Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi



Podobné dokumenty
Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Zpráva z bleskového výzkumu

Sněmovní volební model MEDIAN (říjen-listopad 2012)

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014

Volební model MEDIAN (duben-květen 2012)

sněmovní volební model srpen 2018 (sběr 25. července 28. srpna 2018)

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Krajské volby 2012 OLOMOUCKÝ KRAJ

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

VOLEBNÍ PREFERENCE ČR + PRAHA ZÁŘÍ 2018

Krajské volby 2012 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Sněmovní volební model MEDIAN (listopad-prosinec 2012)

Výzkum před komunálními volbami 2018 Volební potenciál. Závěrečná zpráva, Zpracováno exkluzivně pro

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Sněmovní volební model MEDIAN (září-říjen 2012)

Výzkum před komunálními volbami 2018 Volební potenciál

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 4/2004 Vědí občané, čím se zabývají jednotlivé instituce Evropské unie?

Sněmovní volební model MEDIAN KVĚTEN 2014

Krajské volby 2012 PLZEŇSKÝ KRAJ

OCHOTA ZÚČASTNIT SE VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Duben vlna

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

Sněmovní volební model MEDIAN

Sněmovní volební model MEDIAN

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015

VOLEBNÍ PREFERENCE LISTOPAD 2018

Krajské volby 2012 LIBERECKÝ KRAJ

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

VOLEBNÍ PREFERENCE BŘEZEN 2018

Sněmovní volební model MEDIAN

Červen vlna

ROZLOŽENÍ POLITICKÝCH PREFERENCÍ V CELÉ POPULACI

Krajské volby 2012 ZLÍNSKÝ KRAJ

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2016

Sněmovní volební model MEDIAN. Září 2017

Transparentní financování jako faktor stranické důvěry

Květen vlna

Sněmovní volební model MEDIAN ÚNOR 2015

Leden vlna

Sněmovní volební model MEDIAN. DUBEN 2014 (sběr 8. DUBNA 8. KVĚTNA 2014)

VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018

Krajské volby 2012 PARDUBICKÝ KRAJ

Listopad vlna

Hodnocení povolební situace

Krajské volby 2012 JIHOMORAVSKÝ KRAJ

KRAJSKÉ VOLBY PŘEVOLEBNÍ VÝZKUM DOTAZNÍK

PODLE VĚTŠINY LIDÍ BY STÁT MĚL ZAJISTIT PRÁCI KAŽDÉMU, ALE

Sněmovní volební model MEDIAN

Voliči populistických stran ve volbách 2013: základní charakteristiky a užívání nových médií

ŘÍJEN 2017 VOLEBNÍ POTENCIÁL

Červen vlna

Sněmovní volební model MEDIAN

Sněmovní volební model MEDIAN. (květen-červen 2013) 24. června 2013

1/5. volební výzkum PRAHA Praha S 1 5. preference a potenciál

Souboj ANO a ČSSD se vyrovnal

sněmovní volební model prosinec2018 / leden 2019 (sběr 10. prosince ledna 2019)

Listopad vlna

sněmovní volební model srpen 2019 (sběr 27. července srpna 2019 )

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2013

Srpen vlna

9. květen 2008 MEDIAN ČR

VOLEBNÍ PROGNÓZA

Sněmovní volební model MEDIAN

1/5. Celá ČR. PREFERENCE PROSINEC 2018 sběr: Celá ČR Preference politických subjektů - PROSINEC % 20% 10%

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

sněmovní volební model říjen 2018 (sběr 25. září 25. října 2018)

Sněmovní volební model MEDIAN KVĚTEN 2015

Preference politických subjektů - prosinec celkový přehled 10,4% 10,3% 9,1% 6,5% 5,0% 5,0% 4,6% 1,5% 1,3% 1,2% 1,2% 1,1%

Volební model MEDIAN (květen-červen 2012)

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015


VOLEBNÍ POTENCIÁL ČERVEN 2017

DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

Problematické aspekty výzkumů volebních preferencí

sněmovní volební model červenec 2019 (sběr 1. července července 2019)

Březen vlna

SEKCE 1: SOCIODEMOGRAFIE: S01. Pohlaví respondenta 1) Muž 2) Žena

Výzkum před komunálními volbami 2018 Volební potenciál

sněmovní volební model únor 2019 (sběr 24. ledna února 2019)

