Pátek 21. 6. 2013 / č. 25 / samostatně neprodejné Talentovaná herečka Eva Josefíková
Obsah Mladá Libuška Šafránková. Rozhovor s herečkou Evou Josefíkovou. Porota Pátku LN: Vnímáte výměnu mandátu poslance za funkci jako korupci? Holocaust jako dobrodružství. Velký rozhovor se spisovatelem Urim Orlevem. Bankrot farnosti v Trmicích. Koupili pilu, přišli o dva kostely a hřbitov. Nafotil afghánské tančící chlapce pro LN. A musel uprchnout do Austrálie. Fejeton Marcely Pecháčkové: Ouky douky + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Zaoralová Bednářová Bosák Štindl Špátová
editorial Byl tam jídelní stůl a kolem něj seděla celá rodina. Asi patnáct lidí. Děti, rodiče, dědečkové, babičky, tabule byla krásně prostřena svátečním nádobím A všichni ti lidé byli mrtví. Uri Orlev v rozhovoru na straně 6 PÁTEK LIDOVé NOVINy Zní to skoro neuvěřitelně. Jedna z českých realitních kanceláří nabízí k prodeji kostel. A to není všechno patří k němu i přilehlé pozemky, tedy hřbitov včetně márnice. Za jeden a půl milionu korun. O osudu druhého kostela v Trmicích rozhodnou nejbližší dny. Místní věřící se pokoušejí o jeho záchranu a aukci, záleží na případných dalších nabídkách. Jak se něco podobného může stát? Vlastně jednoduše. Fara se rozhodne podnikat, koupí si malou dřevařskou továrničku, přecení své síly, chybějí peníze na její opravu, dluhy se začnou kupit, až přijde bankrot. A zatímco místní trnou, kdo bude vlastnit hřbitov, na kterém leží jejich příbuzní, místního faráře čeká velké pokání. A těžkou hlavu musejí mít i jeho kolegové. Blíží se vypořádání státu s církvemi a o filuty, kteří budou chtít pomoci věřícím se správou majetku, na který nebyli sedmdesát let zvyklí, bude víc než dost. Koneckonců, své by o tom mohli vyprávět kupříkladu sportovci, kteří se svého vypořádání dočkali na začátku devadesátých let. Ne snad že by se tu někdo po vzoru Aleše Hušáka snažil postavit obrovskou mnohamiliardovou katedrálu, ale spíš v míře zkušeností se správou takhle rozsáhlého majetku (ještě před pár lety byl odhadován v řádech desítek miliard). Dnešní pohled na stovky sportovišť v republice je žalostný. Část z nich je už dávno prodaná, o část přišli funkcionáři v období narůstajících dluhů Českého svazu tělesné výchovy, další část chátrá. Zkušenost z Trmic je tak pro místní sice velmi bolestivá (byť ještě všichni věří v záchranu), celkově ale může mít pozitivní dopad. Jako takové memento, že v současném podnikatelském prostředí v Česku není dobré se spoléhat jen na vyšší moc. Ondřej Suchan vedoucí magazínu ondrej.suchan@lidovky.cz Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. OBSAH 4 porota pátku 6 uri orlev Život se šťastnou čepičkou Veronika Bednářová 12 kauza trmice Farnost v bankrotu Magdalena Sodomková 18 nebezpečné fotografie Útěk do Austrálie Iva Roze Skochová 24 eva josefíková Zrodila se Eva Eva Hlinovská 28 fejeton Ouky douky Marcela Pecháčková 30 konečně pátek 31 komerční příloha Tipy na léto Ludmila Hamplová 58 Křížovka 3 Foto na titulu Pavel Hejný pro Esprit LN, make-up a vlasy Tomáš Moučka, styling Lukáš Macháček; E. J. má na sobě šaty Miu Miu, síťku Christian Dior
reportáž PÁTEK LIDOVé NOVINy Nebezpečné fotografie Útěk do Austrálie V únoru jsme v magazínu Pátek publikovali reportáž o takzvaných tančících chlapcích v Afghánistánu včetně kontroverzních snímků tamního fotografa Barata Aliho Batoora. Otiskl je i Washington Post. Jejich autor hned poté musel z Afghánistánu utéct. Text: Iva Roze Skochová Foto: Barat Ali Batoor Druhý den na moři směr Austrálie. Loď nabírá vodu a zoufalí uprchlíci se snaží přivolat pomoc. 18 19
reportáž PÁTEK LIDOVé NOVINy Krátce poté, co minulý rok otiskl fotky mladých obětí sexuálního násilí deník Washington Post, začal jejich afghánský autor Barat Ali Batoor dostávat jasné signály, že si jistí důležití lidé v Afghánistánu jeho počínání všimli. První výhrůžky se objevily zhruba po dvou týdnech od chvíle, co ty fotky vyšly, vzpomíná devětadvacetiletý fotograf. Jednalo se o fotky zachycující zvyk zvaný bacha baazi, při němž si afghánští muži najímají nezletilé hochy k erotickým hrám. Vzhledem k tomu, že tato tajná tradice je doménou zejména mocných mužů, tedy politiků a vysoce postavených podnikatelů, dostal se do nemilosti. Výhrůžné telefonáty a textové zprávy se stupňovaly a Batoor se začal bát o život. Spoléhal ale na to, že mu nějakou ochranu poskytne americká ambasáda, pro kterou v Afghánistánu jako fotograf pracoval. Domníval