Střední zahradnická škola Rajhrad Rajhrad, Masarykova 198 Maturitní práce Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) na letišti v Brně Medlánkách Monitoring of the european ground squirrel (Spermophilus citellus) at the airport in Brno Medlánky Studijní obor: Ekologie a životní prostředí Třída: 4.E Školní rok: 2014/2015 Vypracoval: Goldammer Dan Vedoucí maturitní práce: Mgr.Ing. Ladislav Hanuš PhD.
Anotace Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) na území letiště v Medlánkách se provádí pro získání informací o početnosti zdejší populace. Je třeba získávat tyto informace pro možnost plánování do budoucna, kdy by měl být sysel uměle rozšiřován na vhodné lokality, na které by se bez pomoci nedostal. Obě populace však musí být dostatečně silné, aby přežily. Maturitní práce obsahuje popis sysla, jeho výskyt, důvod jeho ohrožení, popis záchranného programu, statut ochrany, popis vztahu mezi syslem a člověkem a můj výzkum na území letiště. Klíčová slova: sysel obecný, monitoring, letiště, záchranný program, ohrožení, rozšíření
Annotation Monitoring of european ground squirrel (Spermophilus citellus) on the area of airport in Medlánky is carried out for gaining information about local population. It is needed to gain these informations for possibility of planing to future, when ground squirrel should be artificially expanded to suitable localities, where he never get without help. Both of populations must be strong enough to survive. The graduation work contains description of ground squirrel, his occurrence, reason of threat, descroption of rescue program, protection statue, description of relationship between ground squirrel and human and my research on an area of airport. Key words: ground squirrel, monitoring, airport, rescue program, threat, occurrence
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně s použitím literatury a zdrojů uvedených v přiloženém seznamu. V... dne......
Poděkování Nejvíce bych chtěl poděkovat Ing. Romanu Zajíčku z AOPK za inspiraci, rady, tipy, propůjčenou literaturu, ale hlavně za ochotu a čas. Dále Mgr. Ing. Ladislavu Hanuši, Ph.D. mému vedoucímu práce za veškerou pomoc a rady při tvorbě této práce.
Obsah Úvod 6 1. Cíle práce 7 2. Metody zpracování 8 3. Sysel obecný 9 3.1. Biologie a ekologie 9 3.2. Rozšíření sysla obecného 14 3.3. Sysel a člověk 16 3.4. Příčiny ohrožení 17 3.5. Záchranný program 19 3.6. Statut ochrany 21 3.7. Vlastní výzkum 22 4. Závěr 27 Použitá literatura 28 Přílohy 29 Seznam zkratek 31
ÚVOD Sysel obecný (Spermophillus citellus) je hlodavec žijící na území České republiky již jen vzácně, protože byl u nás téměř vyhuben v 2. polovině minulého století, kvůli změně způsobu hospodaření v krajině. Dnes je chráněn zákonem č. 114/1992 sbírky o ochraně přírody a krajiny a vyhláškou č. 395/1992 Sb. Pro přežití na našem území je třeba provádět regulační management na lokalitách kde se sysel vyskytuje. Bez sysla obecného by naše krajina byla ochuzena o dnes již oblíbeného hlodavce, ale také o další část své biodiverzity. Kolonie sysla obecného na letišti v Medlánkách je jedna z největších v naší republice. To je také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl k této práci, dalším důvodem je, že tuto kolonii znám už od svých pěti let a znám pár místních lidí a jejich přístup k syslům. 6