Sněmovní volební model MEDIAN. Červenec 2017

Preference politických subjektů - leden celkový přehled. cílová skupina pohlaví respondentů věk respondentů vzdělání respondentů % 35+

Sněmovní volební model MEDIAN

Lidský kapitál Bleskový výzkum Hamé: QN výstupy

Listopad vlna

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Sněmovní volební model MEDIAN LISTOPAD 2014

Sněmovní volební model MEDIAN

Květen vlna

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

Transkript:

Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha, 27. dubna 2010

Obsah: 1 METODOLOGIE... 3 2 DOTAZNÍK... 4 3 VÝBĚROVÝ SOUBOR... 5 4 SHRNUTÍ... 6 5 VÝSLEDKY... 7 Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 2 (celkem 16)

1 Metodologie Cíle výzkumu: Volební model a stranické preference Jihomoravského kraje Řešení dilematických otázek na téma zdravotnictví Datum sběru: 23.4.- 24.4.2010 Počet respondentů: 946 Metoda výzkumu: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli agentur SC&C a STEM Cílová skupina: občané Jihomoravského kraje, starší 18 let (kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání respondenta a podle velikosti obce v rámci okresu) Zpracování dat: dotazníky byly podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 3 (celkem 16)

2 Dotazník Q1) Zúčastníte se voleb do Poslanecké sněmovny? 1) určitě ano 2) spíše ano 3) spíše ne 4) určitě ne Q2) Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu, hnutí nebo koalici byste v letošních volbách do Poslanecké sněmovny pravděpodobně volil(a)? Q3) Jste o své volbě právě této strany již pevně přesvědčen(a)? 1) určitě ano 2) spíše ano 3) spíše ne 4) určitě ne Q4 Měl by mít podle Vašeho názoru pacient možnost připojistit se, aby mu byla poskytnuta zdravotní péče nad rámec toho, co poskytuje běžné zdravotní pojištění? 1) určitě ano 2) spíše ano 3) spíše ne 4) určitě ne Q5) Kdo by měl určovat standardy zdravotní péče, na které by měl mít nárok každý občan a které by měly být plně hrazeny z povinného zdravotního pojištění? 1) poslanci 2) odborníci jmenovaní Ministerstvem zdravotnictví 3) odborníci volení lékařskými odbornými společnostmi Q6) Českému zdravotnictví chybí peníze. Pro kterou z nabízených variant byste se rozhodl/a Vy osobně? 1) zvýšit procento odvodu zdravotního pojištění z příjmu 2) více doplácet u lékaře při konkrétním zákroku Q7) Kdybyste měl(a) rozhodnout, kam směřovat především prostředky ve zdravotnictví, věnoval(a) byste je spíše na posílení běžné lékařské péče, nebo byste je soustředil(a) více na léčbu těch nejvážnějších chorob? 1) posílení běžné péče 2) na léčbu nejzávažnějších chorob Q8) Je postoj politických stran ke zdravotnictví rozhodující pro to, koho budete volit? 1) ano 2) ne Q9) Účastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny v červnu roku 2006? 1) ano 2) ne >>> POKRAČUJTE NA S1 3) neměl(a) jsem volební právo >>> POKRAČUJTE NA S1 Q10) Můžete nám říci, kterou stranu jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 volil(a)? 1) ODS 2) ČSSD 3) KSČM 4) KDU-ČSL 5) Stranu zelených 6) Jinou stranu 8) Neodpověděl>>> NENABÍZEJTE 9) Neví>>> NENABÍZEJTE Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 4 (celkem 16)

3 Výběrový soubor Pohlaví Obyvatelé kraje starší 18ti let Soubor SC&C+STEM Muži 48% 49% Ženy 52% 51% Věk Obyvatelé kraje starší 18ti let Soubor SC&C+STEM 18-29 let 20% 21% 30-44 let 28% 28% 45-59 let 25% 24% 60 a více let 27% 27% Vzdělání Obyvatelé kraje starší 18ti let Soubor SC&C+STEM Základní 15% 14% Vyučen (bez maturity) 35% 34% Maturita 36% 37% VŠ 14% 15% Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 5 (celkem 16)