se, že když léta riskoval život pro Spojené státy, její úředníci mu teď pomohou. V roce 2009 totiž Spojené státy uzákonily nové podmínky pro udělování zvláštních amerických víz pro Afghánce, kteří pro americkou vládu v Afghánistánu pracovali po dobu alespoň jednoho roku od roku 2001 a kteří se následkem tohoto pracovního poměru vystavili trvalému nebezpečí. To byl Batoorův případ. Jenže když bylo potřeba, ukázalo se, že to není zas tak jednoduché. O zvláštní vízový program do Ameriky je obrovský zájem a úředníci nestíhají vyřizovat žádosti. Navíc jsou podmínky pro přihlášení do programu tak komplikované a vyžadují tolik papírování, že málokdo z těch, kteří se dostanou do opravdu akutního nebezpečí, má čas vše vyřídit. A pak tu byl ještě třetí, ošemetný problém: fotografování tančících chlapců byl Batoorův více méně osobní projekt, a ačkoli se jednalo o dokumentaci jasného porušování lidských práv, Američané zřejmě neměli nejmenší zájem zaplést se do tak citlivého problému. Bacha baazi je tradice, která je Afghánistánem protkána po staletí a týká se osobních životů nejen radikálních militantů, ale i afghánských politiků. Zkrátka nic, do čeho by se Američané kterým se už takhle vyčítá, že příliš moralizují chtěli namočit pouhý rok před plánovaným stažením vojsk. Dopadlo to tak, že ambasáda Batoorovi nejenže neudělila vízum, ještě s ním rozvázala pracovní poměr. Americká ambasáda v Kábulu se k případu Batoora nechtěla vyjádřit ani pro magazín Pátek. Podle mluvčího Davida Syed Arif, afghánský uprchlík, čeká v hotelovém pokoji v jižním Thajsku na pokyn, že bude pašován do Malajsie. V domě v indonéském Puncaku je uprchlíkům dopřán luxus před tou nejtěžší částí cesty. Třeba holení hlavy. Sneppa neposkytuje ambasáda informace o interních personálních záležitostech ani jednotlivých osobách. Nemohu komentovat konkrétní situaci tohoto fotografa, řekl Snepp. Nicméně americká ambasáda si je vědoma toho, že Afghánci, kteří pro nás pracují, se mohou dostat do nebezpečných situací kvůli své afiliaci s námi. Všechna taková nebezpečí a výhrůžky bereme vážně. Přes Pákistán a Thajsko do Indonésie V červenci minulého roku přestal být Batoor schopný čelit výhrůžkám smrti a čekat, až se situace uklidní. Rozhodl se uprchnout do pákistánské Kvéty, města, kam nejčastěji míří afghánští uprchlíci hazárského původu. Hazárové jsou persky mluvící šíitští muslimové a pověstní nepřátelé Tálibánu, kteří mají na rozdíl od většinové etnické skupiny Paštúnů v Afghánistánu spíš středoasijské a mongolské než jihoasijské rysy. Nebyl v Kvétě poprvé. Dokonce se zde narodil a strávil dětství ve vyhnanství. Jeho rodina se do Afghánistánu mohla vrátit až poté, co spojenecká vojska sesadila Tálibán. Jenže pro něj není ani v Pákistánu poslední dobou bezpečno. Jen letos bylo v Kvétě zavražděno radikálními islamisty více než dvě stě Hazárů. Přesto se sem dál sjíždějí. Hlavně proto, že z Pákistánu je jednodušší dostat se jinam, nejlépe do Austrálie, která je vůči afghánským emigrantům zvlášť přátelská. Batoor se rozhodl, že se do Austrálie dostane stejným způsobem jako tisíce Hazárů před ním: nelegálně. Pomocí úspor, přátel a různých organizací v srpnu minulého roku zaplatil skoro 14 tisíc dolarů pašerákům, kteří ho dostali nejprve přes Dubaj do Thajska, odtud dodávkou do Malajsie a pak trajektem do Indonésie. Tam ho ale teprve čekalo to nejhorší: dostat se lodí do vysněné Austrálie. Je to cesta, kterou každoročně podnikají tisíce lidí, obzvlášť z Asie, kteří se snaží najít v Austrálii lepší život. Podle reportáže australské televize ABC udělila Aus- Kvůli fotografiím tančících chlapců musel Batoor utéct z Afghánistánu. trálie od roku 2009 povolení k pobytu 8476 lidem, kteří se na její území dostali nelegálně po moři. Naproti tomu legální imigrační cestou žádání o azyl se do Austrálie z indonéských imigračních center dostalo jen 2700 lidí. Nicméně to, že nelegální cesta po moři není zrovna nejbezpečnější způsob imigrace, dokazují statistiky od začátku letošního roku. Ve vlnách oceánu zahynulo asi 500 uprchlíků, kteří se snažili dostat k břehům Austrálie. Na lodi do Austrálie I Batoor věděl, že cesta lodí bude riziková. Ale také věřil, že zrovna on bude mít to štěstí a do Austrálie se dostane. Navíc jako reportážní fotograf a kameraman věděl, že ta cesta bude zajímavá aspoň z dokumentárního hlediska. 20 21
Chcete si to dočíst? PLNÁ VERZE V TRAFICE Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