PRÁCE S OSOBAMI V HMOTNÉ NOUZI NA POVĚŘENÉM ÚŘADĚ V HANUŠOVICÍCH

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Hana Fojtíková III. ročník kombinované studium Obor: pedagogika sociální práce PRÁCE S OSOBAMI V HMOTNÉ NOUZI NA POVĚŘENÉM ÚŘADĚ V HANUŠOVICÍCH Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PaedDr. Marcela Musilová, Ph.D. OLOMOUC 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen pramenů a informačních zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Olomouci dne 04. 3.2011. Fojtíková Hana

Poděkování Děkuji doc. PaedDr. M. Musilové, Ph.D. za konzultace a odborné vedení při zpracování této závěrečné práce. Děkuji také pracovníkům Městského úřadu Hanušovice odbor sociální za poskytnuté studijní materiály a možnost pracovat se spisovou dokumentací.

Obsah Úvod... 5 Teoretická část... 8 1 Pověřený obecní úřad... 8 2 Právní úprava dávek pomoci v hmotné nouzi... 9 3 Dávky pomoci v hmotné nouzi... 12 3.1 Příspěvek na živobytí (PnŽ)... 13 3.2 Doplatek na bydlení (DOB)... 16 3.3 Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)... 18 4 Hmotná nouze... 21 4.1 Osoba v hmotné nouzi... 21 4.2 Osoba, která není v hmotné nouzi... 22 4.3 Celkové sociální a majetkové poměry... 23 4.4 Zvýšení příjmu vlastním přičiněním... 24 4.5 Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek... 25 4.6 Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku... 26 5 Základní aplikace správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) v hmotné nouzi... 27 6 OKnouze/OKslužby... 31 7 Pracovní náplň zaměstnance sociálního odboru na pověřeném úřadě v Hanušovicích... 32 Praktická část... 34 8 Metodický postup dávek pomoci v hmotné nouzi... 34 8.1 Žádost o příspěvek na živobytí... 34 8.2 Žádost o doplatek na bydlení... 45 8.3 MOP z důvodu vážné újmy na zdraví... 54 8.4 MOP na úhradu nezbytného jednorázového výdaje... 61 8.5 MOP na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů... 67 Závěr... 73 Použitá literatura... 75 Přílohy... 76 9 Příloha č. 1 :... 76

Úvod Podle Břeské, Vránové došlo k zásadní změně v právní úpravě v systému sociální péče dnem 1. ledna 2007. Původní právní úprava vycházela ze zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Sociální péče se členila na systém dávek sociální péče a služeb sociální péče. Dále se dávky sociální péče členily na: dávky určené rodinám s dětmi, zdravotně postiženým občanům, starým občanům, občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc, a občanům společensky nepřizpůsobeným. Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů spravoval na tomto úseku působnost orgánů. Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, byly základní, podle kterých se poskytovala pomoc sociálně potřebným. Důvodem ke změnám a přijetí nových zákonů bylo především to, že zákon o sociální potřebnosti neřešil poskytování dávek komplexně, obsahoval jen ustanovení o podmínkách nároku na dávky sociální potřebnosti a stanovení jejich výše. Dále se vycházelo ze zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 1 Břeská, Vránová uvádí, že původní systém péče o sociálně potřebné byl změněn přijetím zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ten nahradil zákon o sociální potřebnosti a obsahuje také některé dávky sociální péče z vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Současně byl přijat zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, kde jsou při posuzování hmotné nouze důležité hlavně částky životního minima jednotlivce a společně posuzovaných osob, okruh společně posuzovaných osob a započitatelné příjmy. 1 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 5

Vyhláškou č. 504/2006 Sb., se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Obsahuje např.: navýšení částky živobytí u osob s dietním stravováním, ustanovení o lékařích potvrzujících nezbytnost dietního stravování, náležitosti průkazu sociálních pracovníků pro provádění sociálního šetření. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů klade větší důraz na sociální práci s osobami, které nemají zajištěny základní životní potřeby. Zákon obsahuje rovněž účinné nástroje k tomu, aby se vyplatilo pracovat. Snaží se zapojit osoby, které jsou v produktivním věku do výdělečné činnosti, nebo alespoň zvýšit jejich aktivitu při hledání zaměstnání. Dále se zkoumá možnost využití majetku, uplatnění zákonných nároků a pohledávek u osob, které nemohou být výdělečně činné, nebo u kterých není reálná možnost zvýšení příjmů výdělečnou činností. Zákon také nabízí řešení různých nepříznivých životních situací, jako jsou problémy týkající se vyčlenění některých osob ze společnosti (např. drogově závislí, osoby po výstupu z výkonu trestu atd.), pomoc při získání osobních dokladů, zajištění ubytování. Řeší také způsob pomoci při živelních pohromách, nebo při nezbytných jednorázových výdajích v rodině, která nemůže vlastními silami takové náklady uhradit. Zákon o pomoci v hmotné nouzi je jednotnou právní úpravou, která obsahuje rozsáhlé možnosti, jak reagovat na konkrétní individuální situaci posuzovaných osob. 2 Téma jsem si vybrala, protože jsem jako sociální pracovnice na úseku pro nezaměstnané bez nezaopatřených dětí pracovala 8 let a chtěla bych přiblížit nový ucelený systém poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi na pověřeném úřadě. Cílem práce je popsat právní úpravu dávek pomoci v hmotné nouzi. V teoretické části se zabývám jednotlivými druhy dávek pomoci v hmotné nouzi, které pověřený úřad poskytuje, vysvětluji základní pojmy vztahující se k hmotné nouzi a nejdůležitější akty ve správním řízení. Zmiňuji se také o informačním systému. 2 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 6