1. CÍLE PRÁCE 1. Charakterizujte ekologické nároky a chování zvláště chráněného sysla obecného. Sysel obecný je stepní hlodavec žijící na lokalitách s nízkým travním porostem. U nás již stepi zanikly, existují pouze stepi umělé, ty jsou udržovány člověkem. Sysel v ČR vyžaduje pravidelný management ve formě kosení či pastvy. Stačí aby tráva vzrostla nad 15cm a sysel, který využívá především svůj zrak, ztrácí orientaci v okolí a stává se snadnou kořistí pro predátora. Sysel většinu svého života prospí, první jedinci hibernují již na konci července, ti poslední v období října nebo listopadu, probouzí se v březnu nebo dubnu. Pokud sysel nespí, tak většinou shání potravu a vytváří si tukové zásoby na zimu, během které ztrácí asi třetinu své váhy. 2. Monitorujte aktuální výskyt sysla na území Brno Medlánky. Monitoring proběhl během měsíce srpna roku 2014. Monitoroval jsem celkem pětkrát, ale počasí nebylo vždy příliš vhodné. Území výskytu sysla obecného jsem si rozdělil do deseti sektorů, které jsem po jednom sledoval dalekohledem druhý byl nejhojnější. 3. Navrhněte možná opatření pro ochranu sysla na letišti a v okolní krajině. Výstavba informačních tabulí pro kolemjdoucí lidi s informacemi o syslech, jejich životě, ohrožení a možnostmi jak i lidé mohou syslu pomoci a čím mu naopak škodí. 4. Zjistěte zájem místních obyvatel a uživatelů okolní krajiny o výskyt a ochranu sysla. Místní lidé využívají okolí letiště pro rekreační účely, protože je v okolí klid a neruší vás město. Letiště je častým cílem procházek a výletů místních lidí. Sysel zdejší letiště zachránil, takže si zasloužil obdiv u místních pilotů, ale také uživatelů krajiny, protože nebýt zdejší kolonie, bylo by okolí zastavěno městskou zástavbou. 7
2. METODY ZPRACOVÁNÍ Použité metody - pozorování - konzultace s odborníky - získávání informací z literatury a internetu - získávání informací v terénu - rozhovor se starostkou Medlánek Mgr. Alenou Valentovou Prvně mi můj vedoucí práce Ing. Mgr. Ladislav Hanuš PhD. poradil, abych kontaktoval Ing. Romana Zajíčka, než se tak stalo sháněl jsem si obecné informace o syslu obecném z internetu. S Ing. Romanem Zajíčkem jsem se následně setkal a velice mi pomohl, poradil mi jak nejlépe pozorovat sysly, poskytl mi pomocnou literaturu a doporučil mi, abych kontaktoval starostku městské části Brno - Medlánky Mgr. Alenu Valentovou, pro získání informací od bližšího zdroje. Poskytnutou literaturu od AOPK jsem si pročetl a přichystal se na samotný monitoring. Pozorování jsem prováděl metodou sčítání jedinců pomocí dalekohledu v průběhu měsíce srpna celkem pětkrát. Bohužel již v pozdním období, kdy část populace již hibernovala. Další pozorování by už tedy ani nic nepřineslo, ale ani počasí mému úspěchu nepřálo. Veškeré údaje o denní době, počasí a zvláštních událostí jsou zapsány v přílohách. Následně jsem se setkal se starostkou městské části, která mi řekla pár vět, které jsem již v té době věděl, a protože jí zrovna přiletělo letadlo na vyhlídkový let, nechtěl jsem ji nadále zdržovat a rozloučil jsem se s ní. Zklamalo mě, že jsem s pozorováním nezačal již dříve, protože poté co jsem viděl tabulky záchranného programu sysla obecného uvědomil jsem si, že jsem viděl pouze malou část populace, která se během posledních let o tolik zvětšila. 8
3. SYSEL OBECNÝ (Spermophilus citellus) 3.1. Biologie a ekologie 3.1.1. Taxonomické zařazení a základní biologické parametry - český název: sysel obecný - latinský název: Spermophilus citellus - třída: savci (Mammalia) - řád: hlodavci (Rodentia) - čeleď: veverkovití (Scuiridae) hmotnost v dospělosti: 145 520 g délka těla v dospělosti: 18-24 cm typ prostředí v ČR: pravidelně kosené nebo spásané travnaté plochy délka březosti: 25-26 dnů průměrná velikost vrhu: 5 mláďat (rozpětí 1-11 mláďat) počet vrhů v roce: 1 vrh potrava: rostliny, bezobratlí živočichové, ojediněle drobní obratlovci délka zimního spánku: 180-240 dnů maximální délka života: 3-5 let maximální délka života v zajetí: až 9 let 3.1.2. Popis sysla Sysel obecný je drobný hlodavec podobný lasičce nebo hranostaji, má však kratší končetiny a ocas. Zbarvení bývá žlutohnědé až šedožluté, spodní část těla žlutá a krk,brada a proužky kolem očí jsou bílé. Ušní boltce pouze nepatrné. Syslí hlodavý chrup je tvořen 22 zuby, přední dlátovité řezáky jsou nejdelší a neustále dorůstají, pomahají syslovi v konzumaci těžko rozlousknutelné potravy. 9
