Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o. Čelákovice Životní situace osob v hmotné nouzi a způsoby pomoci Sociální práce Vedoucí práce: Mgr. Alena Bicanová Vypracovala: Irena Dolejšová Čelákovice, 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Praze, 10.05.2013 ------------------------------------------ Irena Dolejšová 1
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Aleně Bicanové za cenné rady a připomínky a za odborné vedení v průběhu zpracování mé absolventské práce. 2
Obsah 1 Cíle práce... 6 1.1 Hlavní cíl... 6 1.2 Dílčí cíl... 6 2 Teoretická část... 7 2.1 Základní pojmy... 7 2.1.1 Hmotná nouze... 7 2.1.2 Existenční minimum... 8 2.1.3 Životní minimum... 8 2.1.4 Částka živobytí... 9 2.1.5 Zvýšené náklady na dietní stravování... 9 2.1.6 Nezaopatřenost dítěte... 10 2.1.7 Okruh oprávněných osob... 10 2.1.8 Příjem započitatelný... 11 2.1.9 Příjem nezapočitatelný... 11 2.1.10 Rozhodné období... 12 2.1.11 Podstatný pokles příjmů... 12 2.1.12 skarta... 12 2.2 Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi... 13 2.2.1 Příspěvek na živobytí... 13 2.2.2 Doplatek na bydlení... 14 2.2.3 Mimořádná okamžitá pomoc... 17 2.3 Životní situace osob v hmotné nouzi... 20 2.3.1 Řízení o dávkách... 24 2.3.2 Výplata dávek... 25 3 Praktická část... 26 3
3.1 Dotazníkové šetření... 26 3.2 Zhodnocení sběru dat... 26 3.3 Shrnutí... 37 4 Diskuse... 38 Závěr... 40 Резюме... 42 Жизненные ситуации лиц в материальной нуждe и способы помощи.. 42 Bibliografie... 43 Přílohy... 0 4
Úvod Dlouhodobě pracuji v oblasti zaměřené na sociální pomoc. Více než deset let jsem tuto činnost vykonávala v rámci sociálního odboru Úřadu MČ Praha 5. Od 1.1.2012 pracuji na oddělení nepojistných dávek - dávek pomoci v hmotné nouzi Úřadu práce v Praze 5, neboť došlo ke změně kompetence poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi z obcí, které tuto činnost vykonávaly v přenesené působnosti, na Úřad práce ČR. Při své práci se setkávám s lidmi, kteří se ocitli v tíživých životních a finančních podmínkách. Jedná se o různé situace, neplánované a často nezaviněné, ve kterých se může ocitnout každý z nás. Je to například ztráta zaměstnání, bydlení, dluhová závislost, zdravotní problémy, rozvod, propuštění z výkonu trestu, mimořádná vážná událost v podobě živelné pohromy apod. Všechny tyto události člověka existenčně ohrožují a mohou vést k sociálnímu vyloučení. Z dosavadních zkušeností vím, že lidé nejsou mnohdy schopni řešit situaci vlastními silami. Obrací se proto se žádostí o pomoc na některé z kontaktních pracovišť úřadu práce, v jehož kompetenci je např. zprostředkovávání zaměstnání, sociální poradenství, vyřizování žádostí o dávky a výplaty dávek, určených k řešení konkrétních situací. Jedná se o jeden z nástrojů sociální ochrany. Téma absolventské práce jsem zvolila s ohledem na to, že je mi práce s lidmi a sociální problematika blízká a chtěla bych se jí věnovat i v budoucnosti. Cílem práce je zmapovat životní situace lidí, kteří žádají o sociální dávky nebo se stali příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi a zaměřit se na možné způsoby pomoci. Mnohé z těchto situací lze řešit poskytnutím některé z dávek pomoci v hmotné nouzi, jindy lze pomoci sociálním poradenstvím, které je nedílnou součástí systému pomoci v hmotné nouzi. Poskytnutí pomoci však vždy předchází zjištění a posouzení konkrétní situace jednotlivce nebo rodiny. Přiznání nároku a výplata dávek pomoci v hmotné nouzi probíhá podle podmínek stanovených zákonem. Jde o systém sociální pomoci občanům tzv. systém dávek pomoci v hmotné nouzi, který od 1.1.2007 nahradil původní systém dávek sociální potřebnosti. 5
1 Cíle práce 1.1 Hlavní cíl Hlavním cílem absolventské práce je zmapovat životní situace osob v hmotné nouzi a zamyslet se nad možnými způsoby pomoci. 1.2 Dílčí cíl Dílčím cílem práce je pomocí sběru informací v dotazníkovém šetření vyhodnotit důvody závislosti na sociálních dávkách a pokusit se navrhnout možné způsoby řešení. 6
2 Teoretická část Podmínky poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi jsou zakotveny v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnost dne 1.1.2007. Zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Naplňuje tak článek 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v němž se zaručuje každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. V zákoně je také uvedeno, že každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. Dalším právním předpisem je zákon č.110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví životní minimum, existenční minimum, definuje okruh společně posuzovaných osob a okruh započitatelných příjmů. Dále jsou využívána některá ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, např. nezaopatřenost dítěte. Podstatný je i prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 389/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Vyhláška obsahuje ustanovení týkající se zvýšení částky živobytí u osob s nutností dietního stravování, specifikaci lékařů potvrzujících nezbytnost dietního stravování, náležitosti průkazu sociálních pracovníků pro vykonávání sociálního šetření. Při řízení o dávkách se postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a to podpůrně pro úpravy, které nejsou řešeny speciálním právním předpisem. 2.1 Základní pojmy Na úvod je třeba vysvětlit základní pojmy, které jsou důležité pro pochopení dané problematiky, a s nimiž se setkáváme při řešení obtížných životních situací. 2.1.1 Hmotná nouze Termín hmotná nouze je definován jako stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení 7
základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. 2.1.2 Existenční minimum Existenční minimum je stanoveno jako minimální hranice příjmů fyzických osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, avšak pouze na úrovni umožňující přežití. Od 1.1.2012 je stanovena částka existenčního minima 2.200,- Kč. 2.1.3 Životní minimum Pojem životní minimum je zákonem definován jako minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Od 1.1.2012 je životní minimum jednotlivce stanoveno částkou 3.410,- Kč měsíčně. Jednotlivcem je pro účely zákona č. 110/2006 S., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů osoba, která není společně posuzována s jinými osobami. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány. Nejdříve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin se stanoví pořadí podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3.140,- Kč. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně 2.830,- Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, 2.450,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, 2.140,- Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, 1.740,- Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. [Zákon 110/2006 Sb.] 8
2.1.4 Částka živobytí Pojem částka živobytí není v zákoně přesně vymezen, v podstatě vyjadřuje částku, potřebnou pro osobu k zabezpečení základních potřeb. Odvíjí se od částek existenčního a životního minima. Je stanovena pro každou osobu individuálně na základě hodnocení její snahy a možností o zvýšení příjmu vlastním přičiněním (využitím majetku, uplatněním nároků a pohledávek). Pro určení částky živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Osoby mimo jiné při podání žádosti uvádějí, zda mají stanovenu nějakou vyživovací povinnost k nezaopatřeným dětem, zda je povinnost plněna, popřípadě, zda vznikl dluh na výživném. Tato skutečnost má vliv na stanovení výše částky živobytí. Pokud někdo dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, jeho částka živobytí pak odpovídá výši existenčního minima. Může být zvýšena jen z důvodu nutnosti dietního stravování. [Zákon 111/2006 Sb.] 2.1.5 Zvýšené náklady na dietní stravování Zákon o pomoci v hmotné nouzi zohledňuje osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje nákladnější stravování kvůli dietě. Pokud tedy zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, zvyšuje se částka živobytí osoby měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 389/2011 Sb. Částka živobytí osoby, jejíž zdravotní stav podle doporučení příslušného odborného lékaře vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování, se zvyšuje měsíčně u diety nízkobílkovinné o 1.380,- Kč u diety při dialýze o 1.000,- Kč u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 1.050,- Kč u diety diabetické o 1.130,- Kč u diety při onemocnění fenylketonurií o 2.220,- Kč u diety při onemocnění celiakií o 2.800,- Kč u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5 o 1.090,- Kč u diety při laktózové intoleranci o 1.070,- Kč 9
u diety v těhotenství a při kojení do 1 roku věku dítěte o 1.100,- Kč. Pokud zdravotní stav osoby vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka živobytí osoby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší. [Vyhláška 389/2011 Sb.] 2.1.6 Nezaopatřenost dítěte Pojem nezaopatřené dítě je zakotven v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Dítě, které je po skončení povinné školní docházky vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je do 18. roku věku považováno za nezaopatřené dítě. Pokud je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, za nezaopatřené dítě se nepovažuje.[zákon. 117/1995 Sb.] 2.1.7 Okruh oprávněných osob Zákon o pomoci v hmotné nouzi definuje okruh oprávněných osob, které mají při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na poskytnutí příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení popř. mimořádné okamžité pomoci. Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi někdy uplatňují občané, kteří nesplňují podmínky nároku na dávku. Nejčastěji je to v případě, kdy se neevidovali jako uchazeči o zaměstnání, přestože nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Pokud se osoby samostatně výdělečně činné nepřihlásily k nemocenskému pojištění, a proto nemají nárok na dávky z tohoto pojištění, nelze je považovat za osoby v hmotné nouzi. Zákon pak uvádí i další situace, 10
kdy nelze považovat občana za osobu v hmotné nouzi. Současně však stanoví výjimky, kdy osoby nemusí uvedené podmínky splňovat. 2.1.8 Příjem započitatelný Zákon o životním a existenčním minimu stanoví okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku pomoci v hmotné nouzi a její výši. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky. Obecně lze říci, že za započitatelné příjmy se považují příjmy ze závislé činnosti, funkční požitky, příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy např. příjmy z příležitostných činností, výživné, důchody, výhry v loteriích, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví. Příjmy jsou rozděleny do skupin, přičemž je zvýhodněno započítávání příjmů, souvisejících s pracovní činností. Jde o pozitivní motivaci osob, která umožňuje i při nižším příjmu z výdělečné činnosti dosáhnout na dávku pomoci v hmotné nouzi. Proto se čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů započítávají ve výši 70 %. Příjmy z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo v případě karantény a z dávky nemocenského pojištění, příjmy z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80 %. Ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100 %. [Zákon 111/2006 Sb.] 2.1.9 Příjem nezapočitatelný V zákoně je vymezen okruh příjmů, které se pro posouzení nároku na dávky hmotné nouze nezapočítávají. Jedná se například o příjmy z prodeje nemovitosti a z odstupného za uvolnění bytu použitých k uspokojení bytové potřeby, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociální výpomoci poskytnuté zaměstnavatelem, stipendia, příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči, je-li tato péče vykonávána osobou patřící do okruhu společně posuzovaných osob. Příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc se řadí také mezi nezapočitatelné příjmy. [Zákon 110/2006 Sb., Zákon 111/2006 Sb.] 11