Cílem praktické části je nastínit postup při poskytování jednotlivých dávek pomoci v hmotné nouzi. Dále praktické využití právních norem, informačního systému a správního řízení na sociálním odboru pověřeného úřadu. Zaměřuji se především na popis práce sociálního pracovníka na pověřeném úřadě, na úseku hmotné nouze s klienty, kteří nemají nezaopatřené děti. Jde hlavně o postupnou práci od prvního kontaktu s klientem, kdy se přichází informovat a podat si žádost o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi, dále vše, co musí prokázat a doložit, jak se snaží sociální pracovník podněcovat jej k aktivitě při hledání vhodného zaměstnání, sociální šetření v místě bydliště klienta, postupy při vydávání rozhodnutí a usnesení ve správním řízení atd. Práce může být aplikována jako příručka pro nové sociální pracovníky vstupující na úsek dávek pomoci v hmotné nouzi. Tajemník Městského úřadu v Hanušovicích souhlasil s použitím údajů, které se dotýkají úřadu, s nahlížením do spisové dokumentace a s použitím interních materiálů úřadu za účelem tvorby bakalářské práce. (viz příloha č. 1) 7

Teoretická část 1 Pověřený obecní úřad Poskytuje veškeré dávky podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci určené osobám, kterým hrozí sociální vyloučení. Pověřený obecní úřad vykonává v hmotné nouzi tyto činnosti: - rozhoduje o přiznání a výši příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a provádí jejich výplatu, - poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k jejímu předcházení, - posuzuje, zda se občan členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců, nebo jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle tohoto zákona, nestal neodůvodnitelnou zátěží systému, jeli účelem pobytu občana EU studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě, - písemně sděluje Policii České republiky zjištění, že občan Evropské unie uvedený v předchozí odrážce se stal neodůvodnitelnou zátěží systému Posouzení a oznámení o tom, že se občan stal neodůvodnitelnou zátěží systému, je pověřený obecní úřad oprávněn provést v odůvodněných případech též opětovně. 3 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům je výkonem přenesené působnosti, tedy jde o působnost přenesenou na tento orgán státem. 3 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 50-51. ISBN 978-80-7263-378-4 8

Městský úřad Hanušovice, který byl ze zákona dle 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů označen jako pověřený úřad, je orgánem pomoci v hmotné nouzi. Nachází se v Olomouckém kraji na Severní Moravě a zajišťuje výkon přenesené působnosti na úseku poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím sociálního odboru. Ve městě Hanušovice žije přibližně 4000 obyvatel. Dle portálu MPSV činí v současné době nezaměstnanost v této oblasti 11,7%. 4 Procento nezaměstnanosti se v této oblasti zvýšilo počátkem roku 2009 z důvodu krachu dvou továren, které poskytovaly pracovní příležitost velkému počtu lidí z Hanušovic i okolních obcí. Do působnosti zmíněného pověřeného úřadu spadá ještě dalších 25 obcí. Na internetových stránkách Města Hanušovice je uvedeno, že na sociálním odboru Městského úřadu Hanušovice pracuje celkem 5 pracovníků v čele s vedoucí odboru. Dva pracovníci pracují na úseku pro nezaměstnané osoby bez nezaopatřených dětí a dva pracují na úseku rodin s nezaopatřenými dětmi. 5 V praktické části budu popisovat práci sociálního pracovníka na úseku pro nezaměstnané osoby v hmotné nouzi, které nemají nezaopatřené děti. 2 Právní úprava dávek pomoci v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi vychází ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. 6 4 MPSV. Zaměstnanost. Statistiky. Dostupné na WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat> 5 Hanušovice oficiální stránky města. Úřad. Kontakty. Dostupné na WWW: <http://www.hanusovice.info/> 6 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 9