4 Shrnutí V Jihomoravském kraji deklaruje 78% voličů svou ochotu účastnit se květnových voleb do Poslanecké sněmovny. Volby by v tomto kraji nyní vyhrála ČSSD s 21,5% hlasů, druhá ODS (18,5%) na ni ztrácí tři procenta. Oba nové subjekty na české politické scéně TOP09 (14%) a Věci veřejné (13,5%) odsunuly v Jihomoravském kraji KSČM až na páté místo (12%). Pět procent překročila na Jižní Moravě už jen KDU-ČSL (6,5%). Strana Zelených a SPO-Zemanovci mají ve volebním modelu shodně 4% hlasů, což jim zachovává teoretickou šanci, že by 5% hranici překročili. Obě nejsilnější strany si v Jihomoravském kraji drží zhruba 60% svých voličů z roku 2006. Nejlépe si v tomto ohledu vede jako již tradičně KSČM, kterou je připraveno volit 85% jejích voličů z předchozích parlamentních voleb. Pouze 13% respondentů ještě není přesvědčeno o volbě konkrétní strany. V otázce připojištění nad rámec běžného zdravotního pojištění si 80% občanů Jihomoravského kraje myslí, že tato možnost by měla existovat. Výrazně častěji s připojištěním souhlasí voliči TOP 09 a ODS. Standardy zdravotní péče by podle 51% lidí v Jihomoravském kraji měli určovat odborníci volení lékařskými odbornými společnostmi. 38% respondentů se kloní k odborníkům jmenovaným Ministerstvem zdravotnictví a pouze 11% by nechalo určování standardů na poslancích. Nedostatek peněz v českém zdravotnictví by měl být vyřešen podle 58% dotázaných zvýšením odvodu zdravotního pojištění z příjmu. Zcela jednoznačně tato možnost vítězí u voličů KDU-ČSL, KSČM a ČSSD. Příklon ke zvyšování odvodů zdravotního pojištění je typický i pro lidi starší 60 let. Rozhodnutí kam směřovat prostředky ve zdravotnictví nemá jednoznačného vítěze, 53% respondentů peníze věnovalo na léčbu závažnějších chorob a 47% by posílilo běžnou zdravotní péči. Více než polovina voličů (57%) nepovažuje postoj politických stran ke zdravotnictví za rozhodující pro to, koho budou volit. Nejčastěji se podle zdravotnictví rozhodují voliči ČSSD a KSČM. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 6 (celkem 16)

Výsledky Q1) Zúčastníte se voleb do Poslanecké sněmovny? 78% voličů v Jihomoravském kraji se chce zúčastnit letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Nejodhodlanější voliče má na Jižní Moravě KDU-ČSL, KSČM a ODS. Svou účastí jsou si nejméně jistí potenciální voliči Věcí veřejných, ale není to výrazně odlišné od voličů ČSSD nebo ODS. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 7 (celkem 16)

Q2) Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu, hnutí nebo koalici byste v letošních volbách do Poslanecké sněmovny pravděpodobně volil(a)? STRANICKÉ PREFERENCE = zahrnují všechny respondenty, kteří na tuto otázku odpověděli, tedy i ty, kteří se nechystají jít k volbám. N=946 Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 8 (celkem 16)

VOLEBNÍ MODEL = pouze respondenti, kteří nevylučují svou účast ve volbách a současně jsou o své volbě alespoň minimálně přesvědčeni. N=757 Podle volebního modelu by v Jihomoravském kraji překonalo 5% celkem šest stran: ČSSD (21,5%), ODS (18,5%), TOP 09 (14%), VV (13,5%), KSČM (12%), KDU-ČSL (6,5%). Procento pod hranicí skončila Strana Zelených a SPO-Zemanovci (shodně 4%). Statistická chyba se pohybuje v rozmezí od +- 2,9% u ČSSD do +- 1,4% u SZ a SPOZ. Tyto strany tedy mají stále šanci 5% překonat. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 9 (celkem 16)

*graf zahrnuje pouze voliče tří největších stran z parlamentních voleb roku 2006, u kterých má analýza z hlediska počtu respondentů smysl Pohled na stabilitu voličů se již takřka nemění, nejvěrnější jsou voliči KSČM (85%). ODS oslovuje 57% svých voličů z roku 2006, 21% jejích voličů chce volit TOP 09 a 12% Věci veřejné. Rovněž ČSSD zaznamenává odliv svých voličů z roku 2006 ve prospěch nových politických subjektů (SPOZ, VV, ale i TOP 09). Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 10 (celkem 16)