Hmotnost sysla obecného bývá 145-520 g, v průměru tedy zhruba 300 g a délka těla 18-24 cm, v průměru 20 cm. Samci dosahují až o třetinu vyšší hmotnosti než samice. Celková hmotnost však během roku velice kolísá, hlavně kvůli zimnímu spánku. Sysel si na zimu zásoby nesyslí, ale střádá tukové zásoby. Během zimního spánku ztrácejí na jedné čtvrtině až třetině své původní hmotnosti. 3.1.3. Způsob života Sysel obecný se ze svého zimního spánku probouzí v období od začátku března až do konce dubna, po té co teplota půdy v noře dosáhne 6-8 C. Prvně se probouzejí samci, poté samice a loňská mláďata. V následujících 20-25 dnech probíhá období páření, kdy se mezi sebou samci předhánějí kdo častěji kontaktuje co nejvíce samiček. Těchto námluv se zúčastní všichni samci, až na zesláblé jedince po období hibernace, a asi 90% samiček. Samice jsou březí 25-26 dní, před porodem si noru vystelou novým stelivem. Počet mláďat při vrhu je v rozpětí 1-11. Mláďata jsou nepigmentovaná, lysá, mají krátké chlupy, srostlá oční víčka a váží od 4,7 g - 6,6 g, samečci váží více. Mláďata rostou rychle a již 17. dne mají srst, vidět začínají ve 24.-26. dni. Ukončení doby laktace se pohybuje v rozpětí 30-50 dnů po porodu. Mladí jedinci se v době kdy dosáhnou délky těla 14-15 cm vzdalují od mateřské nory a vyhrabávají si vlastní, nebo obsazují již starou. Nové nory se pohybují ve vzdálenosti 200-500 m. Samci a nerozmnožující se samice si po ukončení doby páření (od konce dubna) střádají tukové zásoby na zimu. Rozmnožující se samice a mladí jedinci si tukové zásoby začínají tvořit po ukončení doby laktace a rozmístění se do nových nor, to je asi v polovině června. Prvně se k hibernaci uchylují samice, které se nerozmnožily, to je koncem července. Následují samice, které porodily, ty se ke spánku ukládají během srpna. Samci během září a začátkem října a jako poslední se ke spánku uchylují mladí jedinci, kteří se před zimou snaží nabrat co největší tukové zásoby. 10
Období zimy syslové hibernují ve svých norách. Během hibernace se zpomaluje syslův tep i dech, sníží se tělesná teplota. Délka hibernace bývá 180-240 dnů, přerušena však může být kdykoli při dlouhodobém zvýšení teploty. Při opětovném snížení teploty se však sysel opět vrací ke spánku.probouzení je však velice energeticky náročné, spotřebovává tukové zásoby a časté probouzení se může způsobit i smrt jedince. Během první hibernace se mladí jedinci stávají pohlavně dospělými. let. Samci sysla obecného se ve volné přírodě dožívají až 2 let a samice maximálně 4 až 5 3.1.4. Potrava Sysel tráví 1/2 až 2/3 času na povrchu sháněním potravy. Vydává se do vzdálenosti až 30 metrů od své nory a konzumuje ji na svých takzvaných krmných stolečcích, které bývají na syslově oblíbených místech. Zimní zásoby si vytváří pouze v podobě podkožní vrstvy tuku. Nejdůležitější složkou potravy pro sysla obecného jsou rostliny, celkově tvoří asi 80% celkové složky. Sysel však konzumuje pouze některé části rostlin, jako jsou kořeny, listy, výhonky, květy atd. Samice v období laktace pojídají především smetánku lékařskou (Taraxacum officinale) tvořící až 80% celkové potravy. Živočišnou potravu sysli konzumují v podobě hmyzu, larev, ojediněle i mláďata ježků, hlodavci jako je hraboš polní (Microtus arvalis) a vajíčka na zemi hnízdících ptáků. Živočišnou potravu konzumují hlavně březí samice, kdy tvoří jednu až dvě třetiny celkové stravy, zatímco u samců maximálně jednu pětinu. 3.1.5 Prostředí Sysel obecný je stepní hlodavec, který k nám přimigroval spolu s rozvojem zemědělství. U nás se ubydloval na travnatých plochách, mezích, kosených loukách, pastvinách, náspech a na plochách, kde rostou víceleté pícniny jako jsou třeba jetele. Dnes se však většinou vyskytuje na lokalitách s pravidelně koseným porostem jako jsou letiště, golfová hřiště, tábořiště a chatové kolonie. 11