Pomoc je poskytnuta na základě posouzení každé konkrétní situace osoby a podle podmínek stanovených zákonem. Právní úprava navazuje na čl. 30 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje každému, kde je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Další stěžejní právní normou je zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, která je důležitá především použitím částek životního minima, využitím stanoveného okruhu společně posuzovaných osob a okruhu započitatelných příjmů. Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů (dále jen příjem ) fyzických osob (dále jen osoba ) k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení, poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy. 7 Vyhláška č. 504/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, doplňuje a upřesňuje některé části zákona o pomoci v hmotné nouzi, např.: zvýšení částky živobytí osoby z důvodu dietního stravování ( 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů). Ve vyhlášce jsou stanoveny přesné částky pro různé typy diet, o které je částka živobytí navýšena v případě, že odborný lékař potvrdí skutečnost, že osoba má zvýšené náklady spojené s dietním stravováním. Jsou zde také uvedeny náležitosti průkazu sociálních pracovníků pro provádění sociálního šetření. 7 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 10

Do právní úpravy patří také zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Mezi základní zásady tohoto zákona patří: 1) Právo na sociální zabezpečení podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům. Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení nepodléhají dani. 2) Právo na dávky sociálního zabezpečení nezaniká uplynutím času 3) Organizace a občané platí na sociální zabezpečení pojistné, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem 4) Příjmy a výdaje sociálního zabezpečení jsou součástí státního rozpočtu" 8 Sociální zabezpečení obsahuje sociální péči a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečné činných. Z hlediska poskytování pomoci v hmotné nouzi je pro nás důležitější část o sociální péči a jejím rozsahu, kde zákon uvádí následující: Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. 9 Důležitou normou, podle které se postupuje v řízení o poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi je také zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona musí obecní úřad poskytovat občanům odbornou pomoc při poskytování dávek sociální péče. Na úseku sociální péče obec organizuje a poskytuje sociální péči občanům v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Za tím účelem ve spolupráci se státními orgány, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledává občany, kteří potřebují sociální péči. Pokud poskytování služeb a dávek, které je třeba těmto občanům poskytnout, není v působnosti obce, upozorní na tyto občany 8 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 9 73 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 11

obecní úřad obce s rozšířenou působností, popřípadě jim poskytnutí dávek a služeb zprostředkuje. 10 Při řízení o poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi jsou velice důležité informace z úřadu práce. Pro získání informací je nutná dobrá spolupráce mezi úřadem práce a orgánem pomoci v hmotné nouzi (pověřený úřad). Proto také věnuje pozornost zákonu č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zejména při posuzování zdravotního stavu fyzických osob. Právní úprava nemá stanoven vlastní systém řízení o dávkách, a tak využívá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 3 Dávky pomoci v hmotné nouzi Ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi poskytuje pověřený úřad tyto dávky: 1) Příspěvek na živobytí 2) Doplatek na bydlení 3) Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu ohrožení zdraví 4) Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu vážné mimořádné události 5) Mimořádná okamžitá pomoc k úhradě jednorázového výdaje 6) Mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte 10 14 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 12

Náklady na dávky hradí stát, a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu. 3.1 Příspěvek na živobytí (PnŽ) Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi. Pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Dle portálu MPSV vzniká nárok na příspěvek na živobytí osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky nebo která nepředloží na výzvu individuální akční plán vypracovaný úřadem práce, činí částku existenčního minima. Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací, osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, osoby, která má příjem z výdělečné činnosti a osoby, která vykonává veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin v kalendářním měsíci. Částka živobytí u osoby, která je uznána invalidní ve třetím stupni, ale nemá nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, činí částku existenčního minima. Živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30%, v Praze 35% příjmu osoby či rodiny). 11 11 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. Dávky a jejich výplata. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#djp> 13

Podmínky nároku Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Nárok na výplatu příspěvku na živobytí nevznikne v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na živobytí více společně posuzovaných osob, náleží příspěvek na živobytí jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, který o příspěvku na živobytí rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na živobytí přizná. 12 Řízení o přiznání příspěvku na živobytí Řízení o přiznání příspěvku na živobytí je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/. Na stránkách portálu MPSV se dozvíme, že žádosti o dávku se podávají na sociálních odborech pověřených úřadů podle místa trvalého pobytu žadatele. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příspěvek na živobytí. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program OK nouze. 13 Žadatel o příspěvek na živobytí si nejdříve vyzvedne předepsané tiskopisy na pověřeném úřadě. Pokud se jedná o osobu či rodinu, kde nejsou nezaopatřené děti, jedná se o tyto tiskopisy: 12 21 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 13 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. Řízení o přiznání dávky. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#djp> 14

