 45 odst. 4 správního řádu žadatel může svou žádost vzít zpět, toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení. 21 Podle komentáře zákona Rážové a Králové může tato situace nastat v případech řízení o žádosti o zvýšení příspěvku, vyplývá-li z podkladů pro rozhodnutí, že žádosti nebude vyhověno nebo by mělo dojít ke snížení dosavadní výše příspěvku. Ke stejné situaci může dojít i v průběhu odvolacího řízení. 7.2.8 Překážka řízení Zahájení řízení u některého správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu. 22 21 Zákon č.500/2004 Sb., správní řád 46, odst. 1 22 Zákon č.500/2004 Sb., správní řád 48, odst. 1 26

8 NÁKLADY NA VÝPLATU PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 8.1 Předpokládané náklady na výplatu příspěvku na péči na rok 2007 Do konce roku 2006 byly vyplaceny dávky zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. Zvýšení důchodu pro bezmocnost vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení. Dávka byla vyplacena ve třech stupních a její výše se odvozovala od výše životního minima. Od ledna 2005 byly dávky vyplaceny v následující výši: a) částečná bezmocnost 472,-Kč b) převážná bezmocnost 944,-Kč c) úplná bezmocnost 1770,-Kč V roce 2004 byla na zvýšení důchodu pro bezmocnost vyplacena ze státního rozpočtu finanční částka ve výši 1,7 mld. Kč. 23 Výše dávky příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu se rovněž odvozovala od životního minima. Od ledna 2005 byly dávky vyplaceny v následující výši: a) při péči o jednu osobu 5 310,-Kč b) při péči o více osob 9 086,-Kč V roce 2004 byly na výplatu této dávky určeny finanční prostředky ve výši 1,6 mld.kč. 24 Podle důvodové zprávy k zákonu o sociálních službách byl předpoklad, že ke dni účinnosti zákona o sociálních službách se bude příspěvek na péči transformovat ze stávajících dávek zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. 23 http://socialnirevue.cz/item/zakon-o-socialnich-sluzbach-2005-uplny-pruvodce, s. 56-57., ze dne 31.1.2010 24 http://socialnirevue.cz/item/zakon-o-socialnich-sluzbach-2005-uplny-pruvodce, s. 56., ze dne 31.12010 27

Při stanovení počtu příjemců příspěvku na péči se vycházelo z následujících údajů: a) počet příjemců zvýšení důchodu pro bezmocnost v roce 2004 byl cca 173 000 osob. Rozdělení podle stupňů - částečná bezmocnost 54 %, převážná bezmocnost 37 % a úplná bezmocnost 9 %. b) počet příjemců příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu byl cca 38 000 osob Dalším předpokladem bylo, že se ročně posoudí 120 000 osob. Předpokládaný počet příjemců příspěvku na péči Stupeň závislosti na pomoci jiné osoby I. Stupeň závislosti II. Stupeň závislosti III. Stupeň závislosti IV. Stupeň závislosti Předpokládaný počet příjemců příspěvku na péči Celkem Z toho do 18 let Z toho nad 18 let Výše příspěvku v KČ (měsíčně) do 18 let nad 18 let Maximální výdaje v KČ celkem (ročně) do 18 let nad 18 let Celkem 72 000 12 000 60 000 500 500 72 000 000 360 000 000 432 000 000 100 000 10 000 90 000 1 500 1 000 180 000 000 1 080 000 000 1 260 000 000 70 000 8 000 62 000 7 000 6 000 672 000 000 4 464 000 000 5 136 000 000 17 000 5 000 12 000 10 000 9 000 600 000 000 1 296 000 000 1 896 000 000 Celkem 259 000 35 000 224 000 x x 1 524 000 000 7 200 000 000 8 724 000 000 Při stanovení výše příspěvku na péči v jednotlivých stupních závislosti se vycházelo z financování jednotlivých rozsahů péče různými finančními transféry (dotace ze státního rozpočtu na lůžka a dotace krajům na financování sociálních služeb), tak z celkového objemu těchto transferů. Například nejčastěji poskytovanou sociální službou ve stupni závislosti I. měla být pečovatelská služba, a to v rozsahu pravidelné dovážky obědů, pomoci s úklidem domácnosti včetně praní prádla, nákupů a občasnou pomoc při náročnějších úkonech sebeobsluhy. Náklady na tuto službu v tomto období byly 1 500,- Kč a klient hradil 150,- Kč. Například nejčastěji poskytovanou sociální službou u stupně závislosti IV. měl být týdenní nebo celoroční pobyt v zařízení pro seniory nebo pro osoby 28