2.1.10 Rozhodné období Rozhodné období definuje dobu, za kterou se zkoumá výše příjmu žadatele a společně posuzovaných osob pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. U žádostí o opakující se dávky jsou to tři kalendářní měsíce před podáním žádosti. V případě, že došlo k podstatnému poklesu příjmu, přihlíží se k tomu, zda pokles příjmu trvá i v měsíci podání žádosti. Rozhodné období pak počíná kalendářním měsícem, ve kterém k poklesu příjmu došlo, nejdříve ale měsícem, který o dva kalendářní měsíce předchází aktuálnímu kalendářnímu měsíci. V průběhu pobírání dávky se zjišťuje příjem za jeden předcházející měsíc. V případě podání žádosti o jednorázovou dávku se zjišťuje příjem pouze za předcházející měsíc. [Zákon 111/2006 Sb.] 2.1.11 Podstatný pokles příjmů Podstatný pokles příjmu nastává v případě ztráty nebo značného snížení dosavadního příjmu. Jedná se například o ztrátu příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, ale také při ukončení výplaty rodičovského příspěvku. [Zákon 111/2006 Sb.] 2.1.12 skarta Karty sociálních systémů neboli tzv. skarty začaly být v rámci sociální reformy postupně zaváděny jako zcela nový systém výplaty a administrace nepojistných sociálních dávek s cílem zajistit co největší efektivnost výplaty dávek a zároveň komfort pro klienta. Karty jsou vydávány ve dvou variantách: základní a speciální, které slouží zároveň jako průkaz pro osoby se zdravotním postižením. Karta by měla sloužit jako identifikační doklad těch, kteří pobírají sociální dávky. 12
2.2 Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi zajišťují občany v nepříznivé ekonomické situaci, kdy nejsou schopni svými příjmy zabezpečit obživu a základní potřeby. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi jsou vymezeny tři typy dávek, umožňující řešení různých sociálních situací. a) příspěvek na živobytí b) doplatek na bydlení c) mimořádná okamžitá pomoc 2.2.1 Příspěvek na živobytí Základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá lidem při nedostatečném příjmu je příspěvek na živobytí. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká, pokud příjem jednotlivce nebo osob společně posuzovaných nedosahuje jejich částky živobytí. Okruh osob, které se posuzují pro nárok na příspěvek na živobytí společně, stanovuje zákon o životním a existenčním minimu. Jsou to zejména a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, b).manželé nebo partneři podle zvláštního právního předpisu, (za partnera se považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery), c) rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené, zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami podle písmene b) nebo d), d) jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby [Zákon 110/2006 Sb.] Výše příspěvku na živobytí se stanoví jako rozdíl mezi částkou živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené 13
náklady na bydlení. Za přiměřené náklady na bydlení jsou považovány náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze do 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. [Zákon 111/2006 Sb.] 2.2.2 Doplatek na bydlení Další životní situací, ve které se může osoba ocitnout, je nedostatečný příjem na úhradu nákladů, spojených s bydlením. Hlavní dávkou, která pomáhá osobám s nízkými příjmy hradit náklady spojené s bydlením, je příspěvek na bydlení poskytovaný v rámci systému státní sociální podpory. Pokud ani na základě přiznaného příspěvku na bydlení nejsou některé osoby schopny uhradit náklady spojené s užíváním bytu, je možné přiznat dávku doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Ta může být poskytnuta také osobám, kterým nevznikl nárok na příspěvek na bydlení a přesto jejich celkové příjmy jsou tak nízké, že jim po úhradě nákladů na bydlení nezbývá na živobytí. Nárok na doplatek na bydlení vzniká tomu, kdo vlastní byt nebo ho užívá na základě nájemní smlouvy. Příjem společně s příspěvkem na živobytí musí být po odečtení odůvodněných nákladů na bydlení, snížených o příspěvek na bydlení, nižší než částka živobytí. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. S přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům lze přiznat doplatek na bydlení i v případě, že nevznikl nárok na příspěvek na živobytí, ale příjem společně posuzovaných osob nesmí přesáhnout 1,3 násobek společné částky živobytí. Pokud není příspěvek na živobytí poskytován, činí částka živobytí osoby její existenční minimum (u nezaopatřených dětí životní minimum). V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu užívající jinou než nájemní formu bydlení. [Zákon 111/2006 Sb.] S ohledem na tuto skutečnost lze přiznat doplatek na bydlení osobám, využívajícím možnost bydlení např. v podnájmu, v azylových domech nebo v ubytovnách. Tímto způsobem je možné předcházet sociálnímu vyloučení osob, jenž nemají jinou možnost bydlení. Často se jedná o osoby, které přišly z různých důvodů o byt na adrese trvalého pobytu nebo nemají kde bydlet např. po rozvodu, 14
po propuštění z výkonu trestu, mladistvé po odchodu z dětských domovů nebo z primární rodiny, která přestala být funkční. Mnohdy jde i o matky s dětmi. V rámci sociální práce by měla být na řešení situace zainteresována celá širší rodina. Nejprve je vhodné zjistit, zda není možné společné soužití s rodiči popř. s jinými blízkými příbuznými. Pokud tato varianta možná je, jedná se o vhodnější volbu, než bydlení matek s dětmi v ubytovně. Náhradní variantou je pak ubytování v některém z azylových domů. V rámci poskytování sociální služby zde spolupracují klienti se sociálními pracovníky, kteří jim pomáhají v řešení složitých sociálních situací. Doplatek na bydlení může být přiznán i osobám ubytovaným v domovech pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona o sociálních službách. Někdy je nutné poskytnout doplatek na bydlení nezletilému nezaopatřenému dítěti, které je v plném přímém zaopatření ústavu nebo žije v náhradní rodinné péči. Jde o situace, kdy na dítě přešlo vlastnictví nebo nájem bytu, ale nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. Do odůvodněných nákladů na bydlení se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi započítává nájemné do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě obdobné náklady u bytů družstevních nebo v osobním vlastnictví. Také se přihlíží k pravidelným úhradám za služby spojené s užíváním bytu a úhradě prokazatelné nezbytné spotřeby energií. V některých případech, zejména pokud se jedná o osoby dlouhodobě nemocné nebo osoby těžce zdravotně postižené, je možné navýšit částky na nezbytné spotřeby energií až o 10 %. V případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení se zohledňují obdobné náklady, maximálně však do výše normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře. K výrazné změně došlo v souvislosti s délkou vyplácení dávky. Nově je stanovena doba, po kterou lze doplatek na bydlení vyplácet. Je to 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Doby pobírání doplatku na bydlení se sčítají. Uvedená úprava je zakotvena v zákoně od 1.1.2012 a počítání času tak začalo od tohoto data. Ke dříve vyplaceným dávkám se nepřihlíží. Zákon uvádí i případy, na které se ustanovení o počítání času pobírání doplatku na bydlení nevztahuje. 15
Doba pobírání doplatku na bydlení se nezapočítává v případech, kdy daný byt užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu bytu z důvodu zdravotního postižení. Nepočítá se také, pokud jde o byt zvláštního určení podle občanského zákoníku, je-li tento užíván osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje nebo pokud v bytě žijí osoba nebo osoby starší 70 let. Znamená to, že pokud v bytě žije více osob, musí všechny osoby splňovat podmínku věku 70 let a více, aby se doba pobírání doplatku na bydlení nepočítala. [BECK, 2012] Časové omezení výplaty doplatku na bydlení bylo zavedeno zejména z motivačních důvodů, neboť je žádoucí, aby se každý snažil řešit možnost bydlení a jeho úhradu z vlastních prostředků, případně též využil pomoci rodiny. Je také nutné využívat méně nákladné formy bydlení. Okruh společně posuzovaných osob se u doplatku na bydlení ustanovuje odlišně než u příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci. Pro tento účel se posuzují společně osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Jedná se o shodný okruh jako pro nárok na příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory. Podmínka, aby spolu trvale žily a uhrazovaly náklady na své potřeby se zde nevyžaduje, stačí pouze samotný fakt trvalého bydliště. Danou úpravu vnímá mnoho občanů negativně. Často totiž zůstává adresa trvalého pobytu na původní adrese i lidem, kteří spolu již dlouhodobě ve společné domácnosti nežijí, ale dosud se nepřihlásili k trvalému pobytu na adrese jiné. Mnozí z nich mají naopak trvalou adresu na ohlašovnách pobytu přestože skutečně sdílí domácnost s někým na adrese zcela jiné. Určit tak okruh společně posuzovaných osob pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi pak bývá často problematické. Do okruhu společně posuzovaných osob nepatří nezaopatřené dítě, které je v přímém zaopatření ústavu. V případech hodných zvláštního zřetele se posuzují společně osoby bez ohledu na skutečnost, zda mají v bytě hlášen trvalý pobyt, vychází se ze skutečného soužití a v souladu se zákonem o životním a existenčním minimu. 16
2.2.3 Mimořádná okamžitá pomoc Mimořádná okamžitá pomoc je forma dávky, která může být přiznána v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout pomoc bezprostředně.tuto dávku lze poskytnout i v případě kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale s ohledem na situaci, ve které se nachází, ji lze za osobu v hmotné nouzi považovat. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku poskytnout. Jedná se o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci v případě kdy osobě hrozí vážná újma na zdraví kdy osobu postihne mimořádná událost kdy osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě jednorázového výdaje kdy osoba nemá dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby kdy osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí kdy je osoba ohrožena sociálním vyloučením V případě, že nastane situace, kdy kvůli nedostatku finančních prostředků hrozí osobě vážná újma na zdraví, lze poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Nezkoumá se zde okruh společně posuzovaných osob. Jedná se však o zcela mimořádné situace, které nelze řešit jinou formou pomoci. Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Takovou událostí může být např. živelná pohroma jako je povodeň, větrná pohroma, zemětřesení, požár, ekologická nebo průmyslová havárie. Celkové sociální a majetkové poměry 17
osoby musí být takové, že jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Maximální výše dávky činí patnáctinásobek částky životního minima jednotlivce, tj. 51.150,- Kč. Další situace, kdy lze přiznat mimořádnou okamžitou pomoc nastává v případě, když osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje. Jde zejména o úhradu správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání. Dále například na úhradu jízdného v případě ztráty peněžních prostředků a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu. Výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj a nezkoumá se okruh společně posuzovaných osob. V praxi se řeší uvedené situace poměrně často. Zejména u lidí bez domova dochází k opakovaným ztrátám nebo zcizení průkazu totožnosti. Tito lidé pak žádají o dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu nutnosti uhrazení správního poplatku při vyřízení nového dokladu i několikrát za rok. Také poskytnutí mimořádné okamžité pomoci na úhradu jízdného do místa trvalého pobytu je poměrně rozšířené. Jedná se o situace, kdy se osoba stala obětí krádeže a nemá tak prostředky na to, aby se dopravila do místa bydliště. Mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu jednorázového výdaje lze poskytnout i v případech, kdy je nutné uhradit náklady na lékařskou prohlídku před nástupem do zaměstnání. Dalším typem mimořádné okamžité pomoci je dávka, kterou lze přiznat na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Může být poskytnuta až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce, což odpovídá částce 34.100,- Kč. 18