Žádost o příspěvek na živobytí (o PNŽ) Doklad o měsíčních příjmech (pro sebe i všechny společně posuzované osoby), k tomuto tiskopisu žadatel obdrží Seznam ostatních započitatelných příjmů, který obsahuje seznam ostatních započitatelných příjmů, které nejsou jmenovitě uvedeny v Dokladu o výši měsíčních příjmů pro dávky pomoci v hmotné nouzi Informace o užívaném bytu Souhlas s předáváním rodného čísla České poště (za účelem ochrany výplaty dávek) Potvrzení o nutnosti dietního stravování (pokud má žadatel nebo společně posuzované osoby zvýšené náklady při dietním stravování) Prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech (pro sebe i všechny společně posuzované osoby) Prohlášení o stanovené vyživovací povinnosti a jejím plnění Žadatel o příspěvek na živobytí doloží vyplněné výše uvedené tiskopisy, dále musí prokázat svou snahu při hledání zaměstnání a dokládá doklad o svých aktivitách za účelem získání zaměstnání, také musí doložit veškeré doklady o svých skutečných nákladech na bydlení a podlahové ploše bytu a potvrzení o evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce. Pokud žije v domácnosti více osob, které jsou společně posuzovány a jsou nezaměstnané, prokazují rovněž své aktivity za účelem získání zaměstnání a potvrzení z úřadu práce. Výplata příspěvku na živobytí Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi uvádí možnosti výplat příspěvku na živobytí. Příspěvek na živobytí se vyplácí v tom daném kalendářním měsíci, za který náleží. Stanoví se pravidelné lhůty měsíční, týdenní, denní, podle toho, jak je osoba schopna hospodařit s financemi. Poskytuje se ve formě peněžité nebo věcné, nebo kombinace obou. Výplata může být v hotovosti, poštovní poukázkou, na účet, nebo také typizovanými poukázkami, jestliže je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku pro účel, ke kterému je určena. Další 15

možnost výplaty je také prostřednictvím elektronického platebního prostředku, nebo přímou úhradou závazných úhrad. 14 3.2 Doplatek na bydlení (DOB) Podmínky nároku Dle zákona o pomoci v hmotné nouzi je doplatek na bydlení druhou dávkou pomoci v hmotné nouzi, poskytuje se k uhrazení nákladů na bydlení osobě, které nestačí vlastní příjmy či příjmy rodiny, i když pobírá dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení. Doplatek na bydlení se poskytuje nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Nájemce nebo vlastník musí užívat byt, v obci, ve které je hlášen k trvalému pobytu. 15 Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl jeho příjem nižší než částka živobytí osoby, nebo příjem společně posuzovaných osob nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob. 16 Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech: 1) Žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat, s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrů, také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby nebo společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby nebo společně 14 Zákon č. 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 15 Zákon č. 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 16 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 73. ISBN 978-80-7263-378-4 16

posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3 násobek částky živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob. 17 2) Žadatel nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. 18 Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala osobě či rodině částka živobytí. Do odůvodněných nákladů se započítává: a) nájemné, až do výše cílového nájemného b) pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, nebo také náklady, které souvisí s družstevní a vlastnickou formou bydlení c) úhrada za nezbytnou a prokázanou spotřebu energií 19 Řízení o přiznání doplatku na bydlení Řízení o přiznání doplatku na bydlení je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/. Žádosti o dávku se podávají na sociálních odborech pověřených úřadů podle místa trvalého pobytu žadatele. Žadatel o doplatek na bydlení si také nejdříve vyzvedne předepsané tiskopisy na pověřeném úřadě. Jsou to následující tiskopisy: Žádost o doplatek na bydlení Doklad o výši měsíčních příjmů (pro všechny trvale žijící osoby) Informace o užívaném bytu 17 33 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 18 33 odst. 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 19 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 74. ISBN 978-80-7263-378-4 17

Dále k výše uvedeným vyplněným tiskopisům dokládá rozhodnutí z úřadu práce oddělení státní sociální podpory o příspěvku na bydlení, veškeré doklady o skutečných nákladech na bydlení, doklad o podlahové ploše bytu. Výplata doplatku na bydlení Břeská, Vránová uvádí, že doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně pozadu, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Jestliže doplatek nepřesahuje částku 100 Kč, může být vyplácen najednou např. čtvrtletně, půlročně, ročně, jen se souhlasem příjemce. Poskytuje se v peněžní formě, nebo také jako přímá úhrada za nájem a služby spojené s bydlením, a to i bez souhlasu příjemce. 20 3.3 Mimořádná okamžitá pomoc (MOP) Zákon o pomoci v hmotné nouzi myslí také na nenadálé situace, které nejsme schopni bez pomoci sami vyřešit, a proto poskytuje mimořádnou okamžitou pomoc. Některé životní situace lze těžko vyřešit jen vlastními silami. Pověřený obecní úřad poskytuje níže uvedené druhy mimořádné okamžité pomoci s výjimkou mimořádné okamžité pomoci z důvodu ohrožení sociálním vyloučením. Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví Na portálu MPSV je uvedeno, že jde o situaci, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávka doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima). 21 20 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 21 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. Dávky a jejich výplata. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#djp> 18

Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí Dle portálu MPSV může být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta osobě, která není v hmotné nouzi a kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost. Při rozhodování o výši mimořádné okamžité pomoci se přihlíží k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby, maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce. 22 Mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje Dle portálu MPSV: Nezbytný jednorázový výdaj je zejména zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, nebo při vydání duplikátu rodného listu, dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, úhrada jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, v nezbytných případech i úhrada noclehu. Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce. 23 Mimořádná okamžitá pomoc na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů Portál MPSV uvádí, že se poskytuje na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů, které souvisí se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. 22 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. Dávky a jejich výplata. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#djp> 23 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. Dávky a jejich výplata. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#djp> 19

Nárok má osoba, která je uznána za osobu v hmotné nouzi a její příjmy a celkové sociální a majetkové poměry nejsou dostačující na úhradu těchto nákladů. Výše dávky se stanoví až do výše nezbytných nákladů. Součet dávek však nesmí v rámci kalendářního roku překročit 10násobek životního minima jednotlivce. 24 Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu ohrožení sociálním vyloučením Zákon o pomoci v hmotné nouzi umožňuje poskytnout ještě jednu mimořádnou okamžitou pomoc, kterou však neposkytuje pověřený úřad obce, ale obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jde o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu ohrožení sociálním vyloučením. Břeská, Vránová uvádí, že se týká osob, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale které v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemohou úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. 25 Jde zejména o osobu, která je: je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. 26 24 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. Dávky a jejich výplata. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#djp> 25 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 26 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 79. ISBN 978-80-7263-378-4 20

Dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi lze v tomto případě poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce.27 Výplata mimořádné okamžité pomoci Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi dnem, kdy je přiznána orgánem pomoci v hmotné nouzi. Poskytuje se v peněžní nebo věcné formě, nebo v kombinaci obou forem. Vyplácí se bezodkladně. 28 4 Hmotná nouze Zákon o pomoci v hmotné nouzi vymezuje tedy sedm situací spojených s nedostatečným zabezpečením základní obživy (PnŽ), bydlení (DOB) a mimořádnými událostmi (5x MOP). Dle Břeské, Vránové napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejen k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. 29 4.1 Osoba v hmotné nouzi Dle Břeské, Vránové je to stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních 27 Zákon č. 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 28 Zákon č. 111/2006 o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 29 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 21

životních potřeb na úrovni, která je přijatelná pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit vlastní prací, uplatněním zákonných nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku a vyřešit tak svoji tíživou situaci vlastním přičiněním. 30 4.2 Osoba, která není v hmotné nouzi Za osobu v hmotné nouzi se nepovažuje osoba: - která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, - která není v pracovním nebo obdobním vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, - jestliže je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, - které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížení výši, a to z toho důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně - dále osoba samostatně výdělečně činná, jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění - která neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte spojené s řádným plněním povinné školní docházky a byla jí za to uložena sankce, - která nastoupila do výkonu trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby nebo nastoupila výkon zabezpečovací detence (jestliže tato skutečnost trvala celý kalendářní měsíc) - která je hospitalizována v psychiatrické léčebně nebo léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 měsíce 31 30 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 31 MPSV. Pomoc v hmotné nouzi. V hmotné nouzi není osoba. [cit. 2010-09-06]. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5#hnno> 22

4.3 Celkové sociální a majetkové poměry Některé osoby mohou mít nedostatečné finanční prostředky a také jim jejich celkové sociální a majetkové poměry nemohou zaručit dostatečné zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Na druhé straně jsou též osoby, které mohou mít sice nízké příjmy, ale mohou žít v takových majetkových poměrech, že by nebylo spravedlivé poskytovat jim dávky hrazené ze státního rozpočtu z peněz daňových poplatníků. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi proto stanoví, že orgán pomoci v hmotné nouzi může využití takového majetku k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na osobě spravedlivě žádat. Osobou v hmotné nouzi není tedy osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou zaručit dostatečné zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. 32 Celkové sociální poměry Pro účely tohoto zákona se celkovými sociálními poměry rozumí podíl rodiny na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při posuzování celkových sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje také využívání jiného než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké. 33 Celkové majetkové poměry Celkovými majetkovými poměry se rozumí hodnota movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny, kterého lze využít ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti. Z movitého a nemovitého majetku uvedeného ve větě první, je vyloučen majetek, jehož prodej 32 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 33 15 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 23

nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat. Pokud jde podle poměrů osoby o běžný nemovitý nebo movitý majetek, jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak vysoká, že nelze mít pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo naopak jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena podle zvláštního právního předpisu oceňována. 34 S žádostí o pomoc by se na orgány pomoci v hmotné nouzi měli obracet hlavně osoby, které mají pouze běžné vybavení domácnosti, popřípadě nemovitost sloužící k přiměřenému bydlení. Zákon také řeší osoby s majetkem nad tyto poměry a stanoví lhůtu, ve které se k tomuto majetku nepřihlíží, a to u movitého majetku 6 měsíců a u nemovitého majetku 3 měsíce. 4.4 Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví další důležitou podmínku, na základě které může uznat žadatele popřípadě společně posuzované osoby za osoby v hmotné nouzi. Je to skutečnost, že si tyto osoby nemohou zvýšit příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí: a) vlastní prací, b) řádným uplatněním nároků a pohledávek, c) prodejem nebo jiným využitím majetku. Tuto skutečnost je nutno zkoumat nejen při podání žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi, ale také v průběhu jejich pobírání. Žadatel a společně posuzované osoby mají zároveň oznamovací povinnost hlásit veškeré změny, které by mohly ovlivnit pobírání dávky a její výši. Musí tedy oznámit i veškeré příjmy, které získá a také nabytí majetku. Zvýšení příjmu vlastní prací je základním požadavkem pro osoby v produktivním věku. U osoby, která nepracuje, je to samozřejmě započetí výdělečné činnosti. Jestliže osoba pracuje např. na zkrácený úvazek, posuzuje se zvýšení úvazku, nebo pokud vykonává špatně placenou práci, posuzuje se zvýšení intenzity práce. Pokud osoba nepracuje, je v první řadě 34 15 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 24

důležité, aby byla v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce a také sama prokazovala své aktivity při hledání vhodného zaměstnání. Evidence na úřadě práce a prokázaná snaha najít si zaměstnání má zásadní vliv na výši dávky. 35 Za projevenou snahu o zvýšení příjmu vlastní prací se považuje a) prokázaná vlastní snaha o zvýšení příjmu z výdělečné činnosti, zejména využitím služeb agentur práce, inzerce, nabídek výdělečné činnosti prostřednictvím internetu a korespondence se zaměstnavateli, b) výkon veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce, c) výkon dobrovolnické služby nebo veřejné služby, je-li tato služba vykonávána alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, a to pouze po dobu, kdy osoba nadále splňuje podmínku uvedenou v písmenu a) 36 Veřejná služba je také způsob, jak upevnit či zachovat pracovní návyky a dovednosti u osob dlouhodobě nezaměstnaných. Zřizovatelem veřejné služby může být obec. S osobou v hmotné nouzi se uzavírá Smlouva o výkonu veřejné služby a na základě této smlouvy pak vykonává práce ve prospěch obce. 4.5 Zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek Od osob v hmotné nouzi, které mají nedostatečné příjmy, a řádné uplatnění nároků a pohledávek by jim mohlo získat příjem, se požaduje uplatnění: - nároku na dávky nemocenského pojištění, - nároku na dávky důchodového pojištění (zabezpečení), s výjimkou starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku, - nároku na dávky státní sociální podpory, 35 Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 36 12 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: SAGIT, 2009. (ÚZ: úplné znění, č. 702). ISBN 978-80-7208-717-4 25

- nároku na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, pro účely posuzování hmotné nouze osoby se posuzuje vyživovací povinnost podle zákona o rodině, - nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, - nároku z jiných pohledávek. 37 4.6 Zvýšení příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku Dle Břeské, Vránové se k nemovitému majetku nepřihlíží po dobu prvních 3 měsíců a k movitému majetku se nepřihlíží delší dobu, a to 6 měsíců. Prodej nebo jiné využití majetku nelze na osobě žádat, jestliže by zisk nebyl úměrný zisku. Prodej se např. nevyžaduje u běžného šatstva, běžného vybavení domácnosti, jiné podobné předměty, finanční hotovost do 1000 Kč. 38 Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u těchto věcí: - nemovitosti nebo bytu, které občan využívá k přiměřenému trvalému bydlení, - prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, - zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením; zvláštní pomůckou se rozumí taková pomůcka, na kterou je možné poskytnout příspěvek podle 33 vyhlášky č. 182/1991 Sb., - úprav a vybavení bytu, na jejichž pořízení by mohl být poskytnut příspěvek podle 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., a dále u vybavení bytu, na které se neposkytuje příspěvek podle uvedené vyhlášky, ale jde o vybavení bytu nezbytné vzhledem ke zdravotnímu postižení některé z osob společně posuzovaných, 37 13 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 38 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-378-4 26