Q3) Jste o své volbě právě této strany již pevně přesvědčen(a)? 87% voličů v Jihomoravském kraji je o volbě konkrétní strany již určitě či spíše přesvědčeno. Určitě přesvědčených voličů mají nejvíce KDU-ČSL a KSČM (71%). Nejmenší podíl určitě přesvědčených voličů mají stejně jako v předchozích krajích TOP 09 (36%) a Věci veřejné (36%). Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 11 (celkem 16)

Q4) Měl by mít podle Vašeho názoru pacient možnost připojistit se, aby mu byla poskytnuta zdravotní péče nad rámec toho, co poskytuje běžné zdravotní pojištění? Možnost připojištění pacienta, aby mu byla poskytnuta zdravotní péče nad rámec toho, co poskytuje běžné zdravotní pojištění, má u obyvatel Jihomoravského kraje zcela jednoznačnou podporu (42% určitě ano, 38% spíše ano). Otázka mírně rozděluje voliče levice a pravice voliči KSČM a ČSSD možnost připojištění podporují méně často než voliči TOP 09 a ODS. Uprostřed se nacházejí sympatizanti KDU- ČSL a Věcí veřejných. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 12 (celkem 16)

Q5) Kdo by měl určovat standardy zdravotní péče, na které by měl mít nárok každý občan a které by měly být plně hrazeny z povinného zdravotního pojištění? Standardy zdravotní péče, které budou plně hrazeny ze zdravotního pojištění, by 51% svěřilo odborníkům zvoleným lékařskými odbornými společnostmi. Ještě větší podporu mají tito odborníci mezi ženami (55%). 38% Jihomoravanů by preferovalo určování standardů odborníky jmenovanými Ministerstvem zdravotnictví a pouze 11% dotázaných by tuto kompetenci přenechalo poslancům. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 13 (celkem 16)

Q6) Českému zdravotnictví chybí peníze. Pro kterou z nabízených variant byste se rozhodl/a Vy osobně? Nedostatek financí v českém zdravotnictví by 58% respondentů řešilo zvýšením procenta odvodu zdravotního pojištění z příjmu. Typický je příklon k této variantě mezi voliči KDU- ČSL, KSČM a ČSSD. Voliči ODS a Věcí veřejných se naopak spíše kloní k větším doplatkům za konkrétní zákroky, voliči TOP 09 nepreferují žádnou z nabízených variant. Z hlediska socio-demografických charakteristik se k variantě vyšších odvodů nejčastěji kloní lidé starší 60 let a lidé vyučení, naopak zvýšení doplatků u lékaře za konkrétní zákroky upřednostňují vysokoškoláci. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 14 (celkem 16)

Q7) Kdybyste měl(a) rozhodnout, kam směřovat především prostředky ve zdravotnictví, věnoval(a) byste je spíše na posílení běžné lékařské péče, nebo byste je soustředil(a) více na léčbu těch nejvážnějších chorob? Rozhodnutí kam směřovat prostředky ve zdravotnictví je pro občany Jihomoravského kraje obtížné a výsledek 53% na léčbu závažnějších chorob vs. 47% na posílení běžné péče není nijak přesvědčivý. V této otázce se od sebe nijak nelišili voliči jednotlivých politických stran, pouze u vzdělání nalezneme drobné názorové rozdíly lidé s maturitou by častěji přispívali na léčbu závažnějších chorob, zatímco vysokoškolsky vzdělaní by preferovali posílení běžné péče. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 15 (celkem 16)

Q8) Je postoj politických stran ke zdravotnictví rozhodující pro to, koho budete volit? Pro voliče ČSSD a KSČM je otázka postoje politické strany ke zdravotnictví zásadní. U ostatních politických stran podobnou vazbu nenalezneme. Celkem odpovědělo 57% dotázaných, že pro ně otázka zdravotnictví není při volbě politické strany rozhodující. 43% občanů Jihomoravského kraje tvrdí, že je postoj ke zdravotnictví při rozhodování ve volbách ovlivňuje. Zpráva - Jihomoravský kraj Strana 16 (celkem 16)