Tímto způsobem lze řešit situace, kdy v domácnosti předmět dlouhodobé potřeby chybí nebo dojde k jeho poruše. Dávka by neměla sloužit k modernizaci vybavení bytu a měla by být poskytnuta na základní nutné vybavení. Je zřejmé, že se nebude poskytovat dávka mimořádné okamžité pomoci například na nákup myčky nádobí. V rámci správního řízení se posuzuje, zda se osoba s ohledem na nutné výdaje považuje za osobu v hmotné nouzi a pro stanovení nároku na tuto dávku se přihlíží k sociálním a majetkovým poměrům společně posuzovaných osob. Na úhradu odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí lze přiznat dávku mimořádné okamžité pomoci až do výše konkrétního nákladu. Součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce tj. 34.100,- Kč. Tento typ dávky je možné poskytnout na úhradu pobytu dítěte ve škole v přírodě nebo na dětském táboře. Je také možné přispět na úhradu zájmové činnosti dětí, v případě, že tato činnost není provozována v rámci školy zdarma. Poslední situace se týká osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením, protože nejsou schopny řešit s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně svoji situaci. Jde zejména o osobu, která: a) je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody b) ukončila léčbu chorobných závislostí a byla propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo zařízení pro léčbu chorobných závislostí c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech d) je osobou bez přístřeší a nemá proto uspokojivě naplněny životně důležité potřeby e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby 19
Dávka je poskytována zejména proto, že žadatel nemá žádný příjem a nemůže vzhledem k tomu zajistit své základní potřeby. Současně je vhodné doporučit, aby si uplatnil žádost i o opakující se dávky, zejména o příspěvek na živobytí. V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1.000,- Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce tj. 13.640,- Kč. Pro uvedený účel se posuzuje osoba samostatně. [Zákon 111/2006 Sb.] 2.3 Životní situace osob v hmotné nouzi Ve své práci jsem se zaměřila na životní situace osob, které žádají o dávky pomoci v hmotné nouzi. Tito lidé řeší každodenně situace, kdy nemají prostředky na zajištění základních životních podmínek. Zákon vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. [http://www//portal.mpsv.cz, 1]. Jak už bylo zmíněno, jedná se o situace, kdy příjem osoby po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje její částku živobytí a tato osoba si nemůže příjem zvýšit s ohledem na svůj věk, zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Nedostatečný příjem je tedy pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba nebo společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí řádné uplatnění nároků a pohledávek, ale i prodej nebo jiné využití majetku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pak blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace a okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje. Uplatnění nároků a pohledávek má vliv na nárok na dávku a její výši. [http:www.//portal.mpsv.cz, 1]. Úřady práce tak informují občany již při prvotním kontaktu, kdy předávají formuláře žádostí, že je nutné uplatnit případné nároky a pohledávky, neboť dávky pomoci v hmotné nouzi mají doplňovat příjem, který může občan získat uplatněním nároků a pohledávek. 20
Jde zejména o uplatnění nároku na dávky nemocenského nebo důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, především přídavku na dítě, rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení. Dále je nutné uplatnit nárok na výživné, příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, vyplývajících ze zákona o rodině, nároků z pracovních nebo obdobných vztahů, nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci a mzdových nároků. V praxi dochází k tomu, že osoba, která žádá o dávky pomoci v hmotné nouzi nemá nároky a pohledávky uplatněny popř. nemá uplatněny některé z nich. Není to důvodem pro nepřiznání dávky, ale je tím ovlivněna její výše. Uplatnění nároku má vliv možné navýšení částky živobytí osoby o polovinu rozdílu mezi existenčním a životním minimem. Pokud však nedojde k uplatnění nároků a pohledávek do uplynutí tří měsíců, za které pobírá osoba nebo osoba s ní společně posuzovaná příspěvek na živobytí, má se za to, že jde o osobu, která není v hmotné nouzi neboť prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním. [Zákon 111/2006 Sb.] Někdy je zjevné, že by uplatnění nároků a pohledávek nemělo reálnou šanci na úspěch nebo že by získaná částka byla tak nepatrná, že by nebylo ekonomické na uplatnění nároku nebo pohledávky trvat, popř. vynaložené náklady se získáním příjmu by byly stejné nebo vyšší než získaný příjem. V těchto případech se uplatnění existujícího nároku nevyžaduje. Dále se nevyžaduje uplatnění nároků a pohledávek v případech, kdy není možné toto uplatnění po osobě spravedlivě žádat. Jedná se zejména o stanovení výživného v případech, kdy není určeno otcovství k dítěti. Individuální situace by měly být posuzovány ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Často se totiž stává, že neexistuje pádný důvod, aby nebylo uznáno otcovství k dítěti. Mnohým nepřipadá důležité tuto situaci řešit, protože se nezamýšlí nad možnými důsledky do budoucna. U nesezdaných partnerů, kteří očekávají narození dítěte by měl sociální pracovník v rámci sociální práce s klienty upozornit na možnost sepsání souhlasného prohlášení o otcovství k dosud nenarozenému dítěti na matrice příslušného úřadu. Pokud se dostaví žena k porodu s tímto potvrzeným prohlášením, je automaticky do rodného listu dítěte zapsán jako otec ten, kdo podepsal prohlášení o otcovství. Pokud toto prohlášení svobodná žena nepředloží, otec dítěte není v rodném listu dítěte uveden. I v těchto případech tedy sehrává důležitou roli sociální práce. 21