- motorového vozidla, kterým se dopravuje těžce zdravotně postižená osoba, které by s ohledem na její postižení mohl být na zakoupení, celkovou opravu nebo zvláštní úpravu motorového vozidla poskytnut příspěvek podle 35 vyhlášky č. 182/1991 Sb., - motorového vozidla, na jehož provoz pobírá žadatel nebo osoba společně posuzovaná příspěvek na provoz motorového vozidla podle 36 vyhlášky č. 182/1991 Sb., - motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání, - uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem. 39 Orgán pomoci v hmotné nouzi nemusí vyžadovat prodej nebo jiné využití majetku též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob. Posouzení závisí na orgánu pomoci v hmotné nouzi. 5 Základní aplikace správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) v hmotné nouzi Pověřený obecní úřad při zpracování agendy hmotné nouze provádí také úkony ze správního řízení. Nejdůležitější aplikace ze správního řízení popisuje K. Nežádal. Místní příslušnost je dána místem trvalého pobytu fyzické osoby (žadatele o dávky pomoci v hmotné nouzi) na území ČR, popřípadě místem druhu pobytu cizince na území ČR. Postoupení věci pro nepříslušnost správní orgán, který obdrží žádost a je věcně nebo místně nepříslušný, tuto bezodkladně usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a uvědomí o tom osobu, která žádost podala. Dožádání správní orgán může usnesením dožádat podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán o provedení úkonu, 39 BŘEZSKÁ, N.; VRÁNOVÁ, L., Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007, s. 45. ISBN 978-80-7263-378-4 27

který by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů nebo který by nemohl provést vůbec. V praxi se jedná o dožádání šetření v domácnosti klienta, který se přestěhoval do místa, kam již nespadá místní příslušnost orgánu pomoci v hmotné nouzi (správní orgán). Vedení řízení řízení se vede písemnou formou, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to dovoluje povaha věci. Jednotlivá sdělení je však možné provést ústní formou, zejména pokud účastník řízení na písemné formě netrvá. Správní řízení uskutečňují osoby oprávněné k tomu dle organizačního řádu nebo pověřené vedoucím správního orgánu. Oprávněné úřední osoby musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděly v souvislosti s řízením. Povinnost může porušit jen výjimečně, a to podle zvláštních právních předpisů nebo se souhlasem osoby, o níž se jedná. Ve spise musí být proveden záznam, kdo je úřední osoba. Spis v každé věci (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádné okamžité pomoci) je nutné vést spis, který musí být označen spisovou značkou. Spis obsahuje zejména podání, protokoly, záznam, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Dále musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Protokol o ústním jednání, ústním podání, výslechu svědka se sepíše protokol. Doručování písemnost se doručuje na adresu pro doručování, kterou určí účastník řízení, nebo na adresu jeho trvalého pobytu. Do okruhu doručovatelů patří správní orgán, který písemnost vyhotovil, dále doručení prostřednictvím obecního úřadu, nebo policie. Písemnosti se doručují také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo je možno i elektronickou poštou. Účastníci řízení při podání žádosti je automaticky účastníkem řízení ten, kdo žádost podal, ale i další dotčené osoby, na které se vztahuje správní rozhodnutí. Jestliže řízení zahajujeme z moci úřední, jsou za účastníky řízení považovány dotčené osoby, kterým má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit práva a povinnosti. Za účastníky řízení se považují též osoby, které mohou být dotčeny ve svých právech a povinnostech. Účastníky řízení jsou též osoby, 28