Typ půdy si sysel nevybírá, stačí, když je půda dostatečně soudržná, aby se mu následně nora nezhroutila na hlavu. Dokáže si noru vyhrabat i v kamenitých půdách, silničních a železničních náspech. Problém však mívá s vodou, hladina spodní vody musí být nízká a půda musí mít malou kapilární vodivost. Co se srážek týče, sysel si vybírá místa s ročním úhrnem srážek okolo 500mm, ale jsou i vyjímky, kdy se zabydlí i v oblastech s větším úhrnem. Kromě srážek má také vliv teplota, červencová isoterma bývá 17 C, hojnější syslí populace však mívají 18,5 C. Pro sysla je však nejdůležitější nízký travní porost, protože ze svých smyslů má nejbystřejší zrak. Sysel potřebuje mít rozhled po okolí a ve vysoké trávě by se predátor snadno schoval. Proto sysel přežil na lokalitách, kde je porost udržován v malé velikosti. 3.1.6. Nory Sysel si vyhrabává dva druhy nor, jsou jimi úkrytové a hnízdní. Úkrytové nory slouží pouze jako dočasná útočiště v případě nebezpečí. Mívají pouze jeden východ, bývají 30-40 cm dlouhé, nemají odbočky a pouze na konci jsou rozšířené, aby se sysel mohl otočit zase zpět. Z úkrytových nor se postupným rozšiřováním mohou stát nory hnízdní. V 30-50 cm hloubce sysel vytváří vodorovnou chodbu, kterou rozvětvuje a vytváří hnízdní komoru, kterou si vyplňuje stelivem. Před hibernací prodlouží vodorovnou chodbu a následně ji prudce zvedá nahoru k povrchu, kde si vyhrabe komoru pro zimní spánek, která taktéž bývá vystlaná. Těsně před ulehnutím si zaizoluje spící komoru vyhrabaným materiálem, po probuzení prorazí strop a dostane se tak na povrch. 3.1.7. Role v ekosystému Na výskyt sysla obecného jsou vázání dva druhy brouků, jsou jimi lejnožrout Ontphagus vitulus a hnojník Aphodius citellorum. Oba druhy využívají trus sysla obecného pro nakladení vajec a následnou výživu larev. Lejnožrout však využívá i trus jiných zvířat, jako například králíků. Hnojník je však vázán pouze na sysla. Přítomností sysla obecného jsou ovlivňovány také predátoři jako tchoř stepní (Mustela eversmannii), orel stepní (Aquila rapax) a orel královský (Aquila heliaca). U všech těchto druhů hraje početnost sysla zásadní roli, u orlů tomu tak bylo povšimnuto na Ukrajině a Bulharsku. Snížením početnosti sysla obecného v ČR došlo k výraznému snížení početnosti 12
i u tchoře stepního na takovou úroveň, že patří mezi druhy kriticky ohrožené a je tedy chráněn zákonem. Sysel má však přirozených nepřátel i více, jsou jimi například kuny, lasice, lišky, sokoli, káňata, rarohové, atd. Pokud je však v okolí syslí populace mnoho vran nebo strak, mívá to také na populaci vliv, protože těmto ptákům připadne za oběť až 20% mláďat. Taktéž kočky domácí jsou výtečnými lovci sysla obecného, tyto zdomácnělé šelmy dokáží populaci zmenšit asi nejvíce ze všech. 13
3.2. Rozšíření sysla obecného 3.2.1. Rozšíření ve světě V dnešní době je sysel obecný rozšířen ve střední a jihovýchodní evropě. V zemích: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Makedonie, Řecko, Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Moldávie a Ukrajina. Nejzápadnější kolonie se nachází v okresu Karlových Varů, v Olšových vratech. Nejsevernější kolonie je na Rané, u Rodnice na Labem. Severní Řecko a evropská část Turecka tvoří nejjížnější cíp a Ukrajina je nejvýchodnějším bodem výskytu tohoto drobného hlodavce. 