V případě, že partnerský vztah nevydrží a partneři se rozejdou, je pak možné na základě takto uvedeného otcovství požádat soud o svěření dítěte do péče matky nebo otce, popř. do péče střídavé a také stanovit výživné na dítě ze strany rodičů. Předchází se tak mnohdy složitému stanovení otcovství soudem. V případech, kdy otec dítěte nechce své otcovství uznat, je na zvážení, zda je vhodné spravedlivě žádat, aby otcovství potvrdil soud. Jedná se o případy, kdy by určení otcovství nebylo v zájmu dítěte nebo by bylo spojeno s traumatizujícími prvky. Jde například o situace, kde docházelo k domácímu násilí, trestné činnosti nebo jiné závažné, řádný vývoj dítěte narušující činnosti. Při posuzování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi a jejich výši se orgán pomoci v hmotné nouzi musí zabývat také celkovými sociálními a majetkovými poměry žadatele a společně posuzovaných osob, neboť další možností, jak si mohou zvýšit příjem vlastním přičiněním je prodej nebo jiné využití majetku. Pokud tedy žadatel uvede, že má nějaký majetek, je nutné se při posuzování nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi zabývat tím, o jaký majetek se jedná. Může se jednat i o majetek, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich jiné využití se podle zákona nevyžaduje, nebo které podle zvláštních právních předpisů nepodléhají výkonu rozhodnutí. Prodej nebo jiné využití majetku se také nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jeho prodej nebo jeho jiné využití by nebyly úměrné zisku z něj plynoucímu nebo pokud to nelze po osobě spravedlivě žádat. Možnost využití prodeje nebo jiného využití movitého nebo nemovitého majetku pro zvýšení příjmu vlastním přičiněním se posuzuje, po uplynutí tří měsíců, za které byla vyplacena dávka, pokud nárok na tuto dávku trvá. [Zákon 111/2006 Sb.] Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje v případě a) nemovitosti nebo bytu, které občan využívá ke svému trvalému bydlení.toto bydlení by mělo být přiměřené (zejména se přihlíží k velikosti a nákladům na užívání) b) prostředků zdravotnické techniky poskytovaných podle zvl. právního předpisu c) zvláštních pomůcek osob s těžkým zdravotním postižením d) motorového vozidla, které je využíváno k výdělečné činnosti nebo k jiným způsobem nezajistitelné dopravě do školy nebo zaměstnání 22
e) uzavřeného penzijního připojištění se státním příspěvkem Prodej nebo jiné využití majetku se nemusí vyžadovat též v případě, kdy majetek přispívá k pracovnímu uplatnění osob. [Zákon 111/2006 Sb.] Specifická situace je u uzavřeného stavebního spoření. Zde je stanoveno období šesti měsíců vyplácení dávky, po které se uplatnění tohoto majetku nevyžaduje. Výjimkou je, pokud by výše částky, která by byla pro účely zvýšení příjmu zrušením stavebního spoření získána, byla vyšší než desetinásobek částky životního minima osoby nebo osob společně posuzovaných. V tomto případě se k možnosti zvýšení příjmu uplatněním výběru stavebního spoření přihlíží ihned. V praxi to znamená, že pokud osoba vlastní stavební spoření, musí předložit doklad, který prokazuje jeho aktuální výši. Z dokladu musí být zřejmé, o kolik se naspořená částka sníží při jejím předčasném vybrání (po odpočtu státních příspěvků a výnosů ze spoření a poplatku za předčasné ukončení stavebního spoření). Pokud bude částka získaná při předčasném zrušení stavebního spoření nižší než desetinásobek částky životního minima osoby (osob společně posuzovaných), má se za to, že osoba majetek v peněžní podobě nemá. Možnost využití stavebního spoření se znovu posuzuje až po uplynutí šesti měsíců, za které byla vyplácena dávka. Po celou tu dobu nemá vlastnictví stavebního spoření vliv na snížení částky živobytí. Po uplynutí této doby se posuzuje vlastnictví stavebního spoření obdobně, jako když při podání žádosti doloží žadatel nebo společně posuzované osoby vlastnictví stavebního spoření, které je vyšší než desetinásobek částky životního minima žadatele a osob společně posuzovaných. V takovém případě se k možnosti využití příjmu ze stavebního spoření přihlédne ihned. Je nutné, aby osoba, která je vlastníkem tohoto spoření, bezodkladně zažádala o zrušení stavebního spoření. Dávka je následně odejmuta poté, co osoba majetek ze stavebního spoření získá. [BECK, 2012] Často se stává, že osoby, které žádají o dávky pomoci v hmotné nouzi nebo osoby s nimi společně posuzované odmítají stavební spoření vypovědět s tím, že jsou to jejich úspory, které našetřily v době, kdy v hmotné nouzi nebyly a zrušením spoření by přišli o získané výhody. Dále argumentují tím, že jejich situace hmotné nouze je přechodná a tudíž zrušení spoření bezpředmětné. Zde opět nastává prostor pro sociální práci, kdy je nutné klientovi vysvětlit princip zajištění dávkami pomoci 23
v hmotné nouzi. Pokud ani přesto nevyužije občan stavební spoření ke zvýšení příjmu, není považován za osobu v hmotné nouzi. Má se za to, že majetkové poměry této osoby jsou takové, že umožňují zaručit dostatečné zajištění její výživy a základních osobních potřeb. Podobá situace je i u nemovitého nebo movitého majetku. Kontrolou se občas zjistí, že žadatelé neuvedli, že vlastní např. motorové vozidlo. Neuvedení majetku je pak důvodem k odejmutí dávky popř. vyčíslení přeplatku na neprávem vyplacené dávce. 2.3.1 Řízení o dávkách Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR nebo ho lze nalézt na internetových stránkách. Zpracování žádostí a výplaty dávek se provádí pomocí jednotného informačního softwarového systému. V rámci řízení o dávce se provádí sociální šetření v místě bydliště žadatele, které je uvedeno v žádosti. Předmětem šetření je ověření skutečností, uvedených v žádosti. Hlavním cílem šetření je zjištění všech společně posuzovaných osob v domácnosti a posouzení majetkových poměrů. Sociální šetření v bytě lze provádět pouze se souhlasem osob, jichž se šetření týká. Pokud osoba odmítne sociální šetření tak, že neumožní sociálnímu pracovníkovi vstup do bytu a orgán pomoci v hmotné nouzi nebude mít dostatek informací potřebných k rozhodnutí, lze žádost o dávku zamítnout. Pokud není umožněno kontrolní sociální šetření v průběhu poskytování dávky, lze dávku odejmout. Sociální pracovníci úřadu práce spolupracují se sociálními pracovníky příslušných obcí tak, aby bylo možné zjistit co nejvíce informací a zajistit tak účinnou pomoc klientovi. K získávání informací a účinné spolupráci též přispívá jednotný informační systém, který zprostředkovává propojení mezi úřady práce a sociálními pracovníky příslušných obcí. Součástí jednotného informačního systému je Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který vedou sociální pracovníci obcí i sociální pracovníci orgánu pomoci v hmotné nouzi. Tento systém umožňuje spolupráci sociálních pracovníků při řešení problémů klientů v hmotné nouzi. Samozřejmostí musí být zachování mlčenlivosti a citlivý přístup k osobním údajům a informacím. 24