o kterých to stanoví zvláštní zákon. Za účastníka řízení bude v pochybnostech považován i ten, kde tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. Úkony účastníků účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Účastníkům řízení musí být dána možnost před vydáním rozhodnutí vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. To neplatí pro žadatele, kterému se plně vyhoví nebo který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Podání správní řád umožňuje podání prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez zaručeného elektronického podpisu, takové podání musí být do 5 dnů potvrzeno písemně nebo ústně do protokolu, nebo v elektronické podobě s elektronickým podpisem. Nahlížení do spisu účastníci řízení nebo jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, jiné osoby pouze za předpokladu, že prokážou právní zájem nebo jiný vážný důvod. Za jiný vážný důvod lze považovat studijní nebo vědecké důvody. Zahájení řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Pokud je více žadatelů ve věci, je řízení zahájeno dnem, kdy dojde žádost posledního žadatele. Náležitosti žádosti musí mít náležitosti podání, tj. musí být zřejmé, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Pokud nemá žádost předepsané náležitosti, pomůže ji správní orgán žadateli odstranit nebo jej vyzve k odstranění a poskytne přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích nedodržení lhůty, současně může řízení přerušit. Zahájení řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi řízení doručením oznámení, nebo ústním prohlášením. Přerušení řízení pokud jsou v žádosti nedostatky, nebo chybí důležité podklady, bez kterých nelze rozhodnou, řízení může být přerušeno usnesením. Současně se zašle výzva k odstranění nedostatků žádosti. Zastavení řízení aplikuje se vydáním usnesení z těchto důvodů: žadatel vzal žádost zpět, byla podána žádost zjevně nepřípustná, žadatel neodstranil v určené lhůtě podstatné vady žádosti, je zjištěna překážka v řízení, žadatel zemřel pokud 29

nepokračují právní nástupci, žádost se stala bezpředmětnou, z dalších důvodů stanovených zákonem. Obsah a forma rozhodnutí rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě, je možné i vyhlásit výrokovou část, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku a do spisu učinit záznam. Tuto variantu dotčený pověřený úřad nepoužívá a rozhodnutí zpracovává výhradně písemně. Rozhodnutí oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou. Náležitosti rozhodnutí výroková část, odůvodnění a poučení o odvolání. Odůvodnění není třeba, pokud se vyhoví zcela žádosti. V odvolacím řízení musí rozhodnutí obsahovat odůvodnění. Dále musí rozhodnutí obsahovat podpis oprávněné úřední osoby Lhůty pro vydání rozhodnutí rozhodujeme bezodkladně, pokud to nelze, vydá správní orgán rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. K této lhůtě se připočte doba: a) až 30 dnů, pokud se nařizuje ústní jednání nebo místní šetření, nebo je-li třeba někoho předvolat, nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se nedaří prokazatelně doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení do ciziny. Připočitatelná doba může být delší než 30 dnů. Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí právní moc nastává, pokud bylo oznámeno a nelze se proti němu odvolat. Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je ve výroku uveden. Předběžně vykonatelné rozhodnutí je v případě, že odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací řízení proti rozhodnutí může podat účastník řízení odvolání, pokud správní řád nestanoví, že jej nelze podat. Odvolání nelze podat, jestliže se účastník řízení práva na odvolání písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Účastník řízení, který vzal odvolání zpět, jej nemůže podat znovu. Odvolacím orgánem dotčeného pověřeného úřadu je Krajský úřad Olomouckého kraje Olomouc. 40 40 KAREL NEŽÁDAL, Aplikace správního řádu v sociální péči, 3.vyd. Praha: LINDE, 2006. ISBN 80-86131-65-3 30

6 OKnouze/OKslužby Jedná se o celostátní jednotný informační systém pomoci v hmotné nouzi a sociálních služeb. Informační systém OKnouze/OKslužby byl vyvinut na základě zákonů č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů a č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a podle požadavků MPSV. Informační systém zahrnuje oblasti: rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi a jejich výplatu rozhodování o příspěvku na péči a jeho výplatu registrace poskytovatelů sociálních služeb veřejně přístupný registr poskytovatelů sociálních služeb Systém používají: 1) obecní úřady s rozšířenou působností a obecní úřady pověřených obcí k rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi a k jejich výplatě 2) obecní úřady s rozšířenou působností k rozhodování o příspěvku na péči a k jeho výplatě 3) krajské úřady a MPSV k registraci poskytovatelů sociálních služeb krajské úřady, zpracování statistik výplaty dávek a k podpoře řízení o odvolání proti rozhodnutí obecních úřadů 4) široká veřejnost k získávání informací z veřejného registru poskytovatelů sociálních služeb a vyhledávání vhodných poskytovatelů. Registr je přístupný na integrovaném portále MPSV. Počet denně současně přihlášených registrovaných uživatelů obecních úřadů, krajských úřadu a MPSV dosahuje 2 100. Informační systém OKnouze/OKslužby je vybudován ve vícevrstvé architektuře nad centrální databází s využitím tzv. bohatého tenkého klienta (klientský/terminálový program, který zobrazuje data zasílaná serverem a plně využívá grafické možnosti operačního systému s využitím apletů v jazyce Java a grafických knihoven Swing). 41 41 OKsystém. OKnouze/OKslužby. [cit. 2010-09-10]. Dostupné na WWW: http://www.oksystem.cz/produkty/oknouze/ 31