3.2.2.Rozšíření u nás Na území ČR sysel obecný přimigroval z balkánského poloostrova asi před 2000 až 3000 lety, v době mýcení lesů na Moravě. V Čechách se tak stalo před 900 až 1000 lety, ale sysel nemohl projít skrze lesy na Českomoravské vrchovině. Českomoravská vrchovina byla však vymýcena před 600 až 700 lety, tudíž se sysel mohl dostat na území Čech. Od nás dále expandoval do Německa a Polska, ale až po vykácení pohraničních lesů, což je 500 až 300 let do minulosti. Po druhé světové válce byl sestrojena živá představa výskytu sysla obecného v různých částech Československa pomocí dotazníkové akce a terénních průzkumů. V té době žil sysel v téměř celé České kotlině, kromě Jihočeska, Brd a části Českomoravské vrchoviny. Okrajová pohoří neobýval, pouze část Krušných hor. Co se týče Moravy a Slezska, vyskytoval se spíše v jížní a střední části Moravy. Od počátku 60. let se však syslí populace snižovaly do takového stavu, že v 90.letech byl sysel spatřen pouze na 37 lokalitách. A v roce 2001 existovalo již jen 26 lokalit, ne všechny však byli stejné. Nejnovější údaje se vztahují k roku 2007. Bylo zaznamenáno 34 lokalit po celé České republice, kromě východních Čech a severní Moravy, některé z nich jsou izolované od okolí. 15 z nich se nalézá na letištích, 4 v zahradkářských koloniích a vinicích, 4 na stepních lokalitách v území nebo poblíž CHKO, 4 na kulturních loukách a pastvinách, 2 na travních plochách u hotelů, 2 v kempech, 1 na střelnici, 1 na golfovém hřišti a 1 na pastvinách s chatovou osadou. 14
Sysel obecný není migrujícím druhem, dospělci zůstávají na místech, která již osidlují. Pouze mladí jedinci jsou schopni se šířit do okolí. Po opuštění mateřské nory si mladí sysli nalézají a hrabou vlastní nory, které bývají ve vzdálenosti asi 350 m, jsou však i vyjímky, kdy se vzdálí až o 2 km. Toto je jediný způsob přirozeného šíření sysla obecného do okolí. Problémem však je, že dnes jsou lokality omezené a sysel se ani nemá kam šířit. 15
3.3. Sysel a člověk 3.3.1. Historické hledisko V minulosti byl sysel obecný brán jako zemědělský škůdce, hospodářům konal škodu na úrodě a není tedy divu, že ho neměli v oblibě. Po druhé světové válce však syslí populace stoupla na početnosti a hospodáři ho začali hubit po statisících, nejčastěji chemickou cestou, jako například sirovodíkem. Lidé se snažili, ale syslů jako by neubývalo. V 60. letech došlo ke zvratu, sysel začal mizet a nikdo ani nevěděl proč. Důsledkem byla změna hospodaření v krajině. Od té doby již sysel nikomu nevadil. 3.3.2. Dnes Jaký má člověk na sysla názor jsem pochytil především při pozorování sysla na letišti v Medlánkách. Každý kolemjdoucí je pozoroval rád, pousmál se nad nimi a děti na ně ukazovaly prsty. Někteří se dokonce zastavili, sedli si do trávy pozorovali je stejně jako já. Během rozhovoru s jedním z pilotů letiště jsem si vyslechl příběhy a dozvěděl se, že i tamější aeroklub je za sysla rád, protože nebýt syslí rezervace, letiště by již nestálo. Pozemky letiště měly být rozprodány městu a následně využity pro městskou zástavbu, jenomže tomu bylo zastaveno z důvodu vzniku syslí rezervace a letiště tak bylo zachráněno. V minulosti se je i zdejší lidé snažili vyhubit, ale dnes tomu tak již není. Dnes se letiště stará o sysla a sysel o letiště. Stejně tak sysel zachránil i letiště ve Vyškově. Při rozhovoru se starostkou městské části Brno Medlánky mi bylo potvrzeno, že letiště mělo býti opravdu zastavěno a tím by zaniklo jedno z odpočinkových míst, které využívá celé široké okolí. Starostka mi pověděl, že i okolní lidé jsou za sysla opravdu rádi, protože okolí letiště bývá častým terčem sportovních zálib, pejskařů a vycházkářů. Myslím, že tomu tak není pouze na Medlánkách, ale i všude po republice. Sysel zkrátka pomáhá člověku zachovat prostředí, kde si může odpočinout a pustit myšlenky z hlavy. V Radouči u Mladé Boleslavi se nachází kolonie sysla obecného blízko sídliště. Zdejší lidé zde navštěvují sysla velice hojně a často, dokonce ztratil strach z člověka jako nepřítele a nechává se krmit přímo z ruky člověka. Sysel se stal oblíbeným zvířetem, díky své roztomilosti, hravosti a jedinečnosti. 16