2.3.2 Výplata dávek Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží. Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží. Mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně. Způsob výplaty určuje plátce dávky. U příspěvku na živobytí může být nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky poskytnuto formou poukázek na nákup zboží. Tato forma výplaty dávky by měla zabránit použití dávky k jinému účelu, než ke kterému je určena, neboť za poukázky lze nakoupit základní potraviny a hygienické potřeby. Lze tím zabránit zneužívání dávek na nákup alkoholu, cigaret, případně i použití peněz do herních automatů. Od pololetí roku 2012 je postupně zaváděna výplata dávek prostřednictvím tzv. karty sociálních systémů. Taková forma výplaty by měla zvýšit účelovost a adresnost vyplácených sociálních dávek. Zároveň by se měl pro státní správu zjednodušit systém vyplácení dávek, neboť v současné době se sociální dávky vyplácí třemi různými způsoby hotovostně, bezhotovostně a poštovní poukázkou. Karta je podobná běžné platební kartě a bude splňovat všechny mezinárodně uznávané předpisy s běžnými ochrannými prvky. Výhodou karty by měla být zejména dostupnost a pohodlí, příjemce pro dávky nemusí chodit na poštu nebo na úřad. Prostřednictvím karty je možné čerpat dávky v kterémkoli bankomatu nebo přímo platit v obchodech, karta je navíc chráněna stejně jako kterákoli jiná bankovní karta, jen těžko je zneužitelná a v případě její ztráty ji lze zablokovat. Právě dostupnost k finančním prostředkům na kartě, je však ze strany veřejnosti kritizována a zpochybňována, protože hlavně v malých obcích není vždy možnost výběru peněz z bankomatu a tak jsou mnohdy lidé nuceni dopravit se do nejbližšího většího města, kde tato možnost je. To však představuje další komplikaci v podobě nákladů na dopravu a ztráty času. Zejména u seniorů a některých osob se zdravotním znevýhodněním se pak jeví možnost výběru dávek prostřednictvím karty z bankomatů mnohdy jako nereálná, někdy přinejmenším život komplikující záležitost. 25
3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření Dílčím cílem absolventské práce je pomocí sběru informací v dotazníkovém šetření vyhodnotit důvody závislosti na sociálních dávkách a navrhnout možné způsoby pomoci. Dotazníková metoda byla zvolena z důvodu přehlednosti a nenáročnosti pro respondenty. [DISMAN,2002] K průzkumu jsem použila dotazník, který jsem sama k tomuto účelu vytvořila. S ohledem na zvolené téma absolventské práce bylo dotazníkové šetření provedeno na kontaktním pracovišti Úřadu práce pro Prahu 5 - oddělení nepojistných sociálních dávek. Pro dotazníkové šetření byli vybráni respondenti z řad příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Průzkum byl proveden v průběhu měsíce února a března 2013. Vzhledem k tomu, že měly být zmapovány životní situace osob, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi popř. o ně žádají, byl dotazník zaměřen na to, jaké jsou nejčastější důvody pobírání dávek. Současně mělo být zjištěno, zda tyto osoby vnímají výplatu dávek jako podporu dostačující nebo zda by uvítaly další formy pomoci, popřípadě jaké, neboť cílem absolventské práce je i zaměření na možné způsoby pomoci. Úkolem práce bylo mimo jiné i zjištění, zda je více osob, které pobírají dávky dlouhodobě a z jakého důvodu nebo zda se jedná o přechodnou záležitost. 3.2 Zhodnocení sběru dat Kvantitativní výzkumný vzorek pro dotazníkové šetření byl sestaven ze 100 náhodně vybraných příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Návratnost dotazníků byla relativně vysoká pravděpodobně i s ohledem na to, že respondenti vyplňovali dotazník přímo v čekárně dávkového oddělení úřadu práce a nikam ho neodnášeli. Vráceno zpět bylo 93 dotazníků, což představuje 93% vrácených dotazníků od dotázaných respondentů. Vyhodnoceno bylo 87 dotazníků, neboť 6 dotazníků se vrátilo zpět vyplněných nedostatečně a nebylo možné je vyhodnotit. Dotazník obsahoval celkem deset otázek, byl anonymní a respondenty byl vyplněn dobrovolně. Vyplnilo ho 35 mužů a 52 žen. 26
Výsledky průzkumného šetření dále zpracovávám v grafickém znázornění a doplňujícím komentáři. Dotazník je připojen jako příloha č. 1. Otázka č. 1. Uveďte své pohlaví. Graf č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví. 52 35 Muž Žena zdroj: [vlastní] První otázka se týkala pohlaví respondentů. Bylo zjištěno, že dotazník vyplnilo 35 mužů a 52 žen. Ženy byly při vyplňování dotazníků přístupnější a ochotnější než muži. Jsou komunikativnější a otevřenější. Mají snahu o problémech hovořit a nedělalo jim problém dotazník vyplnit. Muži se do dotazníkového průzkumu zapojili v menším počtu a byli rádi, že je dotazník anonymní. Ve většině případech muži neradi o svých problémech hovoří a s někým cizím je sdílí, mnoho z nich bere současnou situaci jako vlastní neschopnost. 27
Otázka č. 2. Uveďte svůj věk. Graf č. 2: Věková kategorie respondentů. 32 2 10 28 15 18-26 let 27-35 let 36-50 let 50-65 let nad 65 let zdroj: [vlastní] Druhá otázka byla zaměřena na zjištění věkových kategorií příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Bylo zjištěno, že nejvíce příjemců dávek - celkem 32, což představuje 27,84 % z celkového počtu 87 odevzdaných dotazníků, je ve věkové kategorii 50-65 let. Lidé v této věkové skupině mají největší problém najít zaměstnání, přestože mají praxi zkušenosti i dovednosti, potřebné k výkonu zaměstnání. Odpovídá to současným trendům ve společnosti a na trhu práce. Zaměstnavatelé mají zájem především o mladší lidi, zpravidla do 35-40 let. 28