3.4. Příčiny ohrožení 3.4.1. Změna systému hospodaření a využívání krajiny a ztráta biotopu V 50. letech minulého století se začali rozorávat meze a zcelovaly se políčka do velkých celků. Travnaté meze a malá políčka však byly pro sysla vhodným biotopem, po pár letech sysel téměř vymizel. Tato změna byla nejspíše největším faktorem ovlivnění početnosti sysla obecného u nás. Velká pole však měla za následek i izolovanost kolonií, při sklizni vymizela veškerá úroda v krátkém čase a sysel tedy mnohem hůře sháněl potravu. Meze které i nadále zůstali se však přestali využívat jako pastevní plochy, nekosily se a tráva tedy příliš vyrostla a sysel se stal snadným terčem predátorů. Ztráta migrační schopnosti dala také zaniknout koloniím, které byli závislé na příchodu syslů z okolních kolonií. 3.4.2. Izolovanost dnešních kolonií Dnešní kolonie bývají značně izolované a početně slabší. Zánik je tedy pravděpodobnější, protože kterýkoli faktor snižující početnost kolonie nemůže být kompenzován imigrací odjinud. V koloniích také dochází ke ztrátě bohatosti genetické informace. 3.4.3. Absence managementu porostu Pro sysla je nízká tráva asi nejdůležitějším životním faktorem, ve vysoké trávě ztrácí přehled o okolí a je snadnou kořistí predátorů. Dnešní stepi jsou člověkem udržované a sysel je tedy na kosení či pastvě zvěří zcela závislý. Během roku 2000-2005 zaniklo na území ČR 5 kolonií důsledkem vysokého porostu. Kolonii stačí krátká doba ve vysoké trávě a může být zcela populačně ovlivněna. 17
3.4.4. Výkyvy počasí Výkyvy počasí jako přívalové deště nebo rychlé tání sněhu je pro sysla taktéž velice nebezpečné. Nejvíce jsou ohroženy kolonie menší početnosti. Během roku 2002 kolonii v Trhovkách zahubily přívalové deště 2/3 tehdejší populace, následkem toho populace zcela vymřela. Nebezpečné jsou také výkyvy teplot během zimního spánku. Sysel může být probuzen teplem hned několikrát a také ho to může stát život, protože probouzení se z hibernace je pro sysla energeticky velice náročné. 3.4.5. Rozvoj výstavby Lokality výskytu sysla jsou často chtěná pro stavební účely. Sysel je chráněn zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ale občas se stává, že zájem hospodářů má navrch a syslí lokalita podlehne zástavbě. Tak se například stalo v Brně-Černovicích. 3.4.6. Genetická izolovanost S neschopností střetu mezi koloniemi se mezi sebou množí stále ti samí jedinci a genetická informace tak chudne. To vše vede k celkovému snížení životaschopnosti sysla a k jejímu možnému zániku. 3.4.7. Přirození nepřátelé a nemoci Tyto faktory nepředstavují tak veliké riziko jako výše zmíněné, ale ne jedna kolonie podlehla snížené početnosti díky aktivitě nemoci či predátora. Zde jsou znovu ohroženy spíše menší populace. 18
3.5. Záchranný program Záchranný program pro sysla obecného byl vytvořen pro zachování tohoto druhu hlodavce v naší krajině. Záchranný program vytvořilo 6 lidí a v roce 2008 byl přijat ministerstvem životního prostředí. 3.5.1. Cíle záchranného programu Dlouhodobé 1. Zajistit existenci sysla obecného na co největším počtu stávajících lokalit výskytu, přičemž pozornost bude soustředěna na evropsky významné lokality a početnější populace s pozitivní vývojovou perspektivou a s možností plošného rozvoje kolonie. (Záchranný program sysla obecného 2007) 2. Vytvořit celkem 5 metapopulačních systémů výskytu sysla obecného na území ČR, přičemž celková početnost v každé z pěti metapopulací by neměla být nižší než 2500 jedinců po období aspoň 10 let. Metapopulace budou, s ohledem na lokální poměry, založeny dvěma způsoby: Umožněním šíření sysla obecného přirozenou cestou vytvořením vhodných podmínek na plochách v blízkosti početnějších kolonií. Založením nových kolonií vysazováním jedinců vychovaných v polopřirozených chovech v blízkosti již existujících kolonií a současnou přípravou ploch, které budou umožňovat výměnu jedinců mezi stávající a vznikající kolonií. (Matějů, 2007) 19
Střednědobé Pro první období deseti let po přijetí záchranného programu jsou stanoveny tyto cíle: 1. Vytvořit podmínky pro udržení stavu populací sysla obecného v ČR. 2. Shromáždit informace o dosud známých a případně dosud neznámých lokalitách tohoto druhu v ČR. 3. Vytipovat vhodné lokality pro přirozené šíření a repatriace sysla obecného. 4. Založit aspoň jeden prosperující polopřirozený chov syslů. 5. Doplnit informace o biologii a ekologii sysla obecného v ČR (výzkum genetické vyriability, parazitofauny a demografie). 6. Zajistit osvětu a informovanost na lokální a regionální úrovni. (Matějů, 2007) 3.5.2. Plán opatření záchranného programu Plán opatření zahrnuje spoustu akcí vyžadující čas a týkající se sysla samotného, ale taky jeho prostředí a lidí samotných. V rámci péče o biotop se bude zajišťovat management travních porostů na plochách výskytu sysla a obnovování lokalit s vhodným biotopem pro sysla obecného. Dalším z opatření je samotná péče o druh. V plánu je experimentálně využívat umělé chovy a vysazovat sysly na jejich původní místa výskytu. Problém však je, že je příliš málo stabilních populací, aby z nich mohli býti sysli odebíráni a vysazováni na nové lokality v dostatečném počtu, aby obě kolonie přežili, tento problém má být řešen právě umělými chovy. Je také třeba neustále monitorovat stav početnosti populací. Je třeba také doplňovat chybějící informace o tomto druhu, tyto informace budou doplňovány pomocí výzkumu genetiky, parazitologie a reprodukce. Výchova a osvěta není příliš velkým problémem, protože dnes již sysel není brán jako polní škůdce, ale spíš jako malé,roztomilé a neškodné zvířátko. Proto se plánuje pouze výstavba informačních tabulí na územích výskytu tohoto nekonfliktního hlodavce a projednávat management s vlastníky, správci, uživateli pozemků a místními úřady. Dále je v plánu již jen doplnění informací o stávajících lokalitách výskytu druhu a vytvoření katalogu lokalit potencionálně vhodných pro sysla obecného. 20
3.6. Statut ochrany 3.6.1. Mezinárodní úroveň ochrany Sysel obecný je uveden v Bernské úmluvě, což je úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, jako přísně chráněný živočich. V celosvětovém červeném seznamu IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources) je sysel obecný uveden jako druh zranitelný. 3.6.2. Statut ochrany v ČR V souladu s ustanovením 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlásilo MŽP vyhláškou č. 395/1992 Sb. sysla obecného za druh živočicha zvláště chráněného a zařadila ho dle stupně ohrožení do kategorie kriticky ohrožených druhů. (Záchranný program sysla obecného, 2007) 21
3.7. Vlastní výzkum 3.7.1. Popis monitorované lokality Monitorovaná plocha se nachází na přistávací a její příjezdové dráze na letišti v Brně Medlánkách. Zdejší dráhy jsou pravidelně koseny z důvodu lepších podmínek pro letadla a kvůli syslům samotným, protože tyto dvě dráhy jsou dnes syslí rezervací. Tráva zde nepřesahuje 15 cm a je sečena i mimo přistávací plochy. 3.7.2. Způsob pozorování Jak pozorovat sysla obecného mi poradil Ing. Roman Zajíček. Celou lokalitu výskytu jsem si rozdělil do deseti sektorů, a postupně jsem s dalekohledem sledoval sektor za sektorem a počítal sysly po jednom. Tímto způsobem však lze vidět pouze jedince na povrchu, další metoda, kterou je možno využít je sčítání samostatných nor. Já jsem však používal sčítání syslů pomocí dalekohledu. 3.7.3. Monitoring Tabulka č.1 pozorování sysla obecného: Pozorování: Datum: Čas: Pozorováno Počasí: Letecký Dravci na den: obloze: 1. 5.8.2014 15:00-18:00 46 oblačno ne 3 2. 7.8.2014 8:30-10:00 112 slunečno ne 0 3. 12.8.2014 8:40-9:00 0 deštivo ne 0 ne 4. 20.8.2014 11:00-12:15 13 5. 22.8.2014 8:50-9:45 4 oblačno, mokro oblačno, mokro Lidé v okolí: kolemjdoucí kolemjdoucí ne 0 kolemjdoucí ne 0 ne 22