Otázka č. 3. Jaké máte vzdělání? Graf č. 3: Dosažené vzdělání. 25 3 4 40 základní střední s výučním listem střední s maturitou vyšší odborné 15 vysokoškolské zdroj: [vlastní] Cílem třetí otázky bylo zjistit, jaké mají příjemci dávek vzdělání. Tato otázka byla položena s ohledem na skutečnost, že z praxe je zřejmé, že nejhůře zaměstnavatelnou skupinou jsou lidé se základním vzděláním. Z vyhodnoceného množství 87 dotazníků má 40 respondentů základní vzdělání. Jsou tak s největší pravděpodobností potencionálními dlouhodobými příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Těmto lidem je vhodné věnovat ze strany úřadu práce zvýšenou pozornost při zprostředkovávání zaměstnání. Měla by jim být nabídnuta možnost zvýšení kvalifikace pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti například pomocí rekvalifikačních kurzů, aby tak byla zvýšena možnost jejich uplatnění na trhu práce. 29
Otázka č. 4. S kým žijete? Graf č. 4. S kým respondent žije v domácnosti. sám/a 24 sám/a s dětmi 42 s manželem 5 3 13 úplná rodina s dětmi jiná varianta zdroj: [vlastní] Otázka čtvrtá byla položena proto, aby bylo zjištěno, zda dávky pomoci v hmotné nouzi pobírají jednotlivci nebo zda převažují příjemci, kde je okruh společně posuzovaných osob. Z odevzdaného vzorku dotazníků je zřejmé, že většina dotazovaných, kteří se průzkumu zúčastnili, žije sama. Jedná se o 42 respondentů z celkem 87 vyhodnocených dotazníků. Tato informace vypovídá o skutečnosti, pokud člověk žije sám a nemá žádný zdroj příjmu, pravděpodobně na přechodnou dobu požádá o dávky pomoci v hmotné nouzi. V úplné rodině žije pouze 5 z 87 dotazovaných. Je tedy pravděpodobné, že v úplných rodinách má obvykle některá z osob nějaký zdroj příjmu, který rodinu zabezpečí. 30
Otázka č. 5. Jaká je Vaše současná životní situace? Graf č. 5: Současná situace respondentů 9 3 6 zaměstnán/a s nízkým příjmem 12 57 evidován/a jako uchazeč o zaměstnání mateřská dovolená zdroj: [vlastní] Naprostá většina dotazovaných - 57 z celkového počtu 87 respondentů odpověděla, že jsou evidováni v úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Méně početnou skupinu 12ti respondentů tvoří matky na mateřské dovolené. Celkem 9 osob je ve starobním nebo invalidním důchodu. Tři příjemci dávek jsou pečující o osobu, závislou na pomoci jiné osoby. Pouze 6 respondentů uvedlo zaměstnání s nízkým příjmem. Ze zhodnocení výpovědí jako hlavní důvod pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi vyplývá nezaměstnanost. 31
Otázka č. 6. Pokládáte výši dávek v hmotné nouzi za dostačující? Graf č. 6: Pokládáte výši dávek za dostačující? 34 53 Ano Ne zdroj: [vlastní] Výši dávek pokládá 53 osob za dostačující, naopak 34 dotázaných odpovědělo negativně. Odpovědi jsou poměrně překvapivé a otázkou tedy zůstává, zda je výše dávek pomoci v hmotné nouzi motivační k hledání zaměstnání, nebo zda zajišťuje dostatečný příjem. 32
Otázka č. 7. Jak dlouho pobíráte dávky pomoci v hmotné nouzi? Graf č. 7: Doba pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi. 10 58 19 méně než půl roku půl roku - 1 rok víc než 1 rok zdroj: [vlastní] Z odpovědí je zřejmé, že většina - 58 respondentů, pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi déle než jeden rok. Dalších 19 příjemců pobírá dávky po dobu půl roku až jeden rok. Jen 10 z celkového počtu 87 odpovědělo, že dávky pobírají méně, než půl roku. Je tedy patrné, že většina vyplácených osob pobírá sociální dávky dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že dávky by měly sloužit k překlenutí tíživé finanční situace, jsou tato čísla poměrně alarmující i s ohledem na to, že při dotazníkovém šetření byl využit poměrně malý vzorek respondentů. 33
Otázka č. 8. Je pro Vás dostatečná pomoc vyplácení dávek hmotné nouze nebo byste uvítal/a případně jinou formu pomoci. Uveďte jakou. Graf č. 8: Je vyplácení dávek hmotné nouze dostatečnou pomocí? 13 24 50 Ano Ne Jiná forma pomoci zdroj: [vlastní] Na uvedenou otázku odpověděla více než polovina dotázaných, celkem 50 z 87, že je pro ně výplata dávek pomoci v hmotné nouzi dostatečnou pomocí. Další část, 24 příjemců dávek odpovědělo, že tato pomoc není dostačující. Nikdo z nich však blíže nespecifikoval, jakou formu pomoci by potřeboval. Zbývající respondenti - celkem 13, uvedlo výplatu dávek jako pomoc nedostačující a uvítalo by pomoc ve formě nabídky zaměstnání a bydlení. Většina příjemců je se současným stavem spokojena, nechce na své sociální situaci nic měnit. S ohledem na tuto skutečnost se dá říci, že současný systém sociálních dávek není příliš motivující. 34
Otázka č. 9. hrubého? Byl/a byste ochoten/a pracovat za minimální mzdu tj. 8.000,-Kč Graf č. 9: Ochota pracovat za minimální mzdu. 31 56 Ano Ne zdroj: [vlastní] Celkem 56 respondentů, což je převážná většina, na tuto otázku odpověděla kladně, z čehož vyplývá, že by rádi pracovali i za cenu nízkého příjmu. V poměru k výši dávky pomoci v hmotné nouzi pro jednotlivce je výše minimální mzdy motivující. Druhá část respondentů odpověděla negativně s tím, že mají vyšší náklady na bydlení. Je zřejmé, že při současném nastavení systému dávek na bydlení je pro některé občany výhodnější pobírat dávky i za cenu nižší životní úrovně, než být zaměstnáni za minimální mzdu. 35
Otázka č. 10. Využil/a jste možnosti vzít si z důvodu finančních problémů půjčku? Graf č. 10: Možnost využití půjčky. 4 28 Ano Ne 55 Tuto možnost zvažuji zdroj: [vlastní] Vzhledem k tíživé finanční situaci využilo možnost vzít si půjčku celkem 28 respondentů. Z celkem 87 vyhodnocených dotazníků bylo 55 odpovědí záporných. Někteří respondenti uvedli, že tuto možnost zvažují. I s ohledem na tuto skutečnost by měla být sociální práce zaměřena také na to, aby si klienti uvědomili, že je velmi obtížné splácení půjčky v situaci, kdy jsou bez stálého příjmu. 36