Pozorování bylo provedeno pětkrát v průběhu zhruba dvou týdnů. Nejúspěšnějším pozorováním bylo druhé, kdy jsem napočítal 112 syslů obecných (nejhojnější jsou sektory 2 a 1, které se nachází na konci přistávací dráhy), i tento počet je však stále málo. Podle setkání k záchrannému programu sysla obecného se v roce 2011 na letišti vyskytovalo 400 jedinců a od nikoho jsem neslyšel o žádné katastrofě, která by měla o tolik snížit syslí početnost. Hlavními faktory proč jsem zpozoroval tak malou část populace, byly především špatné počasí, sysel vylézá především za slunečna, a pozdní doba pozorování, kdy samičí část populace již hibernovala. 3.7.4. Okolí letiště Kolem letiště převládá zemědělská půda využívána pro pěstění především obilovin. Letiště se nachází v nížině mezi městskými částmi Bystrc (západ), Komín (jih) a Medlánky (východ).v okolí se nachází mnoho zahrádkářských kolonií, protože tato část města bývá klidná a ideální k odpočinku. Místní krajina bývá také častým cílem lidí, kteří si chtějí zajít na procházku se psem, nebo klidně samotní. I přes blízkou vzdálenost k městké výstavbě se však v okolí nachází bohatá příroda. Severně leží lesy, východně se nachází PP Medlánecká skalka, jiho-východně PP Medlánecké kopce, jiho-západně PP Netopýrky a západním směrem PP Mniší hora, kde také leží ZOO Brno. 3.7.5. Geologie Na území letiště se nachází kvartérní nivní sedimenty z období holocénu a kvartérní spraše a sprašové hlíny z období pleistocénu. Celé okolí patří do soustavy Českého masivu a oblasti kvartér. 23
(mapa č.1, mapa Brno - Medlánky) 24
3.7.6. Fotodokumentace Fotky nafotil v roce 2013, na území letiště v Medlánkách, František Brablc, člen aeroklubu Brno - Medlánky. Foto č.1, sysel obecný 1 25
Foto č.2, sysel obecný 2 Foto č.3, sysel obecný 3 26
4. Závěr Monitoring sysla obecného na letišti v Medlánkách proběhl pětkrát v měsíci srpnu roku 2014 a bylo napočítáno nejvíce 112 jedinců. Nejvíce syslů se vyskytuje na konci přistávací dráhy, v sektorech 1 a 2. Celkově byla zpozorována však jen menší část populace, protože podmínky pro pozorování nebyly vhodné z důvodu špatného počasí a pozdní době pozorování. Způsob pozorování a mnoho dalších užitečných informací mi poradil Ing. Roman Zajíček, který pracuje jako zaměstnanec u AOPK v Brně. Zájem zdejších obyvatel jsem prokonzultoval se starostkou městské části Medlánky. Nakonec jsem promluvil i s místním pilotem a zjistil toho o letišti a syslu ještě více. 27
Použitá literatura MATĚJŮ, Jan. Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice: Action plan for the European ground squirrel (Spermophilus citellus) in the Czech Republic. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, 2010, 80 s. ISBN 978-80-7444-001- 4. BÍNA, Pavel, Jan MATĚJŮ, Jana JANDERKOVÁ a Aneta MAZANCOVÁ. Setkání k záchrannému programu sysla obecného. Brno, 2011. UHLÍKOVÁ, Jitka. AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY. Sysel obecný - hlodavec, který nesyslí. 2. doplněné vydání. Praha, 2012. ISBN 978-80-87457-27-6. Záchranný program sysla obecného [online] [30.3.2015] http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docid=6023&spec=zivocichove Encyklopedie [online] [30.3.2015] http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3037.00 zvířata v zoo [online] [30.3.2015] http://www.zoohluboka.cz/sysel-obecny.html lexikon přírody [online] [30.3.2015] http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=247 mezinárodní web o syslu obecném [online] [30.3.2015] http://www.groundsquirrel.cz/ AOPK [online] [30.3.2015] http://www.ochranaprirody.cz/life/life-stepi-lounskeho-stredohori/cilove-druhy-abiotopy/sysel-obecny/ wikipedie [online] [30.3.2015] http://cs.wikipedia.org/wiki/sysel_obecn%c3%bd 28
Přílohy Příloha č.1, souhlas autora fotografií Příloha č.2, letiště Medlánky 29
Příloha č.3, přistávací dráha Příloha č.4, přistávací dráha č.2 30
Seznam zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny PP - Přírodní památka IUCN - International union for conservation of nature and natural resouces MŽP - Ministersvo životního prostředí ČNR - Česká národní rada CHKO - Chráněná krajinná oblast 31